Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Příjmy ze závislé činnosti

Sdílet

20. 1. 2016

Příjmy ze závislé činnosti pro rok 2015 jsou definovány v § 6 zákona o daních z příjmů

Jedná se o

plnění v podobě

  • příjmu ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního nebo členského poměru a obdobného poměru, v nichž poplatník při výkonu práce pro plátce příjmu je povinen dbát příkazů plátce,
  • funkčního požitku.

příjmy za práci

  • člena družstva,
  • společníka společnosti s ručením omezeným,
  • komanditisty komanditní společnosti.

odměny

  • člena orgánu právnické osoby,
  • likvidátora.

příjmy plynoucí v souvislosti se současným, budoucím nebo dřívějším výkonem činnosti, ze které plynou příjmy shora uvedené, bez ohledu na to, zda tyto příjmy plynou od plátce, u kterého poplatník činnost, ze které plyne příjem ze závislé činnosti, vykonává, nebo od plátce, u kterého poplatník tuto činnost nevykonává.

Od účinnosti nového občanského zákoníku (2014) odpadla nutnost rozlišovat mezi osobou, která je orgánem právnické osoby a osobou, která je členem orgánu právnické osoby. Orgány právnické osoby tvoří i orgány o jednom členu (individuální). Odměny člena individuálního nebo kolektivního orgánu právnické osoby jsou vždy posuzovány jako příjem ze závislé činnosti (viz výše).

Funkčními požitky jsou

  • funkční platy a plnění poskytovaná v souvislosti se současným nebo dřívějším výkonem funkce, jejichž výše se stanoví podle zákona upravujícího platy a další náležitosti spojené s výkonem funkce představitelů státní moci, některých státních orgánů a soudců, s výjimkou platu náležejícího prezidentu republiky a náhrad spojených s výkonem jeho funkce,
  • odměny za výkon funkce a plnění poskytovaná v souvislosti se současným nebo dřívějším výkonem funkce v orgánech obcí a jiných orgánech územní samosprávy, státních orgánech, spolcích a zájmových sdruženích, odborových organizacích, komorách, jiných orgánech a institucích.

Za funkční požitek se nepovažují příjmy znalců a tlumočníků, zprostředkovatelů kolektivních sporů a rozhodců za činnost vykonávanou podle zvláštních předpisů.

Pozor: Jedná se o příjmy pravidelné nebo jednorázové bez ohledu na to, zda je na ně právní nárok či nikoli, zda je od zaměstnavatele dostává zaměstnanec nebo jiná osoba a zda jsou vypláceny nebo připisovány k dobru anebo spočívají v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance nebo v jeho prospěch.

Příjmem ze závislé činnosti se rozumí rovněž částka, o kterou je úhrada zaměstnance zaměstnavateli za poskytnuté plnění (kromě jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, bytu nebo rodinného domu, v němž měl zaměstnanec bydliště po dobu 2 let bezprostředně před jeho koupí) nižší, než je cena určená podle zákona upravujícího oceňování majetku nebo cena, kterou účtuje jiným osobám.

Za příjmy ze závislé činnosti se považují také naturální požitky. Jestliže například zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci zdarma podnikový byt, musí být do daňového základu zahrnuto „obvyklé nájemné" z tohoto bytu. Jestliže zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci byt za cenu nižší než obvyklou, potom se do základu daně zaměstnance zahrne rozdíl mezi nájemným, které platí zaměstnanec a nájemným, které by u stejného bytu hradil jiný uživatel.

Do zdanitelných příjmů zaměstnance se také zahrnuje 1 % (za každý i započatý kalendářní měsíc) vstupní ceny motorového vozidla (vč. DPH), které mu zaměstnavatel bezplatně poskytuje pro služební i soukromé účely. Pokud je tato částka nižší než 1 000 Kč za měsíc, považuje se za příjem zaměstnance částka 1 000 Kč.

Jde-li o najaté vozidlo, vychází se ze vstupní ceny vozidla u původního vlastníka, a to i v případě, že dojde k následné koupi vozidla.

Za příjmy ze závislé činnosti se nepovažují a předmětem daně nejsou

a) náhrady cestovních výdajů poskytované v souvislosti s výkonem činnosti, ze které plyne příjem ze závislé činnosti, do výše stanovené zvláštním právním předpisem pro zaměstnance zaměstnavatele, který je uveden v § 109 odst. 3 zákoníku práce, jakož i hodnota bezplatného stravování poskytovaná zaměstnavatelem na pracovních cestách; jiné a vyšší náhrady, než stanoví tento zvláštní právní předpis, jsou zdanitelným příjmem, bližší informace k náhradám cestovních výdajů

b) hodnota osobních ochranných pracovních prostředků, pracovních oděvů a obuvi, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků a ochranných nápojů poskytovaných v rozsahu stanoveném zvláštním předpisem, včetně nákladů na udržování osobních ochranných a pracovních prostředků, pracovních oděvů a obuvi, jakož i hodnota poskytovaných stejnokrojů, včetně příspěvků na jejich udržování, dále hodnota pracovního oblečení, určeného zaměstnavatelem pro výkon zaměstnání, včetně příspěvku na jeho udržování,

c) částky přijaté zaměstnancem zálohově od zaměstnavatele, aby je jeho jménem vydal, nebo částky, kterými zaměstnavatel hradí zaměstnanci prokázané výdaje, které za zaměstnavatele vynaložil ze svého tak, jako by je vynaložil přímo zaměstnavatel,

d) náhrady za opotřebení vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce poskytované zaměstnanci podle zákoníku práce,

e) povinná plnění zaměstnavatele na vytváření a dodržování pracovních podmínek pro výkon práce stanovená právním předpisem.

Příjmy osvobozené od daně z příjmů ze závislé činnosti

a) nepeněžní plnění vynaložená zaměstnavatelem na odborný rozvoj zaměstnanců související s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo nepeněžní plnění vynaložená zaměstnavatelem na rekvalifikaci zaměstnanců podle jiného právního předpisu upravujícího zaměstnanost; toto osvobození se nevztahuje na příjmy plynoucí zaměstnancům v této souvislosti jako mzda, plat, odměna nebo jako náhrada za ušlý příjem, jakož i na další peněžní plnění poskytovaná v této souvislosti zaměstnancům,

b) hodnota stravování poskytovaného jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti nebo v rámci závodního stravování zajišťovaného prostřednictvím jiných subjektů,

c) hodnota nealkoholických nápojů poskytovaných jako nepeněžní plnění ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti,

d) nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, ve formě

  • použití zdravotnických, vzdělávacích nebo rekreačních zařízení; při poskytnutí rekreace a zájezdu je u zaměstnance z hodnoty nepeněžního plnění od daně osvobozena v úhrnu nejvýše částka 20 000 Kč za zdaňovací období
  • použití zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona, knihovny zaměstnavatele, tělovýchovných a sportovních zařízení
  • příspěvku na kulturní nebo sportovní akce

e) zvýhodnění poskytovaná zaměstnavatelem provozujícím veřejnou dopravu osob svým zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům ve formě bezplatných nebo zlevněných jízdenek,

f) příjmy ze závislé činnosti vykonávané na území České republiky, plynoucí poplatníkům daně z příjmů fyzických osob, kteří jsou daňovými nerezidenty, od zaměstnavatelů se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí, pokud časové období související s výkonem této činnosti nepřesáhne 183 dnů v jakémkoliv období 12 měsíců po sobě jdoucích, a to s výjimkou příjmů z osobně a veřejně vykonávané činnosti umělce, sportovce, artisty nebo spoluúčinkující osoby a činnosti vykonávané ve stálé provozovně,

g) hodnota nepeněžního bezúplatného plnění poskytovaného z fondu kulturních a sociálních potřeb podle příslušného předpisu, u zaměstnavatelů, na které se tento předpis nevztahuje, hodnota nepeněžního bezúplatného plnění poskytovaného za obdobných podmínek ze sociálních fondů nebo ze zisku (příjmu) po jeho zdanění, anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, a to až do úhrnné výše 2000 Kč ročně u každého zaměstnance,

h) peněžní plnění za výstrojní a proviantní náležitosti poskytované příslušníkům ozbrojených sil a naturální náležitosti poskytované příslušníkům bezpečnostních sborů podle zvláštních právních předpisů, zvláštní požitky poskytované příslušníkům bezpečnostních sborů podle zvláštního právního předpisu a náhrada majetkové újmy podle zvláštního právního předpisu,

ch) náhrady za ztrátu na služebním příjmu poskytované příslušníkům bezpečnostních sborů podle právních předpisů účinných do 31. prosince 2005,

i) hodnota přechodného ubytování, nejde-li o ubytování při pracovní cestě, poskytovaná jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům v souvislosti s výkonem práce, pokud obec přechodného ubytování není shodná s obcí, kde má zaměstnanec bydliště, a to maximálně do výše 3 500 Kč měsíčně,

j) mzdové vyrovnání vyplácené podle zvláštních předpisů ve výši rozdílu mezi dávkami nemocenského pojištění

k) náhrada za ztrátu na důchodu přiznaná podle zákoníku práce za dobu před 1. lednem 1989 a vyplácená po 31. prosinci 1992,

l) příjmy za práci žáků a studentů z praktického vyučování a praktické přípravy,

m) zvláštní příplatek nebo příplatek za službu v zahraničí poskytovaný v cizí měně podle zvláštních právních předpisů vojákům a příslušníkům bezpečnostních sborů vyslaným v rámci jednotky mnohonárodních sil nebo mezinárodních bezpečnostních sborů mimo území České republiky po dobu působení v zahraničí,

n) odstupné podle vyhlášky č. 19/1991 Sb., o pracovním uplatnění a hmotném zabezpečení pracovníků v hornictví dlouhodobě nezpůsobilých k dosavadní práci, vyplácené pracovníkům přeřazeným nebo uvolněným ze zdravotních důvodů pro pracovní riziko, nemoc z povolání, pracovní úraz nebo onemocnění vznikající nebo se zhoršující vlivem pracovního prostředí,

o) příjmy do výše 500 000 Kč poskytnuté zaměstnavatelem jako sociální výpomoc zaměstnanci v přímé souvislosti s překlenutím jeho mimořádně obtížných poměrů v důsledku živelní pohromy, ekologické nebo průmyslové havárie na územích, na kterých byl vyhlášen nouzový stav, za předpokladu, že tyto příjmy jsou vypláceny z fondu kulturních a sociálních potřeb nebo ze sociálního fondu za obdobných podmínek u zaměstnavatelů, na které se předpis o fondu kulturních a sociálních potřeb nevztahuje nebo ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů,

p) platba zaměstnavatele v celkovém úhrnu nejvýše 30 000 Kč ročně jako

  • příspěvek na penzijní připojištění se státním příspěvkem poukázaný na účet jeho zaměstnance u penzijní společnosti, příspěvek zaměstnavatele na doplňkové penzijní spoření poukázaný na účet jeho zaměstnance u penzijní společnosti
  • příspěvek na penzijní pojištění poukázaný ve prospěch jeho zaměstnance na penzijní pojištění u instituce penzijního pojištění, na základě smlouvy uzavřené mezi zaměstnancem a institucí penzijního pojištění, nebo na základě jinak sjednané účasti zaměstnance na penzijním pojištění, za podmínky, že byla sjednána výplata plnění z penzijního pojištění až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let, a dále za podmínky, že právo na plnění z penzijního pojištění má zaměstnanec, a v případě smrti zaměstnance jiná osoba, kromě zaměstnavatele, který hradil příspěvek na penzijní pojištění
  • příspěvek na pojistné, který hradí zaměstnavatel pojišťovně za zaměstnance na jeho pojištění pro případ dožití nebo pro případ smrti nebo dožití, nebo na důchodové pojištění, a to i při sjednání dřívějšího plnění v případě vzniku nároku na starobní důchod, nebo invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, nebo v případě, stane-li se pojištěný invalidním ve třetím stupni podle zákona o důchodovém pojištění, nebo v případě smrti (dále jen „soukromé životní pojištění“), za podmínky, že výplata pojistného plnění je v pojistné smlouvě sjednána až po 60 kalendářních měsících od uzavření smlouvy a současně nejdříve v kalendářním roce, v jehož průběhu dosáhne pojištěný věku 60 let, že podle podmínek pojistné smlouvy není umožněna výplata jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, a že je pojistná smlouva uzavřena mezi zaměstnancem jako pojistníkem a pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území České republiky podle zákona upravujícího pojišťovnictví, nebo jinou pojišťovnou usazenou na území členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor a dále za podmínky, že právo na plnění z pojistných smluv soukromého životního pojištění má pojištěný zaměstnanec, a je-li pojistnou událostí smrt pojištěného, osoba určená podle zákona upravujícího pojistnou smlouvu, kromě zaměstnavatele, který hradil příspěvek na pojistné; dojde-li před skončením doby 60 kalendářních měsíců od uzavření smlouvy nebo před rokem, ve kterém pojištěný dosáhne 60 let, k výplatě pojistného plnění ze soukromého životního pojištění, jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, nebo k předčasnému ukončení pojistné smlouvy, osvobození zaniká a příjmem podle § 6, ve zdaňovacím období, ve kterém k této skutečnosti došlo, jsou částky příspěvků na pojistné, které byly u pojištěného v roce výplaty nebo předčasného ukončení smlouvy a v uplynulých 10 letech od daně z příjmů ze závislé činnosti osvobozeny; toto se neuplatní v případě plnění, kdy došlo ke vzniku nároku na starobní důchod nebo invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně nebo v případě, stane-li se pojištěný invalidním ve třetím stupni podle zákona o důchodovém pojištění nebo v případě smrti a s výjimkou pojistných smluv, u nichž nebude vyplaceno pojistné plnění nebo odkupné a zároveň rezerva, kapitálová hodnota nebo odkupné bude přímo převedeno na jinou smlouvu soukromého životního pojištění splňující podmínky pro daňové osvobození příspěvků zaměstnavatele; tento příjem není příjmem vypláceným plátcem daně z příjmů ze závislé činnosti; zaměstnanec je povinen oznámit svému zaměstnavateli nejpozději poslední den kalendářního měsíce, v němž změna nastala, že nárok na daňové osvobození příspěvků hrazených zaměstnavatelem za jeho soukromé životní pojištění zanikl,

r) naturální plnění poskytované podle zvláštních právních předpisů představitelům státní moci a některých státních orgánů a soudcům,

s) náhrada prokázaných výdajů poskytovaná podle zvláštních právních předpisů představitelům státní moci a některých státních orgánů a soudcům, jde-li o

  • výdaje na leteckou dopravu při tuzemských cestách spojených s výkonem funkce
  • výdaje na dopravu při zahraničních cestách spojených s výkonem funkce
  • výdaje na stravování při tuzemských cestách
  • výdaje na stravování a některé další výdaje při zahraničních cestách
  • výdaje na ubytování při tuzemských cestách
  • výdaje na ubytování při zahraničních cestách
  • výdaje na přechodné ubytování v místě sídla orgánu, v němž vykonává funkci
  • výdaje na odborné a administrativní práce
  • výdaje na činnost průvodce nebo osobního asistenta
  • výdaje na dopravu veřejnými hromadnými dopravními prostředky soudci při tuzemských cestách

t) příjem získaný ve formě náhrady mzdy, platu nebo odměny nebo sníženého platu nebo snížené odměny za dobu dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény podle zvláštních právních předpisů, do výše minimálního nároku určeného zvláštním právním předpisem upravujícím pracovně právní vztahy,

u) částky vynaložené zaměstnavatelem na úhradu výdajů spojených s výplatou mzdy a se srážkami ze mzdy zaměstnanci, s placením příspěvku na pojistné (připojištění) ve prospěch zaměstnance, jakož i částky vynaložené zaměstnavatelem na úhradu výdajů spojených s poskytováním nepeněžitého plnění zaměstnanci,

v) příjem od téhož zaměstnavatele plynoucí zaměstnanci v podobě majetkového prospěchu při bezúročné zápůjčce až do úhrnné výše jistin 300 000 Kč z těchto zápůjček.

Superhrubá mzda (základ daně)

Základem daně (dílčím základem daně) podle § 6 zákona o daních z příjmů jsou příjmy ze závislé činnosti, s výjimkou uvedenou v odstavcích 4 a 5 tohoto ustanovení (příjmy, které podléhají srážkové dani), zvýšené o částku odpovídající pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistnému na veřejné zdravotní pojištění, které je z těchto příjmů podle zvláštních právních předpisů povinen platit zaměstnavatel (dále jen „povinné pojistné“).

Částka odpovídající povinnému pojistnému se při výpočtu základu daně připočte k příjmu ze závislé činnosti i u zaměstnance, u kterého povinnost platit povinné pojistné zaměstnavatel nemá. Zaměstnancem, u kterého povinnost platit povinné pojistné zaměstnavatel nemá, se rozumí zaměstnanec, u něhož se odvod povinného pojistného neřídí právními předpisy České republiky, nebo zaměstnanec, na kterého se zcela nebo částečně vztahuje povinné zahraniční pojištění stejného druhu.

Povinné pojistné se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. Při výpočtu základu daně se při stanovení částky povinného pojistného nepřihlíží ke slevám nebo k mimořádným slevám na pojistném u zaměstnavatele a ani k jiným částkám, o které si zaměstnavatel snižuje odvody povinného pojistného.

Jedná-li se o příjem plynoucí ze zdrojů v zahraničí, je u poplatníka – daňového rezidenta ČR základem daně jeho příjem ze závislé činnosti vykonávané ve státě, s nímž Česká republika neuzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, zvýšený o povinné pojistné podle § 6 odst. 12 zákona o daních z příjmů a snížený o daň zaplacenou z tohoto příjmu v zahraničí. Je-li závislá činnost vykonávaná ve státě, s nímž Česká republika uzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, je u poplatníka – daňového rezidenta ČR základem daně jeho příjem ze závislé činnosti vykonávané v tomto státě, zvýšený o povinné pojistné podle § 6 odst. 12 zákona o daních z příjmů; tento příjem lze snížit o daň zaplacenou z tohoto příjmu ve státě, s nímž Česká republika uzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, a to pouze v rozsahu, ve kterém nebyla započtena na daňovou povinnost v tuzemsku podle § 38f zákona o daních z příjmů v bezprostředně předchozím zdaňovacím období. Přitom se musí jednat o nezapočtenou daň z příjmů, které se zahrnují do základu daně.

Jedná-li se o příjem ze závislé činnosti plynoucí poplatníkovi – daňovému nerezidentu ČR ze zdrojů na území České republiky (§ 22 zákona o daních z příjmů), z něhož se daň vybírá srážkou sazbou daně podle § 36 zákona o daních z příjmů, postupuje se při stanovení samostatného základu daně podle § 6 odst. 12 uvedeného zákona.

Pozor: Příjmy ze závislé činnosti zúčtované zaměstnavatelem ve prospěch zaměstnance ve zdaňovacím období a vyplacené zaměstnanci nebo jím obdržené až po 31. lednu po uplynutí tohoto zdaňovacího období, se při zahrnutí do základu daně podle § 5 odst. 4 zákona o daních z příjmů zvyšují o povinné pojistné, které byl z těchto příjmů v době jejich zúčtování povinen platit zaměstnavatel.

Zálohy na daň

Příjmy ze závislé činnosti (vyjma příjmů ze zahraničí), se zdaňují vždy u zdroje, a to formou měsíční zálohy na daň či daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně. Zálohu na daň či daň vypočítá zaměstnavatel a v termínu podle zákona o daních z příjmů ji odvede.

Způsob stanovení záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti (§ 38h zákona o daních z příjmů) závisí na tom, zda poplatník u daného zaměstnavatele podepsal „prohlášení k dani“ k příjmům ze závislé činnosti. Každý poplatník si může zvolit pouze jednoho (hlavního) zaměstnavatele (za stejné období kalendářního roku), u kterého „prohlášení k dani“ podepíše. Podepsané „prohlášení k dani“ je jednou z podmínek, aby poplatník mohl již v průběhu vykazovaného zdaňovacího období uplatnit měsíční slevy na dani podle § 35ba zákona o daních z příjmů (kromě slevy na manželku/manžela a slevy za umístění dítěte) a příslušnou částku měsíčního daňového zvýhodnění. Daňový nerezident ČR může měsíčně u zaměstnavatele uplatňovat pouze slevu na poplatníka a slevu na studenta.

Plátce daně vypočte zálohu z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (dále jen "záloha") ze základu pro výpočet zálohy. Základem pro výpočet zálohy je úhrn příjmů ze závislé činnosti zúčtovaných nebo vyplacených poplatníkovi za kalendářní měsíc nebo za zdaňovací období, vyjma příjmů zdanitelných daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně podle § 36 a příjmů, které nejsou předmětem daně, snížených o částky, které jsou od daně osvobozeny, a zvýšené o povinné pojistné (tzv. superhrubá mzda).

U vysokopříjmových poplatníků se při výpočtu zálohy použije ustanovení § 38ha zákona o daních z příjmů. Tzn. záloha vypočtená podle § 38h odst. 2 uvedeného zákona se zvýší o solidární zvýšení daně u zálohy. Solidární zvýšení daně u zálohy činí 7 % z kladného rozdílu mezi

  1. příjmy zahrnovanými do základu pro výpočet zálohy a
  2. 4 násobkem průměrné mzdy stanovené podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení.

Záloha ze základu pro výpočet zálohy (zaokrouhleného do 100 Kč na celé koruny nahoru a nad 100 Kč na celé stokoruny nahoru), za kalendářní měsíc činí 15 %.

Zjednodušený příklad
na výpočet měsíční zálohy na daň při podepsaném prohlášení k dani v Kč

Hrubá mzda

10000

20000

Pojistné sociální hrazené zaměstnavatelem

25 %

2500

5000

Pojistné zdravotní hrazené zaměstnavatelem

9 %

900

1800

„Superhrubá mzda“

Součet

13400

26800

Vypočtené záloha na daň ze „superhrubé“

15 %

2010

4200

Sleva na poplatníka měsíčně

2070

2070

Záloha po slevě

0

1950

Sociální pojištění z hrubé mzdy

6,5 %

650

1300

Zdravotní

4,5 %

450

900

„Čistá“ mzda

8900

15850

Srážková daň u příjmů ze závislé činnosti

Rok 2015/2016
Podle § 6 odst. 4 zákona o daních z příjmů příjmy zúčtované nebo vyplacené plátcem daně jsou samostatným základem daně pro zdanění daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně, jedná-li se o příjmy podle odstavce 1 plynoucí na základě dohody o provedení práce, jejichž úhrnná výše u téhož plátce daně nepřesáhne za kalendářní měsíc částku 10 000 Kč a zaměstnanec u tohoto plátce daně nepodepsal prohlášení k dani podle § 38k odstavce 4, 5 nebo 7 anebo nevyužije-li postup podle § 36 odst. 7 nebo 8.

To znamená, že lze příslušné příjmy a z nich sraženou daň zahrnout do daňového přiznání. Daňový nerezident pak může zahrnout tyto příjmy do daňového přiznání pouze za předpokladu, že je rezidentem členského státu EU nebo dalších států, které tvoří EHP.

Dále se srážková daň použije na příjmy ze závislé činnosti podle § 6 odst. 1 písm. c) zákona o daních z příjmů u daňových nerezidentů (odměny člena orgánu právnické osoby včetně jednatele).

Roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění

Rok 2015
Podle § 38ch odst. 1 zákona o daních z příjmů má zaměstnanec právo požádat písemně o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění svého posledního zaměstnavatele ve zdaňovacím období (2015) jen za podmínky, že za toto zdaňovací období nemá povinnost podat daňové přiznání a za předpokladu, že v roce 2015 pobíral příjmy ze závislé činnosti anebo funkční požitky

  • pouze od jednoho zaměstnavatele
  • od více zaměstnavatelů postupně za sebou
  • případně ještě příjmy, které byly zúčtovány výše zmíněnými zaměstnavateli dodatečně v době, kdy pro ně již v roce 2015 závislou činnost nebo funkci nevykonával (tzv. „doplatky mzdy podle § 38ch zákona o daních z příjmů “)

Podmínkou ovšem je, že u všech těchto zaměstnavatelů podepsal na zdaňovací období 2015 v zákonné lhůtě prohlášení k dani anebo je podepsal podle § 38k odst. 7 zákona o daních z příjmů alespoň zpětně se žádostí o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění (tak může učinit ovšem jen u posledního zaměstnavatele v tomto roce, a to do 15. února následujícího roku).

Pozor: V případech, kdy poplatník podepsal prohlášení k dani podle § 38k odst. 7 zákona o daních z příjmů alespoň zpětně, se neprovádí změny (opravy) na dani ve Vyúčtováních DPZ a DPS (tak jak bylo sraženo původně, bylo sraženo správně – plátce daně srážel v souladu se zákonem o daních z příjmů), tzn. v této souvislosti nevzniká plátci daně přeplatek na dani u srážkové daně a nedoplatek na zálohové dani. Pouze částka, k níž se váže dodatečný podpis prohlášení k dani podle § 38k zákona o daních z příjmů, se uvede do sl. 6 Vyúčtování DPS a použije se pro účely výpočtu daně v rámci ročního zúčtování záloh.

VÝHODY ROČNÍHO ZÚČTOVÁNÍ ZÁLOH A DAŇOVÉHO ZVÝHODNĚNÍ

Roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, prostřednictvím kterého zaměstnavatel vypořádá celoroční daňovou povinnost u poplatníka s příjmy ze závislé činnosti, má pro samotného zaměstnance nesporné výhody. Například:

  • odpovědnost za správné vypořádání daňové povinnosti je přenesena na zaměstnavatele (plátce daně) a zaměstnanec kromě toho, že předloží předepsané doklady, není nijak zatěžován
  • provádí se výlučně na žádost zaměstnance, tzn., že ten má právo, nikoliv však povinnost o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění požádat
  • daň se vypočte u zaměstnance z celoročního základu daně, sníženého o prokázané roční nezdanitelné části základu daně a vypočtená daň se sníží o prokázané roční částky slevy na dani podle § 35ba zákona o daních z příjmů a daňové zvýhodnění ve formě slevy na dani podle § 35c zákona o daních z příjmů a případně se ještě zaměstnanci doplatí daňový bonus, a to všechno bez ohledu na dobu, po kterou zaměstnanec pobíral mzdu
  • provádí se jen ve prospěch poplatníka a případný nedoplatek vzniklý ze zúčtování se nevybírá (na rozdíl od zaměstnance, který bude podávat daňové přiznání)
  • zaměstnanec, jehož úhrnný příjem nedosáhne šestinásobku minimální mzdy, dokonce ani neztrácí nárok na vyplacené měsíční daňové bonusy v kalendářních měsících, kdy u něj zdanitelný příjem dosáhl alespoň výše 1/2 minimální mzdy.
  • taktéž je možné provést roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění u poplatníka, u kterého byla zvýšena záloha na daň/zálohy na daň podle § 38ha zákona o daních z příjmů o solidární zvýšení daně, avšak po konci roku se jeho daň nezvyšuje o solidární zvýšení daně podle § 16a (tzn., jeho příjmy nedosahují 48 násobku průměrné mzdy)

V rámci ročního zúčtování je také možno napravit některá opomenutí, jestliže např. zaměstnanec včas nepodepsal u svého zaměstnavatele prohlášení k dani, nebo pokud v průběhu zdaňovacího období včas neprokázal zaměstnavateli některé rozhodné skutečnosti pro uplatnění příslušných slev na dani nebo na daňové zvýhodnění atp.

Pozor: Někdy zaměstnanec sice povinnost podat daňové přiznání nemá, přesto o roční zúčtování záloh u zaměstnavatele nepožádá, ale využije svého práva podat v zákonné lhůtě přiznání k dani z příjmů fyzických osob. To znamená, že podá daňové přiznání dobrovolně (aniž mu tuto povinnost zákon ukládá) a prakticky jen za účelem vrácení přeplatku na dani či doplacení daňového bonusu. Tuto možnost využije v praxi např. zaměstnanec, který z určitých důvodů „nestihne“ zaměstnavatele požádat o roční zúčtování záloh ve stanovené lhůtě (do 15.2.). V praxi se vyskytují i případy, že ve stanovené lhůtě (do 15.2.) zaměstnanec požádá u zaměstnavatele o roční zúčtování záloh a až dodatečně si uvědomí, že má z určitých důvodů povinnost podat daňové přiznání. Proto tiskopis č. 25 5460 Mfin 5460 „Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění“, který je povinnou přílohou k daňovému přiznání (pro rok 2015 vzor č. 23), obsahuje též údaj, zda bylo či nebylo provedeno roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění a s jakým výsledkem. O případný přeplatek na dani vrácený z ročního zúčtování daně si pak poplatník v rámci daňového přiznání sníží sražené zálohy na daň.

Výpočet zálohy na daň u poplatníka, na kterého se vztahuje solidární zvýšení daně u zálohy pro rok 2016

Při výpočtu se postupuje podle § 38ha zákona o daních z příjmů. Záloha vypočtená podle § 38h odst. 2 uvedeného zákona se zvýší o solidární zvýšení daně u zálohy. Solidární zvýšení daně u zálohy činí 7 % z kladného rozdílu mezi

  • příjmy zahrnovanými do základu pro výpočet zálohy a
  • 4 násobkem průměrné mzdy stanovené podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení.

Pro rok 2016 se za průměrnou mzdu považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu pro účely důchodového pojištění za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu s tím, že vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

Podle vyhlášky č. 244/2015 Sb. činí:

  • výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2014 částku 26 357 Kč,
  • přepočítací koeficient je 1,0246
  • tj. průměrná mzda pro rok 2016 činí 26 357 x 1,0246 = 27 006 Kč,
  • její 48 násobek (pro zdaňovací období) činí 1 296 288 Kč (48 x 27 006 Kč)
  • její 4 násobek (pro zálohy) činí 108 024 Kč (4 x 27 006 Kč).

Vzorový příklad:
Poplatník s hrubým příjmem 150 000 Kč měsíčně má u plátce daně podepsané Prohlášení k dani na zdaňovací období 2016 a uplatňuje pouze základní slevu na dani – na poplatníka

Výpočet měsíční zálohy

Kč

Hrubá mzda

150 000

+ pojistné na sociální zabezpečení 25 %

37 500

+ pojistné na zdravotní pojištění 9%

13 500

Základ pro výpočet zálohy (superhrubá mzda)

201 000

Základ daně (zaokrouhlený na stokoruny nahoru)

201 000

Částka pro výpočet solidárního zvýšení zálohy (150 000 - 108 024)

41 976

Záloha na daň sazbou 15% (15% z 201 000)

30 150

+ solidární zvýšení zálohy (7% ze 41 976) (s přesností na 2 desetinná místa podle § 146 DŘ)

2 938,32

Záloha na daň celkem (30 150 + 2 938,32)

33 088,32

Záloha na daň celkem (zaokrouhlená na koruny nahoru)

33 089

- měsíční sleva na dani podle §35ba odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů (na poplatníka)

2 070

Skutečně sražená záloha

31 019

Pro zdaňovací období 2016:

Pokud příjmy poplatníka za rok 2016 nepřevýší částku 1 296 288 Kč, pak uvedený poplatník nebude muset podávat daňové přiznání (§ 38g odst. 4 zákona o daních z příjmů).

Pro zdaňovací období 2015:

Pokud příjmy poplatníka za rok 2015 nepřevýší částku 1 277 328 Kč, pak uvedený poplatník nemusí podávat daňové přiznání (§ 38g odst. 4 zákona o daních z příjmů).

Pokud příjmy uvedeného poplatníka nepřevýší za rok 2015 částku 1 277 328 Kč a za rok 2016 částku 1 296 288 Kč, nemusí poplatník podávat daňové přiznání (§ 38g odst. 4 zákona o daních z příjmů), přestože záloha byla o solidární zvýšení daně v souladu se zákonem zvýšena.

Slevy na dani z příjmů fyzických osob

  • základní sleva ve výši 24 840 Kč na poplatníka,
  • sleva na manžela ve výši 24 840 Kč, tj. sleva na druhého z manželů žijícího s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti, pokud nemá vlastní příjem přesahující za zdaňovací období 68 000 Kč; je-li manželka (manžel) poplatníka držitelkou průkazu ZTP/P (dále jen "průkaz ZTP/P“), tj. průkazu mimořádných výhod III. stupně pro zvlášť těžké postižení s potřebou průvodce, zvyšuje se částka slevy 24 840 Kč na dvojnásobek,
  • základní sleva na invaliditu ve výši 2 520 Kč, pobírá-li poplatník invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění nebo zanikl-li nárok na invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně z důvodu souběhu nároku na výplatu tohoto invalidního důchodu a starobního důchodu,
  • rozšířená sleva na invaliditu ve výši 5 040 Kč, pobírá-li poplatník invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně nebo jiný důchod z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění, u něhož jednou z podmínek přiznání je, že je invalidní ve třetím stupni, zanikl-li nárok na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně z důvodu souběhu nároku na výplatu invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně a starobního důchodu nebo je poplatník podle zvláštních předpisů invalidní ve třetím stupni, avšak jeho žádost o invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně byla zamítnuta z jiných důvodů než proto, že není invalidní ve třetím stupni,
  • sleva na držitele průkazu ZTP/P ve výši 16 140 Kč, je-li poplatník držitelem průkazu ZTP/P,
  • sleva na studenta ve výši 4 020 Kč u poplatníka po dobu, po kterou se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, a to až do dovršení věku 26 let nebo po dobu prezenční formy studia v doktorském studijním programu, který poskytuje vysokoškolské vzdělání až do dovršení věku 28 let. Dobou soustavné přípravy na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem se rozumí doba uvedená podle zvláštních právních předpisů pro účely státní sociální podpory,
  • sleva za umístění dítěte v zařízení v zařízení péče o děti předškolního věku.

Slevu za umístění dítěte v zařízení péče o děti předškolního věku lze uplatnit pouze, žije-li vyživované dítě s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti. Vyživuje-li dítě v jedné společně hospodařící domácnosti více poplatníků, může slevu za umístění dítěte uplatnit ve zdaňovacím období jen jeden z nich. Slevu lze uplatnit za vyživované dítě poplatníka, pokud se nejedná o vnuka nebo vnuka druhého z manželů. Za vnuka nebo vnuka druhého z manželů lze slevu uplatnit pouze, pokud jsou v péči, která nahrazuje péči rodičů. Za rok 2015 lze uplatnit slevu za umístění dítěte v zařízení péče o děti předškolního věku maximálně do výše 9 200 Kč za každé vyživované dítě (za rok 2016 do výše 9 900 Kč). Ostatní podmínky pro uplatnění této slevy za zdaňovací období 2015 zůstávají stejné, jako u zdaňovacího období 2014. Změny provedené zákonem č. 127/2015 Sb. se použijí až za zdaňovací období 2016.

Slevu na manžela a slevu za umístění dítěte lze uplatnit pouze jednorázově, a to po uplynutí zdaňovacího období. Ostatní slevy mohou zaměstnanci s příjmy ze závislé činnosti čerpat měsíčně v průběhu zdaňovacího období ve výši jedné dvanáctiny za každý kalendářní měsíc.

Daňové zvýhodnění u zaměstnavatele

Smyslem úpravy zavedené od zdaňovacího období roku 2015 je zajištění nároku na daňové zvýhodnění podle § 35c zákona o daních z příjmů na více dětí vyživovaných poplatníkem v rámci jedné společně hospodařící domácnosti v nové diferencované výši „podle počtu vyživovaných dětí“.

Pro správnou aplikaci a posouzení nároku u poplatníka, který daňové zvýhodnění uplatňuje, je nutné nejdříve stanovit, které děti jsou pro poplatníka vyživované podle § 35c odst. 6 zákona o daních z příjmů. Jedná se o:

  • dítě vlastní, osvojenec, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů,
  • dítě, které přestalo být u tohoto poplatníka z důvodu nabytí plné svéprávnosti nebo zletilosti v pěstounské péči,
  • dítě druhého z manželů (resp. dítě partnera dle zákona o registrovaném partnerství),
  • vlastní vnuk nebo vnuk druhého z manželů, pokud jeho rodiče nemají dostatečné příjmy, z nichž by mohli daňové zvýhodnění uplatnit.

Přičemž za dítě převzaté do péče nahrazující péči rodičů se považuje:
dítě osvojené, dítě, které bylo převzato do této péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu, dítě, jehož rodič zemřel a dítě manžela, které mu bylo svěřeno do výchovy rozhodnutím soudu (příslušného orgánu).

Daňové zvýhodnění 2016

ve výši

roční částka (Kč)

měsíční částka (Kč)

ZTP/P roční částka (Kč)

ZTP/P měsíční částka (Kč)

na jedno dítě

13 404

1 117

26 808

2 234

na druhé dítě

17 004

1 417

34 008

2 834

na třetí a každé další dítě

20 604

1 717

41 208

3 434

Maximální výše ročního daňového bonusu pro rok 2016 zůstává nezměněna, tj. částka 60 300 Kč. V souvislosti se zvýšením minimální mzdy pro rok 2016 došlo ke zvýšení požadované hranice příjmů pro výplatu měsíčního daňového bonusu na částku 4 950 Kč (1/2 minimální mzdy) a měsíčně je možné vyplatit daňový bonus maximálně do výše 5 025 Kč.

Je-li v jedné společně hospodařící domácnosti vyživováno více dětí, posuzují se pro účely ustanovení § 35c a § 35d zákona o daních z příjmů dohromady. Výše požadovaného daňového zvýhodnění není závislá na pořadí narozených dětí, ale jedná se o dohodu poplatníků.

U druha/družky nelze v rámci jedné společně hospodařící domácnosti posuzovat dohromady děti, které mají spolu (které jsou vyživované jako děti vlastní) s dětmi, které má družka/druh z dřívějšího vztahu, na které může podle § 35c odst. 6 zákona o daních z příjmů uplatnit daňové zvýhodnění pouze rodič nebo osoba, která má dítě v péči nahrazující péči rodičů.

V případě, že dítě bylo svěřeno soudem do střídavé péče obou rodičů (u nichž neexistuje jedna společně hospodařící domácnost), kdy toto vyživované dítě bude po část roku žít s jedním z rodičů a po druhou část roku s druhým z rodičů, a takto bude uplatňováno i daňové zvýhodnění - může se stát, že výše uplatňované částky daňového zvýhodnění na toto dítě nemusí být u obou rodičů stejná.

Jak správně vyplnit Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti vzor č. 24

  • pokud poplatník uplatňuje ve zdaňovacím období 2015 nebo 2016 daňové zvýhodnění u plátce daně - vyplní vzor tiskopisu „Prohlášení k dani“ vzor č. 24
  • u poplatníka, který uplatňuje daňové zvýhodnění je v Prohlášení k dani vždy uveden celkový počet vyživovaných dětí poplatníkem podle § 35c odst. 6 zákona o daních z příjmů, žijících s ním ve společně hospodařící domácnosti, bez ohledu na skutečnost, které děti poplatník uplatňuje,
  • plátce daně přihlédne při výpočtu zálohy na daň k měsíčnímu daňovému zvýhodnění, jen podepíše-li poplatník do 30 dnů po vstupu do zaměstnání a každoročně nejpozději do 15. února na příslušné zdaňovací období „Prohlášení k dani“ a doloží nárokované daňové zvýhodnění v souladu se zákonem o daních z příjmů.

Příklad 1. Ve společně hospodařící domácnosti daňové zvýhodnění na všechny vyživované děti uplatňuje pouze jeden z poplatníků (tzn. neuplatňuje druhý z poplatníků) – uplatňující poplatník nevyplňuje Prohlášení k dani v části II. bod c); je-li však druhý z poplatníků žijící ve společně hospodařící domácnosti zaměstnán, pak je nutno doložit potvrzení zaměstnavatele druhého z poplatníků, že daňové zvýhodnění na tyto vyživované děti druhý z poplatníků u svého zaměstnavatele neuplatňuje.

Příklad 2. Poplatník neuplatňuje u zaměstnavatele daňové zvýhodnění (uplatňuje druhý z poplatníků) - poplatník, který neuplatňuje daňové zvýhodnění nevyplňuje tabulku v části I. pod bodem č. 3 Prohlášení k dani ani tabulku v části II. písmeno c); je-li však druhý z poplatníků zaměstnán a chce uplatnit daňové zvýhodnění u svého zaměstnavatele, vyžádá si poplatník, který neuplatňuje daňové zvýhodnění potvrzení o tom, že daňové zvýhodnění neuplatňuje od svého zaměstnavatele pro potřeby uplatňujícího poplatníka.

Příklad 3. Ve společně hospodařící domácnosti uplatňují daňové zvýhodnění oba poplatníci – oba poplatníci vyplňují Prohlášení k dani v části I.bod č. 3 a v části II. písmeno c) a zároveň oba poplatníci předloží potvrzení od zaměstnavatele druhého z poplatníků (tiskopis 25 5556 MFin 5556 – vzor č.1).

Řešení – viz. níže uvedený vzorový příklad:

Vzorový příklad uplatnění daňového zvýhodnění u manželů Špačkových, přičemž oba manželé jsou zaměstnáni. Ve společně hospodařící domácnosti jsou vyživované 3 děti, otec uplatňuje 2 děti, matka nejmladšího syna Michala:

Část I. bod č. 3 tiskopisu Prohlášení k dani vzor č. 24 zní: Podle § 35c a § 35d zákona uplatňuji daňové zvýhodnění na mnou vyživované dítě podle § 35c odst. 6 zákona a podle § 38k odst. 4 písm. c) zákona uvádím v níže uvedené tabulce, jaký je počet těchto vyživovaných dětí žijících v mé společně hospodařící domácnosti na území členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor a současně uvádím, na které děti uplatňuji/neuplatňuji daňové zvýhodnění ve výši náležící podle § 35c zákona.

Prohlášení k dani otce dětí:

Jméno(-a)

Příjmení

Rodné číslo

Uplatňuji nárok ve výši stanovené na 7):

Jana

Špačková

xx

1.

Petra

Špačková

xx

2.

Michal

Špaček

xx

N.

7) jedno dítě - označte „1.“, druhé dítě – označte „2.“, třetí a každé další vyživované dítě – označte „3.“, neuplatňuji – označte „N“. Jedná se o povinný údaj, který je rozhodný pro výši poskytnutého daňového zvýhodnění

Prohlášení k dani matky dětí:

Jméno(-a)

Příjmení

Rodné číslo

Uplatňuji nárok ve výši stanovené na 7):

Jana

Špačková

xx

N.

Petra

Špačková

xx

N.

Michal

Špaček

xx

3.

Závěr: V uvedeném případě, kdy děti v rámci jedné společně hospodařící domácnosti uplatňují oba poplatníci – manželé a oba jsou zaměstnáni, oba doloží potvrzení od druhého zaměstnavatele, které v tomto případě bude kopírovat jejich Prohlášení k dani. Pro účely prokázání uvedených skutečností se v tomto případě použije tiskopis Potvrzení od zaměstnavatele druhého z poplatníků pro uplatnění nároku na daňové zvýhodnění – tiskopis 25 5556 MFin 5556 – vzor č.1 (není vydáván tiskem).

Pokud by všechny vyživované děti uplatňoval pouze jeden z poplatníků, není nutné dokládat výše uvedeným potvrzením, ale stačí tzv. „zkrácené potvrzení“ (jako dosud)… že poplatník neuplatňuje.

Pokud v průběhu roku u poplatníka nastanou skutečnosti, které mají vliv na již uplatněné „výše nároku“ – je nutné tyto změny vyznačit do „změnové tabulky“ v Prohlášení k dani.

Výpočet daňového zvýhodnění za rok 2015 x)

Vyživované děti

Za měsíce

Výpočet

Za měsíce

Výpočet

Celkem za rok

Zletilý syn

I.–VIII.

1 117 Kč x 8

-

-

∑

8 936 Kč

8 936 Kč

Nezletilá dcera

I.–VIII.

1 317 Kč x 8

IX. – XII.

1 117 Kč x 4

∑

10 536 Kč

4 468 Kč

15 004 Kč

Daňové zvýhodnění u poplatníka na obě děti za rok 2015 v úhrnu činí 23 940 Kč

x) vzorový výpočet nesouvisí s výše uvedeným příkladem

Protože na nezletilou dceru uplatňoval poplatník po část roku (I.–VIII.) daňové zvýhodnění ve výši náležející „na druhé dítě“ a po část roku (IX.–XII.) ve výši náležející „na jedno dítě“, nebude se výsledná roční částka daňového zvýhodnění na toto dítě rovnat ani jedné z ročních částek uvedených v § 35c odst. 1 zákona o daních z příjmů (tzn. ani částce 13 404 Kč a ani částce 15 804 Kč), ale roční částka bude v jejím rozpětí (15 004 Kč).

Nezdanitelné části základu daně (§ 15 zákona o daních z příjmů)

Od základu daně lze až v rámci ročního zúčtování odečíst

  • Hodnotu bezúplatného plnění (daru) poskytnutého obcím, krajům, organizačním složkám státu, právnickým osobám se sídlem na území České republiky, jakož i právnickým osobám, které jsou pořadateli veřejných sbírek podle zvláštního zákona, a to na vědu a vzdělávání, výzkumné a vývojové účely, kulturu, školství, na policii, na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat a jejich zdraví, na účely sociální, zdravotnické a ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní, a politickým stranám a politickým hnutím na jejich činnost, dále fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky, které jsou poskytovateli zdravotních služeb nebo provozují školy a školská zařízení a zařízení pro péči o toulavá nebo opuštěná zvířata nebo pro péči o jedince ohrožených druhů živočichů, na financování těchto zařízení, dále fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky, které jsou poživateli invalidního důchodu nebo byly poživateli invalidního důchodu ke dni přiznání starobního důchodu nebo jsou nezletilými dětmi závislými na péči jiné osoby podle zvláštního právního předpisu, na zdravotnické prostředky nejvýše do částky nehrazené zdravotními pojišťovnami nebo na zvláštní pomůcky podle zákona upravujícího poskytování dávek osobám se zdravotním postižením nejvýše do částky nehrazené příspěvkem ze státního rozpočtu, a na majetek usnadňující těmto osobám vzdělání a zařazení do zaměstnání, pokud úhrnná hodnota bezúplatných plnění ve zdaňovacím období přesáhne 2 % ze základu daně anebo činí alespoň 1000 Kč. Obdobně se postupuje u bezúplatných plnění na financování odstraňování následků živelní pohromy, ke které došlo na území členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor. V úhrnu lze odečíst nejvýše 15 % ze základu daně. Jako bezúplatné plnění na zdravotnické účely se hodnota jednoho odběru krve nebo jejích složek dárce, kterému nebyla poskytnuta finanční úhrada výdajů spojených s odběrem krve nebo jejích složek podle zákona upravujícího specifické zdravotní služby, s výjimkou úhrady prokázaných cestovních nákladů spojených s odběrem, oceňuje částkou 2000 Kč a hodnota odběru orgánu od žijícího dárce se oceňuje částkou 20 000 Kč. Ustanovení tohoto odstavce se použije i pro bezúplatné plnění poskytnuté právnickým nebo fyzickým osobám se sídlem nebo bydlištěm na území jiného členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor než České republiky, pokud příjemce bezúplatného plnění a účel bezúplatného plnění splňují podmínky stanovené tímto zákonem. Poskytnou-li bezúplatné plnění manželé ze společného jmění manželů, může odpočet uplatnit jeden z nich nebo oba poměrnou částí.

Bezúplatné plnění poskytnuté veřejnou obchodní společností nebo komanditní společností se posuzuje jako bezúplatné plnění poskytnuté jednotlivými společníky veřejné obchodní společnosti nebo komplementáři komanditní společnosti a rozdělují se stejně jako základ daně podle § 7 odst. 4 nebo 5 zákona o daních z příjmů.

  • Částku, která se rovná úrokům zaplaceným ve zdaňovacím období z úvěru ze stavebního spoření, úrokům z hypotečního úvěru poskytnutého bankou, sníženým o státní příspěvek poskytnutý podle zvláštních právních předpisů, jakož i úvěru poskytnutého stavební spořitelnou, bankou v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření nebo s hypotečním úvěrem, a použitým na financování bytových potřeb, pokud se nejedná o bytovou výstavbu, údržbu ani o změnu stavby bytového domu nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, prováděnou v rámci činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, nebo pro účely nájmu.

Bytovými potřebami pro účely tohoto zákona se rozumí:

a) výstavba bytového domu, rodinného domu, jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, nebo změna stavby,

b) koupě pozemku za předpokladu, že na pozemku bude zahájena výstavba bytové potřeby podle písmene a) do 4 let od okamžiku uzavření úvěrové smlouvy nebo koupě pozemku v souvislosti s pořízením bytové potřeby uvedené v písmenu c),

c) koupě

  • bytového domu,
  • rodinného domu,
  • rozestavěné stavby bytového domu nebo rodinného domu,
  • jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru,

d) splacení vkladu právnické osobě jejím členem za účelem získání práva nájmu nebo jiného užívání bytu nebo rodinného domu,

e) údržba a změna stavby bytového domu, rodinného domu , bytu v nájmu nebo v užívání nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru,

f) vypořádání společného jmění manželů nebo vypořádání spoludědiců v případě, že předmětem vypořádání je úhrada podílu spojeného se získáním jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, rodinného domu nebo bytového domu,

g) úhrada za převod podílu v obchodní korporaci jejím členem uskutečněná v souvislosti s převodem práva nájmu nebo jiného užívání bytu,

h) splacení úvěru nebo zápůjčky použitých poplatníkem na financování bytových potřeb.

Použije-li se nebo používá-li se bytová potřeba podle písmen a) až h) nebo její část k činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, anebo k nájmu, lze odečet úroků po dobu užívání bytové potřeby k uvedeným účelům uplatnit pouze v poměrné výši.

Bližší podmínky pro uplatnění odpočtu zaplacených úroků jsou uvedeny v § 15 odst. 4 zákona o daních z příjmů.

Příspěvek v celkovém úhrnu nejvýše 12 000 Kč zaplacený poplatníkem na jeho:

  • penzijní připojištění se státním příspěvkem podle smlouvy o penzijním připojištění se státním příspěvkem uzavřené mezi poplatníkem a penzijní společností; částka, kterou lze takto odečíst, se rovná úhrnu příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem na zdaňovací období sníženému o 12 000 Kč,
  • penzijní pojištění podle smlouvy o penzijním pojištění uzavřené mezi poplatníkem a institucí penzijního pojištění nebo na základě jinak sjednané účasti poplatníka na penzijním pojištění u instituce penzijního pojištění, za podmínky, že byla sjednána výplata plnění z penzijního pojištění až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let; částka, kterou lze takto odečíst, se rovná úhrnu příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho penzijní pojištění na zdaňovací období, nebo
  • doplňkové penzijní spoření podle smlouvy o doplňkovém penzijním spoření uzavřené mezi poplatníkem a penzijní společností; částka, kterou lze takto odečíst, se rovná úhrnu příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho doplňkové penzijní spoření na zdaňovací období sníženému o 12 000 Kč.

Pokud poplatníkovi jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem, penzijní pojištění nebo doplňkové penzijní spoření zaniklo bez nároku na penzi, jednorázové vyrovnání nebo jednorázové plnění z penzijního pojištění a současně bylo poplatníkovi vyplaceno odbytné nebo jiné plnění související se zánikem penzijního pojištění, nárok na uplatnění odpočtu nezdanitelné části základu daně zaniká a příjmem podle § 10 ve zdaňovacím období, ve kterém k tomuto zániku došlo, jsou částky, o které byl poplatníkovi v uplynulých deseti letech z důvodu zaplacených příspěvků na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem nebo penzijní pojištění nebo doplňkové penzijní spoření základ daně snížen.

V případě převodu prostředků účastníka z transformovaného fondu do účastnických fondů lze odečíst částku, která se rovná součtu příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem na část zdaňovacího období a příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho doplňkové penzijní spoření na navazující část zdaňovacího období sníženou o 12 000 Kč.

  • Členské příspěvky zaplacené ve zdaňovacím období členem odborové organizace odborové organizaci, která podle svých stanov obhajuje hospodářské a sociální zájmy zaměstnanců v rozsahu vymezeném zvláštním právním předpisem. Takto lze odečíst částku do výše 1,5 % zdanitelných příjmů podle § 6 zákona o daních z příjmů, s výjimkou příjmů podle § 6 uvedeného zákona zdaněných srážkou podle zvláštní sazby daně, maximálně však do výše 3 000 Kč za zdaňovací období.
  • Úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání podle zákona o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání, pokud nebyly hrazeny zaměstnavatelem ani nebyly uplatněny jako výdaj podle § 24 poplatníkem s příjmy podle § 7, nejvýše však 10 000 Kč. U poplatníka, který je osobou se zdravotním postižením, lze za zdaňovací období odečíst až 13 000 Kč, a u poplatníka, který je osobou s těžším zdravotním postižením, až 15 000 Kč.

Informace k daňovým tiskopisům

Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (Tiskopis MFin 5457 – vzor č. 24)

Pro zdaňovací období 2016 se u poplatníků, kteří uplatňují daňové zvýhodnění, použije vzor tiskopisu č. 24. U ostatních poplatníků lze však pro zdaňovací období 2016 použít i předcházející vzory č. 23 – 21.

Pro účely prokazování nároku na daňové zvýhodnění pro zdaňovací období 2015 a 2016 se použije tiskopis MFin 5556 – vzor č. 1 s názvem „Potvrzení zaměstnavatele druhého z poplatníků pro uplatnění nároku na daňové zvýhodnění“.

K oznámení plátce daně podle § 38i zákona o daních z příjmů o nevybrání dlužné částky na dani nebo neoprávněně vyplacené částce na daňovém bonusu se použije tiskopis MFin 5554 – vzor č. 1 – poprvé jej lze použít za zdaňovací období 2014, dále pak i v roce 2015 a 2016.

  • Tiskopis Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti včetně pokynů a příloh

Uveřejněný tiskopis "Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti“ (MFin 5459 vzor č.22), pokyny k jeho vyplnění (MFin 5459/1 vzor č.20) se použije pro podání vyúčtování za zdaňovací období 2015. Povinnou přílohou tohoto tiskopisu je pro plátce daně podle § 38j zákona o daních z příjmů Příloha č. 1 "Počet zaměstnanců ke dni 1.12.2015" (MFin 5490/1 vzor č. 15) a pro plátce daně, kteří zaměstnávali poplatníky uvedené v § 2 odst. 3 zákona o daních z příjmů Příloha č. 2 "Přehled souhrnných údajů zaznamenaných na mzdových listech poplatníků uvedených v § 2 odst. 3 zákona o daních z příjmů" (MFin 5530 vzor č. 12 a pro část zdaňovacího období 2016 vzor č. 13). Dále je povinnou přílohou pro plátce daně provádějící opravy podle § 38i zákona o daních z příjmů "Příloha č. 3 k Vyúčtování" (MFin 5490 vzor č. 16), případně "Příloha č. 4 k Vyúčtování" (MFin 5531 vzor č. 11).

  • Tiskopis - MFin 5241 vzor č. 10
    na kterém mohou plátci daně v průběhu roku 2016 žádat FÚ o poukázání chybějící částky vyplacené plátcem daně poplatníkům na měsíčních daňových bonusech (§ 35d odst. 5 zákona o daních z příjmů).
  • Tiskopis - MFin 5246 vzor č. 10
    na kterém mohou plátci daně v průběhu roku 2016 žádat FÚ o poukázání chybějící částky vyplacené plátcem daně poplatníkům na doplatku na daňovém bonusu z ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění (§ 35d odst. 9 zákona o daních z příjmů).
  • Tiskopis - MFin 5460/1 vzor č. 20
    Výpočet daně a daňového zvýhodnění za zdaňovací období 2015.     Upozorňujeme plátce daně, že roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění (v termínu do 31.3.2016) a vrácení přeplatků na dani a doplatků na daňovém bonusu nejpozději při výplatě za březen, lze provést i u poplatníka, u kterého byly zálohy na daň (záloha) zvýšena o solidární zvýšení daně podle § 38ha, avšak jeho daň za zdaňovací období 2015 se nezvyšuje o solidární zvýšení daně.
  • Tiskopis MFin 5460 vzor č. 23
    Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění za zdaňovací období 2015
  • Tiskopis MFin 5460 vzor č. 24
    Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění za zdaňovací období 2016
  • Tiskopis MFin 5460/A – vzor č. 2
    Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti plynoucích na základě dohod o provedení práce za zdaňovací období 2015
  • Tiskopis MFin 5460/A – vzor č. 3
    Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti plynoucích na základě dohod o provedení práce za zdaňovací období 2016