Informace k uplatňování DPH při poskytování sociální pomoci

Zákonem č. 109/2006 Sb., se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, a v části XIV se upravuje znění § 59 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, s účinností od 1.1.2007 takto:

„ § 59 Sociální pomoc

Službami sociální pomoci se pro účely tohoto zákona rozumí sociální služby podle zvláštního právního předpisu47) poskytované veřejnoprávními subjekty nebo jinými právnickými osobami, které nebyly založeny nebo zřízeny za účelem podnikání.
47) Zákon č. 108/2006 Sb. , o sociálních službách.".

Podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách (ZSS), je sociální službou činnost nebo soubor činností zajišťujících pomoc a podporu osobám za účelem sociálního začlenění nebo prevence sociálního vyloučení. Sociální služby zahrnují služby sociálního poradenství, služby sociální péče a služby sociální prevence, poskytované zařízeními sociálních služeb, které jsou k danému účelu zřizovány. Podle ZSS lze sociální služby poskytovat pouze na základě oprávnění k poskytování sociálních služeb, a to zařízeními sociálních služeb, které jsou uvedeny v registru.
Mezi základní činnosti při poskytování sociálních služeb patří zejména poskytnutí ubytování, poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, pomoc s běžnými úkony při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, výchovné, vzdělávací a sociálně terapeutické činnosti.

Podle § 59 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (ZDPH), je plněním osvobozeným od daně bez nároku na odpočet daně poskytovaní sociálních služeb podle ZSS, které jsou poskytovány veřejnoprávním subjektem nebo právnickou osobou, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání. To znamená, že poskytovatelem plnění osvobozeného od daně jsou územně samosprávné celky a jimi zřizované právnické osoby, Ministerstvo práce a sociálních věcí a jeho organizační složky a další právnické osoby, které nebyly založeny za účelem podnikání (např. charitativní, nadační nebo církevní společnosti), které mají oprávnění k poskytování sociálních služeb, tj. jsou uvedeny v registru poskytovatelů.
Z hlediska ZDPH se služby např. úklid, mytí oken, praní záclon poskytované sociálním zařízením jednotlivým klientům, zahrnují do základních činností poskytovaných v rámci sociální služby a považují se za služby pomoci při poskytování podmínek pro osobní hygienu nebo poskytování pomoci v zajištění chodu domácnosti a jejich poskytování oprávněným poskytovatelem je plněním osvobozeným od daně bez nároku na odpočet daně.

Pokud by osoba neregistrovaná a nedisponující oprávněním k poskytování sociálních služeb podle ZSS, poskytovala služby odpovídající službám podle § 32 ZSS, nejednalo by se již o služby ve smyslu ZSS, tedy ani o služby sociální pomoci ve smyslu ustanovení § 59 ZDPH.
Jestliže by sociální služby poskytovala fyzická osoba nebo jiná právnická osoba (obchodní firma), nejednalo by se také podle ZDPH o uskutečnění plnění osvobozeného od daně, ale o zdanitelné plnění s uplatněním snížené sazby daně.

Ustanovení ZDPH o sociální pomoci je v souladu se směrnicí Rady 112/2006/ES, která uplatňuje osvobození od daně při poskytování sociálních služeb právnickými osobami, které jsou veřejnoprávními subjekty a osobami, které příslušný členský stát uznává za osoby poskytující sociální služby.

Podle přechodného ustanovení ZSS jsou poskytovatelé služeb sociální péče povinni podat žádost o registraci do 6 měsíců od účinnosti uvedeného zákona, tj. do 30.6.2007, a ode dne nabytí účinnosti zákona o sociálních službách do vydání rozhodnutí o registraci, se považují za poskytovatele sociálních služeb. To znamená, že v souladu s tímto ustanovením budou veřejnoprávní subjekty nebo právnické osoby, která nebyly založeny nebo zřízeny za účelem podnikání, poskytující sociální služby, považovány do 30.6.2007 za oprávněné poskytovatele sociálních služeb, a proto do 30.6.2007 budou podle § 59 zákona o DPH při poskytování sociálních služeb uplatňovat osvobození od daně.

Při uplatnění osvobození od daně při poskytování sociálních služeb sociálním zařízením klientům jiného sociálního zařízení, např. dodání stravy mezi dvěma domovy důchodců, poskytování rehabilitačních služeb sociálním zařízením klientům jiného sociálního zařízení apod., je třeba vycházet z ustanovení ZSS, které stanoví, že rozhodnutí o registraci poskytovatele musí obsahovat kromě jiného i okruh osob, kterým budou služby poskytovány a údaj o kapacitě poskytovaných služeb.

Příklad:
Pokud by domov důchodců poskytoval služby, které má v rozhodnutí, klientům jiných sociálních zařízení a okruh těchto osob by měl v daném rozhodnutí o registraci uvedený, poskytoval by jim tyto služby jako plnění osvobozené od daně, i v případě, kdy by se například při poskytování stravy její výdej uskutečňoval v jiném sociálním zařízení.