Vybrané dotazy k podávání daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období 2018

14. 3. 2019

1. Došlo ke změnám v povinnosti podávat daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob elektronicky?

Povinnost podávat daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob elektronicky se řídí ustanovením § 72 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále „daňový řád“). Protože nedošlo k žádným změnám v posuzování povinnosti podávat daňové přiznání elektronicky, platí nadále, že má-li daňový subjekt nebo jeho zástupce zpřístupněnou datovou schránku nebo zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, je povinen podání daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob učinit pouze datovou zprávou s využitím dálkového přístupu, a to ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně odeslanou způsobem uvedeným v § 71 odst. 1 daňového řádu, tj. datovou zprávou podepsanou způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu, nebo s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky. Bližší informace k elektronickému podání lze nalézt v metodickém pokynu k povinnému elektronickému podání podle § 72 odst. 4 a souvisejících daňového řádu. Podání a sestavení daňového přiznání, včetně jeho příloh, lze učinit s využitím aplikace „Elektronické podání pro finanční správu“, která je k dispozici na webové adrese www.daneelektronicky.cz.

2. Pokud obchodní společnost (s.r.o.) zveřejnila účetní závěrku uložením do sbírky listin, je povinna přikládat účetní závěrku k daňovému přiznání k dani z příjmů právnických osob?

Splnění povinnosti, které účetní jednotce ukládá § 21a zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o účetnictví“), tj. uložit do veřejného rejstříku účetní závěrku, neovlivňuje povinnost poplatníka daně z příjmů právnických osob podat daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob včetně všech jeho příloh, které jsou jeho nedílnou součástí. Proto i v případě, že ve lhůtě pro podání daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob zveřejnila obchodní společnost (s.r.o.) účetní závěrku ve sbírce listin, je povinna přiložit k daňovému přiznání, respektive vybrané údaje z účetnictví dle dispozic uvedených pokynech k vyplnění přiznání k dani z příjmů právnických osob. V této souvislosti uvádíme, že je-li příloha součástí podání, platí pro ni stejná pravidla jako pro podání samotné, a to se týká i pravidel formy podání. Je-li stanoven a zveřejněn formát a struktura pro případ, kdy je podání činěno elektronicky vztahují se tato omezení i na přílohu. Další bližší informace k elektronickému podání lze nalézt v metodickém pokynu k povinnému elektronickému podání podle § 72 odst. 4 a souvisejících daňového řádu nebo ve vybraných dotazech k elektronickému podávání daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob. Podání a sestavení daňového přiznání, včetně jeho příloh, lze učinit s využitím aplikace „Elektronické podání pro finanční správu“, která je k dispozici na webové adrese www.daneelektronicky.cz.

3. Musí obchodní společnost (s.r.o.) k daňovému přiznání k dani z příjmů právnických osob přiložit účetní závěrku, respektive výkaz zisku a ztráty v plném rozsahu, i když v roce 2018 zcela utlumila svoji činnost?

Účetní závěrka je v souladu s § 72 odst. 2 daňového řádu součástí daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob, a to v rozsahu vymezeném v § 18 odst. 1 a 2 zákona o účetnictví. Rozsah a způsob sestavení účetní závěrky, respektive dotazovaného výkazu zisku a ztráty pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, stanoví vyhláška č. 500/2002 Sb. Z § 3a citované vyhlášky vyplývá, že obchodní společnost má s účinností od 1. 1. 2016 povinnost sestavovat výkaz zisku a ztráty v plném rozsahu, a to bez jakékoliv výjimky. I když obchodní společnost utlumila svoji činnost, musí sestavit výkaz zisku a ztráty v plném rozsahu, a v tomto rozsahu pak musí být jako příloha součástí podání daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob. Při elektronickém podání se účetní závěrkou rozumí elektronické přílohy „Vybrané údaje z Rozvahy a Vybrané údaje z výkazu zisku a ztráty. Další bližší informace k elektronickému podání lze nalézt v metodickém pokynu k povinnému elektronickému podání podle § 72 odst. 4 a souvisejících daňového řádu nebo ve vybraných dotazech k elektronickému podávání daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob. Podání a sestavení daňového přiznání, včetně jeho příloh, lze učinit s využitím aplikace „Elektronické podání pro finanční správu“, která je k dispozici na webové adrese www.daneelektronicky.cz.

4. Lze daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2018 podat na stejném vzoru tiskopisu jako rok 2017?

Tiskopis daňového přiznání k dani z příjmů z právnických osob a pokyny k jeho vyplnění odráží zákonnou úpravu pro dané zdaňovací období nebo období, za něž se daňové přiznání podává a daňové přiznání má být podáno na vzoru tiskopisu, který je platný pro dané zdaňovací období. Platnost tiskopisu je vyznačena v je ho zápatí. Pro zdaňovací období započatá v roce 2018 a pro části zdaňovacích období započatých v roce 2019, za které lhůta pro podání daňového přiznání uplyne do 31. 12.2019, byl Ministerstvem financí vydán vzor tiskopisu č. 29, přičemž aktualizovány byly i vzory souvisejících příloh a samostatných příloh. Aktuální vzory tiskopisů jsou k dispozici v databázi daňových tiskopisů a podání a sestavení daňového přiznání, včetně jeho příloh, lze učinit s využitím aplikace „Elektronické podání pro finanční správu“, která je k dispozici na webové adrese www.daneelektronicky.cz.

5. K jakým změnám došlo v tiskopise daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob, který je platný pro zdaňovací období započatém v roce 2018, oproti vzoru platnému pro rok 2017?

Hlavní změnou je, že v tiskopise daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob ve vzoru č. 29 došlo v I. oddíle k zavedení nové věcné náplně položky 07, která v minulosti obsahovala údaj o bankovním spojení a od vzoru č. 26 byla neobsazena. Položka 07 nově odráží úpravu zákona o účetnictví v oblasti rozdělení účetních jednotek do kategorií.
Pokyny k vyplnění údaje položky „07 Kategorie účetní jednotky“ jsou ve znění: „Poplatník uvede, do jaké kategorie účetní jednotky podle § 1b zákona o účetnictví je zařazen, a to s použitím uvedených kódů:
M – mikro účetní jednotka
L – malá účetní jednotka
S – střední účetní jednotka
V – velká účetní jednota.
Tento údaj není povinný pro poplatníky, kteří po 1. lednu 2018 vedli jednoduché účetnictví.“
Problematika kategorizace účetních jednotek je upravena zákonem o účetnictví a i když se pokyny k vyplnění omezují na odkaz na ustanovení § 1b zákona o účetnictví, které vymezuje parametry kategorií samotných, musí poplatník pro správné uvedení kategorie respektovat a zohlednit i další ustanovení zákona o účetnictví, která řeší jednak prvotní zařazení do příslušné kategorie účetní jednotky a také podmínky pro její případnou změnu. Bližší informace k problematice zákona o účetnictví lze nalézt ve zveřejněných otázkách a odpovědích v souvislosti s novelou zákona o účetnictví od 1. 1. 2016 a v informaci k některým daňovým souvislostem možné změny kategorizace účetních jednotek dle § 1b ve spojení s § 1e zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů ve zdaňovacím období započatém v roce 2018.

6. Pokud má spolek povinnost podat daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob a vede jednoduché účetnictví, musí též vyplnit položku „kategorie účetní jednotky“?

Spolek, respektive poplatníci, účetní jednotky, které mohou podle zákona o účetnictví vést jednoduché účetnictví, údaj na položce 07 Kategorie účetní jednotky nevyplňují, neboť tyto účetní jednotky se do kategorií nezařazují. V dílčích pokynech k vyplnění přiznání k dani z příjmů právnických je k této položky uvedeno: „Tento údaj není povinný pro poplatníky, kteří po 1. lednu 2018 vedli jednoduché účetnictví“.

7. Pokud je daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob podáváno elektronicky ve formátu xml, je možné účetní závěrku, která je přílohou, přiložit např. ve formátu pdf?

Účetní závěrka je v souladu s § 72 odst. 2 daňového řádu součástí daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob, a to v rozsahu vymezeném v § 18 odst. 1 a 2 zákona o účetnictví. Pokud je příloha součástí podání, platí pro ni stejná pravidla jako pro podání samotné, a to se týká i pravidel formy podání. Je-li stanoven a zveřejněn formát a struktura pro případ, kdy je podání činěno elektronicky vztahují se tato omezení i na přílohu. V dílčích pokynech k vyplnění přiznání k dani z příjmů právnických osob je k položce 11 I. oddílu mimo jiné uvedeno: „Při elektronickém podání daňového přiznání se účetní závěrkou poplatníků, účetních jednotek, které nejsou povinny používat pro účtování a sestavování účetní závěrky mezinárodní účetní standardy, rozumí elektronické přílohy Vybrané údaje z Rozvahy a Vybrané údaje z výkazu zisku a ztráty, popřípadě Vybrané údaje z Přehledu o změnách vlastního kapitálu, vyplňované s využitím údajů z Rozvahy a Výkazu zisku a ztráty, popřípadě Přehledu o změnách vlastního kapitálu, a Opis přílohy účetní závěrky, vkládaný jako samostatný souboru typu . doc., . xls ….. s použitím tzv. E-přílohy".

Z uvedeného vyplývá, že jedná-li se o elektronické podání daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob poplatníka účtujícího a sestavujícího účetní závěrku, pro jejíž jednotlivé části jsou zveřejněny elektronické přílohy se závazně stanoveným uspořádáním údajů, nelze tyto výkazy přiložit k daňovému přiznání v jiném formátu, např. .pdf. V některém z podporovaných formátů, tj. např. i .pdf, s použitím E-přílohy je vždy vkládán Opis přílohy účetní závěrky. Další bližší informace k elektronickému podání lze nalézt v metodickém pokynu k povinnému elektronickému podání podle § 72 odst. 4 a souvisejících daňového řádu nebo ve vybraných dotazech k elektronickému podávání daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob. Podání a sestavení daňového přiznání, včetně jeho příloh, lze učinit s využitím aplikace „Elektronické podání pro finanční správu“, která je k dispozici na webové adrese www.daneelektronicky.cz.

8. Kterých poplatníků se týká následující text pokynů k vyplnění daňového přiznání: „Poplatníci, účetní jednotky, jimž zatím nejsou v programovém vybavení aplikace Elektronické podání pro finanční správu k dispozici elektronické přílohy nahrazující účetní závěrku se závazně stanoveným uspořádáním údajů, mohou tyto elektronické přílohy účinně nahradit elektronickými kopiemi Rozvahy, Výkazu zisku a ztráty, popřípadě Přehledu o změnách vlastního kapitálu, a přílohy účetní závěrky, vkládanými prostřednictvím E-příloh.“ ?

Uvedené pokyny se týkají poplatníků, (účetních jednotek), kteří při zpracování účetní závěrky postupují podle vyhlášky č. 410/2009 Sb., pro vybrané účetní jednotky, v platném znění, nebo podle vyhlášky č. 325/2015 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které vedou jednoduché účetnictví. Dále účetní závěrku např. ve formátu .pdf prostřednictvím E-přílohy přikládají k daňovému přiznání i poplatníci, účetní jednotky, které jsou povinny používat pro účtování a sestavování účetní závěrky Mezinárodní účetní standardy (ve smyslu § 19a zákona o účetnictví).

9. Společnost s ručením omezeným, od 1. 1. 2016 mikro účetní jednotka, vykazovala k rozvahovému dni účetního období 2016, 2017 a 2018 následující hodnoty kritérií, která jsou rozhodná pro zatřídění do příslušné kategorie účetní jednotky, a to:

k 31. 12. 2016

aktiva celkem ve výši 14 000 000 Kč,
roční úhrn čistého obratu ve výši 22 000 000 Kč,
průměrný počet zaměstnanců ve výši 8.

k 31. 12. 2017

aktiva celkem ve výši 12 000 000 Kč,
roční úhrn čistého obratu ve výši 15 000 000 Kč,
průměrný počet zaměstnanců ve výši 8.

k 31. 12. 2018

aktiva celkem ve výši 15 000 000 Kč,
roční úhrn čistého obratu ve výši 20 000 000 Kč,
průměrný počet zaměstnanců ve výši 8.

Vznikne společnosti s ručením omezeným od 1. 1. 2018 povinnost změnit kategorii účetní jednotky?

Dle § 1e odst. 2 zákona o účetnictví, je účetní jednotka povinna změnit kategorii účetní jednotky, pokud ve dvou po sobě následujících rozvahových dnech řádné účetní závěrky překročí nebo přestane překračovat 2 hraniční hodnoty kritérií, podle kterých se účetní jednotky zatřiďují do příslušné kategorie, tj. mikro, malé, střední a velké účetní jednotky. Mezi tato kritéria patří:

aktiva celkem, kterými se rozumí úhrn aktiv zjištěný z rozvahy v položce AKTIVA CELKEM (netto), tj. po odečtu oprávek a opravných položek (korekce).
ročním úhrnem čistého obratu, kterým se rozumí výše výnosů snížená o prodejní slevy, dělená počtem započatých měsíců, po které trvalo účetní období, a vynásobená 12. V případě, kdy účetní období je kratší než 12 měsíců (např. při vzniku účetní jednotky) nebo delší než 12 měsíců (např. při změně účetního období z kalendářního roku na hospodářský rok) musí být vypočítán roční úhrn čistého obratu připadající na dobu 12 měsíců (celkový čistý obrat se vydělí skutečným počtem měsíců účetního období a vynásobí 12).
průměrným počtem zaměstnanců se rozumí průměrný přepočtený evidenční počet zaměstnanců podle metodiky Českého statistického úřadu.

Za mikro účetní jednotku se ve smyslu ustanovení § 1b odst. 1 zákona o účetnictví považuje taková účetní jednotka, která k rozvahovému dni nepřekračuje alespoň 2 z uvedených hraničních hodnot:
a) aktiva celkem 9 000 000 Kč,
b) roční úhrn čistého obratu 18 000 000 Kč,
c) průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 10.

Ke změně kategorie účetní jednotky z mikro na malou v tomto případě nedojde ani k 1. 1. 2018 ani k 1. 1. 2019, neboť účetní jednotka nepřekračuje 2 hraniční hodnoty rozhodné pro zatřídění do kategorie mikro účetní jednotky ve dvou po sobě následujících rozvahových dnech řádných účetních závěrek. Dvě hraniční hodnoty účetní jednotka překročila vždy pouze k jednomu rozvahovému dni ze dvou po sobě následujících účetních období. K tomu, aby jí k 1. 1. 2018 vznikla povinnost změny kategorie účetní jednotky z mikro na malou, by musela přesáhnout 2 hraniční hodnoty jak k 31. 12. 2016, tak i k 31. 12. 2017 (zde však přesáhla pouze jednu hodnotu). Stejně tak nedojde ke změně kategorie účetní jednotky k 1. 1. 2019. neboť i zde účetní jednotka přesáhla 2 hraniční hodnoty stanovené pro kategorii mikro účetní jednotky pouze k 31. 12. 2018, nikoli však k 31. 12. 2017.

10. Akciová společnost, od 1. 1. 2016 mikro účetní jednotka, vykazovala k rozvahovému dni účetního období 2016, 2017 a 2018 následující hodnoty kritérií, která jsou rozhodná pro zatřídění do příslušné kategorie účetní jednotky, a to:

k 31. 12. 2016

aktiva celkem ve výši 15 000 000 Kč,
roční úhrn čistého obratu ve výši 19 000 000 Kč,
průměrný počet zaměstnanců ve výši 7.

k 31. 12. 2017

aktiva celkem ve výši 12 000 000 Kč,
roční úhrn čistého obratu ve výši 20 000 000 Kč,
průměrný počet zaměstnanců ve výši 6.

k 31. 12. 2018

aktiva celkem ve výši 9 000 000 Kč,
roční úhrn čistého obratu ve výši 16 000 000 Kč,
průměrný počet zaměstnanců ve výši 8.

Může společnost v účetním období kalendářního roku 2018 zůstat mikro účetní jednotkou?

Nemůže. Vzhledem k tomu, že účetní jednotka překročila ve dvou po sobě následujících rozvahových dnech řádné účetní závěrky (31. 12. 2016 a 31. 12. 2017) 2 hraniční hodnoty určující kategorii mikro účetní jednotky, a to aktiva celkem > 9 000 000 Kč a ročního úhrnu čistého obratu > 18 000 000 Kč, splnila tak podmínky pro kategorii malé účetní jednotky. Proto je povinna od 1. 1. 2018 změnit kategorii účetní jednotky z mikro na malou. Na tuto změnu nemá hodnota kritérií vykázaných v řádné účetní závěrce k 31. 12. 2018 vliv.

11. Akciová společnost se k 1. 1. 2016 zařadila do kategorie malé účetní jednotky. Hodnotová kritéria rozhodná pro zařazení do kategorie malé účetní jednotky však k 31. 12. 2016 i k 31. 12. 2017 již nesplnila. K oběma těmto rozvahovým dnům vykázala roční úhrn čistého obratu < 18 000 000 Kč, průměrný počet zaměstnanců < 10. Proto k 1. 1. 2018 změnila kategorii účetní jednotky z malé na mikro. V účetní závěrce za všechna uvedená účetní období, která se shodují s kalendářním rokem 2016, 2017 a 2018 vykázala výši aktiv celkem (netto) v částce převyšující 40 000 000 Kč. Musí mít účetní jednotka účetní závěrku sestavenou k 31. 12. 2018 ověřenou auditorem?

Povinnost ověření účetní závěrky auditorem dle § 20 zákona o účetnictví je ve značné míře závislá na kategorizaci účetních jednotek. Podle uvedeného ustanovení platí, že řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku jsou povinny mít ověřenou auditorem:

účetní jednotky, kterým tuto povinnost stanoví zvláštní právní předpis,
a dále:
velké účetní jednotky (s výjimkou vybraných účetních jednotek, které nejsou subjekty veřejného zájmu), které mají povinnost ověřování účetní závěrky auditorem bez dalších podmínek, tj. pouze na základě začlenění do dané kategorie.
střední účetní jednotky, které mají povinnost ověřování účetní závěrky auditorem bez dalších podmínek, tj. pouze na základě začlenění do dané kategorie.
malé účetní jednotky, které mají povinnost ověřování účetní závěrky auditorem, pokud k rozvahovému dni účetního období, za nějž se účetní závěrka ověřuje, a účetního období bezprostředně předcházejícího, překročily nebo již dosáhly alespoň:
- jedno ze tří stanovených kritérií, jedná-li se o akciové společnosti nebo svěřenské fondy podle občanského zákoníku (§ 20 odst. 1 písm. c) zákona o účetnictví),
- dvě ze tří stanovených kritérií, jedná-li se o ostatní malé účetní jednotky (§ 20 odst. 1 písm. d) zákona o účetnictví).
Stanovenými kritérii se rozumí:
- aktiva celkem 40 000 000 Kč,
- roční úhrn čistého obratu 80 000 000 Kč,
- průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 50.

Z uvedeného tedy vyplývá, že mikro účetní jednotka není povinna mít účetní závěrku ověřenou auditorem, s výjimkou případů, kdy jí tuto povinnost stanoví zvláštní právní předpis. Pro akciovou společnost není zvláštním právním předpisem obecně stanovena povinnost ověřování účetní závěrky auditorem (výjimku tvoří např. ověřování účetní závěrky při přeměnách obchodních korporací). Kritérium výše aktiv přesahující 40 000 000 Kč je rozhodujícím kritériem pro vznik povinnosti mít účetní závěrku ověřenou auditorem pouze v případě, pokud je akciová společnost malou účetní jednotkou (viz § 20 odst. 1 písm. c) zákona o účetnictví). Proto v uvedeném případě akciové společnosti, která je od 1. 1. 2018 mikro účetní jednotkou, nevznikne povinnost mít účetní závěrku sestavenou k 31. 12. 2018 ověřenou auditorem.

12. Spolek, který vede „podvojné“ účetnictví, je od 1. 1. 2016 zařazen v kategorii mikro účetní jednotky. Jaké povinnosti má tento spolek při sestavení účetní závěrky za účetní období kalendářního roku 2018?

Pro určení povinností při sestavení účetní závěrky je u účetní jednotky rozhodující její zařazení do kategorie účetní jednotky (viz § 1b zákona o účetnictví) a skutečnost, zda účetní jednotka má povinnost mít účetní závěrky ověřenou auditorem (viz § 20 zákona o účetnictví). Spolky nepatří k účetním jednotkám, kterým by povinnost ověření účetní závěrky auditorem stanovil zvláštní právní předpis. Stejně tak tato povinnost nevzniká účetním jednotkám, které jsou zařazeny v kategorii mikro účetní jednotky. Proto spolku, zařazeném v kategorii mikro účetní jednotky, nevznikne povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem. Z tohoto důvodu může ve smyslu § 18 odst. 4 zákona o účetnictví a § 3a vyhlášky č. 504/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, sestavit účetní závěrku ve zkráceném rozsahu, která bude zahrnovat rozvahu, výkaz zisků a ztrát a přílohu.

Takto sestavenou účetní závěrku je spolek povinen ve smyslu § 21a zákona o účetnictví zveřejnit. Spolku tato povinnost vzniká v důsledku skutečnosti, že se jedná o účetní jednotku, která se zapisuje do veřejného rejstříku (spolkového rejstříku) - viz zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů, ve znění pozdějších předpisů, zejména § 1, § 26 a násl. Účetní závěrku spolek zveřejní uložením do sbírky listin, která je součástí veřejného rejstříku, a to nejpozději do 12 měsíců od rozvahového dne zveřejňované účetní závěrky, tj. nejpozději do 31. 12. 2019.

13. Obchodní společnost se k 1. 1. 2016 zařadila do kategorie mikro účetní jednotky. V této kategorii účetní jednotky zůstala zařazena i v následujících účetních obdobích (kalendářní roky) 2017 i 2018, aniž by jí vznikla povinnost změnit kategorii účetní jednotky. V jakém rozsahu je účetní jednotka povinna sestavit účetní závěrku k 31. 12. 2018?

Protože uvedená obchodní společnost je mikro účetní jednotkou, nemá povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem dle § 20 zákona o účetnictví (to za předpokladu, že tuto povinnost nemá obchodní společnost uloženou jiným právním předpisem, např. zákonem č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev). Ve smyslu § 18 odst. 4 zákona o účetnictví tak může sestavit účetní závěrku ve zkráceném rozsahu. Rozsah a způsob sestavení účetní závěrky pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, stanoví vyhláška č. 500/2002 Sb., v § 3 až § 4. Z § 3a citované vyhlášky vyplývá, že obchodní společnost, která je mikro účetní jednotkou může sestavit rozvahu a přílohu k účetní závěrce ve zkráceném rozsahu, zatímco výkaz zisku a ztráty je povinna sestavit v plném rozsahu. Účetní jednotka, která je obchodní společností má s účinností od 1. 1. 2016 povinnost sestavovat výkaz zisku a ztráty v plném rozsahu, a to bez ohledu na skutečnost, do jaké kategorie účetní jednotky je zařazena, a bez ohledu na skutečnost, zda má či nemá povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem. Přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu není účetní jednotka povinna sestavit, neboť podle ustanovení § 18 odst. 2 zákona o účetnictví tyto součásti účetní závěrky nemají povinnost sestavovat malé a mikro účetní jednotky.

14. Společnost s ručením omezeným je od 1. 1. 2016 zařazena do kategorie mikro účetní jednotky. Součástí účetní závěrky sestavené k 31. 12. 2018 je rozvaha ve zkráceném rozsahu, výkaz zisku a ztrát v plném rozsahu a příloha k účetní závěrce ve zkráceném rozsahu. Uvedené účetní výkazy účetní jednotka přiložila jako nedílnou součást k přiznání k dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období roku 2018. Má ještě účetní jednotka povinnost tuto účetní závěrku zveřejňovat?

Společnost s ručením omezeným je účetní jednotkou, která se zapisuje do veřejného (obchodního) rejstříku, a proto jí vzniká povinnost ve smyslu § 21a zákona o účetnictví sestavenou účetní závěrku zveřejnit, a to uložením do sbírky listin, která je součástí veřejného rejstříku. Protože společnost s ručením omezeným je mikro účetní jednotkou, která nemá povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nemusí ve smyslu § 21a odst. 9 zákona o účetnictví zveřejňovat výkaz zisku a ztráty (pokud jí tuto povinnost nestanoví zvláštní právní předpis). Účetní jednotka je v uvedeném případě povinna zveřejnit pouze rozvahu a přílohu k účetní závěrce, a to nejpozději do 12 měsíců od rozvahového dne zveřejňované účetní závěrky, tj. nejpozději do 31. 12. 2019.