• Kdo je subjektem kompenzačního bonusu
• Co je předmětem kompenzačního bonusu
• Výše kompenzačního bonusu a bonusová období
• Vyloučení z nároku na kompenzační bonus
• Praktické případy
• Žádost o kompenzační bonus

Kdo je subjektem kompenzačního bonusu

Subjektem kompenzačního bonusu je osoba samostatně výdělečně činná ve smyslu § 9 odst. 2 a 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“), přičemž zahrnuty jsou jak osoby, které tuto činnost vykonávají jako činnost hlavní, tak osoby, které ji vykonávají jako vedlejší, jakož i osoby spolupracující. Překážkou není skutečnost, že osoba samostatně výdělečně činná je účastna nemocenského pojištění jako zaměstnanec.

Podmínkou získání kompenzačního bonusu je, že žadatel byl osobou samostatně výdělečně činnou dle zákona o důchodovém pojištění ke dni 22. listopadu 2021, nebo žadatel byl osobou, jejíž samostatná výdělečná činnost je přerušena ode dne, který nastal po 22. listopadu 2020.

Subjektem kompenzačního bonusu nemůže být osoba, která byla v bonusovém období nespolehlivým plátcem či nespolehlivou osobu podle § 106a a násl. zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o dani z přidané hodnoty“).
Subjektem kompenzačního bonusu také nemůže být daňový nerezident České republiky ke dni 22. listopadu 2021, s výjimkou nerezidenta, který předpokládá, že splní všechny podmínky pro uplatnění snížení daně za zdaňovací období, do něhož spadá příslušné bonusové období, podle § 35ba odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon o daních z příjmů“ či „ZDP“).

Základním předpokladem možnosti čerpat kompenzační bonus je, že výše vymezený subjekt kompenzačního bonusu splní další podmínky týkající se předmětu kompenzačního bonusu (viz dále).

Co je předmětem kompenzačního bonusu

Osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) může získat kompenzační bonus za výkon samostatné výdělečné činnosti v bonusovém období, pokud tato činnost byla významně dotčena.

Ukazatel významného dotčení činnosti

Splnění podmínky, že výkon činnosti OSVČ je významně dotčen, je posuzováno prostřednictvím testu poklesu příjmů odpovídajících tržbám z prodeje výrobků, zboží a služeb plynoucích z dané podnikatelské činnosti. Tento test se provádí porovnáním výše příjmů v tzv. srovnávacím a srovnávaném období, přičemž:

• srovnávaným obdobím je kalendářní měsíc, který celý spadá do bonusového období
• srovnávacím obdobím je období 3 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, které si subjekt kompenzačního bonusu zvolí v rámci:
• a) rozhodného období (1. června 2021 – 31. října 2021), nebo
• b) období od 1. listopadu 2019 do 31. března 2020 v případě, že nelze činnost z důvodu jejího sezónního charakteru účelně vykonávat v žádném z 3 po sobě jdoucích kalendářních měsíců v rámci rozhodného období.

POZOR: Nařízená karanténa či izolace se považuje vždy za významné dotčení činnosti.

V případě, kdy se subjekt kompenzačního bonusu stal osobou samostatně výdělečně činnou podle zákona upravujícího důchodové pojištění později než v první den takto určeného srovnávacího období, je srovnávacím obdobím kterékoliv období 3 po sobě jdoucích kalendářních měsíců v rámci období prvních 5 kalendářních měsíců, po jejichž celou dobu byl touto osobou.

Součástí srovnávacího období nemůže být kalendářní měsíc, který následuje po kalendářním měsíci listopadu 2021. To je důležité pro druhé bonusové období (případně další bonusová období). Důvodem je skutečnost, aby jako srovnávací období nebyly použity kalendářní měsíce plně zasažené stávajícími či očekávanými opatřeními státu. Nelze-li určit 3 celé kalendářní měsíce, může být srovnávací období tvořeno méně než 3 celými kalendářními měsíci. Nelze-li takto určit alespoň 1 celý kalendářní měsíc, je srovnávacím obdobím kalendářní měsíc listopad 2021 s tím, že za každý den, kdy subjekt kompenzačního bonusu nebyl tímto subjektem, se použije denní průměr příjmů odpovídajících tržbám z prodeje výrobků, zboží a služeb plynoucích z významně dotčené činnosti za dny, kdy byl subjektem kompenzačního bonusu.

Činnost se považuje za významně dotčenou, pokud výše příjmů odpovídajících tržbám z prodeje výrobků, zboží a služeb plynoucích z této činnosti nepřekročila ve srovnávaném období 70 % průměrné měsíční výše těchto příjmů plynoucích z téže činnosti ve srovnávacím období. Činnost se nepovažuje za významně dotčenou, pokud je tento pokles příjmů zjevně způsoben převážně jinými důvody, než:

• dopadem krizových, mimořádných nebo ochranných opatření přijatých z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti se vznikem a rozšířením onemocnění COVID-19 způsobeného koronavirem označovaným jako SARS CoV-2,
• péčí o dítě v případě subjektu kompenzačního bonusu nebo překážkou v práci spočívající v péči o dítě v případě jeho zaměstnance v souvislosti s onemocněním COVID-19 způsobeného koronavirem označovaným jako SARS COV-2 nebo
• nařízenou karanténou nebo izolací podle zákona o ochraně veřejného zdraví (dále též „karanténa“), v případě subjektu kompenzačního bonusu.

Příjmem se pro účely výpočtu rozumí příjmy podle zákona o daních z příjmů, které odpovídají tržbám z prodeje výrobků, zboží nebo služeb. „Tržby z prodeje výrobků, zboží a služeb“ jsou pojmem z účetnictví a vykazují se ve výkazu zisku a ztrát (viz vyhláška č. 500/2002 Sb.). Subjekt kompenzačního bonusu, který pro účely zjištění příjmů podle zákona o daních z příjmů účtuje v soustavě tzv. podvojného účetnictví, zohledňuje výnosy vykázané v položce „Tržby z prodeje výrobků, zboží a služeb“ účetnictví. K jiným výnosům vykazovaným ve výkazu zisku a ztrát, které mohou mít pravidelný i mimořádný charakter, tj. k ostatním provozním výnosům (zejména výnosy z prodeje dlouhodobého majetku), k finančním či mimořádným výnosům se nepřihlíží. V případě finančních výnosů se zejména jedná o výnosy získané z finančních investic, cenných papírů, vkladů jako jsou dividendy, úroky z vkladů, tržby z prodeje cenných papírů. Za mimořádné výnosy lze považovat výnosy vzniklé z neočekávaných událostí, například náhrady od pojišťovny. Subjekty, které v soustavě tzv. podvojného účetnictví neúčtují, musí posoudit, které příjmy by byly tržbami z prodeje výrobků, zboží a služeb, pokud by bylo vedeno. Zjednodušeně řečeno se jedná o peněžní prostředky, které daný subjekt získal z prodeje vlastních výrobků, zboží nebo za poskytnutí služby v rámci své provozní činnosti, tedy z předmětu svého podnikání, resp. z jeho činnosti, kterou lze považovat za podstatnou a která je tedy hlavním zdrojem jeho obživy.

V případě, kdy OSVČ provádí více činností, může docházet k významnému dotčení jejich výkonu ze stejného či z různých důvodů. Ať již subjekt deklaruje významnost dotčení výkonu jedné či více činností, nárok na kompenzační bonus vzniká vždy pouze jednou, bez ohledu na počet významně dotčených činností.

POZOR: Samostatná výdělečná činnost subjektu kompenzačního bonusu se za významně dotčenou považuje vždy v tom kalendářním dni, kdy trvá nařízená karanténa tohoto subjektu, a to za podmínky, že tento subjekt je v dané dny účasten nemocenského pojištění. V případě, kdy je důvodem omezení výkonu činnosti OSVČ v bonusovém období karanténa, není nutné provádět výše popsaný srovnávací test poklesu příjmů.

Test majoritních příjmů z významně dotčené činnosti

Další podmínkou vzniku nároku na kompenzační bonus je splnění testu majoritních příjmů z významně dotčené činnosti (nebo činností). Subjekt jej bude provádět za srovnávací období určené podle výše uvedených pravidel (viz § 8 odst. 3, 4 nebo 5 ZoKB).

Výše uvedená podmínka se považuje za splněnou, pokud příjmy pocházející z činností, jejichž výkon byl významně dotčen, byly v rámci srovnávacího období příjmy převažujícími (nadpolovičními). Při posuzování tohoto kritéria se zohledňují pouze příjmy podle § 6, 7 a 9 zákona o daních z příjmů, tj. příjmy ze závislé činnosti (zaměstnání), ze samostatné výdělečné činnosti (podnikání) a nájmu.

POZOR: Vymezení příjmů pro účely provádění testu majoritních příjmů je tedy odlišné od vymezení příjmů pro účely deklarace významného dotčení činnosti pomocí testu poklesu příjmů porovnáním jejich výše ve srovnávacím a srovnávaném období.

Pokud OSVČ vzhledem ke specifikům své situace (činnosti) nebude moci předmět kompenzačního bonusu kvalifikovat prostřednictvím kritéria převažujícího příjmu, může prokázat převažující intenzitu zásahu do své majoritní činnosti zohledněním převažující části přidané hodnoty pocházející z dotčené činnosti. Možnost využití tohoto alternativního kritéria lze uplatnit zejména u osob, u nichž část podnikání vykazuje značný obrat (a tedy i příjem), avšak v důsledku dopadů epidemie koronaviru došlo k disproporčnímu zásahu do té části jejich činnosti, která generuje většinu přidané hodnoty. Přidanou hodnotou je třeba rozumět peněžně vyjádřenou hodnotu tržeb po očištění od dodavatelsky pořízeného materiálu, surovin, subdodávek a služeb (např. za energie). Pro účely výpočtu tohoto kritéria se bude vycházet ze základu daně podle § 5 odst. 1 a 2 zákona o daních z příjmů za rozhodné období zvýšeného o odpisy dlouhodobého majetku a osobní náklady (mzdy).

Z nároku na kompenzační bonus nejsou vyloučeni poplatníci daně z příjmů v paušálním režimu, pokud splňují zákonem stanovené podmínky, a to zejména test propadu tržeb z prodeje výrobků a služeb alespoň o 30 % v rámci podnikatelské činnosti, která pro žadatele představuje jeho majoritní zdroj příjmů.

Výše kompenzačního bonusu a bonusová období

Prvním bonusovým obdobím je období od 22. listopadu 2021 do 31. prosince 2021.
Druhým bonusovým obdobím je období od 1. ledna 2022 do 31. ledna 2022.

Vláda může nařízením stanovit jako další bonusové období kalendářní měsíc v období od 1. února 2022 do 31. prosince 2022, a to pro kalendářní měsíc, kdy lze předpokládat trvání krizových, mimořádných nebo ochranných opatření.

Maximální výše kompenzačního bonusu činí 1 000 Kč za každý kalendářní den bonusového období, za který vznikl subjektu nárok na kompenzační bonus.

POZOR: Aby nedocházelo k nespravedlivé „překompenzaci“, nesmí výše kompenzačního bonusu připadající na kalendářní den bonusového období překročit tzv. limitní částku. Limitní částka se vypočte jako rozdíl průměrné měsíční výše tržeb z prodeje výrobků, zboží či služeb ze všech významně dotčených činností ve srovnávacím období a výše tržeb z prodeje výrobků, zboží či služeb ze všech významně dotčených činností ve srovnávaném období, přičemž se tento rozdíl vydělí počtem kalendářních dnů srovnávaného období. Vznikne tak limit pro daný kalendářní den neboli limitní částka. Výsledná částka kompenzačního bonusu pak odpovídá součinu denní výše bonusu a počtu dní v rámci stanovených období, za které byl kompenzační bonus na základě účinně podané žádosti skutečně správcem kompenzačního bonusu přiznán. Zaokrouhlování se řídí obecnou úpravou zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (viz jeho § 146). Vztažením limitu na kalendářní den (nikoli na bonusové období jako celek) se dosáhne jednak spravedlivější aplikace daného ustanovení (zejména v případech, kdy kompenzační bonus není čerpán za všechny dny bonusového období), a jednak se umožní korektní aplikace tohoto pravidla pro první bonusové období, které přesahuje rámec kalendářního měsíce a je tvořeno celkem 40 dny připadajícími na konec listopadu a prosinec 2021.

Příklad výpočtu limitní částky:

průměrná výše příjmů z dotčené činnosti za srovnávací období činí 50 000 Kč
příjmy z dotčené činnosti za srovnávané období (tj. prosinec 2021) činí 19 806 Kč

=> rozdíl výše příjmů mezi těmito obdobími činí 30 194 Kč (podmínka poklesu příjmů o více než 30 % splněna)

Rozdíl 30.194 Kč bude následně vydělen počtem dnů srovnávaného období (prosinec 2021):

30 194 : 31 = 974 Kč

Tento denní limit se vynásobí počtem dnů z bonusového období, za které je na základě účinně podané žádosti správcem kompenzačního bonusu přiznáván kompenzační bonus.

974 x 40 = 38 960 Kč (kompenzační bonus je v tomto ilustrativním případě přiznáván za 40 dnů)

Pokud je kompenzační bonus subjektu poskytován pouze z důvodu významného dotčení činnosti v důsledku karantény, výše kompenzačního bonusu činí 500 Kč za každý kalendářní den bonusového období, ve kterém byla karanténa nařízena, a to podle počtu dnů, za které byl kompenzační bonus na základě účinně podané žádosti přiznán správcem kompenzačního bonusu z tohoto důvodu.

Vyloučení z nároku na kompenzační bonus

Nárok na kompenzační bonus nevzniká za ty dny bonusového období, kdy žadatel obdržel podporu v nezaměstnanosti dle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zaměstnanosti“). Žadateli rovněž nevzniká nárok na podporu v nezaměstnanosti dle zákona upravujícího zaměstnanost za kalendářní den, za který obdržel kompenzační bonus. Kompenzační bonus nelze nárokovat za více dotčených činností a dále ani v případech souběhu nároků z vícero titulů (souběh OSVČ, společník s.r.o. a osob pracujících na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr).

Praktické příklady

Příklad č. 1:

OSVČ provozuje od září roku 2018 restauraci. Tato činnost je dominantním zdrojem jejích příjmů (vedle ní měla v minulosti příjmy z nájmu). V důsledku vládních opatření souvisejících s epidemií koronaviru byla její činnost významným způsobem omezena (např. úprava zavíracího času, omezení počtu zákazníků v restauraci apod.) a restaurace poskytuje převážně jen prodej jídla s sebou. Provozovatel restaurace žádá o kompenzační bonus za první bonusové období (tj. od 22. listopadu 2021 do 31. prosince 2021).
Při posuzování splnění podmínek pro uplatnění nároku na kompenzační bonus postupoval provozovatel restaurace následovně:

1. Vyhodnotil, že vzhledem k tomu, že byl ke dni 22. listopadu 2021 osobou samostatně výdělečně činnou podle zákona upravujícího důchodové pojištění a není nespolehlivým plátcem ani nespolehlivou osobou podle zákona o dani z přidané hodnoty, je subjektem kompenzačního bonusu.

2. Shledal, že důvody, pro které nemůže svou činnost vykonávat ve standardním rozsahu, jsou důvody mající původ v krizových, mimořádných nebo ochranných opatřeních souvisejících s epidemií koronaviru.

3. Dále provedl test poklesu příjmů, aby zjistil, zda provoz restaurace je činností, která byla z výše uvedených důvodů významně dotčena. Nejprve určil intervaly pro srovnávané a srovnávací období. Vzhledem k tomu, že žádá o bonus za první bonusové období, kterým je období od 22. listopadu 2021 do 31. prosince 2021, je

   Vzhledem k tomu, že jeho tržby dosahovaly standardu zejména v letních měsících (v době prázdnin a dovolených), zvolil si provozovatel restaurace jako srovnávací období měsíce červen 2021 až srpen 2021.

   Následně přistoupil k samotnému provedení testu:

   Porovnáním těchto částek došel k závěru, že tržby z dotčené činnosti poklesly o více než 30 %. Lze uzavřít, že podmínka významného dotčení výkonu dané činnosti je splněna.

   • srovnávaným obdobím: kalendářní měsíc, který celý spadá do bonusového období
     tj. celý měsíc prosinec 2021
   • srovnávacím obdobím: v rámci rozhodného období (tj. z intervalu od 1. června 2021 do 31. října 2021) si zvolí 3 po sobě jdoucí kalendářní měsíce - má tedy na výběr ze tří možností:
     • červen 2021, červenec 2021 a srpen 2021,
     • červenec 2021, srpen 2021 a září 2021, nebo
     • srpen 2021, září 2021 a říjen 2021
   • tržby z dotčené činnosti ve srovnávaném období: 6 006 Kč
   • tržby z dotčené činnosti ve srovnávacím období:
     (30 000 + 40 000 + 20 000) : 3 = 30 000 Kč

4. Dále provedl test majoritních příjmů, tedy porovnal výši příjmů z dotčené činnosti (provozu restaurace) s výší ostatních příjmů podle § 6, 7 a 9 zákona o daních z příjmů, a to za srovnávací období

   Porovnáním těchto částek došel k závěru, že příjmy z dotčené činnosti tvořily převažující, tj. nadpoloviční část jeho celkových příjmů. Lze uzavřít, že zákonná podmínka je splněna.

   Po provedení kroků dle bodů 2) až 4) může provozovatel konstatovat naplnění předmětu kompenzačního bonusu.

   • příjmy z dotčené činnosti ve srovnávacím období:  92 000 Kč
     (vedle tržeb ve výši 90 000 Kč měl navíc mimořádný příjem dle § 7 ZDP ve výši 2 000 Kč)
   • příjmy z ostatních činností ve srovnávacím období: 0 Kč

5. Vzhledem k tomu, že provozovatel v bonusovém období nepobíral podporu v nezaměstnanosti, má nárok na kompenzační bonus za všechny kalendářní dny prvního bonusového období.

   V případě OSVČ nesmí výše kompenzačního bonusu za bonusové období překročit tzv. limitní částku, tj. rozdíl průměrné měsíční výše tržeb z významně dotčených činností ve srovnávacím období a výše tržeb z významně dotčených činností ve srovnávaném období vydělený počtem kalendářních dní srovnávaného období.

   Výpočet limitní částky:
   průměrná měsíční výše tržeb z významně dotčené činnosti ve srovnávacím období činí:
   (30 000 + 40 000 + 20 000) : 3 = 30 000 Kč
   tržby z významně dotčené činnosti ve srovnávaném období činí: 6 006 Kč

   => rozdíl výše tržeb mezi těmito obdobími činí 23 994 Kč (podmínka poklesu tržeb o více než 30 % splněna)

   Rozdíl 23 994 Kč bude následně vydělen počtem dnů srovnávaného období (prosinec 2021):

   23 994 : 31 = 774 Kč

Tento denní limit se vynásobí počtem dnů z bonusového období, za které je na základě účinně podané žádosti správcem kompenzačního bonusu přiznáván kompenzační bonus.

774 x 40 = 30 960 Kč (kompenzační bonus je v tomto ilustrativním případě přiznáván za 40 dnů)

Výsledná výše kompenzačního bonusu činí 30 960 Kč.

Pokud by limitní částka činila více než 1 000 Kč za každý kalendářní den bonusového období, činila by výše kompenzačního bonusu za každý kalendářní den bonusového období právě 1 000 Kč. Celková výše kompenzačního bonusu k vyplacení by činila:
1 000 x 40 = 40 000 Kč.

Příklad č. 2:

OSVČ (student) poskytuje od prosince 2019 v rámci své živnosti služby lyžařského instruktora. Vzhledem k sezónnímu charakteru této činnosti byla jeho činnost v období od 25. března 2021 do 30. listopadu 2021 přerušena a dne 5. prosince 2021 znovu zahájena. Z důvodů vládních opatření souvisejících s epidemií koronaviru (zejména omezení počtu klientů) předpokládá v této sezóně významné dotčení činnosti.
Vzhledem k tomu, že nárok na kompenzační bonus může vzniknout pouze za kalendářní den, ve kterém není jeho samostatná výdělečná činnost přerušena, může si lyžařský instruktor v rámci prvního bonusového období zažádat pouze dny spadající do intervalu od 5. prosince 2021 do 31. prosince 2021

Při posuzování splnění podmínek pro uplatnění nároku na kompenzační bonus postupoval subjekt následovně:

1. Vyhodnotil, že byl ke dni 22. listopadu 2021 osobou samostatně výdělečně činnou (podle zákona upravujícího důchodové pojištění), jejíž samostatná výdělečná činnost byla přerušena ode dne, který nastal po dni 22. listopadu 2020 (přerušení od 25. března 2021 do 30. listopadu 2021). Současně vzal v úvahu, že svoji činnost opětovně zahájil dne 5. 12. 2021 a nárok na kompenzační bonus mu může vzniknout pouze za kalendářní den, ve kterém nebyla jeho samostatná výdělečná činnost přerušena. Dále není nespolehlivým plátcem ani nespolehlivou osobou podle zákona o dani z přidané hodnoty. Po zohlednění všech těchto skutečností shledal, že je subjektem kompenzačního bonusu.

2. Důvody, pro které nemůže svou činnost vykonávat ve standardním rozsahu, úzce souvisí s epidemií koronaviru (z důvodu přijatých vládních opatření zaznamenal zejména pokles počtu klientů využívajících služeb skiareálu, kde služby lyžařského instruktora poskytuje).

3. Subjekt provedl test poklesu příjmů, aby zjistil, zda výkon jeho činnosti byl z důvodu poklesu poptávky po jeho službách významně dotčen. Nejprve určil intervaly pro srovnávané a srovnávací období.

   Srovnávané období: prosinec 2021
   Srovnávací období: prosinec 2019, leden 2020 a únor 2020

   Vzhledem k sezónnosti  vykonávané činnosti volil subjekt 3 po sobě jdoucí kalendářní měsíce z intervalu od 1. listopadu 2019 do 31. března 2020. Jako srovnávací období si určil měsíce prosinec 2019, leden 2020 a únor 2020, kdy byla jeho činnost vlivem epidemické situace zasažena nejméně.

   Následně přistoupil k samotnému provedení testu:

   • tržby z dotčené činnost ve srovnávaném období: 12 020 Kč
   • tržby z dotčené činnosti ve srovnávacím období:
     (30 000 + 20 000 + 40 000) : 3 = 30 000 Kč

   Porovnáním těchto částek došel k závěru, že tržby z dotčené činnosti poklesly o více než 30 %. Lze tedy uzavřít, že podmínka významného dotčení výkonu dané činnosti je splněna.

4. Dále provedl test majoritních příjmů, tedy porovnal výši příjmů z dotčené činnosti s výší ostatních příjmů podle § 6, 7 a 9 zákona o daních z příjmů. Vzhledem k tomu, že kromě příjmů z činnosti lyžařského instruktora žádné jiné příjmy neměl, lze konstatovat, že příjmy z dotčené činnosti tvořily převažující, tj. nadpoloviční část jeho celkových příjmů.

   Lze uzavřít, že zákonná podmínka majority příjmů je splněna.

   Po provedení kroků dle bodů 2) až 4) může subjekt konstatovat naplnění předmětu kompenzačního bonusu.

5. Vzhledem k tomu, že subjekt v bonusovém období nepobíral podporu v nezaměstnanosti, má nárok na kompenzační bonus. V případě OSVČ nesmí výše kompenzačního bonusu za bonusové období překročit tzv. limitní částku, tj. rozdíl průměrné měsíční výše tržeb z významně dotčených činností ve srovnávacím období a výše tržeb z významně dotčených činností ve srovnávaném období vydělený počtem kalendářních dní srovnávaného období.

   Výpočet limitní částky:
   průměrná měsíční výše tržeb z významně dotčené činnosti ve srovnávacím období činí:
   (30 000 + 40 000 + 20 000) : 3 = 30 000 Kč
   tržby z významně dotčené činnosti ve srovnávaném období činí:
   12 020 Kč

   => rozdíl výše tržeb mezi těmito obdobími činí 17 980 Kč (podmínka poklesu tržeb o více než 30 % splněna)

   Rozdíl 17 980 Kč bude následně vydělen počtem dnů srovnávaného období (prosinec 2021):

   17 980 : 31 = 580 Kč 

Tento denní limit se vynásobí počtem dnů z bonusového období, za které je na základě účinně podané žádosti správcem kompenzačního bonusu přiznáván kompenzační bonus, tj. v tomto případě se jedná o část bonusového období od 5. prosince 2021 -  31. prosince 2021.

580 x 27 = 15 660 Kč (kompenzační bonus je v tomto ilustrativním případě přiznáván za 27 dnů)

Výsledná výše kompenzačního bonusu činí 15 660 Kč.
Pokud by limitní částka činila více než 1 000 Kč za každý kalendářní den bonusového období, činila by výše kompenzačního bonusu za každý kalendářní den bonusového období právě 1 000 Kč. Celková výše kompenzačního bonusu k vyplacení by činila:
1 000 x 27 = 27 000 Kč.

Příklad č. 3:

OSVČ provozuje taxislužbu. Je účasten nemocenského pojištění. Provozovatel taxislužby hodlá žádat o kompenzační bonus za první bonusové období, kdy byl v důsledku nákazy koronavirem od 5. prosince 2021 do 14. prosince 2021 deset dní v karanténě.

Při posuzování splnění podmínek pro uplatnění nároku na kompenzační bonus postupoval provozovatel taxislužby následovně:

1. Vyhodnotil, že vzhledem k tomu, že byl ke dni 22. listopadu 2021 osobou samostatně výdělečně činnou podle zákona upravujícího důchodové pojištění a není nespolehlivým plátcem ani nespolehlivou osobou podle zákona o dani z přidané hodnoty, je subjektem kompenzačního bonusu.

2. V kalendářním dni, kdy trvá nařízená karanténa či izolace subjektu kompenzačního bonusu, se samostatná výdělečná činnost tohoto subjektu považuje vždy za významně dotčenou (není nutné toto ověřovat prostřednictvím testu poklesu příjmů ve srovnávacím a srovnávaném období). Podmínkou však je, že subjekt kompenzačního bonusu je ve dnech nařízené karantény či izolace účasten nemocenského pojištění. Tuto podmínku provozovatel taxislužby splňuje.

   Vzhledem k tomu, že provozovatel taxislužby byl od 5. prosince do 14. prosince 2021 v nařízené karanténě a po tuto dobu byl účasten nemocenského pojištění, lze výkon jeho činnosti považovat po tuto dobu za významně dotčený.

3. Dále provedl test majoritních příjmů, tedy porovnal výši příjmů z dotčené činnosti (provozu taxislužby) s výší ostatních příjmů podle § 6, 7 a 9 zákona o daních z příjmů, a to za srovnávací období (zde provedl výběr tří po sobě jdoucích kalendářních měsíců, které si zvolil v rámci rozhodného období tj. od 1. června 2021 až 31. října 2021: provozovatel taxislužby zvolil měsíce srpen 2021, září 2021 a říjen 2021)

   • příjmy z dotčené činnosti ve srovnávacím období: 120 000 Kč
   • příjmy z ostatních činností ve srovnávacím období: 0 Kč

   Porovnáním těchto částek došel k závěru, že příjmy z dotčené činnosti tvořily převažující část jeho celkových příjmů (v tomto případě dokonce 100%). Lze uzavřít, že zákonná podmínka je splněna.

4. Pokud je kompenzační bonus subjektu poskytován pouze z důvodu významného dotčení činnosti v důsledku karantény, výše kompenzačního bonusu činí 500 Kč za každý kalendářní den bonusového období, ve kterém byla karanténa nařízena, a to podle počtu dnů, za které byl kompenzační bonus na základě účinně podané žádosti přiznán správcem kompenzačního bonusu z tohoto důvodu.

   Počet dní nařízené karantény: 10
   Částka na den: 500 Kč
   Celková částka: 5 000 Kč

Výsledná výše kompenzačního bonusu činí 5 000 Kč.

Příklad č. 4

OSVČ začala provozovat kadeřnictví od 15. listopadu 2021. Tato činnost je hlavním zdrojem jejích příjmů. Žádné další příjmy (např. ze zaměstnání, pronájmu apod.) tato osoba nemá. V důsledku vládních opatření souvisejících s epidemií koronaviru byla její činnost významným způsobem dotčena. Za polovinu měsíce listopadu měla tržby 32 000 Kč. V prosinci 2021 činily její tržby 40 005 Kč měsíčně. Provozovatelka kadeřnictví žádá o kompenzační bonus za první bonusové období.

Při posuzování splnění podmínek pro uplatnění nároku na kompenzační bonus postupovala provozovatelka kadeřnictví následovně:

1. Vyhodnotila, že vzhledem k tomu, že byla ke dni 22. listopadu 2021 osobou samostatně výdělečně činnou podle zákona upravujícího důchodové pojištění a není nespolehlivým plátcem ani nespolehlivou osobou podle zákona o dani z přidané hodnoty, je subjektem kompenzačního bonusu.

2. Shledala, že důvody, pro které nemůže svou činnost vykonávat ve standardním rozsahu, jsou důvody mající původ v krizových, mimořádných nebo ochranných opatřeních souvisejících s epidemií koronaviru.

3. Dále provedla test poklesu příjmů, aby zjistila, zda provoz kadeřnictví je činností, která byla z výše uvedených důvodů významně dotčena. Vzhledem k tomu, že se jedná o začínající podnikatelku, která zahájila činnost později než první den srovnávacího období, je srovnávacím obdobím kterékoliv období 3 po sobě jdoucích kalendářních měsíců v rámci období prvních 5 kalendářních měsíců, po jejichž celou dobu podniká. Součástí srovnávacího období nemůže být kalendářní měsíc, který následuje po kalendářním měsíci listopadu 2021. Vzhledem k tomu, že v jejím případě nelze určit 3 celé kalendářní měsíce, může být srovnávací období tvořeno méně než 3 celými kalendářními měsíci a protože nelze v případě této podnikatelky určit alespoň 1 celý kalendářní měsíc, je srovnávacím obdobím kalendářní měsíc listopad 2021, s tím, že za každý den, kdy provozovatelka kadeřnictví nebyla subjektem kompenzačního bonusu, použije denní průměr příjmů odpovídajících tržbám ze služby plynoucí z významně dotčené činnosti za dny, kdy byla již subjektem kompenzačního bonusu.

   • srovnávaným obdobím: prosinec 2021
   • srovnávacím obdobím: listopad 2021

   Následně přistoupila k samotnému provedení testu:

   Za každý den, kdy subjekt kompenzačního bonusu dosud nebyl tímto subjektem, se použije denní průměr příjmů odpovídajících tržbám z prodeje výrobků, zboží a služeb plynoucích z významně dotčené činnosti za dny, kdy byl subjektem kompenzačního bonusu.

   32 000 Kč: 16 dní = 2 000 Kč denně

   tržby z dotčené činnosti ve srovnávaném období: 40 005 Kč
   tržby z dotčené činnosti ve srovnávacím období: (2 000 x 30 dnů) =  60 000Kč

   Porovnáním těchto částek OSVČ došla k závěru, že tržby z dotčené činnosti poklesly o více než 30 % (v tomto případě konkrétně o 33 %). Lze uzavřít, že podmínka významného dotčení výkonu dané činnosti je splněna.

4. Dále provedla test majoritních příjmů, tedy porovnala výši příjmů z dotčené činnosti (provozu kadeřnictví) s výší ostatních příjmů podle § 6, 7 a 9 zákona o daních z příjmů, a to za srovnávací období

   • příjmy z dotčené činnosti ve srovnávacím období:  32 000 Kč
   • příjmy z ostatních činností ve srovnávacím období: 0 Kč

POZOR: Na test majoritních příjmů se přepočet příjmů na celý kalendářní měsíc nepoužije.

Porovnáním těchto částek došla k závěru, že příjmy z dotčené činnosti tvořily převažující, tj. nadpoloviční část jeho celkových příjmů.  Lze uzavřít, že zákonná podmínka je splněna.

Po provedení kroků dle bodů 2) až 4) může provozovatelka kadeřnictví konstatovat naplnění předmětu kompenzačního bonusu.

Vzhledem k tomu, že provozovatelka kadeřnictví v bonusovém období nepobírala podporu v nezaměstnanosti, má nárok na kompenzační bonus za všechny kalendářní dny prvního bonusového období.

V případě OSVČ nesmí výše kompenzačního bonusu za bonusové období překročit tzv. limitní částku, tj. rozdíl průměrné měsíční výše tržeb z významně dotčených činností ve srovnávacím období a výše tržeb z významně dotčených činností ve srovnávaném období vydělený počtem kalendářních dní srovnávaného období.

Výpočet limitní částky:
průměrná měsíční výše příjmů z významně dotčené činnosti ve srovnávacím období:
(2 000 x 30 dnů) = 60 000 Kč

příjmy z významně dotčené činnosti ve srovnávaném období:
40 005 Kč

=> rozdíl výše příjmů mezi těmito obdobími činí 19 995 Kč (podmínka poklesu příjmů o více než 30 % splněna)

Rozdíl 19 995 Kč bude následně vydělen počtem dnů srovnávaného období (prosinec 2021)

19 995 : 31 = 645 Kč

Tento denní limit se vynásobí počtem dnů z bonusového období, za které je na základě účinně podané žádosti správcem kompenzačního bonusu přiznáván kompenzační bonus.

645 x 40 = 25 800 Kč (kompenzační bonus je v tomto ilustrativním případě přiznáván za 40 dnů)

Výsledná výše kompenzačního bonusu činí 25 800 Kč.

Pokud by limitní částka činila více než 1 000 Kč za každý kalendářní den bonusového období, činila by výše kompenzačního bonusu za každý kalendářní den bonusového období právě 1 000 Kč. Celková výše kompenzačního bonusu k vyplacení by činila: 1 000 x 40 = 40 000 Kč.

Žádost o kompenzační bonus

Žádost o kompenzační bonus se podává na příslušný finanční úřad spravující daň z příjmů žadatele o kompenzační bonus v době podání žádosti o kompenzační bonus (typicky se bude jednat o finanční úřad nejbližší místu pobytu žadatele o kompenzační bonus v České republice; nemá-li žadatel o kompenzační bonus místo pobytu v České republice, je příslušným finančním úřadem zpravidla Finanční úřad pro hlavní město Prahu), a to nejpozději do 2 měsíců po skončení bonusového období, jinak nárok na kompenzační bonus zaniká.

Lhůta pro podání žádosti:
Za první bonusové období do 1. března 2022
Za druhé bonusové období do 1. dubna 2022

Žádost je možné podat následujícími způsoby:

Elektronicky prostřednictvím:

• aplikace Online finanční úřad nebo aplikace Elektronická podání pro finanční správu (tzv. EPO), jež jsou dostupné na adrese www.mojedane.cz - v těchto aplikacích lze k formuláři „Obecná písemnost určená pro podání orgánům Finanční správy ČR“ (vyžadováno je vyplnění povinných údajů v tomto formuláři) jako přílohu v elektronické podobě připojit žádost o kompenzační bonus; zaslána může být např. elektronická kopie listinné podoby vyplněné žádosti opatřené vlastnoručním podpisem osoby oprávněné k podpisu žádosti (např. scan takto podepsané žádosti, či její fotografie pořízená např. mobilním telefonem),
• datové schránky,
• e-mailové zprávy, kdy zaslat lze např. elektronickou kopii listinné podoby vyplněné žádosti opatřené vlastnoručním podpisem osoby oprávněné k podpisu žádosti (např. scan takto podepsané žádosti, či její fotografii pořízenou např. mobilním telefonem), a to na zveřejněnou e-mailovou adresu podatelny územního pracoviště příslušného finančního úřadu, je nutné dodržet maximální velikost přílohy e-mailu a to 4 MB,

v listinné podobě prostřednictvím:

• provozovatele poštovních služeb,
• podatelny územního pracoviště příslušného finančního úřadu (v rámci jeho úředních hodin) nebo prostřednictvím sběrného boxu umístěného na územním pracovišti.

Kromě obecných náležitostí podání (zejména identifikace daňového subjektu, který žádost podává, čeho se tato žádost týká a co daňový subjekt požaduje), musí žádost o kompenzační bonus obsahovat:

1. čestné prohlášení osvědčující splnění podmínek pro vznik nároku na kompenzační bonus,
2. účet u poskytovatele platebních služeb v české měně, na který má být kompenzační bonus vyplacen,
3. určení jedné nebo více činností, které byly v bonusovém období významně dotčeny,
4. průměrnou měsíční výši příjmů ve srovnávacím období a výši příjmů ve srovnávaném období (jedná se o příjmy podle § 8 odst. 1, tj. tržby z prodeje výrobků, zboží a služeb plynoucích z významně dotčené činnosti),
5. údaj o době trvání nařízené karantény/izolace v případě, že má být kompenzační bonus poskytován z důvodu významného dotčení činnosti právě v důsledku nařízené karantény či izolace,
6. podpis osoby oprávněné k podpisu, pokud k autorizaci podání nedošlo jiným zákonem připuštěným způsobem (např. podepsáním žádosti uznávaným elektronickým podpisem žadatele o kompenzační bonus).

POZOR: Kompenzační bonus není možné vyplácet v hotovosti ani prostřednictvím služeb České pošty.

Kontaktní údaje (telefonní číslo a/nebo e-mail, na kterém je žadatel k zastižení), jež v žádosti uvedete, slouží pro neformální komunikaci a upozornění na případné chyby či nejasnosti v žádosti. Mohou tak přispět k rychlejšímu procesnímu vyřízení žádosti.

Žádost je možné podávat i v zastoupení (např. prostřednictvím zástupce na základě plné moci). Čestné prohlášení však podepisuje vždy ten, komu má být kompenzační bonus přiznán.

Nepovinné formuláře žádostí rozlišené podle jednotlivých bonusových období, včetně pokynů k jejich vyplnění, jsou k dispozici na www.financnisprava.cz/bonus > Kompenzační bonus (2022) > Žádost.

K dispozici je také webová aplikace, kterou lze využít pro podání žádosti o kompenzační bonus.

Žádost lze podat i jinak než na těchto formulářích, musí však splňovat veškeré výše uvedené náležitosti.

Pro získání dalších informací sledujte internetové stránky Finanční správy, mimo jiné též odpovědi na nejčastější dotazy ke kompenzačnímu bonusu.