Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Souhrn daňových informací v souvislosti s mimořádnými opatřeními ve vztahu k zamezení šíření koronaviru (COVID-19)

25. 3. 2020

aktualizace dne 30. 6. 2020

Komunikace s finančním úřadem, Jak zaplatit daň bez návštěvy úřadu, Daně z příjmů, Plátci daně z přidané hodnoty, Daň z nabytí nemovitých věcí, Daň z nemovitých věcí, Daň silniční, Správní poplatky, Žádost o posečkání, Žádost o prominutí úroku z prodlení či úroku z posečkání

1 Komunikace s finančním úřadem
2 Jak zaplatit daň bez návštěvy úřadu
3 Daně z příjmů
- 3.1 Podání daňového přiznání u daní z příjmů a jejich placení
- 3.2 Zálohová povinnost
- 3.3 Prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání
- 3.4 Placení daně
- 3.5 Vracení přeplatků z daně z příjmů fyzických osob / právnických osob
- 3.6 Připravovaná změna zákona o dani z příjmů
- 3.7 Podávání přehledů o příjmech a výdajích OSVČ pro ČSSZ a zdravotní pojišťovny
- 3.8 Podání přiznání k dani z příjmů v zákonné lhůtě, daň však bude zaplacena až později, např. po 30. 6. 2020
- 3.9 Podání oznámení o osvobozených příjmech
- 3.10 Vyúčtování daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti
- 3.11 Vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně
- 3.12 Podání oznámení dle § 38da ZDP
- 3.13 Evidence tržeb
4 Plátci daně z přidané hodnoty
5 Daň z nabytí nemovitých věcí - podání přiznání a placení daně
6 Daň silniční
7 Daň z nemovitých věcí
8 Správní poplatky
9 Žádost o posečkání
10 Žádost o prominutí úroku z prodlení či úroku z posečkání
11 Zastoupení na základě plné moci

1. Komunikace s finančním úřadem

Pokud můžete, využijte v současnosti jiný než osobní kontakt.

Elektronická komunikace s finančním úřadem je možná prostřednictvím:

  1. datové schránky nebo
  2. aplikace EPO (aplikace Elektronická podání pro Finanční správu, dostupná na adrese: www.daneelektronicky.cz).
    I v případě, že nemáte datovou schránku ani elektronický podpis, je možné podat finančnímu úřadu daňové přiznání a další písemnosti prostřednictvím aplikace EPO.
    V tom případě je však nutné nejpozději do 5 dnů toto podání potvrdit listinnou cestou  aplikace EPO Vám nabídne formulář k vytištění a podepsání, ten je nutné odeslat na finanční úřad poštou. Stačí obyčejnou zásilkou, kterou doporučujeme podat nejpozději druhý den.

2. Jak zaplatit daň bez návštěvy úřadu

Pokud daňový subjekt potřebuje zaplatit daň či obdobnou povinnou platbu finančnímu úřadu, doporučujeme upřednostnit bezhotovostní úhradu.

Bezhotovostní úhradu lze realizovat následovně:

  1. daňový subjekt MÁ internetové bankovnictví: daň může zaplatit bezhotovostně snadno, rychle a prakticky odkudkoli;
  2. daňový subjekt NEMÁ internetové bankovnictví:
    • pověří zaplacením někoho jiného, kdo má internetové bankovnictví – daň za daňový subjekt může zaplatit prakticky kdokoli (např. příbuzný či známý) a finanční úřad nezkoumá, kdo fakticky peníze zaslal; pouze je třeba správně identifikovat, za koho je placeno, což příkazce zajistí uvedením správného variabilního symbolu v platebním příkazu,
    • daň zaplatí na poště či v bance.

Bližší informace o možnosti placení daní bezhotovostně nebo na poště a čísla účtů finančních úřadů jsou zveřejněny na internetových stránkách Finanční správy v sekci Placení daní.

Informace o omezených možnostech hotovostních plateb na jednotlivých finančních úřadech lze najít na internetových stránkách Finanční správy v sekci Nouzový stav (COVID-19).

3. Daně z příjmů

3.1 Podání daňového přiznání u daní z příjmů a jejich placení

Při nedodržení lhůty pro podání daňového přiznání na dani z příjmů dle § 136 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále také „DŘ“ nebo „daňový řád“), s řádným termínem pro podání daňového přiznání do 1. 4. 2020 za zdaňovací období 2019 se promíjí plošně pokuta za pozdní podání daňového přiznání (§ 250 DŘ) a úrok z prodlení (§ 252 DŘ) a posečkání (§ 157 DŘ), který vznikne pozdním zaplacením daně – dle bodu III a IV Rozhodnutí o prominutí příslušenství daně a správního poplatku z důvodu mimořádné události čj. MF-7108/2020/3901-2 (dále také „generální pardon č. 1“), je-li daňové tvrzení podáno a daň zaplacena v termínu do 1. 7. 2020. Dle bodů I a II Rozhodnutí o prominutí daně, příslušenství daně a správních poplatků z důvodu mimořádné události č. j. 15195/2020/3901-4 (dále také „generální pardon č. 5“) je tento termín prodloužen až do 18. 8. 2020.

  • Prominutí příslušenství daně z příjmů fyzických osob (FO) tak, aby byla zajištěna tolerance pozdního podání daňových přiznání a úhrady daně až do 18. 8. 2020 se vztahuje na všechny poplatníky podávající přiznání k dani z příjmů, a to jak na podnikající fyzické osoby (OSVČ), tak na nepodnikající, tj. i ty, kteří povinně ze zákona (zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, dále také „ZDP“) nebo dobrovolně podávají daňové přiznání. Týká se tedy i těch poplatníků, kteří mají příjmy z § 6, 8, 9 nebo § 10 ZDP, případně jejich vzájemné kombinaci či kombinaci s § 7 ZDP.
  • Prominutí příslušenství daně z příjmů u právnických osob (PO) tak, aby byla zajištěna tolerance pozdního podání daňových přiznání a úhrady daně až do 18. 8. 2020, se vztahuje na všechny poplatníky podávající přiznání k dani z příjmů právnických osob, typicky společnosti s ručením omezeným, akciové společnosti, komanditní společnosti, veřejně prospěšní poplatníci aj.
  • U právnických osob se zdaňovacím obdobím jiným než kalendářní rok, tj. hospodářský rok (tj. zdaňovací období 1. 2. 2019–31. 1. 2020, 1. 3. 2019–29. 2. 2020, 1. 4. 2019-31. 3. 2020, 1. 5. 2019- 30. 4. 2020), platí možnost plošného prominutí za situace, kdy měl subjekt lhůtu pro podání daňového přiznání dle § 136 odst. 1 DŘ, tedy do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období.

Při nedodržení lhůty pro podání daňového přiznání na dani z příjmů dle § 136 odst. 2 daňového řádu, s řádným termínem pro podání daňového přiznání do 1. 7. 2020 za zdaňovací období 2019, se promíjí plošně pokuta za pozdní podání daňového přiznání (§ 250 DŘ) a úrok z prodlení (§ 252 DŘ) a posečkání (§ 157 DŘ), který vznikne pozdním zaplacením daně – dle bodu I a II generálního pardonu č. 5, je-li daňové tvrzení podáno a daň zaplacena v termínu do 18. 8. 2020. Z uvedeného prominutí jsou vyjmuty subjekty, kterým je věcně příslušný dle ust. § 11 zákona o Finanční správě ČR Specializovaný finanční úřad:

  • Prominutí příslušenství daně z příjmů fyzických osob (FO) tak, aby byla zajištěna tolerance pozdního podání daňových přiznání a úhrady daně až do 18. 8. 2020, se vztahuje na všechny poplatníky podávající přiznání k dani z příjmů, a to jak na podnikající fyzické osoby (OSVČ), tak na nepodnikající, tj. i ty, kteří povinně ze zákona (zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, dále také „ZDP“) nebo dobrovolně podávají daňové přiznání. Týká se tedy i těch poplatníků, kteří mají příjmy z § 6, 8, 9 nebo § 10 ZDP, případně jejich vzájemné kombinaci či kombinaci s § 7 ZDP.
  • Prominutí příslušenství daně z příjmů u právnických osob (PO) tak, aby byla zajištěna tolerance pozdního podání daňových přiznání a úhrady daně až do 18. 8. 2020, se vztahuje na všechny poplatníky podávající přiznání k dani z příjmů právnických osob, typicky společnosti s ručením omezeným, akciové společnosti, komanditní společnosti, veřejně prospěšní poplatníci aj.
  • U právnických osob se zdaňovacím obdobím jiným než kalendářní rok, tj. hospodářský rok od 1. 2. 2019 do 31. 1. 2020, platí možnost plošného prominutí za situace, kdy měl subjekt lhůtu pro podání daňového přiznání dle § 136 odst. 2 DŘ, tedy do 6 měsíců po uplynutí zdaňovacího období, tj. do 1. 8. 2020.
  • Dále dochází k plošnému prominutí sankcí u poplatníků daně z příjmů fyzických osob, u nichž došlo ve zdaňovacím období roku 2019 ke změně způsobu uplatňování výdajů podle § 24 zákona o daních z příjmů na způsob podle § 7 odst. 7 nebo § 9 odst. 4 zákona o daních z příjmů nebo k zahájení účtování, vedení daňové evidence nebo vedení záznamů o příjmech a výdajích, za podmínky, že k podání dodatečného daňového přiznání za zdaňovací období roku 2018 dojde z důvodů uvedených v § 23 odst. 8 zákona o daních z příjmů nejpozději dne 18. 8. 2020 a v této souvislosti doměřená daň z příjmů za zdaňovací období roku 2018 bude uhrazena nejpozději dne 18. 8. 2020.

Ostatní případy podávání daňových přiznání a možnosti prominutí pokuty za opožděné tvrzení daně nebo úroky z prodlení nebo posečkané částky

V těchto případech bude prominuto:

  1. u daňových přiznání se lhůtou podání pozdější 18. 8. 2020,
  2. 2. u daňových subjektů se lhůtou pro podání daňového přiznání dle § 136 odst. 2 daňového řádu, kterým je příslušný Specializovaný finanční úřad
  3.  za jiná období než za zdaňovací období roku 2019 – u PO § 38ma ZDP,
  4. likvidace PO dle § 240a DŘ a insolvenční řízení (FO a PO) § 243 DŘ,
  5. u daňových přiznání podávaných osobou spravující pozůstalost dle § 239b DŘ,

za situace, kde došlo na žádost daňového subjektu k individuálnímu prominutí úroku z prodlení nebo tam, kde bylo na základě individuální žádosti daňovému subjektu povoleno posečkání úhrady daně nebo rozložení její úhrady na splátky z důvodů souvisejících s COVID-19. Úroky z prodlení i posečkání lze prominout až poté, co byla zcela uhrazena daň, k níž se toto příslušenství váže (pokyn č. GFŘ-D-44 ve vazbě na pokyn č. GFŘ-D-21).

V případě, kdy bylo povoleno posečkání úhrady daně nebo její rozložení na splátky z důvodů souvisejících s COVID-19, jsou prominuty rovněž úroky z prodlení a úroky z posečkané částky, pokud vznikly od 12. 3. 2020 do 31. 12. 2020.

3.2 Zálohová povinnost
Zálohy jsou splatné pololetně (15. 6. 2020) nebo čtvrtletně (15. 3. 2020, resp. první pracovní den 16. 3. 2020, a 15. 6. 2020).

Zálohy zaplacené po 1. 1. 2020 jsou započítány na daňovou povinnost roku 2020. Dle žádosti subjektu dle § 174 odst. 5 DŘ může správce daně stanovit zálohy jinak nebo povolit výjimku z povinnosti zálohovat a to i za celý rok 2020. Jako odůvodněné případy lze považovat ty, jež jsou definované jako ospravedlnitelné důvody dle pokynu č. GFŘ-D-44. Rozhodnutí o stanovení záloh daně jinak lze vydat i zpětně, nejpozději však do lhůty podání daňového přiznání, resp. splatnosti daně dle podaného DAP. Při zpětném vydání rozhodnutí o stanovení záloh jinak však subjektu plynou, není-li záloha zaplacena, úroky z prodlení. Tyto lze prominout – viz výše (Pokyn č. GFŘ-D-21 nebo č. GFŘ-D-44).

Dle generálního pardonu č. 2 dojde k prominutí záloh na dani z příjmů fyzických a právnických osob u poplatníků, kteří mají zdaňovací období kalendářní rok 2020. Konkrétně se bude jednat o prominutí první pololetní zálohy nebo druhé čtvrtletní zálohy splatné k 15. 6. 2020. ostatní poplatníci, kteří mají např. hospodářský rok, si budou muset o prominutí žádat individuálně – viz výše. Prominutím zálohy nedochází k prominutí daně.

3.3 Prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání

Ve lhůtě pro podání daňového přiznání mohou poplatníci požádat o prodloužení lhůty k podání daňového přiznání podle § 36 odst. 4 DŘ. Žádost je třeba podat před uplynutím lhůty a odůvodnit. Žádost podléhá správnímu poplatku ve výši 300 Kč.

V situaci, kdy je dle generálního pardonu č. 1 a 5 plošně promíjena pokuta za pozdní podání daňového tvrzení (resp. i úroky z prodlení/posečkání), lze předpokládat, že daný institut nebude poplatníky často využíván.

3.4 Placení daně

S přihlédnutím ke shora uvedenému prominutí úroku z prodlení podle generálního pardonu mohou za shora uvedených podmínek poplatníci uhradit daň z příjmů nejpozději do 18. 8. 2020.

Subjekty, které podají daňové přiznání ve lhůtě, ovšem nemohou uhradit daň v zákonem stanovené lhůtě, a to ani do 18. 8. 2020 ve shora uvedených případech, mohou využít institut posečkání daně, případně rozložení její úhrady na splátky na žádost daňového subjektu § 156 DŘ. Generálním pardonem č. 5 jsou úroky z posečkání nebo splátkování související s COVID-19 za období od 12. 3. 2020 do 31. 12. 2020 automaticky prominuty

V situaci, kdy jsou dle generálního pardonu plošně promíjeny i úroky z prodlení, lze předpokládat, že daný institut posečkání nebude poplatníky často využíván, ale zákon ho připouští.

Lze předpokládat, že bude tento institut využíván v případech souvisejících s podáváním daňových přiznání v pozdějším termínu než do 3 měsíců po skončení zdaňovacího období.

3.5 Vracení přeplatků u daně z příjmů fyzických osob a daně z příjmů právnických osob

Pokud bude daňové přiznání k DPFO podáno v zákonné lhůtě pro podání daňového přiznání, tj. do 1. 4. 2020 (resp. 1. 7. 2020) a správce daně nebude mít pochybnosti o tomto přiznání a zároveň přeplatek bude vratitelný, bude vrácen standardně do 30 dnů od tohoto data. Bude-li přiznání podáno po 1. 4. 2020 (resp. 1. 7. 2020), bude se 30denní lhůta pro vrácení přeplatku, za splnění již uvedených podmínek, odvíjet od data podání daňového přiznání. Obdobný postup je pro DPPO.

3.6 Připravovaná změna zákona o daních z příjmů

V průběhu června byl rámci legislativního procesu schválen tzv. protikrizový balíček (zákon č. 299/2020 Sb.), který se dotýká daně z příjmů fyzických a právnických osob, a to ve vazbě na uplatňování daňové ztráty. Dle současné legislativy je možné uplatnit daňovou ztrátu v následujících pěti letech. Novela zákona umožní uplatnit ztrátu vzniklou za rok 2020 max. ve výši 30 mil. Kč zpětně v letech 2018 a 2019, a to prostřednictvím dodatečných daňových přiznání. Tato dodatečná daňová přiznání bude možné podat na vyměřenou ztrátu z roku 2020, tedy po podání daňového přiznání za rok 2020 v roce 2021. Pro rok 2019 bude možné uplatnit již tzv. odhad daňové ztráty předpokládaný za rok 2020, umožňující subjektům vyrovnat svoje cash flow již v roce 2020 z případně vzniklého přeplatku na dani z příjmů za rok 2019.Podrobnější informace ZDE.

3.7 Podávání přehledů o příjmech a výdajích OSVČ pro ČSSZ a zdravotní pojišťovny

Tato oblast není v gesci MF ani Finanční správy, doporučujeme obrátit se s daným dotazem na ČSSZ, resp. na příslušnou OSSZ, a příslušnou zdravotní pojišťovnu.

3.8 Podání přiznání k dani z příjmů v zákonné lhůtě, daň však bude zaplacena až později, např. 15. 8. 2020

I na tyto případy dopadá generální pardon č. 1 ve spojení s generálním pardonem č. 5. Pozdní úhrada daně, resp. dojde-li k jejímu zaplacení v prodloužené lhůtě do 18. 8. 2020, nebude podléhat úroku z prodlení. Bude-li uhrazena daň po 18. 8. 2020, lze požádat o individuální prominutí úroku z prodlení dle pokynu č. GFŘ-D-44.

3.9 Podání oznámení o osvobozených příjmech po lhůtě, tj. po 1. 4., resp. 1. 7. 2020

Na základě generálního pardonu č. 5 zveřejněného ve Finančním zpravodaji č. 9 dne 10. 6. 2020, se promíjí pokuta dle § 38w zákona o daních z příjmů, pokud oznámení o osvobozených příjmech dle § 38v zákona o daních z příjmů za zdaňovací období 2019 bude podáno nejpozději dne 18. 8. 2020.

3.10 Vyúčtování daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti

Vyúčtování DPFO ze závislé činnosti vybírané srážkou formou záloh podle § 38j odst. 4 zákona o daních z příjmů za rok 2019 provede zaměstnavatel do 2 měsíců po uplynutí kalendářního roku, nebo pokud podává vyúčtování elektronicky, pak se lhůta prodlužuje do 20. 3. 2020

Vyúčtování daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti za rok 2019 bylo třeba podat do 2. 3. 2020 nebo elektronicky do 20. 3. 2020.

Vyúčtování se provádí prostřednictvím formuláře „Vyúčtování daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti“. K vyúčtování je třeba přiložit povinnou přílohu „Počet zaměstnanců ke dni 1. 12. 2019“. Další povinnou přílohou pro plátce daně, kteří zaměstnávali daňové nerezidenty, je „Přehled souhrnných údajů zaznamenaných na mzdových listech poplatníků uvedených v § 2 odst. 3 zákona o daních z příjmů“.

V případě pozdního podání Vyúčtování daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti , bylo-li vyúčtování podáno nejpozději dne 31. 5. 2020, se promíjí pokuta za opožděné podání.

3.11 Vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně

Lhůta pro podání Vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně (dále jen „vyúčtování vybírané srážkou“) není upravena žádným z ustanovení zákona o daních z příjmů, a proto platí obecné ustanovení 137 odst. 2 daňového řádu, které říká, že se vyúčtování podává do 3 měsíců po uplynutí kalendářního roku. A pokud bude s vyúčtováním spojena i povinnost odvést daň, je daň splatná v poslední den lhůty stanovené pro podání vyúčtování.

U Vyúčtování daně vybírané srážkou za rok 2019 byla zákonná lhůta pro jeho podání do 1. 4. 2020.

Pokud bude vyúčtování podáno do 1. 7. 2020, bude prominuta pokuta podle § 250 odst. 1 DŘ za opožděné podání daňového tvrzení.

Za podmínky, že bude s vyúčtováním spojena i povinnost odvést daň a k úhradě daně z příjmů za zdaňovací období roku 2019 dojde nejpozději dne 1. 7. 2020, bude prominut úrok z prodlení podle § 252 DŘ, vyjma úroku z prodlení, který se váže k nedoplatku na dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti odváděné plátcem.

3.12 Podání oznámení dle § 38da ZDP

Za pozdní podání oznámení (do 30 dnů po povinnosti daň srazit) subjektu hrozí pokuta za neplnění povinností nepeněžité povahy § 247a DŘ. Uložení pokuty není ze strany správce daně povinností, je na správním uvážení, zda, případně v jaké výši, ji uloží (Finanční správa předpokládá v daném období vstřícnější přístup k neukládání těchto pokut, ale vychází současně z předpokladu, že daňový subjekt svoji povinnost, byť se zpožděním, splní).

3.13 Evidence tržeb

Ve Sbírce zákonů byla zveřejněna novela zákona o evidenci tržeb (zákon č. 263/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2020 Sb., o některých úpravách v oblasti evidence tržeb v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu), která nabývá účinnosti ke dni 3. června 2020. Novela prodlužuje odklad elektronické evidence tržeb až do konce letošního roku jak pro subjekty, které spadaly do prvních dvou vln (tedy velkoobchod, maloobchod, stravovací a ubytovací služby), tak pro subjekty, které měly původně začít evidovat od 1. května. Povinnost evidovat tržby tak vzniká subjektům bez ohledu na to, do které fáze evidence tržeb spadají, k datu 1. ledna 2021. Pozastavení EET se týká běžného, zjednodušeného i zvláštního režimu evidence tržeb.

Co pro poplatníky odklad EET znamená?

Pozastavení EET znamená, že do konce roku 2020 nemusí poplatníci odesílat údaje o tržbách správci daně, nemusí vystavovat účtenky dle zákona o evidenci tržeb a nemají povinnost umístit informační oznámení. Poplatníci, kterým skončila nebo jim bude končit platnost certifikátu, mohou výměnu certifikátu odložit a potřebné kroky učinit před opětovným spuštěním evidence tržeb. Stejně tak lze odložit podání žádosti o přidělení autentizačních údajů či podání žádosti o povolení evidovat tržby ve zvláštním režimu. Žádosti o povolení evidovat tržby ve zvláštním režimu, které budou podány ode dne nabytí účinnosti novely do 30. 9. 2020, bude Finanční správa vyřizovat až po 1. 10. 2020, proto doporučujeme poplatníkům, kteří mají zájem žádat o zvláštní režim a žádost zatím nepodali, aby tak učinili až po 1. 10. 2020.

Poplatníky, kteří již autentizačními údaji, pokladním certifikátem či bloky účtenek disponují, upozorňujeme, že i nadále trvá povinnost zacházet s nimi tak, aby předešli jejich zneužití.

I přes provedený odklad je systém EET v současné době plně funkční. Pokud poplatníci chtějí tržby evidovat, nic jim v tom nebrání. Budou však evidovat na dobrovolné bázi nad rámec jejich povinností. Z EET se nemusí nijak odhlašovat. Přerušení evidování tržeb po dobu odkladu nemusí na finanční úřad hlásit.

4. Plátci daně z přidané hodnoty

Nadále trvá povinnost podat daňové přiznání k DPH a kontrolní hlášení DPH elektronicky v zákonem stanovených lhůtách pro podání, lhůta pro podání se neprodlužuje.

U plátců, kterým byl individuálně alespoň částečně prominut úrok z prodlení, dochází k automatickému prominutí pokuty za opožděné tvrzení daně podle § 250 DŘ. V případě povolení posečkání úhrady daně či jejího rozložení na splátky v souvislosti s mimořádnými opatřeními, dochází jak k automatickému prominutí pokuty za opožděné tvrzení daně podle § 250 DŘ, tak k prominutí úroků z prodlení a úroků z posečkané částky, pokud vznikly od 12. 3. 2020 do 31. 12. 2020.

Stejně tak dochází k automatickému prominutí pokuty za opožděné tvrzení daně podle § 250 DŘ i u plátců, kterým byla individuálně alespoň částečně prominuta pokuta za nepodání kontrolního hlášení podle § 101h odst. 1 písm. b) až d) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH“), ve výši 10 000 Kč, 30 000 Kč, 50 000 Kč, z důvodů souvisejících se šířením viru SARS-CoV-2. Pokuta za opožděné podání daňového přiznání je prominuta za to zdaňovací období, které je zcela nebo zčásti shodné s obdobím, za které se podává kontrolní hlášení, u kterého došlo k prominutí pokuty, za předpokladu, že k podání tohoto přiznání dojde nejpozději v den, kdy bude podáno opožděné kontrolní hlášení.

V případě, že plátce z důvodu opatření k zamezení šíření COVID-19 nemá dostatek finančních prostředků pro uhrazení vzniklé daňové povinnosti, může správce daně požádat o posečkání nebo splátkování této částky. Žádost je do 31. 12. 2020 osvobozena od správních poplatků.

Plátcům DPH je dále automaticky prominuta pokuta 1 000 Kč podle § 101h odst. 1 písm. a) zákona o DPH za podání kontrolního hlášení po zákonné lhůtě, aniž by byl plátce k podání vyzván, pokud povinnost uhradit tuto pokutu vznikla v období od 1. 3. 2020 do 31. 7. 2020 (liberace první pokuty za nepodání kontrolního hlášení v daném roce podle § 101j zákona o DPH tímto není dotčena – tj. toto automatické prominutí pokuty z důvodu mimořádných opatření nebude vůbec započítáváno do vyloučení pokuty podle § 101j zákona o DPH).

Pokud plátce podá kontrolní hlášení až na základě výzvy a vzniká mu povinnost úhrady některé z pokut za nepodání kontrolního hlášení podle § 101h odst. 1 písm. b) až d) zákona o DPH (10 000 Kč, 30 000 Kč, 50 000 Kč) v období od 1. 3. 2020 do 31. 7. 2020, dochází k rozšíření ospravedlnitelných důvodů o důsledky působení mimořádných opatření, na základě kterých může plátce požádat o prominutí dotčených pokut za nepodání kontrolního hlášení. Prominout pokutu za nepodání kontrolního hlášení lze až poté, co související kontrolní hlášení bylo následně podáno.

Pokud se tedy žádost o prominutí pokuty za nepodání kontrolního hlášení týká důsledků působení mimořádných opatření (plátce uvede konkrétní související důvody), nepodléhá podání této žádosti do 31. 12. 2020 správnímu poplatku.

Posuzování žádosti o prominutí pokuty za nepodání kontrolního hlášení se nadále řídí dle podmínek Pokynu č. GFŘ-D-29 k prominutí pokut za nepodání kontrolního hlášení a dále nově také Pokynem č. GFŘ-D-44 k promíjení úroku z prodlení, úroku z posečkané částky a pokuty za nepodání kontrolního hlášení, který rozšiřuje ospravedlnitelné důvody pro prominutí u pokuty za nepodání kontrolního hlášení o důsledky mimořádných opatření.

K dalším změnám došlo v souvislosti s protikrizovým balíčkem (zákon č. 299/2020 Sb.) ZDE.

5. Daň z nabytí nemovitých věcí – podaní přiznání a placení daně

Daňové přiznání se podává do konce třetího měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž byl v katastru nemovitostí proveden vklad vlastnického práva k nemovité věci, práva stavby nebo změny spočívající v prodloužení doby, na kterou je toto právo zřízeno. Pokud je předmětem daně z nabytí nemovitých věcí nabytí vlastnického práva k nemovité věci neevidované v katastru nemovitostí, tak je povinnost podat daňové přiznání nejpozději do konce třetího měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž došlo k nabytí vlastnického práva k nemovité věci.

Na dani z nabytí není zavedeno EPO podání, takže doporučujeme využít možnost zaslání daňového přiznání prostřednictvím České pošty, s. p.

Daňovým subjektům podávajícím daňové přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí podle § 32 a § 33 zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákonné opatření o dani z nabytí nemovitých věcí“), a poplatníkům platícím daň z nabytí nemovitých věcí podle § 135 odst. 3 DŘ nebo platícím daň z nabytí nemovitých věcí prostřednictvím zálohy podle § 44 zákonného opatření o dani z nabytí nemovitých věcí, jejíž splatnost nastane ve lhůtě pro podání daňového přiznání v období od 31. 3. 2020 do 30. 11. 2020, se promíjí pokuta podle § 250 odst. 1 DŘ za opožděné podání daňového přiznání, pokud bude daňové přiznání podáno do 31. 12. 2020, a dále se promíjí úrok z prodlení podle § 252 DŘ a úrok z posečkané částky podle § 157 DŘ na dani z nabytí nemovitých věcí nebo na záloze, jejímž prostřednictvím se tato daň platí, za podmínky, že dojde k úhradě daně z nabytí nemovitých věcí nebo zálohy na tuto daň nejpozději dne 31. 12. 2020.

Příklad z praxe

Poplatníkům, kteří podali v uplynulém období na katastrální úřad návrh na vklad listiny (resp. změny vlastnických práv), na základě které dojde k nabytí vlastnického práva k nemovité věci, do katastru nemovitostí, a vklad práva byl proveden v prosinci 2019, vzniká povinnost podat daňové přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí nejpozději do 31. 3. 2020 a v uvedené lhůtě daň zaplatit. Pokud tito poplatníci podají daňové přiznání a uhradí daň z nabytí nemovitých věcí nejpozději ve lhůtě do 31. 12. 2020, nebudou muset platit pokutu za pozdní podání přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí ani úrok z prodlení za její pozdní úpravu. Obdobně se postupuje v případech, kdy lhůta pro podání daňového přiznání a pro splatnost daně připadá na další měsíce v období od 31. 3. 2020 do 30. 11. 2020.

Podle generálního pardonu č. 5 byl daňovým subjektům, jimž bylo na základě individuální žádosti podle § 156 daňového řádu povoleno posečkání úhrady daně nebo rozložení její úhrady na splátky z důvodů souvisejících se šířením viru SARS-CoV-2, prominut úrok z prodlení podle § 252 daňového řádu a úrok z posečkané částky podle § 157 daňového řádu, který je příslušenstvím daně, u níž došlo k tomuto posečkání úhrady daně nebo rozložení její úhrady na splátky, pokud vznikl od 12. 3. 2020 do 31. 12. 2020.

6. Daň silniční

Poplatníci, kteří mají povinnost hradit daň silniční ve splátkách ve lhůtě 15. 4. 2020 a 15. 7. 2020 a v uvedené lhůtě nemohou zálohu zaplatit, přičemž mají problémy (nemají příjem kvůli uzavření provozoven, jsou nemocní, nemohou jednat, nacházejí se v sociálně tíživé situaci) z důvodů souvisejících se šířením viru SARS-CoV-2:

  • Mohou uhradit tyto splátky ve lhůtě do 15. 10. 2020, neboť daňovým subjektům platícím zálohu na daň silniční, se v souladu s generálním pardonem č. 3 promíjí úrok z prodlení podle § 252 daňového řádu a úrok z posečkané částky podle § 157 daňového řádu vzniklý na zálohách na daň silniční ve zdaňovacím období roku 2020, splatných podle § 10 zákona o dani silniční, do 15. 4. 2020 a 15. 7. 2020, za podmínky, že k úhradě těchto záloh dojde nejpozději dne 15. 10. 2020.
  • Mohou požádat podle § 174 odst. 5 DŘ o stanovení zálohy jinak, případně o povolení výjimky z povinnosti daň zálohovat. V případě vyhovění žádosti nevzniká žádný úrok z prodlení.
  • Případně doporučujeme podat žádost o posečkání úhrady zálohy nebo o zaplacení zálohy ve splátkách podle § 156 DŘ. Podle generálního pardonu č. 5 byl daňovým subjektům, jimž bylo na základě individuální žádosti podle § 156 daňového řádu povoleno posečkání úhrady daně nebo rozložení její úhrady na splátky z důvodů souvisejících se šířením viru SARS-CoV-2, prominut úrok z prodlení podle § 252 daňového řádu a úrok z posečkané částky podle § 157 daňového řádu, který je příslušenstvím daně, u níž došlo k tomuto posečkání úhrady daně nebo rozložení její úhrady na splátky, pokud vznikl od 12. 3. 2020 do 31. 12. 2020.
  • Nemohou-li řádně a včas splnit své daňové povinnosti, tj. zaplatit daň, případně zálohu, pak mohou svého správce daně požádat individuálně podanou žádostí o prominutí úroků z prodlení či z posečkání podle § 259b DŘ (tj. typicky za rozložení úhrady daně na splátky), pokud již byla daň (později) uhrazena. Pokyn č. GFŘ-D-44 v návaznosti na pokyn č. GFŘ-D-21.
  • Sazby daně byly v některých případech sníženy – protikrizový balíček (zákon č. 299/2020 Sb.) ZDE.

7. Daň z nemovitých věcí

Daň z nemovitých věcí byla splatná do 31. 5. 2020 v celé výši, případně ve splátkách u poplatníků, kteří mají daň vyšší než 5 000 Kč, přičemž první splátka byla splatná ve lhůtě 31. 5. 2020. Finanční správa informuje, že byla poplatníkům doručena informace pro placení daně z nemovitých věcí na e-mail, případně do datové schránky. Poplatníkům daně z nemovitých věcí byly doručeny nejpozději do 25. 5. 2020 složenky s informacemi pro placení daně z nemovitých věcí.

Pokud v uvedené lhůtě nemůže poplatník daň uhradit z důvodů souvisejících se šířením viru SARS-CoV-2:

  • Doporučujeme, zejména u větších částek, podat žádost o posečkání úhrady daně, případně o zaplacení daně ve splátkách podle § 156 DŘ. Podle generálního pardonu č. 5 byl daňovým subjektům, jimž bylo na základě individuální žádosti podle § 156 daňového řádu povoleno posečkání úhrady daně nebo rozložení její úhrady na splátky z důvodů souvisejících se šířením viru SARS-CoV-2, prominut úrok z prodlení podle § 252 daňového řádu a úrok z posečkané částky podle § 157 daňového řádu, který je příslušenstvím daně, u níž došlo k tomuto posečkání úhrady daně nebo rozložení její úhrady na splátky, pokud vznikl od 12. 3. 2020 do 31. 12. 2020.
  • U menších částek je možné bez sankce uhradit daň později.

Nemohl-li poplatník řádně a včas splnit své daňové povinnosti, tj. podat daňové přiznání a zaplatit daň, případně první splátku daně, pak může svého správce daně požádat individuálně podanou žádostí o prominutí úroků z prodlení či z posečkání podle § 259b DŘ (tj. typicky za rozložení úhrady daně na splátky), pokud již byla daň (později) uhrazena. Daňovým subjektům, jimž bylo na základě individuální žádosti podle § 156 DŘ povoleno posečkání úhrady daně nebo rozložení její úhrady na splátky z důvodů souvisejících se šířením viru SARS-CoV-2, se promíjí pokuta za opožděné tvrzení daně podle § 250 DŘ, která je příslušenstvím daně, u níž došlo k tomuto posečkání úhrady daně nebo rozložení její úhrady na splátky. Pokuta se rovněž promíjí daňovým subjektům, jimž byl na základě individuální žádosti podle § 259b DŘ alespoň částečně prominut úrok z prodlení z důvodů souvisejících se šířením viru SARS-CoV-2 (generální pardon č. 1). Pokyn č. GFŘ-D-44 v návaznosti na pokyn č. GFŘ-D-21. Individuální prominutí pokuty se nepřipouští.

Poplatníkům, kteří jsou přihlášení ke službě placení daně z nemovitých věcí prostřednictvím SIPO, byla daň z nemovitých věcí uhrazena tímto způsobem.

Poplatníci, kteří mají prodlouženou lhůtu pro podání daňového přiznání (tzn. případy uvedené v § 13a odst. 11 a 12 zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů, např. poplatníci, u kterých nebyl proveden vklad do katastru nemovitých věcí do 31. 12. 2019), mohou v souvislosti se šířením viru SARS-CoV-2:

  • Ve lhůtě pro podání daňového přiznání požádat o prodloužení lhůty k podání daňového přiznání podle 36 odst. 4 DŘ – žádost je třeba podat před uplynutím lhůty a odůvodnit – podléhá správnímu poplatku ve výši 300 Kč. Poplatek lze uhradit i na účet – předčíslí účtu 3711 + číslo příslušného správce daně (matrika) /0710.
  • Nemůže-li poplatník řádně a včas splnit své daňové povinnosti, tj. podat daňové přiznání a zaplatit daň, případně první splátku daně, pak může svého správce daně požádat individuálně podanou žádostí o prominutí úroků z prodlení, pokud již byla daň (později) uhrazena. Dle generálního pardonu č. 5 je poplatníkovi automaticky prominut úrok z prodlení a úrok z posečkané částky, pokud vznikl od 12. 3. 2020 do 31. 12. 2020, který je příslušenstvím daně, u níž došlo k posečkání úhrady daně nebo rozložení její úhrady na splátky, které bylo povoleno na základě individuální žádosti z důvodů souvisejících se šířením viru SARS-CoV-2. Daňovým subjektům, jimž bylo na základě individuální žádosti podle § 156 DŘ povoleno posečkání úhrady daně nebo rozložení její úhrady na splátky z důvodů souvisejících se šířením viru SARS-CoV-2, se promíjí pokuta za opožděné tvrzení daně podle § 250 DŘ, která je příslušenstvím daně, u níž došlo k tomuto posečkání úhrady daně nebo rozložení její úhrady na splátky. Pokuta se rovněž promíjí daňovým subjektům, jimž byl na základě individuální žádosti podle § 259b DŘ alespoň částečně prominut úrok z prodlení z důvodů souvisejících se šířením viru SARS-CoV-2 (generální pardon č. 1). Pokyn č. GFŘ-D-44 v návaznosti na pokyn č. GFŘ-D-21. Individuální prominutí pokuty se nepřipouští.

Další změna související s protikrizovými opatřeními byla zapracována do protikrizového balíčku (zákon č. 299/2020 Sb.) ZDE.

8. Správní poplatky

Žádost o prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání, hlášení nebo vyúčtování daně:

  • Správní poplatek ve výši 300 Kč se s podáním žádosti hradí – není prominut. Poplatek lze uhradit i na účet – předčíslí účtu 3711 + číslo příslušného správce daně (matrika) /0710.

Podání žádosti o povolení posečkání úhrady daně, popřípadě rozložení její úhrady na splátky, nebo o změnu tohoto rozhodnutí za podmínky, že žádost bude podána od 16. 3. 2020 do 31. 12. 2020:

Podání žádosti o prominutí příslušenství daně, tj. o prominutí úroku z prodlení nebo úroku z posečkané částky (povolení splátek) podle § 259b DŘ, za podmínky, že žádost bude podána od 16. 3. 2020 do 31. 12. 2020:

Přijetí žádosti o prominutí pokuty za nepodání kontrolního hlášení podle § 101k zákona o dani z přidané hodnoty, za podmínky, že žádost bude podána od 16. 3. 2020 do 31. 7. 2020:

Přijetí žádosti o prominutí pokuty za nepodání kontrolního hlášení podle § 101k zákona o dani z přidané hodnoty, za podmínky, že k vydání výzvy k podání kontrolního hlášení nebo výzvy ke změně, doplnění či potvrzení údajů uvedených v podaném kontrolním hlášení a následnému podání souvisejícího kontrolního hlášení, došlo v době od 1. 3. 2020 do 31. 7. 2020, a žádost o prominutí pokuty bude podána v období od 1. 8. 2020 do 31. 12. 2020:

Vydání potvrzení o bezdlužnosti nebo o stavu osobního daňového účtu, za podmínky, že žádost o jeho vydání bude podána od 15. 4. 2020 do 31. 12. 2020:

9. Žádost o posečkání

Daňový subjekt může z důvodu tíživé sociální či ekonomické situace požádat správce daně o posečkání úhrady daně, popř. její rozložení na splátky.

Poplatek za podání žádosti je pro žádosti podané do 31. 12. 2020 prominut, a tedy se nehradí (generální pardon č. 1 a generální pardon č. 5).

Daňový subjekt v žádosti:

  • uvede všechny relevantní skutečnosti mající vliv na neschopnost uhradit daň v dané výši najednou;
  • přiloží všechny doklady a důkazní prostředky, které podporují tvrzení a důvody v žádosti uváděné;
  • navrhne splátkový kalendář, tzn. návrh výše jednotlivých splátek včetně jejich časového rozložení, dle očekávaného vývoje;
  • uvede prostředky, ze kterých bude v budoucnu daň uhrazena (to se netýká případů, kdy je o posečkání žádáno z důvodů, že by byla ohrožena výživa daňového subjektu nebo osob na jeho výživu odkázaných - § 156 odst. 1 písm. b) DŘ).

Na stránkách Finanční správy v sekci Daňový proces lze nalézt podrobnosti k uvedenému – Informační letáky k posečkání.

10. Žádost o prominutí úroku z prodlení či úroku z posečkání

Po celkovém uhrazení daně, a to i v případě, že byla daň hrazena postupně, resp. ve splátkách v závislosti na kladném rozhodnutí o žádosti, si může daňový subjekt požádat o prominutí vzniklého příslušenství (úroku z prodlení či úroku z posečkání).

Poplatek za podání žádosti je pro žádosti podané do 31. 12. 2020 prominut, a tedy se nehradí (generální pardon č. 1 a generální pardon č. 5).

Žádosti o prominutí částky až do výše 3 000 Kč poplatku nepodléhají ani po tomto datu.

Daňový subjekt uvede v žádosti:

  • všechny relevantní skutečnosti ospravedlňující nemožnost uhradit daň v den její splatnosti;
  • přiloží všechny doklady a důkazní prostředky, které podporují tvrzení a důvody v žádosti uváděné.

V případě prokazování vztahu k mimořádným opatřením lze uvažovat např. o doložení vlivu karanténního opatření, nemoci, souvisejícího pečování o člena domácnosti (týkající se daňového subjektu, jeho zástupce nebo osob klíčových pro činnost daňového subjektu).

V případě prokazování ospravedlnitelného důvodu prodlení souvisejícího s úroky lze dále uvažovat např. o seznamu stornovaných zájezdů/letenek/vstupenek/akcí, porovnání výše obsazenosti či tržeb vůči předchozímu období, prokázání výpadku výroby pro překážky související s mimořádnými opatřeními na straně dodavatele apod.

Na stránkách Finanční správy lze nalézt pokyny a další informace, které se zabývají výše uvedenou problematikou:

Dojde-li na základě žádosti daňového subjektu k individuálnímu prominutí úroku z prodlení nebo k povolení posečkání úhrady daně či rozložení její úhrady na splátky z důvodů souvisejících s COVID-19, dochází zároveň i k prominutí pokuty za opožděné tvrzení daně.

11. Zastoupení na základě plné moci

V případě potřeby se můžete jako daňový subjekt nechat zastoupit zástupcem, který pak bude vyřizovat komunikaci se správcem daně. Zástupcem nemusí být nutně jen daňový poradce či advokát, ale může jím být například i příbuzný či známý, kterému udělíte plnou moc.

Váš podpis jakožto zmocnitele (daňového subjektu) na plné moci uplatněné u příslušného správce daně nemusí být úředně ověřen. Zmocnitel nebo zmocněnec mohou plnou moc zaslat příslušnému finančnímu úřadu datovou schránkou (postačující je i uplatnění naskenované kopie plné moci s vlastnoručním podpisem) nebo poštou; nikoli však e-mailem. V plné moci je vhodné uvést aktuální telefonní číslo nebo e-mailovou adresu zmocnitele (daňového subjektu) pro případné ověření plné moci.

Plná moc může mít:

  1. neomezený rozsah pro správu daní (formulace: „zmocňuji pana/paní …, aby mne zastupoval/a před správcem daně ve všech věcech správy daní“) nebo
  2. omezený rozsah na určitou daň nebo zdaňovací období (formulace: „zmocňuji pana/paní …, aby mne zastupoval/a před správcem daně ve všech věcech správy daně z příjmů fyzických osob“), nebo
  3. omezený rozsah k dílčí části daňového řízení (např. formulace: „zmocňuji pana/paní …, aby mne zastupoval/a před správcem daně ve věci posečkání a prominutí“), nebo
  4. omezený rozsah jen k jednotlivému úkonu (formulace: zmocňuji pana/paní …, aby za mne zpracoval/a a podal/a daňové přiznání na DPH za zdaňovací období únor 2020“).

Bližší informace naleznete na stránkách Finanční správy v sekci Daň z přidané hodnotyPlné moci a kontrolní hlášení DPH.

Po uplatnění plné moci bude nadále příslušný finanční úřad ve vymezeném rozsahu zmocnění doručovat pouze Vašemu zástupci. Okamžikem uplatnění plné moci dochází v rozsahu plné moci přímo ze zákona ke zrušení nebo omezení dříve uplatněné plné moci.