Přehled nejdůležitějších změn pro občany na rok 2016
Zvýšení daňového zvýhodnění na druhé a další dítě
Pro rok 2016 je navrhováno další zvýšení částek daňového zvýhodnění na druhé, třetí a každé další dítě. U druhého dítěte vzroste daňové zvýhodnění z 15 804 Kč na 17 004 Kč ročně, resp. 1 417 Kč měsíčně. U třetího a dalšího dítěte pak z 17 004 Kč na 20 604 Kč ročně, resp. 1 717 Kč měsíčně. Daňové zvýhodnění na první dítě a maximální výše daňového bonusu zůstává nezměněna.
Zvýšení limitu příjmů pro daňový bonus
V souvislosti se zvýšením minimální mzdy dojde ke zvýšení dolní hranice příjmu (ve výši šestinásobku roční minimální mzdy) pro vznik nároku na daňový bonus. Částka vzroste z 55 200 Kč (tj. 6 x 9 200 Kč) na 59 400 Kč (tj. 6 x 9 900 Kč). Adekvátně bude zvýšen limit pro vznik nároku na měsíční daňový bonus (polovina minimální mzdy, nově tedy 4 950 Kč).
Zvýšení limitu slevy na dani za umístění dítěte v mateřské školce či obdobném zařízení
V důsledku zvýšení minimální mzdy bude možné uplatnit slevu na dani ve výši prokázaných výdajů za umístění vyživovaného dítěte v zařízení péče o děti předškolního věku (viz níže) až do 9 900 Kč ročně za každé dítě.
Změna podmínek pro uplatnění slevy za umístění dítěte v mateřské školce či obdobném zařízení
Od roku 2016 bude možné uplatnit slevu v případě umístění dítěte do předškolního zařízení, kterým je:
a) mateřská škola podle školského zákona nebo obdobné zařízení v zahraničí,
b) zařízení služby péče o dítě v dětské skupině a
c) zařízení péče o dítě předškolního věku provozovaná na základě živnostenského oprávnění, pokud charakter takto poskytované péče je srovnatelný s péčí poskytovanou
1. zařízením služby péče o dítě v dětské skupině, nebo
2. mateřskou školou podle školského zákona.
Dochází tak k úpravě podmínek pro poskytování slevy na dani za umístění dítěte předškolního věku v zákonem vyjmenovaných zařízeních. Do konce roku 2015 zákon definici zařízení neobsahoval a slevu na dani za rok 2015 tedy lze uplatnit na jakékoliv zařízení pečující o děti předškolního věku, které svým charakterem poskytuje péči obdobnou mateřským školám (včetně mateřské školy samotné).
Zvýšení částky osvobozených důchodů
Vzhledem ke zvýšení minimální mzdy dochází také k automatické valorizaci úhrnné částky osvobozených důchodů nebo penzí na 356 400 Kč (tj. 36 x 9 900 Kč).
Zákon o ukončení důchodového spoření tzv. II. pilíře
Do systému důchodového spoření lze spořit jen do konce roku 2015. V roce 2016 proběhne proces ukončení důchodového spoření, tj. likvidace důchodových fondů a vyplacení prostředků jejich účastníkům.
Výplata prostředků bude osvobozena od daně z příjmů. Účastníci se budou moci rozhodnout, zda budou chtít prostředky vyplatit nebo převést na svoji smlouvu o doplňkovém penzijním spoření nebo penzijním připojištění (III. pilíř). Prostředky, o které se účastníci nepřihlásí, penzijní společnost převede na účet určený finanční správou. Všichni účastníci budou mít možnost doplatit pojistné na důchodové pojištění do I. pilíře za dobu účasti ve II. pilíři.
Osvobození dlouhodobých penzí z III. pilíře
Zavádí se osvobození penzí z III. důchodového pilíře a důchodů z vybraného pojištění osob, pokud doba jejich pobírání činí nejméně 10 let.
Navýšení přídělu do FKSP
Na základě rozhodnutí vlády ČR byl novelou vyhlášky č. 114/2002 Sb. navýšen základní příděl do fondu kulturních a sociálních potřeb o půl procentního bodu (tedy na 1,5 %) v roce 2016. Následně bude příděl navýšen o dalšího půl procentního bodu (tedy na 2 %) v roce 2017 a letech následujících.
Změny některých podmínek pro příjemce investičních pobídek
S účinností od 1. 5. 2015 přináší zákon větší flexibilitu pro příjemce investičních pobídek z hlediska plnění podmínek podle zákona o daních z příjmů.
Příjemce investiční pobídky, který se zúčastní přeměny společnosti a zároveň neporuší povinnosti stanovené zákonem o investičních pobídkách, již nebude muset vracet finanční prostředky, které na pobídce ve formě slevy na dani z příjmů v minulosti vyčerpal. Nadále však platí, že po fúzi či rozdělení sloučením či převodu jmění na společníka držitel investiční pobídky již dále slevu na dani z příjmů nemůže uplatňovat. To zamezuje jejímu spekulativnímu převádění.
Zcela nově je příjemcům investiční pobídky umožněno, aby se na základě svého rozhodnutí mohli vzdát svého budoucího práva čerpat slevu na dani z příjmů a tím se zároveň vyvázat z plnění podmínek zákona o daních z příjmů. Tento úkon je nevratný.
Ostatní důležité změny v zákoně o daních z příjmů a zákoně o rezervách účinné od 1. 1. 2016
V návaznosti na kategorizaci účetních jednotek zavedenou zákonem o účetnictví byl novelizován i zákon o daních z příjmů, aby byl zachován daňový režim při prodeji cenných papírů mikro účetní jednotkou – právnickou osobou. –Tito poplatníci budou i nadále při prodeji cenných papírů zahrnovat do základu daně z příjmů nabývací cenu cenného papíru (s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2 písm. w) a ze) zákona o daních z příjmů), i když už cenné papíry nebudou přeceňovat na reálnou hodnotu.
S účinností od 1. 1. 2016 již zákon o daních z příjmů nedefinuje „zřizovací výdaje“ jako nehmotný majetek. Odpisování zřizovacích výdajů zaevidovaných do konce roku 2015 se dokončí podle stávajících předpisů.
Zákon o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů zavádí novou rezervu na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů (§§ 11a až 11c) uvedených na trh do 1. ledna 2013. Tato rezerva navazuje na povinnost uloženou zákonem o odpadech provozovatelům FVE zajistit financování zpracování, využití a odstranění elektroodpadu ze solárních panelů, a to formou plateb dílčích příspěvků v letech 2014 až 2018. Do základu daně bude celková částka hrazených příspěvků zahrnuta prostřednictvím uvedené rezervy vytvářené v závislosti na době daňového odpisování solárních panelů (§ 30b zákona o daních z příjmů). Jedná se o první daňově uznatelnou rezervu, která se tvoří nezávisle na účetnictví daňového poplatníka. Přechodné ustanovení umožňuje uplatnit předmětnou rezervu již za zdaňovací období započaté v roce 2015. Do tvorby rezervy lze zároveň zahrnout i částku připadající na měsíce zdaňovacího období započatého v roce 2014, ve kterých jsou splněny podmínky pro její tvorbu.
Příjmy z provozu výroben elektřiny – návrh zákona
Příjmy plynoucí poplatníkům daně z příjmů fyzických osob z provozování výroben elektřiny jsou v současné době zdaňovány jako příjem z jiného podnikání, ke kterému je třeba podnikatelské oprávnění. Na uvedenou činnost je provozovateli Energetickým regulačním úřadem udělena licence. Novelou je navrhováno, aby se v případě, že poplatník bude provozovat např. fotovoltaickou elektrárnu s instalovaným výkonem do 10 kW bez příslušné licence, nejednalo o příjem ze samostatné činnosti ale o tzv. ostatní příjem. Tato úprava má vliv i v oblasti příspěvků a pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, které se z ostatních příjmů neplatí.
Smlouvy o zamezení dvojímu zdanění
V roce 2015 vstoupily v platnost smlouvy o zamezení dvojímu zdanění s Kolumbijskou republikou a Pákistánskou islámskou republikou. Obě tyto nové smlouvy se začnou aplikovat od roku 2016.
Od tohoto data se bude uplatňovat i Protokol mezi Českou republikou a Belgickým královstvím k dříve sjednané smlouvě o zamezení dvojímu zdanění.
Mezinárodní výměna informací o finančních účtech
V roce 2015 poprvé proběhla automatická výměna informací o finančních účtech podle tzv. Dohody FATCA uzavřené mezi Českou republikou a USA. Výměna informací o zahraničních účtech českých občanů (daňových rezidentů) bude v roce 2016 rozšířena na dalších několik desítek států. Česká finanční správa bude mít každoročně k dispozici podrobné informace o zůstatcích na účtech českých daňových poplatníků v zahraničí, bez nutnosti podstupovat proces získání informací na základě individuální žádosti. Tímto krokem by mělo dojít ke zrychlení a zefektivnění některých daňových řízení.
Prokazování původu majetku – návrh zákona
V rámci boje proti daňovým únikům budou zavedeny mechanismy, které zlepší možnost správců daně odhalit nepřiznané nebo zatajené příjmy a následně je zdanit. Zákon umožní správci daně vyzvat poplatníka k prokázání příjmů, pokud existuje významný rozdíl (alespoň 7 mil. Kč) mezi nárůstem jmění poplatníka, jeho spotřebou nebo jiným vydáním a příjmy vykázanými v daňovém přiznání. Poplatník je povinen prokázat, že majetek byl financován z příjmů, které byly řádně zdaněny nebo zdanění nepodléhají.
Pokud poplatník důkazní břemeno neunese, bude mu základ daně, respektive daň stanovena pomocí tzv. pomůcek. Správce daně zároveň vyměří penále ve zvýšené výši 50 % nebo 100 % stanovené daně. Správce daně může také v určených případech vyzvat k podání prohlášení o majetku, pokud podle předběžného závěru hodnota majetku poplatníka přesahuje 10 mil. Kč (s výjimkou majetku, který je veden v rejstřících či evidencích).
Návrh zákona nebyl ještě schválen Parlamentem, ale jeho účinnost by měla nastat v průběhu roku 2016. Praktické uplatnění tohoto postupu se předpokládá u omezeného okruhu případů s vykazovanou značnou disproporcí mezi přiznanou výší příjmů a jměním či spotřebou. Klíčové je však o tomto novém mechanismu vědět a v případě obdržení výzvy se správcem daně aktivně komunikovat.
Kategorizace účetních jednotek
Novela zákona o účetnictví zavádí, mimo jiné, kategorizaci účetních jednotek. Podle stanovených kritérií se budou rozlišovat mikro, malé, střední a velké účetní jednotky, pro některé velké účetní jednotky a subjekty veřejného zájmu se zavádí povinnost sestavovat a zveřejňovat zprávu o platbách vládám. Zákon dále přináší i zjednodušení či osvobození, která se týkají zejména uvádění údajů a informací v účetní závěrce a zveřejňování účetních závěrek pro mikro a malé účetní jednotky.
Změny v parametrech pro povinné ověřování účetních závěrek auditorem
Kategorizace účetních jednotek vyvolala i změnu obsahového vymezení pojmu „aktiva celkem“. Dosavadní znění zákona o účetnictví definovalo aktiva celkem jako brutto aktiva. Nové znění zákona o účetnictví definuje aktiva celkem jako aktiva netto. Na základě reklasifikace vykazování položek aktivace a změny stavu zásob vlastní činnosti zároveň nebude položka ročního úhrnu čistého obratu za bezprostředně předcházející účetní období obsahově odpovídat položce ročního úhrnu čistého obratu za rok 2016.
Díky těmto změnám dochází mimo jiné i k faktickému posunu hranic pro povinný audit. Účetní jednotky by proto měly rozhodující parametry posoudit podle nového vymezení příslušných pojmů, aby se ujistily, zda nadále podléhají či nepodléhají povinnému ověření účetní závěrky auditorem. Výše uvedené může mít vliv i na termín podání daňového přiznání.
Bližší informace přináší sdělení umístěné na internetových stránkách Ministerstva financí.
Změny v načasování ověřování účetní závěrky a výroční zprávy auditorem
Od 1. 1. 2016 je auditor povinen vypracovat pouze jednu auditorskou zprávu obsahující všechna vyjádření vztahující se k povinnému auditu, a tudíž i k výroční zprávě. Tato zpráva auditora je součástí výroční zprávy. To se týká všech povinných auditů účetních závěrek obchodních společností sestavených již za kalendářní rok 2015. Pro účetní jednotky, které doposud byly zvyklé vyhotovovat výroční zprávy s časovým odstupem po sestavení účetní závěrky, to znamená, že při sestavování účetní závěrky k 31. 12. 2015 musí nově připravit k ověření všechny podklady najednou, tedy jak účetní závěrku, tak i výroční zprávu.
Jednoduché účetnictví
Novela zákona o účetnictví znovu zavádí možnost vedení jednoduchého účetnictví, která byla doposud upravena prostřednictvím přechodného odkazu na deset let zrušenou úpravu.
Jednoduché účetnictví mohou nově vést účetní jednotky, které:
-
nejsou plátci daně z přidané hodnoty,
-
jejich celkové příjmy za poslední uzavřené účetní období nepřesáhnou 3.000.000 Kč,
-
hodnota jejich majetku nepřesáhne 3.000.000 Kč
