Správní trestání 2019

NSS zamítl kasační stížnost daňového subjektu, neboť mu byla uložena pokuta za správní delikt dle zákona o účetnictví. Uvedeného správního deliktu se daňový subjekt dopustil tím, že neprokázal provedení inventarizace majetku a závazků v souladu s § 29 a § 30 zákona o účetnictví, a dále tím, že nevedl skladovou evidenci zásob v souladu s § 9 odst. 7 vyhlášky č. 500/2002 Sb. NSS nejprve upozornil, že daňový subjekt opakovaně zaměňuje právní argumentaci směřující vůči správnímu řízení o uložení pokuty za správní delikt dle zákona o účetnictví s námitkami uplatnitelnými pouze v daňovém řízení o dodatečném doměření DPH. Jedná se o skutkově odlišná jednání, která jsou postihována v samostatných řízeních na sobě nezávislými sankcemi. NSS svým rozsudkem zcela potvrdil závěry Finanční správy a vyměření pokuty. K její výši pak uvedl, že považuje vypřádání provedené krajským soudem za zcela dostatečné a odkázal na precizní zdůvodnění v napadeném rozhodnutí.

NSS se nejprve vyjádřil k tomu, že podání blanketní kasační stížnosti ze strany Finanční správy nepředstavuje zneužití práva, jak se domníval daňový subjekt. Stran samotné klíčové otázky pak NSS tímto rozsudkem vyhověl kasační stížnosti Finanční správy, které dal za pravdu ve věci dostatečné míry konkrétnosti výroku rozhodnutí o správním deliktu i výroku oznámení o zahájení řízení. Podle NSS krajský soud svými závěry o nedostatečnosti vymezení skutkové věty ve výroku rozhodnutí o správním deliktu zcela stírá jakýkoliv rozdíl mezi výrokem a odůvodněním, protože pokud by takto měly vypadat výroky správních rozhodnutí, žádné odůvodnění by nebylo třeba.

NSS vyhověl kasační stížnosti Finanční správy ve věci uložení pokuty za správní delikt týkající se provozování nelegálního pokerového turnaje. NSS nepřisvědčil závěrům krajského soudu, že se správní orgány dopustily pochybení při zjišťování skutkového stavu věci a porušily zásadu volného hodnocení důkazů, naopak se ztotožnil s námitkami v kasační stížnosti, že skutkový stav byl zjištěn dostatečně, a že v dané věci nepanují důvodné pochybnosti. NSS stejně jako správní orgány zpochybnil výpovědi svědků, kteří provozování turnaje shodně označili jako narozeninovou oslavu a aproboval nadbytečnost dalších výpovědí s tím, že obviněný nevystavěl svou obhajobu na přesvědčivé argumentaci a nenabídl správním orgánům věrohodnou skutkovou verzi reality, která by vyvrátila ve věci učiněná kontrolní zjištění.

NSS zamítl kasační stížnost daňového subjektu a potvrdil postup Finanční správy ve věci elektronické evidence tržeb. NSS se ve svém historicky prvním rozsudku věnuje oblasti zjednodušeného režimu v rámci agendy evidence tržeb – konkrétně k ustanovení § 11 odst. 1 zákona o evidenci tržeb konstatuje, že toto nezakládá správci daně žádné správní uvážení, nýbrž toliko povinnost správce daně vydat na základě žádosti poplatníka povolení pro evidování tržby ve zjednodušeném režimu. Daňový subjekt je ten, kdo je povinen unést důkazní břemeno, neboť je na něm, aby v pozici žadatele prokázal důvody svědčící pro povolení zjednodušené evidence tržeb. Závěrem NSS vyslovil ten závěr, že pokud by správce daně vydal opačné rozhodnutí, kterým by vyhověl stěžovatelově žádosti, dostal by se z povahy věci do rozporu s účelem zákona.