Otázky a odpovědi v souvislosti s novelou zákona o účetnictví od 1. 1. 2016

1. Je povinností každé účetní jednotky provést převod do kategorie účetní jednotky ve smyslu ZoÚ?

Odpověď: Ano. Zákon č. 221/2015 Sb. v Čl. II bodě 4. stanoví, že v účetním období, které započalo v roce 2016, postupuje účetní jednotka podle právní úpravy pro takovou kategorii účetních jednotek (dále také „ÚJ“), jejíž podmínky naplnila k rozvahovému dni bezprostředně předcházejícího účetního období. To jinými slovy znamená, že dotčená účetní jednotka posoudí hodnotu ukazatelů pro zařazení do kategorie (aktiva celkem, roční úhrn čistého obratu, průměrný počet zaměstnanců) a nepřekračuje alespoň dvě z uvedených hodnot se zařadí do kategorie. Výjimku tvoří kategorie „velká“ účetní jednotka, kdy se ÚJ zařadí do této kategorie v případě, že k rozvahovému dni překračuje alespoň dvě hraniční hodnoty.

2. Jaká jsou kritéria pro zařazení do jednotlivých kategorií účetních jednotek?

Odpověď: ZoÚ vymezuje kategorie účetních jednotek v § 1b, ve kterém jsou současně stanoveny hraniční hodnoty pro zařazení do správné kategorie:

Mikro účetní jednotka – pokud nepřekročí ÚJ alespoň dvě z uvedených hodnot:

• aktiva celkem 9 000 000 Kč,
• roční úhrn čistého obratu 18 000 000 Kč,
• průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 10.

Malá účetní jednotka – pokud nepřekročí ÚJ alespoň dvě z uvedených hodnot:

• aktiva celkem 100 000 000 Kč,
• roční úhrn čistého obratu 200 000 000 Kč,
• průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 50.

Střední účetní jednotka – pokud nepřekročí ÚJ alespoň dvě z uvedených hodnot:

• aktiva celkem 500 000 000 Kč,
• roční úhrn čistého obratu 1 000 000 000 Kč,
• průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 250.

Velká účetní jednotka – pokud k rozvahovému dni překročí alespoň dvě z uvedených hraničních hodnot:

• aktiva celkem 500 000 000 Kč,
• roční úhrn čistého obratu 1 000 000 000 Kč,
• průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 250.

Velkou účetní jednotkou je vždy subjekt veřejného zájmu (obchodní společnost emitent investičních cenných papírů přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu, banka, spořitelní nebo úvěrní družstvo, pojišťovna nebo zajišťovna, penzijní společnost, zdravotní pojišťovna) a vybraná účetní jednotka (organizační složky státu, státní fondy, územní samosprávné celky, dobrovolné svazky obcí, Regionální rady soudržnosti, příspěvkové organizace, zdravotní pojišťovny).

Zde je nutné poukázat na vymezení pojmu „aktiva“ od roku 2016. ZoÚ v § 1d odst. 1 uvádí, že aktivy celkem se rozumí úhrn aktiv zjištěný z rozvahy a neobsahuje omezující nebo jinak doplňující podmínky. V tomto případě jsou to tedy „aktiva netto“, na rozdíl od vymezení pojmu aktiv celkem do konce roku 2015, kdy se aktivy celkem rozuměl úhrn zjištěný z rozvahy v ocenění neupraveném o položky rezervy, opravné položky a odpisy majetku, tedy „aktiva brutto“.

3. Jak postupuje při vymezení kategorie účetní jednotka, která nově vznikla?

Odpověď: V prvním účetním období postupuje účetní jednotka tak, že určí kategorii účetní jednotky podle splnění kritérií k jejímu zařazení, u níž lze důvodně předpokládat, že splní podmínky k rozvahovému dni prvního účetního období.

4. Jak bude účetní jednotka postupovat při změně kategorie?

Odpověď: Pokud účetní jednotka ve dvou po sobě následujících rozvahových dnech řádné účetní závěrky překročí nebo přestane překračovat dvě hraniční hodnoty podle § 1b a 1c, změní od počátku bezprostředně následujícího účetního období kategorii účetní jednotky, podle které je stanoven rozsah a způsob sestavování účetní závěrky.

5. Do konce roku 2015 jsme vedli jako občanské sdružení jednoduché účetnictví. Budeme vést jednoduché účetnictví i po 1. 1. 2016?

Odpověď: Novela ZoÚ nově vymezuje možnost vedení jednoduchého účetnictví u účetních jednotek, které jsou právnickými osobami a mají sídlo na území České republiky. V tomto případě tedy i občanská sdružení, která se od 1. 1. 2014 považují za spolky podle § 3045 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Spolek je ve smyslu občanského zákoníku považován za právnickou osobu. Jestliže tedy tato účetní jednotka splní podmínky pro možnost vedení jednoduchého účetnictví podle § 1f ZoÚ, potom i nadále může vést od 1. 1. 2016 jednoduché účetnictví. Podmínky pro možnost vedení jednoduchého účetnictví musí být splněny současně.

Podmínky pro možnost vedení jednoduchého účetnictví jsou:

1. účetní jednotka není plátce daně z přidané hodnoty,
2. její celkové příjmy za poslední uzavřené účetní období nepřesáhnou 3 000 000 Kč,
3. hodnota jejího majetku nepřesáhne 3 000 000 Kč, a
4. je současně spolkem a pobočným spolkem, odborovou organizací, pobočnou odborovou organizací, organizací zaměstnavatelů, pobočnou organizací zaměstnavatelů, církví a náboženskou společností nebo církevní institucí, která je právnickou osobou evidovanou podle zákona upravujícího postavení církví a náboženských společností nebo honebním společenstvem.

Současně nabyla od 1. 1. 2016 účinnost vyhláška č. 325/2015 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví, pro účetní jednotky, které vedou jednoduché účetnictví.

6. Jaké jsou dopady zařazení do nesprávné kategorie účetní jednotky?

Odpověď: Zařazení do nesprávné kategorie může mít vliv na porušení povinnosti nechat účetní závěrku a výroční zprávu ověřit auditorem. ZoÚ v § 20 odst. 1 stanoví, které ÚJ jsou povinny nechat ověřit účetní závěrku auditorem. Povinnost nechat ověřit účetní závěrku auditorem se netýká pouze „mikro“ účetních jednotek.

V souvislosti s auditem je potřeba zmínit, že s ohledem na Přechodné ustanovení Čl. II zákona č. 221/2015 Sb. musí pro účely povinnosti nechat ověřit účetní závěrku auditorem ÚJ respektovat jejich zařazení do jednotlivých kategorií, tzn., že velké a střední ÚJ mají povinnost nechat ověřit účetní závěrku auditorem vždy. U malých ÚJ je nutné sledovat podmínky pro povinný audit vymezené v § 20 odst. 1 písm. c) a d) ZoÚ, kdy je také důležitá podmínka, že se sledují nejen hodnota aktiv celkem, roční úhrn čistého obratu a průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období, ale také stav k rozvahovému dni účetního období, za nějž se účetní závěrka ověřuje a účetního období bezprostředně předcházejícího.

Příklad:
ÚJ je zařazena do kategorie malá, je akciovou společností a k rozvahovému dni účetního období 2015 vykazovala aktiva brutto ve výši 55 000 000 Kč, roční úhrn čistého obratu 80 000 500 Kč a průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 49. K rozvahovému dni roku 2016 vykazuje aktiva podle znění ZoÚ od 1. 1. 2016 ve výši 41 500 000 Kč, roční úhrn čistého obratu 82 000 000 Kč a průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 55.
Má ÚJ povinnost nechat ověřit účetní závěrku za rok 2016 auditorem?

Pro účely posouzení splnění podmínek pro povinný audit je nutné údaj o hodnotě aktiv celkem za rok 2015 přepočítat na hodnotu aktiv „netto“. Pokud potom takto zjištěná hodnota aktiv za rok 2015 dosáhne nebo přesáhne hodnotu 40 000 000 Kč, roční úhrn čistého obratu 80 000 000 Kč, tzn., budou překročeny dvě mezní hodnoty za rok 2015 a za rok 2016 budou překročeny dle zadání tři mezní hodnoty, potom bude ÚJ mít povinnost nechat ověřit účetní závěrku za rok 2016 auditorem. Současně bude mít povinnost nechat ověřit výroční zpráva auditorem ve smyslu § 21 odst. 1 ZoÚ.

7. Stanoví ZoÚ od 1. 1. 2016 nějaké výjimky z povinnosti zveřejňovat ve veřejných rejstřících účetní závěrku a výroční zprávu?

Odpověď: ZoÚ v § 21a odst. 7 stanoví, že malé a mikro ÚJ, které nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nemusejí zveřejňovat výkaz zisku a ztráty, pokud jim tuto povinnost nestanoví zvláštní právní předpis. Toto ustanovení se týká ÚJ, které vedou účetnictví. Nicméně platí, že tyto ÚJ jsou povinny sestavit účetní závěrku, jejíž součástí je také výkaz zisku a ztráty.

U ÚJ, které mohou vést jednoduché účetnictví se v § 21a odst. 1 ZoÚ stanoví, že jsou povinny zveřejnit přehled o majetku a závazcích. Povinnost zveřejnit u těchto ÚJ přehled o příjmech a výdajích ZoÚ nestanoví. I zde však platí, že tyto ÚJ jsou povinny sestavit i výkaz o příjmech a výdajích.

Účetní závěrka může být součástí výroční zprávy.

8. Lhůty pro zveřejňování účetních závěrek a výročních zpráv.

Odpověď: ÚJ zveřejňují účetní závěru v rozsahu, v jakém byla sestavena a v případě ÚJ, které mají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, v rozsahu a znění, ve kterém byla ověřena auditorem.

ÚJ, které mají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, zveřejní účetní závěrku a výroční zprávu po jejich ověření auditorem a schválení k tomu příslušným orgánem do 30 dnů od splnění obou uvedených podmínek, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak, nejpozději však do 12 měsíců od rozvahového dne zveřejňované účetní závěrky bez ohledu na to, zda byly tyto účetní záznamy uvedeným způsobem schváleny.

ÚJ, které se zapisují do veřejného rejstříku, zveřejňují účetní závěrku a výroční zprávu jejich uložením do sbírky listin nejpozději do 12 měsíců od rozvahového dne zveřejňované účetní závěrky.

9. Jaké dokumenty obsahuje účetní závěrka, a existují nějaké výjimky?

Odpověď: Účetní závěrka je nedílný celek a tvoří ji rozvaha, výkaz zisku a ztráty a příloha, která vysvětluje a doplňuje informace obsažené v rozvaze a výkazu zisku a ztráty. Od 1. 1. 2016 se obsah účetní závěrky rozšiřuje, a to u obchodních společností o přehled o peněžních tocích a změnách vlastního kapitálu. Banky, spořitelní a úvěrní družstva, pojišťovny, zajišťovny a penzijní společnosti nemají povinnost přehled o peněžních tocích sestavit. Malé a mikro ÚJ nejsou povinny sestavovat přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu.

10. Jaké povinnosti vyplývají v souvislosti s účetní závěrkou pro účetní jednotku, která při účtování postupuje podle vyhlášky č. 500/2002 Sb.?

Odpověď:
Sestavování účetní závěrky – účetní jednotky, které vedou podvojné účetnictví

Ve smyslu § 18 odst. 1 zákona o účetnictví je účetní závěrka nedílný celek a tvoří ji
- rozvaha,
- výkaz zisku a ztráty,
- příloha, která vysvětluje a doplňuje informace obsažené v rozvaze a výkazu zisku a ztráty.

Účetní závěrka obchodních společností zahrnuje i přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu. Malé a mikro účetní jednotky však nejsou povinny tyto přehledy sestavovat (§ 18 odst. 2 zákona o účetnictví).

Další povinností účetních jednotek je sestavit rozvahu, výkaz zisku a ztráty a přílohu, která vysvětluje a doplňuje informace obsažené v rozvaze a výkazu zisku a ztráty v rozsahu, který je stanoven vyhláškou č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli, účtujícími v soustavě podvojného účetnictví (§ 3a vyhlášky).

Rozvahu v plném rozsahu sestavuje účetní jednotka, která je
a) velkou účetní jednotkou,
b) střední účetní jednotkou,
c) malou účetní jednotkou, která má povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem,
d) mikro účetní jednotkou, která má povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem.

Rozvahu ve zkráceném rozsahu může sestavit účetní jednotka, která je
a) malá účetní jednotka, která nemá povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem,
b) mikro účetní jednotka, která nemá povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem.

Výkaz zisku a ztráty v plném rozsahu sestavuje
a) účetní jednotka, která je obchodní společností,
b) ostatní účetní jednotka ta, která je
1. velkou účetní jednotkou,
2. střední účetní jednotkou,
3. malou účetní jednotkou, která má povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem,
4. mikro účetní jednotkou, která má povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem.

Výkaz zisku a ztráty ve zkráceném rozsahu může sestavit
- malá nebo mikro účetní jednotka, která
a) není obchodní společností a
b) nemá povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem.

Přílohu v plném rozsahu sestavuje účetní jednotka, která je
a) velkou účetní jednotkou,
b) střední účetní jednotkou,
c) malou účetní jednotkou, která má povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem,
d) mikro účetní jednotkou, která má povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem.

Přílohu ve zkráceném rozsahu může sestavit účetní jednotka, která je
a) malou účetní jednotkou, která nemá povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem,
b) mikro účetní jednotkou, která nemá povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem.

S ohledem na výše uvedené upozorňujeme, že účetní jednotka, která je obchodní společností je povinna vždy sestavit výkaz zisku a ztráty v plném rozsahu, a to bez ohledu na skutečnost, zda rozvahu sestavuje v plném nebo ve zkráceném rozsahu. Tato povinnost má také dopady do podání daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob, resp. příloh (vybrané údaje z účetní závěrky), které jsou nedílnou součástí daňového přiznání.

 

11. Jaké povinnosti plynou v souvislosti se sestavováním přehledů o majetku a závazcích a přehledu o příjmech a výdajích pro účetní jednotku, která při vedení jednoduchého účetnictví postupuje podle vyhlášky č. 325/2015 Sb.?

Odpověď:
Sestavování přehledu o majetku a závazcích a přehled o příjmech a výdajích – účetní jednotky, která vede jednoduché účetnictví

Účetní jednotky, které mohou vést jednoduché účetnictví, jsou vymezeny v § 1f zákona o účetnictví. Současně jsou v tomto ustanovení stanoveny podmínky, při jejichž splnění může účetní jednotka vést jednoduché účetnictví. Jedná se o účetní jednotku, pokud
- není plátcem daně z přidané hodnoty,
- její celkové příjmy za poslední uzavřené účetní období nepřesáhnou 3 000 000 Kč a
- je současně
1. spolkem a pobočným spolkem,
2. odborovou organizací, pobočnou odborovou organizací, mezinárodní odborovou organizací a pobočnou mezinárodní odborovou organizací,
3. organizací zaměstnavatelů, pobočnou organizací zaměstnavatelů, mezinárodní organizací zaměstnavatelů a pobočnou organizací mezinárodních zaměstnavatelů,
4. církví a náboženskou společností nebo církevní institucí, která je právnickou osobou evidovanou podle zákona upravujícího postavení církví a náboženských společností, nebo
5. honebním společenstvem.

Přehled o příjmech a výdajích
Vyhláška č. 325/2015 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví, pro účetní jednotky, které vedou jednoduché účetnictví, stanoví v § 5, že v přehledu o příjmech a výdajích jsou příjmy a výdaje uspořádány v členění na hlavní a hospodářskou činnost1) včetně součtových položek a jejich rozdíl je vykázán k rozvahovému dni běžného účetního období a k rozvahovému dni minulého účetního období nebo k jinému okamžiku, ke kterému se přehled o příjmech a výdajích sestavuje a že přehled se sestavuje v korunách českých a jednotlivé položky se vykazují v tisících Kč.
Uspořádání a označování položek v přehledu o příjmech a výdajích je vymezeno v příloze č. 1 vyhlášky č. 325/2015 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví, pro účetní jednotky, které vedou jednoduché účetnictví.

Přehled o majetku a závazcích
Vyhláška č. 325/2015 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví, pro účetní jednotky, které vedou jednoduché účetnictví, stanoví v § 6, že v přehledu o majetku a závazcích jsou uspořádány položky majetku a závazků včetně dluhů a jejich součtové položky k rozvahovému dni běžného účetního období a k rozvahovému dni minulého účetního období nebo k jinému okamžiku, ke kterému se přehled o majetku a závazcích sestavuje a přehled se sestavuje v korunách českých a jednotlivé položky se vykazují v tisících Kč.
Uspořádání a označování položek v přehledu o majetku a závazcích je vymezeno v příloze č. 2 vyhlášky č. 325/2015 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví, pro účetní jednotky, které vedou jednoduché účetnictví.

Oba uvedené přehledy je povinna účetní jednotka sestavit nejpozději do 6 měsíců po skončení účetního období (§ 13b odst. 3 zákona o účetnictví).

 

12. Jaké povinnosti plynou pro účetní jednotku v souvislosti se zveřejňováním účetní závěrky nebo přehledu o majetku a závazcích a přehledu o příjmech a výdajích?

Odpověď:
Lhůty pro zveřejňování účetní závěrky
Zákon o účetnictví v § 21a odst. 1 stanoví povinnost zveřejnit účetní závěrku nebo přehled o majetku a závazcích a výroční zprávu pro ty účetní jednotky, které se zapisují do rejstříku, nebo ty, kterým tuto povinnost stanoví jiný právní předpis. V uvedeném ustanovení jsou rovněž vymezeny lhůty pro jejich zveřejnění.

Účetní jednotky, které mají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, zveřejní účetní závěrku i výroční zprávu
- po jejich ověření auditorem a po
- schválení k tomu příslušným orgánem
do 30 dnů od splnění obou uvedených podmínek, nejpozději však do 12 měsíců od rozvahového dne (posledního dne účetního období) zveřejňované účetní závěrky bez ohledu na to, zda byly splněny výše uvedené podmínky (§ 21a odst. 3 zákona o účetnictví).

Ostatní účetní jednotky, které nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, které se zapisují do veřejného rejstříku¹ zveřejní účetní závěrku a výroční zprávu jejich uložením do sbírky listin nejpozději do 12 měsíců od rozvahového dne (poslední den účetního období) zveřejňované účetní závěrky, přitom účetní závěrka může být uložena jako součást výroční zprávy (§ 21a odst. 4 zákona o účetnictví).

Zákon o účetnictví, v souvislosti se zveřejňováním účetní závěrky, stanoví v § 21a odst. 9, že v případě účetních jednotek, které nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nemusejí zveřejňovat výkaz zisku a ztráty. V tomto případě však platí bez dalšího, že i pokud nemají povinnost tento výkaz zveřejnit, nezbavují se povinnosti výkaz sestavit. Pokud by výkaz účetní jednotka nesestavila, bude jí uložena pokuta ve smyslu § 37a odst. 3 písm. b) zákona o účetnictví.

Účetní jednotky, které vedou jednoduché účetnictví zveřejňují pouze přehled o majetku a závazcích (§ 21a odst. 1 zákona o účetnictví).

Při zjištění nesplnění povinností vztahujících se ke zveřejňování účetní závěrky nebo přehledu o majetku a závazcích bude účetní jednotce uložena pokuta ve smyslu § 37a zákona o účetnictví.

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

¹   Zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, ve znění p. p.