Finanční správa České republiky

Přejít k obsahu  Přejít k hlavnímu menu

Projekt vedoucí ke zlepšení komunikace s daňovými subjekty byl kvůli pandemii odložen

Evropská komise ve spolupráci s Finanční správou zahájila v letošním roce realizaci projektu, který měl na základě moderních poznatků z behaviorální ekonomie a psychologie zefektivnit komunikaci s daňovými subjekty. Projekt byl však v březnu 2020 vlivem pandemie COVID-19 pozastaven. V současnosti se jedná o jeho opětovném spuštění. Projekt je plně financován z prostředků Evropské unie, jeho řízení je pak plně v kompetenci Evropské komise.

Cílem připravovaného projektu je v první řadě zlepšení komunikace s daňovými subjekty, a to cestou minimalizace represivní komunikace. Finanční správa systematicky hledá způsoby, jak zlepšit komunikaci s daňovými subjekty a snaží se proto maximálně využívat nejen předchozích zkušeností států, které mají podobný daňový systém, ale i vědeckých poznatků v oblasti sociální komunikace. Finanční správa věří, že spuštěním projektu získá cenné poznatky pro tvorbu budoucí komunikační strategie.

Podstatou projektu behaviorální analýzy je vytvoření typově odlišných vyrozumění o nezaplacené dani, než tomu bylo doposud. Po získání výsledných dat bude odbornými konzultanty vyhodnoceno, jak jednotlivé subjekty reagovaly na odlišné typy vyrozumění. Finanční správa na základě těchto výsledků provede kroky pro tvorbu budoucí komunikační strategie. Výsledky analýzy budou následně publikovány ve spolupráci s Evropskou unií.

Finanční správa zdůrazňuje i skutečnost, že celý projekt probíhá ve spolupráci se zástupci zahraničních univerzit. Spolupráci s akademickou sférou pokládá finanční správa za průlomovou. „Předpokládáme, že na základě získaných poznatků bude komunikace Finanční správy a daňových subjektů díky tomuto projektu efektivnější, přívětivější a oboustranně výhodnější,“ dodává k projektu generální ředitelka Finanční správy Tatjana Richterová.

Obdobné projekty úspěšně proběhly v řadě evropských zemí a ukázaly přínos využití behaviorálního přístupu při placení daní. Behaviorální projekty již provedly finanční správy např. v Německu, Belgii, Polsku a Velké Británii. Podle zkušeností předaných ostatními státy se tímto přístupem zvýšil počet dobrovolných plateb, který vedl ke snížení objemu vymáhaných nedoplatků, zlepšil se komfort daňových subjektů a v konečném důsledku i jejich platební morálka. Potvrzují se tím tak poznatky nositele Nobelovy ceny za ekonomii za rok 2017 a zakladatele behaviorální ekonomie Američana Richarda H. Thalera, který se dlouhodobě zabývá lidským chováním v oblasti financí a psychologie rozhodování, tedy tzv. behaviorální ekonomií. Jeho výzkum přispěl k lepšímu pochopení chování lidí při řešení ekonomických otázek. A právě díky jeho výzkumu se z behaviorální ekonomie stal jeden z hlavních ekonomických trendů, jak v rámci byznysu, tak veřejné správy.

Aplikační služby