Vymáhání 2020

NSS zamítl kasační stížnost daňového subjektu, kdy předmětem sporu byla důvodnost žádosti o zastavení daňové exekuce. NSS konstatoval, že nebyly naplněny důvody pro zastavení daňové exekuce na návrh podaný měsíc po jejím zahájení z důvodu § 181 odst. 2 písm. f) daňového řádu, neboť daňová exekuce prováděná dle § 190 daňového řádu postihuje i prostředky, které na tento účet dojdou do 6 měsíců ode dne vyrozumění o právní moci exekučního příkazu. S ohledem na konkrétní situaci daňového subjektu tak nebylo vyloučeno, že daňový subjekt získá další pohledávky u poskytovatele platebních služeb. Obtíže způsobené výší daňového nedoplatku, resp. jeho vymáháním, nemohou být duplicitně řešeny prostřednictvím zastavení daňové exekuce, nýbrž prostřednictvím institutu posečkání.

NSS vyhověl kasační stížnosti daňového subjektu a nepotvrdil postup Finanční správy v případě započtení vratitelného přeplatku na pohledávku penále v průběhu insolvenčního řízení. NSS v rozšířeném senátu dospěl k závěru, že penále vázané k odvodu za porušení rozpočtové kázně se v insolvenčním řízení uspokojuje, avšak nikdy jako pohledávka za majetkovou podstatou. Penále je možné uspokojit pouze jako pohledávku vzniklou před rozhodnutím o úpadku.

Nejvyšší správní soud vyhověl kasační stížnosti daňového subjektu v oblasti daňové exekuce. NSS uvedl, že nesprávné poučení o možnosti nabídky předražku, tedy nesprávné uvedení předpokladů (podmínek) pro nabytí vlastnického práva, je vadou dražební vyhlášky [srov. § 199 odst. 2 písm. g) daňového řádu, srov. i znění § 336b odst. 1 písm. h) o. s. ř.], tedy postupu správce daně v řízení, která v projednávané věci měla vliv na zákonnost rozhodnutí o udělení příklepu.