Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

07/26.01.05

26. 1. 2005

Problematika poukázek na nepeněžní plnění poskytovaných zaměstnavatelem

Předkládá:
Ing. Dana Trezziová, daňová poradkyně, č. osvědčení 7

 

1. Úvod

Tento příspěvek se zabývá charakterem poukázek na služby a jiná plnění, které poskytuje zaměstnavatel zaměstnanci, pro účely ošetření příjmů z pohledu daně z příjmů. Zejména se jedná o případ, kdy jsou tyto poukázky vystavovány v určité hodnotě na daný účel.

Např. v souladu s § 6 odst. 9 písm. d) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "ZDP") jsou od daně osvobozena nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnancům pro určité vymezené účely, jsou-li poskytovaná z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění, resp. na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů.

Cílem tohoto příspěvku je odstranit výkladovou neujasněnost toho, zda se v případě poukázek poskytovaných zaměstnanci v určité hodnotě např. na závodní stravování, na kulturní pořady, sportovní akce či na zahraniční rekreace jedná o plnění nepeněžní formou v souladu s § 3 odst. 8 vyhlášky č. 114/2002, o fondu kulturních a sociálních potřeb.

2. Popis problematiky

 
V souladu s § 6 odst. 9 písm. d) ZDP jsou od daně osvobozena nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnancům ve formě možnosti používat rekreační, zdravotnická a vzdělávací zařízení, předškolní zařízení, závodní knihovny, tělovýchovná a sportovní zařízení nebo ve formě příspěvku na kulturní pořady a sportovní akce, jsou-li poskytovaná z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění, resp. na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů.

Pokud zaměstnavatel poskytne zaměstnanci poukázky na plnění pro účely vymezené v § 6 odst. 9 písm. d) ZDP, představují tyto poukázky možnost zaměstnance využít určitého druhu služeb či plnění nepeněžního charakteru. V tomto případě hradí zaměstnavatel vstupenky na kulturní pořad či sportovní akci, použití sportovního či rekreačního zařízení, poskytnutí zájezdu cestovní kanceláří, ať už přímo poskytovateli plnění či služeb nebo zprostředkovaně (prostřednictvím emitenta poukázek).

Domníváme se, že v případě poukázek na služby a jiná plnění poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci na přesně vymezené účely (např. odběr vstupenky na kulturní či sportovní pořady, možnost návštěvy vzdělávacího či zdravotnického zařízení, odběr zájezdu) nelze diferencovat mezi pojmy "nepeněžní plnění", tak jak je obsaženo v § 6 odst. 9 písm. d) ZDP a "plnění nepeněžní formou" v souladu s § 3 odst. 8 vyhlášky č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb. Skutečnost, že na poukázce je vyznačena její hodnota, je dle našeho názoru pouze podstatná z hlediska ocenění poskytnutých služeb či plnění, nikoliv z hlediska charakteru poukázky.

Podpůrným argumentem pro navrhovaný postup je rovněž skutečnost, že jednou z možných forem poukázek jsou stravenky, tedy poukázky k odběru jednoho hlavního jídla vydané v určité nominální hodnotě. Tyto stravenky jsou dle současného názoru odborné veřejnosti považovány za možnou formu příspěvku na stravování poskytovaného z fondu kulturních a sociálních potřeb dle § 7 zmíněné vyhlášky č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb. Jelikož pak tato vyhláška v § 3 odst. 8 stanoví druhy příspěvků z fondu, pro něž není závazná nepeněžní forma, a příspěvek na stravování mezi tyto výjimky nepatří, je jednoznačné, že stravenky jsou považovány za "plnění nepeněžní formou" tak, jak je chápe § 3 odst. 8 vyhlášky o fondu kulturních a sociálních potřeb. Dle našeho názoru pak nelze diferencovat mezi stravenkami a ostatními typy poukázek.

Z výše uvedeného tedy dovozujeme, že poukázky na služby a jiná plnění poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci, v jejichž případě se jedná o nepeněžní plnění podle výše zmíněného ustanovení ZDP, musí být rovněž považovány za plnění nepeněžní formou podle vyhlášky o fondu kulturních a sociálních potřeb. Na základě této skutečnosti pak jednoznačně lze dovodit, že poskytování plnění z fondu kulturních a sociálních potřeb ve formě poukázek je plně v souladu s vyhláškou č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb.

3. Návrh řešení

Pro odstranění výkladových nejasností ve vztahu k charakteru poukázek na přesně vymezený účel s vyznačenou hodnotou (např. na odběr vstupenky na kulturní pořad či sportovní akci, na odběr zájezdu, na použití tělovýchovného či sportovního zařízení apod.) poskytovaných zaměstnavatelem zaměstnanci navrhujeme sjednocení výkladu v tom smyslu, že účelově vymezené poukázky s vyznačenou hodnotou představují plnění nepeněžní formou v souladu s § 3 odst. 8 vyhlášky č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb.

4. Závěr

Po projednání tohoto přípěvku v Koordinačním výboru doporučuji přijaté závěry vhodným způsobem publikovat.

Stanovisko MF :

Souhlasné stanovisko s návrhem předkladatele.

 

V Praze dne 17.února 2005

 

Ing. Yvona L e g i e r s k á
náměstkyně ministra financí