Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Aktuální dotazy a odpovědi k dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti

28. 1. 2009

nejčastější dotazy

Jaký vzor Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a z funkčních požitků (tiskopis 25 5460 MFin 5460) je nutné použít za zdaňovací období 2008 pro účely daňového přiznání a který vzor bude platný pro rok 2009?

Na základě novely zákona o daních z příjmů (zákon č. 261/2007 Sb.) byl pro potřeby zdaňovacího období 2008 vydán v měsíci únoru 2008 vzor tiskopisu č.16, do kterého byla zapracována tzv. „superhrubá mzda“. Tento vzor tiskopisu použijí poplatníci i pro účely daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2008 (předcházející vzory tiskopisu, které byly vydány pro zdaňovací období 2007 tj. vzor č.14 a 15 nelze za zdaňovací období 2008 použít). Připomínáme, že poplatník, kterému byly vyplaceny nebo který jiným způsobem obdržel v roce 2008 příjmy ze závislé činnosti a nebo funkční požitky za uplynulá léta (tj. za roky 2005 – 2007), které se nepovažovaly podle § 5 odst. 4 za jeho příjmy ve zdaňovacím období, kdy byly zúčtovány plátcem daně v jeho prospěch (viz. řádek č. 4 uvedeného vzoru tiskopisu č. 16) – má podle § 38g odst. 2 zákona o daních z příjmů povinnost za zdaňovací období 2008 podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Upozorňujeme, že v lednu t.r. vydalo MF nový vzor tiskopisu č.17 pro zdaňovací období 2009, který je uveřejněn na internetových stránkách MF a ČDS, na FÚ bude k dispozici v březnu 2009.

Pracuji již několik let u stejného zaměstnavatele. Musím pro rok 2009 podepisovat "Prohlášení k dani" na novém vzoru č. 19?

Pro zdaňovací období 2009 se vydává nový vzor tiskopisu 25 5457 MFin 5457 vzor č. 19, ve kterém je v části III. (žádost o provedení ročního zúčtování záloh na daň ) u slevy na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů (sleva na manželku/manžela) částka týkající se výše vlastního příjmu manželky/manžela – dosud „38 040“ Kč zvýšena na částku „68 000 Kč“ (platí již pro zdaňovací období 2008). Dále byl pro nadbytečnost v části III. vypuštěn bod č. 4 (prohlášení poplatníka, zda v uplynulém zdaňovacím období u předchozích plátců daně uplatňoval/neuplatňoval měsíční slevu na dani podle § 35ba zákona o daních z příjmů, případně měsíční daňové zvýhodnění. Upozorňujeme na skutečnost, že pro zdaňovací období 2009 je možné používat i dříve vydané vzory tiskopisu č. 16 až 18. Pro účely ročního zúčtování záloh za zdaňovací období 2008 je však nutné, aby plátce daně u vzorů č. 16 – 18 vyznačil změnu částky u slevy na manželku/manžela z 38 040 Kč na 68 000 Kč (tedy pokud jí poplatník uplatňuje).

Upozorňujeme plátce daně, kteří zaměstnávají poplatníky podle § 2 odst. 3 zákona o daních z příjmů (nerezidenty ČR), že na internetu MF a ČDS v sekci daňové tiskopisy je dostupná anglická verze tiskopisu. Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků, avšak slouží pouze jako metodická pomůcka při vyplňování.

Jaké jsou pro zdaňovací období 2009 nové výše slev na dani podle § 35ba zákona o daních z příjmů?

Pro zdaňovací období 2009 zůstaly slevy na dani ve stejné výši jako pro zdaňovací období 2008, tj.

  • 24 840 Kč na poplatníka,
  • 24 840 Kč na manželku (manžela) žijící s poplatníkem v domácnosti, pokud nemá vlastní příjem přesahující za zdaňovací období 68 000 Kč; je-li manželka (manžel) držitelkou průkazu mimořádných výhod III. stupně (zvlášť těžké postižení s potřebou průvodce) - průkaz ZTP/P (dále jen "průkaz ZTP/P), zvyšuje se částka 24 840 Kč na dvojnásobek.
  • 2 520 Kč, pobírá-li poplatník částečný invalidní důchod z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění nebo zanikl-li nárok na částečný invalidní důchod z důvodu souběhu nároku na výplatu částečného invalidního důchodu a starobního důchodu,
  • 5 040 Kč, pobírá-li poplatník plný invalidní důchod nebo jiný důchod z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění , u něhož jednou z podmínek přiznání je, že je plně invalidní, zanikl-li nárok na plný invalidní důchod z důvodu souběhu nároku na výplatu plného invalidního důchodu a starobního důchodu nebo je poplatník podle zvláštních předpisů plně invalidní, avšak jeho žádost o plný invalidní důchod byla zamítnuta z jiných důvodů než proto, že není plně invalidní,
  • 16 140 Kč, je-li poplatník držitelem průkazu ZTP/P,
  • 4 020 Kč u poplatníka po dobu, po kterou se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, a to až do dovršení věku 26 let nebo po dobu prezenční formy studia v doktorském studijním programu, který poskytuje vysokoškolské vzdělání až do dovršení věku 28 let. Dobou soustavné přípravy na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem se rozumí doba uvedená podle zvláštních právních předpisů pro účely státní sociální podpory.

Mohl daňový nerezident ČR v průběhu roku 2008 uplatnit u zaměstnavatele v ČR základní slevu na dani na poplatníka?

Ano. Na základě zákona č. 126/2008 Sb. bylo možné přiznat zahraničním zaměstnancům (tj.daňovým nerezidentům ČR) základní slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů tj. „na poplatníka“ již při měsíčním zúčtování mezd a také následně za celé zdaňovací období v rámci ročního zúčtování záloh u zaměstnavatele, tj. bez naplnění dalších podmínek (byla zrušena tzv. podmínka „nejméně 90% příjmů ze zdrojů na území ČR“).

S ohledem na nabytí účinnosti této novely od 1.7.2008 a na nemožnost její zpětné účinnosti pro stanovení měsíčních záloh na daň zahraničním zaměstnancům (daňovým nerezidentům ČR), vydalo Ministerstvo financí Opatření č.j.05/13 797/2008 – 152 (na Internetu Ministerstva financí zveřejněno dne 7.2.2008 a ve Finančním zpravodaji v čísle 2/2008), kterým bylo ještě před účinností novely zákona o daních z příjmů umožněno již v průběhu zdaňovacího období 2008 přiznat již při měsíčním zúčtování mezd zahraničním zaměstnancům (daňovým nerezidentům ČR) základní slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů „na poplatníka“ ve výši 2 070 Kč, tzn. stanovit měsíční zálohy na daň z jejich mzdy i před dnem nabytí účinnosti výše uvedené novely ve stejné výši, jako u tuzemských zaměstnanců a bez dalších zvláštních podmínek.
Závěr: Zahraniční zaměstnanci mohou při splnění příslušných zákonných podmínek uplatnit předmětnou základní slevu na dani „na poplatníka“ dodatečně při vypořádání své celoroční daňové povinnosti (tedy i za měsíce, kdy byli oprávněni, ale ve výši jedné dvanáctiny ji neuplatnili), a to i u zaměstnavatele prostřednictvím institutu ročního zúčtování záloh na daň za podmínky, že nemají podle § 38g zákona o daních z příjmů povinnost nebo nechtějí podat daňové přiznání.

Jsem daňový rezident SR pracující v ČR, které slevy na dani, případně nezdanitelné části základu daně mohu uplatnit u svého zaměstnavatele?

U svého zaměstnavatel můžete v průběhu roku uplatnit sleva na dani „na poplatníka“ a slevu na studenta. V rámci ročního zúčtování záloh pak nezdanitelné části základu daně z titulu darů, členských příspěvků zaplacených v ČR odborové organizaci, pojistné zaplacené na své soukromé životní, a to i pokud máte pojistnou smlouvu uzavřenou s pojišťovnou na území SR, příspěvky zaplacené na penzijní připojištění se státním příspěvkem, ale jen se smluv uzavřených u penzijního fondu v ČR, případně úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání, ale jen podle tuzemského zákona č. 179/2006 Sb. Pokud chcete uplatnit slevu na manželku, daňové zvýhodnění na vyživované dítě či zaplacené úroky z úvěru použitého na financování bytových potřeb – tak jedině v daňovém přiznání.

Jaká je v roce 2009 výše daňového zvýhodnění na vyživované dítě?

Výše daňového zvýhodnění je stanovena v § 35c zákona o daních z příjmů a je stejná jako v roce 2008. Poplatník má nárok na daňové zvýhodnění (pozn. při splnění všech náležitostí vyplývajících ze zákona o daních z příjmů) na vyživované dítě žijící s ním v domácnosti ve výši 10 680 Kč ročně , pokud neuplatňuje slevu na dani podle § 35a nebo § 35b. Daňové zvýhodnění může poplatník uplatnit formou slevy na dani, daňového bonusu nebo slevy na dani a daňového bonusu.
Poplatník může daňový bonus uplatnit, pokud jeho výše činí alespoň 100 Kč, maximálně však do výše 52 200 Kč ročně.

Za jakých podmínek mohu uplatit daňový bonus?

Daňový bonus může v roce 2009 tak jako v roce 2008 uplatnit poplatník, který ve zdaňovacím období měl příjem podle § 6, 7, 8 nebo § 9 alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy (tj. 6 x 8 000 Kč).

Kdy je považováno dítě za vyživované?

Za vyživované dítě poplatníka se pro účely zákona o daních z příjmů považuje dítě vlastní, osvojené, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů, dítě druhého z manželů a vnuk (vnučka), pokud jeho (její) rodiče nemají příjmy, z nichž by mohli daňové zvýhodnění uplatnit, pokud je:

  • nezletilým dítětem,
  • zletilým dítětem až do dovršení věku 26 let, jestliže nepobírá plný invalidní důchod a
    • soustavně se připravuje na budoucí povolání; příprava na budoucí povolání se posuzuje podle zákona o státní sociální podpoře,
    • nemůže se soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz,
    • nebo z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.

Dočasný pobyt dítěte mimo domácnost nemá vliv na uplatnění daňového zvýhodnění. Jedná-li se o dítě, které je držitelem průkazu ZTP/P, zvyšuje se na ně částka daňového zvýhodnění na dvojnásobek; maximální výše daňového bonusu však zůstává zachována.

Uzavře-li dítě manželství a žije-li v domácnosti s manželem (manželkou), může uplatnit manžel (manželka) slevu na dani při splnění podmínek uvedených v § 35ba. Nemá-li manžel (manželka) příjmy, z nichž by mohl (mohla) uplatnit slevu na dani při splnění podmínek uvedených v § 35ba, může daňové zvýhodnění uplatnit rodič dítěte nebo poplatník, u něhož jde ve vztahu k dítěti o péči nahrazující péči rodičů, pokud dítě s ním žije v domácnosti.

Vyživuje-li dítě v jedné domácnosti více poplatníků, může daňové zvýhodnění uplatnit ve zdaňovacím období nebo v tomtéž kalendářním měsíci zdaňovacího období jen jeden z nich.

Poplatníkovi, který vyživuje dítě jen jeden kalendářní měsíc nebo několik kalendářních měsíců ve zdaňovacím období, lze poskytnout daňové zvýhodnění ve výši 1/12 za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly splněny podmínky pro jeho uplatnění. Daňové zvýhodnění lze uplatnit již v kalendářním měsíci, ve kterém se dítě narodilo, nebo ve kterém začíná soustavná příprava dítěte na budoucí povolání, anebo ve kterém bylo dítě osvojeno nebo převzato do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu.

Jakým způsobem prokazuje zaměstnanec nárok na daňové zvýhodnění u zaměstnavatele?

Podle § 38l odst. 3 zákona o daních z příjmů nárok na daňové zvýhodnění poplatník (zaměstnanec) u plátce daně (zaměstnavatele) na základě podepsaného „Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti“ prokazuje:

  • úředním dokladem prokazujícím totožnost dítěte (vlastního, osvojeného, v péči, která nahrazuje péči rodičů, druhého z manželů a vnuků),
  • předložením průkazu ZTP/P, pokud je vyživované dítě jeho držitelem,
  • jsou-li oba manželé zaměstnaní, potvrzením od zaměstnavatele manželky (manžela), že nárok na daňové zvýhodnění současně neuplatňuje druhý z manželů,
  • potvrzením školy, že zletilé dítě žijící s poplatníkem v domácnosti se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem,
  • potvrzením správce daně příslušného podle místa bydliště poplatníka o tom, že poplatník vyživuje v domácnosti zletilé dítě až do dovršení 26 let věku, které nepobírá plný invalidní důchod a nemůže se soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.

K tomu uvádíme, že ve lhůtě do 15. února po uplynutí roku může též zaměstnanec dodatečně se žádostí o roční zúčtování záloh uplatnit i nárok na daňové zvýhodnění, který v průběhu roku včas z jakýchkoliv důvodů neuplatnil a za tím účelem ve stejné lhůtě musí zaměstnavateli předložit výše uvedené předepsané průkazy.

Jaký byl v roce 2008 způsob stanovení základu daně u zaměstnance s příjmy ze závislé činnosti na základě dohody o provedení práce? Navyšoval se hrubý příjem na „superhrubou mzdu“?

Z příjmů plynoucích na základě dohody o provedení práce, se neplatí žádné povinné pojistné (viz. zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č.592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších právních předpisů), proto nedochází k navýšení na „superhrubou mzdu“ Z těchto příjmů se

  • podle § 6 odst. 4 a odst. 13 zákona o daních z příjmů u poplatníka bez podepsaného „Prohlášení k dani“ vybírá daň srážkou podle zvláštní sazby daně stanovené v § 36 zákona o daních z příjmů, a to pokud tyto příjmy nepřesáhly za kalendářní měsíc v úhrnu od téhož zaměstnavatele stanovený limit 5.000 Kč (hrubého),
  • nebo se podle § 38h zákona o daních z příjmů sráží záloha na daň, a to u poplatníka s podepsaným „Prohlášením k dani“, a nebo u poplatníka bez „Podepsaného prohlášení k dani“ s příjmy přesahujícími v úhrnu za kalendářní měsíc od téhož zaměstnavatele stanovený limit 5.000 Kč.

Závěr: U dohod o provedení práce je základem daně (základem pro výpočet zálohy) jen tzv. hrubá mzda.

Zákonem č. 2/2009 Sb., kterým se mění zákon o daních z příjmů byl upraven § 6 odst. 13 a vložen do zákona nový odst. 15, můžete nám tyto změny týkající se základu daně pro rok 2009 vysvětlit?

K aplikaci § 6 odst. 13 a odst. 15 zákona o daních z příjmů vydalo Ministerstvo financí následující sdělení, které bylo dne 20.1.2009 uveřejněno na internetových stránkách ČDS a MF:

SDĚLENÍ Ministerstva financí k praktické aplikaci ustanovení § 6 odst. 13 a 15 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění platném od 1.1.2009

Ministerstvo financí s cílem jednotného postupu při praktické aplikaci ustanovení § 6 odst. 13 a 15 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění platném od 1.1.2009 sděluje následující:

Mezi nejdůležitější změny ve zdaňování příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků, které s účinností od 1.1.2009 přinesla aktuální novela zákona o daních z příjmů obsažená v zákoně č. 2/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), a některé další zákony, patří řada opatření za účelem dosažení výkladové jednoznačnosti a spravovatelnosti institutu tzv. superhrubé mzdy. Za tímto účelem se novelou zákona mimo jiné:

  1. v § 6 odst. 13 ZDP zjednodušil způsob stanovení základu daně u zaměstnanců, na které se nevztahuje povinné tuzemské sociální a zdravotní pojištění, resp. na které se vztahuje povinné zahraniční pojištění stejného druhu jako v ČR;
  2. v § 6 odst. 15 ZDP vymezil způsob stanovení základu daně u daňových nerezidentů ČR s příjmy ze závislé činnosti zdaňovanými v České republice výlučně daní vybíranou srážkou zvláštní sazbou podle § 36 ZDP.

Postup při praktické aplikaci výše uvedených změn je následující:

ad 1) Ke změně při stanovení základu daně u poplatníků s příjmy ze závislé činnosti a s funkčními požitky, u kterých zaměstnavatel nemá povinnost platit povinné tuzemské sociální a zdravotní pojistné.
U zaměstnance podle upraveného znění § 6 odst. 13 ZDP, u kterého má nadále zaměstnavatel obdobně jako v uplynulém zdaňovacím období, povinnost platit tuzemské pojištění, jsou základem daně příjmy ze závislé činnosti a nebo funkční požitky, zvýšené o částku odpovídající pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistnému na všeobecné zdravotní pojištění, které je z těchto příjmů podle zvláštních právních předpisů povinen platit zaměstnavatel. Slova „sám za sebe“ byla novelou vypuštěna jako nadbytečná. Pro toto povinné tuzemské sociální a zdravotní pojištění byla v tomto ustanovení nově zavedena legislativní zkratka - „povinné pojistné“.
Výše uvedenými zvláštními právními předpisy se rozumí zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o tuzemském sociálním a zdravotním pojištění“).
Ustanovení § 6 odst. 13 ZDP dále stanovilo, že částka odpovídající tomuto povinnému pojistnému (tuzemskému) se při výpočtu základu daně připočte k příjmu ze závislé činnosti nebo k funkčnímu požitku též u zaměstnance, u kterého povinnost platit toto povinné pojistné (tuzemské) zaměstnavatel nemá. V těchto případech podle tohoto nově upraveného znění postupuje zaměstnavatel tak, jako kdyby se na takového zaměstnance vztahovalo povinné pojistné (tuzemské) podle zákona o tuzemském sociálním a zdravotním pojištění. K zavedení této daňové fikce bylo přistoupeno z toho důvodu, že u zaměstnanců, na které se vztahují povinné zahraniční předpisy o sociálním a zdravotním pojištění stejného druhu jako v ČR, činilo v r. 2008 největší problémy navýšení příjmů při stanovení základu daně, a to z důvodu složité a nejednotné právní úpravy v zahraničních pojistných právních systémech.
Z výše uvedených důvodů je třeba proto při aplikaci výše citovaného ustanovení § 6 odst. 13 ZDP pouze zkoumat, zda se z konkrétního druhu příjmů ze závislé činnosti a nebo z funkčního požitku platí, nebo neplatí povinné pojistné podle tuzemských zákonů o sociálním a zdravotním pojištění.
To znamená, pokud se například z příjmů plynoucích zaměstnanci na základě pracovněprávního vztahu uzavřeného podle zákoníku práce platí povinné pojistné podle tuzemských zákonů o sociálním a zdravotním pojištění, je třeba tyto příjmy při stanovení základu daně zvýšit o povinné pojistné (tuzemské), tj. v r. 2009 o 34 %. To platí i v případě, že zaměstnavatel nemá povinnost z příjmů takového zaměstnance toto povinné pojistné (tuzemské) platit a není podstatné, z jakých důvodů tomu tak je.
Jestliže ale zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce uzavřené podle zákoníku práce nejsou podle tuzemského sociálního a zdravotního pojištění poplatníky pojistného, pak se při stanovení základu daně (základu pro výpočet zálohy na daň) jejich příjmy plynoucí z této dohody o žádné tedy ani o tuzemské povinné pojistné nenavyšují (v těchto případech je základem daně jen tzv. hrubá mzda). Tento postup je nutno dodržet i v případě zaměstnance, u kterého povinnost platit tuzemské povinné pojistné zaměstnavatel nemá (a opět nejsou podstatné důvody). Obdobně je nutno postupovat například při dosažení maximálního vyměřovacího pojistného základu, kdy dochází podle zákona o tuzemském sociálním a zdravotním pojištění při dosažení určité výše ročního zdanitelného příjmu u zaměstnance k tzv. zastropování pojistného. Od tohoto okamžiku se příjem zaměstnance o příslušné povinné pojistné (zdravotní, sociální) při stanovení základu daně již nezvyšuje, a to rovněž ani u zaměstnance, u kterého povinnost platit tuzemské povinné pojistné zaměstnavatel nemá (opět nejsou podstatné důvody).

ad 2) K rozšíření základu daně u daňových nerezidentů ČR s příjmy ze závislé činnosti zdaňovanými výlučně daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby.
V § 6 v novém odstavci 15 ZDP je s účinností od roku 2009 stanoveno, že jedná-li se o příjem ze závislé činnosti nebo o funkční požitek plynoucí poplatníkovi uvedenému v § 2 odst. 3 ZDP (daňovému nerezidentovi ČR) ze zdrojů na území České republiky (§ 22 ZDP), z něhož se daň vybírá srážkou sazbou daně podle § 36 ZDP, postupuje se při stanovení samostatného základu daně podle § 6 odst. 13 ZDP.
V praxi se jedná zejména o příjmy ze závislé činnosti definované v § 22 odst. 1 písm. g) bod 6 ZDP jako odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob (vč. tzv. tantiém u akciové společnosti). Rozhodujícím ustanovením pro stanovení základu daně je v tomto případě § 36 odst. 3 ZDP, vymezující, že základem daně pro zvláštní sazbu daně je pouze příjem, pokud v ZDP není stanoveno jinak. S účinností od 1.1.2009 právě § 6 odst. 15 ZDP stanoví jinak. Zaměstnavatel musí při stanovení samostatného základu daně pro daň vybíranou srážkou výše zmíněné příjmy plynoucí daňovým nerezidentům ČR nově zvýšit o povinné pojistné (tuzemské), a to i za okolností, že povinnost platit takové povinné tuzemské pojistné podle zákona o tuzemském sociálním a zdravotním pojištění z těchto příjmů nemá. To znamená, že pokud se z odměn členů statutárních orgánů právnických osob platí v ČR jen zdravotní pojištění, pak se tyto příjmy musí při výpočtu samostatného základu daně pro daň vybíranou srážkou u daňového nerezidenta ČR zvýšit jen o 9 %.

V čem se liší tiskopis "Vyúčtování daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků" za zdaňovací období 2008 případně jeho přílohy oproti roku 2007

Pro zdaňovací období 2008 byl vydán nový vzor tiskopisu Vyúčtování daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků (Tiskopis 25 5459 MFin 5490 – vzor č. 14) včetně Pokynů (Tiskopis 25 5459/1 MFin 5459/1 – vzor č. 13).

Nejdůležitější změny:
Nejvýznamnější změna v tiskopise Vyúčtování vyplývá ze zapracování § 40b zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o správě daní a poplatků“) – tj. účinky insolvenčního řízení a s tím spojená nová povinnost pro plátce daně ze závislé činnosti podat Vyúčtování, tzn. poprvé od zdaňovacího období 2008 je povinnost podat Vyúčtování z důvodů a ve lhůtách uvedených v § 40b zákona o správě daní a poplatků za část zdaňovacího období. Za část zdaňovacího období, za kterou plátce daně (insolvenční správce) podává Vyúčtování, se podávají současně i související Přílohy Vyúčtování č.1,2, případně 3 a 4, které se tohoto vykazovaného období obsahově týkají.
V této souvislosti byla do Vyúčtování zapracována nová položka 01a (Kód rozlišení Vyúčtování) a 01b (Datum). Pro rozlišení důvodu pro podání Vyúčtování byla u položky 01a použita písmena A-J.

Pro účely insolvence se jedná o následující kódy (pod písmeny A- I):

A - do 30 dnů ode dne účinnosti rozhodnutí o úpadku (§ 40b odst.1 zákona o správě daní a poplatků),
B- ke dni předložení konečné zprávy (§ 40b odst. 4 zákona o správě daní a poplatků),
C- ke dni podání návrhu na zrušení konkursu (§ 40b odst. 4 zákona o správě daní a poplatků),
D- ke dni zrušení konkursu (§ 40b odst. 4 zákona o správě daní a poplatků),
E- ke dni splnění jiného způsobu řešení úpadku (§ 40b odst. 4 zákona o správě daní a poplatků),
F- ke dni přechodu oprávnění nakládat s majetkem náležícím do majetkové podstaty z insolvenčního správce na daňový subjekt a opačně (§ 40b odst. 6 zákona o správě daní a poplatků),
G-(A,B,C,D,E,F) za předcházející zdaňovací období, pokud nebylo Vyúčtování dosud podáno a původní lhůta pro jeho podání dosud neuplynula ( § 40b odst. 7 zákona o správě daní a poplatků), a to z důvodů a ve lhůtách uvedených pod písmeny A-F, tzn. uvádí se jedna z možných kombinací (GA,GB,GC,GD,GE,GF). Např. GA - za předcházející zdaňovací období, pokud nebylo Vyúčtování dosud podáno a původní lhůta pro jeho podání dosud neuplynula, a to do 30 dnů ode dne účinnosti rozhodnutí o úpadku; GC- za předcházející zdaňovací období, pokud nebylo Vyúčtování dosud podáno a původní lhůta pro jeho podání dosud neuplynula, a to ke dni podání návrhu na zrušení konkursu,
H- (A,B,C,D,E,F) za zdaňovací období, u nichž již uplynula lhůta pro podání Vyúčtování, pokud nebylo dosud podáno ( § 40b odst. 7 zákona o správě daní a poplatků) a to z důvodů a ve lhůtách uvedených pod písmeny A-F, tzn. uvádí se jedna z možných kombinací (HA,HB,HC,HD,HE,HF). Např. HA - za zdaňovací období, u nichž již uplynula lhůta pro podání Vyúčtování, pokud nebylo dosud podáno, a to do 30 dnů ode dne účinnosti rozhodnutí o úpadku; HC- za zdaňovací období, u nichž již uplynula lhůta pro podání Vyúčtování, pokud nebylo dosud podáno, a to ke dni podání návrhu na zrušení konkursu,
I -za zbývající část zdaňovacího období, na které se nevztahovalo podání Vyúčtování z předcházejících titulů, a to ve lhůtě do 30 dnů ode dne, v němž byl plátce daně povinen za tuto zbývající část zdaňovacího období odvést poslední daňovou povinnost (§ 69 odst. 2 zákona o správě daní a poplatků).

Kód pod písmenem "J" se vztahuje na plátce daně, kteří ukončili činnost a zní: - do 30 dnů ode dne, v němž byl plátce daně povinen za rozhodné období do ukončení činnosti odvést poslední daňovou povinnost ( § 69 odst. 2 zákona o správě daní a poplatků).

U položky 01b se pak uvádí datum vztahující se k údaji na řádku 01a (podrobněji rozepsáno v Pokynech).

V této souvislosti upozorňujeme plátce daně, že do Vyúčtování podávaných za část zdaňovacího období podle § 40b zákona o správě daní a poplatků se zahrnuje daňová povinnost (zálohy na daň a související informace o daňovém zvýhodnění či ročním zúčtování záloh) pouze za ty celé kalendářní měsíce dané části zdaňovacího období (roku), za které již podle § 38h odst. 9 zákona o daních z příjmů uplynula lhůta pro odvod záloh na daň a konec této lhůty předchází den uvedený v § 40b zákona o správě daní a poplatků, tj. den úkonu či skutečnosti zakládající povinnost podání Vyúčtování (v tiskopisu uvedeno pod písmeny A-F). Po uplynutí zdaňovacího období, pak následně plátce daně podá Vyúčtování za zbývající část zdaňovacího období, na kterou se nevztahovalo podání Vyúčtování z předcházejících titulů tj. pod písmeny A-F. Toto Vyúčtování označí písmenem I. Jedná se o podání podle § 69 odst. 2 zákona o správě daní a poplatků.

Vzor pro podání Vyúčtování (zálohové daně) za část zdaňovacího období z důvodu uvedeného např. pod písmenem „A“: rozhodnutí o úpadku nabylo účinnosti dne 29.11.2008, ve smyslu ustanovení § 40b odst. 1 zákona o správě daní a poplatků má daňový subjekt za povinnost podat ve lhůtě do 30 dnů od dne účinnosti rozhodnutí o úpadku, tj. nejpozději do 28.12.2008 Vyúčtování, a to za měsíce leden až říjen (lhůta pro odvod zálohy na daň za říjen je 20.11., tj.datum před 29.11.2008). Pokud v těchto měsících zaměstnával také „nerezidenty“, zároveň podá za tyto vykazované měsíce Přílohu č. 2, případně, pokud v těchto měsících prováděl opravy podle § 38i zákona o daních z příjmů podá zároveň i Přílohu č. 3 případně Přílohu č. 4.

Poznámka: výše uvedené změny vyplývající z ustanovení § 40b zákona o správě daní a poplatků byly promítnuty i do tiskopisu Vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně (tiskopis 25 5466 MFin 5466- vzor č. 11) včetně Pokynů (tiskopis 25 5466/1 MFin 5466/1- vzor č. 7).

Opětovně upozorňujeme, že do počtu zaměstnanců podle mzdových listů evidovaných k 1. prosinci vykazovaného zdaňovacího období, kteří mají příjmy podle § 6 zákona se zahrnují i zaměstnanci ve služebním poměru, kromě zaměstnanců, kteří jsou příslušníky ve služebním poměru podle zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Dále připomínáme, že „Kód obce“ (ZÚJ) ve kterém je umístěno místo výkonu práce, je uveden pro rok 2008 ve vyhlášce č. 316/ 2008 Sb., o podílu jednotlivých obcí na stanovených procentních částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daní z příjmů.

  • Příloha č. 2 Vyúčtování daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků s názvem „Přehled souhrnných údajů zaznamenaných na mzdových listech poplatníků uvedených v § 2 odst. 3 zákona“ (Tiskopis 25 5530 MFin 5530 – vzor č.5)

K tiskopisu platném pro zdaňovací období 2008 uvádíme, že do sloupce č. 14 plátce daně uvede úhrn pojistného sraženého nebo uhrazeného na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a na všeobecné zdravotní pojištění, které je podle zvláštních právních předpisů (zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č.592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších právních předpisů) ze svých příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků povinen platit poplatník a u poplatníka, na kterého se vztahuje povinné zahraniční pojištění stejného druhu, příspěvky poplatníka na toto zahraniční pojištění (pozor: nejedná se tedy o „povinné pojistné“ podle § 6 odst. 13, ale o pojistné uvedené v § 38j odst. 8 zákona o daních z příjmů).
Na vzoru č. 5 došlo dále k rozšíření o „část zdaňovacího období“, a to v souvislosti s podáním podle § 40b (účinky insolvenčního řízení) zákona o správě daní a poplatků.

Taktéž Příloha č. 3 a 4 (opravy podle § 38i zákona o daních z příjmů) byla rozšířena o část zdaňovacího období.

Lze podat Vyúčtování daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků elektronicky?

Vyúčtování daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků za zdaňovací období 2008 je možné, tak jako i v předchozím roce, podat elektronicky. Elektronické podání vyúčtování (EPO VDA DPZ) doporučujeme zejména plátcům daně, kteří zaměstnávají nerezidenty a vyplňují rozsáhlou Přílohu č. 2 vyúčtování. Nelze však učinit podání EPO VDA DPZ za část zdaňovacího období (v souvislosti s insolvencí) , ani pro zdaňovací období 2008 nelze v EPO VDA DPZ použít kódy rozlišení G a H (vztahují se na podání za předcházející zdaňovací období a tato povinnost však pro rok 2007 nebyla). Tyto kódy jsou tedy poprvé určeny pro podání v souvislostí s insolvencí učiněná v následujícím zdaňovacím období. Podání lze učinit např. na adrese www. mfcr.cz (elektronické podání daní).

Jsem plátce daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků a zaměstnávám pouze dva zaměstnance, kterým vyplácím měsíční daňové bonusy z vlastních finančních prostředků, jaký formulář mám použít, pokud žádám správce daně o poukázání těchto daňových bonusů?

Použijte tiskopis č. 25 5241 MFin 5241 - vzor č. 3 s názvem "Žádost podle § 35 odst. 5 zákona o daních z příjmů o poukázání chybějící částky vyplacené plátcem daně poplatníkům na měsíčních daňových bonusech". Upozorňujeme, že o měsíční daňové bonusy musí plátce daně požádat o každý měsíc na samostatné žádosti. Pokud budete žádat o doplatky na daňovém bonusu z ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění použijte tiskopis č. 25 5246 MFin 5246 – vzor č. 3. Na žádostech neopomeňte označit, zda se jedná o žádost běžnou či dodatečnou.