Oznámení o osvobozených příjmech
Které ustanovení a od kdy zavádí novou oznamovací povinnost pro fyzické osoby?
Ustanovení § 38v ZDP zavedlo s účinností od 1. 1. 2015 poplatníkům daně z příjmů fyzických osob novou oznamovací povinnost, týkající se osvobozených příjmů.
Musí se oznamovat jakákoliv částka nebo je stanoven limit?
Oznamovací povinnost se týká příjmu, který je od daně z příjmů fyzických osob osvobozen a je vyšší než 5 000 000 Kč – příjem se posuzuje jednotlivě.
Jakých příjmů se oznamovací povinnost týká?
Povinnost se vztahuje na všechny příjmy přijaté od 1. ledna 2015 a osvobozené od daně z příjmů fyzických osob, tj. osvobozené podle § 4, § 4a, § 6 a § 10 ZDP (výjimkou jsou příjmy, které správce daně může zjistit z rejstříků či evidencí, do kterých má přístup a které zveřejní na úřední desce a způsobem umožňujícím dálkový přístup).
Které příjmy nemusí poplatník sdělovat?
Oznamovací povinnost se nevztahuje na osvobozený příjem z prodeje rodinného domu a souvisejícího pozemku, nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, a souvisejícího pozemku zapisované do katastru nemovitostí České republiky nebo na příjem z prodeje nemovitých věcí zapisovaných do katastru nemovitostí České republiky (ve smyslu § 4 odst. 1 písm. a), b) a v) ZDP)
Jakým způsobem má fyzická osoba oznámit nabytí osvobozených příjmů?
Oznámení nemá předepsaný tiskopis. Ministerstvo financí vydalo jako možný vzor nepovinný tiskopis „Oznámení o osvobozených příjmech podle § 38v ZDP“, který je zveřejněn na webových stránkách Finanční správy. Oznámení je podáním podle daňového řádu a lze jej učinit v souladu s ustanovením § 71 odst. 1 daňového řádu písemně, a to v listinné podobě nebo elektronicky, anebo ústně do protokolu; elektronicky lze podání učinit pouze datovou zprávou
- podepsanou způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu,
- s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky,
- s využitím přístupu se zaručenou identitou, nebo
- prostřednictvím daňové informační schránky.
Kdy jsou povinny fyzické osoby nejdříve a nejpozději plnit oznamovací povinnost?
Ustanovení § 38v ZDP platí pro příjmy přijaté ode dne nabytí účinnosti změny zákona o daních z příjmů (zákonem č. 267/2014 Sb.), tj. od 1. ledna 2015, jak vyplývá z obecného přechodného ustanovení k části první zákona č. 267/2014 Sb. Nejpozději mohou fyzické osoby oznámit osvobozené příjmy do konce lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém příjem obdržely. Tato lhůta pro oznámení platí obecně i u poplatníků, kteří povinnost podávat daňové přiznání nemají.
Lhůta se prodlužuje v případě, že poplatník současně s oznámením má povinnost podat i daňové přiznání, které podává elektronicky (lhůta se prodlužuje na 4 měsíce po uplynutí zdaňovacího období) nebo prostřednictvím daňového poradce (lhůta se prodlužuje na 6 měsíce po uplynutí zdaňovacího období).
Poplatníci, kterým za dané zdaňovací období nevznikne povinnost podávat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob, ale vznikne jim povinnost podat oznámení o osvobozených příjmech podle § 38v odst. 1 zákona o daních z příjmů, jsou povinni toto oznámení podat v termínu pro podání přiznání podle § 136 odst. 1 daňového řádu, tj. za zdaňovací období roku 2023 do 2. 4. 2024.
Jaké údaje jsou oznamovány?
Výše příjmu podle § 38v ZDP v Kč, který byl v daném zdaňovacím období osvobozený od daně z příjmů fyzických osob, který fyzická osoba ve zdaňovacím období obdržela, a byl vyšší než 5 mil. Kč. Limit se posuzuje u každého příjmu zvlášť a platí pro příjmy přijaté od 1. ledna 2015. Oznamovací povinnost se nevztahuje na příjmy uvedené ve výjimce v § 38v odst. 3 ZDP.
Zákonné ustanovení, podle kterého byl příjem osvobozen, například § 4 a § 4a, § 6 a § 10 ZDP.
Popis okolností nabytí příjmu – fyzická osoba uvede způsob dosažení příjmu (např. prodej obrazu, případně, zda jde o příjem v penězích či v jiné podobě).
Datum, kdy příjem vznikl. V případě dědictví je tímto datem až datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o dědictví.
Jak se bude oznamovat příjem (majetek) získaný v rámci SJM?
Pokud osvobozený příjem, který podléhá oznamovací povinnosti podle § 38v odst. 1 ZDP, plyne do společného jmění manželů (SJM), nemusí oznamovací povinnost plnit oba manželé, ale postačí, aby oznámení vůči správci daně učinil jeden z nich.
Jak se bude postupovat v případech, kdy je osvobozený příjem hrazen ve splátkách?
Pokud je osvobozený příjem hrazen ve splátkách a nejde o účelové rozdělení tohoto příjmu, bude se z hlediska limitu pro oznámení osvobozeného příjmu vyššího než 5 mil. Kč posuzovat konkrétní skutkový stav, resp. co a kdy je daným příjmem. Pokud je příjmem, který poplatník obdržel, splátka posuzuje se pro oznámení vždy výše každé jednotlivé splátky (resp. jednotlivý příjem).
Jsou s nepodáním oznámení dle § 38v ZDP spojeny nějaké sankce?
Ustanovení § 38w ZDP navazující na § 38v ZDP upravuje pokutu za neoznámení, případně pozdní oznámení osvobozeného příjmu. Poplatníkovi vzniká povinnost uhradit pokutu za neoznámení osvobozeného příjmu, pokud nepodá oznámení o osvobozených příjmech fyzických osob, ve výši:
- 0,1 % z částky neoznámeného příjmu, pokud tuto povinnost splní, aniž by k tomu byl vyzván,
- 10 % z částky neoznámeného příjmu, pokud poplatník tuto povinnost splní v náhradní lhůtě poté, co byl k tomu vyzván, nebo
- 15 % z částky neoznámeného příjmu, pokud poplatník nesplní tuto povinnost ani v náhradní lhůtě.
Lze sankcionovat poplatníka, který podá oznámení dle § 38v ZDP, ale výši příjmů uvede v nesprávné výši, a následně se ukáže, že výše příjmů je odlišná?
Při výpočtu výše sankce se vychází z reálného ocenění toho příjmu, který poplatník jako příjem neuvedl nebo jej uvedl dodatečně.
Příklad: Poplatník zaslal oznámení dle § 38v ZDP sám, ale až po uplynutí zákonné lhůty a oznámil příjem ve výši 7 mil. Kč. Následně bylo správcem daně zjištěno, že správná výše příjmu činila 9 mil. Kč. Pokuta bude stanovena ve výši 0,1 % z 9 mil. Kč, tj. ze správné, nikoli oznámené částky. Z uvedeného vyplývá, že pokud by poplatník oznámení vůbec nepodal, protože se např. domníval, že jeho příjem je menší než 5 mil., nesplnil svoji oznamovací povinnost, výše sankce se bude odvíjet od skutečnosti, zda podal sám bez výzvy, na základě výzvy nebo povinnost nesplnil ani v náhradní lhůtě a od skutečné hodnoty osvobozeného příjmu.
Vztahují se na pokutu za neoznámení osvobozeného příjmu stejné lhůty jako pro stanovení daně?
Pokud uplyne lhůta pro stanovení daně, v rámci jejíhož zdaňovacího období osvobozený příjem nastal, není možné dle § 38w odst. 3 ZDP uložit pokutu.
Lze pokutu za neoznámení osvobozeného příjmu prominout?
Ustanovení § 38w odst. 6 ZDP dává správci daně možnost zcela nebo zčásti prominout uloženou pokutu, pokud k nesplnění povinnosti oznámit osvobozený příjem došlo z důvodu, který lze s přihlédnutím k okolnostem daného případu ospravedlnit. K prominutí může správce daně přistoupit v souladu s § 259 odst. 1 a § 259aa odst. 1 daňového řádu na základě žádosti.
