Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Reakce Finanční správy ČR na článek v Hospodářských novinách ze dne 4.5.2015

5. 5. 2015

  • Hospodářské noviny | Datum: 4. 5. 2015 | Autor: Marie Bastlová

V článku autorka kritizuje stoupající počet kontrol DPH, který se však neodráží ve vyšším inkasu DPH. Dále popisuje, že firmy nezatěžují jen samotné kontroly (i opakované), ale dlouhá doba, po kterou úřady prověřují jejich nárok na vrácení odpočtu DPH. V závěru článku zmiňuje autorka rozsudek NSS, který řekl, že firmám by měl náležet úrok ve výši 14%, a to po 3 měsících prověřování, nikoliv jen 1% úrok po půl roce prověřování, jak je stanoveno v daňovém řádu.

FS k uvedeným kritikám uvádí, že kontroly finančních úřadů je potřeba prioritně směřovat tam, kde je největší riziko daňových úniků. A to jak co do množství případů, tak co do výše uniklé daně. Což je právě případ DPH. Problém vzniká hlavně tam, kde je neoprávněně nárokován odpočet daně, která předtím nebyla plátcem odvedena. Ve státním rozpočtu tím vzniká „díra“, kterou má Finanční správa povinnost řešit.

Efekt zvýšeného počtu kontrol v kombinaci s nově zavedenými nástroji boje s daňovými úniky na DPH se však neprojeví okamžitě ze dne na den, ale vždy až v delším časovém horizontu. Průběžný výsledek kontrolní akce, zaměřený na nekalé praktiky podvodných skupin na území Prahy, je více než 0,7 mld. Kč, které Finanční správa zesílenou kontrolní činností zachránila, a to jenom v rámci akce nazvané „Pomoc Praze“. Přičemž zvýšená kontrolní aktivita Finanční správy nevyplývá pouze z této kontrolní akce, protože v rámci kontrol na DPH dochází k celkovému zvýšení aktivity, jak naznačuje i předmětný článek.

Vývoj inkasa DPH nelze dávat v tuto chvíli do souvislosti se zvýšenou kontrolní aktivitou na DPH.
Výsledky této činnosti se projeví až po určité době a zejména současný vývoj inkasa je ovlivněn aktivitami v minulých obdobích. Jde především o kontrolní akci, zaměřenou na daňové subjekty, které nemají sídlo v ČR, přestože zde podnikají (tito plátci uplatňují nadměrné odpočty v řádech miliard korun) a často se správcem daně při prověřování dostatečně nespolupracují. Proto u těchto plátců přistoupila Finanční správa v roce 2014 ke speciální kontrolní akci. Uváděný rozdíl oproti loňskému výběru DPH je způsoben právě touto mimořádnou kontrolní akcí, v rámci které byly zadrženy vratky nadměrných odpočtů ve významném objemu a dále skutečností, že část těchto odpočtů roku 2014 byla vyplacena až v roce 2015. Tato vysvětlení byla ale Finanční správou i Ministerstvem financí opakovaně uveřejňována. Ve skutečnosti se tedy nejedná o propad ve smyslu zhoršeného výběru DPH a Finanční správa předpokládá, že se vykázaný výkyv v inkasu DPH bude v průběhu roku 2015 postupně vyrovnávat.

Ke kritice, že Finanční správa někoho prověřuje dlouho nebo dokonce opakovaně - Finanční správa má pro to pádné důvody. Často se jedná o případy podezření ze zapojení do řetězových obchodů, kdy je potřeba prověřit jednotlivé články distribučního řetězce. Ne všechny články řetězce však se správcem daně spolupracují, setkáváme se s obstrukčním jednáním, nekontaktností subjektů. A dokud nejsou jasné vazby v celém řetězci, nemůže správce daně řízení jednoduše ukončit. Je potřeba si uvědomit, že se v mnoha případech jedná o vysoce organizované skupiny, které fungují napříč všemi členskými zeměmi EU. Délka daňového řízení je v souvislosti s vratkami DPH a s ohledem na výši částek diskutována i jinde v Evropě, přičemž Česká republika se svými lhůtami nikterak nevymyká. Nový institut Kontrolního hlášení nám od nového roku pomůže zaměřit se cíleně a hlavně rychle na subjekty, které se krácení daní účastní.

V ČR máme uzákoněnou mimořádně krátkou lhůtu pro vracení nadměrného odpočtu – 30 dnů. V členských zemích EU jsou obvyklé mnohem delší lhůty. Je to například dáno tím, že v některých zemích se nadměrný odpočet přenáší až do dalšího zdaňovacího období. Česká republika však k prodloužení lhůty nepřistoupila z důvodu, aby nezatěžovala dlouhými zákonnými lhůtami plátce.