Vybrané nálezy z kontrol FÚ (Listopad 2010)

Daň z příjmů právnických osob a daň z přidané hodnoty – fiktivní obchodní případ

Správce daně vybral k provedení daňové kontroly za rok 2006 společnost O, s.r.o., která vykazovala opakovaně značnou ztrátu. Předmětem činnosti této společnosti byl nákup a prodej stavebního materiálu.
Správce daně seřadil pořízení zboží dle jednotlivých dodavatelů a tyto následně prověřoval v databázi plátců DPH. V okamžiku, kdy největší dodavatel s dodávkou zboží v roce 2006 v hodnotě cca 23 milionů Kč bez DPH byl označen jako neplátce DPH, správce daně se touto skutečností podrobně zabýval. Jevilo se vysoce nestandardní, aby dodavatel K, s.r.o., jehož sídlo je cca 70 km vzdálené od místa podnikání kontrolované společnosti O, s.r.o. dodal za 23 milionů Kč bez DPH zboží jako neplátce DPH. Správce daně požádal o prověření dodávek místně příslušného správce daně společnosti K, s.r.o. Z odpovědi na dožádání vyplynulo, že společnost K, s.r.o. je pro místně příslušného správce daně nekontaktní, na adrese sídla dle obchodního rejstříku se nenachází a poštu nepřebírá. Dále bylo zjištěno, že DPH za I. čtvrtletí roku 2006 bylo vyměřeno fikcí, a následně zrušena registrace k DPH z moci úřední, přiznání k dani z příjmů právnických osob rovněž nebylo podáno.
V rámci vyhledávací činnosti správce daně zjistil, že jednatel společnosti K, s.r.o., pan František má aktuální bydliště na radnici města, kde správce daně u společnosti O, s.r.o. provádí daňovou kontrolu. Správce daně opakovaně předvolal pana Františka k daňovému řízení. V obou případech došlo k doručení uplynutím lhůty. Dále správce daně požádal celní orgány o předvedení pana Františka. Termín předvedení byl správcem daně určen tak, aby bylo možné současně provést vyrozumění jednatele kontrolovaného daňového subjektu O, s.r.o. a současně vyřešena problematika řádné zákonné svědecké výpovědi. Celní orgány pana Františka skutečně oslovily, ale současně zjistily, že pan František pracuje jako řidič u soukromé společnosti a na dohodnutý datum svědecké výpovědi bude pan František mimo území ČR. Operativně byl dohodnut Celními orgány s panem Františkem náhradní termín, který měl pan František projednat i se svým zaměstnavatelem. O náhradním termínu byl včas vyrozuměn jednatel O, s.r.o.. V tomto náhradním termínu se skutečně pan František ke správci daně dostavil a ve své výpovědi v pozici svědka uvedl, že jednatelem společnosti K, s.r.o. se stal omylem, neboť při jednom posezení v konkrétní restauraci mu kamarád přislíbil finanční pomoc v hodnotě několika málo tisíc Kč, kterou však podmínil několika podpisy u notáře a to s příslibem, že se tak stane pouze na krátkou překlenovací dobu jednatelem blíže nespecifikované společnosti. Pan František s ujednáním souhlasil a požadované podpisy realizoval. Dále sdělil, že sídlo společnosti K, s.r.o., kde je dle výpisu z OR jediným jednatelem nikdy nenavštívil a v roce 2006 žádnou podnikatelskou činnost nevyvíjel, neboť za blíže neuvedenou trestnou činnost byl v roce 2006 ve výkonu trestu a přesně specifikoval ve které věznici. Předložené faktury správcem daně nikdy nevystavil, viděl je poprvé a žádné finanční prostředky nikdy nepřevzal. Společnost O. s.r.o. nezná a nikdy s ní neobchodoval. Rovněž svědek sdělil, že nikdy neudělil nikomu plnou moc k zastupování.
Jednatel společnosti O, s.r.o. pochopil, že správce daně rozkryl fiktivní obchodní případ, jež realizoval a rozhodl se společnost O, s.r.o. převést na nového jednatele, pana Oldřicha. Převod byl velmi rychle zrealizován a správce daně se o tomto dozvěděl až na základě výpisu z OR. Následně správce daně předvolal pana Oldřicha k daňovému řízení a seznámil jmenovaného se svědeckou výpovědí a tuto mu také zpřístupnil. Současně bylo novému jednateli sděleno, že mu bude zaslána výzva k prokázání tvrzených skutečností, aby existenci dodávek zboží prokázal včetně přeprav, RZ vozidel, objednávek, dodacích listů a předávání a přebírání hotovostních plateb. Na tuto výzvu pan Oldřich sice reagoval všeobecně, ale požadované skutečnosti nedoložil a neprokázal.
V mezidobí odstupující jednatel společnosti O, s.r.o. podal trestní oznámení na neznámého pachatele. Správci daně sice není známo, jak se s uvedeným podáním orgány PČR vypořádaly, ale z důkazního řízení, jež správce daně vedl, lze dovodit, že tak jmenovaný hledal cestu úniku a podání v dané věci učinil „sám na sebe“.
Jednatel společnosti O, s.r.o. svým jednáním zkrátil daň z příjmů právnických osob o cca 5,5 milionů Kč a neoprávněně čerpal odpočet DPH ve výši cca 4,5 milionů Kč, čímž daňové příjmy státu byly neoprávněně kráceny celkově o 10 milionů Kč.

Daň z příjmů fyzických osob - zatajené příjmy

 Při daňové kontrole roku 2007 správce daně zjistil, že daňový subjekt nezahrnul do příjmů ke zdanění přijaté platby za prodej zboží, který probíhal prostřednictvím internetového portálu „Aukro“.
Z údajů poskytnutých Komerční bankou a.s., vyplynulo, že na účet daňového subjektu byly připsány platby za prodej zboží ve výši 340.874,- Kč, které však jako příjmy z podnikání nebyly evidovány. Dále z údajů, které poskytla správci daně Česká pošta s.p., vyplynulo, že daňovému subjektu bylo v roce 2007 vyplaceno v hotovosti 381.545,- Kč. Výzvou byl daňový subjekt vyzván, aby prokázal a doložil, že do příjmů z podnikání zaevidoval všechny tržby z prodeje zboží. V odpovědi na výzvu daňový subjekt uvedl, že platby připsané na jeho účet nebyly v daňové evidenci zaevidovány a vyplacené částky od České pošty, s.p. byly zaevidovány pouze částečně.
Svým postupem daňový subjekt porušil § 3 odst. 1) písm. b) v návaznosti na § 5 odst. 1) a § 7 odst. 1 písm. b) ZDP a správce daně dle § 23 odst. 3) písm. a) bod 1 ZDP zvýšil základ daně o 630 tis. Kč.
Správce daně podal na PČR „Oznámení o podezření ze spáchání trestného činu dle § 148 trestního zákona“. Státní zástupce trestní stíhání podmínečně zastavil z důvodu úhrady nedoplatku dodatečně doměřené daně. 

Daň z příjmů právnických osob – pochybnosti ve výši tržeb

Finanční úřad provedl kontrolu daně z příjmů právnických osob za zdaňovací období roku 2007 a roku 2008 a daně z přidané hodnoty za jednotlivá zdaňovací období II. čtvrtletí 2007 až IV. čtvrtletí 2008 u organizační složky zahraniční osoby. Předmětem podnikání této organizační složky byla hostinská činnost (motorest, restaurace, hostinec), která byla provozována v několika pronajatých provozovnách. Při daňové kontrole bylo ze zaúčtovaných nákladů vynaložených na nákup zboží a surovin pro přípravu jídel a z tržeb z hostinské činnosti zjištěno, že prodejní ceny byly v průměru pouze o 20 - 22 % vyšší než pořizovací ceny surovin a zboží. Z nákupních cen zboží uvedených na dodavatelských fakturách a z prodejních cen uvedených na nápojových lístcích správce daně zjistil, že obchodní přirážka u zboží se pohybuje v rozmezí od 80 % do 250 %, a to v závislosti na prodávaném sortimentu. Při místních šetřeních, provedených u srovnatelných subjektů zabývajících se hostinskou činností, správce daně zjistil, že pořizovací ceny surovin pro výrobu jídel většinou tvořily padesát a méně procent z prodejní ceny jídel. Na základě těchto zjištěných skutečností vznikly u správce daně pochybnosti o správnosti výše tržeb vykázaných kontrolovaným daňovým subjektem. Správce daně tyto pochybnosti vyjádřil ve výzvě vydané podle ustanovení § 31 odst. 9 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů a vyzval daňový subjekt k prokázání výše jím tvrzených tržeb z hostinské činnosti. Daňový subjekt na výzvu sice reagoval, ale svá tvrzení ničím neprokázal. Daňový subjekt nevedl skladovou evidenci zásob, nepředložil kalkulaci jídel, nevedl evidenci škod, nevedl evidenci neprodaných a zlikvidovaných jídel, nepředložil evidenci slev, neměl zpracovánu normu přirozených úbytků a ztratného, nepředložil prvotní evidenci denních tržeb v hotovosti, nevedl evidenci ubytovaných osob. Vzhledem k tomu, že daňový subjekt nesplnil při dokazování jím uváděných skutečností svoji zákonnou povinnost a současně daňovou povinnost nebylo možné stanovit dokazováním, stanovil správce daně daňovou povinnost za použití pomůcek. Jako pomůcky byly použity údaje o nákupních cenách zboží a surovin pro přípravu jídel, nápojové a jídelní lístky a údaje zjištěné u jiných srovnatelných subjektů. U daně z příjmů právnických osob byla za zdaňovací období roku 2007 zrušena daňová ztráta ve výši 1,572.746,- Kč a stanovena daňová povinnost ve výši 242.400,- Kč, za zdaňovací období roku 2008 byla zrušena daňová ztráta ve výši 1,823.609,- Kč a stanovena daňová povinnost ve výši 539.700,- Kč. U daně z přidané hodnoty byla dodatečně vyměřena daň v celkové výši 1,298.593,- Kč.
Finanční úřad bude plnit oznamovací povinnost podle § 8 trestního řádu. 

Daň z přidané hodnoty – nadměrný odpočet

Finanční úřad provedl vytýkací řízení na dani z přidané hodnoty za zdaňovací období březen 2010 u společnosti s ručením omezeným. Předmětem činnosti daňového subjektu je pilařská výroba – výroba pelet. Plátce podal daňové přiznání k dani z přidané hodnoty za zdaňovací období březen 2010, ve kterém vykázal nadměrný odpočet ve výši přes 1milion Kč. Šetřením bylo zjištěno, že nadměrný odpočet vznikl především z důvodu uplatnění nároku na odpočet daně z faktury - daňového dokladu, vystavené společností s ručením omezeným za prodej peletovací linky. Plátce předložil správci daně kupní smlouvu. Správci daně vznikly pochybnosti o existenci zdanitelného plnění a vyzval plátce k prokázání skutečností vztahujících se k umístění linky, jejímu provozu, k budoucímu využití a k prokázání uplatněného nároku na odpočet. Plátce předložil správci daně písemnosti, které specifikoval ústně do protokolu a navrhl místní šetření v místě provozu linky. Z předložených písemností a z provedeného místního šetření bylo zjištěno, že plátce pořídil od dodavatele nejen peletovací linku, ale i další hmotný majetek a dále plátce převzal i některé bývalé zaměstnance dodavatelské společnosti, kteří obsluhovali peletovací linku. Z předložených písemností bylo rovněž patrné, že plátce převzal i nesplacené úvěry dodavatelské společnosti a některé další neuhrazené závazky. Z výše uvedených skutečností vznikly správci daně pochybnosti o tom, že v případě pořízení peletovací linky se jedná o zdanitelné plnění. Skutečnosti, které správce daně zjistil, vypovídaly o tom, že se jedná o prodej podniku, resp. části podniku, který není dodáním zboží (§ 13 odst. 8 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů) ani poskytnutím služby (§ 14 odst. 5 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů). Správce daně vyzval plátce, aby prokázal, že v případě pořízení peletovací linky přijal zdanitelné plnění. Plátce ve svém podání uvedl, že smluvní strany, tj. dodavatel i odběratel shodně prohlásily kupní smlouvu o prodeji peletovací linky za neplatnou a daňové přiznání k dani z přidané hodnoty za zdaňovací období březen 2010 bylo tedy z jeho strany podáno chybně. Plátce ve zdaňovacím období březen 2010 neprokázal v souladu s § 72 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, přijetí tohoto zdanitelného plnění a finanční úřad za zdaňovací období březen 2010 snížil nadměrný odpočet o 1,051.350.- Kč a vyměřil daňovou povinnost ve výši 6.352,- Kč, tj. snížil nárok na odpočet daně ve výši 1,057.702,- Kč.
Trestní oznámení nebude podáno. 

Daň z příjmů právnických osob – vyměření daňové povinnosti

Správce daně provedl u daňového subjektu kontrolu daně z příjmů právnických osob za zdaňovací období roku 2005, jejímž výsledkem bylo zrušení daňové ztráty ve výši 1,226.499,- Kč a vyměření daňové povinnosti ve výši 142.480,- Kč.
Předmětem činnosti daňového subjektu byla v kontrolovaném období výroba cukrovinek. Stěžejní položku kontrolních zjištění správce daně představovaly rozsáhlé stavební úpravy bývalého objektu jeslí v celkové částce 1,708.510,- Kč. Stavební úpravy spočívaly v přístavbě a v přeměně původního objektu na objekt průmyslové výrobny cukrovinek. Daňový subjekt náklady na stavební úpravy deklaroval jako náklady na opravy, které zohlednil jako daňově účinné položky pro účel zjištění základu daně za rok 2005.
Cílem prováděných stavebních prací byla změna účelu budovy a zároveň došlo ke změně technických parametrů budovy (jak vyplynulo z technické a projektové dokumentace a stavebních deníků). Daňový subjekt ani na výzvu správce daně neprokázal, že částky v celkové výši 1,708.510,- Kč byly vynaloženy na opravy budovy. Správce daně tak posoudil vynaložené náklady jako náklady na technické zhodnocení budovy, které dle zákona o daních z příjmů nelze uznat jako náklady na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů.
Současný stav: Daňový subjekt podal odvolání proti rozhodnutí správce daně, odvolací orgán toto odvolání zamítl.

Daň z příjmů právnických osob – doměření daně

Správce daně provedl daňovou kontrolu daně z příjmů právnických osob za zdaňovací období r. 2007 a 2008 u daňového subjektu – právnické osoby, která se mimo jiných činností zabývá i výzkumem a vývojem v oblasti přírodních a technických věd nebo společenských věd.
Při prováděné daňové kontrole správce daně zjistil, že si daňový subjekt v daňovém přiznání za rok 2007 uplatnil odčitatelnou položku od základu daně ve výši 1,218.313,-Kč, která představovala vynaložené náklady při realizaci projektů výzkumu a vývoje. Za zdaňovací období roku 2008 daňový subjekt snížil základ daně z téhož důvodu o částku 712.261,- Kč.
V průběhu kontroly byl daňový subjekt vyzván k předložení projektů výzkumu a vývoje, aby správce daně mohl posoudit oprávněnost odčitatelné položky od základu daně při realizaci projektů výzkumu a vývoje. Z předložených dokladů správce daně zjistil, že daňový subjekt obdržel dotaci ze státního rozpočtu na podporu jeho výzkumu a vývoje. Zákon o daních z příjmů však výslovně stanoví, že odpočet nelze uplatnit na náklady, na které již byla i jen z části poskytnuta podpora z veřejných zdrojů.
Protože daňový subjekt nesplnil zákonné podmínky pro uplatnění odčitatelné položky od základu daně, správce daně zvýšil základ daně za rok 2007 o částku 1,218.313,-Kč a doměřil daň z příjmů právnických osob ve výši 292.320,- Kč. Za rok 2008 správce daně zvýšil základ daně z téhož důvodu o částku 712.261,-Kč a doměřil daň z příjmů právnických osob ve výši 149.520,- Kč.
Současný stav: Daňový subjekt se proti dodatečným platebním výměrům neodvolal, dodatečné platební výměry jsou tudíž pravomocné.

Nesprávně uplatněné osvobození od daně z převodu nemovitosti

Na základě prohlášení vkladatele o vložení nemovitostí do společnosti provedl katastrální úřad vložení nemovitostí do nově vzniklé obchodní společnosti (a.s.). Vkladatelem byla fyzická osoba.
Daňový subjekt podal daňové přiznání teprve na výzvu správce daně a v tomto přiznání uvedl částku 6,5 mil. Kč jako cenu zjištěnou a zároveň i jako cenu sjednanou, přičemž tuto částku v plné výši osvobodil od daně z převodu nemovitostí. Z předložených dokladů správce daně zjistil, že dle zákona o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí v tomto případě nebyla splněna podmínka osvobození od daně z převodu nemovitosti v plné výši, a proto zahájil s daňovým subjektem vytýkací řízení.
Daňový subjekt ve svém podání uvedl, že jeho záměrem bylo vložit nemovitost do základního kapitálu nově zakládané a.s. v plné hodnotě, tj. 6,5mil.Kč. Chybou notářského koncipienta, ale došlo k vložení pouze její části ve výši 1,9mil.Kč. Po zjištění skutečnosti, že nebyl naplněn původní záměr vložit nemovitost do základního kapitálu v plné výši, bylo představenstvem a.s. dohodnuto zjednání nápravy. To bylo možno provést jediným možným postupem a to zvýšením základního kapitálu a.s. o zbývající hodnotu nemovitosti, zaúčtovanou jako emisní ážio vůči upisovateli. Došlo k přeúčtování emisního ážia na účet 411 – Základní kapitál. Na základě shora uvedených skutečností se daňový subjekt domnívá, že splnil podmínku pro osvobození od daně z převodu nemovitostí, a to dle ustanovení § 20 odst. 6 písm. e) zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí ve znění p. p.
Správce daně tento výklad neakceptoval a trval na stanovisku, že do základního kapitálu byla daňovým subjektem vložena pouze část hodnoty nemovitostí ve výši 1,9 mil.Kč splňující podmínku osvobození dle § 20 odst. 6 písm. e) zákona č. 357/1992 Sb. a následné zvýšení základního kapitálu o částku 4,6 mil.Kč bylo již učiněno z majetku společnosti a nikoliv společníka. Z tohoto důvodu uvedená částka nepožívá nárok na osvobození od daně z převodu nemovitostí.
Následně byl tedy správcem daně stanoven základ daně ve výši 4,6mil.Kč (od hodnoty vkladu 6,5 mil. Kč byla odečtena částka ve výši 1,9 mil. Kč splňující osvobození od daně z převodu nemovitostí dle § 20 odst. 6 písm. e) zákona č. 357/1992 Sb.). Daň z převodu nemovitostí byla z tohoto základu daně vyměřena ve výši 138 tis. Kč. Daňový subjekt proti platebnímu výměru podal odvolání, které zdůvodňoval zejména skutečností, že úmyslem vkladatele bylo vložit nemovitost do základního kapitálu v celé hodnotě a nestalo se tak pouze nedopatřením a navíc chyba byla napravena bez zásahu správce daně ještě před zahájením vytýkacího řízení. Dle daňového subjektu správce daně v daném případě nerespektoval základní občanská práva, tj. právo napravit neprodleně chybu, a tím došlo k diskriminaci využívat český právní systém všemi zúčastněnými osobami rovnoprávně.
Odvolací orgán shledal námitky nedůvodnými s konstatováním, že omyly a chyby způsobené v rámci nepozornosti v průběhu uzavírání právních úkonů nelze napravovat prostřednictvím daňových zákonů v daňovém řízení. Daňový subjekt vyměřenou daň plně uhradil. 

Systémová chyba při výpočtu daňových odpisů

 Oddělení specializované kontroly kontrolovalo daňový subjekt na základě plánu kontrol, který vycházel z návrhu místně příslušného finančního úřadu. Předmětem daňové kontroly byla daň z příjmů právnických osob za zdaňovací období roku 2006 u velkého daňového subjektu.
Při kontrole správnosti uplatněné výše daňových odpisů předložil daňový subjekt na žádost správce daně evidenci v elektronické podobě.
Správce daně zjistil, že systémovou chybou v systému SAP došlo k nesprávnému výpočtu zrychlených odpisů dle § 32 zákona o daních z příjmů u jednoho druhu majetku, který byl zařazen do evidence majetku v letech 1996 až 2000. Tento majetek je v příloze č. 1 k zákonu o daních z příjmů zařazen do 2. odpisové skupiny. Chybné zařazení ve 3. odpisové skupině u více než 100 kusů tohoto majetku mělo za následek vyčíslení rozdílu mezi odpisy uplatněnými daňovým subjektem a odpisy stanovenými podle zákona o daních z příjmů v celkové výši cca 23 mil. Kč.
Majetek shodného typu zařazený do evidence v letech 2002 až 2003 byl původně zařazen rovněž chybně do 3. odpisové skupiny, daňový subjekt však tuto chybu zjistil při vlastní kontrole v roce 2005 a majetek převedl do 2. odpisové skupiny. Na inventárních kartách je v roce 2006 uvedena položka „Neplatný odpis ze starých dat“, která byla následně zahrnuta do daňového odpisu uplatněného v roce 2006. Zjištěný rozdíl mezi odpisy uplatněnými daňovým subjektem a odpisy vypočtenými podle zákona o daních z příjmů činí u 37 kusů tohoto majetku celkem cca 37 mil. Kč.
Daňový subjekt porušil § 24 odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů a celkový doměrek z tohoto kontrolního zjištění činí cca 14 mil. Kč. 

Daň z příjmů právnických osob – zakoupení automobilu na leasingovou smlouvu

Kontrola byla provedena u společnosti s ručením omezeným na dani z příjmů právnických osob za období r. 2008.
Hlavní předmět podnikání daňového subjektu v kontrolovaném období:

• Hostinská činnost 
• Zprostředkování obchodu a služeb

Kontrolou předložených dokladů bylo zjištěno, že daňový subjekt zakoupil v kontrolovaném zdaňovacím období automobil na základě leasingové smlouvy. Správce daně prověřoval oprávněnost výše nákladů zahrnutých do základu daně v souvislosti s uvedeným obchodním případem. Zjistil, že daňový subjekt uvedl automobil do užívání až dne 10. 12. 2008 a chybně vypočítal leasingové splátky, neprovedl časové rozlišení splátek a porušil § 24 odst. 4 písm. a) zákona č-. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
Náklady byly sníženy o 2,660.347,52 Kč. 

Daň z příjmů fyzických osob – neoprávněně uplatněné výdaje

U daňového subjektu – praktického lékaře byla zahájena daňová kontrola u daně z příjmů fyzických osob z důvodu dlouhodobě vykazovaných nízkých daňových povinností. Kontrolou daňové evidence a předložených dokladů bylo zjištěno, že daňový subjekt opakovaně zahrnoval do daňově uznatelných výdajů i výdaje na osobní potřebu a dále výdaje vztahující se odborným pracovním cestám do zahraničí. Šetřením správce daně u jednotlivých cestovních kanceláří bylo zjištěno, že se jedná o poznávací tématické zájezdy do exotických destinací s vydáním turistických víz nejen pro daňový subjekt, ale i rodinné příslušníky. Celkově se jednalo o neoprávněně uplatněné výdaje přesahující částku 400 tis. Kč.