Vybrané nálezy z kontrol FÚ (Duben 2010)

Daň z přidané hodnoty – vyměřená daňová povinnost

 Právnická osoba – společnost s ručením omezeným, která v prověřovaných zdaňovacích obdobích provozovala nákup a prodej minerálních olejů.
Prověřované období: říjen 2009 až leden 2010 u DPH
V rámci součinnosti s pracovníky celní správy byl prověřován daňový subjekt – společnost s ručením omezeným, která od října 2009 do ledna 2010 nakupovala ve značném množství benzin a naftu v Rakousku, kterou obratem prodávala na území ČR. Společnost v září roku 2009 změnila své statutární orgány i místní příslušnost. Jediným společníkem a jednatelem se stala osoba, která figuruje v dalších čtyřech společnostech. Za měsíc říjen i listopad společnost podala přiznání k dani z přidané hodnoty, která však byla vyplněna zmatečně a dle jejich údajů si společnost nárokovala nadměrný odpočet. V rámci zahájeného vytýkacího řízení za měsíc září jediný společník a jednatel pouze telefonicky sdělil, že ve skutečnosti se nejedná o nadměrný odpočet, ale o daňovou povinnost a za měsíc říjen uhradil daň ve výši 650.000,- Kč. V měsíci listopadu vypadala situace obdobně, ale společnost uhradila daň ve výši 850.000,- Kč. Od té doby však nebyla kontaktní, žádné doklady v rámci vytýkacích řízení nepředložila ani na výzvy správce daně, jejího jednatele nebylo možné kontaktovat ani po opakovaných pokusech v sídle společnosti či jeho bydlišti. Za měsíce prosinec 2009 a leden 2010 společnost nepodala přiznání k dani z přidané hodnoty vůbec ani na výzvy správce daně, ačkoli v těchto měsících dle zjištěných podkladů dovezla a prodala největší množství pohonných hmot. Součinností s celní správou bylo zjištěno, že společnost v prověřovaných obdobích dovezla celkem 17,5 mil. litrů pohonných hmot, které prodávala s největší pravděpodobností ihned po jejich dovozu, neboť nevlastnila žádné skladovací prostory a dokonce ani žádné přepravní prostředky. Z přepravních dokladů bylo pouze zjištěno, že doprava byla provedena subdodavatelsky. Správce daně si tudíž obstaral pomůcky bez součinnosti s daňovým subjektem a vytýkací řízení za měsíce říjen a listopad 2009 ukončil stanovením daně podle těchto pomůcek. Stejným způsobem byla stanovena daň i za měsíce prosinec 2009 a leden 2010, za které přiznání nebylo podáno ani po výzvách. V měsíci únoru bylo u společnosti zahájeno insolvenční řízení. Na základě provedených zjištění byla za říjen 2009 u daně z přidané hodnoty vyměřena daňová povinnost 4,999.862,- Kč, za listopad 2009 15,606.180,- Kč, za prosinec 2009 20,734.014,- Kč a za leden 2010 26,354.214,- Kč.
Celkem byla na dani z přidané hodnoty vyměřena daňová povinnost za prověřovaná zdaňovací období ve výši 67,694.270,- Kč Oznámení o podezření z trestného činu zkrácení daně bude podáno.

Daň z přidané hodnoty – vytýkací řízení

 Finanční úřad provedl vytýkací řízení k přiznání daně z přidané hodnoty za zdaňovací období září a listopad 2009 u společnosti s ručením omezeným. Předmětem podnikatelské činnosti daňového subjektu je výstavba bioplynových stanic.
Daňový subjekt uplatňoval za zdaňovací období září 2009 nárok na nadměrný odpočet daně ve výši 1,707.962,- Kč. Daňovému subjektu byla zaslána výzva k prokázání, jaká zdanitelná plnění přijal a jak je použil při své ekonomické činnosti. Daňový subjekt podal dodatečné daňové přiznání k dani z přidané hodnoty za zdaňovací období září 2009 se snížením nároku na odpočet daně ve výši 5,547.318,- Kč základu daně a DPH ve výši 1,053.991,- Kč. Správce daně u podaného dodatečného daňového přiznání zastavil řízení pro nepřípustnost a to z důvodu, že u daňového subjektu probíhají úkony k ověření řádného daňového přiznání za uvedené zdaňovací období.
V průběhu daňového řízení byly předloženy doklady potřebné k ověření nadměrného odpočtu ze kterých bylo zjištěno, že daňový subjekt uplatňuje nárok na odpočet daně m.j. z faktur na dodávka 4 ks míchacího vozu SOLOMIX, vše od dodavatele akciové společnosti se sídlem v Lišově. Doklady prokazující přijetí výše uvedeného zboží, zejména předávací protokoly a doklady o přepravě, však předloženy nebyly. Dle vyjádření zplnomocněné zástupkyně plátce ze dne 7. 1. 2010, u uvedených dodávek zboží se jednalo o přímou přepravu a dodávku z Holandska na Slovensko, předmětné zboží nikdy nebylo v tuzemsku. Podle údajů z předložených dokladů však toto zboží měla v tuzemsku plátci dodat společnost se sídlem v Lišově. Výše uvedené dodávky zboží daňový subjekt vyúčtoval slovenské společnosti. Uvedené dodávky byly v daňovém přiznání vykázány na ř. 20 – dodání zboží do jiného členského státu. Z daňového řízení zcela jednoznačně vyplývá, že daňový subjekt nemohl přijmout plnění od společnosti se sídlem v Lišově spočívající v dodávkách míchacích vozů, neboť toto zboží se nikdy v tuzemsku nenacházelo. Z tohoto důvodu byl nárok na odpočet uplatněný na základě shora popsaných dokladů neoprávněný, neboť dodání předmětného zboží nebylo předmětem daně v tuzemsku. A zároveň k souvisejícímu dodání zboží do jiného členského státu vykázanému na ř. 20 daňového přiznání a vyúčtovanému společnosti se sídlem na Slovensku nemohlo dojít, neboť daňový subjekt uvedené zboží nepořídil a nemohl jej tedy ani dodat. Na základě provedeného daňového řízení byl uplatněný nadměrný odpočet ve výši 1.707.962,- Kč snížen o částku 1,053.991,- Kč na hodnotu 653.971,- Kč.
Za zdaňovací období listopad 2009 uplatňoval daňový subjekt nárok na nadměrný odpočet daně ve výši 1,301.124,- Kč. Z předložených dokladů bylo zjištěno, že daňový subjekt uplatňuje m.j. nárok na odpočet daně z faktury od dodavatele výrobně a obchodní družstvo, základ daně 976.560,- Kč, DPH se sazbou 19% ve výši 185.546,40 Kč, fa celkem 1,162.106,- Kč. Fakturována je spotřeba elektrické energie způsobená havárií kejdového potrubí ve sklepě BPS. Přílohou této faktury je propočet „náhrady ušlého zisku při havárii servisního sklepu BPS“. Vzhledem k tomu, že z předložené faktury nevyplývalo, o jaké přijaté plnění se jednalo a zda předmětné plnění je předmětem daně, zaslal správce daně daňovému subjektu výzvu k prokázání, jaké zdanitelné plnění přijali a jak jej použili při své ekonomické činnosti. Na výzvu reagoval daňový subjekt svým podáním ze dne 14. 1. 2010. Ve své odpovědi daňový subjekt sdělil, že při prověření faktury bylo zjištěno, že šlo o fakturaci vzniklé škody, která byla vyčíslena na úrovni ušlého zisku, nejedná se tedy o zdanitelné plnění a k přijetí zdanitelného plnění ve smyslu zákona č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, nedošlo. Finanční úřad na základě provedeného vytýkacího řízení uplatněný nadměrný odpočet ve výši 1,301.124,- Kč snížil o částku 185.546,- Kč na hodnotu 1,115.578,- Kč.
Celkem byl nárok na nadměrný odpočet snížen o částku 1,239.537,- Kč.
Oznámení o podezření z trestného činu zkrácení daně nebude podáno. 

Daň z přidané hodnoty a daň z příjmů právnických osob – dodatečné vyměření daní

 Správce daně provedl daňovou kontrolu daně z přidané hodnoty u společnosti s ručením omezeným za zdaňovací období březen 2006 až březen 2009. Tuto společnost založilo občanské sdružení - sportovní klub. Občanské sdružení dříve provozovalo čerpací stanici, po založení společnosti jí tuto čerpací stanici pronajalo a dále jí prodalo letadlo, které si od ní zpětně pronajímalo na jednotlivé lety. Podmínky využívání letadla byly stanoveny v dlouhodobé smlouvě; byla zde mimo jiné stanovena pevná cena za odlétanou minutu. Správce daně zjistil, že cena za odlétanou minutu nebyla fakturována podle uzavřené smlouvy, ale pouze v takové výši, aby společnost nevykazovala kladný výsledek hospodaření. Dále správce daně zjistil, že společnosti vychází desetinásobně vyšší ztratné při prodeji pohonných hmot než odpovídá normě. Podrobným šetřením bylo zjištěno, že obsluha čerpací stanice prodávala část pohonných hmot mimo evidenci. Obslužný softwarový program čerpací stanice umožňoval při transportu dat ze stojanu do archivu smazat údaje o některých prodejích pohonných hmot. Plátce daně porušil ustanovení § 21 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, tím, že předmětnou daň nepřiznal ke dni uskutečnění zdanitelného plnění a daň neuvedl do daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém mu vznikla povinnost ji přiznat. Plátce daně dále porušil ustanovení § 101 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, tím, že předmětnou daň nezaplatil ve lhůtě pro podání daňového přiznání, to je do 25 dnů po skončení zdaňovacího období. Na základě výše uvedeného zjištění byla plátci za kontrolovaná zdaňovací období dodatečně vyměřena daň z přidané hodnoty ve výši 148.674,- Kč.
Současně s kontrolou daně z přidané hodnoty probíhala u daňového subjektu také kontrola daně z příjmů právnických osob za zdaňovací období roku 2006, roku 2007 a roku 2008. Správce daně uzavřel tuto daňovou kontrolu s tím, že společnost postupovala v rozporu s ustanovením § 18 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, které uvádí, že předmětem daně jsou příjmy (výnosy) z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem a v rozporu s ustanovením § 23 odst. 1 citovaného zákona, které stanoví, že základem daně je rozdíl, o který příjmy, s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně a příjmů osvobozených od daně, převyšují výdaje (náklady), a to při respektování jejich věcné a časové souvislosti v daném zdaňovacím období. U daně z příjmů právnických osob byla za kontrolovaná zdaňovací období snížena daňová ztráta celkem o 622.096,- Kč a dodatečně byla vyměřena daň z příjmů právnických osob v částce 43.200,- Kč.
Finanční úřad bude plnit oznamovací povinnost podle § 8 trestního řádu.

Daň z příjmů fyzických osob – neplnění daňových povinností

• V průběhu loňského roku se u FÚ při vyhledávací a kontrolní činnosti několikrát setkali se stejným způsobem krácení daňové povinnosti.
  Prvním impulsem pro zahájení řízení byla informace a listinné důkazy z jiného finančního úřadu, získané při daňové kontrole, o vyplacených částkách za stavební práce nám místně příslušnému daňovému subjektu, přesahujících v úhrnu 2 miliony Kč. Fyzická osoba, která měla částku v roce 2006 obdržet, daňové přiznání za příslušné zdaňovací období nepodala. Oficiální místo pobytu měla v budově městského úřadu, místo skutečného pobytu nám nebylo známo. Proto ani nemělo smysl žádat Policii ČR o předvedení. Pracovníci kontrolního oddělení museli sami vypátrat, kde se osoba zdržuje, kde pracuje apod.
  Bylo nutné zahájit kontrolu DPFO, protože ze zkušeností víme, že příjem přesahující 2 miliony Kč nemohla získat za několik měsíců jediná fyzická osoba, provádějící pomocné stavební práce. Z centrální evidence obyvatel jsme se dověděli údaje o příbuzných poplatníka a pokoušeli se u nich získat informace o jeho pobytu či místu podnikání. Dali nám několik tipů, kde by se mohla hledaná osoba zdržovat či pracovat. Bylo nutné v časných ranních hodinách procházet ubytovny, objíždět místní stavební firmy, až se podařilo pracovníkům kontrolního oddělení dotyčnou osobu zastihnout.
  Okamžitě na místě zahájili kontrolu DPFO a vyzvali poplatníka, aby jim sdělil, od jakých dalších subjektů měl v uplynulých letech příjmy. Podal nám jen kusé informace s tím, že si již víc nepamatuje. Některé z nich se potvrdily, jiné nikoliv. Dobře si pamatoval jen údaje o těch osobách, kterým zaplatil za práci. Na vyplacené částky ale neměl doklady a jistě je ani nikdy mít nebude. Jedná se totiž o osoby, které často pobírají podporu v nezaměstnanosti či sociální dávky, o které by přiznáním příjmů přišly, dále o osoby pro úřady nekontaktní či o osoby registrované k DPH, vlastnící živnostenské listy, ale nepodávající daňová přiznání, o osoby, kterým byly živnostenské listy zrušeny pro neplnění závazků vůči státu apod.
  Časově náročnou vyhledávací činností si správce daně opatřil údaje o příjmech pěti fyzických osob v celkové výši téměř 8 milionů Kč. Několika jejich dodavatelům, kteří se k příjmům doznali, finanční úřad daň z příjmů po kontrole vyměřil či doměřil (pokud bylo DP podáno). Mnohá tvrzení o vyplacených částkách se však doložit ani prokázat nepodařilo. Důkazní řízení se zastavilo na úrovni tvrzení proti tvrzení, neexistuje žádný písemný doklad, rozsah prováděných prací byl sjednáván ústně, částky vypláceny v hotovosti. Pouze v jednom případě přicházely peníze na účet. Účet byl zřízen na jméno osoby, která se nezdržuje na území naší republiky, ale právo disponovat s účtem měl i náš poplatník, který si příjem pravidelně vyzvedával.
  U pěti daňových subjektů bylo vyměřeno či doměřeno na DPFO za roky 2006 až 2008 1,076.000,- Kč a na DPH za IV. čtvrtletí 2008 a I. a II. čtvrtletí 2009 486.000,- Kč.
  V současné době zajišťujeme a prověřujeme řadu nových důkazních prostředků a již nyní můžeme říci, že budou u dalších fyzických osob doměřeny či vyměřeny částky na DPFO a DPH v řádech statisíců korun.
  Z výše uvedených zjištění správce daně vyplývají dva způsoby chování poplatníků:
• O plnění svých daňových povinností se vůbec nepokouší. Dobře vědí, že nám jejich obchodní partneři již nemusí podle § 34 odst. 5 ZSDP oznamovat provádění úhrad fyzickým osobám za jejich podnikatelskou a jinou výdělečnou činnost, spoléhají na krátké promlčecí lhůty správce daně a využívají toho, že nemají povinnost přihlašovat se k pobytu. Trvá pak dlouhou dobu, a stojí to velké úsilí, než se podaří je kontaktovat, vypátrat doručovací adresu. Doměří se tak jen zlomek skutečné výše daní, jsou neoprávněně vypláceny sociální dávky, podpory v nezaměstnanosti, není odváděno sociální ani zdravotní pojištění. 
• Dobře si spočítali, že do výše příjmu 1,1 mil. Kč, při uplatnění paušálních výdajů a daňového zvýhodnění alespoň na 1 dítě, žádnou daň nezaplatí. Navyšují proto fiktivně své příjmy a svým odběratelům tak vytvářejí fiktivní náklady.

Na čtyři fyzické osoby bude podáno oznámení o podezření z trestného činu zkrácení daně.

Daň z příjmů fyzických osob– dodatečné vyměření daně

 Správce daně provedl daňovou kontrolu za zdaňovací období roku 2007 u daňového subjektu, který se správcem daně dlouhodobě nespolupracoval. Předmětem podnikání daňového subjektu je truhlářství a podlahářství. Po zahájení daňové kontroly uvedl daňový subjekt do protokolu, že nevedl daňovou evidenci a tu, kterou předkládá ke kontrole, zpracoval dodatečně. O úplnosti této evidence měl správce daně pochybnosti a to např. i vzhledem ke skutečnostem, že nebyla provedena inventura, úhrady provedené odběrateli na účet byly v evidenci podchyceny jako úhrady v hotovosti.
Daňový subjekt podnikal po celém území ČR a jednalo se většinou o akce většího rozsahu – nábytek do kaváren a videokaváren. Obrat, který daňový subjekt v kontrolovaném období dosáhl, převyšoval 10 mil. Kč.
Správce daně vyzval držitele listin, největší odběratele daňového subjektu, které zjistil z předložené dodatečně zpracované daňové evidence. Bylo zjištěno, že úhrady ve prospěch daňového subjektu byly realizovány i na jiný, než daňovým subjektem prezentovaný bankovní účet a tím i skutečnost, že v předložené evidenci nebyly evidovány všechny skutečně přijaté úhrady. Jednalo se o příjmy ve výši 5,365.000,- Kč. Rovněž výdaje dle dodatečně zpracované daňové evidence neodpovídaly skutečnosti, neboť zahrnovaly i částky jednoznačně svědčící o jejich vynaložení na osobní spotřebu. Na výzvu k prokázání vynaložených výdajů dle ust. § 24 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, podle § 31 odst. 9 zákona 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, Daňový subjekt nereagoval a pochybnosti správce daně neodstranil. Změna daňového základu po kontrole byla vyčíslena na částku 1,864.000,- Kč a daň z příjmů fyzických osob činila 545.000,- Kč. Daňový subjekt se neodvolal.

Daň z příjmů fyzických osob – doměření daně

 Daňový subjekt (fyzická osoba) v kontrolovaném období roku 2005, 2006 a 2007 prováděl zahraniční obchodní činnost (mimo jiné aktivity) jménem společnosti „X“ registrované v USA. Tato činnost spočívala v nákupu a prodeji kancelářského zboží prostřednictvím svobodných celních skladů na území ČR. V rámci této činnosti daňový subjekt disponoval na základě plné moci s finančními prostředky na bankovních účtech zřízených u banky v ČR na majitele, tj. společnost „X“. K předmětné obchodní činnosti se společností „X“ kontrolovaný daňový subjekt sdělil, že se jedná o obchodní vztah, kdy společnost „X“ (jako výhradní zástupce) dodává kancelářské potřeby do Ruska, kde je jejím odběratelem dlouholetý partner našeho daňového subjektu společnost „Y“, pro kterého kontrolovaný daňový subjekt zajišťuje dopravní a logistické služby. Pokud daňový subjekt obdrží od společnosti „X“ nebo ruského odběratele zprávu, že u několika evropských výrobců je zboží připraveno k odběru, zajistí dopravu z jednotlivých zemí do svobodné celní zóny v ČR, zboží zkompletuje do jednoho kamionu, zajistí proclení a odeslání do Ruska či na Ukrajinu. Zisk daňového subjektu spočívá v navýšení ceny za dopravu konečnému odběrateli. Odběratel v Rusku zaplatí za zboží společnosti „X“ a našemu daňovému subjektu za služby. Společnost „X“ zaplatí dodavatelům – evropským výrobcům. Tyto platby na základě dispozičního práva prováděl náš daňový subjekt přes účty společnosti „X“ u naší banky. Kontrolovaný daňový subjekt dále uvedl, že jeho odměnu za tuto činnost představují také bezúročné půjčky od společnosti „X“. Daňový subjekt vybíral peníze z účtu společnosti „X“ v hotovosti a dosud žádnou částku nevracel. Když banka bez uvedení důvodu vypověděla smlouvu o vedení účtů společnosti „X“, daňový subjekt provedl výběr zůstatku peněz a uvádí, že tyto prostředky v plné výši předal společnosti „X“.
V průběhu dokazování v rámci daňové kontroly dokládanými listinami daňový subjekt neprokázal nezvratně svá tvrzení o existenci dohody o půjčkách a předání zůstatku hotovosti ze zrušeného účtu společnosti „X“, odmítl uvést jména osob dle něho angažovaných při poskytnutí půjček či přebírání peněz a nemá ani konkrétní informace o svém obchodním partnerovi – společnosti „X“.
Vzhledem ke skutečnosti, že formální, průkazně nedoložená a rozporná tvrzení daňového subjektu v daňovém řízení neobstála a daňový subjekt nesplnil povinnost předkládat doklady a jiné důkazní prostředky rozhodné pro správné stanovení daňové povinnosti, správce daně učinil závěr, v němž konstatoval, že se v předmětné věci jednalo o příjmy, o které měl být základ daně ve zdaňovacích obdobích roků 2005, 2006 a 2007 zvýšen o 13,688.650,- Kč. Pravomocně doměřená daň z příjmů za tato tři období činí v součtu 4,340.788,- Kč.

Daň z příjmů právnických osob – neprokázané náklady

 Správce daně provedl daňovou kontrolu za zdaňovací období roku 2006 a 2007 u daňového subjektu. Předmět podnikání daňového subjektu je stavební činnost.
Podnětem k provedení shora uvedené daňové kontroly byly informace získané při kontrole dotace poskytnuté ze státního rozpočtu jinému daňovému subjektu.
Daňový subjekt při daňové kontrole předložil knihu analytické evidence účtové třídy nákladů a výnosů a obratovou předvahu. Doklady prokazující skutečnosti zaúčtované v účetnictví a uplatněné v daňovém přiznání za zdaňovací období roku 2006 a 2007 (např. vydané a přijaté faktury, příjmové a výdajové pokladní doklady) nebyly předloženy ani po výzvě správce daně. Daňovou kontrolou bylo zjištěno, že kontrolovaný daňový subjekt zahrnul do nákladů na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů částky za pomocné a stavební práce od nekontaktních dodavatelů v celkové výši 13,141.689,- Kč za rok 2006 a 22,325.813,- Kč za rok 2007. Daňový subjekt na výzvu správce daně k prokázání daňové účinnosti uplatněných nákladů nenavrhl žádné další důkazní prostředky. Proto správce daně doměřil daň z příjmů právnických osob za rok 2006 ve výši 3,153.840,- Kč a za rok 2007 ve výši 5,358.240,- Kč.
Správce daně ve zprávě o daňové kontrole konstatoval, že daňový subjekt neunesl důkazní břemeno ve smyslu zákona o správě daní a poplatků. Náklady proto vyhodnotil jako neprokázané.
Dle navazujících řízení bylo zjištěno, že kontrolovaná společnost byla zapojena do řetězce společností, které prováděly práce pro konečného odběratele, a to na stavební akci čerpající dotace ze státního rozpočtu. Na bývalého jednatele kontrolovaného daňového subjektu bylo podáno oznámení na Policii ČR o podezření ze spáchání trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné dávky.
Současný stav: Dodatečné platební výměry jsou v právní moci.

Dotace – daň dědická, darovací a daň z převodu nemovitostí

Kontrolou znaleckých posudků na dani z převodu nemovitostí jsou trvale zjišťovány nedostatky.
Finančnímu úřadu bylo podáno přiznání k dani z převodu nemovitostí ve věci kupní smlouvy. Součástí daňového přiznání byl znalecký posudek o ceně zjištěné převáděné nemovitosti, která činila 3,876.770,- Kč. Cena sjednaná byla nižší, proto cena zjištěná sloužila jako základ daně. Daňovou povinnost si daňový subjekt vypočetl ve výši 116.304,- Kč.
Při kontrole předloženého znaleckého posudku však správce daně zjistil, že předložený znalecký posudek byl zpracovaný ke dni 17. 10. 2001. Právní účinky kupní smlouvy však nastaly až dnem 25. 2. 2009. Znalecký posudek tak byl vypracován podle neúčinného podzákonného právního předpisu. Proto správce daně zahájil vytýkací řízení a vyzval daňový subjekt k předložení správného znaleckého posudku. Daňový subjekt na základě této výzvy předložil opravený znalecký posudek, podle něhož cena zjištěná činila 7,643.080,- Kč. Vzhledem k uvedeným zjištěním byla daňová povinnost vyměřena ve výši 229.293,- Kč. Daň z převodu nemovitostí se tak zvýšila o částku 112.989,- Kč.
Současný stav: Doměřenou daňovou povinnost daňový subjekt již uhradil.
V dalším případě byly předmětem kupní smlouvy pozemkové parcely. Kupní cena byla účastníky kupní smlouvy sjednána ve výši 3,028.000,- Kč. Daňový subjekt při výpočtu daně z převodu nemovitostí vycházel z ceny sjednané v kupní smlouvě. Vypočtenou daň ve výši 90.840,- Kč zaplatil v zákonné lhůtě.
V průběhu daňového řízení bylo zjištěno, že na některých pozemcích jsou trvalé porosty. Proto byl daňový subjekt byl vyzván k doplnění daňové přiznání o znalecký posudek. V předloženém znaleckém posudku byly oceněny pouze pozemkové parcely s trvalými porosty. Ocenění ostatních převáděných pozemkových parcel provedl správce daně. Cena zjištěná převáděných nemovitostí činí 6.140.420,- Kč. Daňový subjekt byl seznámen s postupem ocenění a výslednou cenou zjištěnou převáděných nemovitostí a se závěrem zprávy souhlasil. Daňová povinnost se z částky 90.840,- Kč zvýšila na částku 184.215,- Kč.
Současný stav: Doměrek daně z převodu nemovitostí ve výši 93.375,- Kč byl zaplacen po obdržení platebního výměru.
Dále byla předmětem zdanění Smlouva o zajišťovacím převodu vlastnického práva k nemovitostem, která měla sloužit k zajištění úvěru ve výši 16,733.700,- Kč a zajistit budoucí pohledávku až do částky 25,100.550,- Kč. Cena zjištěná ze znaleckého posudku, která je v tomto případě i základem daně z převodu nemovitostí byla stanovena pouze na částku 10,616.980,- Kč.
Správce daně nalezl ve své databázi původní znalecký posudek použitý při nabytí nemovitostí a zjistil, že hodnota stejných nemovitostí v roce 2008 byla stanovena na částku 13,829.570,- Kč. Původní a nový posudek byl každý vyhotoven jiným znalcem a údaje uvedené v posudcích se lišily. Správce daně využil místních znalostí a prověřil údaje uváděné ve znaleckém posudku s údaji z územního plánu. Znalecký posudek byl opraven a nově stanovena cena zjištěná ve výši 13,095.920,- Kč.
Daň z převodu nemovitostí byla vyměřena v částce 392.880,- Kč tj. o 74.370,- Kč více než bylo uvedeno v daňovém přiznání.
Současný stav: Daň byla uhrazena. Odvod ani penále nebyly Ministerstvem financí prominuty. 

Nepřiznaná uskutečněná zdanitelná plnění na DPH a DPFO

Správce daně obdržel dožádání na prověření faktur vydaných u nám místně příslušného daňového subjektu, který se zabývá stavební činností. Z údajů v ADIS správce daně zjistil, že daňový subjekt v jednotlivých zdaňovacích obdobích přiznal v podaných přiznáních k DPH nižší daň na výstupu, než jaká byla uvedena na daňových dokladech, jež byly předmětem dožádání. Dále bylo zjištěno, že na daňových dokladech jsou uvedeny jiné účty, než které daňový subjekt nahlásil na finanční úřad. Daňový subjekt byl předvolán k výpovědi svědka. Byla zaslána výzva k součinnosti třetích osob na peněžní ústavy, u nichž byly vedeny účty, na dožádaných fakturách uvedené. Správce daně požadoval v rámci vyhledávací činnosti zaslat výpisy z účtu i za předchozí zdaňovací období. S daňovým subjektem byla zahájena kontrola DPH za zdaňovací období, která byla na daňových dokladech uvedena. Při zahájení daňové kontroly předložil daňový subjekt ke kontrole faktury vydané, ale pouze ty, na nichž byl uveden bankovní účet, který je na finančním úřadě nahlášen. Jednalo se o totožnou číselnou řadu faktur vydaných jako na dožádaných fakturách, ovšem byly vystaveny pro jiné odběratele. Faktury, které byly předmětem dožádání, k daňové kontrole předloženy nebyly. Z obdržených odpovědí na výzvy k součinnosti od peněžních ústavů správce daně zjistil:

• daňový subjekt ke své podnikatelské činnosti používal i další účty, které byly vedeny jak na jeho osobu, tak i na osoby jiné 
• na tyto účty byly zasílány výhradně platby přijaté od daňového subjektu z přijatého dožádání, a to již od roku 2007

Daňová kontrola byla okamžitě rozšířena na DPH o další zdaňovací období a současně byla zahájena kontrola daně z příjmů fyzických osob.
Poté byla provedena svědecká výpověď, daňový subjekt potvrdil uskutečnění zdanitelných plnění a přijetí fakturovaných částek, které byly předmětem dožádání.
V průběhu daňové kontroly daňový subjekt přiznal uskutečnění zdanitelných plnění, které byly fakturovány druhou číselnou řadou na dožadovaný daňový subjekt, předložil veškeré faktury. Z těchto dalších faktur byly zjištěny další účty, na které byly zasílány úhrady za jeho uskutečněná zdanitelná plnění, na všechny byly zaslány výzvy k součinnosti třetích osob. Opět se jednalo o účty vedené jak na jméno daňového subjektu tak i na jména osob jiných. Poté bylo s daňovým subjektem vždy odsouhlaseno, že se jedná o příjmy za jeho uskutečněná zdanitelná plnění. Celkem doměřeno na DPH - daň na výstupu za zdaňovací období roku 2007 až 2009 Kč 3,157.326,-.
Celkem doměřeno na DPFO za zdaňovací období roku 2007 až 2008 Kč 2,407.746,- .
Daňový subjekt se neodvolal. Správce daně bude podávat na daňový subjekt trestní oznámení.

Daň z příjmů fyzických osob a daň z přidané hodnoty - vystavování faktur a nepodání daňového přiznání

Na základě dožádání z jiného finančního úřadu a následné svědecké výpovědi bylo zjištěno, že daňový subjekt fyzická osoba plátce daně vystavoval v roce 2006 faktury, uskutečňoval zdanitelná plnění a nepodal daňová přiznání na DPFO ani za jednotlivá zdaňovací období roku 2006 k DPH. Správce daně zahájil daňovou kontrolu DPFO a DPH roku 2006. Při kontrole bylo zjištěno, že daňový subjekt vystavoval faktury a uskutečňoval plnění i v roce 2007 a opět nepodával správci daně daňová přiznání. Správcem daně byly zaslány výzvy, daňový subjekt ani na základě těchto výzev daňová přiznání nepodal. Správce daně zahájil daňovou kontrolu DPFO a DPH roku 2007 a na DPFO doměřil všechny zjištěné vystavené a uhrazené faktury. Správce daně doměřil za rok 2006 daň z příjmů fyzických osob ve výši 170. 140,- Kč, za rok 2007 byla stanovena daň z příjmů fyzických osob dle pomůcek v souladu s ustanovením § 44 odst. 1 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů ve výši 349.052,- Kč. Na dani z přidané hodnoty správce daně doměřil za rok 2006 a 2007 celkovou částku 593.943,- Kč. Daňový subjekt se neodvolal. Správce daně podal na daňový subjekt trestní oznámení. 

Daň z příjmů právnických osob - nesprávné uplatnění odčitatelných položek od základu daně

 Daňovým subjektem byly v roce 2006 uplatněny náklady, u kterých nebylo prokázáno, že se jedná o náklady na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, v jednom případě nebyl náklad uplatněn ve věcné a časové souvislosti s kontrolovaným zdaňovacím období. Dále se jednalo o tvorbu opravných položek v rozporu se zákonem o rezervách (tvorba OP k promlčeným pohledávkám a k pohledávce vzniklé mezi spojenými osobami) a o uplatnění nákladu mateřské společnosti související s držbou podílu v dceřiné společnosti. Z největší části byl doměrek tvořen chybným uplatněním odečtu dle § 34 odst. 7 ZDP. Jednalo se o položky odčitatelné od základu daně dle § 34 odst. 3 (10% vstupní ceny hmotného majetku, 30% nákladů na výuku žáků ve studijních a učebních oborech), vzniklých v letech 2000 – 2004. Takto vzniklý odečet může být uplatněn v nejbližším zdaňovacím období, kdy daňový subjekt vykáže základ daně. Z podaných daňových přiznání bylo zjištěno, že daňový subjekt vykázal dostatečný základ daně již v roce 2003 a 2004, proto odečet mohl být uplatněn již v těchto letech. Posledním nedostatkem bylo uplatnění nákladů vynaložených na provoz středního odborného učiliště v rozporu s ustanovením § 24 odst. 2 písm. j ) bod 3 ZDP a v návaznosti na tyto náklady uplatnění odečtu v rozporu s ustanovením § 34 odst. 3 ZDP (30% nákladů vynaložených dle § 24 odst. 2 písm. j) bod 3 na výuku žáků ve studijních a učebních oborech SOU). Správce daně doměřil za rok 2006 daň z příjmů právnických osob ve výši 1,051.680,- Kč. Daňový subjekt se neodvolal.

Daň z příjmů právnických osob a daň z přidané hodnoty – nepodané daňové přiznání

 Správce daně provedl daňovou kontrolu daně z příjmů právnických osob za zdaňovací období roku 2006 a současně daňovou kontrolu daně z přidané hodnoty za zdaňovací období I. čtvrtletí 2006.
Kontrolovaná obchodní společnost s r. o. v likvidaci se zabývala obchodem s hutním materiálem a nepodala daňová přiznání k DPPO za zdaňovací období roku 2006 a k DPH za zdaňovací období I. čtvrtletí 2006. Z moci úřední byl daňovému subjektu vyměřen předpoklad přiznání na daň ve výši 0,00 Kč.
Na základě jiného daňového řízení se správci daně podařilo získat důkazní prostředky – faktury, vydané touto obchodní společností a dále výpis z bankovního účtu daňového subjektu, na který byly vydané faktury odběratelem uhrazeny.
Daňový subjekt tyto vydané faktury nezahrnul do svých výnosů ani do základu daně a z těchto daňových dokladů nebyla odvedena daň z přidané hodnoty na výstupu.
Celkové nepřiznané výnosy činily v základu daně 1,598.271,- Kč, nepřiznaná daň z příjmů právnických osob ve výši 24% činila 383.520,- Kč. Dále nebyla odvedena DPH na výstupu ve výši 303.672,- Kč (ZD = 1,598.271,- Kč).
Na daňový subjekt bylo podáno trestní oznámení.

Daň z příjmů fyzických osob, daň z přidané hodnoty – nepodané daňové přiznání

Finanční úřad provedl kontrolu daně z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2005 a 2006 a daně z přidané hodnoty za zdaňovací období II. – IV. čtvrtletí 2005 u fyzické osoby, jejímž předmětem podnikání je výkup a prodej sběrového papíru. Za zdaňovací období 2005 a 2006 daňový subjekt nepodal daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob a nepodal ani daňové přiznání k dani z přidané hodnoty za zdaňovací období roku 2005, přestože vykonával podnikatelskou činnost. Správce daně v roce 2005 prováděl u daňového subjektu kontrolu za dřívější zdaňovací období, bylo mu tedy známo, že v roce 2005 podnikal. Při zahájení daňové kontroly předložil daňový subjekt správci daně vystavené faktury a bankovní výpisy, z nichž správce daně zjistil, že mu v roce 2005 a 2006 plynuly příjmy za prodej sběrového papíru a zjistil konkrétní uskutečněná zdanitelná plnění za rok 2005. Další faktury vydané získal správce daně dožádáním a doměřil daňovému subjektu daň na výstupu. Správce daně také zjistil, že daňový subjekt měl v roce 2005 a 2006 příjmy za postoupení pohledávek. Správce daně na základě dožádání získal smlouvy o postoupení pohledávek a doměřil daňovému subjektu další příjmy. Celkové příjmy, které daňový subjekt nepřiznal činily za rok 2005 částku 872.849,40 Kč a za rok 2006 částku 1,998.444,30 Kč. Daňový subjekt v průběhu daňové kontroly předložil nákladové faktury, které mu správce daně zohlednil. Celkem doměřená daň byla za rok 2005 ve výši 99 540,- Kč a za rok 2006 ve výši 385.436,- Kč. Doměřená daň z přidané hodnoty činila 180.008,- Kč. Daňový subjekt se neodvolal. Správce daně podal na daňový subjekt trestní oznámení.

Daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků – vznik stálé provozovny

Na základě kontroly daně z příjmů fyzických osob za zdaňovací období r. 2006 byla správcem daně provedena kontrola daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků za zdaňovací období r. 2005, 2006 a 2007 u daňového subjektu – zahraniční fyzické osoby - který v ČR podnikal od r.1994, předmětem podnikání byly montážní práce, vodoinstalatérství.
Kontrolou bylo zjištěno, že si daňový subjekt k provedení montážních prací kovových konstrukcí na stavbách v ČR najímal živnostníky ze Slovenska nebo právnické osoby ze Slovenska (ty dále poskytly své zaměstnance) a následně tyto práce fakturovaly. Vykonané práce daňový subjekt společně se svými službami fakturoval svým odběratelům. Najaté pracovníky ze Slovenska daňový subjekt na stavbách řídil, poskytoval jim své nářadí, kontroloval jejich práci, byl za jejich práci odpovědný a výsledky této práce následně předával svým odběratelům, sám vedl stavební deníky. Podnikatelská činnost na území ČR byla řízena z místa podnikání, tak jak bylo uvedeno v obchodním rejstříku.
Z titulu trvalého zařízení pro podnikání, ve kterém byla zcela nebo zčásti vykonávána jeho činnost a místo vedení daňovému subjektu jako nerezidentu ČR vznikla na území ČR tzv. „Stálá provozovna“, a to v souladu s článkem 5 Smlouvy mezi Českou a Slovenskou republikou o zamezení dvojímu zdanění. V souladu s § 22 odst. 1 písm a) ZDP se za příjmy ze zdrojů na území ČR u nerezidentů ČR (§ 2 odst. 3 ) považují příjmy z činností vykonávaných prostřednictvím stálé provozovny a dle § 22 odst. 2 ZDP se za stálou provozovnu rozumí místo k výkonu činností poplatníků, daňových nerezidentů, na území ČR.
Správce daně posoudil najaté pracovníky ze Slovenska jako zaměstnance daňového subjektu, kteří práci vykonávali na území ČR prostřednictvím stálé provozovny a dle ustanovení § 22 odst. 1 písm. b) ZDP se příjmy za jejich práci považují za příjmy ze zdrojů na území ČR. ČR má v takovém případě právo zdanit své zdroje příjmů v návaznosti na čl. 14 „Příjmy ze závislé činnosti“ Smlouvy o zamezení dvojímu zdanění se Slovenskem.
Daňový subjekt měl v r. 2005, 2006 a 2007 v ČR povinnosti plátce daně - z vyplacených příjmů nebyly v rozporu s ustanovením § 38h ZDP sraženy a odvedeny zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků.
Daňový subjekt neprokázal správci daně skutečnosti, k jejichž průkazu byl v průběhu daňového řízení vyzván a to konkrétně kteří pracovníci na jednotlivých zakázkách pracovali, kolik hodin v jakých měsících odpracovali a kolik činila jejich odměna za práci - nesplnil tak povinnost stanovenou v ustanovení § 31 odst. 9 zákona o správě daní a poplatků.
Na základě těchto skutečností správce daně v souladu s ustanovením § 31 odst. 5 zákona o správě daní a poplatků stanovil daňovému subjektu daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků za zdaňovací období r. 2005, 2006 a 2007 dle pomůcek celkem ve výši 174.600,- Kč. Daňový subjekt se neodvolal.

Daňová exekuce – neúspěšný pokus o převod majetku daňového dlužníka

Daňový dlužník před zahájením daňové kontroly, avšak v průběhu probíhajícího trestního stíhání pro trestný čin zkrácení daně, daroval svému synovi darovací smlouvou dům s pozemky. Po ukončené daňové kontrole bylo daňovému subjektu doměřeno cca 400.000,- Kč na dani z přidané hodnoty a následně ještě 990.000,- Kč na dani z příjmů fyzických osob.
Po předání uvedených doměrků k vymáhání bylo zjištěno, že dlužník už nedisponuje žádným majetkem. Finanční úřad proto podal odpůrčí žalobu dle § 42a zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. Po soudním projednání bylo žalobě vyhověno a soud rozsudkem určil, že je darovací smlouva uzavřená mezi dlužníkem a jeho synem vůči finančnímu úřadu neúčinná.
Vzhledem k tomu, že nedoplatky nebyly uhrazeny, podal finanční úřad následně návrh na výkon rozhodnutí prodejem nemovitostí, jejichž převod byl vůči finančnímu úřadu neúčinný. Soud provedl úspěšnou dražbu nemovitostí a na základě rozvrhového jednání usnesením přisoudil Finančnímu úřadu 1,2mil. Kč.
Z původně beznadějně vypadajícího případu důsledným uplatněním zákonných možností získal finanční úřad většinu doměřených daní do státního rozpočtu.

Daňová exekuce - vytrvalost při vymáhání daňových nedoplatků se vyplácí

Pracovníci správce daně z vymáhacího oddělení od roku 2002 vymáhali daňové nedoplatky dlužníka, který od počátku se správcem daně nekomunikoval a poštu nepřebíral. Téměř všechna podání byla doručována náhradním způsobem. Z provedených místních šetření se podařilo zjistit, že se dlužník prokazatelně nechává zapírat. V tomto období se správci daně nepodařilo ani jednou daňový subjekt zastihnout či kontaktovat, natož vymoci alespoň nějakou částku na úhradu vykázaných daňových nedoplatků. Z provedených úkonů pracovníků vymáhacího oddělení nebyl zjištěn žádný majetek, který by postačil k uspokojení nedoplatků řádově ve výši několika statisíců.
Postupem času však byla taktika nekomunikativnosti a nekontaktnosti vystřídána účastí daňového poradce, o kterého svá následná jednání evidentně opíral. Na veškerá podání od finančního úřadu dlužník reagoval uplatněním řádných nebo mimořádných opravných prostředků. Těchto prostředků využíval i v případech, kdy mu to platné zákony České republiky neumožňovaly. Průběh řízení se tak dále natahoval, až do doby, kdy byl dlužníkovi v roce 2006 převeden podíl na nemovitosti, ve kterém společně s rodinou bydlel. Jakmile se o této skutečnosti správce daně dozvěděl, nepokračoval ve vymáhání nedoplatků zřízením zástavního práva podle zákona o správě daní a poplatků, jelikož hrozilo reálné riziko možnosti odvolání daňového dlužníka nebo možnost prodání či převedení předmětné nemovitosti na třetí osobu, a tím tak znemožnění vymoci daňové nedoplatky dlužníka. Na základě špatných zkušenosti s daňovým dlužníkem se správce daně rozhodl o řešení soudní cestou a to podáním návrhu na zřízení soudcovského zástavního práva na podíl předmětné nemovitosti. Daňové nedoplatky dlužníka se však stále zvyšovaly.
V této situaci se dlužník opět změnil v nekontaktní osobu. Správce daně vzápětí po marné snaze učinit nějaká jednání podal místně příslušnému soudu. Žalobu o nařízení soudního prodeje zástavy. Soud vyhověl návrhu oprávněného správce daně a vydal Usnesení o nařízení prodeje předmětu zástavy. Zároveň soud určil znalce za účelem zjištění ceny nemovitosti znaleckým posudkem. V tento moment daňový subjekt stále nereagoval. Zlom však nastal ve chvíli, kdy se do bytu dlužníka dostavil pověřený znalec, aby provedl odhad ceny nemovitosti. Tento úkon a následné vydání soudní dražební vyhlášky se stanoveným termínem dražby nemovitostí přiměl dlužníka začít komunikovat a řešit tak vzniklou situaci. Dostavil se na finanční úřad, kde poté všechny vykázané nedoplatky i s příslušenstvím daně (cca 350.000,- Kč), které během let ještě narůstaly, uhradil. Následně se přestěhoval a změnil tak místní příslušnost na finanční úřad, který se nachází v jiném kraji.

Překlasifikace příjmů osvobozených od daně (členských příspěvků) na příjmy zdanitelné u občanského sdružení poskytujícího bezdrátové připojení k internetu

Správce daně provedl za zdaňovací období roků 2006, 2007 a 2008 daňovou kontrolu na dani z příjmů právnických osob u občanského sdružení, které se v kontrolovaných letech zabývalo poskytováním bezdrátového připojení k internetu.
Kontrolované občanské sdružení ve svých daňových přiznáních k dani z příjmů právnických osob veškeré své příjmy vykazovalo jako příjmy od daně osvobozené ve smyslu ustanovení § 19 odst.1 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákona o daních z příjmů“), neboť je považovalo za platby členských příspěvků od svých členů.
Občanské sdružení sice nebylo založeno nebo zřízeno za účelem podnikání, přesto správce daně v průběhu kontroly zjistil, že kromě poskytování připojení k internetu a technické podpory – instalace přípojky a poskytnutí služeb – telefon a přístup na internet, neposkytovalo svým členům žádnou jinou, stanovami vymezenou činnost.
Dále bylo správcem daně na základě předložených dokladů ke kontrole, vystavených výzev k součinnosti třetích osob na vybrané členy sdružení a dožádáním na finanční úřady místně příslušné vybraným členům tohoto občanského sdružení zjištěno, že ani samotní členové tohoto sdružení nepovažují jimi placené částky občanskému sdružení za členský příspěvek, ale za platby za přijaté služby – resp. platby za připojení k internetu.
Dále bylo zjištěno, že členskou základnu občanského sdružení lze rozdělit do čtyř skupin.
První skupinu tvoří tzv. běžní uživatelé, většinou nepodnikající soukromé osoby, kteří se sdružením uzavřeli smluvní vztah na základě přihlášky člena a poplatky za připojení k internetu (dle sdružení členské příspěvky) nebyly těmto členům fakturovány, ale tito členové je platili měsíčně na bankovní účet sdružení. Měsíční platby byly odvislé od garantované rychlosti připojení. Z předložených výpisů z účtu však bylo zřejmé, že tito členové nepovažovali platby za internet za členské příspěvky, neboť do zprávy pro příjemce při platebním styku byly uváděny např. tato slovní spojení: tarif home do konce roku, internet, platba za internet, poplatek za internet apod.
Druhou skupinu tvoří členové, kteří se sdružením uzavřeli smluvní vztah na základě přihlášky člena a poplatky za připojení k internetu (dle sdružení členské příspěvky) byly těmto členům vyúčtovány na základě faktur vystavených občanským sdružením, kde předmětem fakturace bylo: připojení k síti (internet) za měsíc, nikoliv fakturace členských příspěvků. Tito členové uplatňovali platby za připojení k internetu jako položku zcela daňově účinnou (účtovanou na účet 518 – služby), případně za částečný výdaj ovlivňující základ daně, a to v případech, kdy tento člen sdružení používal internet i pro soukromé účely, jak vyplynulo z odpovědí na dožádání a výzvy k součinnosti.
Třetí skupinu tvoří členové, kteří se sdružením uzavřeli smluvní vztah na základě smlouvy sepsané ve smyslu § 269 odst.2 obchodního zákoníku, kde předmětem smlouvy nebyla úhrada členských příspěvků, ale poskytování síťového připojení spolu s poskytnutím servisních podmínek a poplatky za připojení k internetu (dle sdružení členské příspěvky) byly těmto členům vyúčtovávány na základě faktur vystavených občanským sdružením, kde předmětem fakturace bylo: připojení k síti (internet) za měsíc, nikoliv fakturace členských příspěvků. Tito členové uplatňovali platby za připojení k internetu jako položku zcela daňově účinnou (účtovanou na účet 518 – služby), jak vyplynulo z odpovědí na dožádání a výzvy k součinnosti.
Čtvrtou skupinu tvoří členové, kteří sdružení poskytují prostory pro umístění přípojných bodů. S těmito členy byly uzavřeny smlouvy o nájmu nebytových prostor, kde se na jedné straně zavázalo občanské sdružení (nájemce) hradit pronajímateli za užívání prostor roční nájemné, na druhé straně se nájemce touto smlouvou zavázal po dobu platnosti a účinnosti této nájemní smlouvy poskytnout pronajímateli připojení k internetu (konektivitu) s garantovanou rychlostí za sjednanou cenu. Opět zde nebyla žádná zmínka o tom, že by se jednalo o úhrady členských příspěvků.
Správce daně proto přijaté platby od jednotlivých členů občanského sdružení nevyhodnotil jako platby členských příspěvků, které jsou od daně z příjmů osvobozené ve smyslu § 19 odst.1 písm. a) zákona o daních z příjmů, ale vyhodnotil je jako platby za poskytnutí služeb v běžných obchodních vztazích, neboť v případě pouhého poskytování připojení k internetu, a to za ceny rozdílné v závislosti na rychlosti připojení, se nejedná o příspěvek za členství v občanském sdružení, ale o poskytnutí služby – poskytnutí připojení k internetu, která je zařazena ve standardní klasifikaci produkce v telekomunikačních službách pod číslem 64.20.18 Služby související s poskytováním přístupu na internet, resp. se jedná o běžnou komerční činnost občanského sdružení, z níž příjmy jsou předmětem daně z příjmů právnických osob dle ustanovení § 18 odst.1 zákona o daních z příjmů.
Správce daně tak konstatoval porušení ustanovení § 18 odst.1 a § 19 odst.1 písm. a) zákona o daních z příjmů.
Výsledkem provedené kontroly byla dodatečně doměřená daň z příjmů ve výši 234.000,- Kč za všechna tři kontrolovaná zdaňovací období.
Závěry správce daně učiněné v průběhu kontroly daně z příjmů právnických osob měly rovněž dopad na daň z přidané hodnoty, neboť překlasifikací úplat za údajné členské příspěvky, které jsou ve smyslu ustanovení § 61 písm.a) zákona o dani z přidané hodnoty (dále jen zákon o DPH) osvobozeny od daně bez nároku na odpočet a nezapočítávají se do obratu rozhodného pro registraci k dani z přidané hodnoty, na úplaty za poskytnutí služeb, které jsou předmětem daně z přidané hodnoty dle ustanovení par.2 odst.1 písm.b) zákona o DPH a započítávají se do obratu rozhodného pro registraci k dani z přidané hodnoty, vznikla občanskému sdružení povinnost se registrovat k této dani.
S ohledem na skutečnost, že došlo ze strany občanského sdružení k pozdní registraci k DPH, než jak stanoví zákon, stanovil správce daně v souladu s ustanovením § 98 odst. 1 zákona o DPH občanskému sdružení náhradu za neuplatnění daně při nesplnění zákonné registrační povinnosti za zdanitelná plnění, která byla uskutečněna bez daně, a to ve výši zhruba 730.000,- Kč.
Kontrolované občanské sdružení uznalo svá pochybení a požádalo správce daně o zaplacení nedoplatku ve splátkách.

Daň z přidané hodnoty – pokus o krácení daně

V rámci vytýkacího řízení u DPH za 4. čtvrtletí 2007 a za leden 2008 bylo zjištěno, že plátce uplatňoval nárok na odpočet daně na základě dokladů vystavených jménem právnické osoby, jejíž jednatel jejich vystavení v průběhu svědecké výpovědi popřel. K prokázání přijetí plnění od dodavatele, který plnění popřel, předložil plátce plnou moc udělenou jménem této osoby. Jednatel dodavatele ve svědecké výpovědi uvedl, že nikdy nikoho nezmocnil, osobu které měl plnou moc udělit, nezná a nezná ani plátce. Plná moc ověřená notářem byla předmětem prověřování. Notář, který měl plnou moc ověřit, uvedl, že podpis osoby, která měla udělit plnou moc, nebyl jím ani tajemníkem ověřen a že se jedná o zfalšované ověření podpisu. Při hodnocení nebyl žádný z předložených důkazních prostředků (faktury vystavené jménem osoby, která jejich vystavení popřela, svědecká výpověď této osoby, ani plná moc předložená plátcem) osvědčen jako důkaz prokazující přijetí plnění v předmětu, rozsahu a od dodavatele uvedeného na předmětných fakturách. Plátce uplatnil nárok na odpočet daně v rozporu s ustanovením § 72 a 73 ZDPH ve výši přesahující 1 mil. Kč.
Dále bylo zjištěno, že plátce vykázal v přiznání plnění osvobozená od daně s nárokem na odpočet daně – dodání zboží do jiného členského státu. V průběhu daňového řízení však plátce žádnými důkazními prostředky neprokázal, že se jedná o osobu registrovanou k dani v jiném členském státě. VAT ID, které plátce předložil, bylo formálně vadné. K prověření VAT ID byl zaslán SCAC. Zahraniční daňová správa v odpovědi na SCAC uvedla, že předmětná společnost není osobou registrovanou k dani. Na základě těchto zjištění bylo správcem daně posouzeno, že místem plnění je tuzemsko a podle ustanovení § 21 ZDPH vznikla plátci povinnost přiznat daň na výstupu ve výši přesahující 2,5 mil Kč. Došlo k pokusu o zkrácení daně v částce 3,5 mil. Kč. Plátce se proti platebním výměrům na DPH odvolal. Odvolácí orgán odvolání zamítl. Bylo učiněno oznámení o skutečnostech nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin podle ustanovení § 148 trestního zákona.

Daň z přidané hodnoty a daň z příjmů právnických osob – doměření daňové povinnosti

Daňový subjekt: s.r.o.
Daňová kontrola DPPO za zdaňovací období r. 2007 a 2008
Daňová kontrola DPH za zdaňovací období I.Q/2007 až IV.Q/2008
Předmět podnikání: truhlářství, podlahářství a výroby, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona
Nutnost zahájení daňové kontroly vyplynula ze zjištění, které bylo provedeno v rámci místního šetření při vyřizování dožádání na daňový subjekt. Bylo zjištěno, že daňový subjekt nemá ve svém účetnictví všechny prvotní doklady.
Jako daňově uznatelné náklady byly zaúčtovány částky pouze na základě "dokladů", kde byla uvedena jen účtovaná částka - (čistý papír s uvedenou částkou).
Z textu v účetním deníku vyplynulo, že jedno zaúčtování se týkalo "materiálu". U všech ostatních nedoložených účetních operacích byl text "pomocné práce". Prvotními doklady nedoložené náklady za r. 2007 činily 8 mil. Kč a v r. 2008 činily 18 mil. Kč.
V rámci daňové kontroly byl daňový subjekt vyzván, aby u částek nákladů, které byly zaúčtovány na základě "dokladů" neobsahujících kromě částek žádné údaje, prokázal, že se jedná o náklady na dosažení, zajištění a udržení příjmů.
Daňový subjekt nedoložil řádné doklady, na základě kterých byly částky zahrnuty do nákladů a neprokázal, že byly provedeny nějaké služby a kým byly provedeny, ani o jaké dodání materiálu se jednalo a že k němu skutečně došlo. Daňový subjekt má dva jednatele, v r. 2009 došlo ke změně jednatele jednoho z nich. Nový jednatel nevěděl oč se jedná a druhý jednatel, působící ve funkci od založení společnosti, byl vyslechnut ve věznici s nulovým výsledkem.
V rámci daňové kontroly daňový subjekt ani na výzvu správce daně neprokázal správnost vykázaného základu daně.
Daňový subjekt porušil ust. § 23 odst. 1, 24 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů, ve znění platném pro kontrolovaný rok a § 11 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví
Výsledek daňové kontroly DPPO:
v r. 2007 - snížení daňové ztráty o Kč 410.432,- a doměření daňové povinnosti Kč 1,893.840,- v r. 2008 - snížení daňové ztráty o Kč 413.105,- a doměření daňové povinnosti Kč 3,745.770,- V průběhu daňové kontroly DPPO, na základě průběžných výsledků zjištění, byla zahájena i daňová kontrola DPH.
Při daňové kontrole DPH daňového subjektu, ani na výzvu správce daně, neprokázal nárok na odpočet z "dokladů" obsahujících pouze částky základu daně a daň. Daňový subjekt neprokázal, že nárokované odpočty byly za služby a zboží dodané plátcem daně a neprokázal, že došlo k uskutečnění zdanitelných plnění, z nichž byl nárokován odpočet DPH.
DS porušil ust. § 72 a 73 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pro kontrolovaná období.
Výsledek daňové kontroly DPH:
Dodatečné doměření DPH celkem Kč 5,044.976,-