Aktuálně ke společnému zdanění manželů za zdaňovací období 2007

NEJČASTĚJŠÍ DOTAZY KE SPOLEČNÉMU ZDANĚNÍ MANŽELŮ

A) INFORMACE NA WEBU O SPOLEČNÉM ZDANĚNÍ MANŽELŮ

Na jaké internetové adrese najdu výpočet společného zdanění manželů za rok 2007?

Dne  30. srpna 2007 zpřístupnila Česká daňová správa na svých internetových stránkách aplikaci "Daňová kalkulačka", která nabízí možnost orientačního výpočtu daně z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2007 u nejběžnějších případů,  a to včetně společného zdanění manželů. [Neaktuální kalkulačka již není přístupná.]

B) PODMÍNKY UPLATNĚNÍ SPOLEČNÉHO ZDANĚNÍ MANŽELŮ

1) MANŽELÉ A SPOLEČNÉ ZDANĚNÍ MANŽELŮ

Za jakých podmínek lze uplatnit společné zdanění manželů?

Podle ustanovení § 13a zákona o daních z příjmů mohou uplatnit manželé, kteří jsou poplatníky podle § 2 zákona o daních z příjmů a vyživují alespoň jedno dítě žijící s nimi v domácnosti, výpočet daně ze společného základu daně (dále jen "společné zdanění"), jestliže tyto podmínky splní nejpozději poslední den zdaňovacího období, za které uplatňují společné zdanění.
Společné zdanění mohou manželé uplatnit i v případě, že jeden z nich neměl příjmy, které jsou předmětem daně podle tohoto zákona. Přitom platí, že společné zdanění uplatňuje každý z manželů ve svém daňovém přiznání, které podávají oba manželé  ve stejné lhůtě.

Lze uplatnit společné zdanění manželů i v případě, že jsme uzavřeli sňatek až 31.12. 2007 a vyživujeme dítě z předchozího manželství?

Za předpokladu, že jste manželé a v domácnosti vyživujete alespoň jedno dítě můžete použít institutu společného zdanění manželů § 13a a to i když podmínka uzavření manželství byla splněna v poslední den zdaňovacího období.

Jsme manželé a vyživujeme v domácnosti dvě děti, manželka je na mateřské dovolené a nemá žádné příjmy, můžeme uplatnit § 13a?

Společné zdanění manželů si můžete uplatnit i v případě, že jeden z manželů ve zdaňovacím období (naposledy za rok 2007) neměl žádné příjmy, které jsou předmětem daně z příjmu.

Žijeme s  družkou ve společné domácnosti, můžeme uplatnit společné zdanění manželů?

Společné zdanění manželů podle § 13a uplatnit nemůžete. Institut společného zdanění manželů byl vytvořen pro podporu rodin s dětmi, který mohou využít manželé vyživující alespoň jedno dítě.

Můžeme uplatnit společné zdanění manželů v případě, že jsme se v průběhu zdaňovacího období rozvedli?

Pokud se manželé v průběhu zdaňovacího období rozvedou, nebudou moci uplatnit společné zdanění manželů, neboť nebudou moci splnit povinnosti uvedené v ustanovení § 13a odst. 6 zákona o daních z příjmů právě proto, že poplatníci již nebudou manželi.

Můžeme uplatnit společné zdanění manželů v případě, že jsme se rozvedli v lednu 2008 tzn. ještě před podáním daňového přiznání?

Podle ustanovení § 13a odst. 6 zákona o daních z příjmů společné zdanění uplatňuje každý z manželů ve svém daňovém přiznání, které podávají oba manželé ve stejné lhůtě. Z výše uvedeného je zřejmé, že pokud nebudete manželé v době podání daňového přiznání, institut společného zdanění manželů uplatnit nemůžete.

2) DÍTĚ A SPOLEČNÉ ZDANĚNÍ MANŽELŮ

Co se rozumí pod pojmem vyživované dítě?

Za vyživované dítě poplatníka se považuje dítě vlastní, osvojené, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů, dítě druhého z manželů a vnuk (vnučka), pokud jeho (její) rodiče nemají příjmy, z nichž by mohli daňové zvýhodnění uplatnit, pokud je   nezletilým dítětem. Pokud je zletilým dítětem až do dovršení věku 26 let, jestliže nepobírá plný invalidní důchod, a soustavně se připravuje na budoucí povolání, příprava na budoucí povolání se posuzuje podle § 12 až 15 zákona č. 117/1995 Sb., o státní podpoře, ve znění pozdějších předpisů, nebo nemůže se soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, nebo z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.

Lze uplatnit společné zdanění manželů i v případě, že se dítě narodilo až 31.12. 2007?

Za předpokladu, že jste manželé a v domácnosti vyživujete alespoň jedno dítě můžete použít institutu společného zdanění manželů § 13a a to i když podmínka vyživovaného dítěte byla splněna v poslední den zdaňovacího období.

Jsme manželé a v roce 2007 jsme vyživovali dceru, která s námi žije ve společné domácnosti, dcera ukončila v červnu studium na vysoké škole, můžeme uplatnit §13a?

Ustanovení § 13a zákona o daních z příjmů nestanoví podmínku, podle které by manželé museli v domácnosti dítě vyživovat po celé zdaňovací období. Manželé mohou společné zdanění uplatnit, pokud vyživují alespoň jedno dítě žijící s nimi v domácnosti a jsou povinni splnit tuto podmínku nejpozději poslední den zdaňovací období, za které uplatňují společné zdanění, tzn. i kdykoliv dříve v průběhu zdaňovacího období.

3) DOMÁCNOST A SPOLEČNÉ ZDANĚNÍ MANŽELŮ

Jak je definována domácnost pro účely společného zdanění manželů?

Definice domácnosti je uvedena v ustanovení  § 115 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, podle kterého domácnost tvoří fyzické osoby, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.

Žijeme s manželem ve společné domácnosti, ve které vyživujeme nezletilé dítě, ale každý máme jiné trvalé bydliště. Můžeme si uplatnit společné zdanění manželů i když máme zúžené společné jmění manželů?

Pro možnost uplatnění společného zdanění manželů není rozhodující trvalé bydliště manželů (může být rozdílné) ani zúžené společné jmění manželů, ale  splnění podmínky společné domácnosti (§115 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů). Další podmínky pro uplatnění společného zdanění manželů jsou uvedeny v § 13a zákona o daních z příjmů.

4) KDY NELZE UPLATNIT SPOLEČNÉ ZDANĚNÍ MANŽELŮ

Kdy nelze uplatnit společné zdanění manželů?

Společné zdanění manželů nelze uplatnit v případech, kdy má alespoň jeden z manželů povinnost uplatnit minimální základ daně podle § 7c zákona o daních z příjmů (pro rok 2007 činí minimální základ daně částku 120 800 Kč) nebo má-li alespoň jeden z manželů daň stanovenou paušální částkou podle § 7a zákona o daních z příjmů nebo pokud alespoň jeden z manželů vypočítává daň z příjmů dosažených za více zdaňovacích období podle § 14 zákona o daních z příjmů nebo u spolupracujících osob podle § 13 zákona o daních z příjmů, tj. je-li alespoň jeden z manželů spolupracující osobou anebo on rozděluje příjmy a výdaje na spolupracující osobu, kterou samozřejmě nemusí být jen druhý z manželů nebo alespoň jeden z manželů uplatňuje  slevu  na dani  z příslibu  investiční  pobídky  nebo  má povinnost uplatnit postup uvedený v § 38gb zákona o daních z příjmů (prohlášení nebo zrušení konkursu).

5) VLASTNÍ  PŘÍJMY  MANŽELA(KY)

Lze si při společném zdanění manželů snížit základ daně na vyživovanou manželku žijící s poplatníkem v domácnosti o slevu na dani podle § 35ba zákona o daních z příjmů ve výši 4 200 Kč, pokud tato manželka nemá vlastní příjmy přesahující za zdaňovací období částku 38 040 Kč. Co se těmito vlastními příjmy manželky rozumí pokud manželka podává přiznání v němž uplatňuje podíl na společných příjmech?

V prvé řadě je třeba si uvědomit, že manželka ze společného zdanění nepřebírá podíl na příjmech manžela. Jejím základem daně je polovina společného základu daně tvořeného součtem dílčích základů daně podle § 6 až 10  upravených podle § 5 a 23 zákona o daních z příjmů obou manželů sníženého o nezdanitelné části základu daně podle § 15 téhož zákona za oba manžele (viz § 13a citovaného zákona o daních z příjmů).
Pokud manželka nemá vlastní příjmy přesahující za zdaňovací období částku 38 040 Kč, může si manžel slevu na dani podle § 35ba zákona o daních z příjmů ve výši 4 200 Kč (resp. 8 400 Kč je-li držitelkou průkazu ZTP/P) uplatnit. Vlastními příjmy manželky se přitom rozumí úhrn všech vlastních příjmů dosažených ve zdaňovacím období nesnížených o daňové výdaje (hrubý příjem), včetně příjmů, které podléhají srážkové dani nebo jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob nebo nejsou předmětem této daně.
Do vlastního příjmu manželky se např. nezahrnuje zvýšení důchodu pro bezmocnost, dávky státní sociální podpory, dávky a  služby sociální péče, státní příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem, státní příspěvky podle zákona o stavebním spoření  a o státní podpoře stavebnímu spoření a stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání. Úplný výčet je uveden v § 35ba zákona o daních z příjmů. U manželů, kteří mají majetek ve společném jmění manželů, se do vlastního příjmu manželky nezahrnuje příjem, který plyne druhému z manželů nebo pro účely daně z příjmů se považuje za příjem druhého z manželů.

Může manžel uplatnit za manželku, která je bez zdanitelných příjmů pojistné na všeobecné zdravotní pojištění?

Nemá-li manžel /manželka při použití metody podle § 13a zákona o daních z příjmů žádné zdanitelné příjmy,  nemůže si uplatnit žádné daňové výdaje, tzn. ani pojistné na všeobecné zdravotní pojištění.

Může si manželka, která neměla v roce 2007 zdanitelné příjmy uplatnit jako dar hodnotu jednoho odběru dárce ve výši 2 000 Kč?

Hodnotu daru může od základu daně odečíst ten z manželů, který dar poskytl, a to až do výše 10 % svého základu daně (ř.42 DAP). Jedná se o celý základ daně manžela (manželky), nikoli jen o jeho polovinu. Činí-li např. celkový základ daně manžela (tj. před rozdělením)  300 000 Kč s tím, že manželka nemá žádné zdanitelné příjmy, může manžel, při splnění zákonných podmínek,  odečíst hodnotu daru až do výše 30 000 Kč. Z uvedeného vyplývá, že manželka bez zdanitelných příjmů si dar v hodnotě jednoho odběru krve nemůže uplatnit.

Můžeme uplatnit společné zdanění manželů i v případě, že má manžel příjmy ze zahraničí?

Předmětem daně jsou příjmy ze zdrojů z České republiky i ze zdrojů v zahraničí. Za předpokladu, že jste manželé a v domácnosti vyživujete alespoň jedno dítě můžete použít institutu společného zdanění manželů § 13a zákona o daních z příjmů i u příjmů ze zdrojů v zahraničí.

Může společné zdanění manželů za předpokladu, že splní podmínky § 13a zákona o daních z příjmů uplatnit i daňový nerezident?

Je-li alespoň jeden z manželů poplatníkem uvedeným v § 2 odst. 3 (tj. daňový nerezident), mohou manželé společné zdanění uplatnit, jestliže úhrn všech příjmů obou manželů ze zdrojů na území České republiky ( § 22 zákona o daních z příjmů ) činí nejméně 90 % všech jejich příjmů, s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně z příjmů podle § 3 nebo § 6 odst.7 nebo jsou od daně osvobozeny podle § 4, § 6 nebo § 10 zákona o daních z příjmů, nebo příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.

Kdy se společné zdanění vyplatí?

Jedná se například s případy, kdy jeden z manželů neměl v roce 2007 žádné zdanitelné příjmy (např. pobíral pouze důchod, pobíral dávky v mateřství, pobíral nemocenské dávky, podporu v nezaměstnanosti, byl ženou v domácnosti apod.), nebo  je-li velký rozdíl mezi příjmy obou manželů, přičemž příjmy manžela s nižšími příjmy jsou pod hranicí cca 330 tis. Kč.

Manžel má příjmy z podnikatelské činnosti, manželka má příjmy ze závislé činnosti. Manžel poskytl dar charitativní organizaci. Hodnota daru překročila 10% limit odpočtu na dary podle § 15 zákona o daních z příjmů. Lze dar v případě společného zdanění manželů odečíst od součtu základu daně manžela a manželky?

Zákon o daních z příjmů § 15 odst.5 stanoví mimo jiné, že u poplatníka lze v úhrnu odečíst 10% ze základu daně. Zákon nestanoví, že by se jednalo o společný základ daně, proto lze pro odpočet daru vycházet pouze ze základu daně manžela.

Manžel vykáže v roce 2007 ztrátu z podnikatelské činnosti podle § 7 zákona o daních z příjmů , kromě toho pobírá příjmy podle § 6 a příjmy z pronájmu domu podle § 9 zákona o daních z příjmů, manželka je na mateřské dovolené, jakým způsobem se bude postupovat při uplatnění ztráty z podnikání?

Při vyplňování daňového přiznání uvede manžel dílčí základ daně z podnikání podle § 7 zákona o daních z příjmů ve výši „0“. Daňová ztráta na straně manžela nesníží společný základ daně. Tuto ztrátu si manžel může uplatnit od svého základu daně v následujících pěti zdaňovacích obdobích, pokud nebude uplatňovat společné zdanění manželů podle § 13a  zákona o daních z příjmů.

6) TISKOPISY PŘIZNÁNÍ K DANI Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB

Musí při společném zdanění manželů každý z manželů vyplnit a podat přílohu č.5 k daňovému přiznání?

Při společném zdanění manželů každý z manželů vyplní a podá své daňové přiznání tj. základní část, podle druhu zdanitelného příjmu příslušnou přílohu a přílohu č. 5, ve které vyplní sloupec „poplatník“ ten z manželů, jehož daňové přiznání se vyplňuje.

Jsem státní zaměstnanec, manželka je na mateřské dovolené a za rok 2007 chceme uplatnit společné zdanění manželů. Jak mám postupovat při vyplňování daňového přiznání?

Při společném zdanění manželů podává každý manžel své daňové přiznání. Každý z manželů vyplní str.1 základní části tiskopisu daňového přiznání. Vy si od svého zaměstnavatele vyžádáte  „Potvrzení o zdanitelných příjmech“ a z něj přenesete údaje do daňového přiznání do 2.oddílu základní části. Budete pokračovat ve vyplňování až do ř. 42 a pokračujete v příloze č. 5, ze které ř.520 přenesete zpět do základní části daňového přiznání  na ř. 55 a daň dopočítáte. Manželka po vyplnění str. 1 základní části  svého daňového přiznání pokračuje ve výpočtu v příloze č. 5, ze které ř.520 přenese do základní části na  ř.55 a daň dopočítá.

Jak mám postupovat při vyplňování daňového přiznání, když jsem podnikatel, manželka je na mateřské dovolené a chci uplatnit společné zdanění manželů?

Při společném zdanění manželů podává každý manžel své daňové přiznání. Každý z manželů vyplní str.1 základní části tiskopisu daňového přiznání. Pokud jste podnikatel a máte zdanitelné příjmy podle § 7 zákona o daních z příjmů, vyplníte Přílohu č. 1 (ta je vložena do základní části daňového přiznání) a  přenesete dílčí základ daně podle § 7 do ř. 37 základní části přiznání a pokračujete až na ř. 42. Dále pokračujete v příloze č. 5, ze které ř.520 přenesete zpět do základní části daňového přiznání  na ř. 55 a daň dopočítáte. Manželka po vyplnění str. 1 základní části  svého daňového přiznání pokračuje ve výpočtu v příloze č. 5, ze které ř.520 přenese do základní části na  ř.55 a daň dopočítá.

Lze použít přeplatek na dani u manžela na úhradu nedoplatku u manželky?

Pokud máte vratitlený přeplatek můžete správce daně požádat na 4. straně základní části daňového přiznání  o jeho převedení na úhradu dlužné daně u manželky. Přeplatek bude převeden ke dni splatnosti daně manželky.

Do kdy bude přeplatek vrácen?

Vznikne-li společným zdaněním manželů přeplatek na dani a požádal-li poplatník o jeho vrácení, bude vrácen do 30 dnů po lhůtě pro podání přiznání. Těm, kteří podávají přiznání ve lhůtě do 31. března 2008, by měl být vrácen do 30. dubna 2008.

Musí být žádost o vrácení přeplatku poplatníkovi nebo žádost o jeho převedení na úhradu daně u druhého z manželů opatřena kolkem?

Žádost o vrácení přeplatku nebo jeho přeúčtování je od správních poplatků osvobozena. Žádost lze podat na daňovém přiznání, nebo samostatně.

7) MÍSTNÍ PŘÍSLUŠNOST A SPOLEČNÉ ZDANĚNÍ MANŽELŮ

Pro uplatnění společného zdanění manželů  je nutnou podmínkou podání daňového přiznání oběma manželi ve stejné lhůtě. Znamená to, že by tato daňová přiznání měla být podávána společně  u stejného finančního úřadu, a to i v případě, že manželé spolu nebydlí?

Každý z manželů je samostatným daňovým subjektem, který má povinnost daňové přiznání podat svému místně příslušnému správci daně. Místní příslušnost správce daně se přitom u fyzických osob řídí bydlištěm v České republice, tj. místem trvalého pobytu (viz § 4 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění p.p.). Odlišné místo trvalého pobytu není na překážku společnému zdanění manželů v situaci, kdy tito manželé žijí ve společné domácnosti, tzn.mají společné ekonomické hospodaření, ekonomické zázemí.

8) LHŮTA PRO PODÁNÍ DAŇOVÉHO PŘIZNÁNÍ

Za rok 2007 jsem využil společné zdanění manželů, nemám daňového poradce a podám daňové přiznání v neprodloužené lhůtě ke dni 31.3.2008. Daňové přiznání jsme s manželkou již vyplnili a já je podal 30.1.2008 na finanční úřad. Manželka však své daňové přiznání ještě nepodala. Splníme podmínku podání ve stejné lhůtě?

Pokud manželka své daňové přiznání podá nejpozději do tří měsíců po uplynutí zdaňovacího období v neprodloužené lhůtě, tj. letos do 31.3.2008, tak jste podmínku podání daňového přiznání ve stejné lhůtě splnili.

Za loňský rok budeme s manželkou naše příjmy danit společně. Mé daňové přiznání mi již několik let zpracovává daňový poradce, takže ho podávám ve lhůtě do šesti měsíců po uplynutí zdaňovacího období.  Může manželka podat své daňové přiznání v neprodloužené lhůtě?

Podle §13a odst. 6 zákona o daních z příjmů podávají daňové přiznání oba manželé ve stejné lhůtě. Pokud jeden z manželů podává daňové přiznání v prodloužené lhůtě, tj. letos do 30.6.2008 prostřednictvím daňového poradce, pro splnění výše uvedené podmínky by měl i druhý z manželů podat své daňové přiznání ve stejné lhůtě tj. do 30.6.2008.

V lednu letošního roku tj. 2008 manžel náhle zemřel. Chtěli jsme uplatnit za loňský rok společné zdanění manželů, zákonné podmínky pro uplatnění jsme v loňském roce splnili. Kdo podepíše za manžela daňové přiznání?

Zákonem č.67/2007 Sb., byl upraven § 13a o nový odst. 9, podle kterého společné zdanění manželů lze uplatnit i v případě, že jeden z manželů po skončení zdaňovacího období zemřel, pokud manželé splnili podmínky podle § 13a zákona o daních z příjmů. Daňové přiznání podepíše právní nástupce za zemřelého.

Dne 9.2.2008 jsme byli s manželem rozvedeni. V roce 2007 jsme žili ve společné domácnosti s naším nezletilým synem. V lednu manžel i já jsme podali daňové přiznání na náš finanční úřad, ve kterém jsme uplatnili společné zdanění manželů. Je to správné?

Pokud jste daňové přiznání podali jako manželé tj. do 9.2.2008, podali jste ho ve stejné lhůtě a v roce 2007 jste splnili zákonné podmínky pro uplatnění společného zdanění manželů, postupovali jste dobře.

Jsem na mateřské dovolené a manžel už podal dne 26.1.2008 daňové přiznání za rok 2007. Dne 10.2.2008 zjistil, že by se nám vyplatilo uplatnit společné zdanění manželů,  můžeme ještě podat daňové přiznání? 

Podle §13a odst. 7 zákona o daních z příjmů po uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání nelze způsob stanovení základu daně a daně formou společného zdanění uplatněný v daňovém přiznání měnit. Ve Vašem případě, ale lhůta pro podání daňového přiznání ještě neuplynula, a tak opravné daňové přiznání lze podat do lhůty pro podání daňového přiznání.

9) ZÁLOHY NA DAŇ Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB

Jak se postupuje při stanovení záloh u manželů uplatňujících společné zdanění manželů?

Zálohy na daň z příjmů fyzických osob platí každý z manželů samostatně,  a to: z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle § 38h zákona o daních z příjmů a podle § 38a zákona o daních z příjmů pokud má i jiné příjmy nežli podle § 6 zákona o daních z příjmů.

Kdo nemá povinnost platit zálohy?

Zálohy podle § 38a zákona o daních z příjmů nemusí platit manžel (manželka):

• který před společným zdaněním neměl žádné zdanitelné příjmy, kromě příjmů od daně osvobozených a příjmů zdaňovaných zvláštní sazbou daně,
• který má příjmy pouze ze závislé činnosti a z funkčních požitků  (pokud se nejedná o příjmy ze zahraničí) –  zálohu odvádí každý měsíc jeho zaměstnavatel,
• který má kromě příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků i příjmy z jiných zdrojů, ale příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků činí 50 % a více z celkových příjmů (tj. většinu svých příjmů má ze zaměstnání),
• jehož daňová povinnost za zdaňovací období byla nižší než 30 000 Kč,
• z nahodilých příjmů podle § 10.

10) REGISTRACE DAŇOVÝCH SUBJEKTŮ

Mají manželé s příjmy podle § 6 zákona o daních z příjmů povinnost se u správce daně registrovat?

Poplatník, který obdrží povolení nebo získá oprávnění k podnikatelské činnosti nebo začne provozovat jinou samostatnou výdělečnou činnost je povinen do třiceti dnů podat přihlášku k registraci u místně příslušného správce daně (§ 33 zákona č. 337/1992 Sb. o správě daní a poplatků, ve znění p.p.). Registrační povinnost se nevztahuje na poplatníky, kteří mají výhradně příjmy ze závislé činnosti a příjmy, ze kterých  je daň vybírána zvláštní sazbou daně (§ 36 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění p.p.).

11) SANKCE ZA POZDNÍ PODÁNÍ DAŇOVÉHO PŘIZNÁNÍ

Pokud podám daňové přiznání po lhůtě stanovené zákonem, jaký postih mne může čekat?

Daňové přiznání  se podává nejpozději do tří měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Jedná-li se o poplatníka, který má povinnost mít účetní uzávěrku ověřenu auditorem nebo jehož přiznání zpracovává a předkládá daňový poradce, podává se daňové přiznání nejpozději do šesti měsíců po uplynutí zdaňovacího období. To platí jen, je-li příslušná plná moc k zastupování podána správci daně před  uplynutím neprodloužené lhůty. Správce daně může na žádost daňového subjektu nebo daňového poradce nebo i z vlastního podnětu prodloužit lhůtu pro podání daňového přiznání, a to nejdéle o tři měsíce po uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání. Pokud  součástí zdaňovaných příjmů uvedených v přiznání  jsou i příjmy zdaňované v zahraničí na základě daňového přiznání, může správce daně na žádost daňového subjektu v odůvodněných případech prodloužit lhůtu pro podání daňového přiznání až na deset měsíců po uplynutí zdaňovacího období.
Nebylo-li daňové přiznání podáno včas, může správce daně zvýšit příslušnou vyměřenou daň až o 10% (viz § 68 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.