Nejčastější dotazy a odpovědi týkajících se uplatnění prominutí úhrady daně z příjmů

Kdo může pro účely uplatnění prominutí daně vystavit potvrzení v případě, kdy sice majetek je obecně pokryt pojistnou smlouvou, ale škoda bude pod limit “spoluúčasti”, takže fakticky k pojistné události nedojde a pojišťovna nebude plnit ani nebude spuštěn proces řešení případné škodní události s pojišťovnou z důvodu vysoké administrativní náročnosti. Je nutné mít přesto posudek od dané pojišťovny nebo je možné použít jiného (certifikovaného) znalce?

Pro účely prominutí bude u pojištěného majetku v daném případě akceptován dopis pojišťovny, ze kterého bude zřejmé číslo pojistné smlouvy a ve kterém pojišťovna vyčíslí celkovou částku pojistného plnění, výši spoluúčasti poplatníka a částku pojistného plnění, která bude poplatníkovi vyplacena.

Částka celkového pojistného plnění vyčíslená v dopise pojišťovny však není částkou skutečné škody, a proto v případě, kdy není z vyjádření pojišťovny zřejmá výše škody, může být pro účely prominutí akceptována škoda doložená posudkem znalce.

Pro úplnost je třeba dodat, že pro účely uplatnění prominutí daně se pojmem „znalec“ rozumí znalec podle zákona o znalcích a tlumočnících.

Lze do vyčíslení způsobené škody započítat náklady na provizorní řešení, vynaložené interní práce a materiál?

Nikoliv. Pro účely předmětného rozhodnutí se zohledňuje pouze skutečná (materiální) škoda na majetku.

Lze výši prominuté částky daně upravovat, když zde bude rozdíl oproti částce uvedené v posudku znalce či pojišťovny a skutečných nákladech zachycených v účetnictví (náklady na opravy, zůstatková cena účetní či daňová vyřazovaného majetku).

Nikoliv. U pojištěného majetku bude pro uplatnění prominutí daně základem dopis pojišťovny, u nepojištěného majetku posudek znalce. Nebude-li možné z posudku pojišťovny zjistit skutečnou škodu, bude možné zohlednit posudek znalce.

Vztahuje se uvedené rozhodnutí obecně na škody dle definice soukromoprávní? Tj. definice škody ve smyslu ZDP (§ 25 odst. 2) nebude relevantní?

Ano. Vymezení škody pro účely zákona o daních z příjmů podle ustanovení § 25 odst. 2 ZDP je v daném případě irelevantní.

Jak se bude postupovat v případě majetku pořízeného na leasing či v nájmu, resp. u majetku, který není ve vlastnictví poplatníka, avšak poplatník jej používá k dosahování zdanitelných příjmů?

V těchto případech bude moci prominutí využít pouze vlastník příslušného majetku, tj. např. u majetku na leasing bude pro účely prominutí úhrady daně poškozeným leasingová společnost.

Jak má postupovat společník veřejné obchodní společnosti při vypořádání škody?

Při uzavírání účetního roku má veřejná obchodní společnost povinnost převést účetní hospodářský výsledek, tj. konkrétně účetní zisk, na jednotlivé společníky veřejné obchodní společnosti podle výše jejich podílů stanovených společenskou smlouvou. Takto získané podíly zdaňují pak jednotliví společníci veřejné obchodní společnosti samostatně ve svých daňových přiznáních.

Škoda způsobená povodní vznikla sice na majetku společnosti, ale vzhledem k výše uvedenému si ji budou moci uplatnit jednotliví společníci podle výše podílů. Pro úplnost je třeba doplnit, že obdobný postup se uplatní i v případě komplementářů u komanditní společnosti.