Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Reakce na článek: Zdeptaní a zakleknutí kvůli „čárkám“ na berňáku. Daňové peklo přehledně

25. 6. 2020

Článek shrnuje obě reportáže Seznam zpráv, které o Finanční správě a jejím fungování šíří mnoho nepravdivých a zkreslených informací. Finanční správa proto na pravou míru uvádí nepřesné informace a reaguje na konkrétní body, které jsou v článku popsané. Finanční správa také zdůrazňuje, že reportáž se zabývá případy sahající až do roku 2004 a těmito se snaží poukazovat na nedostatky, které v současné době z důvodu přísného nastavení vnitřních kontrolních mechanizmů a vyspělého technologického zázemí nejsou ani v teoretické rovině možné. Reportáž nereflektuje zásadní změny, které v posledních letech z hlediska řídící kontroly a zvýšení transparentnosti ve struktuře a procesech Finanční správy proběhly.

  1. Hodnocení finančních úřadů
    Každá organizace, tak i Finanční správa má nastaveny analytické, kontrolní a statistické postupy a mechanismy, aby monitorovala činnost jednotlivých finančních úřadů. Jednou ze sledovaných statistik jsou i údaje o počtu provedených daňových kontrol, částce doměřené daně, apod. Tyto údaje jsou mimo jiné součástí Informace o činnosti Finanční správy ČR a jejich porovnávání v čase a se srovnatelnými útvary je legitimní a předvídatelné.

    Finanční úřady jsou manažersky sledovány podle kvality výkonu služby (včetně efektivnosti a rychlosti) a především podle dodržování a aplikace procesních postupů stanovených daňovým řádem. V žádném případě z toho však nelze vyvozovat, že by finanční úřady byly hodnoceny podle toho, kolik a v jaké částce vydají zajišťovacích příkazů.
  2. Dražby ve Finanční správě probíhají podle zákona
    Smyslem dražby je uhradit v rámci vymáhání daňový nedoplatek dlužníka a minimální vyvolávací cena (výše nejnižšího dražebního podání) je stanovena podle zákona a zpravidla není cenou konečnou, během dražby se zvyšuje. Třetinová cena u movitých věcí je jasně stanovena daňovým řádem. Konečná cena záleží na zájmu dražitelů během dražby. Dražeb se může zúčastnit kdokoliv, kdo splňuje zákonem stanovené podmínky. Vylučujeme, že by zaměstnanci finančních úřadů účelově zabavovali majetek, který pak vydraží jejich příbuzní.

    Veřejnost je o konání dražeb vždy předem informována. Podrobnosti o konání dražeb Finanční správa od roku 2013 zveřejňuje na úředních deskách, na svých webových stránkách, sociálních sítích a od září 2019 byl spuštěn i elektronický způsob dražeb, který je od února letošního roku aplikován v rámci celé České republiky. Generální finanční ředitelství upozornilo na elektronicky prováděné dražby veřejně na webu a také upozornila realitní kanceláře. Finanční správa tedy dělá maximum pro informování o dražbách a zvyšování jejich výtěžku.

    Je třeba zdůraznit, že na rozdíl od zajišťovacích příkazů, není provedení dražby rychlé či snad nečekané. Provedení dražby je časově i odborně velmi náročné. Konání dražby předchází nezaplacení daně daňovým subjektem a komunikace s ním. V řadě případů dojde k posečkání nebo splátkování, a v případě neúspěšnosti vybrání nedoplatku následuje podle zákona jeho vymáhání. To celé trvá zpravidla několik měsíců či let. Je tedy de facto nesmyslné stavět dražbu na roveň zajišťovacímu příkazu. Dražbu nelze provést rychle a vůči daňovému subjektu překvapivě.
  3. Selektivní přístup zaměstnanců ve Valašském Meziříčí nebyl potvrzen
    Podezření bývalé zaměstnankyně Finanční správy, že někteří pracovníci vymáhacího útvaru finančního úřadu ve Valašském Meziříčí zneužívali svého postavení, protože zvýhodňovali vybrané daňové subjekty, nebylo okresním státním zastupitelstvím potvrzeno a její trestní oznámení bylo odloženo.
  4. Ve Valašském Meziříčí proběhla vnitřní kontrola a zjištěné nedostatky byly napraveny
    Vedení Finanční správy nařídilo provést vnitřní kontrolu, která zjistila nedostatky spočívající v nesprávných postupech a v prodlení v provádění vymáhacích úkonů. Je třeba si uvědomit, že zjištěné nedostatky byly staršího data a týkaly se např. let 2004, 2008, 2009, 2013, tedy ještě před nástupem zaměstnankyně, která si na postup úřadu stěžovala. Nedostatky v práci vymáhacího oddělení tedy identifikovány byly, podstatná část z nich z nich proběhla ve vzdálenější minulosti a jen v minimu případů je už nebylo možno napravit.

    Výsledky vnitřních kontrol, zaměřených na vymáhací činnost pracoviště ve Valašském Meziříčí, se promítly v kárném řízení a postihu zaměstnance.

    V rámci celé finanční správy byl již před tímto případem zaváděn od roku 2016 kontrolní systém pro práci s daňovými nedoplatky. Pozornost se soustřeďuje na prohlubování práce s daty tak, aby byly nedostatky ze strany FÚ v krátké době identifikovány a řešeny. Již od roku 2017 je zvýšen roční počet operativních dohlídek v oblasti vymáhání nedoplatků. V rámci FS je rovněž aplikován Interní protikorupční program, který komplexně upravuje postupy při eventuální detekci nežádoucích jevů.

    Finanční správa na zkvalitňování výkonu služby pracuje dlouhodobě a na základě několika problematických případů z Valašského Meziříčí nelze činit generalizované závěry nebo vyvolávat plošný negativní dojem, jak se o to snaží shora uvedený článek a reportáže.
  5. Vydávání zajišťovacích příkazů prošlo výraznou změnou
    S nástupem generální ředitelky Tatjany Richterové v prosinci 2018 se změnila praxe a Finanční správa prošla změnou v postoji k vydávání zajišťovacích příkazů se zohledněním všech relevantních rozsudků Nejvyššího správního soudu. V roce 2019 byl aktualizován metodický pokyn k vydávání zajišťovacích příkazů. Důvodem přijetí této aktualizace bylo překlopení právních závěrů judikatury správních soudů do metodické oblasti.

    Vydávání zajišťovacích příkazů je v současné době podrobeno přísnému dohledu a v rámci celé Finanční správy dochází k jasnému zkvalitnění praxe jejich vydávání, což má za důsledek že počet vydaných zajišťovacích příkazů klesá. Zatímco v roce 2016, do kterého spadá i medializovaný případ, byl počet těchto instrumentů 1561, v loňském roce poklesl na 765.

    Rok

    Zajišťovací příkazy (ZajP)

    Počet vydaných ZajP

    Částka v mil. Kč

    Počet subjektů

    Průměr na 1 subjekt

    Počet ZajP

    Částka v mil. Kč

    2013

    457

    6 173

    280

    1,63

    22,0

    2014

    1 032

    4 172

    328

    3,15

    12,7

    2015

    1 605

    3 633

    424

    3,79

    8,6

    2016

    1 561

    3 329

    309

    5,05

    10,8

    2017

    1 420

    1 594

    358

    3,97

    4,5

    2018

    1 174

    1 472

    355

    3,31

    4,1

    2019

    765

    559

    185

    4,14

    3,0

    1.1. - 30. 4. 2020

    340

    144

    77

    4,42

    1,9

    Celkem

    8 354

    21 076

    2 316

    3,61

    9,1

  6. Finanční správa při hodnocení zaměstnanců postupuje v souladu se zákonem o státní službě
    Služební hodnocení státního zaměstnance obsahuje stanovení individuálních cílů pro další osobní rozvoj státního zaměstnance. Pokud jde o kopii části dokumentu uvedenou v článku, jedná se o služební hodnocení nového zaměstnance za rok 2017 (nástup v roce 2016) zařazeného v oddělení vymáhacím. Individuální cíle pro další osobní rozvoj zaměstnance byly mimo jiné stanoveny i za účelem seznámení zaměstnance s problematikou dražeb, a to jak v teoretické tak praktické rovině.

    Uvedení konkrétního požadovaného počtu dražeb v rámci stanovení individuálních cílů pro další osobní rozvoj je nešťastné, ale zřejmě bylo vedeno snahou, aby zaměstnanec získal dostatečné teoretické i praktické zkušenosti v oblasti dražeb.

    Pokud představený vymáhacího útvaru vyhodnotil stav takovým způsobem, že v rámci vymáhání nedoplatků není komplexně využíváno všech prostředků, které daňový řád poskytuje, mohl v individuálním případě stanovit konkrétně, jaké další úkony je nutné provádět, dražby nevyjímaje. Dlouhodobá zkušenost je taková, že dražba je procesně náročnější úkon než další způsoby vymáhání, a proto se mohou se někteří pracovníci této činnosti „bránit“. Tím pádem se může dražba objevit i v rámci individuálních cílů. Nejedná se o pevně stanovený počet, jedná se o využívání postupů stanovených zákonem, ve vztahu ke konkrétním řešeným případům.

Závěrem připomínáme, že Finanční správa čelí mediálnímu tlaku často, mnohdy se však s odstupem času ukáže, že mediální senzace byla podložena neúplnými či zavádějícími informacemi, jako tomu bylo například v případě mediální kauzy zajišťovacích případů vůči společnosti KM Plus, kdy bylo v rámci vyšetřování jednoznačně prokázáno spáchání trestného činu podvodu ze strany společnosti a její majitelé byly na základě důkazů odsouzeni. Ani tehdy se však Finanční správa zpočátku nevyhnula nepravdivému nařčení, že „stát zničil mladou rodinu“ (více o kauze si můžete přečíst ZDE).