Finanční správa České republiky

Přejít k obsahu  Přejít k hlavnímu menu

Začínáte podnikat?

Máte v ruce čerstvý živnostenský list nebo jiné oprávnění k podnikání? Nebo jste se nechal nově zapsat do Obchodního rejstříku?

V tom případě právě pro Vás máme odpovědi na několik základních otázek, které Vás možná tíží v souvislosti s nadcházejícími daňovými povinnostmi.

KDO JE TO „DAŇOVÝ SUBJEKT“?

kdo

Každý, komu vzniká povinnost platit jakoukoliv daň, je tzv. daňovým subjektem. Podle toho, o kterou daň se jedná, je to buď poplatník (například daně z příjmů fyzických nebo právnických osob) nebo plátce (například daně z přidané hodnoty a nebo daně z příjmů ze závislé činnosti, pokud je zaměstnavatelem).

Daňovým subjektem může být jak osoba fyzická, tak osoba právnická – viz Občanský zákoník.

MUSÍM SE NA FINANČNÍM ÚŘADĚ REGISTROVAT? KDY, KDE A JAK?

registrační povinnost

Ano, jako podnikatel se musíte (až na některé výjimky) registrovat k jednotlivým daním vždy.

Obecná pravidla pro registraci najdete v daňovém řádu (§ 125 až 131). Další konkrétní podmínky vzniku registrační povinnosti stanoví zvláštní daňové zákony.

U daní z příjmů (§ 39 až § 39b zákona o daních z příjmů) musíte podat přihlášku k registraci:

  • jako fyzická osoba (tzn. podnikající pod svým vlastním jménem) do 15 dnů ode dne, kdy jste začal vykonávat činnost, která je zdrojem příjmů ze samostatné činnosti, nebo jste přijal příjem ze samostatné činnosti. Tato povinnost Vám nevzniká jen tehdy, pokud máte pouze příjmy, které nejsou předmětem daně, jsou osvobozené od daně nebo je z nich daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně. Ostatních příjmů, jako jsou například příjmy z nájmu, se tato povinnost rovněž netýká.

  • jako právnická osoba (tzn. podnikající například jako s.r.o.) do 15 dnů od svého vzniku. Totéž platí i v souvislosti se vznikem stálé provozovny a u zahraničního subjektu, který začal vykonávat činnost na území ČR, nebo ze zdejších zdrojů přijal příjmy, nebo obdržel povolení v tuzemsku vykonávat činnost, která je zdrojem příjmů. Povinnost podat přihlášku nevzniká za stejných podmínek jako v bodě výše.

  • jako zaměstnavateli do 8 dnů ode dne, kdy Vám vznikla povinnost vykonávat zákonem stanovené úkony plátce daně. Totéž platí i pro plátcovu pokladnu.

KDE SE PODÁVÁ PŘIHLÁŠKA K REGISTRACI?

kde

Přihlášku k registraci jste povinen podat u svého věcně a místně příslušného správce daně, tj. na příslušném finančním úřadě, resp. územním pracovišti.

Určení místní příslušnosti daňového subjektu ke správci daně se převážně řídí:

  • u fyzické osoby místem trvalého pobytu,
  • u právnické osoby sídlem zapsaným v Obchodním rejstříku.

Do jisté míry je splnění této povinnosti usnadněno Centrálním registračním místem. Najdete ho na živnostenském úřadě a můžete si tak hned při založení živnosti na jednom místě vyřídit další povinnosti, které provází vstup do podnikání vůči finančnímu úřadu, okresní správě sociálního zabezpečení, úřadu práce a zdravotní pojišťovně. Ulehčení splnění těchto povinností napomáhá i možnost využití kontaktního místa veřejné správy - Czech POINTU.

CO JE TO DAŇOVÉ IDENTIFIKAČNÍ ČÍSLO?

DIČ

Hned na samém začátku registrace Vám přidělí správce daně tzv. daňové identifikační číslo. Daňové identifikační číslo obsahuje kód „CZ“ a rodné číslo (u fyzické osoby) nebo identifikační číslo (u právnické osoby). Ve výjimečných případech přiděluje správce daně vlastní identifikátor.

Daňové identifikační číslo jste poté povinen uvádět při styku se správcem daně ve všech případech, které se týkají daně, ke které byl registrován.

JAK SE REGISTROVAT K DANI Z PŘIDANÉ HODNOTY?

otázky Registrace k dani z přidané hodnoty je nezbytnou podmínkou pro to, abyste se stal plátcem daně z přidané hodnoty (§ 94 a § 94a; § 6 až 6f zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty).

Zákon o dani z přidané hodnoty rozlišuje:
  1. povinnou registraci plátce, kdy je nutné podat přihlášku k registraci do 15 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém jste překročila stanovený obrat 1 milion korundobrovolnou registraci plátce
  2. dobrovolnou registraci plátce

Přihlášku k registraci a oznámení o změně registračních údajů podává budoucí plátce daně pouze elektronicky na elektronickou adresu podatelny zveřejněnou správcem daně.
Jedním z povinných údajů v přihlášce k registraci k DPH je také uvedení všech vlastních bankovních účtů, které jsou používány pro podnikání s určením, které účty mají být zveřejněny (§ 98 písm. d) zákona o dani z přidané hodnoty).

JAK SE ČINÍ PODÁNÍ VŮČI FINANČNÍMU ÚŘADU?

jak

Obecně pro všechna podání platí, že je lze učinit písemně, ústně do protokolu nebo elektronicky - datovou zprávou. To lze prostřednictvím aplikace Elektronická podání pro Finanční správu, která je dostupná na www.daneelektronicky.cz nebo přes datovou schránku. Formáty a struktury datových zpráv, které je způsobilý správce daně přijmout, jsou zveřejněny spolu s dalšími údaji pro elektronická podání, na úřední desce.

Písemná podání a podání ústně do protokolu musí být vlastnoručně podepsána buď subjektem samotným, nebo osobou jím pověřenou nebo zplnomocněnou (§ 24 až 30 daňového řádu). Z každého podání musí být vždy zřejmé, kdo je činí, čeho se podání týká a co se navrhuje.

Pro podání činěná vůči správci daně je typické, že se využívá zejména forma předepsaného tiskopisu. Lze použít i tiskopis, vytištěný na počítačové tiskárně, který má údaje, obsah i uspořádání údajů shodné s příslušným tiskopisem. Přihlášku k registraci, oznámení o změně registračních údajů, řádné daňové tvrzení nebo dodatečné daňové tvrzení lze podat jen na takovém (i elektronickém) tiskopise.

Elektronicky lze podat podání i bez uznávaného elektronického podpisu, pokud je toto podání do 5 dnů ode dne, kdy došlo správci daně, potvrzeno tzv. e-tiskopisem nebo opakováno písemně s podpisem, ústně do protokolu nebo datovou zprávou. Ta musí být podepsaná uznávaným elektronickým podpisem, případně odeslaná prostřednictvím datové schránky nebo s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky.

Tato lhůta je propadná, neboli prekluzivní, a je dobré také vědět, že tuto lhůtu nelze prodloužit ani navrátit v předešlý stav.

Pokud má daňový subjekt nebo jeho zástupce zpřístupněnou datovou schránku nebo zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, je povinen vybraná podání podávat pouze elektronicky - datovou zprávou ve formátu a struktuře zveřejněné správcem. Zde nelze využít e-tiskopis.

V této souvislosti je nutné upozornit i na pokutu, kterou může správce daně uložit v případě, že jste povinen podávat elektronicky a Vy namísto toho podáte papírově (§ 247a daňového řádu).
Podání vůči finančnímu úřadu řeší § 70 až 73 daňového řádu.

JAK MÁM ZDAŇOVAT PŘÍJMY, JESTLIŽE MOJE PODNIKÁNÍ PŘESAHUJE HRANICE ČESKÉ REPUBLIKY?

Jste daňovým rezidentem nebo nerezidentem?

Tohle zjištění je pro Vás zásadní, neboť určuje, jaké příjmy budete v ČR zdaňovat.

A) Vztah se státem, se kterým není v účinnosti „Smlouva o zamezení dvojího zdanění (dále jen SZDZ)

  • jste-li fyzická osoba pak je podstatné, v kterém státě máte bydliště pro daňové účely, resp. stálý byt za okolností, z nichž lze usuzovat na Váš úmysl trvale se v tomto bytě zdržovat. Stálým bytem se rozumí byt, který je Vám kdykoliv k dispozici, ať již vlastní či pronajatý. Nelze-li určit daňová rezidence dle tohoto kritéria, například pokud máte stálý byt v obou zemích, pak jste považován za rezidenta ČR, pokud zde pobýváte alespoň 183 dnů v příslušném kalendářním roce, a to souvisle nebo v několika obdobích,
  • pro právnické osoby platí, že jsou daňovými rezidenty České republiky, pokud mají na území ČR své sídlo nebo místo svého vedení, kterým se rozumí adresa místa, ze kterého je poplatník řízen (dále jen „sídlo“). Pokud je poplatník, který není právnickou osobou, založen nebo zřízen podle právních předpisů České republiky, má se za to, že má na území České republiky sídlo.

B) Vztah se státem, se kterým má ČR v účinnosti SZDZ (seznam smluv MFČR),

  • jste-li fyzická osoba, určuje se daňové rezidenství zejména dle kritérií uvedených v čl. 4 předmětné SZDZ. Tato kritéria se posuzují postupně v pořadí, ve kterém jsou v SZDZ uvedena. Většinou jsou následující:
    - stálý byt (jakákoliv forma bydlení, důležitý je úmysl dlouhodobosti)
    - středisko životních zájmů (úzké hospodářské a osobní vazby)
    - obvyklé zdržování se
    - státní občanství
    - vzájemná dohoda mezi smluvními státy
  • pro právnické osoby je pro určení daňové rezidence zásadní, kde má osoba své sídlo, resp. místo svého vedení.

Jaké máte povinnosti jako daňový rezident?

Obecně platí, že v zemi daňové rezidence máte tzv. neomezenou daňovou povinnost, tj. jste-li rezidentem ČR, máte povinnost v daňovém přiznání uvést a zdanit Vaše celosvětové příjmy, přičemž případné daně zaplacené v zahraničí se zohlední metodou vyloučení dvojího zdanění dle příslušné SZDZ a zákona o daních z příjmů (§ 38f zákona o daních z příjmů).

Pokud jakožto daňový rezident ČR pobíráte příjmy ze zahraničního státu, se kterým není v účinnosti smlouva o zamezení dvojího zdanění, vyloučení dvojího zdanění není možné a přichází v úvahu pouze možnost zmírnění dvojího zdanění prostřednictvím využití ustanovení zákona o daních z příjmů (§ 6 odst. 13 a § 24 odst. 2 zákona o daních z příjmů).

Jaké máte povinnosti jako daňových nerezident s příjmy ze zdrojů na území ČR?

Jste-li nerezidentem ČR, máte povinnost tu zdaňovat pouze příjmy tzv. se zdrojem na území ČR, tedy ty, které jsou vymezeny v zákoně o daních z příjmů (§ 22 zákona o daních z příjmů). Nadto jste-li rezident státu, s nímž má ČR uzavřenou SZDZ, pak je možné, že ani tyto příjmy v ČR danit nebudete, nebo je budete danit nižší sazbou daně, ale to záleží na konkrétním znění SZDZ.

Kde mám jako daňový nerezident svého správce daně?

Místní příslušnost správce daně stanoví pro fyzické i právnické osoby daňový řád (§ 13 odst. 1 daňového řádu). Rozhodující je místo pobytu u fyzické osoby a u právnické osoby je to její sídlo, resp. adresa, pod kterou je vedena v obchodním nebo obdobném veřejném rejstříku.

Pokud nelze místní příslušnost určit podle zmíněného ustanovení daňového řádu, například z důvodu, že

  • zahraniční fyzická osoba v ČR nemá žádnou adresu pobytu ani nelze určit místo jejího obvyklého zdržování nebo
  • zahraniční právnická osoba nemá v ČR žádnou adresu sídla a nevznikla jí v ČR ani stálá provozovna ve smyslu § 22 odst. 2 zákona o daních z příjmů a čl. 5 SZDZ, což by umožnilo, aby se místně příslušný správce daně určil dle místa, kde se taková stálá provozovna nachází (nicméně pro určení místní příslušnosti tímto způsobem by v ČR musela být pouze jedna stálá provozovna dané právnické osoby),

je místně příslušným správcem daně Finanční úřad pro hlavní město Prahu, Územní pracoviště pro Prahu 1 (§ 12 odst. 1 zákona č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky).

Aplikační služby