NSS vyhověl kasační stížnosti daňového subjektu směřující proti usnesení MS v Praze o odmítnutí žaloby proti exekučnímu příkazu z důvodu nevyčerpání všech řádných opravných prostředků. NSS dospěl k závěru, že ani po novele provedené zákonem č. 283/2020 Sb., účinné od 1. 1. 2021, nepředstavuje námitka podle § 159 DŘ podaná proti exekučnímu příkazu řádný opravný prostředek ve smyslu § 68 písm. a) s. ř. s., který je nutné vyčerpat před podáním správní žaloby. Námitka ani po novele nemá nezbytný a určující znak řádného opravného prostředku, kterým je vliv na právní moc napadeného rozhodnutí. Takový vliv nelze ani výkladově dovodit, neboť z hodnot a principů právního řádu nevyplývá u tohoto typu rozhodnutí naléhavá potřeba existence řádného opravného prostředku, ani potřeba vztáhnout odklad jeho právní moci i na možnost podání námitky, která by ospravedlnila dotvoření práva nad rámec doslovného znění textu zákona. Dále u námitky nejsou naplněny ani další typické znaky jako je odložení vykonatelnosti a jiných právních účinků a přesunutí příslušnosti k rozhodnutí na nadřízený správní orgán. Námitku nelze považovat za řádný opravný prostředek ani na základě vůle zákonodárce projevené ve zmiňované novele, neboť zákonodárce nezvolil ideálně formulovaný text, čímž zapříčinil, že adresátům právních norem nemusí být povaha institutu námitky podávané proti rozhodnutí správce daně na první pohled zřejmá. Nad to by trváním na uplatnění námitky mohlo dojít k absurdnímu důsledku řetězení dalších a dalších námitek proti rozhodnutím o námitkách a tím i zamezení přístupu k soudu, jež by bylo nutno odstranit dalším soudním dotvářením práva, konkrétně teleologickou redukcí. Dle NSS tak jsou i po zmíněné novele exekuční příkaz a rozhodnutí o námitce dvěma samostatnými a samostatně žalovatelnými správními rozhodnutími.
