Vybrané nálezy z kontrol FÚ (Listopad 2009)

Daň z příjmů fyzických osob a daň z přidané hodnoty – prodej části podniku

 Poplatník v kontrolovaném roce podnikal jako fyzická osoba. Vedl daňovou evidenci a evidenci pro daňové účely a byl plátcem DPH s měsíčním zdaňovacím obdobím. Kontrola na dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období r. 2004 probíhala současně s kontrolou na dani z přidané hodnoty za zdaňovací období 12/2004, předmětem daňové kontroly bylo prověření, správnosti prodeje části podniku dle právní úpravy zakotvené v § 476 - 488a zákona č. 513/1991 Sb., v platném znění (dále jen Obchodní zákoník) a kontrola správnosti úpravy základu daně dle § 23 odst.16 a § 24 odst.12,13 zákona č. 586/1992 Sb., v platném znění (dále jen ZDP) a splnění podmínek §13 a §14 v návaznosti na §4 zákona č.235/2004 Sb. v platném znění (dále jen zákona o DPH) a to, že za zdanitelné plnění se nepovažuje prodej podniku nebo jeho části tvořící organizační složku.
Daňový subjekt v kontrolovaném zdaňovacím období podnikal ve vlastní provozovně (vložené v obchodním majetku), kde byla provozována pouze výroba stínící techniky. Veškeré stroje a zařízení včetně dopravních prostředků byly vloženy v obchodním majetku firmy, na výrobě se podílelo 12 zaměstnanců. V průběhu daňové kontroly bylo zjištěno, že daňový subjekt v kontrolovaném roce 2004 uskutečnil prodej části podniku a to následujícím způsobem. Ke kontrole byla předložena smlouva o prodeji části podniku uzavřená mezi prodávajícím fyzickou osobou a kupujícím obchodní společností s.r.o. (v níž je fyzická osoba společníkem a jednatelem). Předmětem prodeje byly věci movité (dlouhodobý hmotný majetek, drobný hmotný majetek), pohledávky (vydané faktury za období r. 2002-2004, zálohy zaplacené do zahraničí na materiál atd.), závazky z obchodních vztahů, stav zásob ke dni prodeje a převzetí práv a závazků z pracovně právních vztahů. Při vyhodnocování smlouvy o prodeji části podniku, dospěl správce daně k závěru, že se nejedná o prodej části podniku ve smyslu ustanovení §476 až § 488a Obchodního zákoníku. Dle právní úpravy je možné prodat část podniku, musí však tvořit samostatnou organizační složku a při prodeji je třeba respektovat veškerá ustanovení Obchodního zákoníku, v níž zhruba polovina ustanovení je kogentní povahy tzn., že smluvní strany se od úpravy uvedené v těchto ustanoveních nemohou na základě dohody odchýlit. Jedná se o § 476 (kogentnost tohoto ustanovení vyplývá z § 269 odst.1 Obchodního zákoníku), a § 477, §478, §479 odst.2, §480, §481, §483 odst.3 a § 488. Podstatou prodeje je naprostá změna vlastnictví všeho, co tvoří část podniku, jedná se o absolutní obchod. Kupní cenu je nutno stanovit na základě údajů souhrnu věcí, práv a závazků ke dni uzavření smlouvy a na základě dalších hodnot, pokud nejsou vyčísleny v daňové evidenci popř.pomocných evidencích. Jedná se například o dobré fungování podniku, jeho postavení na trhu, síť dodavatelů a odběratelů apod. Všechna tato práva na kupujícího prodejem přechází a při stanovení kupní ceny hrají uvedené faktory důležitou roli. Tato skutečnost se při stanovení prodejní ceny vůbec nepromítla. V rámci prodeje části podniku nebyl v kupní ceně zohledněn stav peněžní hotovosti a stav hotovosti na bankovním účtu ke dni prodeje, i když se jedná o výchozí údaj upravující hodnotu podniku (části podniku). Dále nebyl prodán veškerý dlouhodobý hmotný majetek a drobný hmotný majetek mající přímou souvislost s fungováním podniku. Jedná se např. o budovu v jejíchž prostorách před prodejem provozoval DS svoji činnost (tj. výrobu stínící techniky). Ze strany daňového subjektu nebyl brán zřetel při stanovení kupní ceny na §23 odst.7 ZDP. V případě uzavírání obchodu mezi spojenými osobami se v praxi zpravidla volí cesta zpracování znaleckého posudku prodávaného podniku, který slouží jako podklad při stanovení kupní ceny i když zákon o dani z příjmů znalecké ocenění nevyžaduje. Účastníci smlouvy si na základě jeho vyhotovení zvyšují právní jistotu při určení ceny obvyklé, což daňový subjekt neprovedl.
Správce daně na základě zjištěných skutečností vyhodnotil uskutečněný prodej části podniku jako prodej jednotlivých dílčích částí majetku. Daňový subjekt nerespektoval procesní ustanovení daňových předpisů § 2 odst.7 ZSDP, § 23 odst.7 ZDP a v důsledku těchto skutečností nesprávně upravil základ daně zdaňovacího období roku 2004. Dále nebyly splněny podmínky dle §13 a §14 v návaznosti na §4 zákona č.235/2004Sb. v platném znění a to, že za zdanitelné plnění (tj.dodání zboží, převod nemovitosti či služby) se nepovažuje prodej podniku nebo jeho části, tvořící organizační složku. Bylo zjištěno, že tyto podmínky nebyly splněny a došlo tak k porušení §13 v návaznosti na §4 a §21 zákona o DPH a to tím, že k rozhodnému datu nebyl převeden veškerý majetek na kupujícího, jelikož předmětem prodeje je vždy celý podnik (nebo jeho část tvořící organizační složku) jako soubor hmotných a nehmotných věcí , práv a jiných majetkových hodnot. Pokud byly z prodeje podniku (nebo jeho části tvořící organizační složku) vyloučeny určité majetkové hodnoty, věci či práva atd., smlouva není účinná a vztahy mezi stranami se neřídí ustanoveními, které smlouvu upravují. Správce daně posoudil „prodej části podniku“ (tj.prodej zásob a majetku) jako dodání zboží a to ve smyslu §2, §4, §13, § 21 zákona o DPH.

Daň z přidané hodnoty a daň z příjmů fyzických osob – dodatečné vyměření daně

 Finanční úřad při daňové kontrole daně z přidané hodnoty za jednotlivá zdaňovací období roků 2007 a 2008 a při kontrole daně z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2007 zjistil, že daňový subjekt - fyzická osoba podnikající v oblasti stavební činnosti, přijímal podle výpisů z účtu u peněžního ústavu úhrady, ale k těmto úhradám nedoložil doklady, na základě kterých mu byly tyto úhrady poukázány. Finanční úřad na základě vlastních místních šetření a ve spolupráci s jinými finančními úřady zajistil doklady vztahující se k těmto úhradám. Uskutečněná zdanitelná plnění uvedená na těchto dokladech daňový subjekt neuvedl v přiznáních k dani z přidané hodnoty za příslušná zdaňovací období roků 2007 a 2008 a neuvedl je ani jako příjmy ovlivňující základ daně v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2007. Správce daně dále zjistil, že tento daňový subjekt v roce 2007 a zejména v roce 2008 nakupoval materiál a služby, které buď částečně nebo v plném rozsahu použil pro osobní potřebu. Z takto nakoupeného materiálu a služeb uplatňoval v jednotlivých daňových přiznáních k dani z přidané hodnoty za roky 2007 a 2008 nárok na odpočet daně a v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2007 je uplatňoval jako výdaje ovlivňující základ daně. Za zdaňovací období roků 2007 a 2008 správce daně dodatečně vyměřil daň z přidané hodnoty ve výši 454 492,- Kč a daň z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2007 ve výši 322 817.- Kč.
Trestní oznámení bude podáno.

Daň z příjmů právnických osob – duplicitně uplatněné faktury

Finanční úřad provedl kontrolu právnické osoby, společnosti s ručením omezeným, za zdaňovací období roku 2006, jejíž jedinou činností v roce 2006 byl pronájem hal, které společnost pořídila ve stejném roce, za účelem skladování zboží. Přestože společnost provozovala pouze pronájem, vykázala v daňovém přiznání ztrátu 1,2 mil Kč. V průběhu kontroly správce daně zjistil, že subjektu na zakoupení předmětných skladovacích hal nedaleko Prahy zapůjčila finanční prostředky jiná právnická osoba, které následně byly haly pronajaty ke skladování zboží. Jednalo se o různé drobné spotřební zboží prodávané většinou vietnamskými obchodníky. V měsíci dubnu kontrolovaného roku došlo v areálu díky činnosti nájemce k požáru, který značně poškodil a zničil některé ze skladovacích hal. Prověřováním jednotlivých dokladů bylo zjištěno, že subjekt uplatňuje do nákladů faktury za služby související s odstraňováním škod po požáru (likvidace a demolice) v areálu v celkové hodnotě cca 7,5 mil. Kč, přičemž jenom nájemcem hal mu z této částky bylo vyfakturováno téměř 4 mil. Kč, přestože dle nájemní smlouvy byl nájemce povinen pronajímateli uhradit škodu vzniklou z jeho činnosti. Jako náhradu od pojišťovny obdržel subjekt částku téměř 6,7 mil. Kč a to za celkovou škodu, nikoli pouze na likvidace, úklid a demolice. Z likvidační zprávy pojišťovny, kterou si správce daně opatřil v součinnosti s třetími osobami, navíc vyplynulo, že dle znaleckého posudku vypracovaného pro účely této zprávy činil odhad nákladů na demolici a úklid dvou požárem zničených hal necelých 800 tis. Kč. Na základě výše uvedených skutečnosti vznikly správci daně pochybnosti ohledně faktického uskutečnění deklarovaných služeb a vyzval subjekt k tomu, aby tyto pochybnosti odstranil. V reakci na výzvu subjekt navrhoval k osvědčení svých tvrzení výslech několika svědků z řad zástupců údajných dodavatelů služeb. Z provedených výslechů vyplynula řada nesrovnalostí, svědčících o nevěrohodnosti jejich výpovědí, zejména z řad svědků za společnost nájemce. Skutečnosti tvrzené nájemcem však nebylo možné ověřit v jeho účetnictví, neboť v průběhu daňové kontroly společnost nájemce skončila v konkurzu a správce konkurzní podstaty potřebné doklady v účetnictví nevyhledal. Z provedených šetření správce daně totiž vyplynulo podezření, že fakturace na demolice byly duplicitně uplatněny jak u nájemce tak i u pronajímatele. Před závěrečným vyhodnocením přibral správce daně soudního znalce za účelem provedení znaleckého posudku ve věci posouzení demolice a likvidace ocelových hal z hlediska ceny vynaložených nákladů. Znalecký posudek stanovil cenu těchto nákladů v roce 2006 na necelých 900 tis. Kč. Vyhodnocením všech zjištěných skutečností, provedených výslechů svědků a znaleckého posudku správce daně dospěl k závěru, že skutečně vynaloženým nákladem na demolici, úklid a likvidaci škod po požáru byly služby poskytnuté pouze jedním z deklarovaných dodavatelů. Z uvedených důvodů byla daňová kontrola uzavřena s tím, že subjekt neunesl důkazní břemeno ohledně faktického uskutečnění služeb od ostatních dodavatelů, zejména nájemce. Správce daně za zdaňovací období roku rok 2006 na dani z příjmů právnických osob dodatečně snížil ztrátu o 1,183.928,- Kč, zvýšil základ daně o 5,430.620,- Kč a dodatečně vyměřil daň o 1,019.040,- Kč. Na dani z přidané hodnoty správce daně dodatečně vyměřil daňová povinnost ve výši 1,031.820,- Kč
Trestní oznámení bude podáno.

Dodatečná přiznání k dani z přidané hodnoty

 Správce daně provedl vytýkací řízení dle § 43 zákona č.337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, v platném znění, u dvou spojených právnických osob na základě podaných dodatečných přiznání k dani z přidané hodnoty. První daňový subjekt podal v roce 2009 dodatečná přiznání k dani z přidané hodnoty za zdaňovací období únor až listopad 2007, ve kterých dodatečně žádal o vrácení nadměrného odpočtu v celkové výši převyšující 21 mil. Kč. Vzhledem k pochybnostem o žádané výši odpočtu bylo u subjektu zahájeno vytýkací řízení. Daňový subjekt v roce 2007 dosáhl obrat 2,5 miliardy Kč. S ohledem na značné množství daňových dokladů, správce daně při prověřování nároku na odpočet daně využil software IDEA. Správce daně převzal k prověření potřebná data v elektronické podobě a s využitím software IDEA zjistil, že značné množství daňových dokladů daňový subjekt uplatnil duplicitně a neoprávněně uplatnil nárok na odpočet daně na vstupu ve výši než 4,8 mil. Kč. U spojené osoby se jednalo o stejný problém. Subjekt žádal dodatečně o vrácení nadměrného odpočtu v celkové výši téměř 10,2 mil. Kč a při provedeném vytýkacím řízení bylo za pomoci software IDEA rovněž zjištěno duplicitní uplatnění daňových dokladů, což představovalo neoprávněné uplatněné v celkové výši téměř 1,1 mil. Kč. Správce daně na základě uvedených zjištění zkrátil nárok na odpočet na vstupu při vyměření dodatečných daňových přiznání u první společnosti o 4,847.722,- Kč a u druhé o 1,078.831,- Kč
Trestní oznámení nebude podáno.

Právnická osoba - daň z přidané hodnoty

 Správce daně provedl daňovou kontrolu DPH za jednotlivá zdaňovací období roku 2008 u DS zabývajícího se především stavební činností, při které zjistil kromě jiného následující:

1. Při kontrole uskutečněných zdanitelných plnění správce daně prověřoval zakázku, u které DS vystavoval doklady se sníženou sazbou daně za stavební práce (krovy, střešní krytina, fasáda). Šetřením správce daně zjistil, že uvedené práce se neuskutečnily a pořídil fotodokumentaci, ze které je tato skutečnost patrná. Z účetnictví DS vyplynulo, že uvedené doklady byly hrazeny v hotovosti a částky bez daně byly zahrnuty do výnosů DS.
   Vzhledem k tomu, že DS neprokázal, že nakoupený stavební materiál použil k provedení stavebních prací, správce daně posoudil tuto skutečnost jako dodání zboží ve smyslu § 13 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDPH), tedy jako zdanitelné plnění, u kterého měla být v souladu s § 47 odst. 2 ZDPH uplatněna základní sazba daně. Tato daň měla být ve smyslu § 108 ZDPH odvedena a zaplacena. Kontrolovaný DS uplatnil sníženou sazbu daně v rozporu s § 48 ZDPH, neboť se nejednalo o poskytnutí stavebních a montážních prací spojených se změnou dokončené stavby rodinného domu.
2. Kontrolou správnosti uplatnění nároku na odpočet DPH na vstupu bylo zjištěno, že DS uplatňoval odpočty DPH z dokladů za nákup stavebního materiálu v převažujícím množství od tří dodavatelů. Jejich prověřením u místně příslušných správců daně bylo zjištěno, že dvěma dodavatelům byla zrušena registrace DPH, a to v roce 2006 a 2007. Třetí dodavatel vstoupil v březnu 2007 do likvidace, likvidátorka uvedla, že nemá k dispozici účetní doklady ani kontakt na jednatele či společníky, neví, kdo za firmu jedná a vystavuje jejím jménem daňové doklady.

Správce daně vyzval DS, aby odstranil pochybnosti o tom, že zdanitelná plnění se uskutečnila, a že stavební materiál byl dodán. Kontrolovaný DS do protokolu o ústním jednání uvedl, že není schopen toto doložit.
Po provedené kontrole byla DS na DPH doměřena daň ve výši 5,5 milionu Kč. DS se neodvolal.

Daň z přidané hodnoty – nadměrný odpočet

 Společnost s ručením omezeným zabývající se nákupem a prodejem vzduchotechnických zařízení podala daňové přiznání k dani z přidané hodnoty, ve kterém uplatnila nadměrný odpočet. Finanční úřad zahájil vytýkací řízení na předmětné měsíční zdaňovací období.
V průběhu daňového řízení bylo zjištěno, že došlo ke změně společníka i jednatele společnosti. Daňový subjekt k prokázání nároku na odpočet daně předložil pouze dva doklady. V následujících čtyřech zdaňovacích obdobích podávala společnost opět daňová přiznání k dani z přidané hodnoty, ve kterých uplatňovala vysoké nároky na odpočet daně. Správce daně ve všech případech reagoval zahájením vytýkacího řízení, v jejichž průběhu postupně přestal se správcem daně komunikovat zástupce daňového subjektu s generální plnou mocí i jednatel společnosti. Správce daně v průběhu vytýkacích řízení ověřoval potřebné údaje dožádáním dalších finančních úřadů, avšak údaje uvedené společností do daňových přiznání nebyly vytýkacím řízením prokázány, a proto správce daně dodatečně vyměřil za uvedených pět měsíčních zdaňovacích období daň z přidané hodnoty v celkové výši 3,464.000,- Kč.

Dotace

 Rozhodnutím o poskytnutí dotace byla městu přiznána ze státního rozpočtu investiční dotace na r. 2003-2004 ve výši 7.000.000,- Kč. Dotace byla poskytnuta v rámci Programu výstavby podporovaných bytů na akci „Nástavba domu s pečovatelskou službou“. Ve 3. nadzemním podlaží mělo být postaveno 10 podporovaných chráněných bytů.
Při kontrole bylo zjištěno, že příjemce dotace porušil účel dotace stanovený rozhodnutím, neboť část dotace ve výši 492.325,- Kč nebyla použita na konkrétní investiční akci 10 podporovaných chráněných bytů umístěných ve 3. nadzemním podlaží, ale na rekonstrukci původního objektu (zateplování fasády a ostění oken, oprava balkonů a bourání konstrukcí - 2x vstupů ze dvora) v 1. a 2. nadzemním podlaží.
V daném případě tedy město opravilo z části budovu ze státních prostředků, jež byly poskytnuty na jiný účel.
Porušením podmínek stanovených rozhodnutím o poskytnutí dotace se město dopustilo neoprávněného použití poskytnutých prostředků a tím porušení rozpočtové kázně ve smyslu ustanovení § 44 odst. 2 a 4 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, a proto mu byla částka neoprávněného použití prostředků ve výši 492.325,- Kč uložena k vrácení zpět do státního rozpočtu. Současně mu bylo předepsáno penále ve výši 492.325,- Kč. Odvod ani penále nebyly Ministerstvem financí prominuty.

Daň z přidané hodnoty – smlouva o zprostředkování

 V rámci kontroly daně z přidané hodnoty u právnické osoby bylo zjištěno, že kontrolovaný plátce uzavřel kontrakt na dodávku zboží slovenskému odběrateli na dodávky zboží v roce 2005 s tím, že v říjnu 2004 měl uzavřít s českým plátcem DPH smlouvu o zprostředkování prodeje. Po skončení kontraktu měla náležet zprostředkovateli odměna ve výši cca 14 % z uzavřeného kontraktu, což byly cca 2,6 mil, bez daně a 0,5 mil. DPH, tuto odměnu plátce uhradil na účet zprostředkovatele.
Slovenský odběratel byla obchodní společnost, která od plátce odebírala zboží již v roce 2004, v roce 2005 bylo zboží odebráno na druhou etapu prací, které slovenská společnost zajišťovala. To znamená, že to pro našeho dodavatele nebyla neznámá osoba.
Zprostředkovatel byla společnost, která v době provádění daňové kontroly již byla nekontaktní. Jednatel, který byl ve společnosti v říjnu 2004, kdy byla podepsána smlouva o zprostředkování, jako svědek sdělil, že společnost byla „mrtvá“. Neměla majetek, nevedla účetnictví, neprováděla žádnou činnost. Popřel, že smlouvu o zprostředkování podepsal, (i při laickém pohledu podpis na smlouvě byl výrazně jiný než podpis jednatele). Plátce, se kterým měl podepsat smlouvu, neznal. V květnu 2005 zprostředkovatel změnil jednatele, to je v době, kdy už veškeré dodávky na Slovensko byly téměř ukončeny. Nový jednatel v červenci vystavit fakturu za zprostředkování. Přitom původní jednatel jako svědek sdělil, že novému jednateli v květnu 2005, kdy ho poprvé a naposledy viděl u notáře, žádné informace týkající se zprostředkování nepředal.
Plátce, který dodával zboží na Slovensko, byl součástí nadnárodní společnosti a jeho dodávky na Slovensko sjednával a koordinoval zprostředkovatel, který byl řízen nadnárodní společností. (dále koordinátor). Takže v tomto jednom případě byli zprostředkovatelé dva. V rámci důkazního řízení bylo zjištěno, že plátce – dodavatel, smlouvu o zprostředkování podepsal v sídle své společnosti, předložil mu ji koordinátor a sdělil mu, že bez této smlouvy ke kontraktu se slovenským odběratelem nedojde. Plátce veškerou odpovědnost za uzavření zprostředkovatelské smlouvy přenesl na koordinátora a zdůrazňoval, že provizi zaplatil.
Koordinátor byl vyslechnut jako svědek. Zprostředkovatele neznal a nikdy s ním nejednal, jeho jméno se dověděl až při ověřování v roce 2008. Potvrdil, že uzavření zprostředkovatelské smlouvy byl požadavek slovenského odběratele, bez splnění tohoto požadavku nechtěl uzavřít smlouvu na odběr zboží. Při dalších jednáních se o zaplacení provize vždy zajímal slovenský odběratel.
Dále bylo ověřeno, že číslo účtu uvedené na smlouvě z října 2004, na který měla být provize zaslána, mohlo být známé až v roce 2005, neboť účet byl vytvořen jen pro platbu plátce, která se uskutečnila v září 2005. Potom následovaly jen výběry. Zprostředkovatel založil 2 účty a oba až po květnu 2005, tj. po nástupu nového jednatele. Dále bylo zjištěno, že značná část peněz z obou účtů byla převedena na osobní účet nového jednatele.
Na základě uvedeného došel správce daně k závěru, že plátce službu - zprostředkování nepřijal a osoba, která byla na dokladu uvedena jako dodavatel, služby neposkytla. Z tohoto důvodu bylo plátci dodatečně vyměřena daň z přidané hodnoty cca 0,5 mil. Kč.

Daň z příjmů právnických osob – krácení zdanitelných plnění i výnosů

Pracovníci zabývající se analyticko-vyhledávací činností na kontrolním oddělení prováděli rozsáhlý sběr dat u sledovaného daňového subjektu – právnické osoby, neboť se objevily indicie svědčící o tom, že by mohlo docházet ke krácení uskutečněných zdanitelných plnění a současně i výnosů. Společnost se zabývala stavebně-montážními pracemi po celé České republice a většinou neměla stálé odběratele. V první fázi byly obeslány bankovní instituce, abychom zjistili, u kterých mají vedeny běžné účty a dotazovali jsme se jak na samotnou právnickou, tak i na fyzickou osobu (jednatele a společníka). Podařilo se nám zjistit několik bankovních účtů vedených jak na právnickou, tak fyzickou osobu. Následnou analýzou bylo zřejmé, že dle variabilních symbolů se s největší pravděpodobností jedná o faktury vydané. Proto následně byly vydány výzvy k součinnosti či dožádání, kterými jsme se snažili zajistit dostatek důkazních prostředků pro zahájení daňové kontroly.
Skutečně vyšlo najevo, že daňový subjekt ve větším rozsahu krátil výnosy a tudíž i uskutečněná zdanitelná plnění. Správce daně se tedy pokusil zahájit daňovou kontrolu, ovšem zahájen byl pouze rok 2004 na dani z příjmů právnických osob, neboť za všechna další zdaňovací období, které ještě nebyla prekludována, byla podána dodatečná daňová přiznání. Celkem bylo v druhé polovině roku 2008 podáno 36 dodatečných daňových přiznání na dani z přidané hodnoty a 2 dodatečná přiznání k dani z příjmů právnických osob.
Po předložení účetních dokladů a účetních evidencí vedl správce daně dokazovací řízení směřující k prokázání daňové uznatelnosti některých nákladů a samozřejmě vyslovil pochybnosti o zdanění zajištěných faktur vydaných, jež nebyly proúčtovány na účtech třídy šesté a tudíž nebyly ani podrobeny dani. Daňový subjekt spolupracoval se správcem daně velmi okrajově, což vyústilo v neunesení důkazního břemene u jednotlivě specifikovaných případů. Výsledkem daňové kontroly byla úprava základu daně a daně s odkazem na porušení ustanovení § 24 odst. 1 zákona o daních z příjmů a § 18 odst. 1 zákona o daních z příjmů. Výsledkem vedeného daňového řízení byla dodatečně vyměřená daň z příjmů právnických osob ve výši cca 300 tis. Kč. 

Daň z přidané hodnoty – nadměrný odpočet

V rámci provedeného vytýkacího řízení došlo ke snížení nadměrného odpočtu na DPH za zdaňovací období II. a III. Q 2008 celkem cca o 7,8 mil. Kč.
Daňový subjekt podal za výše uvedená zdaňovací období daňová přiznání, ve kterých byla uplatněna pouze daň na vstupu v celkové výši cca 7,8 mil. Kč, aniž by došlo k jakémukoliv uskutečnění zdanitelného plnění. Z tohoto důvodu a vzhledem k neobvyklé výši přijatého plnění zahájil správce daně vytýkací řízení. V rámci VŘ bylo provedeným místním šetřením a dožádáním zjištěno, že obsahem přijatých plnění je výstavba tří luxusních rodinných domů. Správce daně proto požadoval, aby daňový subjekt prokázal v souladu s ustanovením § 72 odst, 1 zákona o DPH, že přijatá plnění použije pro uskutečnění ekonomické činnosti. Daňový subjekt na výzvu správce daně v určené lhůtě nereagoval a požadované skutečnosti neprokázal. Z dalšího probíhajícího vytýkacího řízení vyplynulo, že tyto domy budou dlouhodobě pronajaty neplátci daně a tudíž se bude jednat o plnění osvobozené od daně, při kterém nemá plátce nárok na odpočet daně dle § 51 odst. 1 pís. e) zákona o DPH.

Daň z příjmů fyzických osob – doměřená daň

 DS: fyzická osoba nezapsaná do OR
Daňová kontrola za zdaňovací období r. 2006 a 2007
Předmětem podnikání DS je výroba, obchod a služby neuvedené v příloze č. 1 - 3 zákona
Druh nedostatku:
V kontrolovaném zdaňovacím období 2006 daňový subjekt vedl daňovou evidenci dle § 7b zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "daňový zákon") a uplatňoval výdaje dle § 24 prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů. V roce 2007 DS změnil způsob uplatňování výdajů a za toto zdaňovací období uplatnil výdaje z příjmů ve výši 50% dle ustanovení § 7 odst. 9 písm. c) daňového zákona.
Správce daně v průběhu daňové kontroly zjistil, že v souvislosti s touto změnou způsobu uplatňování výdajů DS neupravil základ daně za předcházející zdaňovací období 2006 dle ustanovení § 23 odst. 8 písm. b) daňového zákona, a to o výši pohledávek a závazků a o cenu nespotřebovaných zásob tak, jak ukládá zákon při změně způsobu uplatňování výdajů.
Zákon a ustanovení, která byla porušena:
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů , ustanovení § 23 odst. 8 písm. b)
Doměřená daň:
Daň z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2006 ve výši 1,012.080,- Kč