4) Informace pro zaměstnance / Інформація для працівників
Obecně platí, že zdanění příjmů ze závislé činnosti vykonávané v České republice ukrajinským daňovým rezidentem, se řídí jednak výše zmíněnou Smlouvou, konkrétně ustanoveními čl. 15 Smlouvy, a jednak také příslušnými ustanoveními vnitrostátní právní úpravy, tedy zákona o daních z příjmů.
Primární právo na zdanění má až na níže uvedenou výjimku stát zdroje příjmů, tedy stát, kde je zaměstnání vykonáváno. Ve státě daňové rezidence příjemce příjmů ze závislé činnosti (na Ukrajině) si poplatník (zaměstnanec) následně daně zaplacené ve státě zdroje (v České republice) zohlední příslušnou metodou vyloučení dvojího zdanění dle čl. 23 Smlouvy.
Příklad:
Takto bude postupovat tedy např. poplatník, daňový rezident Ukrajiny, který vykonává závislou činnost pro zaměstnavatele, který je českým daňovým rezidentem.
Pouze při splnění tří podmínek uvedených v odstavci 2 článku 15 Smlouvy, náleží právo na zdanění příjmů ze závislé činnosti výhradně státu daňové rezidence zaměstnance. Všechny tyto podmínky musí však být splněny zároveň:
- příjemce je zaměstnán ve druhém státě po jedno nebo více období nepřesahující v úhrnu 183 dny v jakémkoliv dvanáctiměsíčním období, a
- odměny jsou vypláceny zaměstnavatelem nebo za zaměstnavatele, který není rezidentem druhého státu, a
- odměny nejdou k tíži stálé provozovny nebo stálé základny, kterou má zaměstnavatel ve druhém státě.
Příklad:
Pokud tedy ukrajinský daňový rezident pracuje pro ukrajinského zaměstnavatele na území České republiky, například v rámci home office, a doba zaměstnání nepřesáhne 183 dní ve dvanácti měsíčním období a z titulu výkonu činnosti zaměstnance tu jeho zaměstnavateli nevznikne stálá provozovna, zdanění příjmů ze závislé činnosti bude náležet pouze Ukrajině.
Naopak, pokud by za jinak stejných podmínek jako výše zaměstnání, resp. výkon činnosti na území České republiky přesáhl 183 dní, zdaní se příjmy ze závislé činnosti od prvního dne výkonu této činnosti v České republice a následně si poplatník vyloučí na Ukrajině dvojí zdanění.
To samé by platilo, pokud by vznikla stálá provozovna ukrajinskému zaměstnavateli, neboť by byla porušena 3. výše uvedená podmínka pro výjimku ze zdanění v zemi zdroje příjmů.
4.2 Závislá činnost (zaměstnání) vykonávaná na území ČR občany Ukrajiny
Zaměstnavatel může uzavřít se zaměstnancem podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů, pracovní smlouvu, dohodu o pracovní činnosti nebo dohodu o provedení práce. V případě dohody o pracovní činnosti je rozsah práce omezen polovinou pracovní doby pracovního týdne, v případě dohody o provedení práce maximálně 300 hodinami u jednoho zaměstnavatele za kalendářní rok.
Každý poplatník (zaměstnanec), tedy i cizí státní příslušník, má ze zákona o daních příjmů právo předložit plátci daně (zaměstnavateli) učiněné prohlášení poplatníka k dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (dále jen „prohlášení“) do třiceti dnů po nástupu do zaměstnání a každoročně do 15. února pro běžné zdaňovací období. Prohlášení poplatník předkládá, jak je výše uvedeno, zaměstnavateli a není při tom rozhodné, zda zaměstnanec uzavřel se zaměstnavatelem pracovní smlouvu, dohodu o pracovní činnosti nebo dohodu o provedení práce, případně jejich kombinaci. Předložení učiněného prohlášení má jedinou podmínku, na jedno období, může být předloženo pouze u jednoho zaměstnavatele, nemůže být platné u více zaměstnavatelů současně.
Prohlášení lze učinit v listinné podobě nebo elektronicky. Je-li prohlášení učiněno elektronicky, musí být učiněno takovým způsobem, aby byla zajištěna jednoznačná identifikace konkrétního zaměstnance.
4.3 Informace pro zaměstnance – daňový rezident ČR
Pro způsob zdanění je rozhodující, zda poplatník (zaměstnanec) učinil u plátce daně (zaměstnavatele) prohlášení poplatníka k dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. Daňový rezident ČR, který učinil „Prohlášení k dani“ si může uplatnit měsíčně jednou dvanáctinou všech slev na dani dle § 35ba zákona o daních z příjmů, na které prokáže nárok, s výjimkou slevy na manžela/manželku a slevy za umístění dítěte, které lze uplatnit až po skončení zdaňovacího období. Daňový rezident ČR může také uplatnit měsíčně daňové zvýhodnění na děti.
Slevy na dani vymezuje zákon o daních z příjmů v § 35ba odst. 1, § 35bb a § 35d:
- slevu základní 30 840 Kč – měsíčně 2 570 Kč
- slevu na manžela/manželku – 24 840 Kč
- základní slevu na invaliditu 2 520 Kč – měsíčně 210 Kč
- rozšířenou slevu na invaliditu 5 040 Kč – měsíčně 420 Kč
- slevu na držitele průkazu ZTP/P 16 140 Kč – měsíčně 1 345 Kč
- slevu na studenta 4 020 Kč – měsíčně 335 Kč
- slevu za umístění dítěte 16 200 Kč
A dále § 35 odst. 4 zákona o daních z příjmů – sleva na dani za zastavenou exekuci.
Daňové zvýhodnění na děti vymezuje zákon o daních z příjmů v § 35c a § 35d:
- na jedno dítě 15 204 Kč – měsíčně 1 267 Kč
- na druhé dítě 22 320 Kč – měsíčně 1 860 Kč
- na třetí a další dítě 27 840 Kč – měsíčně 2 320 Kč.
Pro správnou aplikaci a posouzení nároku u poplatníka, který daňové zvýhodnění uplatňuje, musí být splněna základní podmínka, že vyživované dítě žije s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti na území ČR, resp. Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor.
Daňové zvýhodnění lze uplatnit formou slevy na dani, daňového bonusu, nebo kombinací slevy na dani a daňového bonusu.
Je-li nárok poplatníka na daňové zvýhodnění vyšší než vypočtená daň po slevě, je vzniklý rozdíl daňovým bonusem. Poplatník může daňový bonus uplatnit, pokud jeho výše činí alespoň 100 Kč.
Daňový bonus může u plátce daně uplatnit poplatník, který ve zdaňovacím období měl příjem ze závislé činnosti alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy (pro rok 2022 činí 97 200 Kč, pro rok 2023 činí 6násobek minimální mzdy 103 800 Kč).
Měsíční daňový bonus lze vyplatit, pokud jeho výše činí alespoň 50 Kč za podmínky, že úhrn příjmů ze závislé činnosti vyplacený nebo zúčtovaný plátcem daně za příslušný kalendářní měsíc dosahuje u poplatníka alespoň výše poloviny minimální mzdy (pro rok 2023 činí polovina minimální mzdy 8 650 Kč). Do těchto příjmů se nezahrnují příjmy od daně osvobozené a příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.
Podle § 38ch odst. 1 zákona o daních z příjmů má poplatník (zaměstnanec) právo požádat písemně o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění svého posledního zaměstnavatele ve zdaňovacím období (2022) jen za podmínky, že za toto zdaňovací období nemá povinnost podat daňové přiznání a za předpokladu, že v roce 2022 pobíral příjmy ze závislé činnosti anebo funkční požitky
- pouze od jednoho zaměstnavatele (plátce daně),
- od více zaměstnavatelů postupně za sebou,
- případně ještě příjmy, které byly zúčtovány výše zmíněnými zaměstnavateli dodatečně v době, kdy pro ně již v roce 2022 závislou činnost nebo funkci nevykonával (tzv. „doplatky mzdy z běžného zdaňovacího období podle § 38ch zákona o daních z příjmů“).
Podmínkou ovšem je, že u všech těchto plátců poplatník učinil na zdaňovací období 2022 v zákonné lhůtě „Prohlášení k dani“ anebo je učinil podle § 38k odst. 7 zákona o daních z příjmů dodatečně se žádostí o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění (tak může učinit ovšem jen u posledního zaměstnavatele v tomto roce, a to do 15. února 2023).
Zákonná lhůta pro podání žádosti o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za zdaňovací období roku 2022 je stanovena do 15. února 2023.
O roční zúčtování záloh a daňové zvýhodnění poplatník (zaměstnanec) žádá do 15. února a do tohoto termínu je také nutné dodat potvrzení o zdanitelných příjmech od předcházejících plátců daně.
Plátce daně (zaměstnavatel) nemá důvod k odmítnutí provedení ročního zúčtování záloh, pokud jsou splněny podmínky v § 38ch odst. 2 zákona o daních z příjmů a podmínky v § 38g odst. 2 zákona o daních z příjmů. V případě, že plátci daně poplatník (zaměstnanec) nepředloží doklady dle ustanovení § 38ch odst. 3 nebo plátci daně vzniknou pochybnosti o požadovaných nárocích zaměstnance, může provedení ročního zúčtování záloh odmítnout. Poplatník (zaměstnanec) si může v těchto případech podat daňové přiznání, kdy oprávněnost nároku prověří příslušný správce daně.
Někdy zaměstnanec sice povinnost podat daňové přiznání nemá, přesto o roční zúčtování záloh u zaměstnavatele nepožádá, ale využije svého práva podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob. To znamená, že podá daňové přiznání dobrovolně (aniž mu tuto povinnost zákon ukládá) a prakticky jen za účelem vrácení přeplatku na dani či doplacení daňového bonusu. Tuto možnost využije v praxi např. zaměstnanec, který z určitých důvodů „nestihne“ zaměstnavatele požádat o roční zúčtování záloh ve stanovené lhůtě do 15. února, případně pokud v žádosti o roční zúčtování neuplatnil některou slevu, byť má na ni nárok.
Od základu daně lze odečíst nezdanitelné části základu daně (§ 15 zákona o daních z příjmů), mezi které patří:
- Dary a bezúplatná plnění (§ 15 odst. 1 zákona o daních z příjmů) je možné uplatnit, pokud úhrnná hodnota bezúplatných plnění přesáhne 2 % základu daně nebo alespoň 1 000 Kč. Celkově je možné odečíst až 30 % ze základu daně na vymezené účely.
Dále je možné odečíst bezúplatné plnění na zdravotnické účely s výjimkou úhrady prokázaných cestovních nákladů:
- odběr krve a jejích složek např. plasmy, krevních destiček a jiných složek (3000 Kč),
- darování orgánů (20 000 Kč),
- darování krvetvorných buněk (20 000 Kč).
Od základu daně lze hodnotu bezúplatných plnění (např. darů) odečíst v tom zdaňovacím období, ve kterém byla prokazatelně poskytnuta.
Poskytnuté bezúplatné plnění prokáže poskytovatel dokladem, ze kterého musí být patrno, kdo je příjemcem daru, jeho hodnota, předmět, účel a datum poskytnutí – tzn. potvrzením příjemce daru.
- Úroky zaplacené z hypotéky nebo z úvěrů na stavební spoření (§ 15 odst. 3 a 4 zákona o daních z příjmů), pokud byly tyto úvěry využity na bytové potřeby. Maximálně je možné odečíst 300 000 Kč úroků ze základu daně, 150 000 Kč potom v případě, kdy došlo k obstarání bytové potřeby po 1. 1. 2021.
- Penzijní připojištění a doplňkové spoření (§ 15 odst. 5 zákona o daních z příjmů) je možné odečíst až do výše 24 000 Kč. Částka, kterou lze odečíst, se rovná úhrnu částí měsíčních příspěvků, které v jednotlivých kalendářních měsících zdaňovacího období přesáhly výši, od které náleží maximální státní příspěvek.
- Životní pojištění (§ 15 odst. 6 zákona o daních z příjmů) je možné odečíst až do výše 24 000 Kč za zdaňovací období.
- Členské příspěvky odborům (§ 15 odst. 7 zákona o daních z příjmů) je možné odečíst od základu daně až do výše 3 000 Kč za zdaňovací období.
- Úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání (§ 15 odst. 8 zákona o daních z příjmů) až do výše 10 000 Kč (zdravotně postižení 13.000 Kč, těžce zdravotně postižení 15.000 Kč) za zdaňovací období. Poplatník, který úspěšně absolvoval zkoušku ověřující výsledky dalšího vzdělávání, disponuje osvědčením o úspěšném vykonání zkoušky podle § 19 zákona č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, kterým je možno doložit oprávněnost nároku na uplatnění této nezdanitelné částky společně s potvrzením o úhradě za zkoušku.
Nezdanitelné části základu daně, které poplatník (zaměstnanec) nárokuje musí být vždy doloženy předepsanými doklady, které definuje § 38 l zákona o daních z příjmů.
4.4 Informace pro zaměstnance – daňový nerezident ČR (občan Ukrajiny)
Pro způsob zdanění je rozhodující, zda poplatník (zaměstnanec) učinil u plátce daně (zaměstnavatele) prohlášení poplatníka k dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti.
Daňový nerezident ČR (občan Ukrajiny), který učinil „Prohlášení k dani“ si může uplatnit, a to i v průběhu roku u svého zaměstnavatele, pouze slevu základní na poplatníka a slevu na studenta.
- slevu základní – měsíčně 2 570 Kč
- slevu na studenta – měsíčně 335 Kč
Pokud daňový nerezident ČR (občan Ukrajiny) neučiní „Prohlášení k dani“, plátce daně (zaměstnavatel) sráží v roce 2022 z jeho příjmů dle § 6 odst. 4 zákona o daních z příjmů srážkovou daní zvláštní sazbou 15 % (Dohody o provedení práce nepřesahující 10 000 Kč měsíčně a Dohody o pracovní činnosti do výše 3 500 Kč (od roku 2023 částka 4 000 Kč). V případě občanů Ukrajiny – nerezidentů ČR nelze příjmy sražené daní vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně, zahrnout do daňového přiznání. Jinak musí plátce (zaměstnavatel) srazit zálohu na daň bez daňových úlev s tím, že takový poplatník má povinnost podat daňové přiznání dle § 38g odst. 2 zákona o daních z příjmů (tedy neučiní-li případně „Prohlášení k dani“ na tyto měsíce zpětně se žádostí o roční zúčtování záloh dle § 38k odst. 5 a 7 zákona o daních z příjmů – je možné učinit pouze u posledního zaměstnavatele).
Po skončení zdaňovacího období může tento daňový nerezident ČR (občan Ukrajiny) žádat plátce o provedení ročního zúčtování záloh dle § 38g odst. 2 zákona o daních z příjmů. Plátce daně posuzuje pouze příjmy ze zdrojů v České republice. Daňový rezident Ukrajiny může v rámci ročního zúčtování záloh uplatnit u svého zaměstnavatele jen základní slevu na poplatníka v plné výši 30 840 Kč (tato sleva se nekrátí), případně slevu na studenta ve výši 4 020 Kč, která je poskytována v závislosti na splnění podmínek dle § 38l zákona o daních z příjmů. Jiné odpočty např. daňové zvýhodnění na dítě, odpočet úroků z úvěrů na bydlení, dary nebo soukromé životní pojištění) zde uplatnit nemůže.
Zákonná lhůta pro podání žádosti o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za zdaňovací období roku 2022 je stanovena do 15. února 2023.
