Vybrané nálezy z kontrol FÚ (Červen 2010)

7. 7. 2010

Daň z příjmů fyzických osob – neprokázané výdaje

Správce daně na základě dožádání z jiného finančního úřadu zjistil, že daňový subjekt (fyzická osoba) zabývající se zprostředkováním v oblasti nákupu a prodeje hutnických výrobků nezahrnul do základu daně všechny příjmy. Na základě této informace zahájil daňovou kontrolu.
V průběhu daňové kontroly správce daně v součinnosti s třetími osobami zjistil, že celkové zdanitelné příjmy daňového subjektu daně činily v kontrolovaných letech více, než daňový subjekt vykázal v přiznáních k dani z příjmů fyzických osob. Rozdíl mezi příjmy zjištěnými správcem daně a příjmy přiznanými poplatníkem činil za kontrolovaná zdaňovací období více jak 3,042.000,- Kč. V průběhu důkazního řízení pak poplatník předložil správci daně nové doklady o svých výdajích, když požadoval uplatnit k zjištěným příjmům výdaje za marketingové služby nakoupené a uhrazené v hotovosti fyzické osobě (občan Běloruska) v celkové výši 802.000,- Kč.
V závěru časově náročného důkazního řízení ohledně takto deklarovaných výdajů správce daně konstatoval, že zjištěné skutečnosti vyvracející věrohodnost deklarovaných výdajů nebyly poplatníkem odstraněny, poplatník důkazní břemeno neunesl, a proto výdaje ve výši 802.000.- Kč jako výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů ve smyslu ustanovení § 24 odst. 1 zákona o daních z příjmů považuje za neprokázané, a tudíž je nelze správcem daně do základu daně dodatečně uznat.
Výsledky kontroly správce daně byly s poplatníkem projednány, když daňová povinnost poplatníka byla za kontrolovaná zdaňovací období zvýšena celkem o 696.000,- Kč. Před ukončením kontroly se poplatník k výsledkům kontroly více nevyjadřoval, jen uvedl, že se zřejmě stal obětí omylu nebo podvodu občana Běloruska.
V souladu s ustanovením § 24 odst. 5 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, splnil správce daně oznamovací povinnost stanovenou § 8 odst. 1 trestního řádu a oznámil kontrolou zjištěné skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán pokus trestného činu zkrácení daně podle § 8 odst. 1 trestního řádu a § 148 trestního zákona okresnímu státnímu zastupitelství.

Kontrola daně z příjmů právnických osob – technické zhodnocení

Správce daně provedl kontrolu daně z příjmů právnických osob za rok 2007 u daňového subjektu zabývajícího se prodejem dřeva, nájmy a provozem kulturních památek (hradu a zámku).
V rámci kontroly bylo zjištěno, že daňový subjekt účtoval o opravách, které zahrnoval do daňově uznatelných nákladů v případech, kdy se ve skutečnosti jednalo o technické zhodnocení, které je možné do nákladů promítnout postupně prostřednictvím odpisů, nikoli jednorázově v roce jeho provedení. Jednalo se konkrétně o výměnu kotle, kdy kotel na pevná paliva byl nahrazen elektrokotlem, projektovou dokumentaci k investici, vybudování nové půdní vestavby, výstavbu nového dřevěného přístřešku k pořádání společenských akcí, nově vybudované sociální zařízení apod.
Zahrnutím výše uvedených nákladů na technické zhodnocení jednorázově v celé výši do nákladů roku 2007 porušil daňový subjekt ustanovení § 25 odst. 1 písm. p) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP), které říká, že za výdaje vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů pro daňové účely nelze uznat technické zhodnocení (citované v § 33 ZDP). Zároveň daňový subjekt porušil ustanovení § 23 odst. 3. písm. a) bod 2. ZDP tím, že výsledek hospodaření nezvýšil o částky, které nelze podle ZDP zahrnout od výdajů (nákladů). Celkem se základ daně z příjmů právnických osob za rok 2007 na základě těchto pochybení zvýšil o 1,5 mil. Kč.

Daň z přidané hodnoty – vytýkací řízení

Finanční úřad provedl vytýkací řízení k přiznání k dani z přidané hodnoty za zdaňovací období říjen 2008 u společnosti provádějící stavební činnost. Plátce podal daňové přiznání k dani z přidané hodnoty za zdaňovací období říjen 2008. V tomto daňovém přiznání plátce vykázal vlastní daňovou povinnost v řádu několika tisíc korun. Přezkoumáním tohoto daňového přiznání vznikly správci daně pochybnosti o správnosti a pravdivosti údajů o přijatých a uskutečněných zdanitelných plněních vzhledem k tomu, že v předloženém daňovém přiznání plátce vykázal značný objem přijatých i uskutečněných zdanitelných plnění. Plátci byla zaslána výzva k odstranění pochybností dle § 43 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, ve které správce daně mimo jiné požadoval předložení záznamní evidence k dani z přidané hodnoty za zdaňovací období říjen 2008 a všech daňových dokladů, vztahujících se k přijatým a uskutečněným zdanitelným plněním, zahrnutým do záznamní evidence. Z předložené záznamní evidence a účetních dokladů bylo zjištěno, že si plátce uplatnil nárok na odpočet daně zejména z faktur přijatých, od dodavatele – společnosti s ručením omezeným za zprostředkování. K ověření oprávněnosti uplatněného nároku na odpočet daně na základě dokladů vystavených společností s ručením omezeným bylo zasláno dožádání místně příslušnému správci. Finanční úřad v odpovědi na dožádání sdělil, že došlo ke změně jednatele a společníka a že společnost nevykonávala v letech 2008 a 2009 žádnou činnost, podávala nulová daňová přiznání k dani z přidané hodnoty, s plátcem neobchodovala ani nevystavila na tuto firmu žádné faktury. Proto byl vyzván plátce výzvou dle ustanovení § 31 odst. 9 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, aby předložil veškeré důkazní prostředky prokazující přijetí zdanitelných plnění od společnosti s ručením omezeným, jejich předmět a rozsah, a prokázal jejich použití pro účely uskutečňování své ekonomické činnosti v souladu s § 72 odst. 1 a 2 zákona č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. Na výzvu plátce nereagoval a nepředložil žádné důkazní prostředky prokazující oprávněnost nároku na odpočet daně z přijatých zdanitelných plnění z faktur vystavených společností s ručením omezeným. Plátce tedy neprokázal oprávněnost nároku na odpočet daně z daňových dokladů vystavených společností s ručením omezeným. Odpočet nebyl uplatněn v souladu s ustanoveními § 72 odst. 1 a 2 zákona č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. Finanční úřad za zdaňovací období říjen 2008 zvýšil daňovou povinnost o částku 745.415,- Kč. Plátce v závěru vytýkacího řízení změnil sídlo.
Trestní oznámení bude podáno.

Daň z přidané hodnoty – zvýšení daňové povinnosti

Finanční úřad provedl vytýkací řízení k přiznání dani z přidané hodnoty za zdaňovací období prosinec 2009 u společnosti s ručením omezeným. Předmětem podnikatelské činnosti daňového subjektu je stavebnictví. Plátce podal na finanční úřad daňové přiznání za zdaňovací období prosinec 2009, kde vykázal vlastní daňovou povinnost 31.000,- Kč. Při ověřování daňového přiznání vznikly správci daně pochybnosti o tom, zda údaje uvedené v daňovém přiznání za zdaňovací období prosinec 2009 jsou pravdivé a věrohodné, tedy zda zdanitelná plnění byla skutečně přijata a daň na výstupu přiznána ve správné výši. Správce daně proto vyzval daňový subjekt, aby prokázal, jak přijatá zdanitelná plnění uvedená v daňovém přiznání přijal a použil pro svoji ekonomickou činnost a současně, aby prokázal, že daň na výstupu byla přiznána ve správné výši. Správce daně dle předložených daňových dokladů a předložené evidence k DPH za zdaňovací období prosinec 2009 zjistil, že plátce porušil ustanovení § 21 odst.1 zákona č.235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, který stanoví, že „daň na výstupu je plátce povinen přiznat ke dni uskutečnění zdanitelného plnění nebo ke dni přijetí úplaty a to k tomu dni, který nastane dříve, pokud zákon nestanoví jinak. Plátce daň uvádí v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém mu vznikla povinnost přiznat daň. Celková nepřiznaná daň na výstupu za zdaňovací období prosinec 2009 činila 729.731,- Kč. Dále plátce do protokolu o ústním jednání uvedl, že si uplatnil nárok na odpočet daně v nesprávné částce, která neodpovídá zaevidovaným daňovým dokladům za přijatá zdanitelná plnění a chce si uplatnit v přiznání k DPH za prosinec 2009 nárok na odpočet daně dle evidence,. Plátci vznikl nárok na odpočet daně z těchto zaevidovaných dokladů v souladu s § 72 odst 1 a § 73 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty ve znění pozdějších předpisů. Celková daň z přijatých zdanitelných plnění neuvedená v daňovém přiznání za prosinec 2009 činila částku 218.713,- Kč. Finanční úřad zvýšil daňovou povinnost za zdaňovací období prosinec 2009 celkem o částku 511.018,-Kč.
Oznámení o podezření z trestného činu zkrácení daně nebude podáno.

Daň z příjmů fyzických osob – nepodané daňové přiznání

Finanční úřad provedl kontrolu daně z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2005, 2006 a 2007 u fyzické osoby, která podniká v předmětu činnosti silniční nákladní doprava a opravy a údržba motorových vozidel. Vzhledem k tomu, že poplatník nepodal v řádném termínu přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2005, 2006 a 2007 správce daně jej podle ustanovení §40 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, vyzval k podání daňového přiznání za příslušná zdaňovací období. Poplatník na výzvy k podání daňového přiznání nereagoval a správce daně následně vyměřil dle ustanovení § 44 odst.1 zákona o správě daní a poplatků daň ve výši 0,- Kč. Správce daně následně vyhledávací činností zjistil, že poplatník provozoval v uvedených letech podnikatelskou činnost a dosahoval zdanitelných příjmů. Na základě těchto zjištění byla s poplatníkem zahájena daňová kontrola. Poplatník v průběhu daňové kontroly předložil doklady daňové evidence. Kontrolou předložené daňové evidence správce daně získal pochybnosti o veškerých v této daňové evidenci uvedených příjmech a o oprávněnosti daňových výdajů. Správce daně vyzval poplatníka dle ustanovení § 16 odst. 2 písm. c) a e) a § 31 odst. 9 zákona 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, k prokázání skutečností rozhodných pro správné stanovení daňové povinnosti. Poplatník na výzvu nereagoval, pochybnosti správce daně tak nevyvrátil a neprokázal skutečnosti, ke kterým byl vyzván, zejména, že výdaje na provoz vozidel a automateriál jsou výdaji daňovými, neprokázal vykázané rozdíly v leasingových splátkách a skutečnou výši dosažených příjmů, nepředložil evidenci veškerých tržeb a knihy jízd. Finanční úřad stanovil základ daně a daň za rok 2005 až 2007 podle § 31 odst. 5 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, tj. na základě pomůcek, přičemž vycházel z údajů srovnatelných daňových subjektů. Finanční úřad dodatečně vyměřil daň za zdaňovací období 2005 ve výši 40.520,- Kč, za zdaňovací období 2006 ve výši 101.692,- Kč a za zdaňovací období 2007 ve výši 245.596,- Kč, tj. celkem daň ve výši 387.808 Kč.
Trestní oznámení bude podáno.

Kontrola daně z příjmů fyzických osob

Kontrolní zjištění u daňových subjektů fyzických osob – manželů, kteří vykázali společný základ daně manželů dle § 13a ZDP a u nichž byla v měsíci dubnu 2010 dokončena daňová kontrola s významným doměrkem. V daném případě se jednalo o kontrolu na dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2005, 2006 a 2007, která byla zahájena dne 26.11.2008.
Oba manželé vykonávali samostatnou podnikatelskou činnost v oboru zprostředkování pojištění a zprostředkování poskytnutí úvěrů, podnikající manžel ještě v oboru vedení daňové evidence. Daňová kontrola byla zahájena na základě výsledků místního šetření provedeného u podnikajícího manžela, kdy bylo šetřením ověřováno, zda tato fyzická osoba přiznala ke zdanění příjmy za zprostředkování pojištění dle faktur zjištěných dožadujícími FÚ u subjektů v rámci daňových kontrol.
Vzhledem k tomu, že byly zjištěny velké nesrovnalosti ve výši přiznaných příjmů podnikajícím manželem a částkami uvedenými dožadujícími FÚ, byla u obou manželů zahájena daňová kontrola. V rámci provedeného rozsáhlého dokazování, zejména dožádání, svědecké výpovědi, součinnost s bankou apod., bylo prokázáno, že podnikající manžel nepodrobil dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2005, 2006 a 2007 přijaté platby za zprostředkování pojištění v celkové výši 6,790.557,- Kč (za rok 2005 ve výši 1,573.074,- Kč, za rok 2006 ve výši 2,718.355,- Kč a za rok 2007 ve výši 2,499.128,- Kč). Doměřená daň z příjmů fyzických za tato zdaňovací období činila u podnikajícího manžela částku celkem ve výši 997.140,- Kč (za rok 2005 ve výši 224.532,- Kč, za rok 2006 ve výši 400.928,- Kč a za rok 2007 ve výši 371.680,- Kč), u podnikající manželky částku celkem ve výši 1,020.831,- Kč (t.j. za rok 2005 ve výši 231.207,- Kč, za rok 2006 ve výši 409.976,- Kč a za rok 2007 ve výši 379.648,- Kč).

Pohyb zboží v rámci EU

V rámci systému kontroly pohybu zboží v členských státech bylo zjištěno, že daňový subjekt pořídil v 2.čtvrtletí 2007 zboží z jiného členského státu za cenu ve výši 163 tis.EUR, tj. 4,545.000,- Kč od subjektu z Rakouska. Tyto obchodní transakce byly potvrzeny mezinárodní výměnou informací dle směrnic EU L3 -„SCAC 2004“ dne 19.10.2009 doloženy faktury z AT, protokoly o předání vozidel i doklady o úhradách.
Vzhledem k tomu, že daňový subjekt v řádném daň. přiznání vykázal nulové obraty, vystavil správce daně výzvu k podání dodatečného daň. přiznání k DPH. Když ani po výzvě nebylo podáno dodatečné daňové přiznání, daňový subjekt tedy nesplnil svou zákonnou povinnost, správce daně přistoupil ke stanovení základu daně v souladu s § 44 odst. 1 ZSDP podle pomůcek.
Ke stanovení základu daně a daně byly správcem daně využity tyto pomůcky:

Údaje o pořízení zboží z jiného členského státu. Jednalo se o pořízení 12 automobilů značky z roku 2004, které měly najeto víc než 6 000 km, (tj. nejedná se o nové dopravní prostředky – dle definice zákona DPH), které byly uhrazeny v Rakousku, dle přiložených dokladů a převezeny do ČR.
Osoba registrovaná k dani v jiném členském státě, která jim dodala vozidla bez daně,nebyla osobou uvedenou v §90 odst.2 písm.c) ZDPH- tj. obchodník neuplatnili zvláštní režim.
Jednalo se tedy o pořízení zboží z JČS dle § 16 a § 25 ZDPH a plátce přiznává daň z pořízení zboží v tuzemsku dle § 108 odst.1 pism.d) ZDPH. Zároveň správce daně zohledňuje na základě výše uvedených skutečností nárok na odpočet daně z pořízení těchto vozidel (dle §73 odst.6 ZDPH).
Automobily byly pořízeny za účelem dalšího prodeje - a musí být tedy z těchto prodejů odvedena daň z uskutečněného zdanit. plnění v tuzemsku.
Správce daně ověřil, na základě výzev k součinnosti dle §34 ZSDP, na jednotlivých městských úřadech, že automobily jsou již prodány a provozovány v ČR. Z měst.úřadů získal správce daně tam předložené faktury o prodeji jednotlivých automobilů.
V tomto čtvrtletí pořídili z Rakouska 12 automobilů a v tuzemsku prodali jen tři, správce tedy vyměřil jak pořízení zboží z EU,tj .povinnost přiznat daň z pořízených aut a zároveň nárok na odpočet daně z těchto pořízení, tak i prodej tří automobilů v tuzemsku.
Výsledná daň za zdaňovací období 4. čtvrt. 2009 činí 252.000,-Kč a byla doměřena v květnu 2010. Další prodej automobilů je postupně doměřován v dalších zdaňovacích obdobích.

Daň z příjmů právnických osob a daň z přidané hodnoty – nezahrnuté příjmy

Správce daně provedl daňovou kontrolu daně z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2006 a 2007 a daně z přidané hodnoty za zdaňovací období 4. čtvrtletí 2004 – 4. čtvrtletí 2007 u daňového subjektu. Jednalo se o fyzickou osobu podnikající v oblasti přípravných stavebních prací. Kontrola daně z přidané hodnoty za všechna období byla zahájena jiným finančním úřadem, avšak ihned po jejím zahájení daňový subjekt změnil místní příslušnost. Veškeré procesní lhůty ve smyslu aktuálních výkladů jsou dodrženy i u nejstarších zdaňovacích období.
V průběhu daňové kontroly bylo ve vazbě na jinou daňovou kontrolu zjištěno, že daňový subjekt do svých zdanitelných příjmů a uskutečněných zdanitelných plnění nezahrnul veškeré jím dosažené příjmy, resp. uskutečněná plnění. Daňový subjekt po konfrontaci připustil, že plnění uskutečnil a příjmy přijal, avšak, že je opomněl uvést do svých daňových přiznání.
Dále daňový subjekt uplatnil nárok na odpočet daně z přidané hodnoty a daňově uznatelné výdaje na základě dokladů vystavených obchodní společností, o jejíž důvěryhodnosti měl správce daně pochybnosti. Správce daně proto tato plnění zpochybnil a vyzval daňový subjekt, aby přijetí fakturovaných plnění a jejich zaplacení prokázal. Daňový subjekt tak neučinil. Naopak, správce daně zajistil důkazní prostředek v podobě svědecké výpovědi osoby, která v době údajných plnění byla statutárním orgánem údajně dodavatelské společnosti. Tato osoba prohlásila, že žádná plnění ve prospěch daňového subjektu společnost neuskutečnila a žádné úhrady nepřijala. Daňový subjekt se provádění svědecké výpovědi neúčastnil, přestože o ní byl písemně a telefonicky informován. Při následném projednání výsledků daňové kontroly daňový subjekt dále setrval na svém stanovisku ohledně přijetí sporných plnění a jejich úhrad. Ovšem stejně jako v průběhu celé daňové kontroly nebyl schopen předložit nebo navrhnout žádné uspokojivé důkazní prostředky ani popsat jakékoli konkrétní okolnosti obchodního vztahu s údajně dodavatelskou společností.
Výsledkem této daňové kontroly je doměřená daň z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2006 a 2007 v celkové částce 1,398.000,- Kč a snížení daňové ztráty o částku 537.000,- Kč. Na dani z přidané hodnoty je pak doměřena za kontrolovaná zdaňovací období souhrnná daňová povinnost ve výši 1,286.000,- Kč.
Současný stav: Dodatečné platební výměry jsou v právní moci.

Daň z příjmů právnických osob a daň z přidané hodnoty – dodatečně vyměření daně

V roce 2009 byla finančním úřadem ukončena daňová kontrola daně z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2006 a 2007 a daně z přidané hodnoty za zdaňovací období 1. čtvrtletí 2006 a 4. čtvrtletí 2007. Jednalo se o kontrolu fyzické osoby podnikající v oblasti poskytování připojení k internetu a prodeji výpočetní techniky.
Při kontrole správce daně pojal pochybnosti, zda byly do daňových přiznání daňovým subjektem zahrnuty jím dosažené příjmy a uskutečněná zdanitelná plnění. Z předložených dokladů správce daně sestavil přehledy o nakoupeném a prodaném materiálu a zboží. Z přehledů vyplynulo, že v obou zdaňovacích obdobích nákup materiálu a zboží výrazně převyšuje nad jeho prodejem. Po zohlednění počátečních a konečných stavů zásob správce daně konstatoval, že existuje určité množství materiálu a zboží, které není uvedeno v zásobách, ale současně není zahrnuto do příjmů, resp. uskutečněných zdanitelných plnění při jeho prodeji. S tímto zjištěním správce daně byl daňový subjekt seznámen. Ve svém vyjádření na výzvu správce daně daňový subjekt uvedl a dokladoval, že část předmětného materiálu zůstává v jeho majetku (mimo evidence zásob zboží) a slouží k přenosu internetového signálu k zákazníkům. Další dvě části materiálu byly poskytnuty jako dary a k osobní spotřebě daňového subjektu. Ke zbývajícím částkám se vyjádřil tak, že se jedná o prodej materiálu a zboží. Tyto částky omylem neuvedl do příslušných daňových evidencích, a tím i do daňových přiznání.
Daňový subjekt tak nepřiznal všechny příjmy. Do daňově účinných výdajů zahrnul výdaje na dary a osobní spotřebu a uplatnil nárok na odpočet daně z přidané hodnoty, které ovšem nepoužil pro uskutečnění své ekonomické činnosti.
Daňovému subjektu tak byla na dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2006 snížena vykazovaná ztráta o částku 78.955,- Kč a za zdaňovací období 2007 mu byla vyměřena na daň z příjmů fyzických osob ve výši 157.244,- Kč. Za zdaňovací období 2007 byla daňovému subjektu doměřena daň z přidané hodnoty v souhrnné částce 128.312,- Kč.
Současný stav: Dodatečné platební výměry jsou v právní moci.

Daň z příjmů právnických osob a daň z přidané hodnoty – zkrácení daňových povinností

V roce 2009 byla finančním úřadem ukončena daňová kontrola daně z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2005 a 2006 a daně z přidané hodnoty za zdaňovací období leden až říjen 2006. Jednalo se o kontrolu fyzické osoby, která se zabývala prováděním elektromontážních prací.
Při kontrole zjistil správce daně, že daňový subjekt uplatňoval jako daňové výdaje i výdaje za provedené pomocné práce hrazené v hotovosti. Správci daně vznikly pochybnosti o tom, zda byly daňové výdaje uplatněny v souladu s tehdy platnou právní úpravou.
Dožádáním místně příslušného správce daně bylo zjištěno, že společnost, která byla na účetních dokladech uvedena jako dodavatel prací, na uvedené adrese nesídlí. Majitel objektu uvedl, že objekt nikdy nikomu nebyl pronajat a deklarovanou společnost nezná. V rámci dokazování doložil daňový subjekt jako důkazní prostředek plnou moc. Plná moc byla udělena jednatelem společnosti občanovi ukrajinské národnosti. Správce daně zjistil, že tato plná moc nebyla notářem nikdy ověřena.
Provedené svědecké výpovědi neprokázaly, že pomocné práce byly skutečně provedeny dodavateli uvedenými na fakturách. Daňový subjekt nedoložil jiné důkazní prostředky, které by prokazovaly, že výdaje za výše uvedené pomocné práce byly skutečně vynaloženy a sloužily k dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů daňového subjektu.
Správci daně prováděné dokazování nevyvrátilo jeho pochybnosti. Správce daně tak dospěl k závěru, že daňový subjekt neprokázal uplatnění daňových výdajů v souladu s tehdy platnou právní úpravou.
Daňový subjekt tak zkrátil své daňové povinnosti na dani z příjmů fyzických osob o částku 197.920,- Kč za zdaňovací období roku 2005 a o částku 240.300,- Kč za zdaňovací období roku 2006. Vzhledem k tomu, že v roce 2006 daňový subjekt vykonával podnikatelskou činnost za spolupráce manželky, byla manželce daňového subjektu za toto zdaňovací období dodatečně vyměřena daň z příjmů fyzických osob ve výši 104.566,- Kč. Dále byla daňovému subjektu za kontrolovaná zdaňovací období roku 2006 dodatečně vyměřena daň z přidané hodnoty v celkové výši 218.867,- Kč.
Současný stav: Dodatečné platební výměry jsou v právní moci.

Daň z přidané hodnoty – snížení nároku na odpočet

Daňový subjekt: s.r.o.
Vytýkací řízení k DPH za zdaňovací období IV.Q/2006
Předmět podnikání:činnost technických poradců v oblasti elektrotechniky, pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor s poskytováním základních služeb zajišťujících řádný provoz nemovitostí bytů a nebytových prostor.
Na základě podaného daňového přiznání, ve kterém daňový subjekt nárokoval odpočet DPH ve výši Kč 1,457.428,- bylo zahájeno vytýkací řízení.
Při MŠ prováděném v rámci vytýkacího řízení bylo zjištěno, že daňový sujbekt uplatňuje nároky na odpočet DPH z daňových dokladů za výstavbu rodinného domu, u něhož neprokázal využití pro další ekonomickou činnost. Daňový subjekt ani na výzvu správce daně neprokázal žádnou skutečnost, z níž by vyplývalo, že přijatá zdanitelná plnění budou použita pro zdanitelná plnění s daní na výstupu.
Správce daně proto vyloučil doklady na výstavbu rodinného domu z nároku na odpočet.
Daňový subjekt uplatněním nároku na odpočet z plnění, která nebyla určena pro další ekonomickou činnost porušil ust. § 72 odst. 1 a 2 zák. č. 3235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění p.p.
Výsledek vytýkacího řízení: snížení nároku na odpočet daně z přidané hodnoty o 1, 059. 023,- Kč.

Daň z přidané hodnoty – neuznání nárokovaného odpočtu

Daňový subjekt: s.r.o.
Vytýkací řízení k DPH za zdaňovací období 3/2009 a 4/2009
Předmět podnikání: - výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona
Vytýkací řízení (dále jen "VŘ") byla zahájena výzvami doručenými daňovému subjektu. Daňový subjekt reagoval zasláním evidence pro daňové účely za šetřená období a kopií faktur od společnosti XY- faktury na vstupu a vystavené faktury na spol. ABC se sídlem na Slovensku. Předmětem zdanitelného plnění na zaslaných fakturách byla dodávka speciálního ventilu pro elektrárny s vysokým tlakem. Správce daně ověřoval faktury na vstupu od společnosti XY dožádáním na místně příslušný finanční úřad dodavatele. Jednatel dodavatele se na opakované předvolání správce daně na jednání nedostavil a bylo zjištěno, že se v místě bydliště nezdržuje, jeho pobyt je neznámý, nepodařilo se k daňovému řízení předvést. Daňovému subjektu byla zaslána výzva dle ust. § 43 a 31 odst. 9 zákona o správě daní k prokázání nároku na odpočet dle předložených faktur přijatých. Daňový subjekt na výzvu nereagoval.V rámci VŘ bylo formou mezinárodního dožádání (SCAC) ověřováno dodání předmětného zboží na Slovensko firmě ABC. Z odpovědi slovenského správce daně bylo zjištěno, že společnost ABC žádné zboží od prověřovaného daňového subjektu nepřijala - dodání zboží v rámci EU nebylo uskutečněno.Správce daně vyhodnotil důkazní prostředky a neuznal nárokovaný odpočet daně z předložených faktur neboť uskutečnění zdanitelného plnění nebylo prokázáno.Daňový subjekt porušil ust. § 72 a 73 zák.č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty, ve znění p.p.
Výsledek VŘ:
snížení nároku na odpočet DPH za březen 2009 o Kč 5,906 840,-
snížení nároku na odpočet DPH za duben 2009 o Kč 5,537 664,-

Daň z příjmů právnických osob - neoprávněně uplatněné faktury za stavební práce a reklamy

Správce daně při prováděné vlastní vyhledávací činnosti u fyzické osoby zjistil podezřelé skutečnosti týkající se právnické osoby. Správce daně proto provedl vyhledávací činnost i u právnické osoby. Zjištěné skutečnosti vedly k zařazení do plánu daňových kontrol.
Daňovou kontrolou bylo zjištěno, že daňový subjekt vykazoval v nákladech a přijatých zdanitelných plnění společnosti faktury od dodavatelů stavebních prací, materiálu, služeb za zprostředkování, za reklamu, kterým byly zrušeny veškeré živnostenské listy nebo jejich živnostenské oprávnění zaniklo v letech předcházejících kontrolovanému zdaňovacímu období. Daňový subjekt nebyl schopen prokázat, že došlo k přijetí fakturovaných plnění a že náklady byly vynaloženy k ekonomické činnosti a na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů
Rovněž nebyl daňový subjekt schopen prokázat oprávněnost snížení výnosů a uskutečněných zdanitelných plnění na základě opakovaně vydávaných dobropisů, které nebyly potvrzeny odběratelem. Bylo zjištěno, že došlo k úhradě výnosových faktur, ale tyto byly následně daňovým subjektem anulovány vystavením dobropisů. Důkazní řízení osvědčilo jako nepravdivé tvrzení daňového subjektu, že faktury byly vystaveny omylem, omylem došlo k úhradě odběrateli a proto byly vystaveny dobropisy.
V průběhu daňové kontroly se stal jednatel společnosti nekontaktní. Kontrolovaná společnost byla po čtyřech a půl měsících od zahájení daňové kontroly převedena na novou osobu a novým jednatelem se stala osoba bez trvalého bydliště s adresou na obecním úřadu.
Závěr:
Daňovému subjektu byla za roky 2006 a 2007 na dani z příjmů právnických osob celkem doměřena daň ve výši 2,5 mil.Kč a na dani z přidané hodnoty 1,7 mil. Kč. Důvodem takto vysokého doměrku na dani byly neprokázané náklady, neoprávněné snižování výnosů, neprokázáno přijetí přijatých zdanitelného plnění, neprokázáno použití přijatých zdanitelných plnění, neprokázáno snížení uskutečněných zdanitelných plnění. Tímto jednáním daňového subjektu došlo k porušení těchto zákonných ustanovení § 18, § 24 zákona o daních z příjmů, § 42, § 72, §73 zákona o DPH.
Zjištění správce daně nasvědčují spáchání trestného činu zkrácení daně. Správce daně proto zaslal oznámení Policii ČR.

Daň z příjmů fyzických osob – neupravení základu daně podle § 23 odst. 8 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP) po přerušení činnosti

Daňový subjekt zabývající se montáží, kompletací bazénů a saun a zprostředkovatelskou činností byl vybrán ke kontrole na dani z příjmů fyzických osob za rok 2007, protože v průběhu roku 2007 přerušil činnost a neobnovil ji do lhůty pro podání přiznání za tento rok a zároveň uvedl k 31.12.2007 v přiznání za rok 2007 stav pohledávek cca 3 mil. Kč. O tyto pohledávky nebyl zvýšen základ daně, jak to při přerušení podnikatelské nebo jiné podnikatelské činnosti ukládá § 23 odst. 8 ZDP.
Po zahájení kontroly dne 13.2.2009 předložil daňový subjekt inventuru pohledávek ke dni přerušení činnosti, aniž by ji jakkoliv zpochybňoval. Ve všech případech se jednalo o pohledávky za společností, kterou vlastnil a jejímž jednatelem byl kontrolovaný daňový subjekt. Poté, co byly daňovému subjektu sděleny předběžné výsledky kontroly, tedy skutečnost, že mu bude zvýšen základ daně za rok 2007 o výši pohledávek v částce 3 mil. Kč, sdělil daňový subjekt, že při přerušení činnosti již pohledávky nevlastnil, ale na začátku roku 2007 je daroval. Stav pohledávek na konci roku 2007 pak uvedl omylem. Následně pak předložil darovací smlouvu, podle které pohledávky daroval počátkem roku 2007 svým rodičům. Správce daně na základě této skutečnosti vyhotovil Zprávu o kontrole s konstatováním, že měl daňový subjekt v tomto případě postupovat dle ustanovení § 23 odst. 13 ZDP a zvýšit příjmy v tomto zdaňovacím období o hodnotu těchto postoupených pohledávek. Postoupení pohledávek upravuje ustanovení §§ 524 až 530 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., v platném znění (dále jen občanský zákoník). Z textu občanského zákoníku vyplývá, že postoupení může být jak za úplatu, tak i bez úplaty, rozdíl je pouze v ručení postupitele postupníkovi za dobytnost postoupené pohledávky. Ustanovení § 23 odst. 13 ZDP se pak vztahuje na všechny postoupené pohledávky, tedy poskytnuté za úplatu, darované nebo o převod práva s úmyslem splnit dluh či poskytnout úvěr. Na základě této zprávy bylo daňovému subjektu na daní z příjmů fyzických osob za rok 2007 doměřeno 782.000,- Kč. Zástupce daňového subjektu neměl k této zprávě o kontrole žádné připomínky ani otázky a byl podepsán protokol o projednání zprávy.
V červnu 2009 obdržel správce daně odvolání proti dodatečnému platebnímu výměru na daň z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2007 s tím, že odůvodnění bude doplněno během dalšího týdne. Následně obdržel správce daně doplnění odvolání, ve kterém daňový subjekt uvedl, že pohledávky nebyly darovány v tom rozsahu, jak dříve uváděl, ale že jejich převážná část byla postoupena třetí osobě v roce 2004 (tedy v roce, za který by již nebylo možno z důvodu proběhlé preklusivní lhůty daň doměřit). Své tvrzení dokládal smlouvou o postoupení pohledávek. Správce daně ze smlouvy zjistil, že osoba, které měly být pohledávky postoupeny, je tchán kontrolovaného daňového subjektu. Tchán byl v odvolacím řízení vyslechnut jako svědek. Svědek nevěděl čeho se pohledávky týkaly, doklad o zaplacení pohledávky svědek neměl. V souvislosti s předáním pohledávek, nedostal svědek žádné doklady a informace, přestože § 528 odst.2 občanského zákoníku ukládá povinnost postupiteli, aby předal postupníkovi všechny doklady a poskytl mu veškeré potřebné informace, jež se týkají postoupené pohledávky. Svědek dlužící firmu nikdy nekontaktoval, dluh nevymáhal. Vzhledem k tomu, že svědek neznal žádné informace a skutečnosti týkající se smlouvy o postoupení pohledávky, pouze předložil smlouvu, správci daně vznikly pochybnosti o tom, zda smlouva nebyla vystavena a podepsána pouze účelově tak, aby tento úkon předstíral postoupení pohledávky, za účelem vyhnutí se dodanění pohledávky při přerušení podnikatelské činnosti. Daňový subjekt neprokázal svá tvrzení uváděná správci daně při kontrole (resp. v odvolání ) a proto byla částka pohledávek v rámci kontrolního zjištění dodaněna. Je patrné, že cílem zastírání skutečného stavu bylo úmyslné krácení daňové povinnosti, ke kterému daňový subjekt přistoupil poté, když v průběhu kontroly zjistil, že by měl pohledávky dodanit podle § 23 odst. 8 ZDP.
Odvolání bylo postoupeno včetně výsledku doplnění řízení odvolacímu orgánu. Ten odvolání daňového subjektu zamítl.

Nedokončená výroba kontrolovaná pomocí software IDEA

Finanční úřad prováděl daňovou kontrolu daně z příjmů právnických osob za zdaňovací období 1.4.2008 – 31.3.2009. Důvodem výběru daňového subjektu ke kontrole byl pokles výkonů, vykázaná značná ztráta a z toho plynoucí podezření na porušení časové a věcné souvislosti nákladů a výnosů, konkrétně nezahrnutí rozpracovaných zakázek do nedokončené výroby. Uvedené pochybnosti podpořila i skutečnost, že obdobné pochybení bylo zjištěno u společností, u nichž daňový subjekt figuroval jako subdodavatel.
V návaznosti na výše uvedené pochybnosti se správce daně při kontrole zaměřil především na vedení zakázek a k přiřazení dokladů k jednotlivým zakázkám. Tato evidence byla daňovým subjektem vedena poměrně pečlivě. Správce daně si vyžádal účetní data v elektronické podobě s úmyslem využít ke kontrole software IDEA. Daňový subjekt mimo jiné předložil účetní deník, který obsahoval veškeré potřebné údaje k prvotnímu prověření zakázek daňového subjektu (datum, číslo a typ dokladu, částka, zaúčtování, text účetní operace a příslušná zakázka). Prostřednictvím uvedeného softwaru získal správce daně ve velice krátkém čase komplexní přehled o nákladech a výnosech na jednotlivé zakázky a mohl tak vyhodnotit každou zakázku ve vztahu k výše uvedeným pochybnostem. Na základě analýzy byly vytipovány zakázky, na které byly buď účtovány pouze výdaje a žádné příjmy a dále pak zakázky, které sice byly vyfakturovány, ale náklady na ně plynuly i po vystavení poslední zaúčtované faktury vydané. Tyto zakázky pak správce daně zahrnul do výzvy podle § 16 a § 31 ZSDP a požadoval prokázání zahrnutí těchto zakázek do nedokončené výroby, případně jejich zahrnutí do zdanitelných příjmů jiným způsobem při respektování časové a věcné souvislosti nákladů a výnosů. Na výzvu daňový subjekt většinou předkládal faktury vydané, které však nebyly do zdanitelných příjmů zahrnuty v kontrolovaném zdaňovacím období. Správce daně uzavřel kontrolu s tím, že měly být tyto zakázky zahrnuty do nedokončené výroby a konstatoval nedodržení časové souvislosti nákladů a výnosů. Výše uvedené podezření, pro které byl daňový subjekt vybrán na kontrolu se tedy potvrdilo a kontrola byla ukončena, za pomoci SW Idea v poměrně krátkém čase, s výsledkem snížení ztráty o cca 765.000,- Kč. Daňový subjekt se proti dodatečnému platebnímu výměru neodvolal.