Vybrané nálezy z kontrol FÚ (Červenec 2009)

1. 9. 2009

Daň z příjmů fyzických osob – používání falešných razítek

Na základě podnětu Policie ČR – služby kriminální policie a vyšetřování, byla zahájena daňová kontrola daňového subjektu – fyzické osoby podnikající v oblasti stavebních a montážních prací.
Z podnětu Policie ČR vyplynulo podezření na používání falešných razítek daňovým subjektem. Správce daně se proto při daňové kontrole zaměřil i na ověřování platnosti dokladů u spolupracujících firem.
V průběhu řízení bylo formou dožádání na místně příslušné správce daně zjištěno a prokázáno, že u celkem pěti firem reálně působících prakticky na celém území České republiky bylo daňovým subjektem použito falešných dokladů. Při daňové kontrole bylo navíc zjištěno, že daňový subjekt uváděl ve své evidenci v roce 2005 mezi daňově účinnými výdaji, výdaje ve výši 984.000,- Kč, které pak nebyly v průběhu celé daňové kontroly vůbec doloženy. Na základě předmětných šetření mohl správce daně vyhodnotit uplatněné výdaje za rok 2005 v celkové výši 4,362.000,- Kč a za rok 2006 v celkové výši 8,371.000,- Kč, jako daňově neúčinné, uplatněné v rozporu s § 24 odst.1 Zákona o daních z příjmů.
V důsledku těchto kontrolních zjištění doměřil správce daně na dani z příjmů za rok 2005 1,346.000,- Kč a za rok 2006 2,280.000,- Kč. U daně z přidané hodnoty bylo dodatečně vyměřeno 1,833.000,- Kč za rok 2005 a 2,320.000,- Kč za rok 2006.

Kontrola daně z příjmů a daně z přidané hodnoty – poskytování zahraniční pracovní síly a ztráta veškerého účetnictví

Finanční úřad provedl kontrolu daně z příjmů a daně z přidané hodnoty za roky 2005 a 2006 u společnosti s ručením omezeným, která se zabývala zajišťováním pracovníků ze Slovenska pro přípravné práce pro stavby z ocelových konstrukcí. Daňová kontrola byla zahájena na základě skutečností zjištěných při vyhledávací činnosti.
Při prvním jednání s daňovým subjektem bylo zjištěno, že jednatel zapsaný v obchodním rejstříku prodal svůj 100% podíl osobě slovenské státní příslušnosti, která den po podpisu smlouvy zemřela a nedošlo ani k sepsání notářského zápisu. Této osobě bylo údajně předáno veškeré účetnictví, doklady a smlouvy daňového subjektu a nachází se tedy na neznámém místě, přičemž smlouva o převodu obchodního podílu je takto neplatná. Protože se jednateli nepodařilo účetnictví, doklady a smlouvy zajistit, nebylo možné stanovit daňovou povinnost dokazováním dle odstavců 1 až 4 ustanovení § 31 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZSDP), a správce daně ji tedy stanovil v souladu s § 31 odst. 5 ZSDP za použití pomůcek, které má k dispozici, nebo které si obstará bez součinnosti s daňovým subjektem.
Protože daňový subjekt nepředložil ke kontrole žádné důkazní prostředky týkající se kontrolovaných období, vyšel správce daně při stanovení pomůcek z výpisů bankovního účtu získaných na základě výzvy k součinnosti dle § 34 ZSDP. Z výpisů byly dle jednotlivých úhrad zjištěny subjekty, které tyto úhrady provedly, a tyto pak byly s ohledem na významnost položek obeslány výzvami k součinnosti dle § 34 ZSDP. Z takto získaných dokladů přijatých a vystavených daňovým subjektem, objednávek a smluv byly při zohlednění dalších faktorů vypočteny výnosy, náklady, přijatá a uskutečněná zdanitelná plnění a následně daňové povinnosti k dani z příjmů právnických osob a daně z přidané hodnoty.
Daňovému subjektu byla doměřena daň z příjmů právnických osob a daň z přidané hodnoty ve výši několika milionů korun.

Daň z příjmů fyzických osob – dodatečné vyměření daně

Finanční úřad při kontrole daně z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2005, 2006 a 2007 u fyzické osoby, která vedla daňovou evidenci a jejíž předmětem činnosti byl nákup, prodej a zprostředkování prodeje osobních automobilů, zjistil, že do základu daně v kontrolovaných zdaňovacích obdobích nezahrnula v rozporu s ustanovením § 7 odst. 3 a § 23 odst. 1 a 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, provize za zprostředkování úvěrových smluv a zálohy vyplacené v hotovosti při zprostředkování těchto smluv, a to ve výši 1,650.652,- Kč v roce 2005, v roce 2006 ve výši 419.049,- Kč a v roce 2007 ve výši 228.633,- Kč. Dále fyzická osoba zahrnula do daňových výdajů v rozporu s ustanovením § 24 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, výdaje na pohonné hmoty, přestože ke kontrole nepředložila knihy jízd a v průběhu daňové kontroly neprokázala oprávněnost jejich uplatnění, a to ani na výzvu správce daně. V roce 2005 zahrnula neoprávněně do výdajů částku 137.743,- Kč, v roce 2006 částku 191.015,- Kč a v roce 2007 částku 308.917,- Kč. Kontrolovaný daňový subjekt dále neoprávněně zvýšil výdaje na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů v rozporu s ustanovením § 24 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, v důsledku nesprávného přepočtu nákupů v měně EUR na českou měnu - v roce 2006 o částku 21.931,- Kč a v roce 2007 o částku 80.792,- Kč. Finanční úřad dodatečně vyměřil daň z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2005 ve výši 530.964,- Kč, za zdaňovací období roku 2006 finanční úřad snížil ztrátu o částku 645.742,- Kč a za zdaňovací období roku 2007 snížil ztrátu o částku 518.661,- Kč.
Trestní oznámení bude podáno.

Daň z příjmů právnických osob – neoprávněně zaúčtované faktury

Oddělení specializované kontroly provedlo kontrolu daně z příjmů právnických osob za zdaňovací období roku 2005 a 2006 u společnosti s ručením omezeným, jejíž předmětem činnosti je pekařství. Ve společnosti došlo ke změně vlastníka a je připravována fúze poplatníka s tímto jediným společníkem. Společnost v roce 2005 zaúčtovala na účet opravy a udržování budov částku 6,204.412,- Kč. Ke kontrole nebyla předložena žádná stavební dokumentace a proto správce daně provedl řadu úkonů k ověření poplatníkem tvrzených skutečností, týkajících se zaúčtovaných oprav. Vzhledem k tomu, že měl finanční úřad pochybnosti, zda veškeré tyto stavební úpravy mají charakter oprav, vyzval poplatníka, aby prokázal, že náklady zaúčtované na účtu opravy a udržování budov, byly uplatněny v souladu s § 24 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů a staly se tak nákladem na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Poplatník předložil seznam faktur v celkové částce 1,743.635,- Kč, které byly na účtu oprav zaúčtovány neoprávněně, neboť práce v nich obsažené byly technickým zhodnocením. Finanční úřad o tuto částku zvýšil základ daně. Finanční úřad dále zjistil, že poplatník prodal dne 30. 11. 2005 nemovitost, rodinný dům, osobě blízké za cenu stanovenou podle znaleckého posudku ze dne 15. 8. 2005. Dle § 23 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů správce daně zvýšil základ daně o zjištěný rozdíl v ceně, pokud se liší ceny sjednané mezi spojenými osobami od cen, které by byly sjednány mezi nezávislými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek, pokud není tento rozdíl uspokojivě doložen. Ve znaleckém posudku bylo konstatováno, že v době jeho vyhotovení probíhala rekonstrukce objektu. Na analytických účtech vedených k této nemovitosti, týkajících se oprav a technického zhodnocení, byly zaúčtovány částky v termínech po vyhotovení znaleckého posudku (15. 8. 2005), které nebyly zahrnuty do kupní ceny. Správce daně v tomto případě posoudil jako cenu obvyklou, cenu stanovenou znalcem, zvýšenou o náklady vynaložené na opravy a technické zhodnocení v období mezi vyhotovením znaleckého posudku a prodejem nemovitosti (30. 11. 2005), neboť tyto náklady byly vynaloženy bezprostředně po vyhotovení znaleckého posudku a bezpochyby měly za následek zvýšení hodnoty prodávaného majetku. Správce daně vyzval poplatníka k doložení rozdílu mezi cenou obvyklou a cenou stanovenou znaleckým posudkem, která byla zároveň cenou kupní a poplatním rozdíl nedoložil. Finanční úřad zvýšil základ daně o částku 507.495,- Kč. Finanční úřad za zdaňovací období roku 2005 zvýšil základ daně o částku 2,251 830,- Kč a poplatníkovi dodatečně vyměřil daň z příjmů právnických osob ve výši 585.260,- Kč.
Trestní oznámení nebude podáno.

Daň z příjmů fyzických osob – nepřiznání skutečné výše tržeb

Finanční úřad provedl kontrolu daně z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2007 u fyzické osoby, jejíž předmětem podnikání je hostinská činnost. Svým charakterem poskytovaných služeb se jednalo o klub, kde jediným prodejním sortimentem byly alkoholické nápoje a v menší míře i nealkoholické nápoje. Kontrolou předložené daňové evidence vznikly správci daně pochybnosti o údajích vykázaných v daňovém přiznání (výše vykázaných tržeb se v podstatě rovnala výši výdajů za nákup zboží), když z dostupných podkladů daňové evidence poplatníka byly zjištěny rozdíly mezi výší tržeb vykázaných v daňovém přiznání a výší tržeb zjištěných finančním úřadem. Podkladem pro tuto skutečnost byla zjištěná, skutečně poplatníkem používaná obchodní přirážka u nabízeného a prodávaného sortimentu v roce 2007 ve výši 221,15 % (po zohlednění tzv. „slevových akcí“ 167,79% ), oproti obchodní přirážce vyplývající z podaného daňového přiznání ve výši 2,58%. Správce daně proto vyzval poplatníka dle ustanovení § 16 odst. 2 písm.c) a e) a § 31 odst.9 zákona č.337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění platných předpisů, k prokázání výše vykázaných zdanitelných příjmů z prodeje nápojů, výše výdajů uplatněných za nákup zboží, k předložení cenové evidence a skladové evidence zboží a skutečného stavu zásob. Požadované evidence poplatník správci daně předložil pouze částečné nebo nepředložil žádné. V průběhu daňového řízení poplatník neunesl důkazní břemeno ve vztahu k prokázání skutečné výše dosažených tržeb za kontrolované zdaňovací období a rovněž bylo zjištěno, že nepřiznal ke zdanění provizi vyplacenou pivovarem STAROBRNO, a. s. ve výši 89.250,- Kč včetně DPH. Finanční úřad stanovil základ daně a daň za rok 2007 podle § 31 odst. 5 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, tj. na základě pomůcek, přičemž vycházel z vlastních poznatků o výši obchodní přirážky používané poplatníkem zjištěné z jeho daňové evidence. Finanční úřad dodatečně vyměřil daň za zdaňovací období 2007 ve výši 667.243,- Kč.
Trestní oznámení nebude podáno.

Daň z přidané hodnoty – neoprávněný odpočet

Pracovníci finančního úřadu při provádění daňové kontroly DPH mj. zjistili, že kontrolovaná právnická osoba neoprávněně uplatnila nárok na odpočet daně u přijatých zdanitelných plnění, která použila pro reprezentaci. Kontrolovaný producent potravinářských výrobků bezúplatně poskytoval např. ubytování a stravování obchodním partnerům, stravování dohledu při reklamních akcích, služby spojené s účastí na golfových turnajích cizím osobám a vlastním pracovníkům včetně jejich rodinných příslušníků. Rovněž poskytl vlastním distributorům a přímým konzumentům výrobků plátce nakoupené uzenářské výrobky cca v ceně 2,000.000,- Kč za kontrolovaná období.
Správce daně ukončil daňovou kontrolu s tím, že za porušení zákona o dani z přidané hodnoty za kontrolovaná zdaňovací období od dubna 2006 do března 2007 dodatečně vyměřil daň téměř ve výši jednoho milionu korun. Součástí doměřené daně je i nárok na odpočet daně neoprávněně uplatněný na základě vnitřního účetního dokladu a v relativně menším objemu i daň na výstupu, kterou plátce nepřiznal z některých mimořádně uskutečňovaných zdanitelných plnění.

Daň z příjmů právnických osob – vyúčtování cestovních náhrad

Při daňové kontrole bylo zjištěno, že daňový subjekt proúčtoval do nákladů roku 2007 cestovní náhrady v celkové výši 896.380,- Kč. Byl shledán značný nesoulad mezi evidencí jízd služebních vozidel a vyúčtováním cestovních náhrad. Nedostatek převážně spočíval v tom, že bylo vypláceno zahraniční stravné a kapesné zaměstnanci, který v době, za kterou bylo stravné vyplaceno, dle evidence jízd pobýval v České republice a nikoliv v zahraničí. Daňový subjekt v průběhu celé kontroly neprokázal oprávněnost zahrnutí do daňově účinných nákladů ve smyslu příslušných ustanovení zákona o daních z příjmů.
Dále daňový subjekt neprokázal další náklady ve výši 68.334,- Kč, když účetní zápisy nedoložil žádnými účetními doklady a ani je neprokázal jinými důkazními prostředky. Celkem byl upraven základ daně o 964.715,- Kč a byla doměřena daň ve výši 231.600,- Kč.
Daňový subjekt proti dodatečnému vyměření daně nepodal odvolání.

Daň z převodu nemovitostí – znalecký posudek

Prohlášením vkladatele o vložení nemovitosti do společnosti vložil daňový subjekt do akciové společnosti nemovitost - průmyslový objekt. Daňové přiznání k dani z převodu nemovitostí včetně předepsaných příloh bylo podáno v zákonné lhůtě. Dle stanov a. s., zakladatelské smlouvy a notářského zápisu bylo zjištěno, že zákl. kapitál společnosti je mimo jiné tvořen nepeněžitým vkladem výše uvedené nemovitosti, přičemž do základního kapitálu společnosti bude započítána částka cca 2,500.000,- Kč. Nemovitost byla oceněna dle znaleckého posudku předloženého daňovým subjektem částkou cca 7,000.000,- Kč. Tento znalecký posudek nebyl zpracován dle platné vyhlášky (DPN vyměřována dle z.č. 357/1992 Sb. o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí ve znění účinném do 1. 1. 2004), proto byl daňový subjekt vyzván k přepracování znaleckého posudku. Toto neučinil, správce daně tedy znalecký posudek přepočítal dle platné vyhlášky (cena zjištěná: cca 8,000.000,- Kč) a vyměřil daň z převodu nemovitostí z části hodnoty majetku převedeného do vlastnictví společnosti mimo základní kapitál, tedy ze základu daně cca 5,000.000,- Kč. (Dle ust. § 20 odst. 6 písm. e) z.č. 357/1992 Sb. ve znění pozd. předpisů nemovitosti převáděné nad hodnotu závazku uvedeného v zakladatelské smlouvě nepožívají osvobození a jsou předmětem daně podle § 9 odst. 1 a §10 odst. 1 písm. a) cit. zákona)
Závěr: daňový subjekt nesouhlasil s vyměřenou daní a domáhal se zrušení platebního výměru v odvolacím řízení. Namítal zejména skutečnost, že vklad do základního kapitálu není vůbec převodem, a již z povahy tohoto úkonu je zcela zřejmé, že jeho realizace nemůže být zatížena daní z převodu nemovitostí. Námitku odvolací orgán neakceptoval a potvrdil správnost postupu finančního úřadu. Daňový subjekt následně podal žalobu ke Krajskému soudu, a tato byla rovněž pro nedůvodnost zamítnuta.
Na základě vyměření daně daňový základ zvýšen o cca 5,000.000,- Kč. Daň z převodu nemovitostí zvýšena o cca 270.000,- Kč.

Daň z přidané hodnoty – neoprávněně uplatněná daň

Správce daně zahájil vytýkací řízení na dani z přidané hodnoty podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen: „ZDPH“) u fyzické osoby, která se v uvedeném období měla podílet na dodávkách pomocných stavebních prací, které nakoupila od subdodavatele a dále měla nakupovat a prodávat bižuterní komponenty. Obchodování s bižuterními polotovary se v poslední době poměrně rozšiřuje v poměrně velkých objemech, a to nejen v regionu tradičně bižuterním, ale zapojeny jsou i subjekty z dalších míst republiky. Zdroj komponentů i ceny jsou nestandardní a v konečné fázi obchodování končí vývozem.
Daňovému subjektu byla zaslána výzva k odstranění pochybností o údajích uvedených v přiznání. Správce daně předmětnou výzvou požadoval skladovou evidenci včetně dokladů, na jejichž základě byla evidence zpracovaná, doložit a prokázat jakýmkoliv způsobem, že přijatá zdanitelná plnění souvisela s ekonomickou činností, u přijatých zdanitelných plnění od dodavatele pomocných stavebních prací doložit smlouvu o dílo, kde byly služby konkrétně prováděny, kým byly provedeny, doklad o předání a převzetí prací, stavební deník, v případě, že se jednalo o služby včetně dodávaného materiálu, doložit, kdo dopravoval materiál na stavbu. U přijatých zdanitelných plnění od dodavatele bižuterních komponentů doložit jakým způsobem bylo zboží dopravováno, kdo zboží předával za dodavatele, jakým způsobem byla stanovena cena, konkretizovat, o jaké bižuterní komponenty, popřípadě metráž se jednalo, jaké úpravy byly na zboží prováděny.
Správcem daně bylo zjištěno v registru plátců DPH, že dodavatel pomocných stavebních prací, ani dodavatel bižuterních komponentů nejsou plátci daně z přidané hodnoty od roku 1998, resp. 1999. Daňový subjekt nepředložil správci daně žádné důkazní prostředky, kterými by prokázal oprávněnost uplatnění daně z přidané hodnoty za prověřované zdaňovací období u přijatých zdanitelných plnění. Došlo k porušení ust. § 73 odst. 1 Zákona o daních z příjmů. Celkem nebyl uznán odpočet DPH ve výši téměř 2.000.000,- Kč. Následně zahájil správce daně vytýkací řízení na další zdaňovací období. Současně bylo podáno trestní oznámení.

Daň z přidané hodnoty – nedoložení daňových dokladů

V rámci vytýkacího řízení ve věci daňového přiznání k dani z přidané hodnoty za zdaňovací období III. čtvrtletí/2008 správce daně zjistil, že daňový subjekt uplatnil v předmětném přiznání daň na vstupu ze základu 127,141.096,- Kč ve výši 24,156.810,- Kč v rozporu s ust. §§ 72 a 73 zák.č.235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění p.p., neboť nárok na odpočet nedoložil daňovými doklady a v těch případech, kdy daňové doklady doloženy byly, neprokázal, že byly vystaveny plátcem na nich uvedeným. Dodavatelé deklarovaní na předmětných dokladech byli dle dožádání u příslušných správců daně nekontaktní a přiznání nepodávali. Daňový subjekt řízení u správce daně stále protahoval, přestal podávat přiznání a posléze změnil sídlo a statutárního zástupce. Zplnomocněný zástupce daňového subjektu vypověděl v průběhu řízení plnou moc. Na daňový subjekt se rovněž dotazovala Policie ČR. Jednalo se zřejmě o nákup a prodej pohonných hmot v „ řetězci“, původně pořízených z EÚ.

Daň z přidané hodnoty – čerpání nadměrného odpočtu

U daňového subjektu společnosti s ručením omezeným s měsíčním zdaňovacím obdobím DPH byla provedena daňová kontrola daně z přidané hodnoty za zdaňovací období 03-11/2006, 01/2007. Daňový subjekt byl zapsán do OR dne 8. 3. 1993 – předmětem jeho činnosti je koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej v režimu živnosti volné.
Společnost se podle předložených účetních dokladů ke kontrole a tvrzení jednatele zabývala nákupem a prodejem zlatých, stříbrných, ocelových šperků a jejich polotovarů.
Společnost byla znovu registrována k DPH dne 17. 03. 2006 (vznik společnosti 08. 03. 1993, registrace k DPH zrušena z moci úřední dne 22. 06. 2004, nový jednatel byl zapsán v OR dnem 29. 03. 2006).
Odpočet na vstupu byl uplatňován za nákup zlatých, stříbrných, ocelových šperků a jejich polotovarů od společnosti XY. Na výstupu byla zdanitelná plnění přiznána za prodej šperků společnostem do Slovenské republiky (tj. dodání zboží do členského státu EU) .
Správce daně žádal o prošetření dodavek formou SCAC (mezinárodní dožádání) a z odpovědi na mezinárodní dožádání vyplynulo, že společnosti, kterým bylo údajně zboží dodáváno, jsou nekontaktní, vyhýbají se jednání se správcem daně, v lepším případě jim byly odcizeny veškeré účetní doklady.
V odpovědích na dožádání finančního úřadu místně příslušného společnosti dodavatele XY je uvedeno, že společnost XY neprokázala jednotlivá zdanitelná plnění ve vztahu k našemu DS a z průběhu řízení vyplynulo, že je společnost XY uprostřed řetězce firem, které neoprávněně čerpají nadměrné odpočty.
Správce daně v průběhu daňových řízení došel k závěru, že se jedná o navození stavu formálně právního při nákupu a prodeji zboží spojeného s osvobozením od daně při dodání zboží do členského státu EU „v řetězci“ a neuznal přijatá ani poskytnutá zdanitelná plnění jako uskutečněná. Došlo k porušení § 72 a §73 zákona o DPH ve znění pozdějších předpisů.
V rámci vytýkacího řízení u DaP k DPH byla šetřena zdaňovací období 12/2006, 1 - 3/2007, 6/2007, 8-11/2007, 3/2008, 5/2008, 12/2008.
Zprávy o výsledku vytýkacích řízení a zpráva o daňové kontrole byly řádně projednány za účasti jednatele společnosti a daňový subjekt se neodvolal. V současné době společnost změnila jednatele.

Daň silniční – zvýšení daňové povinnosti

U daňového subjektu právnické osoby byla provedena kontrola na dani silniční za zdaňovací období roku 2006. Kontrolou technických průkazů u 70 motorových vozidel bylo zjištěno, že daňovým subjektem byla přiznána silniční daň za jiný počet měsíců, než jak byla motorová vozidla zaevidována v České republice podle údajů uvedených v technických průkazech. Dále daňový subjekt 42 vozidel nezahrnul do daňového přiznání k dani silniční za zdaňovací období roku 2006 a neuhradil daňovou povinnost. U 17 vozidel daňový subjekt neprokázal oprávněnost uplatnění slevy dle ustanovení § 12 odst. 2 zákona č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů.
Daňový subjekt výzvy přebíral, listinné důkazy nepředkládal. Svým postupem při podání daňového přiznání k silniční dani za rok 2006 porušil ustanovení § 2 odst. 1, § 6 odst. 1 a odst. 2, § 8 odst.1 a § 12 odst. 3 zákona č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů, a proto mu správce daně stanovil zvýšení daňové povinnosti o 992.197.- Kč.

Daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a daň vybíraná srážkou podle zvl.sazby

U daňového subjektu společnosti s ručením omezeným byla provedena daňová kontrola za zdaňovací období r. 2005 – 2007. Daňový subjekt byl zapsán do OR dne 11. 6. 2001, předmětem jeho podnikání je realitní činnost, inženýrská činnost v investiční výstavbě, přípravné práce pro stavby, zprostředkování služeb a provádění staveb, jejich změn a odstraňování.
Správce daně při daňové kontrole zjistil, že jednatelům společnosti byly v souvislosti s výkonem jejich funkce a nad rámec jim vyplácených mezd poskytovány další příjmy spočívající v jiné formě plnění. Tyto příjmy však nebyly zahrnuty do základu daně pro výpočet daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. Jednalo se o proplácení dokladů za předměty a služby charakteru osobní spotřeby.
Dále bylo zjištěno, že jednatel se společností v průběhu let 2005 a 2006 uzavřel dle Občanského zákoníku a v hodnotě několika desítek milionů korun desítky smluv o půjčkách, z nichž některé byly sjednány s úrokem a jiné byly uzavřeny bez sjednaného úroku. Daňový subjekt v průběhu kontroly správci daně neposkytl žádný důkaz, jenž by prokázal, že by ze všech uzavřených půjček byl s jednatelem společnosti sjednán úrok. Z tohoto zjištění správce daně vycházel a tak u půjček, kde sjednán úrok nebyl, posoudil toto jako peněžní zvýhodnění plynoucí jednateli formou nepředepsaného úroku a jako další příjem poskytnutý v souvislosti s výkonem funkce jednatele. Správce daně zvýšil základ daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti o částku úroku obvyklého.
Zákon a ustanovení, která byla porušena:
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ustanovení § 6 odst. 1b), § 6 odst.3

daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti:

2005 - 358.002,-
2006 - 497.274,-
2007 - 2.208,-
Celkem - 857.484,-

daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně:

2005 - 1.482,-
2006 - 4.953,-
2007 - 4.230,-
Celkem - 10.665,-

Kontrola daňového subjektu – právnické osoby

Při kontrole daňového subjektu-právnické osoby, spol. s r.o. bylo zjištěno, že tato zúčtovala na účet 512.200 Cestovné – celkem částku 5,448.830,99 Kč. Cestovní náhrady byly vypláceny i agenturním zaměstnancům, kteří měli v pracovní smlouvě (nebo dodatku k pracovní smlouvě) sjednáno místo výkonu práce (pravidelné pracoviště) u uživatele pracovní síly nebo i v případech, kdy agenturní zaměstnanci nevykonali pracovní cesty, které by bylo možné v souladu se zákoníkem práce posoudit jako cesty s nárokem na cestovní náhrady (taxativní výčet, kdy má zaměstnanec nárok na cestovní náhrady je uveden v ust. § 152 zákoníku práce). Po kontrole byla z daňově uznatelných nákladů vyloučena částka 2.295. 680,- Kč, která měla vliv na daň z příjmů právnických osob ve výši 550.800,- Kč.
Správce daně dále posoudil vyplacené náhrady agenturním zaměstnancům jako zdanitelné příjmy ze závislé činnosti dle § 6 zákona 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění p.p. a zdanil je u jednotlivých agenturních zaměstnanců spolu se mzdou dle § 38h odst. 1 a 2 zákona 586/1992 Sb. Rozdíl na dani ze závislé činnosti za rok 2007 činil 430.573,- Kč a byl plátci předepsán k úhradě samostatným platebním výměrem. Zpráva byla projednána dne 3. 2. 2009.
Správce daně provedl daňovou kontrolu u daňového subjektu – fyzické osoby podnikající v oblasti pomocných stavebních prací. Při zahájení daňové kontroly v červenci 2007 daňový subjekt předal správci daně doklady a daňové evidence za jednotlivá zdaňovací období. Formou dožádání požádal správce daně místně příslušné finanční úřady obchodních partnerů daňového subjektu o zajištění důkazních prostředků prokazujících obchodní vztahy s daňovým subjektem, popř. takové důkazní prostředky získal na základě výzev k součinnosti třetích osob (výzvy k předložení listin). Takto získané podklady poté porovnal s evidencemi daňového subjektu a zjistil podstatné rozdíly spočívající v tom, že daňové evidence, resp. příslušná daňová přiznání neobsahovala veškeré příjmy, resp. uskutečněná zdanitelná plnění daňového subjektu.
V následném důkazním řízení správce daně za pomoci dalších dožádání, výzev k součinnosti třetích osob a výzev daňovému subjektu osvědčil, že daňový subjekt měl za provedení pomocných stavebních prací příjmy asi o 16,000.000,- Kč vyšší, než uvedl v daňových přiznáních za jednotlivá zdaňovací období roku 2003 až 2007. Současně správce daně dospěl k závěru, že daňový subjekt do daňových přiznání k dani z přidané hodnoty neuvedl veškerá jím uskutečněná zdanitelná plnění za pomocné stavební práce.
Na druhé straně daňový subjekt do daňově účinných výdajů zahrnoval výdaje, aniž by prokázal, že je skutečně vynaložil – takto si daňový subjekt neoprávněně uplatnil výdaje ve výši cca 17,000.000,- Kč. Obdobně pak v daňových přiznáních k dani z přidané hodnoty uplatňoval nároky na odpočet DPH, aniž by prokázal přijetí zdanitelných plnění, na jejichž základě byly odpočty uplatňovány. Oprávněnost uplatňování výdajů a odpočtů DPH daňový subjekt dokládal daňovými doklady, jejichž vystavení údajní dodavatelé popírali, v některých případech jako dodavatelé daňového subjektu figurovali neexistující osoby. Daňový subjekt ani po výzvách nedoložil žádné věrohodné důkazní prostředky prokazující oprávněnost uplatnění výdajů jako daňových (resp. oprávněnost uplatněných odpočtů DPH). Daňový subjekt rovněž neprokázal daňovou uznatelnost výdajů (nárok na odpočet DPH) u nákupu stavebního materiálu, pohonných hmot, ostatní režie atd. předložením např. evidence zakázek ani jiným způsobem.
Nálezy uvedené ve zprávě o daňové kontrole daně z příjmů fyzických osob byly odůvodněny s použitím ustanovení § 5, § 23 a § 24 odst.1 zákona č.586/1992 Sb., o daních z příjmů. Nálezy ve zprávě o daňové kontrole daně z přidané hodnoty byly odůvodněny ustanoveními § 21 a § 72 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty.
Výsledkem daňové kontroly je doměření daňových povinností na dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2003 až 2007 ve výši cca 11,000.000,- Kč. Na dani z přidané hodnoty byly doměřeny daňové povinnosti v souhrnné výši za jednotlivá zdaňovací období roku 2004 až 2007 ve výši 2,600.000,- Kč. Daňový subjekt se neodvolal.
Dále správce daně provedl daňovou kontrolu u daňového subjektu – fyzické osoby s předmětem činnosti příprava staveniště. Na základě místního šetření, dožádání a výzev k součinnosti třetích osob správce daně zjistil, že daňový subjekt do daňového přiznání nezahrnul příjmy za přípravné a stavební práce v celkové výši 4,600.000,- Kč. Dále správce daně na základě dožádání a provedené svědecké výpovědi zjistil, že jako daňově uznatelné daňový subjekt uplatnil výdaje na základě dokladů, jejichž vystavení obchodní partner daňového subjektu popřel. Daňový subjekt daňovou znatelnost těchto výdajů neprokázal ani po výzvě správce daně k prokázání skutečností. Na základě těchto zjištění správce daně byly výdaje daňového subjektu sníženy o cca 700.000,- Kč. Na dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2007 tak bylo správcem daně doměřeno cca 1,600.000,- Kč, a to za použití ustanovení § 5, § 23 a § 38g zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Za použití ustanovení § 72 a § 21 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty byla doměřena i daň z přidané hodnoty v celkové výši cca 1.000.000,- Kč.v