Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Daň z nemovitých věcí 2022

NSS zamítl kasační stížnost daňového subjektu, kdy předmětem sporu byla otázka, zda byly naplněny zákonné podmínky pro vydání platebních výměrů na úrok z prodlení s úhradou daně z nemovitostí za zdaňovací období roku 2011 a roku 2012. Daňový subjekt namítal, že nemovitost nevlastní a požadoval zohlednit své majetkové poměry. NSS uvedl, že úrok z prodlení vzniká přímo ze zákona, přičemž jeho vznik a výše jsou závislé toliko na výši a splatnosti daně a na tom, jestli, kdy a v jaké výši byla daň uhrazena. Není naopak relevantní, z jakých důvodů k prodlení s úhradou daně došlo či jaká je ekonomická situace daňového subjektu. V odvolacím řízení proti platebnímu výměru na úrok z prodlení a následně pak ve správní žalobě a kasační stížnosti mohou tedy být shledány důvodnými pouze ty námitky, které směřují proti naplnění podmínek pro vznik úroku, naopak nemají naději argumenty směřující proti stanovení daně jako takovému, ty mají místo v řízení nalézacím.

Nejvyšší správní soud vyhověl kasační stížnosti podané daňovým subjektem a vyjádřil se k právní otázce osvobození pozemků podle § 4 odst. 1 písm. k) zákona o dani z nemovitých věcí, ve znění účinném do 31. 12. 2019. Konkrétně k osvobození pozemků remízků, hájů, větrolamů a mezí, které se nacházejí na jiném druhu půdy, než na orné půdě nebo trvalém travním porostu.