Finanční správa České republiky

Přejít k obsahu  Přejít k hlavnímu menu

Obecné informace

Zákon

Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o účetnictví), stanoví rozsah a způsob vedení účetnictví, požadavky na jeho průkaznost a podmínky předávání účetních záznamů pro potřeby státu.

Účetní jednotky

Účetní jednotky vymezené zákonem o účetnictví jsou

  1. právnické osoby, které mají sídlo na území České republiky,
  2. zahraniční právnické osoby a zahraniční jednotky, které jsou podle právního řádu, podle kterého jsou založeny nebo zřízeny, účetní jednotkou nebo jsou povinny vést účetnictví, pokud na území České republiky podnikají nebo provozují jinou činnost podle zvláštních právních předpisů,
  3. organizační složky státu,
  4. fyzické osoby, které jsou jako podnikatelé zapsány v obchodním rejstříku,
  5. ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli, pokud jejich obrat podle zákona o dani z přidané hodnoty, včetně plnění osvobozených od této daně, jež nejsou součástí obratu, v rámci jejich podnikatelské činnosti přesáhl za bezprostředně předcházející kalendářní rok částku 25 000 000 Kč, a to od prvního dne kalendářního roku,
  6. ostatní fyzické osoby, které vedou účetnictví na základě svého rozhodnutí,
  7. ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli a jsou společníky sdruženými ve společnosti, pokud alespoň jeden ze společníků sdružených v této společnosti je osobou uvedenou v písmenech a) až f) nebo h) až l),
  8. ostatní fyzické osoby, kterým povinnost vedení účetnictví, ukládá zvláštní právní předpis,,
  9. svěřenské fondy podle občanského zákoníku,
  10. fondy obhospodařované penzijní společností podle zákona upravujícího důchodové spoření a podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření,
  11. investiční fondy bez právní osobnosti podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy,,
  12. ty, kterým povinnost sestavení účetní závěrky stanoví zvláštní právní předpis, nebo které jsou účetní jednotkou podle zvláštního právního předpisu.

Předmět účetnictví

Účetní jednotky, které vedou účetnictví v plném rozsahu nebo ve zjednodušeném rozsahu, účtují podvojnými zápisy o stavu a pohybu majetku a jiných aktiv, závazků včetně dluhů a jiných pasiv, dále o nákladech a výnosech a o výsledku hospodaření.

Předmětem jednoduchého účetnictví jsou výdaje a příjmy, majetek a závazky.

Kategorie účetních jednotek a kategorie skupin účetních jednotek

Účetní jednotky se dělí na mikro, malou, střední a velkou účetní jednotku. Začlenění účetní jednotky do příslušné kategorie závisí dle § 1b zákona o účetnictví na dosažení či překročení alespoň dvou ze tří stanovených kritérií (tj. hodnota aktiv, čistý obrat a průměrný počet zaměstnanců) k rozvahovému dni. V prvním účetním období po svém vzniku postupuje účetní jednotka podle právní úpravy pro takovou kategorii účetních jednotek, u níž důvodně předpokládá, že splní její podmínky k rozvahovému dni prvního účetního období.

K problematice kategorizace účetních jednotek vydalo Generální finanční ředitelství ve shodě s Ministerstvem financí na základě některých výkladových nejasností souvisejících s kategorizací účetních jednotek dle § 1b zákona účetnictví ve spojení s § 1e zákona o účetnictví Informaci k některým daňovým souvislostem možné změny kategorizace účetních jednotek dle § 1b ve spojení s § 1e zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, ve zdaňovacím období započatém v roce 2018.

Kategoriemi skupiny účetních jednotek je malá, střední a velká skupina účetních jednotek. Skupina účetních jednotek se skládá vždy z konsolidující účetní jednotky a konsolidovaných účetních jednotek. Stejně jako u kategorie účetní jednotky závisí začlenění do příslušné účetní skupiny dle § 1c zákona o účetnictví na dosažení či překročení alespoň dvou ze tří stanovených kritérií (tj. hodnota aktiv, čistý obrat a průměrný přepočtený počet zaměstnanců).

Účetní období

Účetním obdobím je nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct kalendářních měsíců, není-li stanoveno jinak. Účetní období se buď shoduje s kalendářním rokem, nebo je hospodářským rokem. Hospodářským rokem je účetní období, které může začít pouze prvním dnem jiného měsíce, než je leden. Účetní období bezprostředně předcházející změně účetního období může být kratší nebo i delší než uvedených dvanáct měsíců.

Uplatnit hospodářský rok lze pouze po oznámení tohoto záměru změny účetního období místně příslušnému správci daně z příjmů nejméně 3 měsíce před plánovanou změnou účetního období nebo před koncem běžného účetního období, a to podle toho, který z termínů nastává dříve, jinak účetní období zůstává nezměněno. Změnu účetního období může účetní jednotka v běžném účetním období provést pouze jednou. Obdobně postupují účetní jednotky i při přechodu z hospodářského roku na kalendářní rok.

Další vymezení účetních období je uvedeno v § 3 zákona o účetnictví.

Jednoduché účetnictví

Jednoduché účetnictví může vést účetní jednotka, za předpokladu, že:

  1. není plátcem daně z přidané hodnoty,
  2. její celkové příjmy za poslední uzavřené účetní období nepřesáhnou 3 000 000 Kč,
  3. hodnota jejího majetku nepřesáhne 3 000 000 Kč a
  4. je současně
    • spolkem nebo pobočným spolkem,
    • odborovou organizací, pobočnou odborovou organizací, mezinárodní odborovou organizací nebo pobočnou mezinárodní odborovou organizací,
    • organizací zaměstnavatelů, pobočnou organizací zaměstnavatelů, mezinárodní organizací zaměstnavatelů nebo pobočnou mezinárodní organizací zaměstnavatelů,
    • církví, náboženskou společností nebo církevní institucí, která je právnickou osobou evidovanou podle zákona upravujícího postavení církví a náboženských společností, nebo
    • honebním společenstvem.

Uvedené účetní jednotky mohou vést jednoduché účetnictví od svého vzniku nebo zahájení činnosti, pokud lze důvodně předpokládat, že splní výše uvedené podmínky k rozvahovému dni prvního účetního období. Přestane-li účetní jednotka, která vede jednoduché účetnictví, splňovat podmínky pro vedení jednoduchého účetnictví, vede účetnictví v plném rozsahu, nebo ve zjednodušeném rozsahu v souladu s § 13a zákona o účetnictví, a to od prvního dne účetního období následujícího po účetním období, ve kterém účetní jednotka tuto skutečnost zjistila. Znovu zahájit vedení jednoduchého účetnictví může účetní jednotka nejdříve po uplynutí 5 po sobě následujících účetních období, ve kterých vedla účetnictví v plném rozsahu, nebo ve zjednodušeném rozsahu. Způsob přechodu z účetnictví v plném rozsahu, nebo ve zjednodušeném rozsahu do jednoduchého účetnictví a z jednoduchého účetnictví do účetnictví v plném rozsahu, nebo ve zjednodušeném rozsahu stanoví prováděcí právní předpis.

Účetní jednotky v jednoduchém účetnictví vedou účetní knihy, kterými jsou

  • peněžní deník,
  • kniha pohledávek a kniha závazků,
  • pomocné knihy o ostatních složkách majetku.

Účetní jednotky v jednoduchém účetnictví sestavují nejpozději do 6 měsíců po skončení účetního období přehled o majetku a závazcích a přehled o příjmech a výdajích.

Odpovědnost za vedení účetnictví

Odpovědnost za vedení účetnictví má účetní jednotka. Účetní jednotka se nezbaví odpovědnosti za vedení účetnictví, pověří-li jeho vedením jinou právnickou nebo fyzickou osobu.

Za vedení účetnictví svěřenského fondu, včetně sestavení účetní závěrky a naplnění ostatních povinností stanovených zákonem o účetnictví, odpovídá správce. Je-li několik správců pověřených společnou správou, odpovídají společně a nerozdílně. Za vedení účetnictví svěřenských fondů, které jsou investičním fondem podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy, včetně sestavení účetní závěrky a naplnění povinností stanovených zákonem o účetnictví, odpovídají správce a obhospodařovatel společně a nerozdílně.

Za vedení účetnictví ostatních investičních fondů bez právní osobnosti podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy, včetně sestavení účetní závěrky a naplnění ostatních povinností stanovených zákonem o účetnictví, odpovídají administrátor a obhospodařovatel společně a nerozdílně.

Za vedení účetnictví dalších účetních jednotek bez právní osobnosti, včetně sestavení účetní závěrky a naplnění ostatních povinností stanovených zákonem o účetnictví, odpovídají osoba, které je uloženo sestavit účetní závěrku, a osoba, která jedná jménem účetní jednotky, případně jiná osoba, o které tak stanoví zvláštní právní předpis, a to společně a nerozdílně.

Účetní doklady

Účetní jednotky jsou povinny zachycovat skutečnosti, které jsou předmětem účetnictví (tzv. "účetní případy") účetními doklady.

Účetní doklady jsou průkazné účetní záznamy, které musí obsahovat

  • označení účetního dokladu,
  • obsah účetního případu a jeho účastníky,
  • peněžní částku nebo informaci o ceně za měrnou jednotku a vyjádření množství,
  • okamžik vyhotovení účetního dokladu,
  • okamžik uskutečnění účetního případu, není-li shodný s okamžikem vyhotovení účetního dokladu,
  • podpisový záznam osoby odpovědné za účetní případ a podpisový záznam osoby odpovědné za jeho zaúčtování.

Skutečnosti podle výše uvedených bodů, které se týkají jednoho účetního dokladu, mohou být obsaženy na více účetních záznamech. Podpisový záznam podle písmene může být společný pro více účetních dokladů.

Účetní závěrka

Účetní jednotky sestavují v případech stanovených zákonem o účetnictví účetní závěrku. Účetní závěrka je nedílný celek a tvoří ji

  • rozvaha (bilance),
  • výkaz zisku a ztráty,
  • příloha.

Účetní závěrka může zahrnovat i přehled o peněžních tocích nebo přehled o změnách vlastního kapitálu.

Obsah účetní závěrky je stanoven v § 18 odst. 2 zákona o účetnictví. K účetní závěrce, aby byla považována za sestavenou, musí být připojen podpisový záznam statutárního orgánu účetní jednotky nebo podpisový záznam účetní jednotky.
Účetní závěrka se sestavuje v plném nebo zkráceném rozsahu (§ 18 odst. 4 zákona o účetnictví), přitom není-li stanoveno jinak, ve zkráceném rozsahu mohou sestavit účetní závěrku ty účetní jednotky, které nejsou povinny mít účetní závěrku ověřenou auditorem. Rozsah a způsob sestavení účetní závěrky v plném a ve zkráceném rozsahu stanovuje prováděcí právní předpis pro jednotlivé skupiny účetních jednotek podle kategorií účetních jednotek.

Ověření účetní závěrky auditorem

Pokud zákon o účetnictví nestanovení jinak, jsou povinny mít řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku ověřenu auditorem

  1. velké účetní jednotky s výjimkou vybraných účetních jednotek, které nejsou subjekty veřejného zájmu,
  2. střední účetní jednotky,
  3. malé účetní jednotky, pokud jsou akciovými společnostmi nebo svěřenskými fondy podle občanského zákoníku a k rozvahovému dni účetního období, za nějž se účetní závěrka ověřuje, a účetního období bezprostředně předcházejícího, překročily nebo již dosáhly alespoň jednu z uvedených hodnot
    • aktiva celkem 40 000 000 Kč,
    • roční úhrn čistého obratu 80 000 000 Kč,
    • průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 50,
  4. ostatní malé účetní jednotky, pokud k rozvahovému dni účetního období, za nějž se účetní závěrka ověřuje, a účetního období bezprostředně předcházejícího, překročily nebo již dosáhly alespoň 2 hodnoty z výše uvedených.
    Účetní jednotky nejsou povinny mít auditorem ověřenou účetní závěrku:
    • sestavenou v průběhu konkursu, a to po dobu nepřetržitě po sobě jdoucích 36 kalendářních měsíců, počínaje prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni, kterým nastaly účinky prohlášení konkursu, pokud o jejím ověření auditorem nerozhodne věřitelský výbor,
    • sestavenou ke dni předcházejícímu dni, kterým nastanou účinky schválení reorganizačního plánu, pokud o jejím ověření auditorem nerozhodne věřitelský výbor,
    • pokud došlo ke zrušení konkursu z důvodu, že majetek dlužníka je pro uspokojení věřitelů zcela nepostačující.

Výroční zpráva

Povinnost vyhotovit výroční zprávu mají auditované účetní jednotky. Další podmínky ohledně vyhotovení výroční zprávy včetně jejího obsahu stanoví § 21 zákona o účetnictví. Účelem výroční zprávy je uceleně, vyváženě a komplexně informovat o vývoji výkonnosti, činnosti a stávajícím hospodářském postavení účetní jednotky. Pro ověření výroční zprávy auditorem platí obdobně ustanovení pro ověřování účetní závěrky auditorem. Součástí výroční zprávy nebo obdobného dokumentu podle zvláštních právních předpisů u účetních jednotek vedoucích jednoduché účetnictví, které se zapisují do veřejného rejstříku, je i přehled o majetku a závazcích.

Konsolidovaná účetní závěrka

Konsolidovanou účetní závěrkou se rozumí účetní závěrka sestavená a upravená metodami konsolidace. Konsolidovaná účetní závěrka je ověřována auditorem. Povinnost sestavit konsolidovanou účetní závěrku má, za podmínek stanovených zákonem o účetnictví a prováděcími právními předpisy, účetní jednotka, která je obchodní společností a je ovládající osobou, s výjimkou ovládajících osob, které vykonávají společný vliv.

Povinnost podrobit se sestavení konsolidované účetní závěrky má, za podmínek stanovených zákonem o účetnictví a prováděcími právními předpisy, osoba bez ohledu na její sídlo, pokud je

  1. ovládanou osobou, s výjimkou ovládaných osob, ve kterých je vykonáván společný vliv podle odstavce § 22 odst. 4 zákona o účetnictví (dále jen „konsolidovaná účetní jednotka“),
  2. osobou, ve které konsolidující nebo konsolidovaná účetní jednotka vykonává společný vliv, nebo
  3. osobou, ve které konsolidující účetní jednotka vykonává podstatný vliv.

Další pravidla ohledně sestavování konsolidované účetní závěrky jsou stanovena v § 22 až 23 zákona o účetnictví.

Způsoby zveřejňování

Povinnost zveřejnit účetní závěrku nebo přehled o majetku a závazcích a výroční zprávu, vyžaduje-li její vyhotovení zákona o účetnictví nebo zvláštní právní předpis, mají ty účetní jednotky, které se zapisují do veřejného rejstříku, nebo ty, kterým tuto povinnost stanoví zvláštní právní předpis.

Účetní jednotky, které mají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, zveřejňují účetní závěrku i výroční zprávu po jejich ověření auditorem a po schválení k tomu příslušným orgánem podle zvláštních právních předpisů, a to ve lhůtě do 30 dnů od splnění obou uvedených podmínek, pokud zvláštní právní předpisy nestanoví lhůtu jinou, nejpozději však do 12 měsíců od rozvahového dne zveřejňované účetní závěrky bez ohledu na to, zda byly tyto účetní záznamy uvedeným způsobem schváleny. Účetní jednotky jsou povinny zveřejnit i zprávu auditora a informaci o tom, že zveřejňované účetní záznamy nebyly případně schváleny.

Účetní jednotky, které se zapisují do veřejného rejstříku, zveřejňují účetní závěrku a výroční zprávu jejich uložením do sbírky listin nejpozději v době uvedené v předchozím odstavci, přitom účetní závěrka může být uložena jako součást výroční zprávy. Povinnost zveřejnění uvedených účetních záznamů podle tohoto zákona účetní jednotka splní okamžikem jejich předání rejstříkovému soudu..

Výše uvedené platí obdobně pro konsolidovanou účetní závěrku, výroční zprávu, zprávu o platbách, konsolidovanou zprávu o platbách a pro uvádění nefinančních informací.

Malé účetní jednotky a mikro účetní jednotky, které nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nemusejí zveřejňovat výkaz zisku a ztráty, pokud jim tuto povinnost nestanoví zvláštní právní předpis.

Úschova účetních záznamů

Účetní jednotky jsou povinny uschovávat účetní záznamy pro účely vedení účetnictví po dobu stanovenou v § 31 a 32 zákona o účetnictví.

Standardně se účetní záznamy, pokud zákon nestanoví jinak (např. pro účely trestního řízení, správního řízení, daňového řízení atd.), uchovávají takto:

  • účetní závěrka a výroční zpráva po dobu 10 let počínajících koncem účetního období, kterého se týkají,
  • účetní doklady, účetní knihy, odpisové plány, inventurní soupisy, účtový rozvrh, přehledy po dobu 5 let počínajících koncem účetního období, kterého se týkají,
  • účetní záznamy, kterými účetní jednotky dokládají vedení účetnictví (§ 33), po dobu 5 let počínajících koncem účetního období, kterého se týkají.

Sankce

Účetní jednotka, která není podnikatelem, se dopustí přestupku tím, že poruší povinnosti zákona o účetnictví vymezené v § 37 odst. 1. Za přestupek lze uložit pokutu do výše stanovené v § 37 odst. 2 zákona o účetnictví.

Účetní jednotka (neuvedená výše) nebo osoba odpovědná za vedení účetnictví podle zákona o účetnictví se dopustí přestupku, poruší-li povinnosti stanovené zákonem o účetnictví v § 37a odst. 1 až -3 zákona o účetnictví. Za přestupek se uloží pokuta do výše stanovené v § 37a odst. 4 zákona o účetnictví.   

Vyhlášky provádějící některá ustanovení zákona o účetnictví

Vyhlášky provádějící zákon o účetnictví zpracovávají příslušné předpisy Evropské unie a upravují oblasti vymezené v § 1 příslušné vyhlášky.

Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví
Vyhláška č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi
Vyhláška č. 502/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou pojišťovnami
Vyhláška č. 503/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro zdravotní pojišťovny
Vyhláška č. 504/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví
Vyhláška č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky
Vyhláška č. 325/2015 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které vedou jednoduché účetnictví

České účetní standardy

Pro dosažení souladu při používání účetních metod účetními jednotkami a pro zajištění vyšší srovnatelnosti účetních závěrek vydalo ministerstvo financí České účetní standardy. Standardy stanoví zejména bližší popis účetních metod a postupů účtování. Vybrané účetní jednotky (organizační složky státu, státní fondy podle rozpočtových pravidel, územní samosprávné celky, dobrovolné svazky obcí, Regionální rady regionů soudržnosti, příspěvkové organizace a zdravotní pojišťovny) postupují podle standardů vždy. Ostatní účetní jednotky se mohou od standardů odchýlit, pokud tím zajistí věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví. Odchylku od standardů a její důvody jsou povinny uvést v příloze účetní závěrky. Použití standardů se považuje za naplnění účetních metod podle zákona o účetnictví a věrného a poctivého obrazu předmětu účetnictví.

Ministerstvo financí uveřejnilo ve Finančním zpravodaji č. 10/2017 České účetní standardy pro účetní jednotky, které účtují podle vyhlášky č. 500/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jak vyplývá ze změn provedených oznámeními MF:

Číslo

Název

001

Účty a zásady účtování na účtech

002

Otevírání a uzavírání účetních knih

003

Odložená daň

004

Rezervy

005

Opravné položky

006

Kursové rozdíly

007

Inventarizační rozdíly a ztráty v rámci norem přirozených úbytků

008

Operace s cennými papíry a podíly

009

Deriváty

011

Operace s obchodním závodem

012

Změny vlastního kapitálu

013

Dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek

014

Dlouhodobý finanční majetek

015

Zásoby

016

Krátkodobý finanční majetek, peněžní prostředky a krátkodobé závazky k úvěrovým institucím

017

Zúčtovací vztahy

018

Kapitálové účty a dlouhodobé závazky

019

Náklady a výnosy

020

Konsolidovaná účetní závěrka

021

Některé postupy v účetnictví při vyrovnání, nuceném vyrovnání, konkursu a likvidaci

022

Postupy v účetnictví a při inventarizaci majetku a závazků při převodech majetku státu na jiné osoby

023

Přehled o peněžních tocích


Aplikační služby