Daň z příjmů fyzických osob

ke dni 16. 4. 2021

25.
Bude plátcům daně umožněno i v roce 2021 provést roční zúčtování záloh na daň a daňového zvýhodnění po 31. březnu 2021?

Finanční správa nebude ani v roce 2021 rozporovat provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění plátcem daně po 31. březnu 2021 za těchto podmínek:

1. Plátce daně musí prokazatelně informovat zaměstnance o posunutí termínu provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění z provozních důvodů, které byly zapříčiněny vyhlášením nouzového stavu.
2. Roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění plátce daně provede nejpozději ve mzdě za měsíc květen 2021 a zaměstnanci vyplatí v měsíci červnu 2021.

Upozornění pro plátce daně:
Pokud plátce daně provede roční zúčtování záloh za rok 2020 v pozdějším termínu než 31. března 2021 (z provozních důvodů v souvislosti s vyhlášeným nouzovým stavem COVID 19) uvede vrácené přeplatky na dani z ročního zúčtování záloh (sloupec 4 VDA DPZ) a doplatky na daňovém bonusu (sloupec 5 VDA DPZ) do kalendářního měsíce, za který byly přeplatky z ročního zúčtování záloh a doplatky daňového bonusu skutečně vráceny (nikoliv měsíc březen).

ke dni 24. 2. 2021

24.
Jaký je rozdíl mezi ubytovací službou a nájmem nemovitosti ve vztahu k současnému krizovému stavu? Ptám se z důvodu možnosti poskytovat ubytování např. v soukromých chatách či apartmánech.

K otázkám, které se zabývají rozdíly mezi ubytovací službou a nájmem pro účely určení správného daňového režimu příjmů z těchto vztahů plynoucích, vydalo Generální finanční ředitelství na webu Finanční správy ČR několik informací. Vedle komplexní Informace k daňovému posouzení povinností poskytovatelů ubytovacích služeb (Airbnb a další) lze odkázat rovněž na informaci zveřejněnou na webu etrzby.cz > Podnikatel/Firma > Specifické případy > Ubytování.
I nadále je tedy třeba odlišovat, zda je ubytování poskytováno jako ubytovací služba, nebo zda se jedná o nájem nemovité věci. Na této skutečnosti nemění nic současný krizový stav. Správná klasifikace příjmů je nezbytná pro splnění všech povinností, které v této souvislosti nejen v oblasti daní vznikají. Z výše uvedených informací vyplývají základní znaky ubytovací služby v porovnání se znaky nájmu nemovitých věcí. Uvedené dva instituty tedy nelze účelově zaměňovat.

ke dni 18. 6. 2020

23.
Zaměstnavatelé nechávají své zaměstnance dobrovolně testovat na SARS-CoV-2. Je to hlavně z preventivních důvodů, a to logicky nejenom pro ochranu celého pracovního kolektivu, ale i pro bezpečný a plynulý provoz firmy. Je takto vynaložený náklad daňově účinným?

Dotaz je poměrně obecný a hned v úvodu odpovědi je třeba zdůraznit, že daňový režim se může v jednotlivých případech lišit.
Podle ustanovení § 24 odst. 2 písm. j) bod 1 zákona o daních z příjmů jsou u zaměstnavatele daňově účinným nákladem výdaje na bezpečnost a ochranu zdraví při práci a hygienické vybavení pracovišť. § 102 zákoníku práce v obecné rovině ukládá zaměstnavateli povinnost vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k předcházení rizikům. Z dikce tohoto ustanovení, jehož výklad však spadá do gesce Ministerstva práce a sociálních věcí, je tedy zaměstnavatel povinen mj. soustavně vyhodnocovat zdravotní rizika zaměstnanců při zdolávání mimořádných událostí a v této souvislosti spolupracovat s příslušnými poskytovateli pracovně lékařských služeb. Zákon však nestanovuje konkrétní podobu těchto zaměstnavatelem přijímaných opatření a zaměstnavatel tak musí v každém individuálním případě doložit opodstatněnost každého individuálního přijímaného opatření. S ohledem na mimořádný pandemický stav všeobecného ohrožení v souvislosti s COVID-19 lze v tomto případě připustit, že pokud zaměstnavatel s ohledem na nebezpečí šíření nákazy mezi zaměstnanci na pracovišti provádí preventivní opatření (měření teploty při vstupu na pracoviště, „dobrovolné“, tedy zaměstnavateli nenařízené zvláštním předpisem, testování zaměstnanců na SARS-CoV-2) může se jednat o výdaje definované ve výše uvedeném ustanovení § 24 odst. 2 písm. j) bod 1 zákona o daních z příjmů. Důkazní břemeno ve věci opodstatněnosti daného opatření v konkrétním případě je v této souvislosti na daňovém subjektu (§ 92 daňového řádu).
Jiná situace je v okamžiku, kdy toto testování poskytuje zaměstnavatel jako zaměstnanecký benefit, kdy zaměstnavatel uhradí zaměstnancům testování, které přímo nesouvisí s prací, např. při odjezdu na zahraniční dovolenou či návratu z ní, apod. Pak náklady spojené s tímto testováním nejsou u zaměstnavatele daňově účinné dle ustanovení § 25 odst. 1 písm. h) a zároveň jsou u zaměstnance osvobozené dle ustanovení § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů.

ke dni 12. 6. 2020

21.
Jsme společnost, která měla povinnost podat daňové přiznání k dani z příjmů za rok 2019 ve lhůtě do 1. 4. 2020. Vzhledem k mimořádným opatřením souvisejících s COVID (naše účetní pečuji o dvě školou povinné děti a maminku v ohrožené věkové kategorii) jsme v situaci, kdy přes maximální snahu nestihneme splnit své závazky vůči finančnímu úřadu v termínu 1. 7. 2020, kdy byly generálním pardonem č. 1 prominuty sankce za pozdní podání přiznání a pozdní úhradu daně. Jaké nám hrozí sankce ze strany správce daně?

Rozhodnutím o prominutí daně, příslušenství daně a správních poplatků z důvodu mimořádné události („Generální pardon č. 5“), byla poplatníkům, kteří podávají daňové přiznání ve lhůtě podle § 136 odst. 1 daňového řádu v zákonném termínu 3 měsíce po uplynutí zdaňovacího období (1. 4. 2020) stanovena nová lhůta pro prominutí pokuty za opožděné podání daňového přiznání. Pokuta bude Vašim klientům prominuta za podmínky, že podají přiznání k dani z příjmů nejpozději dne 18. 8. 2020. Obdobně jim bude prominut i úrok z prodlení a úroků z posečkání, když od stejného termínu daň uhradí.

22.
Jsem jediným společníkem relativně malé společnosti s ručením omezeným. Pravidelně využívám služeb daňového poradce pro jistotu správně sestaveného daňového přiznání i pro výhodu prodloužené lhůty pro jeho podání. Moje společnost se stejně jako mnoho jiných dostala z důvodu koronaviru nejen do složité obchodní situace, ale i do problému s dodržením termínu pro podání daňového přiznání a zaplacení daně z příjmů. Z dostupných informací vím, subjekty se lhůtou podání daňového přiznání k 1. 4. 2020 mají na základě generálního pardonu chráněné období – tedy možnost podat daňové přiznání a zaplatit daň do 1. 7. 2020 bez pokuty a bez úroku z prodlení, zatímco na mou společnost se žádná úleva nevztahuje. Existuje i pro poplatníky mající zákonnou lhůtu pro podání přiznání k dani z příjmů (auditované společnosti nebo společnosti s daňovým poradcem) nějaká daňová výhoda?

Na základě rozhodnutí Ministerstva financí ČR byl vydán Generální pardon č. 5, kterým byla prodloužena lhůta pro prominutí pokuty za opožděně podané daňové přiznání a úrok z prodlení za opožděnou úhradu daně, bude-li daňové přiznání podáno a daň z příjmů uhrazena do termínu 18. 8. 2020. Kromě toho se toto „ chráněné období“ rozšířilo i na společnosti, které podávají daňové přiznání v prodlouženém termínu podle § 136 odst. 2 ZDP – tedy i na firmy, jejichž daňové přiznání zpracovává a podává daňový poradce. 

ke dni 29. 5. 2020

20.
Jsme auditovaná společnost, která má zákonnou povinnost podat daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období kalendářního roku 2019 ve lhůtě do 1. 7. 2020. Platí i pro takto podávaná daňová přiznání prominutí sankcí za pozdní podání daňového přiznání dle Generálního pardonu č. 1, případně lze očekávat, že dojde i k prominutí sankcí za pozdní podání daňového přiznání k dani z příjmů, u nichž je zákonný termín podání dle § 136 odst. 2 daňového řádu do 1. 7. 2020?

K první části vaší otázky je nutné konstatovat, že dle Generálního pardonu č. 1 nedochází k prominutí sankcí za pozdní podání daňového přiznání, u nichž je zákonná povinnost podat daňové přiznání nejpozději do 6i měsíců po uplynutí zdaňovacího období daňový subjektem tj. ve lhůtě definované dle ustanovení § 136 odst. 2 daňového řádu, a to ve vazbě na zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem. V současné chvíli ani žádný z generálních pardonů takovéto prominutí sankcí nedefinuje.
Současně však upozorňujeme na možnost, kdy nebudete z objektivních důvodů vážících se na současnou situaci, schopni splnit svoji povinnost a podat daňové přiznání v zákonem stanoveném termínu, řešit dané využitím postupu dle § 36 odst. 4 daňového řádu a požádat o prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání. Dále doplňujeme, že případné žádosti o prodloužení lhůty nelze vyhovět, pokud je prodloužení lhůty ze zákona vyloučeno (např. § 240c odst. 3 daňového řádu).

ke dni 14. 5. 2020

19.
Mohu si jako podnikatel dát výdaj související s úhradou povinného testu na COVID-19 do výdajů? A jak je to u mých zaměstnanců, u kterých je test povinně vyžadován?

Náklady na povinný test zaměstnanců na COVID-19 jsou povinným výdajem zaměstnavatele podle § 102 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce. Jedná se tedy o daňový výdaj podle § 24 odst. 2 písmeno p) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o daních z příjmů).

Na straně zaměstnanců, jde o příjem ve formě povinného plnění zaměstnavatele na vytváření a dodržování pracovních podmínek pro výkon práce stanovených právním předpisem, který podle § 6 odst. 7 písmeno e) zákona o daních z příjmů není předmětem daně.

Obdobně je tomu u podnikatelů samotných, pokud je v souvislosti s výkonem podnikatelské činnosti povinný test COVID-19, jedná se o daňově účinný výdaj.

ke dni 28. 4. 2020

17.
Využije-li daňový subjekt možnosti předvídané generálním pardonem z Finančního zpravodaje 4/2020 a uhradí-li daň z příjmů až v termínu do 1. 7. 2020 (přičemž již má např. podáno daňové přiznání v březnu), odrazí se tato skutečnost nějak na potvrzení o bezdlužnosti? Vykazování nedoplatku za této situace by mohlo daňový subjekt negativně ovlivnit v jiných řízeních u jiných orgánů veřejné moci (např. nemožnost čerpání různých veřejných podpor, nemožnost přihlášky do veřejných soutěží apod.).

Přihlížení k plnění daňových povinností v jiných řízeních vedených u jiných orgánů veřejné moci (čerpání veřejných prostředků, účast ve veřejných soutěžích apod.) je plně v kompetenci dotčených orgánů veřejné moci popř. jiných soukromých osob (např. bankovní instituce). Generální finanční ředitelství nemá na takové orgány žádný vliv, je tedy na nich, jak vyhodnotí skutečnosti uvedené v potvrzeních Finanční správy.

Co se týče potvrzení o bezdlužnosti – výše nastíněný případ, kdy bude přiznání v souladu s generálním pardonem podáno do 1. 7. 2020 a daň ve stejném termínu uhrazena, by v praxi znamenal, že při neexistenci jiných nedoplatků, obdrží daňový subjekt na základě žádosti podané po datu úhrady daně skutečně potvrzení o tzv. bezdlužnosti. V případě, že podá daňový subjekt žádost o vydání potvrzení o bezdlužnosti a správce daně u něj bude evidovat nedoplatek např. právě z titulu podaného daňového přiznání bez úhrady tvrzené daně (žádost je podána např. v květnu a daňový subjekt plánuje uhradit daň až na konci června), pak toto potvrzení nelze vydat.

Potvrzení o bezdlužnosti je vydáváno k určitému datu a je tzv. „odrazem evidence daní“. Generálním pardonem byly prominuty při splnění určitých podmínek pouze úroky z prodlení či z posečkání za dobu prodlení s úhradou nedoplatku, tedy tímto rozhodnutím nedošlo k posunu splatnosti daně. Řešením pro daňový subjekt je, aby k případnému potvrzení o existenci předmětných nedoplatků v období do 1. 7. 2020 odkázal současně na rozhodnutí ministryně financí o prominutí daných úroků (popř. je přiložil), a je pak na posouzení té které instituce, jak uvedenou informaci vyhodnotí.

18.
Daňový subjekt požádal o posečkání DPH, žádosti bylo vyhověno, ale překvapuje ho, že je v rozhodnutí uvedeno, že za dobu posečkání je povinen uhradit úrok. Měl za to, že s posečkáním nejsou spojeny žádné poplatky ani úroky.

Na základě rozhodnutí ministryně financí se promíjejí některé úroky z prodlení dle § 252 daňového řádu a úroky z posečkání dle § 157 daňového řádu, a to bez žádosti, pokud je úhrada provedena do stanoveného termínu. Např. na daň z příjmů dopadá Rozhodnutí o prominutí příslušenství daně a správního poplatku z důvodu mimořádné události (zveřejněno ve Finančním zpravodaji 4/2020 dne 16. 3. 2020), úhrada celé částky však musí být provedena do 1. 7. 2020. Pokud by byla úhrada provedena později, úroky by nemohly být prominuty (bez žádosti). Obdobně pak lze bez žádosti prominout úroky z prodlení či z posečkání u daně z nabytí nemovitých věcí, pokud dojde k úhradě do 31. 8. 2020 (viz Rozhodnutí o prominutí příslušenství daně, zálohy na daň a správního poplatku z důvodu mimořádné události, Finanční zpravodaj 5/2020, zveřejněno 24. 3. 2020). A nakonec lze bez žádosti prominout též úroky z prodlení či posečkání vzniklých ze záloh na dani silniční splatných 15. 4. 2020 a 15. 7. 2020, pokud dojde k úhradě těchto záloh do 15. 10. 2020. V ostatních případech je třeba postupovat standardní cestou, tj. podání žádosti o posečkání, a pokud bude žádosti vyhověno a povoleno posečkání, je možné po uhrazení celkové částky požádat o prominutí příslušenství daně (úroků z posečkání). Správce daně bude pak postupovat v souladu s Pokynem č. GFŘ-D-21 k promíjení příslušenství daně a rovněž s Pokynem č. GFŘ-D-44. Z uvedeného je tedy zřejmé, že pokud se jedná o posečkání na základě individuální žádosti (kromě případů, na něž dopadá některé z Rozhodnutí ministryně financí), bude po skončení posečkání vydán platební výměr na úrok z posečkání. Následně pak může daňový subjekt požádat o jeho prominutí, pokud splňuje podmínky pro prominutí dané uvedenými metodickými pokyny. Do 31. 7. 2020 jsou žádosti o prominutí příslušenství daně prominuty od správních poplatků.

ke dni 10. 4. 2020

14.
Podám-li později Vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby, hrozí mi nějaké sankce?

Lhůta pro podání Vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně (dále jen „vyúčtování vybírané srážkou“) není upravena žádným z ustanovení zákona o daních z příjmů, a proto platí obecné ustanovení daňového řádu, které říká, že se vyúčtování podává do 3 měsíců po uplynutí kalendářního roku. A pokud bude s vyúčtováním spojena i povinnost odvést daň, je daň splatná v poslední den lhůty stanovené pro podání vyúčtování.

U vyúčtování daně vybírané srážkou za rok 2019 je zákonná lhůta do 1. 4. 2020.

Pokud bude vyúčtování podáno do 1. 7. 2020, bude prominuta pokuta podle § 250 odst. 1 daňového řádu za opožděné podání daňového tvrzení.

Za podmínky, že dojde k úhradě výše uvedené daně z příjmů za zdaňovací období roku 2019 nejpozději dne 1. 7. 2020, bude prominut úrok z prodlení podle § 252 daňového řádu.

Výše uvedené se nevztahuje na Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti.

15.
Do 31. března plátce daně prokazatelně seznámí zaměstnance o posunutí termínu z provozních důvodů zcela mimořádně v souvislosti s koronavirem. Jak mám chápat viz výše. Prokazatelně seznámí zaměstnance. Tzn., pokud napíši zaměstnancům email, že z důvodů práce z domu není možné provést roční zúčtování do lhůty 31. 3. 2020. Pak v tomto případě nehrozí ze strany Finančních úřadů postih? Příští rok se bude podávat Vyúčtování zálohové daně za rok 2020. Já uvedu, že roční zúčtování bylo provedeno např. v měsíci květnu. Nebude hrozit postih ze strany Finančních úřadu?

Provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění plátcem daně v pozdějším termínu než 31. března, nebude Finanční správa rozporovat v případě, že do 31. března plátce daně prokazatelně seznámí zaměstnance o posunutí termínu z provozních důvodů zcela mimořádně v souvislosti s koronavirem. Jednotliví plátci daně ze závislé činnosti mají komunikaci se svými zaměstnanci v současné složité situaci nastavenou rozdílně. Není možné ze strany Finanční správy řešit individuální postupy zaměstnavatelů se svými zaměstnanci.

Je tedy pouze na zaměstnavateli, jakým způsobem má jeho společnost nastaveny mechanismy k informování svých zaměstnanců v současné situaci.

16.
Na základě dnešního doporučení metodika z informační linky finanční správy zasílám dotaz k záležitosti 1. čtvrtletní zálohy na DPPO touto formou. Naše společnost uhradila k 15.3.2020 1. čtvrtletí zálohu v částce významně přesahující 100 mil. Kč. V současné době se situace na trzích (výpadky tržeb, snížení cen, vznik neočekávaných nákladů, apod.) ve vazbě na nouzový stav spojený s pandemií COVID 2019 vyvíjí velice kriticky. Liberační balíček II vydaný ve finančním zpravodaji č. 5 nikterak neřeší zrušení zpětné povinnosti uhradit 1. čtvrtletní zálohu na DPPO. Obracím se na Vás s žádostí o zaslání Vašeho stanoviska ve věci možnosti stanovení 1. zálohy na DPPO jinak dle § 174 odst. 5 DŘ zpětně, případně doporučení jiného vhodného postupu, který by nám pomohl překlenout tíživou situaci spojenou s významným propadem oblasti hospodaření a cash flow ve vazbě na uhrazenou 1. zálohu na DPPO.

Jak uvádíte, liberační balíček II promíjí první pololetní nebo druhou čtvrtletní zálohu, tj. splatnou k 15. 6. 2020, nikoliv však první čtvrtletní zálohu splatnou k 15. 3. 2020. Zákon však připouští pro odůvodněné případy stanovit správci daně zálohy jinak v ustanovení § 174 odst. 5 daňového řádu, případně povolit výjimku z povinnosti daň zálohovat, a to i za celé zdaňovací období. V daném případě je tedy možné podat žádost u Vámi místně příslušného správce daně s odkazem na výše uvedené ustanovení daňového řádu. Žádost je třeba odůvodnit tak, aby byla zřejmá důvodnost Vámi podané žádosti. Bude-li na základě podané žádosti správcem daně subjektu vyhověno (nebo částečně vyhověno) a vznikne-li následně vratitelný přeplatek, je třeba si požádat o jeho vrácení.

ke dni 6. 4. 2020

12.
Týká se prominutí sankcí za pozdní podání a zaplacení daně z příjmů i podnikatelů, kteří podávají přes datovou schránku?

Ano, daňové přiznání k dani z příjmů lze podat do 1. 7. 2020 a ve stejné lhůtě daň uhradit, pak nebude tento postup nijak sankcionován. Toto plošné prominutí se týká všech poplatníků, bez ohledu na to, zda mají či nemají povinnost podat daňové přiznání elektronicky (tj. například držitelé zpřístupněné datové schránky).

Využijete-li pro podání daňového přiznání k dani z příjmů tuto možnost, nemusíte finanční úřad o nic žádat, nic dokládat ani prokazovat, neboť k prominutí sankcí dochází Generálním pardonem č. 1 (zveřejněný ve Finančním zpravodaji č. 4) automaticky. Fakticky bude tedy všem daňovým poplatníkům (fyzickým osobám i podnikatelům) automaticky umožněno podat daňové přiznání k dani z příjmu a uhradit tuto daň bez jakékoliv sankce nejdéle o 3 měsíce později, a to bez nutnosti prokazovat důvody související s koronavirem.

13.
Chci podat prostřednictvím aplikace EPO (Elektronická podání pro finanční správu), avšak nemám ani uznávaný elektronický podpis ani datovou schránku a v současné situaci jsem v karanténě/se obávám nákazy, a proto nemohu donést fyzické potvrzení na finanční úřad ani na poštu. Jak mohu postupovat?

Obecně platí, že ten kdo učinil podání elektronicky prostřednictvím EPO a nedisponuje ani uznávaným elektronickým podpisem, ani datovou schránkou (tedy nemůže EPO podání autorizovat prostřednictvím ID datové schránky), musí podání potvrdit s vlastnoručním podpisem listinnou formou - EPO nabízí tzv. „e-tiskopis“, který podatel pouze vytiskne, podepíše vlastnoručním podpisem a dodá na FÚ. Pokud se v současné situace obáváte osobní návštěvy úřadu i pošty, nebo je nemůžete vykonat např. proto, že jste v karanténě, můžete: 1) zaslat potvrzení prostřednictvím běžné poštovní zásilky (není třeba zasílat zásilku doporučeně), vhozené do poštovní schránky, tj. bez nutnosti navštívit pobočku pošty, nebo 2) pověřit jinou osobu, aby Vámi podepsané potvrzení do poštovní schránky umístila nebo je odeslala na poštu či je odnesla na podatelnu příslušného finančního úřadu (sledujte aktuální úřední hodiny finančních úřadů), příp. vhodila do (fyzické) poštovní schránky finančního úřadu či připraveného sběrného boxu.

V případě, že můžete někoho k podání zmocnit, správce daně akceptuje plnou moc, pokud je opatřena vlastnoručním podpisem zmocnitele, i v prosté kopii. Postačí tedy například to, abyste sepsal plnou moc, podepsal jí, nafotil (čitelně) např. na mobilní telefon či naskenoval a zaslal ji příbuznému, známému apod., který za Vás daňové přiznání podá, nebo ho potvrdí. Sám se tak stane podatelem (v postavení zmocněnce), tedy má-li plnou moc, sám daňové přiznání podepisuje. Správce daně nezkoumá, kdo podání na EPO „fyzicky“ vyplnil, a tedy si i v tomto případě můžete fakticky vyplnit daňové přiznání sám, v podpisové doložce uvést jako podatele Vašeho zmocněnce a zmocněnci spolu s fotografií/skenem plné moci zaslat i e-tiskopis, který si uložíte z aplikace EPO, přičemž zmocněnec pak obojí vytiskne, e-tiskopis podepíše a obojí dodá na FÚ.

Jde-li o podání daňového přiznání k dani z příjmů, je možné využít Generálního pardonu č. 1 zveřejněného ve Finančním zpravodaji č. 4, a tedy podat daňové přiznání do 1. 7. 2020; pokud bude s podáním současně zaplacena daň (nebo může být zaplacena kdykoli později, ale max. do 1. 7. 2020), nebude tento postup nijak sankcionován. Využijete-li pro podání daňového přiznání k dani z příjmů tuto možnost, pak nemusíte finančnímu úřadu nic dokládat ani prokazovat a k prominutí sankcí, které dle zákona vznikají, dochází Generálním pardonem č. 1 automaticky.

V případě pozdního potvrzení podání (typicky tzv. "e-tiskopis"), po 5denní lhůtě, bude třeba podat celé daňové přiznání znovu.

ke dni 31. 3. 2020

9.
Lze daňové přiznání, vyplněné v listinné podobě, naskenovat a zaslat finančnímu úřadu e-mailem?

Vyplněné a vlastnoručním podpisem podepsané daňové přiznání nelze naskenovat a zaslat finančnímu úřadu prostřednictvím e-mailu. Daňové přiznání nelze u orgánů Finanční správy ČR účinně podat e-mailem. E-mailová schránka finančního úřadu není určena pro podání činěná podle § 70 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů. Tímto kanálem tedy nelze účinně podat daňové tvrzení, bez ohledu na elektronický podpis.

Daňové přiznání však lze podat elektronicky, a to následujícím způsobem:

Pro elektronickou komunikaci s orgány Finanční správy ČR doporučujeme využít aplikaci EPO (www.daneelektronicky.cz). Prostřednictvím této aplikace je možné zaslat správci daně mj. podání opatřené uznávaným elektronickým podpisem, nebo s ověřenou identitou přihlašovacímu údaji do Vaší datové schránky. Aplikace EPO zároveň umožňuje uložit si potvrzení o přijetí podání, které je jejím prostřednictvím učiněno. Pokud nemáte zpřístupněnu datovou schránku a podáte prostřednictvím aplikace EPO bez autorizace (uznávaným elektronickým podpisem, či identitou přihlašovacímu údaji do Vaší datové schránky), pak je nutné do 5 dnů toto podání potvrdit listinnou formou s vlastnoručním podpisem, dodaným finančnímu úřadu.

Pokud se v současné situace obáváte osobní návštěvy úřadu i pošty, nebo je nemůžete vykonat např. proto, že jste v karanténě, můžete:

1. zaslat potvrzení prostřednictvím běžné poštovní zásilky (není třeba zasílat zásilku doporučeně), vhozené do poštovní schránky, tj. bez nutnosti navštívit pobočku pošty, nebo
2. pověřit jinou osobu, aby Vámi podepsané potvrzení do poštovní schránky umístila nebo je odeslala na poštu či je odnesla na podatelnu příslušného finančního úřadu (sledujte aktuální úřední hodiny finančních úřadů), příp. vhodila do (fyzické) poštovní schránky finančního úřadu či připraveného sběrného boxu.

 V případě, že můžete někoho k podání zmocnit (=udělit plnou moc), správce daně akceptuje plnou moc, pokud je opatřena vlastnoručním podpisem zmocnitele, i v prosté kopii. Postačí tedy například to, abyste sepsal plnou moc, podepsal jí, nafotil (čitelně) např. na mobilní telefon či naskenoval a zaslal ji příbuznému, známému apod., který za Vás daňové přiznání podá, nebo ho potvrdí. Sám se tak stane podatelem (v postavení zmocněnce), tedy má-li plnou moc, sám daňové přiznání podepisuje. Správce daně nezkoumá, kdo podání na EPO „fyzicky“ vyplnil, a tedy si i v tomto případě můžete fakticky vyplnit daňové přiznání sám, v podpisové doložce uvést jako podatele Vašeho zmocněnce a zmocněnci spolu s fotografií/scanem plné moci zaslat i e-tiskopis, který si uložíte z aplikace EPO, přičemž zmocněnec pak obojí vytiskne, e-tiskopis podepíše a obojí dodá na FÚ.

Pokud se jedná o podání daňového přiznání k dani z příjmů, můžete využít generálního pardonu zveřejněného ve Finančním zpravodaji č. 4, a tedy podat daňové přiznání a daň zaplatit do 1. 7. 2020 (obojí, tj. jak podání daňového přiznání, tak i zaplacení daně musíte stihnout nejpozději do 1. 7. 2020), a pak nebude Váš postup jakkoliv sankcionován. Využijete-li pro podání daňového přiznání k dani z příjmů tuto možnost, nemusíte finanční úřad o nic žádat, nic dokládat ani prokazovat, neboť k prominutí sankcí dochází generálním pardonem automaticky.

V případě pozdního potvrzení podání (typicky tzv. "e-tiskopis"), po 5denní lhůtě, bude třeba podat celé daňové přiznání znovu.

10.
Pokud podám daňové přiznání k dani z příjmů již v dubnu a současně požádám o vrácení přeplatku, kdy mi bude přeplatek vzniklý po stanovení daně vrácen?

Bude-li daň stanovena v souladu s tvrzením, bude přeplatek vrácen podle ustanovení § 155 odst. 3 daňového řádu do 30 dnů ode dne obdržení žádosti, a to nejdříve od posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání; bylo-li podáno daňové přiznání později, pak až ode dne podání. Samozřejmě se musí jednat o tzv. vratitelný přeplatek (tj. nesmíte mít současně nedoplatky třeba z předchozího zdaňovacího období nebo na jiné dani).

11.
Je možné podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob už v dubnu a daň uhradit např. až v červnu?

Ano, podání daňového přiznání a úhrada v něm tvrzené daně jsou na sobě nezávislé. Aby však byl uplatněn "generální pardon" (tj. rozhodnutí paní ministryně o prominutí příslušenství daně ze dne 16. 3. 2020, zveřejněný ve Finančním zpravodaji č. 4) na úrok z prodlení a pokutu za opožděné podání daňového přiznání, je nutné obojí učinit nejpozději do 1. 7. 2020.

ke dni 24. 3. 2020

6.
V souvislosti s poklesem tržeb v rámci podnikatelské činnosti budeme mít problémy s placením záloh na dani z příjmů fyzických osob. Je možné nějakým způsobem upravit výši těchto záloh?

Ano, je možné využít postup podání žádosti o stanovení záloh jinak dle § 174 odst. 5 DŘ. Dle uvedeného, v odůvodněných případech stanoví správce daně zálohy jinak, přičemž je možné je stanovit jinak i za celé zdaňovací období, tj. i zpětně, např. i u zálohy již splatné k 15. 3. 2020. Vznikne-li z důvodu neuhrazené zálohy úrok z prodlení, lze jej prominout na základě individuálně podané žádosti ve vazbě na pokyn D-21 a D-44. Samotné podání žádosti o stanovení záloh jinak nepodléhá správnímu poplatku.

Žádost je třeba odůvodnit, a to ve vztahu k mimořádným událostem, v jejichž důsledku došlo nebo by mohlo dojít útlumu ekonomické činnosti s předpokládaným dopadem do výsledku hospodaření (např. karanténa nebo nemoc, výpadky dodavatelů, ztráta odběratelů atd.).

Zároveň upozorňujeme, že druhý Generální pardon Ministerstva financí (Rozhodnutí o prominutí příslušenství daně, zálohy na daň a správního poplatku z důvodu mimořádné události) promíjí automaticky první pololetní nebo druhou čtvrtletní zálohu splatnou ke dni 15. 6. 2020 všem poplatníkům, kterým vznikla tato zálohová povinnost. O zrušení zálohy, tj. první pololetní či druhé čtvrtletní, není třeba žádat: předmětným Generálním pardonem bude placení této zálohy automaticky prominuto.

7.
Dojde v souvislosti s druhým generálním pardonem zveřejněném 24. 3. 2020 ve Finančním zpravodaji č. 5 k nějaké změně v placení záloh na dani z příjmů fyzických osob?

Generální pardon 2 Ministerstva financí (Rozhodnutí o prominutí příslušenství daně, zálohy na daň a správního poplatku z důvodu mimořádné události) promíjí automaticky první pololetní nebo druhou čtvrtletní zálohu splatnou ke dni 15. 6. 2020 všem poplatníkům, kterým vznikla tato zálohová povinnost. O zrušení zálohy, tj. první pololetní či druhé čtvrtletní, není třeba žádat: předmětným generálním pardonem bude placení této zálohy automaticky prominuto.

Jinak i nadále platí pro ostatní zálohy možnost využití postupu podání žádosti o stanovení záloh jinak dle § 174 odst. 5 DŘ, a to i zpětně, tj. např. na zálohy již splatné k 15. 3. 2020.

8.
V médiích jsme se dočetli, že MF plánuje změnu zákona o daních z příjmů umožňující zpětné uplatnění ztráty pro právnické i fyzické osoby. Můžete mi prosím vysvětlit předpokládaný princip?

Dle současné legislativy je možné uplatnit daňovou ztrátu v následujících pěti letech. Dle připravované novely zákona se předpokládá, že by umožnila uplatnit ztrátu vzniklou za rok 2020 zpětně v letech 2018 a 2019, a to prostřednictvím dodatečných daňových přiznání. Tato dodatečná daňová přiznání by bylo možné podat na vyměřenou ztrátu z roku 2020, tedy po podání daňového přiznání za rok 2020 v roce 2021. Tímto by subjekt v roce 2021 měl možnost vyrovnat své cash flow z následně vzniklého přeplatku na dani z příjmů, odvedené/zaplacené za roky 2018 a 2019.

Na bližší informace však bude nutné vyčkat konkrétního legislativního návrhu zákona o daních z příjmů.

ke dni 19. 3. 2020 | aktualizováno: 20. 4. 2020

1.
Jako mzdové účetní provádíme zaměstnancům „roční zúčtování záloh na daň a daňového zvýhodnění a výpočet daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti“ za rok 2019. Toto zúčtování musí být provedeno nejpozději ve mzdě za měsíc březen 2020 vyplácené v měsíci dubnu 2020. Vzhledem k nastalé situaci nouzového stavu s COVID-19 je nařízena nepřítomnost v zaměstnání. Jelikož se pracuje s osobními daty zaměstnanců, nelze provádět formou home office. Vztahuje se tedy i na toto roční zúčtování odklad jeho provedení do 1. 7. 2020?

Rozhodnutí ministryně financí mj. k otázce lhůt pro podávání daňového přiznání k dani z příjmů, tzv. Generální pardon č. 1, (rozhodnutí lze vyhledat na webových stránkách MF ČR (Finanční zpravodaj č. 4)). Lhůty pro provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, které provádí plátce daně ve lhůtě podle § 38ch odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, se toto opatření netýká.
Provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění plátcem daně v pozdějším termínu než 31. března, nebude Finanční správa rozporovat v případě, že do 31. března plátce daně prokazatelně seznámí zaměstnance o posunutí termínu z provozních důvodů zcela mimořádně v souvislosti s koronavirem.

2.
Pokud budou odpuštěny pouze pokuty, ale termín de facto posunut není, tak to znamená, že kdo podá přiznání po tom prodlouženém termínu, dejme tomu 2. 7., bude mu vyměřena pokuta od 1. 4., nikoliv pouze od 1. 7. Je tomu tak?

Ano. Více viz Finanční zpravodaj č. 4, kde bylo zveřejněno rozhodnutí ministryně financí mj. k otázce lhůt pro podávání daňového přiznání k dani z příjmů, tzv. Generální pardon č. 1. V tomto případě má, v případě předepsání úroku z prodlení, možnost využít individuálního prominutí na základě žádosti o prominutí příslušenství.

3.
Pakliže nejde o posunutí termínu, tak není posunut ani termín pro odvody, chápu to správně? Pominu skutečnost, že se jedná o tom, že by i jiná ministerstva to prominula podobně, tak to znamená teoreticky, že musím Přehled o příjmech a výdajích poslat do května, i když s daňovým přiznáním mohu počkat. A například pokud jsem už přiznání podala, ale nestihla jsem ty přehledy, tak to pro mě neznamená, že si ty přehledy mohu odložit, ale tím, že jsem to podala v termínu, tak už mám povinnost podat přehledy taky v termínu a nemůžu si odložit aspoň ty přehledy. Myslím si to správně?

Ano, nejde o prodloužení termínu pro podání přiznání, více viz Finanční zpravodaj č. 4/, kde bylo zveřejněno rozhodnutí ministryně financí - Generální pardon č. 1. Podávání přehledů o příjmech a výdajích OSVČ pro ČSSZ a zdravotní pojišťovny a lhůty s ním spojené nejsou v gesci MF ani FS, doporučujeme tudíž, aby se tazatel s daným dotazem obrátil na MPSV či ČSSZ, resp. na příslušnou OSSZ (více viz https://www.mpsv.cz/web/cz/osvc-info) a Ministerstvo zdravotnictví nebo příslušnou zdravotní pojišťovnu (více viz https://www.vzp.cz/platci/informace/osvc/prehled-o-prijmech-a-vydajich-osvc-a-doplatek-pojistneho/aktualni-terminy-pro-podani-prehledu).

4.
Mám příjmy od dvou zaměstnavatelů souběžně a mám tudíž povinnost podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Vztahuje se na mne také generální pardon?

Prominutí příslušenství daně z příjmů fyzických osob tak, aby byla zajištěna tolerance pozdního podání daňových přiznání a úhrady daně až do 1. 7. 2020 se vztahuje na všechny poplatníky podávající přiznání k dani z příjmů, a to jak na podnikající fyzické osoby (OSVČ), tak na nepodnikající, tj. i ty, kteří povinně ze zákona o daních z příjmů nebo dobrovolně podávají daňové přiznání. Týká se tedy i těch poplatníků, kteří mají příjmy ze zaměstnání, příjmy z nájmu nebo ostatní příjmy, případně jejich vzájemné kombinaci či kombinaci s příjmy z podnikání.

5.
Jak to bude se zálohovou povinností k dani z příjmu k 15. 6. 2020, pokud klient využije „pozdního podání přiznání k dani z příjmu“ a to bude podáno až po termínu zálohy na daň z příjmu. Dopočítá se daň z daňové povinnosti roku 2019 a případně se vyměří úrok z prodlení, pokud nebude záloha uhrazena ve výši, co vyplývá z daňové povinnosti?

Zálohy na daň z příjmů se vždy počítají z poslední známé daňové povinnosti, kterou, pokud přiznání za r. 2019 bude podáno až po 15. 6. 2020, bude stále daňová povinnost z přiznání řádného, případně posledního dodatečného za r. 2018. Tj. záloha bude ve stejné výši jako např. záloha k 15. 3. 2020, má-li tazatel čtvrtletní zálohy. Má-li zálohy pololetní, potom bude shodná, nedošlo-li následně ke změně daňové povinnosti, jako záloha k 15. 12. 2019. Nicméně vždy lze správce daně požádat o změnu záloh, jsou-li k tomu objektivní důvody, např. pokles příjmů z důvodu nuceného uzavření provozovny v souvislosti s omezením šíření koronaviru. Současně ve vazbě na Generální pardon č. 2 doplňujeme, že dle tohoto je prominuta záloha na dani z příjmů pro kalendářní rok 2020 splatná k 15. 6. 2020 (tj. první pololetní nebo druhá čtvrtletní). Tyto zálohy jsou Generálním pardonem č. 2 prominuty automaticky, není třeba si o toto žádat. Prominutím zálohy není dotčena daňová povinnost.