Podnikatel (OSVČ)

• Příjmy ze samostatné činnosti
• Daňová evidence
• Výdaje stanovené procentem z příjmů
• Společník veřejné obchodní společnosti a komplementář komanditní společnosti
• Základ daně a daňová ztráta
• Nezdanitelné části základu daně
• Slevy na dani
• Daňové zvýhodnění
• Daňový bonus
• Zálohy a daň z příjmů fyzických osob

Příjmy ze samostatné činnosti

Příjmem ze samostatné činnosti, pokud se nejedná o příjmy ze závislé činnosti (zaměstnání) jsou:

• příjem ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství,
• příjem ze živnostenského podnikání,
• příjem z jiného podnikání, ke kterému je potřeba podnikatelské oprávnění (např. insolvenční správce, správce pozůstalosti, správce svěřeneckého fondu), ale také poplatník bez příslušného oprávnění,
• podíl společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti na zisku,
• příjem z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému, a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem,
• příjem z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku,
• příjem z výkonu nezávislého povolání.

Daňová evidence

Daňovou evidencí se pro účely daní z příjmů rozumí evidence pro účely stanovení základu daně a daně z příjmů. Tato evidence obsahuje údaje o příjmech a výdajích, v členění potřebném pro zjištění základu daně, majetku a dluzích. Pro obsahové vymezení složek majetku v daňové evidenci se použijí zvláštní právní předpisy o účetnictví, není-li v zákoně o daních z příjmů stanoveno jinak.

Průměrné ceny PHM

Náhrady cestovních výdajů

Výdaje stanovené procentem z příjmů

Neuplatní-li poplatník výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmu, může uplatnit výdaje, ve výši:

• 80 % z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a z příjmů z živnostenského podnikání řemeslného; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 1 600 000 Kč,
• 60 % z příjmů ze živnostenského podnikání; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 1 200 000 Kč,
• 30 % z příjmů z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 600 000 Kč,
• 40 % z jiných příjmů ze samostatné činnosti, s výjimkou příjmů společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 800 000 Kč.

Způsob uplatnění výdajů stanovaných procentem z příjmů nelze zpětně měnit.

V částce výdajů jsou zahrnuty veškeré výdaje poplatníka vynaložené v souvislosti s dosahováním příjmů ze samostatné činnosti.

Poplatník, je povinen vždy vést záznamy o příjmech a evidenci pohledávek vzniklých v souvislosti s činností, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti.

Společník veřejné obchodní společnosti a komplementář komanditní společnosti

U poplatníka, který je společníkem veřejné obchodní společnosti, je součástí základu daně (dílčího základu daně) poměrná část základu daně nebo daňové ztráty veřejné obchodní společnosti. Tento poměr odpovídá poměru, kterým se společník podílí na zisku veřejné obchodní společnosti.

U poplatníka, který je komplementářem komanditní společnosti, je součástí základu daně (dílčího základu daně) poměrná část základu daně nebo daňové ztráty komanditní společnosti. Tento poměr odpovídá poměru, kterým se komplementář podílí na zisku komanditní společnosti.

Pokud nejsou příjmy a výdaje rozděleny mezi spoluvlastníky podle spoluvlastnických podílů, mohou spoluvlastníci uplatnit výdaje pouze v prokázané výši.

Základ daně a daňová ztráta

Základem daně je částka, o kterou příjmy plynoucí poplatníkovi ve zdaňovacím období přesahují výdaje prokazatelně vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení.

Do základu daně se nezahrnují příjmy osvobozené od daně a příjmy, pro které je dále stanoveno, že se z nich daň vybírá zvláštní sazbou daně podle § 36 ZDP ze samostatného základu daně, pokud § 36 odst. 6 nebo 7 ZDP nestanoví jinak. Do základu daně se nezahrnují příjmy zahrnuté do samostatného základu daně.

U poplatníka se přihlédne i k zásobám pořízeným v kalendářním roce předcházejícím roku, v němž zahájil činnost.

Totéž platí obdobně i pro jiné nezbytně vynaložené výdaje spojené se zahájením činnosti.

Pokud podle účetnictví, daňové evidence nebo podle záznamů o příjmech a výdajích přesáhnou výdaje příjmy, je rozdíl ztrátou.

O ztrátu se sníží úhrn dílčích základů daně zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů uvedených v § 7 až 10 ZDP.

Daňovou ztrátu, kterou nelze uplatnit při zdanění příjmů ve zdaňovacím období, ve kterém vznikla, lze odečíst od úhrnu dílčích základů daně v 5 následujících zdaňovacích obdobích.

Podle § 34 odst. 1 ZDP lze uplatnit ztrátu ve 2 zdaňovacích obdobích bezprostředně předcházejících zdaňovacímu období za které se daňová ztráta stanoví (ztrátu za rok 2023 lze uplatnit za roky 2021 a 2022).

Daňový subjekt se může vzdát práva na uplatnění ztráty pro zdaňovací období následující po období, za které se ztráta stanoví; toto oznámení musí podat ve lhůtě pro podání daňového přiznání za období, za které se ztráta stanoví. Vzdání práva nelze vít zpět a má účinky pro všechny následující zdaňovací období. Za předcházející období lze odečíst ztrátu pouze do souhrnné výše 30 mil. Kč.

Pokud se daňový subjekt vzdá práva na uplatnění ztráty pro zdaňovací období následující po období, za které se ztráta stanoví, lhůta pro stanovení daně za období, za které byla ztráta stanovena a za období, ve kterém byla uplatněna, končí současně se lhůtou pro stanovení daně za období, ve kterém byla ztráta stanovena. (ztráta za rok 2023-daňové přiznání 2. 4. 2024, lhůta končí 1. 4. 2027 i když je vyměřena ztráta a stejná lhůta za roky 2021 a 2022, pokud v nich byla tato ztráta uplatněna).

Nezdanitelné části základu daně

Od základu daně lze odečíst nezdanitelné části základu daně, mezi které patří:

• bezúplatná plnění (dary),
• úroky z úvěrů na financování bytových potřeb (ze stavebního spoření, hypotečního úvěru, z úvěru poskytnutého stavební spořitelnou, bankou v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření nebo s hypotečním úvěrem),
• příspěvek na penzijní připojištění, penzijní pojištění a doplňkové penzijní spoření,
• pojistné na soukromé životní pojištění,
• členské příspěvky zaplacené odborové organizaci,
• úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání.

Podrobněji Aktuálně k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2023.

Slevy na dani

Daňové zvýhodnění

Poplatník má nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti na území členského státu Evropské unie, nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor podle následující tabulky.

Tabulka: daňové zvýhodnění - § 35c ZDP

Poplatník o daňové zvýhodnění sníží daň vypočtenou podle § 16 ZDP, případně sníženou podle § 35 nebo § 35ba nebo 35bb ZDP. Daňové zvýhodnění může poplatník uplatnit formou slevy na dani, daňového bonusu nebo slevy na dani a daňového bonusu.

Daňový bonus

může uplatnit poplatník, který ve zdaňovacím období měl příjem podle § 6 nebo § 7 ZDP alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy (min. mzda 16 200 Kč x 6 = 97 200 Kč). Do těchto příjmů se nezahrnují příjmy od daně osvobozené, příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.

Podrobněji Aktuálně k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2023.

Zálohy a daň z příjmů fyzických osob

Nemusí platit:

• poplatník, který má příjmy pouze ze závislé činnosti (pokud se nejedná o příjmy ze zahraničí) – zálohu odvádí každý měsíc jeho zaměstnavatel,
• poplatník, který má kromě příjmů ze závislé činnosti požitků i příjmy z jiných zdrojů, ale příjmy ze závislé činnosti činí 50 % a více,
• poplatník, jehož daňová povinnost za zdaňovací období byla nižší než 30 000 Kč,
• poplatník z nahodilých příjmů podle § 10 ZDP,
• zůstavitel ode dne jeho smrti.

Musí platit poplatník:

• jehož poslední známá daňová povinnost přesáhla 30 000 Kč, avšak nepřesáhla 150 000 Kč, a to ve výši 40 % poslední známé daňové povinnosti; první záloha je splatná do 15. dne šestého měsíce zdaňovacího období a druhá splatná do 15. dne dvanáctého měsíce zdaňovacího období a výše pololetní zálohy se zaokrouhluje na celé stokoruny nahoru,
• jehož poslední známá daňová povinnost přesáhla 150 000 Kč, a to ve výši 1/4 poslední známé daňové povinnosti; první záloha je splatná do 15. dne třetího měsíce zdaňovacího období, druhá záloha je splatná do 15. dne šestého měsíce zdaňovacího období, třetí záloha je splatná do 15. dne devátého měsíce zdaňovacího období a čtvrtá záloha je splatná do 15. dne dvanáctého měsíce zdaňovacího období a výše čtvrtletní zálohy se zaokrouhluje na celé stokoruny nahoru.

V roce 2024 jsou zálohy na daň a daň z příjmů fyzických osob splatné:

• do 15. 3. 2024 (první čtvrtletní záloha),
• do 2. 4. 2024 (platba daně),
• do 17. 6. 2024 (druhá čtvrtletní nebo první pololetní záloha),
• do 1. 7. 2024 (platba daně),
• do 16. 9. 2024 (třetí čtvrtletní záloha),
• do 16. 12. 2024 (čtvrtá čtvrtletní nebo druhá pololetní záloha).