Finanční správa České republiky

Přejít k obsahu  Přejít k hlavnímu menu

Obecné informace

Nový institut paušální daně bude s účinností od 1. ledna 2021 zaveden zákonem, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony v souvislosti s paušální daní.

Cílem úpravy je nahradit nepříliš využívaný institut stanovení daně paušální částkou (§ 7a zákona o daních z příjmů ve znění účinném do 31. 12. 2020) novým tzv. paušálním režimem založeným na dobrovolné bázi, jehož hlavními znaky pro skupinu poplatníků splňujících zákonné podmínky jsou

  • vstřícnost k poplatníkům,
  • významné snížení administrativní náročnosti pro poplatníky ve vazbě na povinnosti související s daní z příjmů a s tzv. veřejnými pojistnými (pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, pojistné na veřejné zdravotní pojištění),
  • paušalizace uvedených tří plnění do jedné platby uskutečněné poplatníkem vůči správci daně,
  • splnění povinnosti k dani z příjmů a veřejným pojistným bez nutnosti podávat daňové přiznání a pojistné přehledy,
  • omezený rozsah evidenčních povinností,
  • výrazné omezení nejistoty vůči vstupům kontrolní činnosti správce daně,
  • správu vykonávají orgány Finanční správy České republiky podle daňového řádu.

Kdo se může stát poplatníkem v paušálním režimu?

Poplatníkem v paušálním režimu je od prvního dne rozhodného zdaňovacího období poplatník daně z příjmů fyzických osob, který

  • je osobou samostatně výdělečně činnou podle zákona upravujícího důchodové pojištění a podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění, na kterou se vztahují právní předpisy upravující tato pojištění a která není vyňata z povinnosti platit pojistné na veřejné zdravotní pojištění z důvodu dlouhodobého pobytu v cizině,
  • není plátcem DPH a nemá registrační povinnost k této dani, s výjimkou registrační povinnosti identifikované osoby,
  • není společníkem veřejné obchodní společnosti ani komplementářem komanditní společnosti,
  • není dlužníkem, vůči němuž bylo zahájeno insolvenční řízení,
  • ve zdaňovacím období bezprostředně předcházejícím rozhodnému zdaňovacímu období neměl příjmy ze samostatné činnosti převyšující 1 000 000 Kč, s výjimkou příjmů osvobozených od daně, příjmů, které nejsou předmětem daně, a příjmů, ze kterých je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně,¨
  • k prvnímu dni rozhodného zdaňovacího období nevykonává činnost, ze které plynou příjmy ze závislé činnosti, s výjimkou příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně,
  • podá správci daně oznámení o vstupu do paušálního režimu a nejpozději v poslední den lhůty pro podání oznámení o vstupu do paušálního režimu učiní oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti podle zákonů upravujících organizaci a provádění sociálního zabezpečení a veřejné zdravotní pojištění; tato lhůta je zachována, je-li nejpozději v poslední den této lhůty učiněno podání obsahující údaje požadované v příslušném oznámení správci daně společně s oznámením o vstupu do paušálního režimu nebo živnostenskému úřadu společně s ohlášením živnosti nebo žádostí o koncesi (u již podnikajících osob se předpokládá, že povinnosti ve vztahu k orgánům sociálního zabezpečení a veřejného zdravotního pojištění splnily při zahájení samostatné výdělečné činnosti).

Kdy a jakým způsobem se lze „přihlásit“ do paušálního režimu?

Podání oznámení o vstupu do paušálního režimu je nutnou podmínkou pro to, aby poplatník byl považován za poplatníka v paušálním režimu.

Poplatník se stává při splnění zákonem stanovených podmínek poplatníkem v paušálním režimu k 1. dni rozhodného zdaňovacího období, tj. k 1. lednu daného roku. Poplatník, který zahajuje činnost, ze které mu plynou příjmy ze samostatné činnosti, se stává poplatníkem v paušálním režimu k počátku kalendářního měsíce, ve kterém činnost zahajuje.

Lhůta pro podání oznámení je do desátého dne rozhodného zdaňovacího období, tj. období, ve kterém poplatník vstupuje do paušálního režimu (tj. obecně do 10. ledna).

Vzhledem k tomu, že 10. leden 2021 připadá na neděli, je posledním dnem lhůty pro podání oznámení o vstupu do paušálního režimu pro rozhodné období zdaňovacího období roku 2021 pondělí 11. ledna 2021.

Poplatník daně z příjmů fyzických osob, který teprve zahajuje podnikatelskou činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, po desátém lednu, může oznámení o vstupu do paušálního režimu podat správci daně do dne zahájení této činnosti.

Poplatník je současně nejpozději v poslední den lhůty pro podání oznámení o vstupu do paušálního režimu povinen podat přihlášku k registraci k dani z příjmů fyzických osob. Tato lhůta je zachována, je-li nejpozději v poslední den lhůty učiněno živnostenskému úřadu podání obsahující údaje požadované v přihlášce k registraci k dani z příjmů fyzických osob společně s ohlášením živnosti nebo žádostí o koncesi.

Oznámení o vstupu do paušálního režimu lze podat jen:

  • na tiskopisu vydaném Ministerstvem financí,
  • na tiskovém výstupu z počítačové tiskárny, který má údaje, obsah a uspořádání údajů shodné s tiskopisem Ministerstva financí, nebo
  • datovou zprávou s využitím dálkového přístupu ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně učiněnou elektronicky způsoby podle daňového řádu.

V oznámení o vstupu do paušálního režimu je poplatník povinen kromě obecných náležitostí podání uvést své identifikační a kontaktní údaje, údaje o vstupu do paušálního režimu, údaje o důchodovém pojištění poplatníka a údaje o veřejném zdravotním pojištění poplatníka.

Oznámení o vstupu do paušálního režimu podané po výše uvedené lhůtě, tj. u již podnikajících poplatníků po 10. 1. a u nově začínajících podnikatelů po dni zahájení činnosti, je neúčinné! Uvedenou lhůtu nelze navrátit v předešlý stav. To znamená, že důsledkem nedodržení lhůty je nemožnost vstupu poplatníka do paušálního režimu v daném rozhodném období (kalendářním roce).
Lhůta je zachována, je-li nejpozději v poslední den této lhůty učiněno živnostenskému úřadu podání obsahující údaje požadované v oznámení o vstupu do paušálního režimu společně s ohlášením živnosti nebo žádostí o koncesi. 

V zásadě jsou možné 3 způsoby, jak může poplatník zahajující činnost, ze které mu plynou příjmy ze samostatné činnosti, učinit oznámení o vstupu do paušálního režimu, a to:

  1. Samostatně u více orgánů (tato varianta představuje administrativně největší zátěž pro poplatníka):
    • poplatník se u správce daně registruje k dani a podá oznámení o vstupu do paušálního režimu,
    • na živnostenském úřadě ohlásí živnost nebo požádá o koncesi,
    • samostatně vůči okresní správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně učiní oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti.
  2. Společným podáním u správce daně:
    • možnost učinit více podání najednou u správce daně,
    • poplatník podá správci daně přihlášku k registraci k dani z příjmů a tzv. společné oznámení,
    • tímto oznámením poplatník společně s oznámením o vstupu do paušálního režimu bude moci u správce daně oznámit zahájení samostatné výdělečné činnosti vůči okresní správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně,
    • podání vůči živnostenskému úřadu (tj. ohlášení živnosti a žádost o koncesi) musí poplatník vždy učinit na živnostenském úřadu.
    Pozn.: Ne každá činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, je živností (např. činnost výkonných umělců, lékařů, daňových poradců, notářů…). Je tak možné, že poplatník veškeré povinnosti související se vstupem do paušálního režimu v návaznosti na zahájení samostatné výdělečné činnosti vyřídí u správce daně.
  3. Na živnostenském úřadě:
    • podle stávající právní úpravy lze využít jednotného registračního formuláře, kterým lze vedle ohlášení živnosti nebo žádosti o koncesi oznámit zahájení samostatné výdělečné činnosti okresní správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně,
    • poplatník se zde může registrovat k dani z příjmů a dani silniční a nově zde může také podat oznámení o vstupu do paušálního režimu.

Jak se platí „paušální daň“ a v jaké výši?

Pro paušální režim platí, že:

  • poplatník na místo standardních záloh na daň z příjmů placených správci daně (pokud k nim byl povinen), záloh na pojistné na důchodové pojištění placených OSSZ a záloh na veřejné zdravotní pojištění placených zdravotní pojišťovně platí správci daně paušální zálohu,
  • uvedená tři plnění se platí dohromady jednou platbou, a to každý měsíc zdaňovacího období ve stejné výši,
  • poplatník nemusí specifikovat, na které plnění peníze posílá (zda na daň z příjmů, na důchodové pojištění nebo na veřejné zdravotní pojištění),
  • při splnění všech zákonných podmínek již není nutno po skončení zdaňovacího období nic doplácet ani nevznikají přeplatky,
  • paušální zálohy jsou placeny měsíčně po celou dobu, po kterou je poplatník v paušálním režimu,
  • při splnění všech zákonných podmínek není nutno podávat daňové přiznání a pojistné přehledy.

Paušální záloha je splatná do 20. dne zálohového období (kalendářního měsíce), na které se záloha platí.
Paušální záloha se platí na bankovní účet místně příslušného správce daně (finančního úřadu) s předčíslím 2866. Bankovní účty budou otevřeny v České národní bance od 1. 1. 2021:

Název
finančního úřadu

Bankovní účet
pro paušální zálohy

Finanční úřad pro hlavní město Prahu

2866-77628031/0710

Finanční úřad pro Středočeský kraj

2866-77628111/0710

Finanční úřad pro Jihočeský kraj

2866-77627231/0710

Finanční úřad pro Plzeňský kraj

2866-77627311/0710

Finanční úřad pro Karlovarský kraj

2866-77629341/0710

Finanční úřad pro Ústecký kraj

2866-77621411/0710

Finanční úřad pro Liberecký kraj

2866-77628461/0710

Finanční úřad pro Královéhradecký kraj

2866-77626511/0710

Finanční úřad pro Pardubický kraj

2866-77622561/0710

Finanční úřad pro Kraj Vysočina

2866-67626681/0710

Finanční úřad pro Jihomoravský kraj

2866-77628621/0710

Finanční úřad pro Olomoucký kraj

2866-47623811/0710

Finanční úřad pro Moravskoslezský kraj

2866-77621761/0710

Finanční úřad pro Zlínský kraj

2866-47620661/0710

U platby paušální zálohy je třeba uvést, tak jako i u všech ostatních plateb finančnímu úřadu, variabilní symbol (VS). Variabilní symbol odpovídá kmenové části daňového identifikačního čísla (DIČ), která je tvořena obecným identifikátorem nebo vlastním identifikátorem správce daně. U fyzické osoby je obecným identifikátorem rodné číslo.       

Podle přechodného ustanovení platí jiná lhůta pro paušální zálohu na zálohové období leden 2021. Záloha na zálohové období leden 2021 je splatná do 22. února 2021 (20. únor 2021 připadá na sobotu).

Obecně platnou výjimkou je splatnost zálohy na zálohové období, ve kterém poplatník v paušálním režimu zahájil činnost, ze které mu plynou příjmy ze samostatné činnosti. Tato záloha je splatná do dvacátého dne zálohového období bezprostředně následujícího po tomto zálohovém období.

Paušální záloha zahrnuje:

  • zálohu poplatníka v paušálním režimu na daň z příjmů (tato činí ze zákona 100 Kč),
  • zálohu na pojistné na důchodové pojištění, kterou se rozumí záloha poplatníka v paušálním režimu na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti,
  • zálohu na pojistné na zdravotní pojištění, kterou se rozumí záloha poplatníka v paušálním režimu na pojistné na veřejné zdravotní pojištění.

Zálohy na pojistné na důchodové pojištění a zdravotní pojištění v paušálním režimu jsou upraveny právními předpisy upravujícími tato pojištění, vycházejí z minimálních vyměřovacích základů pro tato pojistná (u důchodového pojištění z minimálního vyměřovacího základu zvýšeného o 15 %) a činí pro zálohové období roku 2021:

  • 2 976 Kč na důchodové pojištění,
  • 2 393 Kč na zdravotní pojištění.

Záloha poplatníka v paušálním režimu tak činí v zálohovém období roku 2021 měsíčně částku 5 469 Kč.

Jaké další povinnosti má poplatník v souvislosti s paušálním režimem?

V souvislosti s paušálním režimem plynou poplatníkovi v tomto režimu některé další povinnosti vyplývající ze zákona o daních z příjmů, ve znění účinném od 1. ledna 2021, a to např.:

  • provést dle § 23 odst. 8 zákona o daních z příjmů úpravy rozdílu mezi příjmy a výdaji / výsledku hospodaření při přechodu ze zdaňovacího období, ve kterém daň poplatníka není rovna paušální dani, do zdaňovacího období, za které je jeho daň rovna paušální dani, a rovněž při přechodu ze zdaňovacího období, za které je daň poplatníka rovna paušální dani, do zdaňovacího období, ve kterém poplatník vede účetnictví nebo uplatňuje výdaje procentem z příjmů,
  • zjistí-li poplatník daně z příjmů fyzických osob, který podal oznámení o vstupu do paušálního režimu, že nesplňoval podmínky, za kterých se poplatník stane poplatníkem v paušálním režimu, má povinnost oznámit tuto skutečnost včetně důvodu, pro který podmínky nesplňoval, správci daně do 15 dnů ode dne, ve kterém tuto skutečnost zjistil,
  • nastala-li skutečnost, která má za následek, že poplatník přestane být poplatníkem v paušálním režimu, má povinnost oznámit tuto skutečnost správci daně do 15 dnů ode dne, ve kterém tato skutečnost nastala.

Vedení evidencí:

V souvislosti s paušálním režimem nevyplývá přímo ze zákona o daních z příjmů poplatníkovi povinnost vést jakékoliv konkrétní evidence.

Vzhledem k tomu, že však může dojít např. k situaci, že poplatník bude povinen podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob (např. proto, že daň poplatníka nebude rovna paušální dani, neboť jeho příjmy ze samostatné činnosti převýšily 1 000 000 Kč nebo poplatník obdržel příjmy ze závislé činnosti, stal se plátcem DPH nebo společníkem v.o.s.), je třeba vést evidence potřebné pro správné stanovení daně v rámci daňového přiznání (lze navázat na evidence, které byly poplatníkem doposud vedeny). Rovněž je poplatník povinen doložit správnost úprav prováděných dle § 23 odst. 8 zákona o daních z příjmů při přechodu ze zdaňovacího období, ve kterém daň poplatníka není rovna paušální dani, do zdaňovacího období, za které je jeho daň rovna paušální dani, a naopak.

 

 

 

 

Aplikační služby