Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Zajišťovací příkazy byly v pořádku, úředníci chybu neudělali, říká nová šéfka finančního ředitelství Richterová

5. 2. 2019

Autor: Markéta Řeháková, Martin Ťopek | Zdroj: Hospodářské noviny | Datum: 5. 2. 2019

* Daňoví úředníci čelí kritice, že v uplynulých letech nadužívali zajišťovací příkazy, kterými mohou obstavit majetek firmy. Zatímco v roce 2011 použili toto opatření 109krát, v roce 2015, po nástupu vašeho předchůdce Martina Janečka do funkce, jich vystavili 1605. Bylo na tom něco špatně?
Na vystavování zajišťovacích příkazů? Ty existují tak dlouho, jako existuje daňový řád. Institut zajišťovacích příkazů byl vždy daný zákonem, a proto jsme ho také vždy využívali.

* To sice ano, ale u menšího počtu případů.
To je dáno tím, že nyní máme více analytických dat. Předtím nám rozklíčování daňového podvodu trvalo strašně dlouho a neměli jsme navazující informace. Nyní je získáváme díky kontrolnímu hlášení, vybíhají nám z toho i nesrovnalosti u daňových odvodů. Proto se podle mě intenzita zajišťovacích příkazů zvýšila (povinnost zasílat kontrolní hlášení mají podnikatelé od roku 2016, slouží k ověření správně odvedené DPH, pozn. redakce).

* Určitě jste sledovala některé kauzy, které proběhly médii, včetně Hospodářských novin. Soudy v několika případech zajišťovací příkazy zrušily a označily za neoprávněné. Bylo na postupu kontrolorů něco špatně?
Špatně tam nebylo nic. To postihování firem a podmínky, na koho uvalit zajišťovací příkaz, se vyvíjely. V počátcích jsme je možná nevydávali v takovém množství.

* Myslíte si, že metodika, podle které úředníci zajišťovací příkazy vydávali, byla správná?
Myslím si, že metodiku tady zpracovávali pracovníci, kteří ji považovali za správnou.

* Kvůli chybně vydaným zajišťovacím příkazům vás teď čekají žaloby o miliony korun. Například opavská společnost FAU, která vyhrála spor s Finanční správou v roce 2017, požaduje 92 milionů korun.
No čekají, čekají, samozřejmě.

* Metodiku, o které se bavíme, nyní Finanční správa už podruhé mění. Poprvé ji po kritice nechal přepracovat Martin Janeček na konci roku 2017. Neznamená to, že z nějakého důvodu nefungovala správně?
Je to dané soudní judikaturou a rozhodováním Nejvyššího správního soudu. Musíme počkat, jak na to soudy budou nebo nebudou nahlížet. Znovu říkám, že v zákoně o dani z přidané hodnoty máme instituty, ze kterých jsme vyvozovali, že zajišťovací příkaz v nějakém okamžiku vydat můžeme. Jestli to bylo správné, musí říci soud. Asi to v některých případech správně nebylo, když nám to zrušily. Statistika prohraných a vyhraných případů je ale stále v náš prospěch.

* Nezpochybňujeme, že zajišťovací příkaz je důležitý nástroj. Úředníci by ho však měli užívat jen ve výjimečných případech, když neexistuje jiný způsob, jak daň vymoci. Podle statistik to ale spíš vypadá, že ho finanční úřady nadužívaly. Je to tak?
Samozřejmě že v tom počtu to tak může být vnímáno. Faktem ale je, že zajišťovací příkaz vydáváme ještě před samotným vyměřením daně. Jedna věc je, že my sice možná prohrajeme u soudu zajišťovací příkaz, ale vyměříme daň, a tam jsme úspěšní. O tom už nikdo nepíše.

* My se bavíme o tom, že je tady řada neoprávněně zlikvidovaných firem, kterým Finanční správa obstavila majetek a znemožnila podnikání.
To řeší zákon o náhradě škody.

* To znamená, že to zaplatí daňoví poplatníci. Nebudete se domáhat odpovědnosti na konkrétních úřednících?
Nevím, proč se na to ptáte mě.

* Protože v tom můžete být aktivní.
Ale na základě jakého nástroje?

* Nemáte nástroj, jak se domoci odpovědnosti úředníka, když vydal zajišťovací příkaz neoprávněně, a způsobil tak podnikatelům škodu, kterou musí stát zaplatit?
My nemáme žádnou zákonnou odpovědnost. Úředník při své práci nic neporušil. Neumím si představit, že bychom měli každého pracovníka trestat za to, že jeho případ skončil u soudu a že jsme ho prohráli. To je trošku nemyslitelné. Postup úředníka při kontrole je daný zákonem, který je pouze obecný. Může se stát, že máme na situaci jistý náhled, který soud nakonec svým rozhodnutím upřesní.

* Podle vás tedy neexistuje možnost, jak pracovníky Finanční správy přimět k odpovědnosti za chybná rozhodnutí?
Nevím o tom. Jedině že bychom tomu pracovníkovi prokázali, že to udělal opravdu vědomě. Ale to už je věcí trestního řízení.

* Do funkce nastupujete s pověstí dobré manažerky. Podle ministryně financí Aleny Schillerové díky vašemu působení v čele finančního úřadu hlavního města přestala být Praha takzvaně daňovým rájem. Co se vám tehdy podařilo?
Zavolala jsem si tým finančního úřadu a nastavila pravidla, která jsme začali uplatňovat a hlavně kontrolovat. Navýšili jsme počet kontrol, zintenzivnili je a lépe zacílili, soustředili jsme se zejména na virtuální sídla firem. Také jsme zřídili pracoviště mimo Prahu, protože v hlavním městě máme nedostatek zaměstnanců.

* Budete teď postupovat podobně?
Manažerská činnost je na GFŘ úplně stejná jako na kterémkoli jiném úřadě. Řídit, vést, kontrolovat. To jsou tři základní atributy. Potřebujeme zmonitorovat, jak finanční úřady svou činnost vykonávají, a sjednotit ji. Abychom ji opravdu řídili z GFŘ, zejména pokud jde o kontroly.

* Jak se kontroly změní?
V první řadě je důležité lépe kontroly zacílit. Abychom obtěžovali skutečně jen ty subjekty, u kterých jsou nejasnosti, nespolupracují se správcem daně nebo vykazují znaky podvodného jednání. Ráda bych také pokračovala v celostátních kontrolách, jako jsme to udělali nedávno například s Airbnb. Veřejnost jsme dopředu upozornili, že máme data od této společnosti, a vyzvali jsme podnikatele, aby si zpětně podali daňová přiznání. Potom jsme začali kontrolovat (Finanční správa kontrolovala pronajímatele bytů přes on-line platformu Airbnb a řidiče alternativní taxislužby Uber loni v srpnu, mnoho z nich nedanilo své příjmy; kolik peněz úředníci vybrali, však neuvedla, pozn. redakce).

* Plánujete podobné akce dělat ve více oblastech a častěji?
Tak nějak. Nevím, jestli častěji. Uvidíme podle našich kapacit. Máme nedostatek pracovníků.

* Jak si představujete do budoucna vztah mezi správcem daně a daňovým poplatníkem? Například v Německu nebo ve Velké Británii mají podnikatelé možnost obracet se na Finanční správu a konzultovat s ní své problémy.
Cílový stav samozřejmě je jako v Německu a v dalších západních zemích. Musíte ale vzít v úvahu i to, že v Německu je neplacení daní trestným činem. U nás je krácení daňové povinnosti méně závažnou trestnou činností, která se ve většině případů překlápí na daňový podvod. Tomu odpovídá i to měřítko. Německá veřejnost bere placení daní jako povinnost a čest, že může přispívat státu.

* Mohou to tak lidé vnímat i v Česku?
Myslím si, že na to nejsme připraveni. Jsou to pozůstatky minulého režimu. Přiznat se k placení daní je u nás spíš ostuda. Zažíváme to například při odměňování právnických firem, které dosahují největších odvodů. Většinou nechtějí zveřejnit ani své jméno. Nikdo tady moc nechce, aby veřejnost vnímala, jak vysoké daně platí. Podle mě teď bude velká úloha státu a škol, aby další generace říkala, že platit daně je povinnost a běžná záležitost, která patří do civilizovaného světa.

* Co pro to uděláte?
Domluvili jsme se, že od září zahájíme projekt Daně do škol. Budeme aktivně vystupovat na základních i středních školách. Snažíme se středoškoláky vtahovat do činnosti Finanční správy, zveme je na dražby, vysvětlujeme, jak probíhá například exekuční řízení.

* Podnikatelé mají možnost odečíst si od základu daně z příjmů náklady na vědu a výzkum. Vláda je tak chce motivovat, aby například pracovali na výrobcích s vyšší přidanou hodnotou. Mnoho firem se ale kvůli odpočtům dostalo do sporů s Finanční správou, která jim je neuznala a požadovala doplacení daně. Často se tak stalo kvůli formálním chybám v projektu. Úředníci se vůbec nezabývali tím, jestli firma skutečně něco vyvinula. Proč?
Je fakt, že v uplynulých letech kontroloři v řadě případů odpočet zamítli kvůli nedostatkům v projektu a dál už nešli. Postupovali oprávněně, protože v zákoně bylo jednoznačně taxativně uvedeno, že předtím, než bude podnikatel čerpat prostředky na vědu a výzkum, musí mít sepsaný projekt. Kontrola má dvě oblasti, jedna je splnění náležitostí projektu výzkumu a vývoje a druhá je oprávněnost uplatnění výdajů, které jsou zahrnovány do odpočtu.

* Těsně před schválením je nový daňový balíček, který tyto problémy ošetřuje. Podnikatelé už nebudou nově muset předkládat projekt Finanční správě před tím, než výzkum zahájí, ale až na konci účetního období spolu s daňovým přiznáním. To znamená, že by se měli vyhnout formálním chybám způsobeným tím, že výzkum postupoval jinak, než předpokládali při předložení projektu. Jak budou finanční úředníci postupovat nyní?
Shodli jsme se, že nebudeme dělat kobercové nálety na vědu a výzkum. Ve většině případů to budeme dělat během jiné kontroly, například příjmové. Také když budeme mít podezření, že opravdu došlo k nějakému podvodnému jednání. Důležité je, že soudní praxe ukázala, že my jako pracovníci finančních úřadů nejsme oprávnění hodnotit, jestli podnikatel skutečně vědu a výzkum dělal, nebo ne. Musíme si vždycky najímat znalce a to není žádná levná záležitost. I důsledkem toho už kontroly nebudou probíhat v takové šíři a míře.

* V uplynulých letech jste dělali kobercové nálety na vědu a výzkum?
On to nebyl kobercový nálet. Byly to celostátní akce přímo zaměřené na tuto oblast. Myslím, že v roce 2016 se zpracovala určitá metodika, která řekla, že máme kontroly dělat tímto způsobem.

* Kdo rozhodl, že kontroly na vědu a výzkum budou tak četné?
To já neumím říct. Když jsem byla na finančním úřadě, dostali jsme určité kvóty nebo nějakou ne kvótu, ale nějaké vymezení, že máme provést určité kontroly.

* Číselné vymezení?
Někdy číselné, někdy přímo už na konkrétní subjekt. My máme k dispozici data, která si umíme analyzovat, a když z nich vyplývalo, že je to nestandardní, že by například organizace nemohla provádět konkrétní výzkum, protože měla úplně jiný účel, udělali jsme kontrolu.

* Díky nové úpravě zákona by nemělo často docházet k formálním chybám v projektech. Více bude záležet na přístupu finančních úředníků. Pokud neuznají daňový odpočet, mělo by to být kvůli tomu, že firma skutečně výzkum a vývoj nedělala. Některé firmy jsou ale už dnes ve sporu s Finanční správou, protože podle úředníků nic nového nevyvíjely. Správci daně postrádali takzvaný ocenitelný prvek novosti. Co to je?
To jsme si právě chtěli definovat. My jsme svým způsobem dosud identifikovali ten ocenitelný prvek novosti každý podle svých schopností nebo rozsahu znalostí. Teď už to bude muset posoudit znalec z Technologické agentury České republiky.

* Takže jasná definice toho, co je ocenitelný prvek novosti, neexistuje?
Není jasně definována. Je to na rozhodnutí správce daně. Soud ale judikoval, že ten opravdu nemá takové kompetence, aby to mohl posoudit.

* Jak bude spolupráce se znalcem vypadat?
Naši pracovníci situaci nějakým způsobem zhodnotí a potom přizvou znalce. Neumím to teď přesně definovat. Opravdu ale nesměřujeme k tomu, že věda a výzkum bude to, na co zaměříme kontroly. V minulosti to možná bylo nějakým hromadným způsobem kontrolováno, protože to bylo jednoduché. Většina firem projekt podcenila a to se ukázalo jako problém. Většinou to skončilo tak, že na porovnání prvku novosti vlastně ani nedošlo.

* Podnikatelé často nevědí, jak dokázat správci daně, že skutečně vyvíjeli něco nového. Stačí předložit například jeden papír, nebo delší zprávu? Jak moc detailní má být popis projektu?
Podnikatel musí sám popsat, čím přispěl, v čem je ta novost, v čem je inovace. Museli bychom jít případ od případu. Nevylučuju, že v minulosti došlo k nějakým excesům. Soudní praxe to narovnala. Vždycky je to na daňovém subjektu, aby prokázal, co má. Pak jde o vzájemnou komunikaci mezi ním a kontrolorem.

* Ta komunikace se zlepší?
Musí se zlepšit. Že má komunikace v průběhu daňové kontroly probíhat, je běžná praxe.

* Když teď nechcete cílit na vědu a výzkum, na co se zaměříte?
Na všechno ostatní. DPH, daně z příjmů, běžná kontrolní činnost. Budeme se zaměřovat na nějaké celostátní akce, dejme tomu sdílené ubytování, taxikáři, utajování tržeb a data z EET. Data máme dneska k dispozici a jde jen o to, provést analýzu. Podle mě je opravdu důležité, abychom vedli kontroly cíleně. Ve své podstatě si ani nemyslím, že máme čas a kapacitu na preventivní kontroly.

 


ŘEHÁKOVÁ, Markéta a ŤOPEK, Martin. Zajišťovací příkazy byly v pořádku. Hospodářské Noviny 5. 2. 2019. s. 10. ISSN 0862-9587.