Vybrané nálezy z kontrol FÚ (Květen 2010)

1. 6. 2010

Kontrola hospodaření s účelově určenými prostředky státního rozpočtu

Kontrolován byl daňový subjekt - právnická osoba, který je ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 zákona čís. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, v platném znění, organizační složkou státu. Daňový subjekt není plátcem DPH a vede účetnictví.
Předmětem kontroly bylo hospodaření s účelově určenými prostředky státního rozpočtu, které daňový subjekt obdržel na základě 4 rozhodnutí o účasti státního rozpočtu na financování programů reprodukce majetku vydaných v letech 2006 – 2007 ministerstvem práce a sociálních věcí, a to v souladu s vyhláškou čís. 40/2001 a vyhláškou čís. 560/2006 Sb. Na základě zmiňovaných rozhodnutí byly daňovému subjektu poskytnuty rozpočtové prostředky na realizaci jednotlivých akcí v následující výši:

ROZHODNUTÍ	dotační titul	rok	poskytnuté prostředky
A	investiční dotace na stavební úpravy	2006	348.000,00
B	investiční dotace na rekonstrukci budovy	2007	6.221.000,00
C	neinvestiční dotace na opravy a údržbu a pořízení DDM	2006	3.910.000,00
D	investiční dotace na rekonstrukci objektu	2006	18.931.000,00
	CELKEM POSKYTNUTO		29.410.000,00

Zatímco u rozhodnutí uvedených na řádcích A a B výše uvedené tabulky se jednalo o méně závažná porušení rozpočtové kázně (nedodržení časových lhůt, nepředložení návrhu na změnu rozhodnutí) u dalších dvou rozhodnutí daňový subjekt porušil rozpočtovou kázeň již závažným způsobem tak, jak je popsáno v následujících odstavcích.

ROZHODNUTÍ C – neinvestiční dotace na opravy a údržbu a pořízení DDM

Dle Podmínek čerpání prostředků státního rozpočtu, které jsou vždy přílohou a nedílnou součástí zmiňovaného rozhodnutí (dále jen Podmínky čerpání), příjemce dotace byl povinen vypsat výběrové řízení již u dodávek, u nichž výše budoucího peněžitého závazku přesahovala 100.000,- Kč bez DPH a výběr provést minimálně ze tří nabídek. Příjemce dotace tak byl celkem v 7 případech povinen postupovat v souladu s ustanovením § 6 odst. 3 zákona čís. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění platném pro kontrolované období. Dle zjištění správce daně za účelem realizace akce nebylo vypsáno žádné výběrové řízení. Zakázky, u nichž cena plnění vysoko přesahovala limit pro vypsání výběrového řízení, byly realizovány pouze na základě telefonických objednávek. Mezi jinými byla na základě telefonických objednávek (u 14 různých dodavatelů) realizována i dodávka nábytku, jehož pořizovací cena přesahovala částku 1,100.000,- Kč. Interní směrnice upravující zadávání veřejných zakázek v podmínkách zmiňované organizační složky státu nebyla v průběhu kontroly správci daně předložena.
Ostatní dodávky, kde výše budoucího peněžitého závazku nepřesahovala částku 100.000,- Kč bez DPH, byl příjemce dotace povinen realizovat na základě písemných smluv a písemných objednávek, přičemž fakturace mohla být provedena až na základě odevzdaného a příjemcem dotace písemně převzatého plnění dle smlouvy či objednávky. Ze 170 případů byla dodávka na základě objednávky uskutečněna pouze ve 22 případech a v 10 případech na základě smlouvy; v ostatních případech byly dodávky realizovány pouze telefonicky. Dále Podmínky čerpání příjemci dotace ukládají vyhotovit v rámci závěrečného vyhodnocení akce soupis uzavřených smluv, soupis písemných objednávek a soupis faktur s přiřazením těchto faktur k jednotlivým smlouvám či písemným objednávkám. Z důvodu absence těchto písemností závěrečné vyhodnocení akce neobsahovalo doklady, jejichž předložení příjemci dotace taxativně ukládají Podmínky čerpání.
Příjemce dotace nedodržel závazné věcné parametry akce definované v rozhodnutí měrnou jednotkou počet pracovníků a počet souborů. Dle údajů z docházkového systému počet pracovníků definovaný v Rozhodnutí jako závazný parametr akce příjemce dotace ve skutečnosti nikdy nevykazoval a u závazného parametru definovaného jako počet souborů nebylo možno na základě předložených objednávek, faktur či dodacích listů jakýkoliv počet souborů vystopovat. V závěrečném vyhodnocení akce příjemce dotace uvedl, že zmiňované parametry byly beze zbytku dodrženy. I když si musel být vědom porušení Podmínek čerpání, odchylku zde nijak neokomentoval.
Na základě žádosti příjemce dotace poskytovatel částku z dotace navýšil o 394.000,- Kč s tím, že ve změnovém rozhodnutí byl výslovně nadefinován účel, na který je dotace poskytnuta. Z celkové částky 394.000,- Kč však byla částka ve výši 131.000,- Kč použita v rozporu s účelem, na který byly finanční prostředky určeny (místo pořízení zdravotnické techniky byla vybavena podatelna nábytkem).
Dále v průběhu kontroly příjemce dotace deklaroval, že část poskytnuté dotace ve výši 50.000,- Kč byla použita na úhradu faktur v hotovosti, přičemž tyto platby byly v předloženém seznamu faktur hrazených z dotace označeny příjemcem dotace jako mylné. Z Podmínek čerpání v žádném případě tento způsob úhrady fakturovaných částek nevyplývá. Poskytnutá dotace byla totiž čerpána přímou úhradou potřeb akce z příslušného výdajového účtu státního rozpočtu, a to prostřednictvím Oznámení limitu výdajů a dle Podmínek čerpání fakturace smí být provedena až na základě odevzdaného a účastníkem programu písemně převzatého plnění dle smlouvy či objednávky. Kromě pokladních dokladů stvrzujících platby v hotovosti však nebyly správci daně předloženy žádné další doklady prokazující použití rozpočtových prostředků. Příjemce dotace tak částku ve výši 50.000,- Kč použil nezjištěným způsobem.
Část finančních prostředků z dotace ve výši 36.000,- Kč příjemce dotace použil na úhradu zálohových plateb (jednalo se o nákup drobného hmotného majetku), které pak nebyly do konce roku vyúčtovány; dle Podmínek čerpání poskytovatel zálohové platby vůbec nepovoluje.
Příjemce dotace neprokázal, že akce byla zrealizována ve stanoveném termínu. V případě dodávky klempířských prací byly protokoly o předání a převzetí prací označeny pouze jako dílčí, přičemž datem byl opatřen pouze jeden z nich.
Příjemce dotace nepředložil správci daně žádný doklad stvrzující předložení závěrečného vyhodnocení akce poskytovateli ve stanoveném termínu; průvodní dopis k závěrečnému vyhodnocení akce byl vyhotoven měsíc po termínu stanoveném v Rozhodnutí pro jeho předložení. Příjemce dotace však v závěrečném vyhodnocení akce i v dalších závazných formulářích deklaruje, že termín pro předložení dokumentace byl dodržen.
Podmínky čerpání příjemci dotace ukládají, aby v rámci závěrečného vyhodnocení akce byly již výše zmiňované soupisy smluv a objednávek a rovněž soupisy faktur jakož i další závazné formuláře potvrzeny statutárním zástupcem příjemce dotace. Podpisem statutárního zástupce nebyla opatřena žádná z písemností vztahujících se k závěrečnému vyhodnocení akce; pouze některé písemnosti byly podepsány vedoucím odboru kanceláře úřadu.
I když v průběhu realizace akce si příjemce dotace musel být vědom, že nedodrží závazné věcné, časové i finanční parametry akce, správci programu tuto skutečnost neoznámil a nepožádal poskytovatele včas o změnu ani nepředložil návrh na změnu Rozhodnutí. Příjemce dotace však v závěrečném vyhodnocení akce deklaruje, že všechny závazné projektované parametry akce přesně dodržel, a to i projektované parametry akce, které jsou v rozhodnutí definovány se stupněm závaznosti ORI (tzn. jako orientační), čímž uváděl poskytovatele v omyl; nepravdivé údaje uváděl rovněž v příslušných závazných formulářích, které jsou nedílnou součástí závěrečného vyhodnocení akce, přičemž Podmínky čerpání příjemci dotace ukládají vždy vyhotovit strukturovaný komentář jednolitě zdůvodňující každé nedodržení (úpravu, upřesnění) správcem programu stanovených podmínek.
Na písemné výzvy správce daně k objasnění vzniklé situace příjemce dotace v některých případech přiznal pochybení, v ostatních případech konstatoval, že vlastně vše bylo dodrženo a daňová kontrola je v daném případě samoúčelná, jelikož příjemce dotace je organizační složkou státu.

ROZHODNUTÍ D – investiční dotace na rekonstrukci objektu

Dle Pokynů pro zadání akce, které jsou vždy přílohou a nedílnou součástí zmiňovaného rozhodnutí, příjemce dotace byl povinen za účelem realizace akce zadat zakázku na stavební práce v souladu se zákonem čís. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění platném pro kontrolované období. V tomto případě příjemce dotace pověřil výkonem zadavatelských činností mandatáře, a to na základě výběrového řízení, ve kterém byli k podání nabídky vyzváni 3 uchazeči. Z tohoto výběrového řízení však nevzešla žádná platná mandátní smlouva. Správci daně byl předložen pouze návrh smlouvy, který byl součástí nabídky, a to bez podpisů obou smluvních stran. Zpráva zadavatele o zadání veřejné zakázky na dodávku stavebních prací jakož i další písemnosti, které mandatář pro příjemce dotace zpracovával, pak nebyly podepsány statutárním zástupcem odpovědným za tuto společnost samostatně jednat.
V otevřeném řízení na dodávku stavebních prací provedeném v souladu se zákonem o veřejných zakázkách příjemce dotace zadal tuto veřejnou zakázku uchazeči, jehož nabídka byla vyhodnocena jako ekonomicky nejvýhodnější. Hodnotící kritéria však nebyla nadefinována v souladu s příslušným ustanovením Pokynů pro zadání akce, jelikož zde nebyla jako jedno z hodnotících kritérií zahrnuta úroveň poskytovaného záručního servisu.
Kromě smlouvy o dílo a nabídek jednotlivých uchazečů (bez obálek, ve kterých byly doručeny) byly ostatní doklady vztahující se k veřejné zakázce předloženy správci daně pouze jako kopie. K zadávací dokumentaci vymezující požadavky na zpracování nabídky pak byla správci daně předložena pouze její textová část tzn. nikoliv v podobě, v jaké byla předávána jednotlivým uchazečům (ve smyslu vyhlášky čís. 239/2004 Sb., kterou se stanovení podrobný obsah a rozsah zadávací dokumentace stavby). Příjemce dotace zde porušil Pokyny pro zadání akce v tom smyslu, že v souladu s ustanovením § 71 a § 50 odst. 4 zákona o veřejných zakázkách příslušnou dokumentaci o zadání veřejné zakázky neuchovával po dobu 5 let od uzavření příslušné smlouvy o dílo.
Dále Příjemce dotace byl povinen v souladu s Pokyny pro zadání akce zadat zpracování projektové dokumentace a provedení autorského dozoru jako jedinou zakázku. Ve skutečnosti bylo zpracování projektové dokumentace a provedení autorského dozoru vyfakturováno na základě několika smluvních vztahů.
U faktur za autorský dozor na částku v celkové výši 357.000,- Kč předmět plnění nekoresponduje s příslušnou mandátní smlouvou, a to ani věcně ani hodnotově.
K faktuře za autorský dozor na částku 48.000,- Kč nebyla správci daně předložena žádná mandátní smlouva.
U faktury za autorský dozor na částku 95.000,- Kč předmět plnění věcně nekoresponduje s příslušnou mandátní smlouvou, která navíc nebyla opatřena datem vystavení.
Dále příjemce dotace Podmínky pro zadání akce porušil tím, že kopie smluv či objednávek nepředkládal správci programu – jednak z důvodu jejich absence nebo neplatnosti.
Ve smlouvě o dílo na dodávku stavebních prací cena výrazně překračuje jednotkovou cenu dle nabídky; příjemce dotace proti takto stanovené ceně neměl námitky a smlouvu o dílo uzavřel v rozporu s cenovou nabídkou, která vzešla z veřejné zakázky. Tím, že smlouvu s vítězným uchazečem neuzavřel v souladu se zadáním a vybranou nabídkou, porušil ustanovení § 66 odst. 2 zákona o veřejných zakázkách.
Z důvodu takto chybně uzavřené smlouvy o dílo chyběla pro dokončení díla dodávka stavebních prací v hodnotě 468.000,- Kč. Příjemce dotace proto s dodavatelem stavebních prací dohodl další dodávku potřebnou pro dokončení díla a poskytovatele požádal o rozšíření projektovaných parametrů akce a o navýšení poskytnutých finančních prostředků. Poskytovatel na základě změnového rozhodnutí finanční prostředky z dotace navýšil o požadovanou částku a příjemce dotace uhradil dodavateli z takto poskytnutých rozpočtových prostředků stavební práce, které již byly uhrazeny v rámci předchozích úhrad vyfakturovaných na základě původní smlouvy o dílo. Částka ve výši 468.000,- Kč tak byla vyfakturována a uhrazena z prostředků státního rozpočtu ve prospěch zhotovitele duplicitně.
Dále správce daně zjistil, že příjemce dotace uhradil dodavateli stavebních prací částku ve výši 98.000,- Kč, a to za dodávku podlahové krytiny, přičemž tato dodávka nebyla v rámci dotované akce realizována. Prvotní dodávka PVC byla totiž hrazena již v minulosti v rámci rekonstrukce předmětné budovy z prostředků PHARE a na jednání zástupců příjemce dotace a zástupců poskytovatele konaném již v průběhu 10/2006 v Praze bylo dohodnuto, že v návrhu dodatku ke smlouvě o dílo bude tato hodnota (98.000,- Kč) z celkové ceny díla odečtena. Doklad o snížení ceny díla nebyl správci daně předložen.
Jako součást fakturovaných nákladů za stavební práce byla dodavatelem vyfakturována i dodávka a montáž jednoho kusu plastového okna v hodnotě 5.999,- Kč. Ve skutečnosti předmětné okno bylo zhotoveno v jiné budově než je uvedeno v dokumentaci skutečného provedení stavby tzn., že okno bylo zhotoveno v objektu, který nebyl předmětem rekonstrukce.
Dále příjemce dotace uhradil dodavateli fakturu za dodávku a montáž řetízkových žaluzií různých rozměrů v celkové hodnotě 218.602,- Kč, přičemž tato dodávka nebyla dodavatelem nikdy realizována.
Dle Podmínek čerpání prostředků státního rozpočtu, které jsou vždy přílohou a nedílnou součástí rozhodnutí (dále jen Podmínky čerpání), byl příjemce dotace povinen předem informovat správce programu o konání kontrolních dnů akce, a to formou harmonogramu jejich konání, přičemž jednotlivé zápisy z kontrolních dnů byl povinen zasílat poskytovateli. V průběhu kontroly bylo sice správci daně předloženo celkem 7 zápisů z kontrolních dnů, avšak příjemce dotace již nedoložil, zda o jejich konání byl poskytovatel stanoveným způsobem informován a zda zápisy z jednotlivých kontrolních dnů pak byly poskytovateli zasílány.
Dále Podmínky čerpání příjemci dotace ukládají zpracovávat harmonogramy věcného a finančního plnění akce a tyto harmonogramy pak čtvrtletně zasílat poskytovateli. Ke splnění této podmínky nebyly správci daně předloženy žádné písemné dokumenty.
Dále v průběhu kontroly nebylo správci daně předloženo pověření statutárního zástupce pro oprávněnou osobu, která odpovídá za řízení realizace akce, přičemž tuto povinnost Podmínky čerpání příjemci dotace jednoznačně ukládají.
Dle Podmínek čerpání příjemce dotace byl povinen v termínu do 15.1.2007 písemně předložit správci programu roční vyúčtování finančních prostředků použitých na přípravu a realizaci akce. K této skutečnosti byl správci daně předložen pouze průvodní dopis vyhotovený příjemcem dotace dne 26.1.2007 (tzn. po stanoveném termínu).
Dle Podmínek čerpání se ukončením realizace akce rozumí datum uvedené na pravomocném kolaudačním rozhodnutí. K dodržení tohoto ukazatele příjemce dotace správci daně předložil kolaudační rozhodnutí, které nabylo právní moci dne 6.1.2007 tzn. po termínu stanoveném v rozhodnutí jako MAX 12/2006. V závěrečném vyhodnocení akce pak příjemce dotace deklaruje, že termín realizace stavební části akce byl dodržen a dodržení termínu rovněž uvádí v aktualizovaném závazném formuláři RA 80; v dokumentech předkládaných správci programu tak uvádí nepravdivé údaje. Dále ve formuláři PROGFIN 3, který je dle Podmínek čerpání závaznou přílohou závěrečného vyhodnocení akce a má být řádně okomentován, jsou nepravdivé údaje uváděny na řádcích A4, B6, B9 a D0.
Podmínky čerpání porušil dále tím, že nedodržel skladbu závěrečného vyhodnocení akce, jelikož její součástí nebyly kopie uzavřených smluv a objednávek (z důvodu jejich absence či neplatnosti – popisováno již v bodech 4 – 7).
Příjemce dotace vyhotovil dokumentaci závěrečného vyhodnocení akce, kterou pak doručil poskytovateli ve stanoveném termínu a závazný časový ukazatel akce tak splnil. Poskytovatel dotace se s údaji zde uvedenými ztotožnil a tím závěrečné vyhodnocení akce definitivně ukončil, a to na základě svého přípisu (bez data), ve kterém konstatuje, že termín realizace akce byl sice o 6 dnů překročen, ale „jelikož nebylo zjištěno jiné porušení podmínek účasti státního rozpočtu uvedených v Rozhodnutí ani jiné neoprávněné použití prostředků státního rozpočtu, bylo závěrečné vyhodnocení akce ukončeno.“
Po ukončení kontroly příjemce dotace předložil správci daně kopii dopisu, jehož prostřednictvím vyzývá dodavatele stavebních prací k vydání bezdůvodného obohacení, a to ve výši 781.000,- Kč a dále správci daně sdělil, že o vrácení finančních prostředků vede s dodavatelem jednání. Ve zmiňovaném dopise je pak částka k vydání bezdůvodného obohacení chybně vyčíslena.

Není kámen jako kámen

Společnost s ručením omezeným podávala daňová přiznání k dani z přidané hodnoty, ve kterých vykazovala pouze přijatá zdanitelná plnění v relativně vysokých objemech a tomu odpovídající vysoký nadměrný odpočet daně.
Při ověřování údajů uvedených v daňovém přiznání byla zjištěna řada nesrovnaností. Jednatelem byla nekontaktní osoba, která měla jako bydliště uvedenu ohlašovnu Městského úřadu a ani v na adrese evidovaného sídla společnosti tuto nikdo neznal a žádná ekonomická činnost zde nebyla provozována. Za společnost pak jednal zástupce předkládající plné moci s jednodenní platností. V dalším řízení pak byla pravost těchto plných mocí vyvrácena znaleckým posudkem.
Z listin, které měl správce daně k dispozici, bylo zjištěno, že výše uplatněného nároku na odpočet daně je ovlivněna fakturami za nákup tzv. „FANCY STONES“ tj. skleněných kamenů používaných při výrobě klenotů. Správci daně se postupně podařilo tyto „obchody“ rozklíčovat. Vysoké částky uvedené na fakturách nebyly nikdy uhrazeny a při místním šetření, provedeném na místě, které bylo správci označeno jako pronajatý sklad byly zjištěny pytle obsahující drť vznikající jako odpad při výrobě skleněných korálků. Tedy nikoliv broušené sklo určené pro výrobu klenotů, jak bylo „papírově“ deklarováno, ale téměř bezcenný brak.
Finanční úřad tak zjistil, že smyslem provedené transakce nebylo podnikání ale podvodné vylákání finančních prostředků ze státního rozpočtu. Tím zabránil neoprávněnému čerpání daně z přidané hodnoty za období od září 2007 do března 2008 v celkové výši více než 35,5 mil. Kč.

I důchody jsou zdanitelnými příjmy

Z informací, které středočeský správce daně obdržel od zahraniční daňové správy vyšlo najevo, že poplatník, který má v jeho působnosti trvalé bydliště je příjemcem zahraničního důchodu a tento důchod po přepočtu na Kč výrazně překračuje výši důchodu, který je podle našeho zákona od daně osvobozen. V rámci šetření správce daně bylo ověřeno, že se jedná o poplatníka, který je rezidentem našeho státu a má tudíž povinnost v ČR zdanit celosvětové příjmy a že tento pravidelně vyplácený důchod ze zahraničí dostával i v následujících letech. Proto byl správcem daně vyzván k podání daňových přiznání za čtyři roky a po vedeném vytýkacím řízení mu byla vyměřena za všechny zdaňovací období částka daně dosahující téměř 100 tis. Kč.

Paušální výdaje

Zákon o daních z příjmů umožňuje podnikatelům uplatnit k dosaženým příjmů prokázané výdaje, ale pokud se poplatník rozhodne, může uplatnit také výdaje paušální částkou – tj. zákonem stanoveným procentem z příjmů. Zákon současně umožňuje způsob uplatnění výdajů v jednotlivých letech měnit. Tato změna má ale své zákonné důsledky, kterými jsou úpravy základu daně tak, jak jsou taxativně stanoveny v ust. § 23 odst. 8 zákona o daních z příjmů. Středočeský správce daně v průběhu daňové kontroly zjistil, že poplatník nezahrnul do úprav základu daně všechny pohledávky a neoprávněně tak snížil základ daně z příjmů fyzických osob. Výsledkem daňové kontroly byla doměřená daň ve výši téměř 32 tis. Kč.

Daň z přidané hodnoty – krácení daně

Správce daně v rámci vyhledávací činnosti zjistil, že fyzická osoba začala v roce 2007 podnikat v oblasti provozování silniční nákladní dopravy jako právní nástupce po zemřelém plátci. V rámci daňové kontroly daně z přidané hodnoty za jednotlivá zdaňovací období I. čtvrtletí 2007 až III. čtvrtletí 2009 správce daně zjistil, že plátce uskutečnil zdanitelná plnění celkem ve výši základu daně 11,012.505,- Kč. Daň z těchto uskutečněných zdanitelných plnění plátce neuvedl v daňových přiznáních a nezaplatil. Plátce daně porušil ustanovení § 21 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, tím, že předmětnou daň neuvedl do daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém mu vznikla povinnost ji přiznat. Plátce daně dále porušil ustanovení § 101 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, tím, že předmětnou daň nezaplatil ve lhůtě pro podání daňového přiznání, to je do 25 dnů po skončení zdaňovacího období. Na základě výše uvedeného zjištění byla plátci za kontrolovaná zdaňovací období dodatečně vyměřena daň z přidané hodnoty v celkové výši 2,092.376,- Kč. Současně s kontrolou daně z přidané hodnoty probíhala u daňového subjektu také kontrola daně silniční za zdaňovací období roku 2007, roku 2008 a roku 2009. Daňový subjekt nepadal daňová přiznání k dani silniční za výše uvedená zdaňovací období, a to ani na výzvy správce daně. Správce daně na základě svých šetření zjistil, že daňový subjekt používal ke své podnikatelské činnosti silniční motorová vozidla, která neuvedl v daňových přiznáních a silniční daň nezaplatil. Daňový subjekt postupoval v rozporu s ustanovením § 2 odst. 1, § 4 odst. 1 písm. b) a § 15 odst. 1 a 2. U daně silniční byla za kontrolovaná zdaňovací období dodatečně vyměřena daň v celkové výši 69.270,- Kč.
Oznámení o podezření z trestného činu zkrácení daně bude podáno.

Daň z přidané hodnoty – neoprávněně uplatněný odpočet

Finanční úřad provedl vytýkací řízení k přiznání k dani z přidané hodnoty za zdaňovací období květen 2009 u společnosti s ručením omezeným. Předmětem podnikatelské činnosti daňového subjektu je mimo jiné správa majetkových účastí v obchodních společnostech. Současně s daňovým přiznáním za měsíc květen roku 2009 předložil daňový subjekt přijatou fakturu od dodavatele společnosti s ručením omezeným se sídlem v Praze, ve které odměna podle smlouvy za projekt činila částku ZD 6,650.000,- Kč, DPH 19% 1,263.500,- Kč. Při ověřování daňového přiznání za zdaňovací období květen 2009 vznikly u správce daně pochybnosti o správnosti údajů uvedených v daňovém přiznání, a to v souvislosti s poměrem uskutečněných a přijatých plnění za posledních 16 měsíců. Správce daně proto společnosti zaslal výzvu k odstranění těchto pochybností. V odpovědi na výzvu plátce do protokolu o ústním jednání uvedl, že plnění bylo společností - dodavatelem poskytnuto na základě Poradenské smlouvy o poskytování poradenských služeb, uzavřené mezi plátcem a dodavatelskou společností a předmět smlouvy byl splněn. Smlouva o poskytování poradenských služeb byla při jednání správci daně předložena. Dále plátce uvedl, že společnost se stala majoritním vlastníkem cenných papírů akciové společnosti se sídlem v Moravské Třebové a doložil výpis ze střediska cenných papírů, dále doložil kopii bankovního výpisu s úhradou přijaté faktury. Dále uvedl, že přijaté plnění bylo použito v souladu s obchodní činností společnosti, tj. vlastnictví a správa obchodního podílu. Správce daně v centrálním registru daňových subjektů zjistil, že společnost - dodavatel nemá žádné zaměstnance. Dožádáním místně příslušného správce daně bylo zjištěno, že k realizaci poradenských služeb pro plátce nepřijala tato společnost žádné externí služby, pouze od jednoho dodavatele přijímá poradenské služby týkající se obchodní strategie za paušální měsíční částku v řádu desetitisíců korun. Ve smlouvě o poskytování poradenských služeb je v čl. 2 „Předmět projektové smlouvy“ uvedeno, že poskytovatel bude poskytovat objednateli poradenské služby, které mají vést ke sjednanému výsledku a za to se objednatel zavazuje uhradit odměnu. V čl. 4.1 smlouvy je definován sjednaný výsledek jako stav, kdy budou uzavřeny smlouvy o převodu akcií mezi objednatelem a vybranými akcionáři společnosti se sídlem v Moravské Třebové, kdy předmětem těchto smluv bude převod akcií na objednatele, a to o velikosti alespoň 85% základního kapitálu společnosti. Správce daně vyhodnotil všechny získané důkazní prostředky a dospěl k závěru, že plátce neprokázal přijetí zdanitelného plnění z faktury č. 29410039 od společnosti se sídlem v Praze, ani použití tohoto plnění pro vlastní ekonomickou činnost. Hodnocení důkazních prostředků bylo provedeno správcem daně ve zprávě z vytýkacího řízení, se kterou byl plátce seznámen 21.1.2010. Plátce se dostavil dne 17.2.2010 na finanční úřad a předložil jako další důkazní materiál 3 šanony s tím, že materiály v nich uložené jsou důvěrné, a že odmítá, aby z nich byly pořízeny správcem daně kopie. Dále uvedl, že se jedná o výběr písemností, vztahujících se k plnění od společnosti se sídlem v Praze a tyto materiály považuje za podstatné ve vztahu k předmětu plnění, ale v tento moment není schopen přesně označit materiály, které byly dodavatelem fyzicky předány. Při poradenství se dodavatel vyjadřoval i k materiálům předaných od jiných subjektů spolupracujících na dané transakci, což byla především jedna právní kancelář a společnost s ručením omezeným zabývající se poradenskou činností se sídlem v Praze. Plátce nechal na finančním úřadu pouze jeden šanon s kopiemi písemností a ostatní materiály předloží ve svém sídle dne 25.2.2010. Správce daně vyhodnotil všechny předložené i jím získané důkazní prostředky a učinil závěr, že plátce neprokázal oprávněnost uplatněného odpočtu z faktury č.29410039 ve výši 1,263.500 Kč a nevyvrátil tak pochybnosti správce daně o správnosti údajů uvedených v přiznání k DPH za zdaňovací období květen 2009. Plátce při své ústní odpovědi na výzvu mluvil v obecné rovině a informace, které vedly k získání akcií řekl, že jsou důvěrné. Plátce konkrétně neuvedl ani nedoložil žádný důkazní materiál, kterým by prokázal, co bylo konkrétně obsahem poradenských služeb, resp. fakturované odměny, v čem konkrétně poradenství spočívalo, jaká konkrétní doporučení či konkrétní informace měl získat. Předložené písemnosti lze běžně získat z veřejných složek Obchodního rejstříku. Plátce v průběhu vedeného daňového řízení neprokázal, že mu vznikl nárok na odpočet daně ve výši 1,263.500,- Kč dle ustanovení § 72 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. Finanční úřad na základě provedeného vytýkacího řízení uplatněný nadměrný odpočet snížil o částku 1,263.500 Kč.
Oznámení o podezření z trestného činu zkrácení daně nebude podáno.

Daň z příjmů fyzických osob – zneužití práva na uplatnění daru

Daňový subjekt snížil základ daně a daň z příjmů fyzických osob o dar občanskému sdružení. Hlavním cílem sdružení byl dle jeho stanov rozvoj kultury tělesné a duševní, podpora členů ve sportovních aktivitách, zajištění sportovních, kulturních a vlastivědných akcí, podpora při navazování kontaktů s jinými spolky a propagace zdravého způsobu života. Daňový subjekt byl podle stanov jedním ze zřizovatelů a doživotním členem správní rady sdružení. Daňovou kontrolou bylo zjištěno, že sdružení nemělo jiné výnosy než dary od svých členů a také podporu sportovních, kulturních a vzdělávacích aktivit poskytovalo pouze svým členům.
Daňový subjekt v průběhu kalendářního roku vynakládal z vlastních prostředků částky určené na úhradu výdajů na jeho osobní potřebu a na osobní potřebu jemu blízkých osob (např. rodinný zájezd do zahraničí, vstupné do aquaparku, výbavu na yachting, poplatky za výuku angličtiny) a tyto prostředky mu byly následně uhrazeny sdružením. K úhradě došlo vzájemným zápočtem „pohledávky“ daňového subjektu za sdružením z titulu předložených dokladů za jeho volnočasové aktivity s jeho závazkem poskytnout sdružení dar. Obdobným způsobem postupovali i ostatní členové sdružení.
Dar tak byl při celkovém posouzení skutkového stavu použit na financování osobních potřeb daňového subjektu a jemu blízkých osob, což bylo v rozporu s účelem příslušného ustanovení zákona o daních z příjmů. Jednání daňového subjektu tak lze charakterizovat jako zneužití práva na uplatnění daru ke snížení daňové povinnosti poskytovatele daru. Daňovému subjektu byla doměřena daň z příjmů fyzických osob ve výši 17.152 Kč.
Daňový subjekt se proti dodatečnému platebnímu výměru odvolal, odvolací orgán odvolání zamítl. Případ byl dále podroben přezkumu krajského soudu, který se rovněž přiklonil k závěrům správce daně.

Dotace

Rozhodnutím o účasti státního rozpočtu na financování akce byla tělovýchovné jednotě přiznána ze státního rozpočtu neinvestiční dotace na rok 2006 ve výši 1,100.000,- Kč a neinvestiční dotace na rok 2007 ve výši 1,500.000,- Kč. Dotace byly poskytnuty v rámci programu Údržba a provoz (dotace je orientována na podporu zajištění údržby a provozu sportovních a tělovýchovných zařízení v oblasti sportu) na akci „Oprava střechy ve sportovní hale……..“.
Při kontrole dotačních prostředků na rok 2006 bylo zjištěno, že příjemce dotace porušil účel dotace stanovený rozhodnutím, neboť část dotace ve výši 900.000,- Kč byla převedena na spořící účet sportovního oddílu a převedené prostředky, pak byly použity na běžný provoz subjektu a nikoliv na úhradu faktur souvisejících s dotovanou akcí, došlo tedy k jejímu neoprávněnému použití na jiný než stanovený účel. V daném případě tedy příjemce dotace použil na běžný provoz prostředky, jež byly poskytnuty na jiný účel, tj. na opravu střechy ve sportovní hale.
Při kontrole dotačních prostředků na rok 2007 bylo dále zjištěno, že subjekt téměř celou akci uskutečnil během roku 2006 a v roce 2007 došlo pouze k úhradě nákladů ve výši 108.000,- Kč. Nutno dodat, že na danou akci rovněž přispěl kraj a město. Z výše uvedeného vyplývá, že v roce 2007 tělovýchovná jednota dotaci již nepotřebovala, i přesto ji obdržela a vyčerpala.
Porušením podmínek stanovených rozhodnutím o účasti státního rozpočtu na financování akce se příjemce dotace dopustil neoprávněného použití poskytnutých prostředků a tím porušení rozpočtové kázně, a proto mu byla částka neoprávněného použití prostředků ve výši 2,400.000,- Kč uložena k vrácení zpět do státního rozpočtu. Současně mu bylo předepsáno penále ve výši 1,869.900,- Kč.
Současný stav: Finanční ředitelství doporučilo žádosti o prominutí nevyhovět.

Daň z příjmů fyzických osob a daň z přidané hodnoty – doměřená daň

Správce daně provedl daňovou kontrolu daně z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2006 a daně z přidané hodnoty za zdaňovací období II. až IV. čtvrtletí 2006 u daňového subjektu – fyzické osoby podnikající v oblasti zednictví.
Daňová kontrola byla zahájena na základě skutečností zjištěných v průběhu vytýkacího řízení prováděného k podanému přiznání k DPH za III. čtvrtletí 2006. V průběhu prováděného šetření plátce neprokázal, že stavební práce přijal od subjektů uvedených na daňových dokladech.
V průběhu daňové kontroly zjistil správce daně, že daňový subjekt má v daňové evidenci a evidenci pro daňové účely (dále jen „evidence“) uplatněné doklady od společnosti C s.r.o. a společnosti M. Vzhledem k nedostatečné specifikaci rozsahu a předmětu plnění u dokladů, na kterých byl uveden dodavatel „C s.r.o.“, bylo zasláno dožádání na místně příslušný finanční úřad společnosti C s.r.o. Z odpovědi vyplynulo, že společnost C s.r.o. šetřené faktury nevystavila a ani je nemá uvedeny v evidenci a v účetních knihách. Dále bylo zjištěno, že společnost C s.r.o. není majitelem bankovního účtu uvedeného na daňových dokladech.
Na základě výzvy k součinnosti třetích osob byl bance sdělen majitel těchto účtů, pan A.M., který neměl se jmenovanou společností dle výpisu z obchodního rejstříku nic společného. Tento účet byl uveden také na dokladech, na kterých byla jako dodavatel uvedena „společnost M“. Rovněž grafická forma faktur předložených kontrolovaným daňovým subjektem, na kterých je jako dodavatel uvedena společnost C s.r.o. a společnost M, byla shodná.
Vzhledem k nedostatečnému označení dodavatele na fakturách, u kterých byl uveden dodavatel „společnost M“, bylo zasláno dožádání na místně příslušný finanční úřad společnosti M s.r.o. Z odpovědi vyplynulo, že společnost M s.r.o. šetřené faktury nemá ve svém účetnictví a že je nevystavila.
Správce daně při posuzování oprávněnosti uplatněných nároků na odpočet daně vycházel rovněž ze skutečností, které byly zjištěny v rámci předchozích daňových řízení provedených u kontrolovaného daňového subjektu V rámci těchto řízení byly prováděny výslechy svědků, jejichž výsledky byly relevantní pro posouzení důkazních prostředků předložených daňovým subjektem v průběhu daňové kontroly.
Následně byla daňovému subjektu předána výzva, ve které byl daňový subjekt seznámen s výše uvedenými zjištěními. Zároveň správce daně daňový subjekt vyzval, aby předložil důkazní prostředky prokazující, že předmětné stavební práce skutečně přijal od společnosti C s.r.o. a společnosti M. Ve lhůtě stanovené výzvou se DS ke skutečnostem zjištěným správcem daně nevyjádřil, nepředložil a ani nenavrhl žádné důkazní prostředky.
Daňový subjekt neprokázal, že výdaje uplatněné v rámci vykázaného základu daně DPFO byly výdaji vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, jelikož neprokázal komu a za jaké plnění byly vydány, a proto nelze ani vyhodnotit jejich vazbu na zdanitelné příjmy. V rámci kontroly DPH daňový subjekt neprokázal, že nárok na odpočet daně uplatnil na základě daňových dokladů vystavených plátcem daně a že předmětná zdanitelná plnění přijal od plátce uvedeného na dokladech.
Doměřená daň DPFO 2,020.336,-- Kč
Doměřená daň DPH 686.308,-- Kč
Současný stav: Dodatečné platební výměry jsou v právní moci.

Daň dědická, darovací a daň z převodu nemovitostí – nesprávné ocenění budov

Ve znaleckých posudcích jsou trvale zjišťovány nedostatky, uvádíme proto jeden z možných případů:
Daňový subjekt uzavřel kupní smlouvu na prodej nemovitostí a podal daňové přiznání k dani z převodu nemovitostí s povinnými přílohami.
V rámci daňového řízení byla provedena kontrola správnosti ocenění nemovitostí ve znaleckém posudku dodaném daňovým subjektem. Bylo zjištěno, že znalec nesprávně ocenil všechny prodávané budovy. Z prodávaných budov byla k datu právních účinků vkladu do katastru nemovitostí pronajata pouze jedna z těchto budov. Ostatní budovy nebyly vůbec pronajímány.
Správce daně zaslal daňovému subjektu výzvu k odstranění pochybností, kterou sdělil daňovému subjektu výše uvedené pochybnosti.
Daňový subjekt následně dodal opravený znalecký posudek a doplatil rozdíl na dani. Základ daně se po zaokrouhlení zvýšil z částky 3,500.000 Kč na částku 4,790.200 Kč, daňová povinnost se zvýšila o částku 38.706,- Kč.
Současný stav případu: Platební výměr je pravomocný. Celá daň byla uhrazena.

Pochybení při čerpání dotace

Městu byla v roce 2002 Státním fondem rozvoje bydlení poskytnuta investiční dotace ve výši cca 20 mil. Kč na výstavbu domu s pečovatelskou službou.
Výstavba domu s 29ti byty byla řešena jako novostavba dvou objektů s vybavením pro obyvatele domu a veřejnou jídelnou, vč. souvisejících inženýrských sítí, komunikací a zpevněných ploch a technologického vybavení kuchyně.
Termín pro předložení žádosti o závěrečné vyhodnocení akce stanovil poskytovatel do tří měsíců ode dne právní moci kolaudace stavby. Žádost byla doručena Státnímu fondu rozvoje bydlení až 6 měsíců po stanoveném termínu.
Příjemce dotace použil prostředky poskytnuté Státním fondem rozvoje bydlení na výstavbu domu s pečovatelskou službou, ale i na úhradu nákladů na demolici původního objektu, na kácení stromů, odstranění pařezů, což bylo v rozporu s podmínkami čerpání prostředků.
Dalšího porušení rozpočtové kázně se příjemce dotace dopustil při uzavírání nájemních smluv s nájemci bytů. Podle podmínek poskytnutí dotace má příjemce dotace po dobu dvaceti let dodržovat podmínku, vyplývající z ustanovení § 10 odst. 2 zákona č. 102/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, že smlouvu o nájmu bytu v domě zvláštního určení může pronajímatel (město) uzavřít jen na základě písemného doporučení obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Město nedoložilo uvedená doporučení při následném obsazování jednotlivých bytů v pečovatelském domě. Uvedenou podmínku stanovil poskytovatel jako závaznou.
Městu byla doměřena dotace v plné výši vč. penále, město podalo žádost o prominutí. Ministerstvo financí zatím nerozhodlo.

Krácení daně u kterého mimo jiné policie uložila peněžitý trest

V měsíci dubnu finanční úřad obdržel od okresního soudu trestní příkaz, kterým samosoudce okresního soudu v únoru 2010 shledal vinným ze spáchání trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné platby (§ 148 odst. 1 trestního zákona) podnikatele a odsoudil jej k trestu odnětí svobodu v trvání 6 měsíců s podmíněným odkladem na dobu 2 léta a peněžitému trestu 50.000,-- Kč. Trestní příkaz nabyl právní moci 5.3.2010.
V daném případě šlo o daňový subjekt, u kterého finanční úřad provedl daňové kontroly za zdaňovací období r. 2007. Na základě těchto daňových kontrol, které byly provedeny na základě vyhodnocení údajů uvedených v daňových přiznáních, byla daňovému subjektu dodatečně vyměřena daň z příjmů fyzických osob ve výši 600 tis. Kč a daň z přidané hodnoty ve výši 248 tis. Kč. Tento případ je zejména zajímavý tím, že se jedná o první rozhodnutý případ, u kterého v průběhu trestního řízení na základě požadavku Policie ČR finanční úřad zpracovával odborné stanovisko k vyčíslení škody způsobené zkrácením daně a u něhož byl uložen mimo jiné i peněžitý trest.

Kontrola provedená za pomoci speciálního softwaru IDEA

Finanční úřad prováděl daňovou kontrolu daně z příjmu právnických osob u daňového subjektu za zdaňovací období roku 2007. Důvodem výběru daňového subjektu k provedení kontroly na dani z příjmu právnických osob, bylo zjištění z analyticko-vyhledávací činnosti, která byla zaměřena na velké stavební společnosti, u nichž správce daně předpokládal existenci nedokončené výroby.
Na základě konkrétního předpokladu byla kontrola již zaměřena na ověření účtování nedokončené výroby, kromě jinak běžných kontrolních postupů. Daňový subjekt doložil správci daně účetnictví na technickém nosiči dat, jehož součástí byla i evidence zakázek, tudíž správce daně byl schopen velmi konkrétně vznést pochybnosti o nákladech proúčtovaných na účtech 501000 - Spotřeba materiálu a 518000 - Služby (dále byly některé částky proúčtovány na účty 512000 - Cestovné, 538000 - Ostatní daně a poplatky, 548000 - Ostatní provozní náklady), u kterých bylo evidentní, že souvisí s rozpracovanými zakázkami. Správce daně pomocí speciálního softwaru IDEA (který lze využít, jsou-li daňovým subjektem předána data z účetnictví správci daně na technickém nosiči dat) zkompletoval náklady a výnosy, jež souvisely se zakázkami zpracovávanými v roce 2007. Následně do výzvy specifikoval již konkrétní náklady, k nimž nebyly přiřazeny výnosy či byly pouze v minimální výši. Po provedeném dokazovacím řízení byly identifikovány náklady ve výši 620 tis. Kč k rozpracovaným zakázkám. Vydané faktury za tyto zakázky byly vystaveny až v roce 2008 (k vyfakturování přímých nákladů na tyto zakázky nedošlo do konce roku 2007). Přesto, u těchto zakázek nedošlo k proúčtování stavu zásob nedokončené výroby k 31. 12. 2007 na vrub příslušných účtů účtové skupiny 12 - Zásoby vlastní výroby - souvztažně s příslušným účtem účtové skupiny 61 - Změna stavu zásob vlastní činnosti.
Daňový subjekt podal ještě před zahájením daňové kontroly dodatečné přiznání k dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období 2007, ve kterém byl výsledek hospodaření zvýšen o 130 tis. Kč jako změna stavu zásob vlastní činnosti. K této skutečnosti samozřejmě správce daně přihlédl a proto snížil nezahrnuté výnosy do základu daně roku 2007 o 130 tis. Kč tj. na 490 tis. Kč. Neproúčtováním výše uvedených přímých nákladů na uvedené zakázky do stavu zásob nedokončené výroby v celkové výši 490 tis. Kč, tzn. jejím nezahrnutím do výnosů roku 2007 došlo k porušení ustanovení § 18 odst. 1 zákona o daních z příjmů. Kontrolou byl dále zvýšen výsledek hospodaření dle ustanovení § 23 odst. 3 písm. a) bod 2 zákona o daních z příjmů o 11 tis. Kč s odkazem na porušení § 24 odst. 2 písm. zj) zákona o daních z příjmů - zjištění se vztahovalo k výpočtu příspěvku zaměstnavatele na penzijní připojištění.
Výsledkem daňové kontroly bylo zvýšení základu daně o 501 tis. Kč a dodatečně stanovená daň ve výši 120 tis. Kč. Daňový subjekt názor správce daně akceptoval a nevyužil řádných opravných prostředků.

Daň z přidané hodnoty – neoprávněně uplatněný odpočet DPH

Při kontrole společnosti s ručením omezeným bylo zjištěno, že si uvedená společnost uplatnila nárok na odpočet DPH i na základě dokladů, dle kterých byly předmětem zdanitelného plnění velmi nesrozumitelně a obecně popsané služby. Vznikly proto pochybnosti o tom, zda k uskutečnění těchto plnění vůbec došlo. Tyto pochybnosti byly potvrzeny na základě dožádání, které bylo zasláno místně příslušnému správci daně společnosti, která služby měla údajně uskutečnit. Na základě důkazů předložených správcem daně pak jednatel společnosti prohlásil, že nemá k dispozici důkazní prostředky, kterými by daňový subjekt mohl přijetí zdanitelných plnění prokázat. Pro porušení § 73 odst.1 ZDPH byla za kontrolovaná zdaňovací období roku 2006 a 2007 doměřena daň ve výši 484.842 Kč.

Daň z přidané hodnoty – neuznaný odpočet

Kontrola byla provedena u společnosti s ručením omezeným na dani z přidané hodnoty za období r. 2007.
Hlavním předmětem podnikání daňového subjektu v kontrolovaných obdobích byla koupě zboží a prodej, zprostředkovatelská činnost
Daňová kontrola byla zahájena se zmocněným zástupcem společnosti.
Následně byla daňovému subjektu i zmocněnému zástupci doručena výzva dle § 31 odst. 9 a § 16 odst. 2 písm. c) ZSDP.
Daňový subjekt ani výzvu nepředložil požadované doklady, které by prokázaly v plné výši uplatněný nárok na odpočet DPH.
Daňovému subjektu nebyl uznán nárok na odpočet daně ve výši 1,799.796,- Kč.

Daň z příjmů právnických osob – snížení daňové ztráty

Daňový subjekt: s.r.o.
Kontrola DPPO za zdaňovací období roku 2008
Daňový subjekt vykázal jako náklad částku 20,469.702,- Kč zaúčtovanou na účet 562-102. Jednalo se úroky z půjčky poskytnuté v částce 10,431.210 EURO obchodní společností se sídlem v Lucembursku. Půjčka byla poskytnuta za účelem úhrady kupní ceny 100% vlastnického podílu v mateřské společnosti.
V případě vykázaných úroků se tedy jedná o náklad mateřské společnosti v souvislosti s držbou podílu v dceřiné společnosti, který nelze ve smyslu § 25 odst. 1 písm. zk) zákona č.586/1992 Sb. v platném znění uznat jako náklad na dosažení,zajištění a udržení příjmů pro daňové účely.V souladu s § 23 odst. 3 písm. a) zákona o dani z příjmů bude proto o výše uvedenou částku snížena daňová ztráta uvedená poplatníkem v daňovém přiznání.
Výsledek kontroly: snížení daňové ztráty o 20,469.702,- Kč.

Daň z příjmů právnických osob – dodatečně stanovená daňová povinnost

U daňového subjektu, právnické osoby, zabývající se mezinárodní kamionovou přepravou, autobusovou dopravou a stavebnictvím, byla provedena kontrola DPPO za zdaňovací období od 1. 1. 2006 do 31. 12. 2006.
V podaném přiznání k DPPO za kontrolované zdaňovací období vykázal daňový subjekt zisk ve výši 92.000,- Kč. V průběhu daňové kontroly bylo mimo další skutečnosti zjištěno, že daňový subjekt zaúčtoval na nákladový účet č. 518 080 – nájemné částku ve výši 2,737.000,- Kč na základě pokladního výdajového dokladu ze dne 31.12.2006 a na účet č. 518 110 – služby na režii částku ve výši 900.000,- Kč na základě pokladního výdajového dokladu ze dne 31.12.2006. Na obou pokladních výdajových dokladech byla jako příjemce částek uvedena společnost personálně propojená s kontrolovaným daňovým subjektem, jménem obou společností jednala jedna a táž osoba. Za účelem prověření oprávněnosti zaúčtovaných nákladů bylo místně příslušnému správci daně dodavatele doručeno dožádání, se žádostí o zjištění, zda dodavatel o částkách uvedených na předmětných pokladních výdajových dokladech účtoval. V odpovědi na dožádání sdělil dožádaný správce daně, že jednatel dodavatele se ke správci daně sice dostavil, avšak požadované doklady nedoložil, na další jednání se buď omluvil, nebo se bez omluvy nedostavil a později přestal se správcem daně komunikovat. Z tohoto důvodu nemohl dožádaný správce daně provést u dodavatele dožadované úkony. Proto byla daňovému subjektu zaslána výzva podle ustanovení § 31 odst. 9 ZSDP, ve které byl vyzván k předložení veškerých důkazních prostředků prokazujících, že u částek zaúčtovaných na základě výše uvedených pokladních dokladů na účty 5. účtové třídy a následně uplatněných při stanovení základu daně z příjmů právnických osob za kontrolované zdaňovací období, se jednalo o náklady podle ustanovení § 24 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů ve znění platném pro kontrolované zdaňovací období (dále jen „ZDP“). Daňový subjekt na výzvu žádným způsobem nereagoval a nepředložil žádné důkazní prostředky, kterými by prokázal oprávněnost nákladů ve výši 3,637.000,- Kč zaúčtovaných na základě výdajových pokladních dokladů. Z tohoto důvodu bylo vyhodnoceno, že daňový subjekt neunesl důkazní břemeno a neprokázal, že náklady ve výši 3,637.000,- Kč byly vynaloženy ve smyslu ustanovení § 24 odst. 1 ZDP na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů.
Na základě výsledků daňové kontroly vydal správce daně dodatečný platební výměr na DPPO za kontrolované zdaňovací období, kterým byla daňovému subjektu dodatečně stanovena daňová povinnost. Daňový subjekt se proti dodatečnému platebnímu výměru neodvolal.