Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Daň z nemovitých věcí 2023

NSS vyhověl kasační stížnosti daňových orgánů a zrušil rozsudek KS v Praze v otázce, zda se osvobození od daně dle § 4 odst. 1 písm. k) ZDNV ve znění účinném do 31. 12. 2019 může vztahovat na pozemek, k němuž nemá vlastník zajištěn legální přístup, a je proto nevyužitelný. NSS s odkazem na rozsudek sp. zn. 1 Afs 137/2022 uvedl, že důvodem pro osvobození pozemků podle tohoto ustanovení byly ekologické zájmy. Tento úmysl zákonodárce výslovně vyjádřil v důvodové zprávě k zákonu o dani z nemovitých věcí v původním znění z roku 1992 (viz zvláštní část důvodové zprávy: „Pod písm. j), k) a m) se osvobozují pozemky z důvodu ekologického zájmu.“). Na základě § 4 odst. 1 písm. k) ZDNV ve znění účinném do 31. 12. 2019 tudíž nelze od daně osvobodit pozemky z důvodu absence přístupu k nim, neboť to nelze považovat za důvod zařaditelný pod ekologické zájmy.

NSS shledal kasační stížnost správce daně důvodnou a zrušil rozsudek KS v Brně ve věci stanovení daně z nemovitých věcí, kdy předmětem sporu bylo zejména osvobození dle § 4 odst. 1 písm. k) ZDNV ve znění účinném do 31. 12. 2019. NSS se zabýval třemi okruhy otázek. K nezákonnosti výzvy k odstranění pochybností s odkazem na svou dřívější judikaturu uvedl, že souhlasí s hodnocením KS v Brně s nedostatečným odůvodněním výzvy k odstranění pochybností, na druhou stranu KS v Brně uložil, aby posoudil zhojení této vady v kontextu jiných úkonů provedených správcem daně a daňovým subjektem v průběhu postupu k odstranění pochybností, které vyplývají ze spisu. V otázce vyjádření obcí k osvobození dle výše uvedeného ustanovení uvedl, že nejsou vyjádření či stanoviska obcí závazná a jediným kompetentním orgánem pro posouzení osvobození je správce daně. V otázce posouzení osvobození dle skutečného stavu uvedl, že to, zda nelze pozemek žádným způsobem využívat, nelze zjistit z katastru nemovitostí, proto se možnost využití pozemku posuzuje podle skutečného stavu. Naopak pro účely určení základu daně a sazby daně je rozhodující skutečný právní stav pozemku (jeho druh), k jehož zjištění primárně slouží údaje uvedené v katastru nemovitostí, což nepřímo potvrzuje i důvodová zpráva k § 12e ZDNV účinnému od 1. 1. 2021.

NSS zamítl kasační stížnost daňového subjektu a potvrdil rozsudek KS v Hradci Králové ve věci uložení pokuty za opožděné tvrzení daně dle § 250 DŘ ve vztahu k naplnění skutkové podstaty daňového deliktu a zároveň se vyjádřil i k výši pokuty za opožděné tvrzení daně.  S odkazem na své dřívější rozsudky uvedl, že výše pokuty se neodvíjí od výše daně uváděné daňovým subjektem v daňovém tvrzení, nýbrž výhradně od daně stanovené rozhodnutím orgánu daňové správy.

NSS vyhověl kasační stížnosti Finanční správy a zrušil rozsudek KS v Praze v otázce, zda se osvobození od daně dle § 4 odst. 1 písm. k) ZDNV ve znění účinném do 31. 12. 2019 může vztahovat na pozemek, k němuž nemá vlastník zajištěn legální přístup, a je proto nevyužitelný. NSS uvedl, že důvodem pro osvobození pozemků podle tohoto ustanovení byly ekologické zájmy. Tento úmysl zákonodárce výslovně vyjádřil  v důvodové zprávě k zákonu o dani z nemovitých věcí v původním znění  z roku 1992 (viz zvláštní část důvodové zprávy: „Pod písm. j), k) a m) se osvobozují pozemky z důvodu ekologického zájmu.“). Na základě § 4 odst. 1 písm. k) ZDNV ve znění účinném do 31. 12. 2019  tudíž nelze od daně osvobodit pozemky z důvodu absence přístupu k nim, neboť to nelze považovat za důvod podřaditelný pod ekologické zájmy.

Daň z nemovitých věcí 2023 2022 2021 2020