Vybrané nálezy z kontrol FÚ (Leden 2010)

Právnická osoba - neodvedené zálohy

Daňový subjekt – právnická osoba byl v kontrolovaném zdaňovacím období rezidentem Korejské republiky a působil na území České republiky jako stálá provozovna zahraniční právnické osoby. Daňový subjekt - stálá provozovna (dále jen DS) podal u finančního úřadu přihlášku k registraci pro právnické osoby k dani z přidané hodnoty a k dani z příjmů právnických osob a bylo mu přiděleno daňové identifikační číslo.
Tím, že DS podal daňové přiznání, v němž vykázal ztrátu z podnikatelské činnosti prováděné na území České republiky, deklaroval zdanění příjmů stálé provozovny umístěné na území České republiky. Stálá provozovna korejské společnosti prostřednictvím svých zaměstnanců (v kontrolovaném období) vykonávala na území České republiky stavebně montážní činnost a podílela se na výstavbě automobilky na základě uzavřených smluv s korejským investorem a na základě kupní objednávky uzavřené s německou společností, přičemž tato stálá provozovna evidovala vyplacené mzdy. Z předloženého přehledu o vyplacených mzdách bylo zřejmé, že v předmětném období pro ni vykonávalo činnost 15 zaměstnanců.
V kontrolovaném zdaňovacím období nevedl DS účetnictví ve smyslu zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, v platném znění (dále jen ZoÚ), vedl pouze evidenci nákladů připadajících na stálou provozovnu ve formě tabulky rozdělené na 9 kategorií. Tím, že DS nevedl účetnictví porušil zákonnou legislativu českých účetních předpisů, a to zejména ZoÚ, Vyhlášku č.500/2002 Sb., a České účetní standardy č.001-023.
V průběhu kontroly daně z příjmů právnických osob zjistil správce daně, že DS přestože vykazuje mzdové náklady, není zaregistrován k dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků, a že z vyplácených mezd, které představují částku více než 2 mil. Kč nesrážel ani neodváděl zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků. DS rovněž nepodal Vyúčtování daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků. Z tohoto důvodu byl DS na základě Úředního záznamu zaregistrován k dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků v souladu s ustanovením § 33 odst. 4 ZSDP.
Mzdové náklady u jednotlivých zaměstnanců byly vypočteny v korejské měně KRW a na českou měnu byly pro potřeby stanovení základu daně u daně z příjmů právnických osob přepočteny jednotným kurzem 2,17 Kč za 100 KRW, který byl stanoven pokynem Ministerstva financí ČR číslo D-318. Jednotné kurzy stanovené tímto pokynem, použijí podle ust. § 38 odst. 1 ZDP poplatníci, kteří nevedou účetnictví.
Korejská společnost jako zahraniční osoba vykonávala prostřednictvím své stálé provozovny na území České republiky stavebně-montážní činnost, ze které jí plynou příjmy a jako taková měla povinnost vést účetnictví, a proto podle ust. 38 odst. 1 ZDP věty první měla použít kurzy devizového trhu stanovené ČNB uplatňované v účetnictví podnikatelů. Provedením přepočtu tímto kurzem správce daně zjistil správnou výši mezd v Kč u jednotlivých zaměstnanců, kteří měli v kontrolovaném období uzavřené pracovní smlouvy s korejskou společností, pracovali na území České republiky pro stálou provozovnu této společnosti a jejich odměny šly k tíži stálé provozovny.
Ze smluv o dílo a jednotlivých objednávek je zřejmé, že stálá provozovna korejské společnosti prostřednictvím svých zaměstnanců vykonávala na území České republiky stavebně montážní činnost.
Ve vzájemných vztazích mezi Českou republikou a Korejskou republikou je uplatňována mezinárodní daňová smlouva, která byla v České republice uveřejněna ve Sbírce mezinárodních smluv pod č. 124/1995 Sb. Problematika daně z příjmů ze závislé činnosti je řešena v článku 15 uvedené mezinárodní daňové smlouvy. V Čl. 15 odst. 2 jsou uvedeny podmínky, které musí všechny splnit rezident jednoho smluvního státu, aby vyplácené odměny z důvodu zaměstnání vykonávaného ve druhém smluvním státě, mohl zdanit ve státě svého rezidentství. Z výše popsaných skutečností vyplývá, že nebyla splněna podmínka uvedená v Čl. 15 odst. 2 písm. písm. c) Smlouvy mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Korejskou republikou o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu.
Na základě hodnocení důkazů a přihlédnutí ke všem zjištěným skutečnostem došel správce daně k závěru, že v případě DS se nejedná o situaci, na níž lze aplikovat výjimku uvedenou v § 38c ZDP, tj. stálá provozovna poskytující služby není zahraničním plátcem daně. U kontrolovaného DS se jedná o stálou provozovnu provádějící stavebně montážní činnost - v ekonomické a daňové terminologii nazývána „stavebně-montážní stálá provozovna“, kdy je nutno naplnit současně tři podmínky, jež byly v popisovaném případě dle názoru správce daně naplněny:
časovou (doba trvání devět měsíců v jakémkoli období 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích),
věcnou (dodávka uceleného stavebního díla, stavební nebo technologické části),
místní (každý samostatný stavební projekt se hodnotí samostatně).
Správce daně vyčíslil ve zprávě o daňové kontrole daň v souladu s ust. § 69 odst. 1 ZSDP a § 38h odst. 2 a 3 ZDP. Dle ust. § 69 odst. 1 ZSDP, neprovede-li plátce srážku daně ve stanovené výši ani dodatečně, je základem pro výpočet daně částka, z níž by po sražení daně zbyla částka, která byla poplatníkovi vyplacena. Z výše uvedených zjištění a celkového výpočtu vyplynulo, že DS neodvedl na zálohách na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků částku 747 570,- Kč. 

Daň z příjmů fyzických osob – neúplné doklady – doměření daně

 Kontrolovaná fyzická osoba zabývající se stavební činností při zateplování bytových domů zahrnula do daňově účinných výdajů a do přijatých zdanitelných plnění částky, které nebyly doloženy ve většině případů žádnými daňovými doklady nebo doklady neúplnými s odlišnou částkou úhrady. Na výzvu k prokázání zahrnutí těchto částek do výdajů a přijatých zdanitelných plnění se subjekt omezil pouze na konstatování, že mu byly ukradeny neznámým pachatelem a že neúplné doklady doloží, což však do ukončení daňové kontroly neučinil. Z uvedených důvodů subjekt nedoložil vykázané výdaje a přijatá plnění v základu daně za rok 2005 ve výši cca 1 mil. Kč, za rok 2006 ve výši 700 tis. Kč a za rok 2007 ve výši 200 tis. Kč.
V rámci daňové kontroly bylo zjištěno, že subjekt v průběhu kontrolovaných období vykazuje průběžně záporný rozdíl mezi příjmy a výdaji v hotovosti (výdaje převyšovaly příjmy), který se v některých případech přiblížil až 1 mil. Kč. Z těchto důvodů byly daňovou kontrolou prověřovány sporné dodávky materiálu z hlediska návaznosti na jejich použití, deklarované s úhradou v hotovosti, které subjekt rovněž zahrnul mezi daňově účinné výdaje a přijatá plnění. Dodávky byly prověřovány u dvou dodavatelů s výsledkem, že takové doklady nikdy nevystavili, používají zcela jiné formuláře i razítka, navíc se činností dle fakturace ani nezabývají. Jeden z těchto dodavatelů není registrován jako plátce daně z přidané hodnoty. V případě dalšího dodavatele se jednalo o nekontaktní subjekt, který se nezdržuje dlouhodobě v deklarovaném sídle a nepřebírá poštu. Vzhledem k tomu, že subjekt pochybnosti ohledně těchto dodávek neodstranil ani na výzvu správce daně, nedoložil ani vykázané výdaje pro daň z příjmů a přijatá plnění pro daň z přidané hodnoty v základu daně za rok 2005 ve výši 1,2 mil. Kč, za rok 2006 ve výši 53 tis. Kč a za rok 2007 ve výši 1,3 mil. Kč.
V roce 2006 byly v daňově účinných výdajích v daňové evidenci zahrnuty pro daň z příjmů výdaje za úhradu faktur od jednoho ze stálých dodavatelů subjektu, u kterých však nebyl doložen doklad o úhradě. V rámci součinnosti s tímto dodavatelem bylo zjištěno, že kontrolovaným subjektem nebyly uhrazeny faktury v hodnotě 141 tis. Kč, které dodavatel evidoval jako pohledávky za kontrolovaným subjektem. Tyto výdaje byly v roce 2006 zahrnuty do daňově uznatelných v rozporu se zákonem.
Při kontrole roku 2007 bylo zjištěno, že subjekt vlastnil bankovní účet, na který mu byly připsány další platby od odběratelů, avšak o tomto účtu ani o přijatých platbách není účtováno. V odpovědi na výzvu správce daně subjekt pouze tvrdil, že tyto finanční prostředky ve skutečnosti patří jinému subjektu a v jednom případě se jednalo pouze o poukázání prostředků v důsledku čerpání úvěru. Toto své tvrzení však nijak neprokázal, naopak v rámci součinnosti bylo zjištěno, že poukazované finanční prostředky vždy představovaly úhrady za provedené práce a služby, které subjekt nezahrnul mezi zdanitelné příjmy ani uskutečněná zdanitelná plnění v celkové výši základu daně 470 tis. Kč.
Na základě uvedených zjištění byla za kontrolovaná zdaňovací období doměřena daň z příjmů fyzických osob ve výši 1.568.696,- Kč a na dani z přidané hodnoty byla doměřena daňová povinnost v celkové výši 607.813,- Kč.
Oznámení o podezření z trestného činu zkrácení daně bylo podáno. 

Daň z příjmů právnických osob – fiktivní kupní smlouvy

 Při kontrole daně z příjmů právnických osob bylo správcem daně zjištěno, že kontrolovaná právnická osoba ve zdaňovacím období 2006 a 2007 zaúčtovala do nákladů nákup zboží - ojetých vozidel. Jednotlivé položky byly zaúčtovány do nákladů na základě „kupních smluv“, na kterých byly jako prodávající uvedeny tuzemské osoby a byly hrazeny v hotovosti. Zároveň bylo zjištěno, že do nákladů byly zaúčtovány výdajové pokladní doklady na úhradu správních poplatků při dovozu motorového vozidla ze zahraničí. Prodávající uvedení na kupních smlouvách nebyli nalezeni v evidenci vozidel jako provozovatelé vozidla a vyšlo najevo, že vozidla byla nejprve evidována v zahraničí, datum evidence v České republice odpovídal časově době, kdy bylo vozidlo kontrolovanou právnickou osobou prodáno novému majiteli. Byl proveden výslech svědků – osob, které měly dle kupních smluv prodat vozidla kontrolované právnické osobě. Svědci uvedli, že vozidla kontrolované právnické osobě neprodali. Poté kontrolovaná právnická osoba oznámila správci daně poškození veškerých účetních dokladů a účetních knih. Ze zjištění v průběhu kontroly a sdělení zástupce kontrolované právnické osoby bylo zřejmé, že vozidla byla nakoupena převážně v zahraničí a poté byly „sepsány“ fiktivní kupní smlouvy, ve kterých byly jako prodávající uvedeny tuzemské osoby. Původní kupní smlouvy sepsané se zahraničními prodávajícími nebyly předloženy.
Na základě těchto zjištění vznikly správci daně pochybnosti ohledně nakupovaných vozidel a vyzval kontrolovaný subjekt, aby tyto pochybnosti odstranil. Kontrolovaná právnická osoba ani na výzvu správce daně neprokázala, že položky zaúčtované do nákladů za nákup vozidel jsou nákladem vynaloženým na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, tedy neodstranila pochybnosti správce daně. Daňovou povinnost nebylo možno stanovit dokazováním, proto správce daně přistoupil ke stanovení daňové povinnosti za použití pomůcek.
Za zdaňovací období 2006 byla daňovému subjektu doměřena daň z příjmů právnických osob ve výši 48 tis. Kč a za zdaňovací období 2007 byla snížena ztráta a doměřena daň ve výši 520 tis. Kč. 

Daň z příjmů právnických a fyzických osob – krácení daně

 Policie ČR v souvislosti s vyšetřováním případu úhrady zboží falešnými bankovkami cizí měny ve středisku velkoobchodního řetězce zjistila, že jsou prováděny nákupy na tři zákaznické karty, které znějí na neexistující společnosti a které provádí místně příslušná fyzická osoba a její zaměstnanci.
Na základě výzvy k součinnosti třetích osob jsme od Policie ČR získali úřední záznamy o podaném vysvětlení, kde tato fyzická osoba uvedla, že na uvedené zákaznické karty nakupuje zboží pro podnikatelskou činnost svou a činnost společnosti, jejíž je společníkem. Oba subjekty, jak fyzická tak právnická osoba, provozují restaurace.
Finanční úřad zahájil kontroly DPPO a DPH. V jinak řádně vedených účetnictvích se informace o nákupech na neexistující společnosti neobjevily. Z faktur, které jsme od společnosti získali, vyplynulo, že jen za rok 2007 bylo na tyto tři karty nakoupeno zboží v celkové hodnotě 5.236.736,- Kč. V průběhu daňového řízení začala fyzická osoba měnit výpovědi, navrhovala výslechy svědků, kteří měli osvědčit, že nákupy byly prováděny pro jejich soukromé účely. Dále začala tvrdit, že zákaznických karet právě na tyto společnosti mohlo být vydáno více a požadovala předložení důkazů o tom, že v uvedených případech nakupovala zrovna ona či její zaměstnanci.
Daňový subjekt uznal, že se jednalo o selhání jejich pracovníků, kteří karty neoprávněně vydali. Na základě šetření finančního úřadu a Policie ČR tyto tři karty zablokovala a současně připustila, že takových karet mohlo být vydáno mnohem více. Motivace pracovníků společnosti je orientována zejména na zvyšování tržeb, nezáleží tedy na tom, o jakého zákazníka se jedná, podstatné je, že odebere zboží a zaplatí za ně.
Podnikatele usvědčily záznamy z kamerového systému společnosti, které jsou pořizovány u pokladen jednotlivých středisek. Vzhledem k tomu, že nebylo možné základy daně a daň stanovit dokazováním, přistoupil správce daně ke stanovení daně podle pomůcek, které si obstaral bez součinnosti daňového subjektu.
Za zdaňovací období 2007 bylo u právnické osoby doměřeno na DPPO 236.640,- Kč a na DPH 443.723,- Kč, u fyzické osoby na DPFO 129.863,- Kč a na DPH 190.167,- Kč.
Trestní oznámení nebylo podáno, neboť Policie ČR již daňový subjekt pro podezření z trestného činu krácení daně vyšetřuje. 

Nepřiznané příjmy fyzické osoby a nepřiznaná uskutečněná zdanitelná plnění

V prosinci 2009 finanční úřad ukončil kontrolu daně z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2007 a kontrolu daně z přidané hodnoty za zdaňovací období roku 2007 u daňového subjektu, který podnikal v oblasti provádění výkopových prací. Daňové kontroly byly provedeny na základě podnětu vyměřovacího oddělení, které uvedlo, že poplatník podává pozdě daňová přiznání, ve kterých vykazuje podezřele vysoké obraty a zároveň nemá žádné zaměstnance.
Při daňových kontrolách bylo zjištěno, že daňový subjekt nepřiznal veškeré jím dosažené příjmy, resp. uskutečněná zdanitelná plnění (porušení § 5 zákona o daních z příjmů, resp. § 21 zákona o dani z přidané hodnoty) a že si ve výdajích na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, resp. na dani na vstupu, uplatňoval částky od dodavatele, který při svědecké výpovědi uvedl, že předmětné doklady nevystavil a služby neuskutečnil (porušení § 24 zákona o daních z příjmů, resp. § 73 zákona o dani z přidané hodnoty). Na dani z přidané hodnoty si dále tento plátce uplatnil nárok na odpočet daně z dokladů, které byly vystaveny osobou, jenž nebyla plátcem daně z přidané hodnoty (rovněž došlo k porušení § 73 zákona o dani z přidané hodnoty).
Na základě provedených daňových kontrol byla daňovému subjektu:

1. na dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2007 dodatečně vyměřena daň ve výši cca 2,5 mil. Kč a základ daně byl zvýšen o cca o 7,6 mil. Kč
2. na dani z přidané hodnoty za období leden až prosinec 2007 byla dodatečně vyměřena daňová povinnost ve výši cca 1,5 mil. Kč.

Fiktivní faktury

 Podnětem k zahájení daňové kontroly daně z příjmů fyzických osob a daně z přidané hodnoty bylo tvrzení občana, že pro určité firmy vystavoval faktury, pokladní doklady a jiné písemnosti, stvrzoval je svým podpisem, ale ve skutečnosti nebyly fakturované stavební práce prováděny. Situaci objasnil tím, že mu za tuto činnost byla poskytována odměna v dohodnuté procentní výši z fakturované hodnoty. Kontrolovaný daňový subjekt uvedl, že „dodavatel“ nemluví pravdu a trval na tom, že fakturované práce byly provedeny. Na základě tvrzených skutečností pojal správce daně podezření, že nedocházelo k faktickému poskytování fakturovaných služeb a zahájil daňovou kontrolu.
V rámci provedeného důkazního řízení došel správce daně k závěru, že kontrolovaný daňový subjekt zahrnul do výdajů - uplatnil daň z přidané hodnoty na vstupu na základě fiktivně vystavených faktur. Dále vyšlo najevo, že kontrolovaný subjekt nejenže zahrnoval do výdajů „fiktivní“ faktury, ale současně na práce, které provedl sám, vystavoval faktury, kde jako dodavatele uváděl jinou osobu. Dosažené příjmy si nechával poukazovat na „půjčené“ bankovní účty. V neposlední řadě daňový subjekt uplatnil do výdajů částky za nákup nářadí v řádech několika set tisíc korun. Výslechem prodavače a majitele obchodu označeného za prodejce nářadí bylo zjištěno, že se opět jednalo o fiktivní výdaje.
Při uplatnění předmětných dokladů daňový subjekt porušil ustanovení § 24 z.č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů a ustanovení § 72 z.č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty. Na základě uvedených zjištění byla za zdaňovací období 2005-2007 dodatečně vyměřena daň z příjmů fyzických osob ve výši cca 2,3 mil. Kč a daň z přidané hodnoty ve výši 339.000,- Kč. 

Daň z příjmů právnických osob – dodatečně stanovená daň

 Správce daně provedl daňovou kontrolu daně z příjmů právnických osob za zdaňovací období r. 2006 a 2007 u daňového subjektu – právnické osoby, která má v obchodním rejstříku zapsán předmět podnikání: silniční motorová doprava nákladní, činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence, specializovaný maloobchod a maloobchod se smíšeným zbožím, zprostředkování obchodu a služeb, skladování zboží a manipulace s nákladem.
Kontrola byla zahájena Finančním úřadem A dne 16.září 2008 a zároveň byla daňovému subjektu předána výzva k předložení účetních dokladů a dále byl daňový subjekt touto výzvou vyzván k prokázání skutečností, které uvedl v daňových přiznáních k dani z příjmů právnických osob za rok 2006 a za rok 2007. Daňový subjekt se na finanční úřad nedostavil, doklady prokazující skutečnosti, které uvedl v přiznání k dani z příjmů právnických osob, nepředložil a nepodal žádná vysvětlení. Pracovníci Finančního úřadu A opakovaně daňový subjekt kontaktovali, s daňovým subjektem bylo sjednáno postupně šest dalších termínů k doložení požadovaných dokladů. Následně daňový subjekt doložil pouze část vykázaných nákladů na spotřebu materiálu, energií a služeb, které deklaroval jako daňově účinné náklady. Dne 20.února 2009 byla daňovému subjektu zaslána další výzva k prokázání částek v souhrnné výši 486.000,- Kč za rok 2006, které daňový subjekt neprokázal žádnými důkazními prostředky. Ani na tuto výzvu daňový subjekt nereagoval, proto správce daně daňovým subjektem neprokázané náklady neuznal za náklady na dosažení, zajištění a udržení příjmů.
Mezi tím došlo ke změně adresy sídla společnosti a místně příslušným správcem daně se stal Finanční úřad B.
Dne 17. července 2009 byla Finančním úřadem B daňovému subjektu opět zaslána výzva k předložení dokladů prokazujících skutečnosti zaúčtované v účetnictví a uplatněné v daňových přiznáních za zdaňovací období roku 2007 s termínem splnění do 14. srpna 2009. Jednatelka společnosti opakovaně termín předložení požadovaných dokladů posouvala. Ani ke dni 9. září 2009 daňový subjekt nepředložil věrohodné důkazní prostředky, kterými by prokázal oprávněnost zahrnutí nákladů evidovaných v účetnictví do nákladů daňově účinných. Jednalo se o náklady na spotřebu materiálu a energie ve výši 7,896.000,- Kč a ostatní provozní náklady ve výši 1,532.000,- Kč v roce 2007, které daňový subjekt nedoložil žádnými důkazními prostředky.
Správce daně dospěl k závěru, že daňový subjekt neunesl důkazní břemeno, neboť neprokázal, že předmětné náklady jsou náklady vynaloženými na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů. Proto správce daně za rok 2006 zvýšil základ daně daňového subjektu o částku 486.000,- Kč a doměřil daň z příjmů právnických osob ve výši 116.640,- Kč. Za rok 2007 byl daňovému subjektu zvýšen základ daně o částku 9,428.000,- Kč a doměřena daň z příjmů právnických osob ve výši 2,262.720,- Kč. Daňový subjekt se proti dodatečně stanovené dani neodvolal.

Vyhledávací činnost - Kontrola daňových subjektů (daň z příjmů právnických osob) – dotace od Státního zemědělského a intervenčního fondu (SZIF)

Níže uvedený případ bývá častým předmětem dotazů veřejnosti, která se mylně domnívá, že příjmy z dotačních titulů na úhradu nákladů se zahrnují do základu daně ve zdaňovacím období až v okamžiku jejich úhrady ze strany poskytovatele dotace. Správným obdobím je však zdaňovací období, pro které je dotace k úhradě nákladů rozhodnutím SZIF určena, tj. období, kdy žadatel obdrží rozhodnutí SZIF, ve kterém je již najisto postaveno, že žadatel dotaci na úhradu nákladů obdrží.
Vzhledem k velké četnosti různých dotačních titulů na úhrady nákladů a častým dotazům k této problematice, lze níže uvedený případ brát jako upozornění na možná rizika při poskytnutí dotace z operačních programů SZIF.
Správce daně prováděl u daňového subjektu – právnické osoby – kontrolu daně z příjmů právnických osob za zdaňovací období roku 2006 a 2008. Předmětem činnosti kontrolovaného daňového subjektu je zemědělství se zaměřením na chov dobytka a agroenvironmentální údržbu krajiny.
Na základě rozhodnutí Státního zemědělského a intervenčního fondu (dále jen „SZIF“) obdržel tento daňový subjekt dotace, které byly určeny pro rok 2006 (v celkové výši 5,067.002,39,- Kč). Obdobně tomu bylo pro rok 2008, kdy obdržel dotace v celkové výši 5,584.241,62,- Kč. Při kontrole zaúčtování dotací a jejich zahrnutí do základu daně zdaňovacího období roku 2006 a 2008 bylo zjištěno, že daňový subjekt sice účtoval dotace na výnosový účet, avšak z časového hlediska v některých případech do nesprávného účetního období. Dotace byly účtovány do účetního období, ve kterém byly finanční prostředky připsány na bankovní účet, nikoliv do účetního období, pro které byly rozhodnutím SZIF určeny a do kterého byly současně zahrnuty nákladové položky související s dotací.
Zaúčtováním výše uvedených dotací do nesprávného období došlo v rozporu s § 23 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění (dle kterého je základem daně rozdíl, o který příjmy, s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně, a příjmů osvobozených od daně, převyšují výdaje /náklady/, a to při respektování jejich věcné a časové souvislosti v daném zdaňovacím období, v roce 2006 ke snížení základu daně o 2,018.872,39 Kč a v roce 2008 o 1,262.872,49,- Kč. Správce daně zvýšil daňovému subjektu základ daně o výše uvedené částky a doměřil daň v roce 2006 ve výši 484.560,- Kč a v roce 2008 ve výši 265.230,- Kč.
Současný stav případu: Zpráva z kontroly byla s daňovým subjektem projednána, dodatečné platební výměry byly doručeny dne 11. 12. 2009 a jsou v právní moci. 

Daň z přidané hodnoty – neuznané odpočty DPH

 Kontrola byla provedena u společnosti s ručením omezeným na DPH za období r. 2005 a 2006. Hlavním předmětem podnikání daňového subjektu v kontrolovaném období byly stavební a úklidové práce.
Z dokladů předložených ke kontrole bylo zjištěno, že si daňový subjekt uplatnil odpočty daně z faktur přijatých za pomocné práce od dodavatelů, kteří jsou dlouhodobě nekontaktní, se svými správci daně nekomunikují a písemnosti jsou jim doručovány veřejnou vyhláškou.
Daňový subjekt byl vyzván k prokázání přijatých plnění v deklarovaném rozsahu a od uvedených dodavatelů. Daňový subjekt ani na výzvu požadované neprokázal. Správce daně dále prováděl řadu svědeckých výpovědí a vlastních šetření. Žádné z předložených ani vlastním šetřením získaných důkazních prostředků nemohly být osvědčeny správcem daně jako důkazy prokazující přijetí předmětných plnění.
V závěru kontroly, při ústním jednání se zástupcem daňového subjektu, na základě dosavadních zjištění konstatoval správce daně do protokolu, že daňovému subjektu nebudou uznány odpočty DPH z prověřovaných faktur přijatých v celkové výši 2,214 167,- Kč.
Daňový subjekt porušil § 72 a § 73 odst. 1 a odst. 12 ZDPH. 

Daň z příjmů právnických osob

Správce daně provedl kontrolu DPPO za zdaňovací období r. 2007 u daňového subjektu, jehož hlavní činností je velkoobchod, specializovaný maloobchod a maloobchod se smíšeným zbožím, správa a údržba nemovitostí a pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor.
Při kontrole bylo zjištěno, že daňový subjekt ve zdaňovacím období r. 2007 neoprávněně zahrnul do daňově uznatelných nákladů tvorbu rezervy na opravy hmotného majetku (na základě porovnání kalkulace nákladů na opravy a znaleckého posudku vyplynulo, že do rozpočtu nákladů na opravu byly zahrnuty i položky, které jsou technickým zhodnocením).
Daňový subjekt porušil:

• § 24 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění platném pro rok 2007 (dále jen "ZDP07") - se výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů pro zjištění základu daně odečtou ve výši prokázané poplatníkem a ve výši stanovené tímto zákonem a zvláštními předpisy. 
• § 24 odst. 2 písm. i) ZDP07 jsou výdaji (náklady) podle odstavce 1 také rezervy a opravné položky, jejichž způsob tvorby a výši pro daňové účely stanoví zvláštní zákon… 
• § 7 odst. 2 zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, v platném znění pro rok 2007 (dále jen „zákon o rezervách“) se za opravy podle tohoto zákona nepovažuje technické zhodnocení podle zvláštního zákona.

§ 7 odst. 4 zákona o rezervách se výše rezervy na opravy hmotného majetku stanoví podle jednotlivého hmotného majetku určeného k opravě a charakteru této opravy. Výše rezervy ve zdaňovacím období je rovna podílů rozpočtu nákladů na opravu a počtu zdaňovacích období, které plynou od zahájení tvorby rezervy do předpokládaného termínu zahájení opravy. Do počtu zdaňovacích období rozhodných pro účely výpočtu výše rezervy se zahrnuje zdaňovací období, kdy dojde k zahájení tvorby rezervy. Do tohoto počtu zdaňovacích období se nezahrnuje předpokládané zdaňovací období, kdy dojde k zahájení opravy. U movitých věcí může být rezerva na opravu jednotlivého hmotného majetku tvořena ve vztahu k objemu jeho výkonu v technických jednotkách.

Správce daně doměřil za zdaňovací období r. 2007 daňovému subjektu DPPO ve výši Kč 946.320,-

Daň z příjmů právnických osob a daň z přidané hodnoty – neprokázané uplatnění nákladů a nároku na odpočet daně

 Daňový subjekt zahrnul ve dvou zdaňovacích obdobích do nákladů na dosažení, zajištění a udržení příjmů částky na základě faktur za nákup materiálu, který měl být použit k výrobě betonových panelů. Současně byl na základě těchto faktur uplatněn také odpočet daně. Vzhledem ke skutečnosti, že u správce daně vznikly pochybnosti, že k nákupu došlo tak, jak je deklarováno, v rozsahu a předmětu uvedeném na fakturách, byl daňový subjekt vyzván, aby prokázal, že materiál nakoupil v předmětu, rozsahu a od dodavatele uvedeného na předmětných fakturách. Daňový subjekt navrhl jako důkazní prostředky skladovou evidenci, výpovědi svědků, kteří měli materiál za daňový subjekt přebírat a výpověď osoby, která měla materiál dodávat. Fyzická osoba, která měla materiál dodat, ve své svědecké výpovědi uvedla, že nikdy s předmětným materiálem neobchodovala, daňovému subjektu žádný materiál nedodala, dopravu nikdy neprováděla. Svědeckou výpověď daňový subjekt žádnými důkazními prostředky nevyvrátil. Osoby, které materiál přebíraly, neuvedly ve svědecké výpovědi žádné skutečnosti, které by svědčily o tom, že materiál, který přebíraly, pocházel od dodavatele uvedeného na předmětných fakturách.
Daňový subjekt neprokázal, že se jednalo o náklady ve smyslu ustanovení § 24 ZDP. V souladu s ustanovením § 23 ZDP byl o předmětné částky zvýšen základ daně a doměřena DPPO v celkové výši cca 700.000,- Kč. Dále daňový subjekt neprokázal oprávněnost uplatněného odpočtu daně ve výši cca 350.000,- Kč. Na základě skutečností zjištěných v daňové kontrole bylo učiněno oznámení o skutečnostech nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin zkrácení daně.