Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Vysvětlení postupu stanovení základu daně z nabytí nemovitých věcí

14. 2. 2014

V zákonném opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí (dále jen "zákonné opatření") je základ daně upraven v § 10, dle kterého je základem daně z nabytí nemovitých věcí nabývací hodnota snížená o uznatelný výdaj.

Uznatelným výdajem je odměna a náklady zaplacené znalci ( §24) za podmínky, že:

  • znalecký posudek je vyžadovanou přílohou daňového přiznání (§ 36),
  • výdaje jsou zaplaceny znalci poplatníkem,
  • výdaje jsou prokázány,
  • výdaje jsou uplatněny v daňovém přiznání nebo dodatečném daňovém přiznání.

Zákonné opatření upravuje čtyři typy nabývací hodnoty (§ 12):

  1. Sjednaná cena (§ 13) – vychází z ust. § 4 zákonného opatření, ve kterém je definice úplaty. Do sjednané ceny se zahrnují veškerá penězi ocenitelná protiplnění, tj. i nepeněžitá (např. převzetí dluhu). V některých případech je sjednaná cena výlučně nabývací hodnotou (§ 22), ve většině případů se pro určení nabývací hodnoty porovnává se srovnávací daňovou hodnotou.
  2. Srovnávací daňová hodnota (§ 14) je částka odpovídající 75% zjištěné ceny nebo 75% směrné hodnoty, ke které se porovnává cena dohodnutá v kupní smlouvě, tj. sjednaná cena. U kterých nemovitých věcí lze směrnou hodnotu určit, je stanoveno v § 15 zákonného opatření, postup výpočtu upravuje prováděcí vyhláška MF k zákonnému opatření č. 419/2013 Sb. Je-li předmětem nabytí vlastnického práva nemovitá věc, u které lze směrnou hodnotu určit, zvolí si poplatník v daňovém přiznání zda chce určit srovnávací daňovou hodnotu ze zjištěné ceny (pak je povinen doložit znalecký posudek a v daňovém přiznání vypočítat daň) nebo ze směrné hodnoty (pak platí zálohu z ceny sjednané a je povinen vyplnit přílohy daňového přiznání pro výpočet směrné hodnoty). Směrnou hodnotu si poplatník sám nevypočítává, pouze v daňovém přiznání uvádí údaje nezbytné pro její výpočet provedený správcem daně.
  3. Zjištěná cena – pro případy, kdy nelze cenu nemovité věci stanovit jiným způsobem nebo kdy zákonné opatření stanoví, že je nabývací hodnotou výhradně zjištěná cena (§ 16 a § 23).
  4. Zvláštní cena – v případech výslovně v zákonném opatření uvedených (§ 17 - §21), kdy lze využít pro daňové řízení cenu stanovenou pro jiný účel (soudní nebo správní řízení, při vydražení, exekuci apod.).

Nabývací hodnota se určuje vždy k datu, k němuž se posuzují i ostatní prvky daňověprávního vztahu, tj. k datu nabytí vlastnického práva k nemovité věci.

Postup určení nabývací hodnoty je graficky znázorněn v přiložených souborech.

Přílohy