Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Silniční daň 2020

NSS vyhověl kasační stížnosti Finanční správy ve věci daně silniční ohledně možnosti snížení sazby daně podle § 6 odst. 9 zákona o dani silniční. Dle názoru NSS správce daně nebyl povinen vyzvat daňový subjekt, jakožto podnikatele, aby dotvrdil konkrétní měsíce, v nichž předmětné vozidlo k podnikání nevyužíval, a aby tato svá tvrzení prokázal. S ohledem na ustanovení § 6 odst. 9 zákona o dani silniční, které nepřipouští možnost snížení sazby daně pro podnikající subjekty, se jedná o úkon směřující k prokázání skutečnosti nemohoucích ovlivnit výsledek řízení a nejedná se tudíž o vadu řízení. Pokud totiž správce daně správně naznal, že daňový subjekt nesplňuje byť jen některou podmínku pro uplatnění snížení sazby daně, bylo by z hlediska hospodárnosti řízení vskutku neefektivní provádět dokazování směřující k prokázání dalších podmínek pro toto beneficium.

NSS zamítl kasační stížnost daňového subjektu a potvrdil správnost postupu orgánů Finanční správy, když konstatoval, že v posuzovaném případě bylo daňovému subjektu sděleno penále za prodlení úhrady daňových povinností na dani silniční ve lhůtě pro vybrání daně dle zákona o správě daní a poplatků. Současně NSS konstatoval, že není povinností správce daně, aby společně s oznámením o provedení určitého úkonu směřujícího k vybrání, zajištění nebo vymožení nedoplatku daňový subjekt současně poučil, že takový úkon vede k přerušení a novému běhu promlčecí lhůty.

NSS zamítl kasační stížnost daňového subjektu a potvrdil postup Finanční správy stran zamítnutí návrhu daňového subjektu na obnovu řízení ve věci daně silniční. Dle názoru NSS nepředstavuje rozhodnutí ve věci pojištění odpovědnosti z provozu motorového vozidla rozhodnutí o předběžné otázce ve vztahu k rozhodnutí ve věci daně silniční.

NSS zamítl kasační stížnost daňového subjektu a potvrdil názor Finanční správy v oblasti silniční daně, když konstatoval, že soukromoprávní aspekty prodeje vozidel nemají pro posouzení zdanění daní silniční žádnou relevanci.  Finanční orgány správně vyměřily daňovému subjektu daň na základě údajů obsažených v registru vozidel, kde byl daňový subjekt uveden jako jejich provozovatel. Bylo na daňovém subjektu, aby v případě převodu vlastnictví zajistil změnu zápisu, což neučinil.

NSS svým rozsudkem vyhověl kasační stížnosti daňového subjektu a  vrátil věc k dalšímu řízení správci daně. Správce daně vyměřil daň silniční za roky 2011, 2012 a 2013. NSS nepřisvědčil názoru Finanční správy  a uvedl, že daňovému subjektu nelze silniční daň za daná vozidla vyměřit, neboť nebyly naplněny podmínky § 2 odst. 1 zákona o dani silniční. Dle NSS daňový subjekt unesl svoje důkazní břemeno k prokázání zániku vozidel v roce 2002, přestože byl až do roku 2014 evidován jako jejich vlastník a provozovatel. NSS konstatoval, že v daňovém řízení je třeba vycházet z určité míry pravděpodobnosti a po daňovém subjektu nelze požadovat prokázání tvrzených skutečností s absolutní jistotou, ale postačí prokázat dostatečnou míru pravděpodobnosti.

2022 2021 2020 2019