Daň z příjmů fyzických osob

2. 7. 2021

1.
Na jaké daňové subjekty dopadá Rozhodnutí o prominutí daně, příslušenství daně a zálohy na daň z důvodu mimořádné události zveřejněné dne 29. 6. 2021 ve Finančním zpravodaji 26/2021?

Rozhodnutí se týká daňových subjektů, které mají sídlo nebo místo pobytu na území správních obvodů obcí s rozšířenou působností Břeclav a Hodonín, pro něž byl s ohledem na mimořádnou událost – výskyt tornáda, hejtmanem Jihomoravského kraje od půlnoci 25. 6. 2021 vyhlášen stav nebezpečí. Dále se Rozhodnutí vztahuje i na daňové subjekty, které zde sice nemají sídlo ani místo pobytu, ale které vykonávají převážnou část své činnosti na území těchto správních obvodů za podmínky, že tuto skutečnost oznámí příslušnému správci daně.

2.
Jsem podnikatel – fyzická osoba s místem pobytu na Břeclavsku a v důsledku výskytu tornáda dne 24. 6. 2021 byly způsobeny škody na mém majetku. Protože jsem poplatníkem daně z příjmů fyzických osob, zajímalo by mne, zda jsou na této dani poskytované v souvislosti s touto živelní událostí nějaké úlevy.

V souvislosti s mimořádnou událostí – tornádem na Břeclavsku a Hodonínsku dne 24. 6. 2021 vydala ministryně financí Rozhodnutí o prominutí daně, příslušenství daně a zálohy na daň z důvodu mimořádné události (dále jen „Rozhodnutí“) zveřejněné dne 29. 6. 2021 ve Finančním zpravodaji 26/2021.

Podle tohoto Rozhodnutí se daňovým subjektům podávajícím daňové přiznání k dani z příjmů za zdaňovací období roku 2020 podle § 136 odst. 2 písm. b) daňového řádu, tj. s termínem pro podání 1. 7. 2021 (z důvodu podání daňového přiznání prostřednictvím poradce či podání daňového přiznání daňového subjektu s povinností účetní závěrky ověřené auditorem), které mají sídlo nebo místo pobytu na území správních obvodů obcí s rozšířenou působností Břeclav a Hodonín, pro něž byl s ohledem na mimořádnou událost – výskyt tornáda, hejtmanem Jihomoravského kraje od půlnoci 25. 6. 2021 vyhlášen stav nebezpečí, nebo které vykonávají převážnou část své činnosti na území těchto správních obvodů a tuto skutečnost oznámí příslušnému správci daně, promíjí

pokuta podle § 250 odst. 1 daňového řádu za opožděné podání daňového přiznání k dani příjmů za zdaňovací období roku 2020, za podmínky, že k podání daňového přiznání k dani z příjmů za zdaňovací období roku 2020 dojde nejpozději dne 31. 8. 2021,
úrok z prodlení podle § 252 daňového řádu a úrok z posečkané částky podle § 253 daňového řádu na dani z příjmů za zdaňovací období roku 2020 za podmínky, že dojde k úhradě daně z příjmů za zdaňovací období roku 2020 nejpozději dne 31. 8. 2021,
pokuta za neoznámení osvobozeného příjmu podle § 38w zákona o daních z příjmů vzniklá poplatníkům podávajícím daňové přiznání k dani z příjmů podle § 136 odst. 2 písm. b) daňového řádu, tj. do 1. 7. 2021 (z důvodu podání daňového přiznání prostřednictvím poradce či podání daňového přiznání daňového subjektu s povinností účetní závěrky ověřené auditorem) za nesplnění povinnosti podat oznámení o osvobozených příjmech za zdaňovací období roku 2020 podle § 38v zákona o daních z příjmů za podmínky, že oznámení dle § 38v bude podáno nejpozději dne 31. 8. 2021.

3.
Můj kamarád, bydlící v oblasti postižené tornádem, přišel o střechu nad hlavou a v současnosti řeší úklid. Daroval jsem mu starší, mnou již nepoužívaný, malý nákladní automobil v hodnotě cca 100 000 Kč. Jak můžeme z pohledu daní s tímto darem nakládat?

Ze znění § 4a písm. k) zákona o daních z příjmů vyplývá, že od daně z příjmů fyzických osob se osvobozuje bezúplatný příjem (dar) na humanitární nebo charitativní účel nebo z veřejné sbírky. Poskytnutý nákladní automobil je pro postiženého kamaráda příjem dle § 10 odst. 1 písm. n) zákona o daních z příjmů - bezúplatný příjem, který nemůže být osvobozen podle § 10 odst. 3 písm. c) bod 5 zákona o daních z příjmů, protože úhrn bezúplatného příjmu převyšuje částku 15 000 Kč. Nejedná se ani o bezúplatný příjem z veřejné sbírky, ale pokud budou z jeho strany splněny podmínky § 4a písm. k) zákona o daních z příjmů a auto bude použito na humanitární nebo charitativní účely, byla by výše uvedená částka u něj od daně z příjmů fyzických osob osvobozena. Použití na tyto účely musí být schopen prokázat. Humanitární pomoc je pomoc poskytovaná typicky v důsledku humanitárních krizí a reaguje na momentální nerovnováhu v oblasti základních potřeb pro život a je poskytována jen po dobu, kdy je daná země či oblast neschopná fungovat samostatně. Typickým příkladem jsou živly způsobující přírodní katastrofy (povodně, požáry, vichřice s rychlostí větru nad 75 km/h, zemětřesení…) a válečné konflikty. Základními cíli této pomoci je záchrana lidských životů, zajištění základních lidských potřeb (voda, jídlo), poskytnutí základní hygienické a zdravotnické péče. Od rozvojové pomoci se liší především krátkodobostí a řešením pouze bezprostředních rizik. Charitou se obvykle označují dobrovolné dobročinné akce na pomoc trpícím lidem, dětem, starým lidem, sociálně slabým, nemocným a podobně. V praxi může nabývat různých forem, peněžitými i věcnými dary počínaje až po práci vykonávanou zdarma pro nějakou dobročinnou, humanitární či charitativní organizaci.

Z pohledu dárce upozorňujeme, že se nejedná o poskytnuté bezúplatné plnění, které by splňovalo podmínky § 15 odst. 1 zákona o daních z příjmů, a které by bylo možné odečítat od základu daně.

4.
Můj rodinný dům byl poškozen čtvrtečním tornádem. Dům mám pojištěný a předpokládám plnění od pojišťovny. Budu muset tento příjem danit daní z příjmů fyzických osob?

Od daně z příjmů fyzických osob se podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona o daních z příjmů osvobozuje přijaté plnění z pojištění majetku nebo plnění z pojištění odpovědnosti za škodu. Plnění z pojištění není osvobozeno v případě, že by se jednalo o

náhradu za ztrátu příjmu,
náhradu za škodu způsobenou na majetku, který byl zahrnut do obchodního majetku pro výkon činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, v době vzniku škody,
náhradu za škodu způsobenou na majetku sloužícím v době vzniku škody k nájmu,
plnění z pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou v souvislosti s činností, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, poplatníka,
náhradu za škodu způsobenou poplatníkem v souvislosti s nájmem,

Pokud jste rodinný dům neměl v obchodním majetku pro dosahování příjmů ze samostatné činnosti dle § 7 zákona o daních z příjmů nebo pokud jste jej nepronajímal, tj., neměl příjmy dle § 9 zákona o daních z příjmů, bude plnění od pojišťovny od daně z příjmů fyzických osob osvobozeno.

5.
V televizi se hovoří o státní dotaci pro lidi postižené tornádem na Břeclavsku a Hodonínsku až do výše 2 mil. Kč. Po této živelní pohromě budu muset zbourat svůj dům a soused jej bude muset kompletně opravit. Bude se případná dotace od státu nějakým způsobem dotýkat našich daní?

Podle § 4 odst. 1 písm. u) zákona o daních z příjmů se od daně z příjmů fyzických osob osvobozuje dotace ze státního rozpočtu, z rozpočtu obce, kraje, státního fondu, Národního fondu, regionální rady regionu soudržnosti, podpora z Vinařského fondu, z přiděleného grantu nebo příspěvek ze státního rozpočtu, který je výdajem státního rozpočtu podle zákona upravujícího rozpočtová pravidla anebo dotace, grant a příspěvek z prostředků Evropské unie, na pořízení hmotného majetku, na jeho technické zhodnocení nebo na odstranění následků živelní pohromy, s výjimkou dotace a příspěvku, které jsou účtovány do příjmů nebo výnosů podle zákona upravujícího účetnictví. Za živelní pohromu se pro účely zákona o daních z příjmů považují nezaviněný požár a výbuch, blesk, vichřice s rychlostí větru nad 75 km/h, povodeň, záplava, krupobití, sesouvání půdy, sesuny půdy a skalní zřícení, pokud k nim nedošlo v souvislosti s průmyslovým nebo stavebním provozem, sesouvání nebo zřícení lavin a zemětřesení dosahující alespoň 4. stupně mezinárodní stupnice udávající makroseismické účinky zemětřesení. Výše škody musí být doložena posudkem pojišťovny, a to i v případě, že poplatník není pojištěn, nebo posudkem soudního znalce (§ 24 odst. 10 zákona o daních z příjmů). Podmínka vichřice byla čtvrtečním tornádem nepochybně splněna, proto se případná státní dotace, při splnění výše uvedených povinností, vašich daní nebude dotýkat a bude od daně z příjmů fyzických osob osvobozena.

6.
Jsem podnikatelem a čtvrteční tornádo mně poničilo skladovací halu a zničilo veškeré zásoby, přičemž skladovací halu budu muset opravit. Mohu si tyto ztráty uplatnit do daňových výdajů (vedu daňovou evidenci)?

Podle § 24 odst. 2 písm. l zákona o daních z příjmů jsou daňovým výdajem také škody vzniklé v důsledku živelních pohrom nebo škody způsobené podle potvrzení policie neznámým pachatelem anebo jako zvýšené výdaje v důsledku opatření stanovených zvláštními předpisy. Za živelní pohromu se pro účely zákona o daních z příjmů považují nezaviněný požár a výbuch, blesk, vichřice s rychlostí větru nad 75 km/h, povodeň, záplava, krupobití, sesouvání půdy, sesuny půdy a skalní zřícení, pokud k nim nedošlo v souvislosti s průmyslovým nebo stavebním provozem, sesouvání nebo zřícení lavin a zemětřesení dosahující alespoň 4. stupně mezinárodní stupnice udávající makroseismické účinky zemětřesení. Výše škody musí být doložena posudkem pojišťovny, a to i v případě, že poplatník není pojištěn, nebo posudkem soudního znalce (§ 24 odst. 10 zákona o daních z příjmů). Podmínka vichřice byla čtvrtečním tornádem nepochybně splněna. Protože vedete daňovou evidenci, předpokládáme, že nákup zásob máte již v daňových výdajích a tento nákup můžete v daňových výdajích ponechat. Na podkladě výše uvedeného můžete do daňových výdajů zanést i veškeré částky, vydané za opravy skladovací haly. Zároveň upozorňujeme, že k hodnotě vlastní práce se ani v takovýchto případech nepřihlíží.

7.
Moji rodiče byli postiženi čtvrtečním tornádem a zřejmě budou muset nechat zbourat svůj rodinný domek. Chtěl bych jim významnou částkou (více než milionem Kč) přispět na vybudování nového bydlení. Oba rodiče jsou již v důchodu. Mohl by se výše uvedený příspěvek dotknout jejich daní (zdaňují příjem z pronájmu pozemků)?

Vámi poskytnutý peněžní příspěvek (dar) je bezúplatný příjem dle § 10 odst. 1 písm. n) zákona o daních z příjmů. Protože tento bezúplatný příjem obdrželi od svého dítěte, tj., od příbuzného v řadě přímé, jedná se u nich o osvobozený příjem podle § 10 odst. 3 písm. c) bod 1 zákona o daních z příjmů a rodiče budou mít ke zdanění i za rok 2021 pouze případný příjem z nájmu pozemků dle § 9 zákona o daních z příjmů.

Z pohledu dárce upozorňujeme, že se nejedná o poskytnuté bezúplatné plnění, které by splňovalo podmínky § 15 odst. 1 zákona o daních z příjmů a které by bylo možné odečítat od základu daně.

8.
Úřad práce nabízí výplatu dávky mimořádné okamžité pomoci lidem poškozeným tornádem na Břeclavsku a Hodonínsku až do výše 57 900 Kč. Bude nutno tento příspěvek zdaňovat nebo je tato částka osvobozena?

Jedná se o příspěvek poskytnutý podle zákona č. 111/2006 Sb., zákon o pomoci v hmotné nouzi. Podle § 4 odst. 1 písm. c) tohoto zákona se jedná o mimořádnou okamžitou pomoc, o kterou si musí lidé sami požádat. Požádat si může osoba, kterou postihla mimořádná událost a požádat si mohou jak vlastníci poničených nemovitých věcí, tak i osoby, které postiženou nemovitou věc užívají na podkladě nájemní/podnájemní smlouvy. Podle § 2 odst. 4 tohoto zákona může být za osobu v hmotné nouzi považována též osoba, kterou postihne vážná mimořádná událost a její celkové sociální a majetkové poměry jsou takové, že jí neumožňují překonat nepříznivou situaci vlastními silami. Za vážnou mimořádnou událost se považuje zejména živelní pohroma (například povodeň, vichřice a vyšší stupně větrné pohromy, zemětřesení). Z pohledu zákona o daních z příjmů se jedná o dávku pomoci v hmotné nouzi, tj. osvobozený příjem podle § 4 odst. 1 písm. i) zákona o daních z příjmů, který se neuvádí do zdanitelných příjmů.

9.
V existujících rozhodnutích o posečkání bývá podmínka, že daňový subjekt bude ostatní své daňové povinnosti plnit řádně a včas. Pokud DS využije možnosti dané generálním pardonem a podá DAP DPFO až v termínu do 31. 8. 2021, porušil podmínky rozhodnutí o posečkání?

Nikoliv. V případě, kdy je podmínkou pro přiznání jiného „benefitu“ (v daném případě posečkání úhrady daně) splnění povinnosti, která je sama o sobě předmětem generálního pardonu, pak její splnění je vyhodnocováno až v okamžiku uplynutí lhůty pro její splnění dané generálním pardonem. Pokud budou splněny podmínky generálního pardonu, potom nebudou porušeny podmínky posečkání (týkající se včasného splnění povinnosti, které jsou předmětem generálního pardonu).