Vybrané nálezy z kontrol FÚ (Srpen 2010)

Daň z příjmů právnických osob – krácení daně

 Finanční úřad provedl daňovou kontrolu daně z příjmu právnických osob u daňového subjektu - bytového družstva - za zdaňovací období roku 2006 a 2007. Daňový subjekt se v kontrolovaném období zabýval správou a údržbou nemovitostí, které měl ve svém vlastnictví nebo spoluvlastnictví a správou nemovitostí jiných vlastníků. V rámci své činnosti tedy vykazoval osvobozené příjmy dle § 19 odst. 1 písm. c) ZDP – příjmy z cenově regulovaného nájemného z bytů, z nájemného z garáží a z úhrad za plnění poskytovaná s užíváním těchto bytů a garáží v domech ve vlastnictví a spoluvlastnictví bytových družstev, zřízených po roce 1958, na jejichž výstavbu byla poskytnuta finanční, úvěrová a jiná pomoc podle zvláštních předpisů.
Kontrolovaný subjekt ve svých přiznáních k dani z příjmů právnických osob uváděl stejnou výši osvobozených příjmů a nákladů s těmito příjmy souvisejícími, čímž tvrdil, že hospodářský výsledek z „osvobozené činnosti“ je nula. Správce daně při kontrole zjistil, že subjekt nevede potřebnou evidenci pro rozlišení příjmů (výnosů) a rozlišení nákladů s ohledem na skutečnost, že uskutečňuje osvobozené příjmy a při stanovení základu daně v daňovém přiznání k dani z příjmů právnických osob nerespektuje ustanovení § 23 odstavec 5 ZDP. Podle tohoto ustanovení náklady související s druhem činnosti nebo jednotlivou činností v rámci téhož druhu činnosti, z níž dosažené příjmy nejsou předmětem daně nebo jsou předmětem daně, ale jsou od daně osvobozeny, nelze přičítat k nákladům souvisejícím s druhem činnosti nebo jednotlivou činností v rámci téhož druhu činností, z níž dosažené příjmy jsou předmětem daně a nejsou od daně osvobozeny. Daňový subjekt tak ponížil základ daně o náklady, které ve skutečnosti souvisely s příjmy osvobozenými od daně.
V rámci probíhající daňové kontroly subjekt předložil evidenci rozlišení příjmů na příjmy osvobozené a zdanitelné příjmy a náklady patřící k jednotlivým příjmům. U nákladů, u kterých nebylo možné jednoznačně určit, zda patří k příjmům od daně osvobozeným nebo ke zdanitelným příjmům použil správce daně k jejich rozlišení podíl, který daňový subjekt používal v příslušných letech pro krácení nároku na odpočet daně z přidané hodnoty u přijatých plnění a který odpovídal procentnímu podílu osvobozených příjmů na celkových příjmech družstva.
Správce daně dodatečně vyměřil za kontrolované zdaňovací období daň z příjmů právnických osob – v roce 2006 ve výši 252.000,- Kč a v roce 2007 ve výši 274.000,- Kč. Oznámení o podezření z trestného činu krácení daně nebylo podáno. Daňový subjekt názor správce daně akceptoval a nevyužil řádných opravných prostředků.

Daň z příjmů právnických osob a daň z přidané hodnoty – doměření daně

 Finanční úřad zahájil daňovou kontrolu daně z příjmů právnických osob za zdaňovací období kalendářního roku 2007 a 2008 a daňovou kontrolu daně z přidané hodnoty za zdaňovací období I. čtvrtletí 2007, II. čtvrtletí 2007, III. čtvrtletí 2007, IV. čtvrtletí 2007, I. čtvrtletí 2008, II. čtvrtletí 2008 a III. čtvrtletí 2008 u společnosti s ručením omezeným, která nepodala daňová přiznání k těmto daním za výše uvedená zdaňovací období, a to ani na výzvy správce daně. Předmětem podnikatelské činnosti společnosti byl nákup a prodej a dále pomocné práce ve stavebnictví. Společnost předložila správci daně doklady, podklady k dani z přidané hodnoty, účetní deníky a výsledovky za roky 2007 a 2008. Společnost k 31. 12. 2007 vykázala zisk ve výši 1,421.696,- Kč a k 31. 12. 2008 zisk ve výši 3,958.374,- Kč. Na základě předložených dokladů a dokladů získaných pomocí výzev k součinnosti třetích osob bylo zjištěno, že společnost o některých výnosech neúčtovala. Do nákladů společnosti byly rovněž zaúčtovány zemní a bourací práce, které nebyly vyfakturovány odběrateli, ani nebyly provedeny na majetku společnosti. Dále bylo zjištěno, že společnost účtovala o nákupu zboží způsobem B a k 31. 12. 2008 nezaúčtovala konečný stav zásob zboží.
Správce daně při daňové kontrole daně z příjmů právnických osob stanovil základ daně za zdaňovací období kalendářního roku 2007 ve výši 1,456.489,- Kč a za zdaňovací období roku 2008 ve výši 4,729.517,- Kč. Na základě výše uvedených zjištění byla společnosti za zdaňovací období roku 2007 dodatečně vyměřena daň z příjmů právnických osob ve výši 349.440,- Kč a za zdaňovací období roku 2008 ve výši 993.090,- Kč.
V rámci daňové kontroly daně z přidané hodnoty za jednotlivá zdaňovací období I. čtvrtletí 2007 až III. čtvrtletí 2008 správce daně zjistil, že plátce uskutečnil zdanitelná plnění celkem ve výši základu daně 7,030.656,- Kč. Daň z těchto uskutečněných zdanitelných plnění plátce neuvedl v daňových přiznáních a ani ji nezaplatil. Plátce daně porušil ustanovení § 21 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, tím, že předmětnou daň neuvedl do daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém mu vznikla povinnost ji přiznat. Plátce daně dále porušil ustanovení § 101 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, tím, že předmětnou daň nezaplatil ve lhůtě pro podání daňového přiznání, to je do 25 dnů po skončení zdaňovacího období.
Na základě výše uvedeného zjištění byla plátci za kontrolovaná zdaňovací období dodatečně vyměřena daň z přidané hodnoty v celkové výši 1,335.937,- Kč.
Trestní oznámení bude podáno.

Daň z příjmů právnických osob – dodatečné vyměření daně

 Při kontrole daně z příjmů právnických osob za rok 2007 u společnosti s ručením omezeným, podnikající v oblasti zemědělské výroby, bylo zjištěno, že tento subjekt snížil základ daně o náklad účtovaný na základě tzv. interního účetního dokladu. Na tomto interním účetním dokladu bylo poplatníkem deklarováno, že podkladem pro jeho vystavení byla blíže nespecifikovaná faktura vystavená konkrétní fyzickou osobou v souvislosti s uzavřeným obchodně právním smluvním vztahem. Při vedeném důkazním řízení ve věci skutečného obsahu tohoto účetního případu vyšlo najevo, že zvoleným postupem se firma, která vedla daňovému subjektu účetnictví, snažila vyřešit situaci, kdy mezi výše uvedenou fyzickou osobou a společníkem poplatníka došlo k postoupení pohledávky za kontrolovaným daňovým subjektem z titulu půjčky (včetně příslušenství tj. smluvních úroků, úroků z prodlení a smluvní pokuty), přičemž ze strany kontrolovaného daňového subjektu nebyl tento dlouhodobý závazek při svém vzniku ani později evidován. Na základě skutečnosti, že poplatníkovi fakticky žádný daňový náklad nevznikl, správce daně konstatoval porušení § 23 odst. 1 a 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění platném pro kontrolované období.
Finanční úřad za kontrolované období ze ztráty vykázané daňovým subjektem ve výši 392.000,- Kč.
dodatečně vyměřil daň z příjmů právnických osob v celkové výši 1,129.000,- Kč.
Trestní oznámení nebude podáno.

Daň z přidané hodnoty – neprokázaný nárok na odpočet daně

 Finanční úřad provedl kontrolu daně z přidané hodnoty za zdaňovací období duben 2005 až prosinec 2007 u společnosti s ručením omezeným. Předmětem podnikatelské činnosti daňového subjektu je nákup, prodej a výroba dřevěných výrobků.
Při kontrole plátce mimo jiné předložil faktury přijaté a Smlouvy o reklamě a propagaci od dodavatelů, kde předmětem smluv bylo zajistit výrobu reklamních bannerů a zajistit jejich umístění na utkáních vysílaných přímým televizním přenosem, dále faktury přijaté a Smlouvy o reklamě a propagaci od dodavatelů, kde předmětem smluv bylo vyrobit a umístit reklamní plátna na cigaretových automatech. Dále plátce předložil fotodokumentaci reklamy na jednotlivých fotbalových zápasech a videokazety se záznamy jednotlivých utkání. Správce daně dožádáním na místně příslušné finanční úřady zjistil, že výše uvedené společnosti jsou nekontaktní, se správcem daně nespolupracují, na výzvy správce daně nereagují, případně na adresách uvedených v obchodním rejstříku nesídlí. Dále dožádáním místně příslušných finančních úřadů na společnosti vlastnící fotbalové stadiony, na kterých se uskutečnily jednotlivé zápasy a které byly odvysílány přímým televizním přenosem zjistil, že reklama byla na jednotlivých fotbalových stadionech realizována prostřednictvím externího dodavatele reklamy. Správce daně dožádáním na tuto společnost zjistil, že reklamní plochy na jednotlivá utkání si objednala jiná společnost s ručením omezeným, která reklamní plochy na jednotlivá utkání dále pronajala další společnosti s ručením omezeným. Správce daně zjistil, že se jednalo o řetězec transakcí, tedy o fakturaci reklamních služeb prostřednictvím celého řetězce českých společností, na jehož konci byly nekontaktní společnosti, které plátci fakturovaly. Při poslední transakci došlo ve všech případech k extrémnímu navýšení ceny za poskytnutou reklamní službu a to tak, že nekontaktním společnostem byla v průměru fakturována částka za reklamu na jeden zápas 23 000,- Kč, ale v plátcem předložených smlouvách a fakturách od nekontaktních společností činí částka za reklamu na jeden zápas 285.700,- Kč, v některých případech se cena z 10.000,- Kč zvýšila na 400.000,- Kč. Správce daně výzvou k součinnosti třetích osob na peněžní ústavy zjistil, že plátce uhradil faktury bankovním převodem a ještě téhož dne nebo den následující byl na účtech dodavatelů proveden výběr peněz v hotovosti.
Správce daně posoudil všechny plátcem předložené i získané důkazní prostředky a učinil závěr, že plátce neunesl své důkazní břemeno, když nevyvrátil pochybnosti správce daně o přijetí zdanitelných plnění od dodavatelů reklamních služeb. Byť plátce předložil správci daně formálně bezvadné daňové doklady, tedy faktury vystavené uvedenými společnostmi a smlouvy uzavřené s těmito společnostmi, na důvodné pochybnosti správce daně vyjádřené ve výzvě reagoval vyjádřením, že otázky správce daně jsou irelevantní a již dříve předložené důkazní prostředky považuje za prokazující. Správce daně nezpochybňoval proběhlé reklamní akce plátce, které byly doloženy fotografiemi a videonahrávkami, ale přijetí reklamních služeb od uvedených dodavatelů. Plátce neprokázal, že přijal zdanitelné plnění na základě dokladů od společností a že mu vznikl nárok na odpočet daně v souladu s § 72 odst. 1 a 2 zákona č. 235/2004, o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.
Plátce si tak neoprávněně uplatnil na vstupu za srpen 2005 až prosinec 2007 celkem základ daně ve výši 11,500.000,- Kč a daň z přidané hodnoty 2,185 000,- Kč.
Trestní oznámení bylo podáno. 

Daň z příjmů fyzických osob – zvýšený základ daně

 Správce daně provedl daňovou kontrolu roku 2007 u daňového subjektu, který vedl po celé zdaňovací období daňovou evidenci ve smyslu § 7b) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP), formou peněžního deníku.
Namátkovou kontrolou správce daně zjistil rozdíly mezi zdanitelnými příjmy uvedenými v podaném daňovém přiznání a zdanitelnými příjmy zjištěnými kontrolou. Daňový subjekt prodával zboží a vystavoval faktury odběrateli. Správce daně na základě součinnosti se společností odběratele získal kompletní výdajové pokladní doklady, kterými tento odběratel hradil zakoupené zboží. Porovnáním těchto dokladů s daňovou evidencí daňového subjektu bylo správcem daně zjištěno, že tři výdajové pokladní doklady celkem v částce 707.150,- Kč nejsou v daňové evidenci zahrnuty. Uvedené platby odpovídaly nevyfakturovanému zboží v základu daně 673.476,- Kč a DPH ve snížené sazbě ve výši 33.674,- Kč. Daňový subjekt v průběhu kontroly správci daně potvrdil přijetí předmětných plateb na základě pokladních dokladů.
Svým postupem daňový subjekt porušil § 3 odst. 1) písm. b) v návaznosti na § 5 odst. 1) a § 7 odst. 1 písm. b) ZDP a správce daně dle § 23 odst. 3) písm. a) bod 1 ZDP zvýšil základ daně o 673.476,- Kč.

Levná pracovní síla?

 Středočeský finanční úřad zjistil při kontrole u daňového subjektu podnikajícího v oblasti stavebnictví faktury za subdodávky stavebních prací, na kterých byly jako dodavatelé uvedeny firmy, u nichž měl (s ohledem na skutečnosti zjištěné v rámci vyhledávací činnosti) pochybnosti, zda vykázané práce skutečně provedly. Daňový subjekt nebyl schopen označit konkrétní osoby, se kterými měl tyto obchodní případy sjednávat a kterým měl, dle předložených listin, za vykonané práce platit. V rámci důkazního řízení, ve spolupráci s orgány sociálního zabezpečení a cizineckou policí, bylo následně ověřeno, že ani jedna z firem, které byly na fakturách uvedeny jako dodavatelé prací a služeb, neměla žádné pracovníky, kteří by mohli fakturované práce vykonat. Svědci, jejichž výslech daňový subjekt navrhl, pouze potvrdili, že na stavbách pracovali cizí státní příslušníci, ale nevěděli, zda se jednalo o pracovníky cizích firem či zda měli nějaký vztah ke kontrolovanému daňovému subjektu. Daňový subjekt v reakci na to předložil jako důkaz další listiny, jako např. čestná prohlášení a plné moce. U všech těchto listinných důkazů bylo prokázáno, že se jedná o falzifikáty.
Z provedeného šetření vyplynulo, že daňový subjekt „zaměstnával“ osoby, které v ČR nebyly oficiálně hlášeny. Nikdo za ně neodváděl daň z příjmu ze závislé činnosti ani dávky zdravotního a sociálního pojištění, a proto byla jejich odměna nižší než u běžných zaměstnanců. Díky tomu měl oproti konkurenci nižší náklady a dosahoval vyššího zisku. Protože nechtěl platit daň z příjmů a daň z přidané hodnoty z veškerých svých příjmů za provedené stavební práce, snažil se vyplacené odměny „legalizovat“. To mu však díky prozíravosti kontrolních pracovníků nevyšlo a správcem daně mu byla kromě daně z příjmů doměřena i DPH ve výši přesahující 3 mil. Kč.

Přesvědčil se sám, ale pozdě

 Při kontrole daňové evidence u poplatníka daně z příjmů fyzických osob správce daně zjistil, že dokládá výdaje fakturami s označením dodavatele, u kterého měl z jiných daňových řízení poznatek, že používá jiné razítko a jinou úpravu faktur. Proto požádal o součinnost místně příslušného správce daně, který u tohoto „dodavatele“ najisto ověřil, že předmětné faktury nemá evidovány jako vystavené faktury, „fakturované“ částky nezahrnul do zdanitelných příjmů, používá zcela jiné tiskopisy faktur, jinou číselnou řadu, razítko a podpis na fakturách není jeho. S těmito skutečnostmi byl kontrolovaný poplatník seznámen a byl vyzván, aby správci daně jinými důkazními prostředky prokázal, kdo skutečně práce provedl a komu za ně, kdy a kolik uhradil. V reakci na tuto výzvu daňový subjekt pouze sdělil, že ho oslovil neznámý pán a navrhl výslechy svých odběratelů. Ačkoli tohoto pána neznal, vyplatil mu bez vystavení výdajového dokladu částku ve výši téměř 200.000,- Kč. Správce daně požadované výslechy provedl a zástupci odběratelů potvrdili, že kontrolovaný poplatník jim zajistil subdodávky prací, ale kdo skutečně práce prováděl a za kolik, to nevěděli. Při následném ústním jednání, jehož předmětem bylo vyhodnocení dosud předložených důkazních prostředků, poplatník na dotaz správce daně, proč jako důkaz nenavrhl výslech samotného dodavatele, sdělil, že ho v průběhu daňové kontroly navštívil a že zjistil, že se jedná o zcela jinou osobu a že to není ta osoba, se kterou jednal. Nepatří již do kompetence správce daně ověřovat, zda se poplatník stal obětí podvodu či ne. Jisté však je, že poplatník neprokázal, kdo skutečně práce provedl a kdy a kolik za ně zaplatil.

Dotace

Rozhodnutím o účasti státního rozpočtu na financování akce byla občanskému sdružení přiznána ze státního rozpočtu od Ministerstva práce a sociálních věcí neinvestiční dotace na rok 2005 ve výši 4,387.500,- Kč. Dotace byla poskytnuta v rámci Programu Předcházení sociálního vyloučení v romských komunitách a odstraňování jeho důsledků. Při kontrole bylo zjištěno, že příjemce dotace

• překročil o částku 1,328.127,73 Kč maximální procentní podíl dotace na projektu určený rozhodnutím, 
• neoprávněně použil částku 182.013,- Kč na jiný účel, než bylo určeno rozhodnutím poskytovatele (na pohoštění, dary a obdobná plnění, a dále na pořízení dlouhodobého hmotného majetku – automobil zn. Mercedes, na který bylo zakázáno dotaci použít, a obdobně pak např. na koupi pračky pro fotbalový klub). V rámci projektu měl subjekt poskytovat sociální služby, přičemž pod pojmem služby (které jsou nehmotného charakteru a jejímž výsledkem je určitý užitečný efekt, nikoliv hmotný statek) nelze koupi automobilu i automatické pračky zahrnout. Navíc subjekt žádným způsobem nedoložil (alespoň ve formě evidenční karty hmotného majetku) existenci a vlastnictví pračky zakoupené z dotace, 
• nestačil vyčerpat celou dotaci v příslušném rozpočtovém roce 2005 (k 31. 12. 2005 resp. k 1. 1. 2006 činila nedočerpaná část dotace 469.807,99 Kč). Zbylou část dotace měl subjekt vrátit na účet poskytovatele do 31. 1 2006, což však neučinil (namísto toho ji použil v průběhu roku 2006 v souvislosti se svojí činností), 
• měl s souladu s podmínkami použití dotace předložit MPSV do 31. 8. 2006 auditorskou zprávu včetně vyjádření ke způsobu účtování a použití poskytnuté dotace. Audit však poskytovateli předložen nebyl, neboť nebyl vůbec realizován (finanční úřad při daňové kontrole zjistil, že účetní doklady subjektu jsou zjevně neúplné, účetní evidence je nekompletní a údaje o čerpání dotace hrubě nekorespondují s účetní evidencí vedenou v pokladním deníku a hlavní knize).

Pro úplnost k danému případu je třeba dodat, že subjekt již do žádosti o dotaci uvedl údaje o vlastních zdrojích vědomě ve výši nereálné pro subjekt tohoto typu, a to tak, aby naplnil požadavky metodiky pro schválení projektů financovaných ze státního rozpočtu. Subjekt od počátku k dotačním prostředkům nepřistupoval jako ke zdroji spolufinancování projektu, nýbrž jako k prostředkům na financování existence subjektu jako takového.
V daném případě tedy občanské sdružení použilo část dotačních prostředků na jiný účel, než byly poskytnuty.
Porušením podmínek stanovených rozhodnutím o účasti státního rozpočtu na financování akce se občanské sdružení dopustilo neoprávněného použití poskytnutých prostředků a tím porušení rozpočtové kázně, a proto byla občanském sdružení částka neoprávněného použití prostředků ve výši 4,387.500,- Kč uložena k vrácení zpět do státního rozpočtu. Současně mu bylo předepsáno penále ve výši 2,863.685,- Kč.
Pozn. Po třetí opakované žádosti o prominutí Ministerstvem financí zůstala neprominuta částka odvodu ve výši 1,601.571,- Kč a částka penále ve výši 231.165,- Kč.

Daň z příjmů právnických osob – zvýšení základu daně

 Správce daně provedl daňovou kontrolu daně z příjmů právnických osob za zdaňovací období r. 2006 a 2007 u daňového subjektu – právnické osoby, která funguje jako agentura práce.
Při prováděné daňové kontrole správce daně zjistil následující skutečnosti:
Daňový subjekt používal v souladu s účetními předpisy při účtování o pořízení zásob způsob B, tzn. že nakoupený materiál účtoval již při jeho pořízení do nákladů. Daňový subjekt na základě správcem daně vyslovených pochybností o správnosti vykázaných hodnot skladových zásob k 3l. l2. 2006 a k 31. 12. 2007 provedl v průběhu kontroly hloubkovou revizi účetnictví a předložil evidenci skladu, ze které vyplynul vyšší stav zásob k 3l. l2. 2006 a k 3l. l2. 2007, než daňový subjekt původně vykázal. Rozdíl činil k 31. 12. 2006 2.500.589,- Kč a k 3l. l2. 2007 3,412.033,- Kč. Daňový subjekt v rozporu s účetními předpisy nesnížil o tento rozdíl (představující hodnotu materiálu na skladě, který bude spotřebován až v příštím období) při uzavírání účetních knih hodnotu účtu nákladů na spotřebu materiálu a následkem toho zároveň nesprávně snížil základ daně v kontrolovaných zdaňovacích obdobích.
Dále bylo při kontrole zjištěno, že daňový subjekt zahrnul do nákladů na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů roku 2007 hodnotu faktur vystavených „společností A“ v částce 3,588.000,- Kč.
Vzhledem ke skutečnosti, že se jednalo o velký objem pomocných a úklidových prací, byl daňový subjekt vyzván k předložení veškerých věrohodných důkazních prostředků, které by prokázaly oprávněnost zahrnutí hodnoty faktur vystavených „společností A“ do nákladů na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů roku 2007.
Daňový subjekt předložil fotokopie faktur a stvrzenek o zaplacení. Žádné další důkazní prostředky předloženy nebyly. Správce daně neuznal daňovým subjektem předložené důkazní prostředky za důkazy o skutečném provedení prací z níže uvedených důvodů:
Šetřením správce daně bylo zjištěno, že „společnost A“ nevystavila uvedené faktury, neposkytla žádná plnění a nikdy s kontrolovanou společností nespolupracovala. Byla provedena svědecká výpověď za účasti zástupce kontrolovaného daňového subjektu, při které jednatel „společnosti A“ uvedl, že výše citované faktury společnost nevystavila, razítko není totožné s tím, které užívá společnost, a nesouhlasí ani podpis na faktuře. Stejně tak se liší i číslování faktur. Dále uvedl, že „společnost A“ není schopna provádět práce v tak obrovském rozsahu a že nikdy neposkytovala žádná plnění ani s kontrolovanou společností nespolupracovala. Dále uvedl, že nezná údajného zástupce společnosti ani mu nikdy neudělil plnou moc k zastupování společnosti.
Daňový subjekt navrhl provedení grafologického posudku, jehož předmětem mělo být porovnání podpisu jednatele „společnosti A“ s podpisem na daňových dokladech. V písmoznaleckém posudku je učiněn závěr, že pisatelem podpisů na fakturách není s vysokou mírou pravděpodobnosti jednatel „společnosti A“.
Na základě výše uvedeného dospěl správce daně k závěru, že nebylo dostatečným a věrohodným způsobem prokázáno, že „společnost A“ skutečně provedla úklidové a pomocné práce pro kontrolovaný daňový subjekt a že tudíž částka 3,588.000,- Kč byla nákladem prokazatelně vynaloženým na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů.
Daňový subjekt dále zahrnul do nákladů na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů roku 2007 hodnotu faktur vystavených „společností B“v částce 3,690.000,- Kč za pomocné a stavební práce.
Vzhledem ke skutečnosti, že se jednalo o velký objem prací na opravách objektů, které nebyly ve vlastnictví kontrolovaného daňového subjektu, byl daňový subjekt vyzván k předložení veškerých věrohodných důkazních prostředků, které by prokázaly oprávněnost zahrnutí hodnoty faktur vystavených „společností B“ do nákladů na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů roku 2007. Daňový subjekt byl zároveň vyzván, aby prokázal jaké konkrétní práce byly provedeny, kdo konkrétně práce prováděl, kde práce prováděl, v jakém časovém období práce prováděl.
Daňový subjekt předložil fotokopie faktur, výdajových pokladních dokladů, objednávky, které se týkaly stavebních prací na třech objektech, dále předložil nájemní smlouvy na tyto objekty a uvedl, že v uvedených ubytovnách ubytovává své pracovníky.
Správce daně neosvědčil předložené důkazní prostředky za důkazy prokazující oprávněnost zahrnutí hodnoty faktur od „společnosti B“ do nákladů na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, z důvodů uvedených níže.
Správce daně provedl vlastní šetření u „společnosti C“, která je vlastníkem jedné skupiny dotčených objektů. Z uzavřených nájemních smluv a předávacích protokolů k těmto nájemním smlouvám vyplývá, že se jednalo o zcela nové objekty se zcela novým vybavením, které dle smlouvy převzal daňový subjekt po kompletní rekonstrukci v řádném stavu a bez závad, přesto kontrolovaný daňový subjekt uplatnil do nákladů částku 1,116.381,- Kč za provedení oprav na tomto objektu.
Daňový subjekt nepředložil žádné důkazní prostředky, které by prokazovaly, že byl smluvně zavázán k provedení rozsáhlých stavebních úprav v dalších dvou objektech (objekty nejsou ve vlastnictví daňového subjektu), do nákladů daňový subjekt z tohoto titulu uplatnil částky 2,043.938,- Kč a 529.681,- Kč. Daňový subjekt neprokázal, že tyto částky byly zohledněny v účtovaném nájemném.
Dále místně příslušný správce daně provedl šetření u údajného dodavatele „společnosti B“. Bylo zjištěno, že společnost několik let nepodniká, nemá statutární zástupce a na udané adrese nesídlí.
Na základě zjištěných skutečností správce daně učinil závěr, že nebylo dostatečným a věrohodným způsobem prokázáno, že práce byly skutečně společností deklarovanou na fakturách jako dodavatel provedeny a že tedy částka 3,690.000,- Kč byla daňově účinným nákladem ve smyslu zákona o daních z příjmů.
Ve vazbě na výše uvedené skutečnosti byl v roce 2006 zvýšen základ daně o 2,500.589,- Kč a doměřena daň z příjmu právnických osob ve výši 600.000,- Kč. V roce 2007 byl základ daně zvýšen o 10,690.033,- Kč a doměřena daň z příjmů právnických osob ve výši 2,565.600,- Kč.
Současný stav: Daňový subjekt se proti dodatečným platebním výměrům neodvolal.

Daň z příjmů fyzických osob a daň z přidané hodnoty

Správce daně prováděl kontrolu fyzické osoby, která vykonávala v rámci své podnikatelské činnosti přibližování a těžbu dřeva. Byla provedena daňová kontrola daně z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2006 a 2007 a daně z přidané hodnoty za zdaňovací období 2. čtvrtletí 2006 – 4. čtvrtletí 2008.
Při kontrole daně z příjmů fyzických osob bylo zjištěno, že kontrolovaný subjekt si v daňově uznatelných výdajích uplatňoval výdaje na osobní potřebu, platby splátek úvěru a výdaje na pořízení hmotného majetku. Dále bylo zjištěno, že v daňově uznatelných výdajích byly uplatňovány výdaje na materiál a služby nakoupené od neexistujících osob. Kontrolovaný subjekt v průběhu daňové kontroly neprokázal, zda mu vůbec byly materiál a služby dodány a v jakých částkách byly zaplaceny. Proto byla daňovému subjektu doměřena daň z příjmů ve výši 374.135,- Kč.
Při kontrole daně z přidané hodnoty bylo zjištěno, že kontrolovaný subjekt neodvedl daň na výstupu u poskytnutých služeb pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomických činností plátce (poskytnutí služeb plátcem bez úplaty pro osobní spotřebu plátce). Dále daňový subjekt neodvedl daň na výstupu při poskytnutí obchodního majetku bez úplaty pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomické činnosti plátce, uplatnil nároky na odpočet, které neprokázal příslušnými daňovými doklady (resp. snažil se je prokazovat doklady vystavenými neplátcem) a neodvedl daň z veškerých uskutečněných zdanitelných plnění. V důsledku porušení příslušných ustanovení zákona byla u daňového subjektu doměřena daň z přidané hodnoty ve výši 249.251,- Kč.
Současný stav: Dodatečné platební výměry jsou v právní moci. 

Daň z příjmů fyzických osob - půjčky

 V průběhu daňové kontroly daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti u společnosti s ručením omezeným bylo zjištěno, že společnost poskytla svým třem společníkům půjčky. Všichni společníci byli zaměstnanci u této společnosti. Výše úroků za tyto půjčky byla nižší než obvyklá výše úroků. Správcem daně byly proto částky představující rozdíl mezi obvyklou výší úroků a výší úroků, za které poskytla půjčky společnost, posouzeny jako nepeněžní příjem těchto fyzických osob. Na základě výše uvedeného zjištění správce daně bylo sraženo a odvedeno 72.900,- Kč.
Současný stav: Daňový subjekt se proti dodatečným platebním výměrům neodvolal.

Daňové kontroly poplatníků daně z nemovitostí

 Poplatníci daně z nemovitostí jsou povinni dle zákona o dani z nemovitostí podat daňové přiznání do 31. 1. zdaňovacího období. Poplatník by v daňovém přiznání měl uvést všechny nemovitosti, které vlastní, a to podle stavu k 1. 1. roku, na který je daň vyměřována. Vzhledem k tomu, že daň z nemovitostí není vždy přiznána ve správné výši, neboť poplatníci například nepřiznají pozemky vůbec (vlastní i pronajaté), chybně určí druh pozemku nebo stavby, nepřiznají stavební pozemky, nepřiznají stavby, nepřiznají další nadzemní podlaží atd., provádí správce daně kontrolní činnost u namátkově vybraných poplatníků nebo na základě vyhledávací činnosti.
Mohlo by se zdát, že v případě kontroly daně z nemovitostí se vždy jedná pouze o malé dodatečně doměřené částky. Příkladem toho, že i tyto kontroly mohou být účelné a z hlediska doměrků efektivní, jsou dále uvedené případy:

1. Případ kdy správce daně vyhledávací činností zjistil, že poplatník (právnická osoba) nepřiznává stavby pro ostatní podnikatelskou činnost. Kontrola byla provedena za dvě zdaňovací období, kde v prvém byla doměřena částka ve výši cca 22.000,- Kč a v druhém zdaňovacím období částka ve výši cca 66.000 Kč, a to vzhledem ke skutečnosti, že pro dané katastrální území byl obecně závaznou vyhláškou stanoven místní koeficient dle § 12 zákona o dani z nemovitosti ve výši 3. Celkem bylo daňovému subjektu dodatečně doměřeno včetně ostatních drobných nedostatků téměř 90.000,- Kč.
2. Případ, kdy správce daně v rámci vyhledávací činnosti zjistil, že poplatník (fyzická osoba) přiznává v daňovém přiznání pozemek druhu – ostatní plocha (souhlasí s výpisem z katastru nemovitostí), kde roční daňová povinnost činila cca 600,- Kč. Správce daně na základě předložených dokladů a součinnosti třetích osob zjistil, že na předmětný pozemek bylo vydáno stavební povolení. Správce daně na základě těchto zjištění překvalifikoval tento pozemek na pozemek stavební. Výsledkem této daňové kontroly bylo zvýšení daňové povinnosti o cca 28.000,- Kč.

Z výše uvedeného vyplývá, že i při kontrole daně z nemovitostí jsou dodatečně doměřovány nemalé částky, které jsou navíc ve stoprocentní výši příjmem příslušné obce. 

Kontrola poskytnuté dotace od úřadu práce

V březnu roku 2009 uzavřel Úřad práce s daňovým subjektem (fyzická osoba) Dohodu o vytvoření chráněné pracovní dílny dle ustanovení § 76 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti a dle ustanovení § 6 a § 7 vyhlášky MPSV č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Jejím účelem bylo vytvoření chráněné pracovní dílny pro osoby se zdravotním postižením.
Na základě této dohody byla úřadem práce poskytnuta dotace ve výši 150.000,- Kč k úhradě části nákladů uskutečněných po podpisu dohody a spojených s vytvořením tří chráněných pracovních míst v chráněné pracovní dílně.
Při kontrole správce daně bylo zjištěno, že příjemce dotace porušil podmínky dohody tím, že pracovní poměr přijatých zaměstnanců byl ukončen dříve než bylo uvedeno v podmínkách pro udělení této dotace, přičemž jiné zaměstnance už příjemce dotace nezaměstnal, a byla tak porušena podmínka obsazenosti pracovních míst po dobu 24 měsíců. Dále porušil dané podmínky tím, že písemné oznámení o ukončení pracovního poměru příjemce dotace nedoručil úřadu práce do 10 pracovních dnů od jeho skončení. Příjemce dotace použil poskytnuté finanční prostředky v rozporu s údaji uvedenými v žádosti a seznamem uznatelných nákladových položek. Dále nepředložil nejpozději do 6 měsíců od poskytnutí příspěvku vyčíslení skutečných nákladů a nevrátil na výzvu úřadu práce požadovanou částku ve stanovené lhůtě.
Nedodržením závazných podmínek dohody uzavřené s úřadem práce se příjemce dotace dopustil neoprávněného použití prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu ve smyslu § 3 písm. e) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a tím porušil rozpočtovou kázeň. Správce daně vyměřil odvod neoprávněně použitých prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu v celkové výši 150.000,- Kč.
Neoprávněně použité prostředky daňový subjekt pravidelně hradí formou splátek.