Daň z příjmů právnických osob
ke dni 18. 6. 2020
26.
Zaměstnavatelé nechávají své zaměstnance dobrovolně testovat na SARS-CoV-2. Je to hlavně z preventivních důvodů, a to logicky nejenom pro ochranu celého pracovního kolektivu, ale i pro bezpečný a plynulý provoz firmy. Je takto vynaložený náklad daňově účinným?
Dotaz je poměrně obecný a hned v úvodu odpovědi je třeba zdůraznit, že daňový režim se může v jednotlivých případech lišit.
Podle ustanovení § 24 odst. 2 písm. j) bod 1 zákona o daních z příjmů jsou u zaměstnavatele daňově účinným nákladem výdaje na bezpečnost a ochranu zdraví při práci a hygienické vybavení pracovišť. § 102 zákoníku práce v obecné rovině ukládá zaměstnavateli povinnost vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k předcházení rizikům. Z dikce tohoto ustanovení, jehož výklad však spadá do gesce Ministerstva práce a sociálních věcí, je tedy zaměstnavatel povinen mj. soustavně vyhodnocovat zdravotní rizika zaměstnanců při zdolávání mimořádných událostí a v této souvislosti spolupracovat s příslušnými poskytovateli pracovně lékařských služeb. Zákon však nestanovuje konkrétní podobu těchto zaměstnavatelem přijímaných opatření a zaměstnavatel tak musí v každém individuálním případě doložit opodstatněnost každého individuálního přijímaného opatření. S ohledem na mimořádný pandemický stav všeobecného ohrožení v souvislosti s COVID-19 lze v tomto případě připustit, že pokud zaměstnavatel s ohledem na nebezpečí šíření nákazy mezi zaměstnanci na pracovišti provádí preventivní opatření (měření teploty při vstupu na pracoviště, „dobrovolné“, tedy zaměstnavateli nenařízené zvláštním předpisem, testování zaměstnanců na SARS-CoV-2) může se jednat o výdaje definované ve výše uvedeném ustanovení § 24 odst. 2 písm. j) bod 1 zákona o daních z příjmů. Důkazní břemeno ve věci opodstatněnosti daného opatření v konkrétním případě je v této souvislosti na daňovém subjektu (§ 92 daňového řádu).
Jiná situace je v okamžiku, kdy toto testování poskytuje zaměstnavatel jako zaměstnanecký benefit, kdy zaměstnavatel uhradí zaměstnancům testování, které přímo nesouvisí s prací, např. při odjezdu na zahraniční dovolenou či návratu z ní, apod. Pak náklady spojené s tímto testováním nejsou u zaměstnavatele daňově účinné dle ustanovení § 25 odst. 1 písm. h) a zároveň jsou u zaměstnance osvobozené dle ustanovení § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů.
ke dni 12. 6. 2020
23.
Jsme společnost, která měla povinnost podat daňové přiznání k dani z příjmů za rok 2019 ve lhůtě do 1. 4. 2020. Vzhledem k mimořádným opatřením souvisejících s COVID (naše účetní pečuji o dvě školou povinné děti a maminku v ohrožené věkové kategorii) jsme v situaci, kdy přes maximální snahu nestihneme splnit své závazky vůči finančnímu úřadu v termínu 1. 7. 2020, kdy byly generálním pardonem č. 1 prominuty sankce za pozdní podání přiznání a pozdní úhradu daně. Jaké nám hrozí sankce ze strany správce daně?
Rozhodnutím o prominutí daně, příslušenství daně a správních poplatků z důvodu mimořádné události („Generální pardon č. 5“), byla poplatníkům, kteří podávají daňové přiznání ve lhůtě podle § 136 odst. 1 daňového řádu v zákonném termínu 3 měsíce po uplynutí zdaňovacího období (1. 4. 2020) stanovena nová lhůta pro prominutí pokuty za opožděné podání daňového přiznání. Pokuta bude Vašim klientům prominuta za podmínky, že podají přiznání k dani z příjmů nejpozději dne 18. 8. 2020. Obdobně jim bude prominut i úrok z prodlení a úroků z posečkání, když od stejného termínu daň uhradí.
24.
Jsme velká akciová společnost s místní příslušností na Specializovaném finančním úřadu. Termín pro podání daňového přiznání máme stanoven na 1. 7. 2020. S ohledem na mimořádné ekonomické i personální okolnosti (rodiče s dětmi na ošetřovném, několik zaměstnanců v karanténě a další) máme problém s podáním daňového přiznání k dani z příjmů za rok 2019. Získali jsme informaci, že byl vydán nový Generální pardon, podle kterého se i na auditované firmy vztahuje prominutí pokuty za pozdě podané daňové přiznání a úrok z prodlení, pokud bude daňové přiznání podáno a daň z příjmů uhrazena do 18. 8. 2020. Platí toto prominutí i pro naši společnost?
Generální pardon č. 5, správněji Rozhodnutí o prominutí daně, příslušenství daně a správních poplatků z důvodu mimořádné události, byl publikován ve Finančním zpravodaji č. 9/2020. Možnost prominutí pokuty za opožděné podání daňového přiznání a prominutí úroku z prodlení v případě úhrady daně do 18. 8. 2020 byla rozšířena i na poplatníky, kteří podávají daňové přiznání podle § 136 odst. 2 daňového řádu v prodloužené lhůtě, tedy do 1. 7. 2020. Toto prominutí se však nevztahuje na vybrané daňové subjekty dle § 11 zákona č. 456/2011 Sb., o Finanční správě ČR – tedy právě na poplatníky, kteří mají místně příslušného správce daně Specializovaný finanční úřad.
Pokud však nebudete z objektivních důvodů vážících se na současnou situaci, schopni splnit svoji povinnost a podat daňové přiznání v zákonem stanoveném termínu, řešit dané využitím postupu dle § 36 odst. 4 daňového řádu a požádat o prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání. Dále doplňujeme, že případné žádosti o prodloužení lhůty nelze vyhovět, pokud je prodloužení lhůty ze zákona vyloučeno (např. § 240c odst. 3 daňového řádu).
25.
Jsem jediným společníkem relativně malé společnosti s ručením omezeným. Pravidelně využívám služeb daňového poradce pro jistotu správně sestaveného daňového přiznání i pro výhodu prodloužené lhůty pro jeho podání. Moje společnost se stejně jako mnoho jiných dostala z důvodu koronaviru nejen do složité obchodní situace, ale i do problému s dodržením termínu pro podání daňového přiznání a zaplacení daně z příjmů. Z dostupných informací vím, subjekty se lhůtou podání daňového přiznání k 1. 4. 2020 mají na základě generálního pardonu chráněné období – tedy možnost podat daňové přiznání a zaplatit daň do 1. 7. 2020 bez pokuty a bez úroku z prodlení, zatímco na mou společnost se žádná úleva nevztahuje. Existuje i pro poplatníky mající zákonnou lhůtu pro podání přiznání k dani z příjmů (auditované společnosti nebo společnosti s daňovým poradcem) nějaká daňová výhoda?
Na základě rozhodnutí Ministerstva financí ČR byl vydán Generální pardon č. 5, kterým byla prodloužena lhůta pro prominutí pokuty za opožděně podané daňové přiznání a úrok z prodlení za opožděnou úhradu daně, bude-li daňové přiznání podáno a daň z příjmů uhrazena do termínu 18. 8. 2020. Kromě toho se toto „ chráněné období“ rozšířilo i na společnosti, které podávají daňové přiznání v prodlouženém termínu podle § 136 odst. 2 ZDP – tedy i na firmy, jejichž daňové přiznání zpracovává a podává daňový poradce.
ke dni 29. 5. 2020
22.
Jsme auditovaná společnost, která má zákonnou povinnost podat daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období kalendářního roku 2019 ve lhůtě do 1. 7. 2020. Platí i pro takto podávaná daňová přiznání prominutí sankcí za pozdní podání daňového přiznání dle Generálního pardonu č. 1, případně lze očekávat, že dojde i k prominutí sankcí za pozdní podání daňového přiznání k dani z příjmů, u nichž je zákonný termín podání dle § 136 odst. 2 daňového řádu do 1. 7. 2020?
K první části vaší otázky je nutné konstatovat, že dle Generálního pardonu č. 1 nedochází k prominutí sankcí za pozdní podání daňového přiznání, u nichž je zákonná povinnost podat daňové přiznání nejpozději do 6 měsíců po uplynutí zdaňovacího období daňový subjektem tj. ve lhůtě definované dle ustanovení § 136 odst. 2 daňového řádu, a to ve vazbě na zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem. V současné chvíli ani žádný z generálních pardonů takovéto prominutí sankcí nedefinuje.
Současně však upozorňujeme na možnost, kdy nebudete z objektivních důvodů vážících se na současnou situaci, schopni splnit svoji povinnost a podat daňové přiznání v zákonem stanoveném termínu, řešit dané využitím postupu dle § 36 odst. 4 daňového řádu a požádat o prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání. Dále doplňujeme, že případné žádosti o prodloužení lhůty nelze vyhovět, pokud je prodloužení lhůty ze zákona vyloučeno (např. § 240c odst. 3 daňového řádu).
ke dni 14. 5. 2020
21.
Mohu si jako podnikatel dát výdaj související s úhradou povinného testu na COVID-19 do výdajů? A jak je to u mých zaměstnanců, u kterých je test povinně vyžadován?
Náklady na povinný test zaměstnanců na COVID-19 jsou povinným výdajem zaměstnavatele podle § 102 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce. Jedná se tedy o daňový výdaj podle § 24 odst. 2 písmeno p) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o daních z příjmů).
Na straně zaměstnanců, jde o příjem ve formě povinného plnění zaměstnavatele na vytváření a dodržování pracovních podmínek pro výkon práce stanovených právním předpisem, který podle § 6 odst. 7 písmeno e) zákona o daních z příjmů není předmětem daně.
Obdobně je tomu u podnikatelů samotných, pokud je v souvislosti s výkonem podnikatelské činnosti povinný test COVID-19, jedná se o daňově účinný výdaj.
ke dni 28. 4. 2020
19.
Využije-li daňový subjekt možnosti předvídané generálním pardonem z Finančního zpravodaje 4/2020 a uhradí-li daň z příjmů až v termínu do 1. 7. 2020 (přičemž již má např. podáno daňové přiznání v březnu), odrazí se tato skutečnost nějak na potvrzení o bezdlužnosti? Vykazování nedoplatku za této situace by mohlo daňový subjekt negativně ovlivnit v jiných řízeních u jiných orgánů veřejné moci (např. nemožnost čerpání různých veřejných podpor, nemožnost přihlášky do veřejných soutěží apod.).
Přihlížení k plnění daňových povinností v jiných řízeních vedených u jiných orgánů veřejné moci (čerpání veřejných prostředků, účast ve veřejných soutěžích apod.) je plně v kompetenci dotčených orgánů veřejné moci popř. jiných soukromých osob (např. bankovní instituce). Generální finanční ředitelství nemá na takové orgány žádný vliv, je tedy na nich, jak vyhodnotí skutečnosti uvedené v potvrzeních Finanční správy.
Co se týče potvrzení o bezdlužnosti – výše nastíněný případ, kdy bude přiznání v souladu s generálním pardonem podáno do 1. 7. 2020 a daň ve stejném termínu uhrazena, by v praxi znamenal, že při neexistenci jiných nedoplatků, obdrží daňový subjekt na základě žádosti podané po datu úhrady daně skutečně potvrzení o tzv. bezdlužnosti. V případě, že podá daňový subjekt žádost o vydání potvrzení o bezdlužnosti a správce daně u něj bude evidovat nedoplatek např. právě z titulu podaného daňového přiznání bez úhrady tvrzené daně (žádost je podána např. v květnu a daňový subjekt plánuje uhradit daň až na konci června), pak toto potvrzení nelze vydat.
Potvrzení o bezdlužnosti je vydáváno k určitému datu a je tzv. „odrazem evidence daní“. Generálním pardonem byly prominuty při splnění určitých podmínek pouze úroky z prodlení či z posečkání za dobu prodlení s úhradou nedoplatku, tedy tímto rozhodnutím nedošlo k posunu splatnosti daně. Řešením pro daňový subjekt je, aby k případnému potvrzení o existenci předmětných nedoplatků v období do 1. 7. 2020 odkázal současně na rozhodnutí ministryně financí o prominutí daných úroků (popř. je přiložil), a je pak na posouzení té které instituce, jak uvedenou informaci vyhodnotí.
20.
Daňový subjekt požádal o posečkání DPH, žádosti bylo vyhověno, ale překvapuje ho, že je v rozhodnutí uvedeno, že za dobu posečkání je povinen uhradit úrok. Měl za to, že s posečkáním nejsou spojeny žádné poplatky ani úroky.
Na základě rozhodnutí ministryně financí se promíjejí některé úroky z prodlení dle § 252 daňového řádu a úroky z posečkání dle § 157 daňového řádu, a to bez žádosti, pokud je úhrada provedena do stanoveného termínu. Např. na daň z příjmů dopadá Rozhodnutí o prominutí příslušenství daně a správního poplatku z důvodu mimořádné události (zveřejněno ve Finančním zpravodaji 4/2020 dne 16. 3. 2020), úhrada celé částky však musí být provedena do 1. 7. 2020. Pokud by byla úhrada provedena později, úroky by nemohly být prominuty (bez žádosti). Obdobně pak lze bez žádosti prominout úroky z prodlení či z posečkání u daně z nabytí nemovitých věcí, pokud dojde k úhradě do 31. 8. 2020 (viz Rozhodnutí o prominutí příslušenství daně, zálohy na daň a správního poplatku z důvodu mimořádné události, Finanční zpravodaj 5/2020, zveřejněno 24. 3. 2020). A nakonec lze bez žádosti prominout též úroky z prodlení či posečkání vzniklých ze záloh na dani silniční splatných 15. 4. 2020 a 15. 7. 2020, pokud dojde k úhradě těchto záloh do 15. 10. 2020. V ostatních případech je třeba postupovat standardní cestou, tj. podání žádosti o posečkání, a pokud bude žádosti vyhověno a povoleno posečkání, je možné po uhrazení celkové částky požádat o prominutí příslušenství daně (úroků z posečkání). Správce daně bude pak postupovat v souladu s Pokynem č. GFŘ-D-21 k promíjení příslušenství daně a rovněž s Pokynem č. GFŘ-D-44. Z uvedeného je tedy zřejmé, že pokud se jedná o posečkání na základě individuální žádosti (kromě případů, na něž dopadá některé z Rozhodnutí ministryně financí), bude po skončení posečkání vydán platební výměr na úrok z posečkání. Následně pak může daňový subjekt požádat o jeho prominutí, pokud splňuje podmínky pro prominutí dané uvedenými metodickými pokyny. Do 31. 7. 2020 jsou žádosti o prominutí příslušenství daně prominuty od správních poplatků.
ke dni 10. 4. 2020
15.
Pokud budou odpuštěny pouze pokuty, ale termín de facto posunut není, tak to znamená, že kdo podá přiznání po tom prodlouženém termínu, dejme tomu 2. 7., bude mu vyměřena pokuta od 1. 4., nikoliv pouze od 1. 7. Je tomu tak?
Ano. Více viz Finanční zpravodaj č. 4, kde bylo zveřejněno rozhodnutí ministryně financí mj. k otázce lhůt pro podávání daňového přiznání k dani z příjmů, tzv. Generální pardon č. 1. V tomto případě má možnost využít individuálního prominutí na základě žádosti o prominutí příslušenství.
16.
Jak to bude se zálohovou povinností k dani z příjmu k 15. 6. 2020, pokud klient využije „pozdního podání přiznání k dani z příjmu“ a to bude podáno až po termínu zálohy na daň z příjmu. Dopočítá se daň z daňové povinnosti roku 2019 a případně se vyměří úrok z prodlení, pokud nebude záloha uhrazena ve výši, co vyplývá z daňové povinnosti?
Zálohy na daň z příjmů se vždy počítají z poslední známé daňové povinnosti, kterou, pokud přiznání za r. 2019 bude podáno až po 15. 6. 2020, bude stále daňová povinnost z přiznání řádného, případně posledního dodatečného za r. 2018. Tj. záloha bude ve stejné výši jako např. záloha k 15. 3. 2020, má-li tazatel čtvrtletní zálohy. Má-li zálohy pololetní, potom bude shodná, nedošlo-li následně ke změně daňové povinnosti, jako záloha k 15. 12. 2019. Nicméně vždy lze správce daně požádat o změnu záloh, jsou-li k tomu objektivní důvody, např. pokles příjmů z důvodu nuceného uzavření provozovny v souvislosti s omezením šíření koronaviru. Současně ve vazbě na Generální pardon č. 2 doplňujeme, že dle tohoto je prominuta záloha na dani z příjmů pro kalendářní rok 2020 splatná k 15. 6. 2020 (tj. první pololetní nebo druhá čtvrtletní). Tyto zálohy jsou Generálním pardonem č. 2 prominuty automaticky, není třeba si o toto žádat. Prominutím zálohy není dotčena daňová povinnost.
17.
Na základě dnešního doporučení metodika z informační linky finanční správy zasílám dotaz k záležitosti 1. čtvrtletní zálohy na DPPO touto formou. Naše společnost uhradila k 15.3.2020 1. čtvrtletí zálohu v částce významně přesahující 100 mil. Kč. V současné době se situace na trzích (výpadky tržeb, snížení cen, vznik neočekávaných nákladů, apod.) ve vazbě na nouzový stav spojený s pandemií COVID 2019 vyvíjí velice kriticky. Liberační balíček II vydaný ve finančním zpravodaji č. 5 nikterak neřeší zrušení zpětné povinnosti uhradit 1. čtvrtletní zálohu na DPPO. Obracím se na Vás s žádostí o zaslání Vašeho stanoviska ve věci možnosti stanovení 1. zálohy na DPPO jinak dle § 174 odst. 5 DŘ zpětně, případně doporučení jiného vhodného postupu, který by nám pomohl překlenout tíživou situaci spojenou s významným propadem oblasti hospodaření a cash flow ve vazbě na uhrazenou 1. zálohu na DPPO.
Jak uvádíte, liberační balíček II promíjí první pololetní nebo druhou čtvrtletní zálohu, tj. splatnou k 15. 6. 2020, nikoliv však první čtvrtletní zálohu splatnou k 15. 3. 2020. Zákon však připouští pro odůvodněné případy stanovit správci daně zálohy jinak v ustanovení § 174 odst. 5 daňového řádu, případně povolit výjimku z povinnosti daň zálohovat, a to i za celé zdaňovací období. V daném případě je tedy možné podat žádost u Vámi místně příslušného správce daně s odkazem na výše uvedené ustanovení daňového řádu. Žádost je třeba odůvodnit tak, aby byla zřejmá důvodnost Vámi podané žádosti. Bude-li na základě podané žádosti správcem daně subjektu vyhověno (nebo částečně vyhověno) a vznikne-li následně vratitelný přeplatek, je třeba si požádat o jeho vrácení.
18.
Dotýká se Generální pardon č. 1 vydaný MF, tedy že nehrozí sankce za pozdní podání daňového tvrzení a úroky za pozdní úhradu daně dle bodů III a IV v případě, kdy sice máme lhůtu pro podání daňového přiznání k 1. 4. 2020, ale tyto lhůty se naváží na ustanovení § 136 odst. 1 daňového řádu (může se jednat např. o lhůty dle § 240c, § 244 daňového řádu nebo dle § 38ma ZDP?
Pro výše popsané případy se skutečně nejedná o situaci, definovanou body III. a IV. generálního pardonu tzv. plošného prominutí bez podání žádosti. Nicméně v situaci, kdy se v souvislosti s koronavirem dostanete do prodlení s podáním daňového tvrzení a úhrady daňové povinnosti, je možné podat individuální žádost na prominutí úroku z prodlení ve smyslu pokynu GFŘ-D-44 (nebo tam, kde bylo na základě individuální žádosti daňovému subjektu povoleno posečkání úhrady daně nebo rozložení její úhrady na splátky) z důvodů souvisejících s koronavirem. Dojde-li k danému prominutí (plnému, nebo i částečnému), tak na základě generálního pardonu (dle bodu I. nebo II. generálního pardonu) je pak automaticky prominuta i sankce dle § 250 DŘ, tj. pokuta za pozdní podání daňového tvrzení. Nebo lze danou situaci, tj. kdy již nyní víte, že nejste z objektivních důvodů vážící se na současnou situaci, schopni splnit svoji povinnost a podat daňové přiznání v zákonem stanovením termínu, také řešit využitím postupu dle § 36 odst. 4 daňového řádu a požádat o prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání, pokud prodloužení není ze zákona vyloučeno (např. § 240c odst. 3 daňového řádu).
ke dni 6. 4. 2020
13.
Ano, daňové přiznání k dani z příjmů lze podat do 1. 7. 2020 a ve stejné lhůtě daň uhradit, pak nebude tento postup nijak sankcionován. Toto plošné prominutí se týká všech poplatníků, bez ohledu na to, zda mají či nemají povinnost podat daňové přiznání elektronicky (tj. například držitelé zpřístupněné datové schránky).
Využijete-li pro podání daňového přiznání k dani z příjmů tuto možnost, nemusíte finanční úřad o nic žádat, nic dokládat ani prokazovat, neboť k prominutí sankcí dochází Generálním pardonem č. 1 (zveřejněný ve Finančním zpravodaji č. 4) automaticky. Fakticky bude tedy všem daňovým poplatníkům (fyzickým osobám i podnikatelům) automaticky umožněno podat daňové přiznání k dani z příjmu a uhradit tuto daň bez jakékoliv sankce nejdéle o 3 měsíce později, a to bez nutnosti prokazovat důvody související s koronavirem.
14.
Chci podat prostřednictvím aplikace EPO (Elektronická podání pro finanční správu), avšak nemám ani uznávaný elektronický podpis ani datovou schránku a v současné situaci jsem v karanténě/se obávám nákazy, a proto nemohu donést fyzické potvrzení na finanční úřad ani na poštu. Jak mohu postupovat?
Obecně platí, že ten kdo učinil podání elektronicky prostřednictvím EPO a nedisponuje ani uznávaným elektronickým podpisem, ani datovou schránkou (tedy nemůže EPO podání autorizovat prostřednictvím ID datové schránky), musí podání potvrdit s vlastnoručním podpisem listinnou formou - EPO nabízí tzv. „e-tiskopis“, který podatel pouze vytiskne, podepíše vlastnoručním podpisem a dodá na FÚ. Pokud se v současné situace obáváte osobní návštěvy úřadu i pošty, nebo je nemůžete vykonat např. proto, že jste v karanténě, můžete: 1) zaslat potvrzení prostřednictvím běžné poštovní zásilky (není třeba zasílat zásilku doporučeně), vhozené do poštovní schránky, tj. bez nutnosti navštívit pobočku pošty, nebo 2) pověřit jinou osobu, aby Vámi podepsané potvrzení do poštovní schránky umístila nebo je odeslala na poštu či je odnesla na podatelnu příslušného finančního úřadu (sledujte aktuální úřední hodiny finančních úřadů), příp. vhodila do (fyzické) poštovní schránky finančního úřadu či připraveného sběrného boxu.
V případě, že můžete někoho k podání zmocnit, správce daně akceptuje plnou moc, pokud je opatřena vlastnoručním podpisem zmocnitele, i v prosté kopii. Postačí tedy například to, abyste sepsal plnou moc, podepsal jí, nafotil (čitelně) např. na mobilní telefon či naskenoval a zaslal ji příbuznému, známému apod., který za Vás daňové přiznání podá, nebo ho potvrdí. Sám se tak stane podatelem (v postavení zmocněnce), tedy má-li plnou moc, sám daňové přiznání podepisuje. Správce daně nezkoumá, kdo podání na EPO „fyzicky“ vyplnil, a tedy si i v tomto případě můžete fakticky vyplnit daňové přiznání sám, v podpisové doložce uvést jako podatele Vašeho zmocněnce a zmocněnci spolu s fotografií/skenem plné moci zaslat i e-tiskopis, který si uložíte z aplikace EPO, přičemž zmocněnec pak obojí vytiskne, e-tiskopis podepíše a obojí dodá na FÚ.
Jde-li o podání daňového přiznání k dani z příjmů, je možné využít Generálního pardonu č. 1 zveřejněného ve Finančním zpravodaji č. 4, a tedy podat daňové přiznání do 1. 7. 2020; pokud bude s podáním současně zaplacena daň (nebo může být zaplacena kdykoli později, ale max. do 1. 7. 2020), nebude tento postup nijak sankcionován. Využijete-li pro podání daňového přiznání k dani z příjmů tuto možnost, pak nemusíte finančnímu úřadu nic dokládat ani prokazovat a k prominutí sankcí, které dle zákona vznikají, dochází Generálním pardonem č. 1 automaticky.
V případě pozdního potvrzení podání (typicky tzv. "e-tiskopis"), po 5denní lhůtě, bude třeba podat celé daňové přiznání znovu.
ke dni 31. 3. 2020
11.
Lze daňové přiznání, vyplněné v listinné podobě, naskenovat a zaslat finančnímu úřadu e-mailem?
Vyplněné a vlastnoručním podpisem podepsané daňové přiznání nelze naskenovat a zaslat finančnímu úřadu prostřednictvím e-mailu. Daňové přiznání nelze u orgánů Finanční správy ČR účinně podat e-mailem. E-mailová schránka finančního úřadu není určena pro podání činěná podle § 70 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů. Tímto kanálem tedy nelze účinně podat daňové tvrzení, bez ohledu na elektronický podpis.
Daňové přiznání však lze podat elektronicky, a to následujícím způsobem:
Pro elektronickou komunikaci s orgány Finanční správy ČR doporučujeme využít aplikaci EPO (www.daneelektronicky.cz). Prostřednictvím této aplikace je možné zaslat správci daně mj. podání opatřené uznávaným elektronickým podpisem, nebo s ověřenou identitou přihlašovacímu údaji do Vaší datové schránky. Aplikace EPO zároveň umožňuje uložit si potvrzení o přijetí podání, které je jejím prostřednictvím učiněno. Pokud nemáte zpřístupněnu datovou schránku a podáte prostřednictvím aplikace EPO bez autorizace (uznávaným elektronickým podpisem, či identitou přihlašovacímu údaji do Vaší datové schránky), pak je nutné do 5 dnů toto podání potvrdit listinnou formou s vlastnoručním podpisem, dodaným finančnímu úřadu.
Pokud se v současné situace obáváte osobní návštěvy úřadu i pošty, nebo je nemůžete vykonat např. proto, že jste v karanténě, můžete:
-
zaslat potvrzení prostřednictvím běžné poštovní zásilky (není třeba zasílat zásilku doporučeně), vhozené do poštovní schránky, tj. bez nutnosti navštívit pobočku pošty, nebo
-
pověřit jinou osobu, aby Vámi podepsané potvrzení do poštovní schránky umístila nebo je odeslala na poštu či je odnesla na podatelnu příslušného finančního úřadu (sledujte aktuální úřední hodiny finančních úřadů), příp. vhodila do (fyzické) poštovní schránky finančního úřadu či připraveného sběrného boxu.
V případě, že můžete někoho k podání zmocnit (=udělit plnou moc), správce daně akceptuje plnou moc, pokud je opatřena vlastnoručním podpisem zmocnitele, i v prosté kopii. Postačí tedy například to, abyste sepsal plnou moc, podepsal jí, nafotil (čitelně) např. na mobilní telefon či naskenoval a zaslal ji příbuznému, známému apod., který za Vás daňové přiznání podá, nebo ho potvrdí. Sám se tak stane podatelem (v postavení zmocněnce), tedy má-li plnou moc, sám daňové přiznání podepisuje. Správce daně nezkoumá, kdo podání na EPO „fyzicky“ vyplnil, a tedy si i v tomto případě můžete fakticky vyplnit daňové přiznání sám, v podpisové doložce uvést jako podatele Vašeho zmocněnce a zmocněnci spolu s fotografií/scanem plné moci zaslat i e-tiskopis, který si uložíte z aplikace EPO, přičemž zmocněnec pak obojí vytiskne, e-tiskopis podepíše a obojí dodá na FÚ.
Pokud se jedná o podání daňového přiznání k dani z příjmů, můžete využít generálního pardonu zveřejněného ve Finančním zpravodaji č. 4, a tedy podat daňové přiznání a daň zaplatit do 1. 7. 2020 (obojí, tj. jak podání daňového přiznání, tak i zaplacení daně musíte stihnout nejpozději do 1. 7. 2020), a pak nebude Váš postup jakkoliv sankcionován. Využijete-li pro podání daňového přiznání k dani z příjmů tuto možnost, nemusíte finanční úřad o nic žádat, nic dokládat ani prokazovat, neboť k prominutí sankcí dochází generálním pardonem automaticky.
V případě pozdního potvrzení podání (typicky tzv. "e-tiskopis"), po 5denní lhůtě, bude třeba podat celé daňové přiznání znovu.
12.
Pokud podám daňové přiznání k dani z příjmů již v dubnu a současně požádám o vrácení přeplatku, kdy mi bude přeplatek vzniklý po stanovení daně vrácen?
Bude-li daň stanovena v souladu s tvrzením, bude přeplatek vrácen podle ustanovení § 155 odst. 3 daňového řádu do 30 dnů ode dne obdržení žádosti, a to nejdříve od posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání; bylo-li podáno daňové přiznání později, pak až ode dne podání. Samozřejmě se musí jednat o tzv. vratitelný přeplatek (tj. nesmíte mít současně nedoplatky třeba z předchozího zdaňovacího období nebo na jiné dani).
ke dni 24. 3. 2020
8.
Dojde v souvislosti s Generálním pardonem 2 k nějaké změně v placení záloh na dani z příjmů, které jsou uvedeny pod odpovědí na otázku číslo 5?
Nadále platí možnost využití postupu podání žádosti o stanovení záloh jinak dle § 174 odst. 5 DŘ i zpětně, tj. např. na zálohy již splatné k 15. 3. 2020.
Nicméně Generální pardon 2 promíjí první pololetní nebo druhou čtvrtletní zálohu splatnou ke dni 15. 6. 2020 poplatníkům, kteří mají zdaňovací období kalendářního roku 2020 (tj. od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2020). Pokud by tedy vaše žádost směřovala na tuto zálohu (tj. první pololetní či druhou čtvrtletní), potom není třeba žádost podat a předmětným generálním pardonem bude placení této zálohy automaticky prominuto.
9.
Promíjí Generální pardon 2 zálohy u poplatníků, kteří mají jiné zdaňovací období než kalendářní rok? Jak máme postupovat, pokud jsme v situaci poklesu tržeb v souvislosti s mimořádnou situací kolem COVIDu a máme zdaňovací období hospodářského roku od 1. 7. 2020 do 30. 6. 2021?
Generální pardon 2 směřuje na poplatníky se zdaňovacím obdobím kalendářního roku. Nicméně, jak je uvedeno v odpovědi na otázku č. 5, v souvislosti s mimořádnými událostmi, v jejichž důsledku dojde k útlumu ekonomické činnosti s předpokládaným dopadem do výsledků hospodaření, využijte postupu podání žádosti o stanovení záloh jinak dle § 174 odst. 5 DŘ. Žádost je třeba odůvodnit, a to ve vztahu k mimořádným událostem, v jejichž důsledku došlo nebo by mohlo dojít útlumu ekonomické činnosti s předpokládaným dopadem do výsledku hospodaření (např. karanténa nebo nemoc zaměstnanců, výpadky dodavatelů, ztráta odběratelů atd.).
10.
V médiích jsme se dočetli, že MF plánuje změnu zákona o daních z příjmů umožňující zpětné uplatnění ztráty. Můžete mi prosím vysvětlit předpokládaný princip?
Dle současné legislativy je možné uplatnit daňovou ztrátu v následujících pěti zdaňovacích obdobích. Dle připravované novely zákona se předpokládá, že by umožnila uplatnit ztrátu vzniklou za rok 2020 zpětně v letech 2018 a 2019, a to prostřednictvím dodatečných daňových přiznání. Tato dodatečná daňová přiznání by bylo možné podat na vyměřenou ztrátu z roku 2020, tedy po podání daňového přiznání za rok 2020 v roce 2021. Tímto by subjekt v roce 2021 měl možnost vyrovnat své cash flow z následně vzniklého přeplatku na dani z příjmů, odvedené/zaplacené za roky 2018 a 2019.
Na konkrétní detaily bude nutné vyčkat konkrétního legislativního návrhu zákona o daních z příjmů.
ke dni 19. 3. 2020
1.
Jsme společnost s.r.o., která má povinnost podat daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2019 (zdaňovací období je kalendářním rokem) ve lhůtě do 1. 4. 2020. Nestihnu-li podat toto daňové přiznání, hrozí nám nějaká sankce? Hrozí nám případně i sankce z neuhrazené daně?
Při nedodržení lhůty pro podání daňového přiznání na dani z příjmů dle § 136 odst. 1 DŘ, tj. v termínu do 1. 4. 2020, se promíjí dle Generálního pardonu č. 1 plošně pokuta za pozdní podání daňového přiznání (§ 250 DŘ). Dále se promíjí i případný úrok z prodlení (§ 252 DŘ) a posečkání (§ 157 DŘ), který vznikne pozdním zaplacením daně (dle bodu III. a IV. generálního pardonu), za podmínky, že je daňové přiznání podáno do 1. 7. 2020 a z pohledu úhrady daň zaplacena ve stejném termínu, tj. do 1. 7. 2020.
2.
Jsme společnost s.r.o., která má povinnost podat daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období hospodářského roku od 1. 2. 2019 do 31. 1. 2020 ve lhůtě do 1. 5. 2020. Nestihnu-li podat toto daňové přiznání, hrozí nám nějaká sankce? Hrozí nám případně i sankce z neuhrazené daně?
U právnických osob se zdaňovacím obdobím jiným než kalendářní rok tj. hospodářský rok platí (tj. 1. 2. 2019 - 31. 1. 2020, 1. 3. 2019 - 29. 2. 2020), že při nedodržení lhůty pro podání daňového přiznání na dani z příjmů dle § 136 odst. 1 DŘ, tj. v termínu do 4. 5. 2020 (resp. 1. 6. 2020 u příkladu zdaňovacího období od 1. 3. 2019 do 29. 2. 2020), se promíjí dle Generálního pardonu č. 1 plošně pokuta za pozdní podání daňového přiznání (§ 250 DŘ). Dále se promíjí i případný úrok z prodlení (§ 252 DŘ) a posečkání (§ 157 DŘ), který vznikne pozdním zaplacením daně (dle bodu III. a IV. generálního pardonu), za podmínky, že je daňové přiznání podáno do 1. 7. 2020 a z pohledu úhrady daň zaplacena ve stejném termínu, tj. do 1. 7. 2020.
3.
Jsme akciová společnost, která má povinnost podat daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období roku 2019 (zdaňovací období je kalendářním rokem) s ohledem na povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem ve lhůtě do 1. 7. 2020. Nestihneme-li podat toto daňové přiznání a uhradit daň v zákonem stanovené lhůtě, hrozí nám nějaká sankce?
Nastane-li výše popsaná situace, potom na základě individuální žádosti daňového subjektu může dojít postupem dle Pokynu GFŘ-D-44 k prominutí úroku z prodlení (nebo tam, kde bylo na základě individuální žádosti daňovému subjektu povoleno posečkání úhrady daně nebo rozložení její úhrady na splátky) z důvodů souvisejících s koronavirem. Dojde-li k danému prominutí (plnému, nebo i částečnému), tak na základě generálního pardonu (dle bodu I. nebo II. generálního pardonu) je pak automaticky prominuta i sankce dle § 250 DŘ, tj. pokuta za pozdní podání daňového tvrzení.
4.
Jsme akciová společnost, která má povinnost podat daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období hospodářského roku od 1. 10. 2018 do 30. 9. 2019, přičemž s ohledem na povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem máme lhůtu pro podání daňového přiznání k 1. 4. 2020. Dotýká se nás generální pardon MF, tedy že nám nehrozí sankce za pozdní podání daňového tvrzení a úroky za pozdní úhradu daně?
Ne, pro výše popsanou situaci, kdy subjekt je auditovanou společností (tj. lhůta pro podání je dle ust. § 136 odst. 2 DŘ), neplatí body III. a IV. Generálního pardonu č. 1 tzv. plošného prominutí bez podání žádosti. Nicméně v situaci, kdy se v souvislosti s koronavirem dostanete do prodlení s podáním daňového tvrzení a úhrady daňové povinnosti, je možné podat individuální žádost na prominutí úroku z prodlení ve smyslu pokynu GFŘ-D-44 (nebo tam, kde bylo na základě individuální žádosti daňovému subjektu povoleno posečkání úhrady daně nebo rozložení její úhrady na splátky) z důvodů souvisejících s koronavirem. Dojde-li k danému prominutí (plnému, nebo i částečnému), tak na základě generálního pardonu (dle bodu I. nebo II. generálního pardonu) je pak automaticky prominuta i sankce dle § 250 DŘ, tj. pokuta za pozdní podání daňového tvrzení.
5.
V souvislosti s poklesem tržeb v rámci naší podnikatelské činnosti budeme mít problémy s placením záloh na dani z příjmů právnických osob. Je možné nějakým způsobem upravit výši těchto záloh?
Ano, je možné využít postup podání žádosti o stanovení záloh jinak dle § 174 odst. 5 DŘ. Dle uvedeného v odůvodněných případech stanoví správce daně zálohy jinak, přičemž je to možné i za celé zdaňovací období, tj. i zpět, např. na zálohy již splatné k 15. 3. 2020. Vznikne-li z důvodu neuhrazené zálohy úrok z prodlení, lze jej prominout na základě individuálně podané žádosti ve vazbě na pokyn D-21 a D-44 prominout. Samotné podání žádosti o stanovení záloh jinak nepodléhá správnímu poplatku.
Žádost je třeba odůvodnit, a to ve vztahu k mimořádným událostem, v jejichž důsledku došlo nebo by mohlo dojít útlumu ekonomické činnosti s předpokládaným dopadem do výsledku hospodaření (např. karanténa nebo nemoc zaměstnanců, výpadky dodavatelů, ztráta odběratelů atd.). Současně ve vazbě na Generální pardon č. 2 doplňujeme, že dle tohoto je prominuta záloha na dani z příjmů pro kalendářní rok 2020 splatná k 15.6.2020 (tj. první pololetní nebo druhá čtvrtletní). Tyto zálohy jsou Generálním pardonem č. 2 prominuty automaticky, není třeba si o toto žádat. Prominutím zálohy není dotčena daňová povinnost.
6.
Podám-li později než v zákonné lhůtě oznámení o příjmech plynoucích do zahraničí dle § 38da ZDP, vztahuje se na mě generální pardon na prominutí sankce z pozdního podání daňového tvrzení dle § 250 DŘ?
Uvedené oznámení není daňovým tvrzením, tudíž nepodléhá případné sankci za jeho pozdní podání. Nicméně za pozdní podání tohoto oznámení může být uložena sankce ve formě pokuty za neplnění povinností nepeněžité povahy § 247a DŘ.
7.
Podám-li později Vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby, hrozí mi nějaké sankce?
Lhůta pro podání Vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně (dále jen „vyúčtování vybírané srážkou“) není upravena žádným z ustanovení zákona o daních z příjmů, a proto platí obecné ustanovení daňového řádu, které říká, že se vyúčtování podává do 3 měsíců po uplynutí kalendářního roku. A pokud bude s vyúčtováním spojena i povinnost odvést daň, je daň splatná v poslední den lhůty stanovené pro podání vyúčtování.
U vyúčtování daně vybírané srážkou za rok 2019 je zákonná lhůta do 1. 4. 2020.
Pokud bude vyúčtování podáno do 1. 7. 2020, bude prominuta pokuta podle § 250 odst. 1 daňového řádu za opožděné podání daňového tvrzení.
Za podmínky, že dojde k úhradě výše uvedené daně z příjmů za zdaňovací období roku 2019 nejpozději dne 1. 7. 2020, bude prominut úrok z prodlení podle § 252 daňového řádu.
Výše uvedené se nevztahuje na Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti.
