Obecné informace

• Kdo se může stát poplatníkem v paušálním režimu?
• Jaká jsou od roku 2023 pásma paušálního režimu?
• Kdy a jakým způsobem se lze "přihlásit" do paušálního režimu?
• Jak se platí paušální daň a v jaké výši?
• Jaké další povinnosti má poplatník v souvislosti s paušálním režimem?
• Informační leták

Institut paušální daně byl s účinností od 1. ledna 2021 zaveden zákonem, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů“), a některé další zákony v souvislosti s paušální daní.

Cílem úpravy bylo nahradit nepříliš využívaný institut stanovení daně paušální částkou (§ 7a zákona o daních z příjmů ve znění účinném do 31. prosince 2020) tzv. paušálním režimem založeným na dobrovolné bázi, jehož hlavními znaky pro skupinu poplatníků splňujících zákonné podmínky jsou

• vstřícnost k poplatníkům,
• významné snížení administrativní náročnosti pro poplatníky ve vazbě na povinnosti související s daní z příjmů a s tzv. veřejnými pojistnými (pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, pojistné na veřejné zdravotní pojištění),
• paušalizace uvedených tří plnění do jedné platby uskutečněné poplatníkem vůči správci daně,
• splnění povinnosti k dani z příjmů a veřejným pojistným bez nutnosti podávat daňové přiznání a pojistné přehledy,
• omezený rozsah evidenčních povinností,
• výrazné omezení nejistoty vůči vstupům kontrolní činnosti správce daně,
• správu vykonávají orgány Finanční správy České republiky podle daňového řádu.

Zákonem č. 366/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, došlo s účinností od 1. ledna 2023 k některým zásadním změnám v institutu paušální daně.

Paušální režim se od 1. 1. 2023 upravuje v návaznosti na zvýšení limitu pro plátcovství daně z přidané hodnoty na 2 mil. Kč, a to tak, že dochází zároveň ke zvýšení hranice příjmů ze samostatné činnosti pro možnost vstupu poplatníků do paušálního režimu z 1 mil. Kč na 2 mil. Kč. Na základě zvýšení limitu příjmů pro možnost vstupu do paušálního režimu jsou zavedena 3 pásma paušálního režimu odvozená od výše a charakteru příjmů poplatníka.

Kdo se může stát poplatníkem v paušálním režimu?

Poplatníkem v paušálním režimu je od prvního dne rozhodného zdaňovacího období poplatník daně z příjmů fyzických osob, který

• je osobou samostatně výdělečně činnou podle zákona upravujícího důchodové pojištění a podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění, na kterou se vztahují právní předpisy upravující tato pojištění a která není vyňata z povinnosti platit pojistné na veřejné zdravotní pojištění z důvodu dlouhodobého pobytu v cizině,
• není plátcem DPH a nemá registrační povinnost k této dani, s výjimkou registrační povinnosti identifikované osoby,
• není společníkem veřejné obchodní společnosti ani komplementářem komanditní společnosti,
• není dlužníkem, vůči němuž bylo zahájeno insolvenční řízení,
• ve zdaňovacím období bezprostředně předcházejícím rozhodnému zdaňovacímu období nepřesáhl rozhodné příjmy pro zvolené pásmo paušálního režimu, s výjimkou příjmů osvobozených od daně, příjmů, které nejsou předmětem daně, příjmů, ze kterých je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně,
• k prvnímu dni rozhodného zdaňovacího období nevykonává činnost, ze které plynou příjmy ze závislé činnosti, s výjimkou příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně a
• podá správci daně oznámení paušálního režimu, ve kterém si zvolí pásmo paušálního režimu, a nejpozději v poslední den lhůty pro podání oznámení o vstupu do paušálního režimu učiní oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti podle zákonů upravujících organizaci a provádění sociálního zabezpečení a veřejné zdravotní pojištění; tato lhůta je zachována, je-li nejpozději v poslední den této lhůty učiněno podání obsahující údaje požadované v příslušném oznámení správci daně společně s oznámením o vstupu do paušálního režimu nebo živnostenskému úřadu společně s ohlášením živnosti nebo žádostí o koncesi (u již podnikajících osob se předpokládá, že povinnosti ve vztahu k orgánům sociálního zabezpečení a veřejného zdravotního pojištění splnily při zahájení samostatné výdělečné činnosti).

Jaká jsou pásma paušálního režimu?

Novela zákona o daních z příjmů vymezuje 3 pásma paušálního režimu, do kterých poplatníci mají možnost vstoupit na základě rozhodných příjmů ze samostatné činnosti dosažených za předcházející zdaňovací období. 

Jedná se o horní limity rozhodných příjmů pro vstup do paušálního režimu, proto poplatníci splňující např. podmínku pro první pásmo mají možnost dobrovolně vstoupit i do vyššího pásma. Rozhodnými příjmy pro

I. pásmo:

• poplatníci, jejichž příjmy ze samostatné činnosti v předcházejícím zdaňovacím období nepřesáhly 1 mil. Kč, a to bez ohledu na to, z jaké samostatné činnosti tyto příjmy plynou (tedy bez ohledu jaké by k nim bylo možné uplatnit podle zákona o daních z příjmů výdaje procentem z příjmů),
• poplatníci s příjmy ze samostatné činnosti v předcházejícím zdaňovacím období až do výše 1,5 mil. Kč, pokud alespoň 75 % těchto příjmů tvoří příjmy, k nimž lze podle zákona o daních z příjmů uplatnit výdaje procentem z příjmů ve výši 80 % nebo 60 %,
• poplatníci s příjmy ze samostatné činnosti v předcházejícím zdaňovacím období až do výše 2 mil. Kč, pokud alespoň 75 % těchto příjmů tvoří příjmy, k nimž lze podle zákona o daních z příjmů uplatnit výdaje procentem z příjmů ve výši 80 %.

II. pásmo:

• poplatníci, jejichž příjmy ze samostatné činnosti nepřesáhly v předcházejícím zdaňovacím období 1,5 mil. Kč, a to bez ohledu na to, z jaké samostatné činnosti tyto příjmy plynou (tedy jaké by k nim bylo možné uplatnit podle zákona o daních z příjmů výdaje procentem z příjmů),
• poplatníci s příjmy ze samostatné činnosti v předcházejícím zdaňovacím období až do výše 2 mil. Kč, pokud alespoň 75 % těchto příjmů tvoří příjmy, k nimž lze podle zákona o daních z příjmů uplatnit výdaje procentem z příjmů ve výši 80 % nebo 60 %.

III. pásmo:

• poplatníci, jejichž příjmy ze samostatné činnosti nepřesáhly v předcházejícím zdaňovacím období 2 mil. Kč, a to bez ohledu na to, z jaké samostatné činnosti tyto příjmy plynou (tedy jaké by k nim bylo možné uplatnit podle zákona o daních z příjmů výdaje procentem z příjmů).

Pozn.:
Výdaji procentem z příjmů ve výše uvedeném smyslu se rozumí výdaje dle § 7 odst. 7 zákona o daních z příjmů, tj. výdaje, které by mohl poplatník uplatnit v případě, že by uplatňoval výdaje procentem z příjmů. Neznamená to, že poplatník tímto způsobem výdaje skutečně uplatňoval, ale jedná se o procentuální výši výdajů, které bylo případně možné uplatnit ve vazbě na charakter provozované činnosti.

Mezi jednotlivými pásmy paušálního režimu lze, na základě oznámení podaném poplatníkem, přecházet vždy od začátku zdaňovacího období. V průběhu zdaňovacího období nelze zvolené pásmo paušálního režimu měnit.

Kdy a jakým způsobem se lze „přihlásit“ do paušálního režimu?

Podání Oznámení o vstupu do paušálního režimu je nutnou podmínkou pro to, aby poplatník byl považován za poplatníka v paušálním režimu.

Poplatník se stává při splnění zákonem stanovených podmínek poplatníkem v paušálním režimu k 1. dni rozhodného zdaňovacího období, tj. k 1. lednu daného roku. Poplatník, který zahajuje činnost, ze které mu plynou příjmy ze samostatné činnosti, se stává poplatníkem v paušálním režimu k počátku kalendářního měsíce, ve kterém činnost zahajuje.

Lhůta pro podání Oznámení o vstupu do paušálního režimu je do desátého dne rozhodného zdaňovacího období, tj. období, ve kterém poplatník vstupuje do paušálního režimu (tj. obecně do 10. ledna).

Pro poplatníka, který chce do paušálního režimu vstoupit nově od 1. ledna 2024, je tak posledním dnem lhůty pro podání „Oznámení o vstupu do paušálního režimu“ středa 10. ledna 2024.

Poplatník daně z příjmů fyzických osob, který teprve zahajuje podnikatelskou činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, po desátém lednu, může oznámení o vstupu do paušálního režimu podat správci daně do dne zahájení této činnosti.

K 1. 1. 2024 dochází ke zrušení registrační povinnosti poplatníků daně z příjmů fyzických osob. S tím souvisí zrušení povinnosti podat nejpozději v poslední den lhůty pro podání oznámení o vstupu do paušálního režimu přihlášku k registraci k dani z příjmů fyzických osob. Má-li poplatník zpřístupněnou datovou schránku, která mu byla zřízena ze zákona, lze od 1. ledna 2024 formulářové podání Oznámení o vstupu do paušálního režimu podat jen datovou zprávou s využitím dálkového přístupu ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně učiněnou elektronicky způsoby podle daňového řádu.
K podání finančnímu úřadu v elektronické formě lze využít nejen datovou schránku, ale i některý z jiných možných způsobů autorizované elektronické komunikace na dálku (např. prostřednictvím portálu MOJE daně).

Oznámení o vstupu do paušálního režimu podané po výše uvedené lhůtě, tj. u již podnikajících poplatníků po 10. lednu a u nově začínajících podnikatelů po dni zahájení činnosti, je neúčinné! Uvedenou lhůtu nelze navrátit v předešlý stav. To znamená, že důsledkem nedodržení lhůty je nemožnost vstupu poplatníka do paušálního režimu v daném rozhodném období (kalendářním roce).

Lhůta je zachována, je-li nejpozději v poslední den této lhůty učiněno živnostenskému úřadu podání obsahující údaje požadované v oznámení o vstupu do paušálního režimu společně s ohlášením živnosti nebo žádostí o koncesi. 

V zásadě jsou možné 3 způsoby, jak může poplatník zahajující činnost, ze které mu plynou příjmy ze samostatné činnosti, učinit oznámení o vstupu do paušálního režimu, a to:

1. Samostatně u více orgánů (tato varianta představuje administrativně největší zátěž pro poplatníka):

   • poplatník u správce daně podá oznámení o vstupu do paušálního režimu,
   • na živnostenském úřadě ohlásí živnost nebo požádá o koncesi,
   • samostatně vůči okresní správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně učiní oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti.
2. Společným podáním u správce daně:

   • možnost učinit více podání najednou u správce daně,
   • poplatník podá správci daně tzv. společné oznámení,
   • tímto oznámením poplatník společně s oznámením o vstupu do paušálního režimu bude moci u správce daně oznámit zahájení samostatné výdělečné činnosti vůči České správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně,
   • podání vůči živnostenskému úřadu (tj. ohlášení živnosti a žádost o koncesi) musí poplatník vždy učinit na živnostenském úřadu.

   Pozn.: Ne každá činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, je živností (např. činnost výkonných umělců, lékařů, daňových poradců, notářů…). Je tak možné, že poplatník veškeré povinnosti související se vstupem do paušálního režimu v návaznosti na zahájení samostatné výdělečné činnosti vyřídí u správce daně.
3. Na živnostenském úřadě:

   • lze využít jednotného registračního formuláře, kterým lze vedle ohlášení živnosti nebo žádosti o koncesi oznámit zahájení samostatné výdělečné činnosti okresní správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně,
   • poplatník si zde může podat Oznámení o vstupu do paušálního režimu.

Jak se platí „paušální daň“ a v jaké výši?

Pro paušální režim platí, že:

• poplatník na místo standardních záloh na daň z příjmů placených správci daně (pokud k nim byl povinen), záloh na pojistné na důchodové pojištění placených OSSZ a záloh na veřejné zdravotní pojištění placených zdravotní pojišťovně platí správci daně paušální zálohu,
• uvedená tři plnění se platí dohromady jednou platbou, a to každý měsíc zdaňovacího období ve stejné výši,
• poplatník nemusí specifikovat, na které plnění peníze posílá (zda na daň z příjmů, na důchodové pojištění nebo na veřejné zdravotní pojištění),
• při splnění všech zákonných podmínek již není nutno po skončení zdaňovacího období nic doplácet ani nevznikají přeplatky,
• paušální zálohy jsou placeny měsíčně po celou dobu, po kterou je poplatník v paušálním režimu,
• při splnění všech zákonných podmínek paušálního režimu je poplatníkova daň rovna paušální dani a není nutno podávat daňové přiznání a pojistné přehledy.

Paušální záloha pro zvolené pásmo paušálního režimu je splatná do 20. dne zálohového období (kalendářního měsíce), na které se záloha platí.

Paušální záloha se platí na bankovní účet místně příslušného správce daně (finančního úřadu) s předčíslím 2866. Bankovní účty:

U platby paušální zálohy je třeba uvést, tak jako i u všech ostatních plateb finančnímu úřadu, variabilní symbol (VS). Variabilní symbol odpovídá kmenové části daňového identifikačního čísla (DIČ), která je tvořena obecným identifikátorem nebo vlastním identifikátorem správce daně. U fyzické osoby je obecným identifikátorem rodné číslo.

Obecně platnou výjimkou je splatnost zálohy na zálohové období, ve kterém poplatník v paušálním režimu zahájil činnost, ze které mu plynou příjmy ze samostatné činnosti. Tato záloha je splatná do 20. dne zálohového období bezprostředně následujícího po tomto zálohovém období.

Paušální záloha zahrnuje:

• zálohu poplatníka v paušálním režimu na daň z příjmů,
• zálohu na pojistné na důchodové pojištění, kterou se rozumí záloha poplatníka v paušálním režimu na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti,
• zálohu na pojistné na zdravotní pojištění, kterou se rozumí záloha poplatníka v paušálním režimu na pojistné na veřejné zdravotní pojištění.

Zálohy na pojistné na důchodové pojištění a zdravotní pojištění v paušálním režimu jsou upraveny právními předpisy upravujícími tato pojištění, vycházejí z minimálních vyměřovacích základů pro tato pojistná (u důchodového pojištění z minimálního vyměřovacího základu zvýšeného o 15 %):

Celková měsíční záloha na paušální daň činí pro zálohové období roku 2024:

Poplatníky upozorňujeme, že je třeba při změně výše záloh dle zákona nebo při změně zvoleného pásma od ledna změnit výši záloh na trvalém příkazu k úhradě těchto záloh.  

Záloha na zálohové období, ve kterém poplatník v paušálním režimu zahájil samostatnou činnost, je splatná do 20. dne zálohového období bezprostředně následujícího po tomto zálohovém období.

Pokud např. poplatník zahájí samostatnou činnost v lednu 2024 a přihlásí se do paušálního režimu, bude mít první i druhou zálohu (tj. zálohu za leden a únor) splatnou do 20. února 2024.

Pokud např. poplatník zahájí samostatnou činnost v březnu 2024 a přihlásí se do paušálního režimu, bude mít první i druhou zálohu (tj. zálohu za březen a duben) splatnou do 20. dubna (pro rok 2024 připadá 20. dubna na sobotu, proto se splatnost paušální zálohy přesouvá na pondělí 22. dubna 2024).

Jiná situace je, pokud poplatník vykonával samostatnou výdělečnou činnost již např. od roku 2017, splňuje podmínky pro vstup do paušálního režimu a oznámení o vstupu podá správci daně do 10. ledna 2024, pak první zálohu bude mít splatnou 20. ledna 2024, a dále každého 20. dne v měsíci až do 20. prosince daného kalendářního roku.

Jaké další povinnosti má poplatník v souvislosti s paušálním režimem?

V souvislosti s paušálním režimem plynou poplatníkovi v tomto režimu některé další povinnosti vyplývající ze zákona o daních z příjmů, ve znění dalších předpisů, a to např.:

• provést dle § 23 odst. 8 zákona o daních z příjmů úpravy rozdílu mezi příjmy a výdaji / výsledku hospodaření při přechodu ze zdaňovacího období, ve kterém daň poplatníka není rovna paušální dani, do zdaňovacího období, za které je jeho daň rovna paušální dani,
• zjistí-li poplatník daně z příjmů fyzických osob, který podal oznámení o vstupu do paušálního režimu, že nesplňoval podmínky, za kterých se poplatník stane poplatníkem v paušálním režimu, nebo nesplnil podmínky pro změnu pásma či jinou výši paušální daně, má povinnost oznámit tuto skutečnost včetně důvodu, pro který podmínky nesplňoval, správci daně do 15 dnů ode dne, ve kterém tuto skutečnost zjistil,
• nastala-li skutečnost, která má za následek, že poplatník přestane být poplatníkem v paušálním režimu, má povinnost oznámit tuto skutečnost správci daně do 15 dnů ode dne, ve kterém tato skutečnost nastala.

Vedení evidencí:

Poplatník v paušálním režimu, který má příjmy ze samostatné činnosti, ke kterým lze uplatnit výdaje procentem z příjmů v různé výši, vede záznamy o příjmech ze samostatné činnosti pro účely prokázání výše rozhodných příjmů pro zvolené pásmo paušálního režimu.

Vzhledem k tomu, že může dojít např. k situaci, že poplatník bude povinen podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob (např. proto, že daň poplatníka nebude rovna paušální dani, neboť jeho příjmy ze samostatné činnosti převýšily rozhodné příjmy nebo poplatník obdržel příjmy ze závislé činnosti, stal se plátcem DPH nebo společníkem v.o.s.), je třeba vést evidence potřebné pro správné stanovení daně v rámci daňového přiznání (lze navázat na evidence, které byly poplatníkem doposud vedeny). Rovněž je poplatník povinen doložit správnost úprav prováděných dle § 23 odst. 8 zákona o daních z příjmů při přechodu ze zdaňovacího období, ve kterém daň poplatníka není rovna paušální dani, do zdaňovacího období, za které je jeho daň rovna paušální dani.