Vybrané nálezy z kontrol FÚ (Leden 2009)

Daň z příjmů právnických osob – vytvoření opravné položky k pohledávce

Finanční úřad při kontrole daně z příjmu právnických osob za zdaňovací období roku 2003 zjistil, že obchodní společnost zaúčtovala opravnou položku k pohledávkám ve výši 7 590 000,-- Kč. Pohledávku vůči dlužníkovi, která vznikla ze smlouvy o prodeji cenných papírů ve výši 72 milionů Kč, poplatník koupil na základě smlouvy o postoupení pohledávky od postupitele za 23 milionů Kč. Protože daňový subjekt neměl prostředky na úhradu pohledávky, vystavil směnku vlastní ve směnečné sumě 36 milionů Kč a prodal ji jiné společnosti za 23 milionů Kč.
Kontrolovaný daňový subjekt má převažující činnost zahradnické práce. Jeho vlastní kapitál je ve výši 305 000,-- Kč, průměrný čistý obrat 1,9 miliónů Kč a průměrný zisk 160 000,-- Kč. Přesto daňový subjekt nakoupil pohledávku na základě smlouvy o postoupení pohledávky od postupitele za 23 miliónů a na její úhradu podepsal směnku na vlastní směnečnou sumu 36 miliónů Kč a zavázal se zaplatit majiteli směnky při předložení směnky v období trvajícím 34 let částku 36 miliónů Kč a úrok 8 % p.a., tj. 2 880 000,-- Kč každý rok, a to v situaci, kdy daňový subjekt vykazuje roční obraty od 1,5 do 3,5 miliónů Kč. Daňový subjekt vytvořil opravnou položku k pohledávce pouze ve výši 33 %, ačkoliv ji mohl tvořit až do výše 100 % hodnoty pohledávky, za podmínky, že se bude řádně účastnit soudního řízení ohledně této pohledávky. Soudní řízení s dlužníkem nikdy nezahájil.
Správce daně posoudil transakce s pohledávkou jako účelové, vedoucí ke snížení základu daně, pro poplatníka byla nevýhodná a přinesla mu zadlužení ve výši 36 mil. Kč, k tomu roční úrok 2,88 mil. Kč, vlastnictví pohledávky za nekontaktní organizační jednotkou sdružení, riziko ztráty z obchodní operace s uvedenou pohledávkou. Nákupem pohledávky, následným vytvořením opravné položky k této pohledávce a jejím zahrnutím do daňových nákladů došlo ke krácení daně jiným způsobem ve smyslu ustanovení § 23 odst. 10 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Tvorba opravné položky k pohledávce ve výši 7 590 000,-- Kč není daňovým výdajem, neboť tímto postupem bylo sledováno jen krácení daňové povinnosti poplatníka. Za zdaňovací období 2003 finanční úřad dodatečně vyměřil daň ve výši několika miliónů korun.

Trestní oznámení bude podáno.

Daň z příjmů – neodvedená záloha na daň

Při kontrole daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků u obecního úřadu finanční úřad zjistil, že starostovi obce v letech 2006 a 2007, byly po schválení radou obce, vyplaceny částky jako dary za zásluhy o rozvoj obce, v roce 2006 částka řádově v desetitisících korunách a v roce 2007 částka ve statisících korunách. Z těchto odměn – darů, jež starosta obdržel v souvislosti s výkonem závislé činnosti a které jsou předmětem daně ve smyslu § 3 odst. 1 písm. a) zákona č.586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, nebyla sražena a odvedena záloha na daň podle § 38h zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Správce daně dodatečně vyměřil daň ve výši desetitisíců korun.
Trestní oznámení podáno nebylo.

 

Daň z příjmů fyzických osob – neoprávněné uplatnění části daňových nákladů

Finanční úřad v rámci kontroly daně z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2005 zjistil, že daňový subjekt provozující obchodní činnost s ovocem a zeleninou, a to za spolupráce své manželky, vedl účetnictví a ve svém daňovém přiznání vykázal náklady vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů ve výši několika milionů Kč. V průběhu daňové kontroly však daňový subjekt oprávněnost uplatnění části daňových nákladů neprokázal, a to ani přes opakované výzvy správce daně, které mu byly řádně doručeny, a na které ve stanovené lhůtě, ani později nereagoval. Daňový subjekt neprokázal, že se jedná ve smyslu § 24 odst.1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění, o náklady vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů.
Na základě zjištěných skutečností správce daně daňovému subjektu zrušil daňovou ztrátu, kterou vykázal ve výši statisíců korun a dodatečně vyměřil daň z příjmů fyzických osob ve výši miliónů korun. Jeho manželce, jako osobě spolupracující, správce daně rovněž zrušil daňovou ztrátu ve výši statisíců korun a dodatečně vyměřil daň z příjmů fyzických osob ve výši více než stotisíc korun.

Trestní oznámení nebude podáno.

Daň z příjmů fyzických osob a daň z přidané hodnoty – dodatečné vyměření daně

Finanční úřad provedl kontrolu daně z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2006 a 2007 a kontrolu daně z přidané hodnoty za zdaňovací období 1.- 4. čtvrtletí 2005 a 1.- 4. čtvrtletí 2006 u fyzické osoby, jejíž předmětem činnosti jsou pomocné stavební práce.
V průběhu kontroly daně z přidané hodnoty (kontrola byla zahájena dne 27. 3. 2008) daňový subjekt nepředložil daňové doklady týkající se roku 2005 a 2006, přestože termín pro jejich předložení byl daňovému subjektu prodlužován až do poloviny července 2008. Správce daně v rámci místních šetření u hlavních odběratelů plátce ověřil daňové doklady vystavené plátcem za poskytnutí stavebních prací s datem uskutečnění zdanitelného plnění 2. čtvrtletí 2005 – 4. čtvrtletí 2006 a jejich porovnáním s údaji v daňových přiznáních nevznikly u správce daně pochybnosti na straně vykázaných uskutečněných zdanitelných plnění. Vzhledem k předmětu fakturace (pomocné stavení práce bez dodávek materiálu) a k podílu uskutečněných a přijatých zdanitelných plnění vypočtených z podaných přiznání k DPH – v roce 2005 ve výši více než milión korun a v roce 2006 ve výši statisíců korun vznikly u správce daně pochybnosti o oprávněnosti nároku na odpočet daně za jednotlivá zdaňovací období ve výši, jak byl za jednotlivá zdaňovací období uplatněn v daňových přiznáních. Na výzvu k prokázání skutečností dle § 31 odst. 9 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, reagoval plátce předložením dokladů za rok 2007 s tím, že za rok 2005 a 2006 doklady nemá k dispozici.
Plátce za zdaňovací období 2. čtvrtletí 2005 až 4. čtvrtletí 2006 nesplnil podmínky pro uplatnění odpočtu daně stanovené v § 73 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů a nárok na odpočet daně si uplatnil v rozporu s § 72 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.
Finanční úřad za zdaňovací období 2. čtvrtletí 2005 až 4. čtvrtletí 2006 dodatečně vyměřil daň z přidané hodnoty ve výši miliónů korun.
V průběhu vyhledávací činnosti (výzvy k součinnosti dle § 34 zákona č.337/1992 Sb.,o správě daní a poplatků, v platném znění, na bankovní ústavy) správce daně zjistil, že daňový subjekt v roce 2007 nepřiznal ke zdanění všechny příjmy z podnikatelské činnosti, které obdržel na své bankovní účty.
Z tohoto důvodu správce daně zahájil kontrolu daně z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2006 a vyzval daňový subjekt k prokázání údajů uvedených v daňovém přiznání výzvou dle § 31 odst. 9 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. Rozdíl oproti údajům v daňovém přiznání činil více než milión korun, o který byl zvýšen základ daně za zdaňovací období 2007.
Finanční úřad dodatečně vyměřil daň z příjmu fyzických osob za zdaňovací období 2006 ve výši statisíců korun a za zdaňovací období 2007 ve výši též statisíců korun.
Trestní oznámení bude podáno.

 

Daň z přidané hodnoty – dodatečné vyměření daně

Finanční úřad provedl kontrolu daně z přidané hodnoty za 1.-4.čtvrtletí 2007 u fyzické osoby s předmětem činnosti zámečnictví. Daňový subjekt dodal v roce 2007 sudy za cenu bez daně z přidané hodnoty firmě do Německa. Na dokladu nebylo uvedeno daňové identifikační číslo odběratele a nebylo prokázáno žádným způsobem, že zboží opustilo Českou republiku. Daňový subjekt nebyl schopen prokázat osvobození při dodání zboží do jiného členského státu dle § 64 odst.1 zákona č.235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, v platném znění. Dále správce daně zjistil, že na bankovní účet byla daňovému subjektu uhrazena částka více než milión korun. V daňové evidenci byl zaúčtován příjem ve výši více než milión korun, částka však byla zaúčtovaná v celé výši do příjmů, na základě výzvy k součinnosti třetích osob správce daně obdržel fakturu od objednatele zboží, kde byl uveden základ daně a daň z přidané hodnoty se základní sazbou 19%. Předmětem plnění bylo dodání sudů, jednalo se tedy o uskutečněné zdanitelné plnění v tuzemsku s povinností odvést daň z přidané hodnoty. V evidenci pro účely daně z přidané hodnoty tato faktura zahrnuta nebyla a daň z přidané hodnoty daňový subjekt neodvedl. Dále daňový subjekt uskutečnil zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku s povinností odvést daň z přidané hodnoty a na toto plnění vystavil fakturu pro tuzemského odběratele s vyčíslením základu daně a daně 19 % v měně EURO. Daňový subjekt při odvodu daně neprovedl přepočet na koruny. Rozdíl na dani činil téměř milión korun.
Správce daně za období 2007 dodatečně vyměřil daň z přidané hodnoty ve výši více než milión korun.
Trestní oznámení nebude podáno.

 

Daň z příjmů fyzických osob – krácení daně

Daňová kontrola u fyzické osoby (praktický lékař) byla zahájena na základě rozboru výsledku podnikatelské činnosti daňového subjektu, který vykazoval v daňovém přiznání vzhledem k dosaženým příjmům vysoké náklady, neodpovídající výši nákladů u obdobných subjektů. Kontrolou dokladů u daňového subjektu vznikly pracovníkům správce daně pochybnosti o správnosti vykazovaných nákladů především v oblasti cestovních nákladů, hmotného majetku a jiných nepodložených výdajů.
V předložené evidenci jízd byly uvedeny každý den tj. 365x v roce včetně Nového roku, sobot, nedělí a všech státem uznaných svátků, naprosto stejné jízdy v pořadí i časovém sledu. Evidováno tak bylo ujetých 1290 km za jeden den, což za 365 dnů představuje 470 850 km. Na pochybnosti správce daně o reálnosti těchto evidencí, když daňový subjekt v dané době vykonával v ordinaci běžnou lékařskou praxi, bylo daňovým subjektem sděleno, že je při výkonu své praxe vázán smluvně působností po celé ČR. Ve výkonu praxe mu pomáhaly další osoby, a to manželka, bratr, otec a další osoby.
Daňový subjekt však neuvedl, ani přes výzvu správce daně, jakým způsobem byla vykonávána výpomoc lékařské praxe příbuznými a jinými osobami. Vzhledem ke skutečnosti, že lékařskou praxi mohou vykonávat pouze osoby s lékařským vzděláním a klasifikací a výpomoc může poskytovat pouze osoba mající k tomu odbornou způsobilost (např. zdravotní sestra), z důvodů že při výkonu lékařské praxe (ošetření, léčbě) v každém navštíveném místě a v ordinaci, by tento výkon nemohl být reálně dosažen v rozsahu 24 hodin a i proto, že daňový subjekt nepředložil v dalším řízení žádné jiné evidence jízd, resp. doklady, které by alespoň částečně mohly vysvětlit vysoký počet najetých km, správce daně vyhodnotil předloženou evidenci jízd jako neprůkaznou a neosvědčil ji jako důkaz.
Daňový subjekt uvedl ve své evidenci výdajů náklady na pořízení a instalaci hmotného majetku (kuchyňské linky, kuchyňský robot, automatická pračka) ve větší peněžní hodnotě. Na pochybnosti správce o spojitosti těchto výdajů s dosaženými příjmy, daňový subjekt reagoval pouze tak, že tyto zařízení byly umístěny v pronajaté ordinaci a sloužily k lékařským účelům. Šetřením pracovníků správce daně se podařilo prokázat, že tento majetek nebyl a z provozních důvodů ani nemohl být umístěn v ordinaci, ale že byl přímo instalován do místa bydliště daňového subjektu.
V evidenci výdajů daňového subjektu byl veden výdaj ve výši řádově statisíce korun. Z důvodu, že tento výdaj nebyl podložen odpovídajícím účetním dokladem, vyzval správce daně daňový subjekt k jeho doložení resp. sdělení důvodu zařazení do evidence výdajů. Daňový subjekt pouze sdělil, že se jedná o souhrn jednotlivých malých částek. Do ukončení řízení však doložení tohoto výdaje neprovedl.
Na základě výše uvedených skutečností doměřil správce daně daň v řádech statisíců korun. Současný stav případu - daňový subjekt se odvolal. Odvolací orgán však potvrdil v plném rozsahu stanovisko správce daně. Správcem daně bylo podáno oznámení z podezření trestného činu krácení daně.

 

Daňový subjekt – fyzická osoba

Pracovníci správce daně prováděli kontrolu daně z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2004 u daňového subjektu, kterému plynuly pouze příjmy z pronájmu podle § 9 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP). Správce daně zjistil, že daňový subjekt uplatnil jako výdaj na dosažení, zajištění a udržení příjmů nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku - osobního automobilu, a to ve smyslu ustanovení § 24 odst. 2 písm. h) bod 2) ZDP.
Podmínkou k tomu, aby mohl daňový subjekt ve výdajích oprávněně uplatnit v poměrné výši připadající na příslušné zdaňovací období nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku je splnění povinnosti dané ustanovením § 24 odst. 4 písm. c) ZDP, tedy po ukončení pronájmu zahrnout odkoupený majetek do svého obchodního majetku.
Z podstaty pojmu obchodního majetku a ze systému zdanění příjmů fyzických osob stanoveného ZDP je zcela zřejmé, že ve vztahu k ustanovení § 9 ZDP se u příjmů plynoucích z pronájmu s pojmem obchodního majetku neuvažuje. V případě příjmů plynoucích z pronájmu (movitých a nemovitých věcí) není uvažováno s tím, že by tyto věci a další hodnoty sloužící dosažení příjmů z pronájmu podléhaly režimu obchodního majetku, ostatně ani osoba, které příjmy plynou, nemá z titulu výkonu činnosti statut podnikatele ve smyslu § 2 zákona č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
Jelikož daňovému subjektu plynuly příjmy pouze podle § 9 ZDP, majetek užívaný k dosažení, zajištění a udržení příjmů z pronájmu nemá charakter obchodního majetku dle ustanovení § 4 odst. 4 ZDP. V daném případě daňový subjekt tedy nemohl splnit podmínku dle § 24 odst. 4 písm. c) ZDP, tj. zahrnout po ukončení finančního pronájmu odkoupený majetek do obchodního majetku.Tuto skutečnost nemůže daňový subjekt ovlivnit vedením účetnictví nebo vedením daňové evidence a jiných předepsaných a s tím souvisejících evidencí (§ 9 odst. 6 ZDP).
Z uvedených důvodů správce daně neuznal nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku v poměrné výši za výdaj, který lze uplatnit jako výdaj na dosažení, zajištění a udržení příjmů a zvýšil základ daně z příjmů fyzických osob za rok 2004, vykázaný daňovým subjektem, o částku několika statisíců korun.

 

Daň z příjmů fyzických osob a daň z přidané hodnoty – doměření daňové povinnosti

Správce daně zahájil daňovou kontrolu u daňového subjektu – fyzické osoby podnikající v oblasti obchodu s dřevní hmotou. V den zahájení daňové kontroly daňový subjekt předložil protokol o trestním oznámení sepsaný na Policii ČR, v němž daňový subjekt oznámil odcizení účetních a daňových dokladů za roky 2005 a 2006 ze svého vozidla, když je vezl ke správci daně. Požadované doklady ke zdaňovacímu období roku 2004 daňový subjekt předložil. Výzvou k součinnosti třetích osob (účetní daňového subjektu) si správce daně zajistil účetní a daňové evidence – peněžní deníky, knihy pohledávek a závazků, evidence pro účely DPH. Z těchto podkladů správce daně zjistil obchodní partnery daňového subjektu. Formou dožádání požádal správce daně místně příslušné správce daně obchodních partnerů daňového subjektu o zajištění důkazních prostředků prokazujících obchodní vztahy s daňovým subjektem. Takto získané podklady poté porovnal s evidencemi daňového subjektu a zjistil podstatné rozdíly spočívající v tom, že účetní a daňové evidence, potažmo příslušná daňová přiznání, neobsahovala veškeré příjmy, resp. uskutečněná zdanitelná plnění, a naopak obsahovala více výdajů, resp. nároků na odpočet DPH.
V následném důkazním řízení správce daně za pomoci dalších dožádání, výzev daňovému subjektu a několika svědeckých výpovědí osvědčil, že daňový subjekt měl z prodeje dřevní hmoty příjmy ve výši více než milión korun ve zdaňovacím období 2005 a příjmy ve výši několika miliónů korun ve zdaňovacím období 2006, aniž by je zahrnul do svých zdanitelných příjmů v daňových přiznáních k DPFO. Současně do daňových přiznání k DPH neuvedl jím uskutečněná zdanitelná plnění z prodejů dřevní hmoty za jednotlivá zdaňovací období roku 2004 v částce statisíců korun, za jednotlivá zdaňovací období roku 2005 v částce více než miliónu korun a za jednotlivá zdaňovací období roku 2006 v částce několika miliónů korun.
Na druhé straně daňový subjekt do daňově účinných výdajů zahrnoval výdaje, aniž by prokázal, že je skutečně vynaložil. Ve zdaňovacím období 2004 se jednalo se o výdaje v souhrnné výši statisíců korun, ve zdaňovacím období 2005 ve výši více než miliónu korun a ve zdaňovacím období 2006 ve výši několika miliónů korun. Obdobně pak v daňových přiznáních k DPH uplatňoval nároky na odpočet DPH, aniž by prokázal přijetí zdanitelných plnění, na jejichž základě byly odpočty uplatňovány. V případě jednoho údajného dodavatele byly uplatňovány nároky na odpočet DPH, přestože tomuto dodavateli byla zrušena registrace k DPH a v době údajného uskutečňování plnění již nebyl plátcem DPH. Ve zdaňovacích obdobích roku 2004 tak daňový subjekt uplatnil nárok na odpočet DPH z přijatých zdanitelných plnění v objemu více než milión korun, ve zdaňovacích obdobích roku 2005 v objemu více než milión korun a ve zdaňovacích obdobích roku 2006 v objemu několika miliónů korun. Oprávněnost uplatňování výdajů a odpočtů DPH daňový subjekt dokládal účetními a daňovými doklady, jejichž vystavení údajní dodavatelé popírali a daňový subjekt ani po výzvách nedoložil žádné věrohodné důkazní prostředky prokazující oprávněnost uplatnění výdajů jako daňových. V několika případech pak daňový subjekt nepředložil ani daňový doklad, event. doklad o úhradě.
Nálezy uvedené ve zprávě o daňové kontrole DPFO byly odůvodněny s použitím ustanovení § 38g odst. 3 a § 24 odst.1 zákona č.586/1992 Sb., o daních z příjmů. Nálezy ve zprávě o daňové kontrole DPH byly odůvodněny ustanoveními § 21 odst.1, § 72 odst.1 a § 73 odst.1 zákona č.234/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty.
Výsledkem daňové kontroly je doměření daňových povinností na dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2004 ve výši statisíců korun, za zdaňovací období 2005 ve výši téměř miliónu korun a za zdaňovací období 2006 ve výši více než miliónu korun. Za zdaňovací období 2006 byla dále snížena daňová ztráta o statisíce korun.
Na dani z přidané hodnoty byly doměřeny daňové povinnosti v souhrnné výši za jednotlivá zdaňovací období roku 2004 ve výši statisíců korun, za jednotlivá zdaňovací období roku 2005 ve výši více než půlmiliónu korun a za jednotlivá zdaňovací období roku 2006 ve výši více než milión korun.
Současný stav případu: Dodatečné platební výměry jsou pravomocné.

 

Daň z přidané hodnoty a daň z příjmů právnických osob

Finanční úřad na základě poznatků z provedených vytýkacích řízení zahájil u daňového subjektu (obchodní společnosti) daňovou kontrolu daně z příjmů právnických osob a daně z přidané hodnoty. Správce daně v průběhu daňového řízení mj. zjistil, že daňový subjekt účtoval o nákupu a dodávkách plovoucích podlah, při jejichž dodání s pokládkou uplatňoval sníženou sazbu DPH.
O údajích uváděných daňovým subjektem měl správce daně pochybnosti, a proto vyzval daňový subjekt, aby prokázal, že v souvislosti s nákupem plovoucích podlah oprávněně uplatnil náklady vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, stejně jako nárok na odpočet daně. Správce daně rovněž požadoval, aby daňový subjekt prokázal, že byl oprávněn u všech poskytovaných služeb spočívajících v dodání plovoucích podlah s pokládkou uplatnit sníženou sazbu DPH, a zejména požadoval, aby daňový subjekt tvrzené skutečnosti doložil důkazními prostředky prokazujícími faktické uskutečnění předmětných plnění. Daňový subjekt výzvu správce daně převzal, ale žádným způsobem na ni nereagoval a žádné důkazní prostředky nepředložil a nenavrhl je ani při ústním jednání se správcem daně.
Správce daně na základě provedeného daňového řízení dospěl k závěru, že daňový subjekt nijak neprokázal správnost jím uváděných tvrzení, a vyloučil daňovým subjektem uplatněný nárok na odpočet daně i náklady uplatněné v souvislosti s nákupem plovoucích podlah. Dále zvýšil daň z přidané hodnoty na výstupu, neboť daňový subjekt neprokázal, že při dodání plovoucích podlah uplatnil sníženou sazbu v souladu s ustanovením zákona o DPH.
Na základě výsledku daňových kontrol byla daňovému subjektu doměřena daň z přidané hodnoty za zdaňovací období červenec až listopad roku 2006 ve výši více než milión korun a daň z příjmů právnických osob za zdaňovací období roku 2006 ve výši též více než milión korun.
Současný stav případu: Dodatečné platební výměry jsou pravomocné.

Daň z příjmů fyzických osob – dodatečně vyměřená daňová povinnost

Kontrolou daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků u právnické osoby, která podniká v oboru poskytování zdravotní péče, bylo zjištěno, že daň není srážena ve správné výši. Kontrola byla provedena za jedno zdaňovací období a dodatečně vyměřená daňová povinnost činila několik statisíců korun.
Předmětem dodanění bylo jednak zjištění, že plátce prováděl roční zúčtování záloh u poplatníků, kteří o tento úkon nežádali, ale zejména ta skutečnost, že u poplatníků /zejména lékařů/, kteří měli s plátcem uzavřeno několik pracovních vztahů, nebyla veškerá jejich mzda zdaněna jako jeden základ daně. Jednalo se souběh uzavřeného pracovněprávního vztahu, uzavřeného na základě pracovní smlouvy a dalšího na základě dohody o pracovní činnosti. Nebylo tak respektováno ust. § 38h odst. l ZDP, kdy plátce daně srazí zálohu na daň ze zdanitelné mzdy, kdy zdanitelnou mzdou se rozumí úhrn příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků zúčtovaný nebo vyplacený poplatníkovi za kalendářní měsíc.

Daň z příjmů právnických osob – nesrovnalosti ve výši uplatněných odpisů
Při daňové kontrole daně z příjmů právnických osob u obchodní společnosti podnikající v oblasti strojírenské výroby včetně rozsáhlého, převážně evropského exportu zjistil správce daně nesrovnalosti ve výši uplatněných daňových odpisů hmotného majetku, jehož součástí byl také motorový člun. Daňový subjekt jeho využití za účelem dosažení zdanitelných příjmů odůvodnil získáním obchodního podílu ve společnosti sídlící na území státu domovského přístavu předmětného člunu. Správce daně v rámci důkazního řízení zjistil, že daňový subjekt získal obchodní podíl po více jak čtyřech letech od pořízení člunu, ani příjmů podléhajících dani v souvislosti s vlastnictvím člunu nedosáhl, což bylo důvodem pochybností o oprávněném uplatnění daňových odpisů. Orgán provádějící registrace plavidel vydal pro tento člun osvědčení s účelem rekreační plavba, což s odkazem na zákon o námořní plavbě opravňuje užití člunu k námořní plavbě pro sportovní nebo rekreační účely a nikoli pro cizí potřeby za účelem zisku, či jeho využití k charterování. Jelikož daňové odpisy tohoto člunu byly uplatněny i v letech odlišných od kontrolovaného, zahájil správce daně daňovou kontrolu i těchto období.
Daňový subjekt neprokázal souvislost uplatněných daňových odpisů motorového člunu s dosažením, udržením a zajištěním zdanitelných příjmů v souladu s ust. § 24 zákona o daních z příjmů a správce daně zvýšil základ daně o částku převyšující jeden milion a dodatečně vyměřil daň z příjmů v částce několika statisíců korun.

Daň z přidané hodnoty – doměření daně

U obchodní společnosti byla zahájena vytýkací řízení k podaným daňovým přiznáním k DPH za zdaňovací období 3. a 4. čtvrtletí roku 2007, leden – březen 2008. Daňový subjekt nereagoval na výzvy správce daně, nepředložil žádné doklady k přijatým zdanitelným plněním. Z bankovních výpisů bylo zjištěno, že daňový subjekt přijal na svůj účet platby za uskutečněná zdanitelná plnění,která byla prověřována u jednotlivých odběratelů. Daňovému subjektu byla celkem doměřena daň za tato zdaňovací období ve výši: miliónů korun.

Daň z příjmů právnických osob – dodatečné doměření daně

U daňového subjektu (dále jen DS) byla provedena kontrola DPPO za zdaňovací období roku 2005.
Kontrolou předložené části účetnictví, roční výsledovky hospodaření střediska bylo zjištěno, že DS uplatňuje do daňových nákladů stavební subdodávky a služby. Ani po opakovaných výzvách neprokázal DS oprávněnost zahrnutí těchto nákladů do nákladů na zajištění dosažení a udržení příjmů.
Výsledkem kontroly bylo dodatečné doměření daně v celkové výši několika miliónů korun.

Daň z příjmů právnických osob – nesoulad účetních dokladů s účetnictvím

Kontrola byla provedena u právnické osoby na DPPO za zdaňovací období roku 2006.
Předmětem podnikání daňového subjektu v roce 2006 byl pronájem vozidel a radiostanic, rozvoz jídel z restaurací zákazníkům a kurýrní služby.
V průběhu kontroly bylo správcem daně zjištěno, že účetní doklady předložené daňovým subjektem nekorespondují s podaným daňovým přiznáním. Daňový subjekt provedl rekonstrukci účetnictví. Z nově předloženého účetnictví, včetně předložených prvotních dokladů, vyplývá, že daňový subjekt v rámci těchto nově předložených účetních knih provedl opravu zjištěných nedostatků:

U vozidel zařazených v obchodním majetku společnosti daňový subjekt snížil vstupní ceny, ze kterých byly vyčíslovány odpisy, neboť původní vstupní ceny byly vyčísleny v rozporu se zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP), vyšší.Všechna vozidla zařazená v majetku společnosti daňový subjekt přeřadil do odpisové skupiny 1a s dobou odpisování čtyři roky.
Původní daňové odpisy dlouhodobého majetku byly zaúčtovány na účet 551001 Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku ve výši statisíců korun, po provedené opravě daňový subjekt doložil karty dlouhodobého majetku, na základě kterých byly daňové odpisy vyčísleny ve výši více než stotisíc korun.
Před provedenou rekonstrukcí účetnictví byla na účtu 518000-Podíl nájemného na finančním leasingu zaúčtována a zahrnuta do nákladů ovlivňujících základ daně částka ve výši statisíců korun. V průběhu kontroly, po provedené rekonstrukci účetnictví, daňový subjekt předložil karty leasingového majetku a splátkové kalendáře k uzavřeným leasingovým smlouvám. Na základě předložených dokladů byla na účet 518000-Podíl nájemného na finančním leasingu zaúčtována a zahrnuta do nákladů ovlivňujících základ daně částka ve výši více než půlmiliónu korun.
Rozvahové položky, které se nepodařilo zinventarizovat, tj. prokázat existující pohledávky či závazky, daňový subjekt zaevidoval na účtu 395999. Zůstatek tohoto účtu v celkové výši statisíců korun byl zaúčtován na základě interního dokladu na účet č. 688906, jako mimořádný výnos společnosti.

Dále byly provedeny další drobné úpravy.
Celkové číselné shrnutí výsledků kontroly:

daňová ztráta ve výši více než milión korun se ruší
základ daně se stanovuje ve výši desetitisíců korun v souladu s § 23 odst. 1 ZDP
daňová povinnost se stanovuje ve výši tisíců korun

Daňový subjekt ve výše uvedených případech porušil ustanovení § 23 odst. 3 ZDP, neboť o předmětné částky neupravil výsledek hospodaření.

Daň z příjmů právnických osob – doměření daně vybírané zvláštní sazbou

Správce daně provedl kontrolu DPPO za zdaňovací období 2007 u obchodní společnosti, která se zabývá pronájmem motorových vozidel koupí zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej, směnárenskou činností, silniční motorovou dopravou osobní, prováděním staveb, realitní a reklamní činností a pronájmem a půjčováním věcí movitých.
Při kontrole bylo zjištěno, že společnost hradila v roce 2007 francouzskému daňovému subjektu licenční poplatky za použití ochranné známky. Z nich srážela a odváděla částku ve výši 5 %, ačkoliv podle nově uzavřené Smlouvy mezi vládou ČR a vládou Francouzské republiky o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a majetku – dále jen SZDZ (zveřejněna pod č. 79/2005 Sb.)- měla provádět srážku ve výši 10 %.
Současně daňový subjekt chybně stanovil kurz, kterým o platbách účtoval.
Daňový subjekt porušil:

§ 38 d, odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb.o daních z příjmů ve znění platném pro rok 2007 – srážku je povinen provést plátce daně u příjmů uvedených v § 22, odst. 1, písm. c) nejpozději v den, kdy o závazku účtuje v souladu se zvláštním právním předpisem.
§ 37 zákona č. 586/1992 Sb.o daních z příjmů ve znění platném pro rok 2007, ustanovení tohoto zákona se použije, jen pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána nestanoví jinak.
čl. 12, bod 2, písm. b) SZDZ

Správce daně proto doměřil za rok 2007 obchodní společnosti daň vybíranou zvláštní sazbou daně ve výši několika miliónů korun.

Není cena jako cena

V rámci vyhledávacího řízení správce daně ve středočeském kraji zjistil, že poplatník v roce 2006 prodal pozemky v blízkosti dálnice za cenu několika milionů korun a že jím uplatněné výdaje (pořizovací cena pozemku) výrazně převyšují údaje, které správce daně získal v rámci správy majetkových daní. Předmětné pozemky byly totiž nabyty děděním a jejich cena uvedená pro účely daně dědické činila necelé dvě setiny ceny, která byla poplatníkem uvedena jako pořizovací cena pro účely daně z příjmů fyzických osob. V rámci daňového řízení pak bylo správcem daně zjištěno, že si poplatník nechal dodatečně vypracovat nové účelové ocenění předmětných pozemků na cenu, která by zajistila, aby při vykázání prodeje pozemků vznikla ztráta a aby mu tudíž z tohoto prodeje nevznikla žádná daňová povinnost. Tuto novou cenu pak uvedl bez ohledu na ustanovení zákona o daních z příjmů jako pořizovací cenu pozemků a uplatnil ji jako výdaj. Správce daně toto jednání posoudil jako účelové s cílem neoprávněného snížení daňové povinnosti a výsledkem daňového řízení byla doměřená daňová povinnost na dani z příjmů fyzických osob v nezanedbatelné výši (řády miliónů korun).

Nájem se daní v plné výši

Finanční úřad ve Středočeském kraji provedl kontrolu daně z příjmů právnických osob u obchodní společnosti, jejímž předmětem činnosti byl pronájem nemovitostí. V průběhu daňové kontroly bylo najisto ověřeno, že nájemné nemovitostí bylo hrazeno jednak v penězích, ale část také nepeněžní formou, a to formou oprav provedených nájemcem na najaté nemovitosti. Svědeckými výpověďmi a šetřením bylo najisto potvrzeno, že opravy nemovitostí byly nájemcem prováděny v dohodnutém rozsahu a ceně a že na straně pronajimatele došlo k neoprávněnému snížení výnosů, protože částky nepeněžního plnění nájemného nebyly nezahrnuty do základu daně z příjmů právnických osob. V důsledku tohoto nesprávného postupu a s odkazem na porušení ust. § 23 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, správce daně dodatečně výrazně zvýšil základ daně z příjmů právnických osob za jednotlivé kontrolované roky a dodatečně vyměřil daň z příjmů právnických osob ve výši statisíců korun, a to za každé zdaňovací období.