Daň z nabytí nemovitých věcí

ke dni 28. 4. 2020 | aktualizováno 15. 6. 2020

4.
Využije-li daňový subjekt možnosti předvídané generálním pardonem z Finančního zpravodaje č. 4/2020 a č. 9/2020 a uhradí-li daň z nabytí nemovitých věcí a v termínu do 31. 12. 2020 (přičemž již má např. podáno daňové přiznání v březnu), odrazí se tato skutečnost nějak na potvrzení o bezdlužnosti? Vykazování nedoplatku za této situace by mohlo daňový subjekt negativně ovlivnit v jiných řízeních u jiných orgánů veřejné moci (např. nemožnost čerpání různých veřejných podpor, nemožnost přihlášky do veřejných soutěží apod.).

Přihlížení k plnění daňových povinností v jiných řízeních vedených u jiných orgánů veřejné moci (čerpání veřejných prostředků, účast ve veřejných soutěžích apod.) je plně v kompetenci dotčených orgánů veřejné moci popř. jiných soukromých osob (např. bankovní instituce). Generální finanční ředitelství nemá na takové orgány žádný vliv, je tedy na nich, jak vyhodnotí skutečnosti uvedené v potvrzeních Finanční správy.

Co se týče potvrzení o bezdlužnosti – výše nastíněný případ, kdy bude přiznání v souladu s generálním pardonem podáno do 31. 12. 2020 a daň ve stejném termínu uhrazena, by v praxi znamenal, že při neexistenci jiných nedoplatků, obdrží daňový subjekt na základě žádosti podané po datu úhrady daně skutečně potvrzení o tzv. bezdlužnosti. V případě, že podá daňový subjekt žádost o vydání potvrzení o bezdlužnosti a správce daně u něj bude evidovat nedoplatek např. právě z titulu podaného daňového přiznání bez úhrady tvrzené daně (žádost je podána např. v květnu a daňový subjekt plánuje uhradit daň až v polovině srpna), pak toto potvrzení nelze vydat.

Potvrzení o bezdlužnosti je vydáváno k určitému datu a je tzv. „odrazem evidence daní“. Generálním pardonem byly prominuty při splnění určitých podmínek pouze úroky z prodlení či z posečkání za dobu prodlení s úhradou nedoplatku, tedy tímto rozhodnutím nedošlo k posunu splatnosti daně. Řešením pro daňový subjekt je, aby k případnému potvrzení o existenci předmětných nedoplatků v období do 31. 12. 2020 odkázal současně na rozhodnutí ministryně financí o prominutí daných úroků (popř. je přiložil), a je pak na posouzení té které instituce, jak uvedenou informaci vyhodnotí.

5.
Daňový subjekt požádal o posečkání v březnu na dani z nabytí nemovitých věcí v případě, kdy poslední den lhůty pro úhradu daně připadal na 29. 2. 2020, přičemž daňové přiznání bylo možné podat do 2. 3. 2020. Posečkání daně mu bylo povoleno. Je povinen za dobu posečkání hradit úrok.

Na základě rozhodnutí ministryně financí se promíjejí některé úroky z prodlení dle § 252 daňového řádu a úroky z posečkání dle § 157 daňového řádu, a to bez žádosti, pokud je úhrada provedena do stanoveného termínu. Např. na daň z příjmů dopadá Rozhodnutí o prominutí příslušenství daně a správního poplatku z důvodu mimořádné události (zveřejněno ve Finančním zpravodaji č. 4/2020 dne 16. 3. 2020 a č. 9/2020 ze dne 10. 6. 2020), úhrada celé částky však musí být provedena do 18. 8. 2020. Pokud by byla úhrada provedena později, úroky by nemohly být prominuty (bez žádosti). Obdobně pak lze bez žádosti prominout úroky z prodlení či z posečkání u daně z nabytí nemovitých věcí, pokud dojde k úhradě do 31. 12. 2020 (viz Rozhodnutí o prominutí příslušenství daně, zálohy na daň a správního poplatku z důvodu mimořádné události, Finanční zpravodaj č. 5/2020, zveřejněno 24. 3. 2020 a č. 9/2020 ze dne 10. 6. 2020), uvedené se týká případů, kdy lhůta pro podání daňového přiznání končila 31. 3. až 30. 11. 2020. A nakonec lze bez žádosti prominout též úroky z prodlení či posečkání vzniklých ze záloh na dani silniční splatných 15. 4. 2020 a 15. 7. 2020, pokud dojde k úhradě těchto záloh do 15. 10. 2020.

Dále byl (viz Rozhodnutí o prominutí příslušenství daně, zálohy na daň a správního poplatku z důvodu mimořádné události, Finanční zpravodaj č. 9/2020 zveřejněno dne 10. 6. 2020) daňovým subjektům, jimž bylo na základě individuální žádosti podle § 156 daňového řádu povoleno posečkání úhrady daně nebo rozložení její úhrady na splátky z důvodů souvisejících se šířením viru SARS-CoV-2, prominut úrok z prodlení podle § 252 daňového řádu a úrok z posečkané částky podle § 157 daňového řádu, který je příslušenstvím daně, u níž došlo k tomuto posečkání úhrady daně nebo rozložení její úhrady na splátky, pokud vznikl od 12. 3. 2020 do 31. 12. 2020.

V ostatních případech je třeba postupovat standardní cestou, tj. podání žádosti o posečkání, a pokud bude žádosti vyhověno a povoleno posečkání, je možné po uhrazení celkové částky požádat o prominutí příslušenství daně (úroků z posečkání). Správce daně bude pak postupovat v souladu s Pokynem č. GFŘ-D-21 k promíjení příslušenství daně a rovněž s Pokynem č. GFŘ-D-44. Z uvedeného je tedy zřejmé, že pokud se jedná o posečkání na základě individuální žádosti (kromě případů, na něž dopadá některé z Rozhodnutí ministryně financí), bude po skončení posečkání vydán platební výměr na úrok z posečkání. Následně pak může daňový subjekt požádat o jeho prominutí, pokud splňuje podmínky pro prominutí dané uvedenými metodickými pokyny. Do 31. 12. 2020 jsou při podání žádosti o prominutí příslušenství daně prominuty od správních poplatků.

ke dni 31. 3. 2020 | aktualizováno 15. 6. 2020

3.
Lze daňové přiznání, vyplněné v listinné podobě, naskenovat a zaslat finančnímu úřadu e-mailem?

Vyplněné a vlastnoručním podpisem podepsané daňové přiznání nelze naskenovat a zaslat finančnímu úřadu prostřednictvím e-mailu. Daňové přiznání nelze u orgánů Finanční správy ČR účinně podat e-mailem. E-mailová schránka finančního úřadu není určena pro podání činěná podle § 70 daňový řád. Tímto kanálem tedy nelze účinně podat daňové tvrzení, bez ohledu na elektronický podpis.

Daňové přiznání však lze podat elektronicky, a to následujícím způsobem:

Pro elektronickou komunikaci s orgány Finanční správy ČR doporučujeme využít aplikaci EPO (www.daneelektronicky.cz). Prostřednictvím této aplikace je možné zaslat správci daně mj. podání opatřené uznávaným elektronickým podpisem, nebo s ověřenou identitou přihlašovacímu údaji do Vaší datové schránky. Aplikace EPO zároveň umožňuje uložit si potvrzení o přijetí podání, které je jejím prostřednictvím učiněno. Pokud nemáte zpřístupněnu datovou schránku a podáte prostřednictvím aplikace EPO bez autorizace (uznávaným elektronickým podpisem, či identitou přihlašovacímu údaji do Vaší datové schránky), pak je nutné do 5 dnů toto podání potvrdit listinnou formou s vlastnoručním podpisem, dodaným finančnímu úřadu.

Přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí není do aplikace EPO zapracováno, ale vyplněný interaktivní formulář je možné odeslat prostřednictvím datové schránky nebo jako přílohu obecné písemnosti v aplikaci EPO.

Pokud se v současné situace obáváte osobní návštěvy úřadu i pošty, nebo je nemůžete vykonat např. proto, že jste v karanténě, můžete:

zaslat potvrzení prostřednictvím běžné poštovní zásilky (není třeba zasílat zásilku doporučeně), vhozené do poštovní schránky, tj. bez nutnosti navštívit pobočku pošty, nebo
pověřit jinou osobu, aby Vámi podepsané potvrzení do poštovní schránky umístila nebo je odeslala na poštu či je odnesla na podatelnu příslušného finančního úřadu (sledujte aktuální úřední hodiny finančních úřadů), příp. vhodila do (fyzické) poštovní schránky finančního úřadu či připraveného sběrného boxu.

V případě, že můžete někoho k podání zmocnit (=udělit plnou moc), správce daně akceptuje plnou moc, pokud je opatřena vlastnoručním podpisem zmocnitele, i v prosté kopii. Postačí tedy například to, abyste sepsal plnou moc, podepsal jí, nafotil (čitelně) např. na mobilní telefon či naskenoval a zaslal ji příbuznému, známému apod., který za Vás daňové přiznání podá, nebo ho potvrdí. Sám se tak stane podatelem (v postavení zmocněnce), tedy má-li plnou moc, sám daňové přiznání podepisuje. Správce daně nezkoumá, kdo podání na EPO „fyzicky“ vyplnil, a tedy si i v tomto případě můžete fakticky vyplnit daňové přiznání sám, v podpisové doložce uvést jako podatele Vašeho zmocněnce a zmocněnci spolu s fotografií/scanem plné moci zaslat i e-tiskopis, který si uložíte z aplikace EPO, přičemž zmocněnec pak obojí vytiskne, e-tiskopis podepíše a obojí dodá na FÚ.

Pokud se jedná o podání daňového přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí, můžete využít generálního pardonu zveřejněného ve Finančním zpravodaji č. 9, a tedy podat daňové přiznání a daň zaplatit do 31. 12. 2020 (obojí, tj. jak podání daňového přiznání, tak i zaplacení daně musíte stihnout nejpozději do 31. 12. 2020), a pak nebude Váš postup jakkoliv sankcionován. Využijete-li pro podání daňového přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí tuto možnost, nemusíte finanční úřad o nic žádat, nic dokládat ani prokazovat, neboť k prominutí sankcí dochází generálním pardonem automaticky..

ke dni 24. 3. 2020 | aktualizováno 15. 6. 2020

1.
Co mám udělat, když mám podat do 31. 3. 2020 přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí a nemohu přiložit znalecký posudek, protože mi znalec sdělil, že v souvislosti se současnou situací nemůže znalecký posudek dokončit?

Daňovým subjektům podávajícím daňové přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí podle § 32 a § 33 zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákonné opatření o dani z nabytí nemovitých věcí“), a poplatníkům platícím daň z nabytí nemovitých věcí podle § 135 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“), nebo platícím daň z nabytí nemovitých věcí prostřednictvím zálohy podle § 44 zákonného opatření o dani z nabytí nemovitých věcí, jejíž splatnost nastane ve lhůtě pro podání daňového přiznání v období od 31. 3. 2020 do 30. 11. 2020, se promíjí pokuta podle § 250 odst. 1 daňového řádu za opožděné podání daňového přiznání, pokud bude daňové přiznání podáno do 31. 12. 2020, a dále se promíjí úrok z prodlení podle § 252 daňového řádu a úrok z posečkané částky podle § 157 daňového řádu na dani z nabytí nemovitých věcí nebo na záloze, jejímž prostřednictvím se tato daň platí, za podmínky, že dojde k úhradě daně z nabytí nemovitých věcí nebo zálohy na tuto daň nejpozději dne 31. 12. 2020.

V praxi to znamená, že poplatníkům, kteří podali v uplynulém období na katastrální úřad návrh na vklad listiny (resp. změnu vlastnických práv), na základě které dojde k nabytí vlastnického práva k nemovité věci, do katastru nemovitostí a vklad práva byl proveden v prosinci 2019, vzniká povinnost podat daňové přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí nejpozději do 31. 3. 2020 a v uvedené lhůtě daň zaplatit. Pokud tito poplatníci podají daňové přiznání a uhradí daň z nabytí nemovitých věcí nejpozději ve lhůtě do 31. 12. 2020, nebudou muset platit pokutu za pozdní podání přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí ani úrok z prodlení. Obdobně se postupuje v případech, kdy lhůta pro podání daňového přiznání a pro splatnost daně připadá na konec dalších měsíců v období od 31. 3. 2020 do 30. 11. 2020.

V případech, kdy si daňový subjekt požádá a bude mu povoleno posečkání na delší období než do dne 31. 12. 2020 z důvodů souvisejících se šířením viru SARS-CoV-2 a daňový subjekt v této lhůtě předmětné platební povinnosti neuhradí, ale uhradí je až později, bude mu prominut úrok z posečkané částky, pokud vznikl od 12. 3. 2020 do 31. 12. 2020. Zbylý úrok z posečkané částky lze prominout na základě individuální žádosti podle § 259b daňového řádu. Pokyn č. GFŘ-D-44 v návaznosti na pokyn č. GFŘ-D-21.

2.
Jak se stanoví lhůta pro podání daňového přiznání na dani z nabytí nemovitých věcí?

Daňové přiznání se podává do konce třetího měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž byl v katastru nemovitostí proveden vklad vlastnického práva k nemovité věci, práva stavby nebo změny spočívající v prodloužení doby, na kterou je toto právo zřízeno. Pokud je předmětem daně z nabytí nemovitých věcí nabytí vlastnického práva k nemovité věci neevidované v katastru nemovitostí, tak je povinnost podat daňové přiznání nejpozději do konce třetího měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž došlo k nabytí vlastnického práva k nemovité věci.