• Kdo je subjektem kompenzačního bonusu
• Co je předmětem kompenzačního bonusu
• Vyloučení z nároku na kompenzační bonus
• Výše kompenzačního bonusu a bonusová období
• Praktický příklad
• Žádost o kompenzační bonus

Kdo je subjektem kompenzačního bonusu

Subjektem kompenzačního bonusu je osoba, která vykonávala v rozhodném období práci na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce nebo dohoda o pracovní činnosti) a v důsledku toho byla alespoň 3 kalendářní měsíce účastna nemocenského pojištění jako zaměstnanec a současně nevykonávala jinou činnost, v jejímž důsledku by byla účastna nemocenského pojištění jako zaměstnanec dle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o nemocenském pojištění)*; výjimkou jsou činnosti, u nichž vzniká účast na nemocenském pojištění pouze z důvodů uvedených v § 5 písm. a) bodech 12 a 13 tohoto zákona, tj. souběžný výkon činnosti dobrovolného pracovníka pečovatelské služby a výkon pěstounské péče, resp. pobírání odměny pěstouna nejsou překážkou nároku na kompenzační bonus.

* Zaměstnanci jsou účastni pojištění, jestliže vykonávají zaměstnání a sjednaná částka započitatelného příjmu z tohoto zaměstnání za kalendářní měsíc činí alespoň částku rozhodnou pro účast na pojištění („rozhodný příjem"). Rozhodný příjem činí 3 500 Kč (§ 6 zákona o nemocenském pojištění). Zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce jsou účastni nemocenského pojištění, byl-li jim zúčtován započitatelný příjem v částce vyšší než 10 000 Kč. Pro dohody o pracovní činnosti platí limit 3 500 Kč pro rok 2021.

Rozhodným obdobím je období od 1. června do 31. října 2021. Osoba pracující na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr může jako rozhodné období použít taktéž období 5 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, z nichž poslední celý spadá do bonusového období.

Pro naplnění definice subjektu kompenzačního bonusu je tedy v tomto případě nutné, aby dané osobě byl alespoň za 3 kalendářní měsíce rozhodného období (z celkových pěti možných) ze strany zaměstnavatele zúčtován započitatelný příjem v příslušné částce zakládající účast na nemocenském pojištění. Není přitom nutné, aby k zúčtování částky došlo u téhož zaměstnavatele. Je-li v rámci rozhodného období platných více dohod (např. jedna v červnu a červenci a druhá v září roku 2021), je možné tyto dohody pro účely splnění této podmínky kombinovat. Existuje-li tedy v rámci rozhodného období souběh více dohod u různých zaměstnavatelů, může být účast na nemocenském pojištění v každém z povinných tří měsíců navázána na příjmy od jiného zaměstnavatele.

Subjektem kompenzačního bonusu nemůže být osoba, která je v bonusovém období nespolehlivým plátcem či nespolehlivou osobou podle § 106a a násl. zákona o dani z přidané hodnoty. 

Co je předmětem kompenzačního bonusu

Předmětem kompenzačního bonusu je výkon práce na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr zakládající účast na nemocenském pojištění v  bonusovém období, v němž nastal den, za který se poskytuje kompenzační bonus, pokud tato práce nemohla být vykonávána z důvodů na straně zaměstnavatele, které nastaly v důsledku toho, že činnost zaměstnavatele byla významně dotčena.

Zaměstnavatelem se rozumí pouze ten zaměstnavatel, se kterým měl subjekt kompenzačního bonusu v rozhodném období uzavřenu dohodu o práci konané mimo pracovní poměr a který mu za toto období zúčtoval započitatelný příjem v částce zakládající účast na nemocenském pojištění a se kterým měl dotyčný současně ke dni 22. listopadu 2021 uzavřenu dohodu o práci konané mimo pracovní poměr.

Splnění podmínky, že výkon činnosti zaměstnavatele je významně dotčen, je posuzováno prostřednictvím testu poklesu příjmů odpovídajících tržbám z prodeje výrobků, zboží a služeb plynoucích z dané podnikatelské činnosti (viz § 8 odst. 1 ZoKB). Tento test se provádí porovnáním výše příjmů v tzv. srovnávacím a srovnávaném období, přičemž:

• srovnávaným obdobím je kalendářní měsíc, který celý spadá do bonusového období,
• srovnávacím obdobím je období 3 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, které si subjekt kompenzačního bonusu zvolí v rámci rozhodného období (tj. od 1. června 2021 do 31. října 2021), nebo období od 1. listopadu 2019 do 31. března 2020, nelze-li činnost z důvodu jejího sezónního charakteru účelně vykonávat v žádném z 3 po sobě jdoucích kalendářních měsíců v rámci rozhodného období.

Činnost se považuje za významně dotčenou, pokud výše příjmů odpovídajících tržbám z prodeje výrobků, zboží a služeb plynoucích z této činnosti nepřekročila ve srovnávaném období 70 % průměrné měsíční výše těchto příjmů plynoucích z téže činnosti ve srovnávacím období. Činnost se nepovažuje za významně dotčenou, pokud je tento pokles příjmů zjevně způsoben převážně jinými důvody, než:

• dopadem krizových, mimořádných nebo ochranných opatření přijatých z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti se vznikem a rozšířením onemocnění COVID-19 způsobeného koronavirem označovaným jako SARS CoV-2,
• péčí o dítě v případě subjektu kompenzačního bonusu nebo překážkou v práci spočívající v péči o dítě v případě jeho zaměstnance v souvislosti s onemocněním COVID-19 způsobeného koronavirem označovaným jako SARS COV-2 nebo
• nařízenou karanténou nebo izolací podle zákona o ochraně veřejného zdraví v případě subjektu kompenzačního bonusu.

Příjmem se pro účely výpočtu rozumí příjmy podle zákona o daních z příjmů, které odpovídají tržbám z prodeje výrobků, zboží nebo služeb. „Tržby z prodeje výrobků, zboží a služeb“ jsou pojmem z účetnictví a vykazují se ve výkazu zisku a ztrát (viz vyhláška č. 500/2002 Sb.). Subjekt kompenzačního bonusu, který pro účely zjištění příjmů podle zákona o daních z příjmů účtuje v soustavě tzv. podvojného účetnictví, zohledňuje výnosy vykázané v položce „Tržby z prodeje výrobků, zboží a služeb“ účetnictví. K jiným výnosům vykazovaným ve výkazu zisku a ztrát, které mohou mít pravidelný i mimořádný charakter, tj. k ostatním provozním výnosům (zejména výnosy z prodeje dlouhodobého majetku), k finančním či mimořádným výnosům se nepřihlíží. V případě finančních výnosů se zejména jedná o výnosy získané z finančních investic, cenných papírů, vkladů jako jsou dividendy, úroky z vkladů, tržby z prodeje cenných papírů. Za mimořádné výnosy lze považovat výnosy vzniklé z neočekávaných událostí, například náhrady od pojišťovny. Subjekty, které v soustavě tzv. podvojného účetnictví neúčtují, musí posoudit, které příjmy by byly tržbami z prodeje výrobků, zboží a služeb, pokud by bylo vedeno. Zjednodušeně řečeno se jedná o peněžní prostředky, které daný subjekt získal z prodeje vlastních výrobků, zboží nebo za poskytnutí služby v rámci své provozní činnosti, tedy z předmětu svého podnikání, resp. z jeho činnosti, kterou lze považovat za podstatnou a která je tedy hlavním zdrojem jeho obživy.

Další podmínkou pro přiznání kompenzačního bonusu je to, že se jedná o výkon práce subjektu kompenzačního bonusu, u něhož převažující (tj. nadpoloviční) část příjmů v rozhodném období plynula od zaměstnavatele, jehož činnost byla významně dotčena. Při posuzování tohoto kritéria se zohledňují pouze příjmy podle § 6, 7 a 9 zákona o daních z příjmů (příjmy ze závislé činnosti, z podnikání a nájmu).

Překážkou vzniku nároku na kompenzační bonus není, pokud osoba pracující na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr, v bonusovém období vykonávala jinou činnost, v jejímž důsledku byla účastna nemocenského pojištění jako zaměstnanec, jakož ani skutečnost, že vykonávala samostatnou výdělečnou činnost.

Vyloučení z nároku na kompenzační bonus

Nárok na kompenzační bonus nevzniká za ty dny bonusového období, kdy žadatel obdržel podporu v nezaměstnanosti dle zákona o zaměstnanosti.

Nárok na kompenzační bonus osobě vykonávající práci na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr nevzniká za ty dny, za které již obdržela kompenzační bonus z jiného titulu (tj. jako OSVČ či jako společník společnosti s ručením omezeným). I v případech, kdy tato osoba vykonává činnost na základě více než jedné dohody o práci konané mimo pracovní poměr, může nárok na kompenzační bonus vzniknout za kalendářní den pouze jednou.

Jestliže osoba vykonávající práci na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr nemůže tuto práci vykonávat z důvodu nařízené karantény (tj. karanténa je nařízena přímo této osobě) a nikoliv z důvodů na straně zaměstnavatele, je vznik nároku na kompenzační bonus rovněž vyloučen.

Pozn.:  Pro nemocensky pojištěné osoby vykonávající práci na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr (to jsou ty osoby, které vykonávají pojištěnou činnost na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce, u dohody o provedení práce příjem nad 10 000 Kč měsíčně, u dohody u pracovní činnosti příjem od 3 500 Kč měsíčně), je určen příspěvek podle zákona o mimořádném příspěvku zaměstnanci při nařízené karanténě. Jde o mimořádný příspěvek zaměstnancům, kterým vznikl nárok na náhradu příjmu při nařízené karanténě či izolaci. Příspěvek se vyplácí za každý kalendářní den (nejdéle však po dobu prvních 14 kalendářních dnů trvání nařízené karantény). Maximálně výše příspěvku je 370 Kč. Výše dávky je limitována tak, že může dosáhnout spolu s náhradou příjmu maximálně 90 % průměrného výdělku zaměstnance.

Výše kompenzačního bonusu a bonusová období

Prvním bonusovým obdobím je období od 22. listopadu 2021 do 31. prosince 2021.
Druhým bonusovým obdobím je období od 1. ledna 2022 do 31. ledna 2022.

Vláda může nařízením stanovit jako další bonusové období kalendářní měsíc v období od 1. února 2022 do 31. prosince 2022, a to pro kalendářní měsíc, kdy lze předpokládat trvání krizových, mimořádných nebo ochranných opatření.

Výše kompenzačního bonusu činí 500 Kč za každý kalendářní den bonusového období, za který vznikl subjektu nárok na kompenzační bonus.

Výsledná částka kompenzačního bonusu odpovídá součinu denní výše bonusu a počtu dní v rámci stanoveného období, za které byl kompenzační bonus na základě účinně podané žádosti skutečně správcem kompenzačního bonusu přiznán.

Praktický příklad

O kompenzační bonus za první bonusové období (tedy období od 22. listopadu 2021 – 31. prosince 2021) chce požádat osoba, která pracuje jako barmanka na dohodu o pracovní činnosti v nočním klubu. Tuto činnost vykonává již rok a dosahuje příjmů, které jí zakládají účast na nemocenském pojištění z titulu zaměstnání. Činnost zaměstnavatele (provozovatele nočního klubu) byla dotčena opatřeními vlády (úprava zavírací doby dle krizového opatření), v důsledku čehož byl znemožněn i výkon práce jeho zaměstnanců. Před vyhlášením nouzového stavu měla žadatelka vedle příjmů z dohody také příjmy z výkonu samostatné výdělečné činnosti (prodej jí vyráběné bižuterie).

Při posuzování splnění podmínek pro uplatnění nároku na kompenzační bonus postupovala zaměstnankyně následovně:

1. Vyhodnotila, že vzhledem k tomu, že v rozhodném období (od 1. června 2021 do 31. října 2021) vykonávala práci na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr a v důsledku toho byla po celou tuto dobu účastna nemocenského pojištění, přičemž jinou činnost, v důsledku níž by byla účastna nemocenského pojištění jako zaměstnanec neprováděla, je subjektem kompenzačního bonusu.
2. Shledala, že důvody, pro které nemůže svou činnost vykonávat, jsou důvody na straně zaměstnavatele mající původ ve vládních opatřeních souvisejících s epidemií koronaviru. Vzhledem k charakteru opatření a jeho dopadům do činnosti provozovatele nočního klubu lze ze strany žadatelky o kompenzační bonus usuzovat, že v tomto případě je činnost zaměstnavatele významně dotčena (tedy že u zaměstnavatele došlo k více než 30% propadu tržeb v rámci srovnávacího a srovnávaného období). Skutečnost, zda je tato zákonná podmínka opravdu splněna, však zaměstnanec nemusí v rámci uplatnění nároku na kompenzační bonus deklarovat 
   (v případě pochybností její splnění ověřuje správce daně dle potřeby v součinnosti se zaměstnavatelem).
3. Dále provedla test majoritních příjmů, tedy porovnala výši příjmů plynoucích od zaměstnavatele*, u kterého došlo k významnému dotčení činnosti,  s výší ostatních příjmů podle § 6, 7 a 9 zákona o daních z příjmů, a to za rozhodné období od 1. června 2021 do 31. října 2021 (nevyužila tedy možnosti použít jako rozhodné období 5 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, z nichž poslední spadá do bonusového období).
   • příjmy z výkonu práce v rozhodném období: 76 000 Kč
   • příjmy z ostatních činností v rozhodném období:  8 000 Kč

Porovnáním těchto částek došla k závěru, že příjmy z výkonu práce tvořily převažující část jejích celkových příjmů. Lze uzavřít, že zákonná podmínka majority příjmů je splněna.

*Jedná se přitom o téhož zaměstnavatele, se kterým měla v rozhodném období uzavřenu dohodu o práci konané mimo pracovní poměr a který jí za toto období zúčtoval započitatelný příjem v částce zakládající účast na nemocenském pojištění, a zároveň měla s tímto zaměstnavatelem uzavřenou dohodu ke dni 22. listopadu 2021.

Po provedení kroků dle bodů 2) až 3) může zaměstnankyně konstatovat naplnění předmětu kompenzačního bonusu.

4. Vzhledem k tomu, že zaměstnankyně nepobírala v bonusovém období podporu v nezaměstnanosti, má nárok na kompenzační bonus za všechny kalendářní dny bonusového období.

Počet dní: 40
Částka na den: 500 Kč
Celková částka: 20 000 Kč

Výsledná výše kompenzačního bonusu činí 20 000 Kč.

Žádost o kompenzační bonus

Žádost o kompenzační bonus se podává na příslušný finanční úřad spravující daň z příjmů žadatele o kompenzační bonus v době podání žádosti o kompenzační bonus (typicky se bude jednat o finanční úřad nejbližší místu pobytu žadatele o kompenzační bonus v České republice; nemá-li žadatel o kompenzační bonus místo pobytu v České republice, je příslušným finančním úřadem zpravidla Finanční úřad pro hlavní město Prahu), a to nejpozději do 2 měsíců po skončení bonusového období, jinak nárok na kompenzační bonus zaniká.

Lhůta pro podání žádosti:
Za první bonusové období do 1. března 2022
Za druhé bonusové období do 1. dubna 2022

Žádost je možné podat následujícími způsoby:

Elektronicky prostřednictvím:

• aplikace Online finanční úřad nebo aplikace Elektronická podání pro finanční správu (tzv. EPO), jež jsou dostupné na adrese www.mojedane.cz - v těchto aplikacích lze k formuláři „Obecná písemnost určená pro podání orgánům Finanční správy ČR“ (vyžadováno je vyplnění povinných údajů v tomto formuláři) jako přílohu v elektronické podobě připojit žádost o kompenzační bonus; zaslána může být např. elektronická kopie listinné podoby vyplněné žádosti opatřené vlastnoručním podpisem osoby oprávněné k podpisu žádosti (např. scan takto podepsané žádosti, či její fotografie pořízená např. mobilním telefonem),
• datové schránky,
• e-mailové zprávy, kdy zaslat lze např. elektronickou kopii listinné podoby vyplněné žádosti opatřené vlastnoručním podpisem osoby oprávněné k podpisu žádosti (např. scan takto podepsané žádosti, či její fotografii pořízenou např. mobilním telefonem), a to na zveřejněnou e-mailovou adresu podatelny územního pracoviště příslušného finančního úřadu, je nutné dodržet maximální velikost přílohy e-mailu a to 4 MB,

v listinné podobě prostřednictvím:

• provozovatele poštovních služeb,
• podatelny územního pracoviště příslušného finančního úřadu (v rámci jeho úředních hodin) nebo prostřednictvím sběrného boxu umístěného na územním pracovišti.

Kromě obecných náležitostí podání (zejména identifikace daňového subjektu, který žádost podává, čeho se tato žádost týká a co daňový subjekt požaduje), musí žádost o kompenzační bonus obsahovat:

1. čestné prohlášení osvědčující splnění podmínek pro vznik nároku na kompenzační bonus,
2. účet u poskytovatele platebních služeb v české měně, na který má být kompenzační bonus vyplacen,
3. identifikaci zaměstnavatele, pokud na jeho straně nastaly v důsledku významného dotčení jím vykonávané činnosti důvody, pro které nelze práci vykonávat (jedná se o zaměstnavatele, který dotyčnému žadateli v rozhodném období zúčtoval příjem v částce zakládající účast na nemocenském pojištění a se kterým měl dotyčný současně ke dni 22. listopadu 2021 uzavřenu dohodu o práci konané mimo pracovní poměr),
4. určení činnosti nebo více činností zaměstnavatele, které byly v bonusovém období významně dotčeny,
5. kopii dohody o práci konané mimo pracovní poměr, na základě které byl žadatel v rámci rozhodného období účasten nemocenského pojištění jako zaměstnanec,
6. kopii mzdových listů zahrnujících kalendářní měsíce, kdy byl žadatel účasten nemocenského pojištění na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr v rozhodném období (lze nahradit potvrzením od zaměstnavatele),
7. podpis osoby oprávněné k podpisu, pokud k autorizaci podání nedošlo jiným zákonem připuštěným způsobem (např. podepsáním žádosti uznávaným elektronickým podpisem žadatele o kompenzační bonus).

Byla-li účast na nemocenském pojištění v požadovaných 3 měsících v rámci rozhodného období založena z titulu více dohod (např. u různých zaměstnavatelů), je nezbytné přiložit všechny relevantní kopie dohod a kopie mzdových listů, na základě nichž lze osvědčit splnění zákonné podmínky.

K rychlejšímu vyřízení žádosti může přispět přiložení kopie dohody o práci konané mimo pracovní poměr platné ke dni 22. listopadu 2021 – přikládá se, pokud se jedná o dohodu odlišnou od dohody podle bodu e).

Vyřízení žádosti může uspíšit rovněž přiložení dokumentace osvědčující status dobrovolného pracovníka pečovatelské služby či pěstouna, v případech, kdy subjekt v rozhodném období vykonával činnost odpovídající tomuto statusu souběžně s výkonem práce, jenž je předmětem kompenzačního bonusu.

POZOR: Kompenzační bonus není možné vyplácet v hotovosti ani prostřednictvím služeb České pošty.

Kontaktní údaje (telefonní číslo a/nebo e-mail, na kterém je žadatel k zastižení), jež v žádosti uvedete, slouží pro neformální komunikaci a upozornění na případné chyby či nejasnosti v žádosti. Mohou tak přispět k rychlejšímu procesnímu vyřízení žádosti.

Žádost je možné podávat i v zastoupení (např. prostřednictvím zástupce na základě plné moci). Čestné prohlášení však podepisuje vždy ten, komu má být kompenzační bonus přiznán.

Nepovinné formuláře žádostí rozlišené podle jednotlivých bonusových období, včetně pokynů k jejich vyplnění, jsou k dispozici na www.financnisprava.cz/bonus > Kompenzační bonus (2022) > Žádost. K dispozici je také webová aplikace, kterou lze využít pro podání žádosti o kompenzační bonus. Žádost lze podat i jinak než na těchto formulářích, musí však splňovat veškeré výše uvedené náležitosti.

Pro získání dalších informací sledujte internetové stránky Finanční správy, mimo jiné též odpovědi na nejčastější dotazy ke kompenzačnímu bonusu.