Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Aktuální dotazy a odpovědi k dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti za zdaňovací období 2020 a pro zdaňovací období 2021

Sdílet

12. 1. 2021

 

TISKOPISY A EPO

 

Jaké jsou lhůty pro podání vyúčtování za zdaňovací období 2020?

Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti (dále jen "VDA DPZ") se podává podle § 38j odst. 5 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o daních z příjmů"), kde je uvedeno, že plátce daně je povinen podat vyúčtování do dvou měsíců po uplynutí kalendářního roku, pokud plátce daně podá vyúčtování elektronicky, je lhůta pro podání do 20. března.

Lhůta pro podání VDA DPZ za rok 2020 - 1. března 2021 (papírová forma)

Elektronická forma VDA DPZ za rok 2020 – 22. března 2021

Lhůta pro podání Vyúčtování daně vybírané srážkou (dále jen "VDA DPS") není upravena žádným z ustanovení zákona o daních z příjmů a proto platí obecné ustanovení zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád). Dle ustanovení § 137 odst. 2 daňového řádu se vyúčtování podává do 3 měsíců po uplynutí kalendářního roku.

 

Lhůta pro podání VDA DPS za rok 2020 – 1. dubna 2021

Povinná elektronická forma pro podání vyúčtování za zdaňovací období 2020

Podle § 72 odst. 6 daňového řádu, má-li daňový subjekt nebo jeho zástupce zpřístupněnu datovou schránku, která mu byla zřízena ze zákona, nebo zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, je povinen vyúčtování (VDA DPZ a VDA DPS i dodatečná VDA) podat pouze elektronicky s využitím dálkového přístupu ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně, a to datovou zprávou odeslanou způsobem uvedeným v § 71 odst. 1 daňového řádu.

Podle § 38j odst. 6 zákona o daních z příjmů, plátce daně, který ve zdaňovacím období zúčtoval nebo vyplatil příjmy ze závislé činnosti poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 3 zákona o daních z příjmů má povinnost podávat VDA DPZ elektronicky. Tuto povinnost nemá plátce daně, který je fyzickou osobou, a u něhož počet těchto poplatníků v průběhu zdaňovacího období nepřesáhl v úhrnu 10 osob.

V čem se liší tiskopis "Vyúčtování daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti" za zdaňovací období 2020 případně jeho přílohy oproti roku 2019?

Za zdaňovací období 2020 v souladu s Vyhláškou o povinných vzorech daňových tiskopisů je nutno použít nový tiskopis VDA DPZ (Tiskopis 25 5459 MFin – vzor č. 23). Pokyny byly aktualizovány novým vzorem č. 25 (Tiskopis 25 5459/1 MFin 5459/1 – vzor č. 25). Jsou zde uvedeny zálohy běžného zdaňovacího období (včetně provedených oprav), dále pak přeplatky na dani z ročního zúčtování záloh za zdaňovací období 2019, které bylo provedeno v roce 2020 (včetně oprav) a vyplacené daňové bonusy tj. měsíční daňové bonusy zdaňovacího období 2020 a doplatky na daňovém bonusu z ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za zdaňovací období 2019, které bylo provedeno v roce 2020 (včetně oprav).

Pokud plátce daně provedl roční zúčtování záloh za rok 2019 v pozdějším termínu než 31. března 2020 (v souvislosti s nouzovým stavem COVID 19) uvede vrácené přeplatky na dani z ročního zúčtování záloh (sloupec 4 VDA DPZ) a doplatky na daňovém bonusu (sloupec 5 VDA DPZ) do kalendářního měsíce, za který byly přeplatky z ročního zúčtování záloh a doplatky daňového bonusu skutečně vráceny (nikoliv měsíc březen).

Veškeré opravy předcházejících období je nutné provádět pouze formou dodatečného vyúčtování k příslušnému zdaňovacímu období. Pokud plátce daně provádí opravy, zároveň vyplní přílohu č. 3 popř. přílohu č. 4 a současně uvede důvody, které vedly k podání dodatečného VDA DPZ .

K Příloze č. 1 Vyúčtování s názvem „Počet zaměstnanců ke dni 1. 12. 2020“ (Tiskopis 25 5490/1 - MFin5490/1 – vzor č. 20) uvádíme, že Kód obce (ZÚJ – základní územní jednotka), ve kterém je umístěno místo výkonu práce plátce daně pro účely vyplnění sloupce 06 nalezne ve vyhlášce č. 358/2020 Sb., o procentním podílu jednotlivých obcí na částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daní z příjmů.

K příloze č. 2 Vyúčtování s názvem „Přehled souhrnných údajů zaznamenaných na mzdových listech poplatníků uvedených v § 2 odst. 3 zákona o daních z příjmů“ (Tiskopis 25 5530 MFin 5530 – vzor č. 15) připomínáme, že v souladu se Směrnicí Rady EU 2011/16/EU o spolupráci v oblasti daní se do přílohy samostatně uvádějí odměny členů orgánů právnických osob (včetně příjmů za práci jednatele). Všeobecné informace o daňovém identifikačním čísle dle jednotlivých zemí EU naleznete webovém portálu Evropské komise.

Pro zdaňovací období 2020 byly rovněž aktualizovány přílohy č. 3 a 4 Vyúčtování s názvem „Příloha k vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti o dodatečných opravách záloh na daň po slevě a daně vypočtené z ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění“ (Tiskopis 25 5490 MFin 5490 – vzor č. 17) a „Příloha k vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti o dodatečných opravách měsíčního daňového bonusu a doplatku na daňovém bonusu z ročního zúčtování daňového zvýhodnění podle § 38i § (Tiskopis 25 5531 MFin 5531 – vzor č. 12)

Jaký vzor Vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně z příjmů fyzických/právnických osob je platný za zdaňovací období 2020?

V souladu s Vyhláškou o povinných vzorech daňových tiskopisů je pro zdaňovací období 2020 povinný tiskopis „Vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně z příjmů fyzických /právnických osob“ 25 5466 (MFin 5466 - vzor č. 18) včetně „Pokynů k vyplnění vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně z příjmů fyzických nebo právnických osob“ tiskopis 25 5466/1 (MFin 5466/1vzor č. 18.)

Jsou pro závislou činnost dostupné tiskopisy v anglické verzi?

Ano, upozorňujeme plátce daně, kteří zaměstnávají daňové nerezidenty tj. poplatníky podle § 2 odst. 3 zákona o daních z příjmů, že na internetu Finanční správy v sekci daňové tiskopisy jsou dostupné anglické verze tiskopisu:

  • Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti,
  • Žádost o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění,
  • Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění,
  • Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti plynoucích na základě zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon") a o sražené dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně z těchto příjmů.

Tyto tiskopisy však slouží pouze jako metodická pomůcka při vyplňování.

Jsem plátce daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a zaměstnávám pouze dva zaměstnance, kterým vyplácím měsíční daňové bonusy z vlastních finančních prostředků, jaký formulář mám v roce 2021 použít, pokud žádám správce daně o poukázání těchto daňových bonusů?

Použijte tiskopis č. 25 5241 MFin 5241 - vzor č. 11 s názvem "Žádost podle § 35d odst. 5 zákona o daních z příjmů o poukázání chybějící částky vyplacené plátcem daně poplatníkům na měsíčních daňových bonusech". Upozorňujeme, že o měsíční daňové bonusy musí plátce daně požádat za každý měsíc na samostatné žádosti. Za předpokladu, že plátce vyplácí daňové bonusy a nežádá formou žádostí ani nesnižuje odvody záloh, jsou mu tyto vyplacené částky na daňových bonusech vráceny na základě podaného VDA DPZ za příslušné období, jako přeplatek na dani (za předpokladu, že přeplatek vznikl).

Pokud budete žádat o doplatky na daňovém bonusu z ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za zdaňovací období 2020 použijte tiskopis č. 25 5246 MFin 5246 – vzor č. 11. Na žádostech neopomeňte označit, zda se jedná o žádost běžnou či dodatečnou a podmínkou je, že plátce daně částku daňových bonusů již poplatníkovi vyplatil (tuto skutečnost je vhodné správci daně doložit spolu s podanou žádostí).

Jaký vzor Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti je nutné použít za zdaňovací období 2020 pro účely daňového přiznání?

Pro zdaňovací období 2020 je v platnosti „Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění“ tiskopis 25 5460 MFin 5460 - vzor č. 28. Pro účely srážkové daně slouží tiskopis č. 25 5460/A MFin 5460/A vzor č. 7 - s názvem „Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti plynoucích na základě zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon") a o sražené dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně z těchto příjmů“.

Jaký vzor tiskopisu Prohlášení poplatníka daně z příjmů má být použit pro rok 2021?

Pro rok 2021 doporučujeme použít „Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti“ tiskopis 25 5457 MFin 5457 – vzor č. 26. Starší vzory prohlášení (vzor č. 24 a 25) není vhodné nadále používat, neboť součástí těchto prohlášení je žádost o roční zúčtování, kterou již nebude možné pro zdaňovací období 2021 použít. Pro roční zúčtování za rok 2021 bude vydán nový vzor „Žádosti o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění“ tiskopis 25 5457/B MFin 5457/B - vzor č. 2.

 

ZRUŠENÍ SUPERHRUBÉ MZDY

 

Jaká je výše a způsob výpočtu zálohy na daň z příjmy fyzických osob ze závislé činnosti od 1. 1. 2021?

Základ pro výpočet zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti je definován v § 38h odst. 1 zákona o daních z příjmů jako úhrn příjmů ze závislé činnosti zúčtovaných nebo vyplacených poplatníkovi za kalendářní měsíc nebo za zdaňovací období s výjimkou příjmu

  • který není předmětem daně
  • který je od daně osvobozen
  • z něhož je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.

Z uvedeného vyplývá, že do základu pro výpočet zálohy na daň od 1. 1. 2021 již nevstupuje částka povinného pojistného, které z příjmu poplatníka hradil plátce daně.

Sazby zálohy na daň dle § 38h odst. 2 ZDP činí pro rok 2021

15% pro část základu daně, která nepřesahuje 4 násobek průměrné mzdy (Pro rok 2021 141 764 Kč)
23% pro část základu daně, která přesahuje 4 násobek průměrné mzdy

Záloha se vypočte jako součet součinů příslušné části základu pro výpočet zálohy a sazby zálohy pro tuto část základu pro výpočet zálohy.

Příklad výpočtu měsíční zálohy na daň

Zdanitelný příjem - 141 725 Kč
Základ pro výpočet zálohy na daň zaokrouhlený na 100 Kč nahoru - 141 800 Kč
Tento příjem již převyšuje limit pro rok 2021 tj. 141 764 Kč. Daň již bude počítána z dílčích základů daně.
Dílčí základ pro výpočet zálohy do výše 4násobku průměrné mzdy je 141 764 Kč, a z toho 15% činí - 21 264,60 Kč (141 764 x 0,15).
Příjem přesahující 141 764, který bude zdaněn 23% sazbou, činí 36 Kč (141 800 - 141 764). Dílčí základ pro výpočet zálohy přesahující 4násobek průměrné mzdy tedy činí 36 Kč, z toho záloha na daň zvýšenou sazbou daně 23% - 8.28 Kč (36 x 0,23)
Záloha na daň se vypočte jako součet dílčích základů daně – 21 272,88 Kč (21 264,60 + 8,28)
Tento součet se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Záloha na daň činí 21 273 Kč.

 

SLEVY NA DANI

 

Jak vysoké jsou slevy na dani podle § 35ba zákona za rok 2020 a mění se slevy na dani pro rok 2021?

  • 24.840 Kč základní sleva na poplatníka (možnost uplatnění i u zahraničních zaměstnanců, kteří jsou daňovými nerezidenty ČR) platná pro rok 2020. Pro zdaňovací období 2021 činí základní sleva na poplatníka 27 840 Kč. Výše měsíční slevy na poplatníka v roce 2021 činí 2 320 Kč. Základní slevu na poplatníka lze uplatnit za předpokladu, že zaměstnanec učinil u plátce daně Prohlášení k dani.
  • 24.840 Kč sleva na manžela (manželku) bez vlastních příjmů nebo s příjmy nepřesahujícími roční limit ve výši 68.000 Kč a jedná-li se o druhého z manželů, kterému byl přiznán nárok na průkaz ZTP/P, v dvojnásobné výši (definice manžela/ manželky viz ustanovení § 21e zákona o daních z příjmů),
  • 2.520 Kč základní sleva na invaliditu,
  • 5.040 Kč rozšířená sleva na invaliditu,
  • 16.140 Kč u držitele průkazu ZTP/P, je-li poplatníkovi přiznán nárok na průkaz ZTP/P,
  • 4.020 Kč sleva na studenta,
  • 14.600 Kč sleva za umístění dítěte platná pro rok 2020. Pro zdaňovací období 2021 činí sleva za umístění dítěte 15 200 Kč..

Které příjmy se zahrnují do vlastního příjmu manžela, pokud chci uplatnit slevu na dani na manžela?

Příjmy, které se do vlastního příjmu manžela nebo registrovaného partnera nezahrnují (úplný výčet):

  • dávky státní sociální podpory,
  • dávky pěstounské péče s výjimkou odměny pěstouna,
  • dávky osobám se zdravotním postižením,
  • dávky pomoci v hmotné nouzi,
  • příspěvek na péči, sociální služby,
  • státní příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem,
  • státní příspěvky na doplňkové penzijní spoření,
  • státní příspěvky podle zákona o stavebním spoření,
  • stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání,
  • příjem plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách, který je od daně osvobozen
  • u manželů, kteří mají majetek ve společném jmění manželů, se do vlastního příjmu manžela nezahrnuje příjem, který plyne druhému z manželů nebo se pro účely daně z příjmů považuje za příjem druhého z manželů.

Příjmy, které se do příjmů manžela nebo registrovaného partnera zahrnují (namátkový výčet, často chybně uplatňovaných):

  • veškeré příjmy od zaměstnavatele "v hrubém",
  • příjmy z podnikání, příjmy z nájmu atd.,
  • příjmy od daně osvobozené např. z prodeje nemovitosti, auta, cenných papírů,
  • všechny druhy důchodů,
  • nemocenská,
  • náhrada mzdy při pracovní neschopnosti,
  • ošetřovné,
  • podpora v nezaměstnanosti,
  • peněžitá pomoc v mateřství,
  • odměny pěstouna,
  • kompenzační bonus,
  • ošetřovné pro OSVČ,
  • další dotační programy v souvislosti s COVID-19.

Pokud chci podle § 35ba zákona o daních z příjmů uplatnit za rok 2020 slevu na dani na manželku, které byl poskytnut kompenzační bonus a ošetřovné jako OSVČ a která nemá vlastní příjem vyšší než 68 000 Kč, počítá se do vlastního příjmu manželky i tento kompenzační bonus a poskytnuté ošetřovné OSVČ?

Ano, do úhrnu příjmů manželky se započítává poskytnutý kompenzační bonus, přestože tento příjem je na straně manželky od daně osvobozen. Stejně tak se do příjmů manželky započte i ošetřovné, které manželka obdržela jako OSVČ.

Do jakého zdaňovacího období se pro účely posouzení vlastního příjmu manželky/manžela podle § 35ba zákona o daních z příjmů zahrnují dávky např. nemocenská, mateřská, podpora v nezaměstnanosti, ošetřovné obdržené manželkou (manželem) poplatníka v průběhu ledna 2021, do zdaňovacího období roku 2020 nebo 2021?

Mateřská, nemocenská, podpora v nezaměstnanosti nebo ošetřovné nejsou příjmem ze závislé činnosti ve smyslu § 6 zákona o daních z příjmů. Pro tyto příjmy neplatí speciální úprava obsažená v § 5 odst. 4 zákona o daních z příjmů, která říká, že: „Příjmy ze závislé činnosti vyplacené poplatníkovi nebo obdržené poplatníkem nejdéle do 31 dnů po skončení zdaňovacího období, za které byly dosaženy, se považují za příjmy vyplacené nebo obdržené v tomto zdaňovacího období." To znamená, že mateřská, nemocenská, podpora v nezaměstnanosti, ošetřovné vyplacené v lednu 2021, se započítávají do vlastního příjmu manželky/manžela až ve zdaňovacím období roku 2021. Naproti tomu mzda za prosinec 2020 vyplacená v lednu 2021 se zahrnuje do vlastního příjmu manželky/manžela ve zdaňovacím období roku 2020.

Pokud jsem se oženil v polovině roku 2020, mohu si uplatnit plnou výši slevy na manželku podle § 35ba zákona o daních z příjmů? Hraje nějakou roli skutečnost, že manželka byla po část roku 2020 na mateřské dovolené?

Slevu na dani na vyživovanou manželku žijící s Vámi ve společně hospodařící domácnosti můžete uplatnit pouze v případě, že manželka neměla příjmy vyšší než 68.000 Kč za celý rok, do těchto příjmů se zahrnuje i peněžitá pomoc v mateřství (mateřská), jenž je dávkou vyplácenou v rámci nemocenského pojištění, nikoliv však rodičovský příspěvek, porodné nebo přídavek na dítě, které představují formu dávek státní sociální podpory.

V případě, že jsou splněny podmínky shora uvedené, můžete si uplatnit slevu na manželku ve výši jedné dvanáctiny, za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly splněny podmínky pro uplatnění nároku na snížení daně. Pro úplnost doplňujeme, že za manžela/manželku se pro účely daně z příjmů považuje také partner podle zákona upravujícího registrované partnerství.

 

DAŇOVÉ ZVÝHODNĚNÍ

 

Zvyšuje se daňové zvýhodnění na děti v roce 2021

Nikoliv. Výše nároku na daňové zvýhodnění podle počtu vyživovaných dětí se pro rok 2021 nemění.

Podle § 35c zákona o daních z příjmů vyživuje-li poplatník ve společně hospodařící domácnosti dítě (nutno splnit podmínky § 35c odst. 6 zákona o daních z příjmů), má nárok na daňové zvýhodnění „podle počtu vyživovaných dětí“

  • ve výši 15 204 Kč ročně na jedno dítě (1 267 Kč měsíčně),
  • ve výši 19 404 Kč ročně na druhé dítě (1 617 Kč měsíčně)
  • ve výši 24 204 Kč ročně na třetí a každé další dítě (2 017 Kč měsíčně)

Je-li v jedné společně hospodařící domácnosti vyživováno více dětí, posuzují se pro účely tohoto ustanovení (§ 35c a § 35d zákona o daních z příjmů) dohromady.

Výše požadovaného daňového zvýhodnění není závislá na pořadí narozených dětí, ale jedná se o dohodu poplatníků.

Za jakých podmínek mohu uplatnit daňový bonus za rok 2020?

Daňový bonus (roční) může uplatnit poplatník, který ve zdaňovacím období měl příjem podle § 6 nebo 7 alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy. Do těchto příjmů se nezahrnují příjmy od daně osvobozené, příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně s výjimkou příjmů, u nichž se uplatní postup dle § 36 odst. 7 nebo 8 a příjmy, které jsou podle § 38f vyjmuty se zdanění.

Maximální limit pro vyplacení ročního daňového bonusu dle § 35c odst. 3 zákona o daních z příjmů za zdaňovací období 2020 ve výši 60 300 Kč zůstává zachován. Minimální výše pro výplatu daňového bonusu činí 100 Kč.

Měsíční daňový bonus lze vyplatit, pokud jeho výše činí alespoň 50 Kč, maximálně však do výše 5 025 Kč měsíčně (platí i pro rok 2021), jestliže úhrn příjmů podle § 6 zákona o daních z příjmů za příslušný kalendářní měsíc dosahuje u poplatníka alespoň výše poloviny minimální mzdy (tj. pro rok 2020 částka ve výši 7 300 Kč a pro rok 2021 částka ve výši 7 600 Kč). Do těchto příjmů se také nezahrnují příjmy od daně osvobozené a příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.

Pro zdaňovací období 2021 byl zrušen maximální limit pro vyplacení ročního daňového bonusu. Maximální výše měsíčního daňového bonusu v roce 2021 ve výši 5 025 Kč však zůstává nadále zachována. Pokud má zaměstnanec nárok na měsíční daňový bonus vyšší, než je stanovená jeho měsíční maximální výše, uplatní tento nárok až v roce 2022 v rámci ročního zúčtování záloh za rok 2021 nebo prostřednictvím daňového přiznání za rok 2021.

Kdy je považováno dítě za vyživované?

Za vyživované dítě poplatníka se pro účely zákona o daních z příjmů (§ 35c odst. 6 zákona o daních z příjmů) považuje dítě vlastní, osvojenec, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů, dítě, které přestalo být u poplatníka z důvodu nabytí plné svéprávnosti nebo zletilosti v pěstounské péči, dítě druhého z manželů, vlastní vnuk nebo vnuk druhého z manželů, pokud jeho (její) rodiče nemají příjmy, z nichž by mohli daňové zvýhodnění uplatnit, pokud je:

  1. nezletilým dítětem,
  2. zletilým dítětem až do dovršení věku 26 let, jestliže mu není přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně a
    • soustavně se připravuje na budoucí povolání; příprava na budoucí povolání se posuzuje podle zákona o státní sociální podpoře (za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se považuje i doba přerušení studia na vysoké škole, po kterou by jinak trvala mateřská nebo rodičovská dovolená),
    • nemůže se soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, nebo z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.

Dočasný pobyt dítěte mimo společně hospodařící domácnost nemá vliv na uplatnění daňového zvýhodnění. Jedná-li se o dítě, kterému je přiznán nárok na průkaz ZTP/P, zvyšuje se na ně částka daňového zvýhodnění na dvojnásobek; maximální výše pro vyplacení daňového bonusu však zůstává zachována.

Uzavře-li dítě manželství a žije-li ve společně hospodařící domácnosti s manželem (manželkou), může uplatnit manžel (manželka) slevu na dani při splnění podmínek uvedených v § 35ba. Nemá-li manžel (manželka) dostatečné příjmy, z nichž by mohl (mohla) uplatnit slevu na dani při splnění podmínek uvedených v § 35ba, může uplatnit rodič dítěte nebo poplatník, u něhož jde ve vztahu k dítěti o péči nahrazující péči rodičů, pokud dítě s ním žije ve společně hospodařící domácnosti, daňové zvýhodnění.

Vyživuje-li dítě v jedné společně hospodařící domácnosti více poplatníků, může daňové zvýhodnění na stejné dítě uplatnit ve zdaňovacím období nebo v tomtéž kalendářním měsíci zdaňovacího období jen jeden z nich.

Poplatníkovi, který vyživuje dítě jen jeden kalendářní měsíc nebo několik kalendářních měsíců ve zdaňovacím období, lze poskytnout daňové zvýhodnění ve výši 1/12 za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly splněny podmínky pro jeho uplatnění. Daňové zvýhodnění lze uplatnit již v kalendářním měsíci, ve kterém se dítě narodilo, nebo ve kterém začíná soustavná příprava dítěte na budoucí povolání, anebo ve kterém bylo dítě osvojeno nebo převzato do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu.

Jakým způsobem ve zdaňovacím období 2019 a 2020 prokazuje zaměstnanec nárok na daňové zvýhodnění u zaměstnavatele?

Podle § 38l odst. 3 zákona o daních z příjmů nárok na daňové zvýhodnění poplatník (zaměstnanec) u plátce daně (zaměstnavatele) na základě učiněného Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti prokazuje:

  • úředním dokladem prokazujícím totožnost dítěte (vlastního, osvojence nebo v péči, která nahrazuje péči rodičů, druhého z manželů a vnuků),
  • předložením průkazu ZTP/P, pokud je vyživované dítě jeho držitelem nebo rozhodnutím o přiznání tohoto průkazu,
  • jsou-li poplatníci vyživující dítě v jedné domácnosti zaměstnaní, potvrzením od zaměstnavatele druhého z poplatníků, ve kterém uvede, že druhý z poplatníků na toto dítě daňové zvýhodnění neuplatňuje,
  • potvrzením školy, že zletilé dítě žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem,
  • potvrzením správce daně příslušného podle místa bydliště poplatníka o tom, že poplatník vyživuje ve společně hospodařící domácnosti zletilé dítě až do dovršení 26 let věku, kterému nebyl přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně a nemůže se soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.

K tomu uvádíme, že ve lhůtě do 15. února po uplynutí roku může též zaměstnanec dodatečně se žádostí o roční zúčtování záloh uplatnit i nárok na daňové zvýhodnění, který v průběhu roku včas z jakýchkoliv důvodů neuplatnil a za tím účelem ve stejné lhůtě musí zaměstnavateli předložit výše uvedené předepsané průkazy.

Zaměstnavatel po zaměstnancích každoročně vyžaduje pro účely uplatnění daňového zvýhodnění "nově potvrzovat" od druhého zaměstnavatele, že druhý z poplatníků uplatňuje/neuplatňuje daňové zvýhodnění. Je uvedený postup správný?

Ne není. Podle § 38l odst. 3 písm. c) zákona o daních z příjmů nárok na daňové zvýhodnění při stanovení záloh nebo daně prokazuje poplatník plátci daně (jsou-li poplatníci vyživující děti v jedné společně hospodařící domácnosti zaměstnaní), potvrzením od zaměstnavatele druhého z poplatníků, ve kterém plátce daně uvede, na které děti druhý z poplatníků uplatňuje daňové zvýhodnění a v jaké výši, případně, že nárok na daňové zvýhodnění neuplatňuje.

Pro tyto účely se použije nepovinný tiskopis Potvrzení zaměstnavatele druhého z poplatníků pro uplatnění nároku na daňové zvýhodnění – tiskopis 25 5556 MFin 5556 (vzor č. 1 příp. vzor č. 2). Toto potvrzení má neomezenou platnost, nové se vydává za předpokladu, že dochází ke změně v poskytnutí daňového zvýhodnění (a tuto změnu má poplatník povinnost nahlásit podle § 38k odst. 8 zákona o daních z příjmů plátci daně tak, jako jakoukoliv jinou změnu), tzn., že plátce daně není oprávněn, vyžadovat pro každé nové zdaňovací období nové potvrzení, a není ani rozhodující, zda je použit vzor č. 1 či vzor č. 2. Tam, kde není druhým zaměstnaným poplatníkem uplatňováno daňové zvýhodnění vůbec – stačí i tzv. zkrácené potvrzení „že poplatník neuplatňuje daňové zvýhodnění“.

Zaměstnankyně předložila při nástupu do zaměstnání v září 2020 potvrzení o denním studiu na vyšší odborné škole. Zaměstnankyni není 26 let a žije ve společně hospodařící domácnosti s rodiči. Dotaz zní, zda tato zaměstnankyně může uplatňovat slevu na dani na studenta a zda může rodič uplatňovat daňové zvýhodnění na vyživované dítě, jestliže výuka ve školním roce 2020/2021 probíhala distančním způsobem (tzn. na dálku)?

Slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. f) zákona o daních z příjmů může uplatnit poplatník po dobu, po kterou se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, a to až do dovršení věku 26 let. Dobou soustavné přípravy na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem se rozumí doba uvedená v zákoně č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.

Podle ustanovení § 12 odst. 1 písm. a) citovaného zákona nelze za soustavnou přípravu na budoucí povolání považovat dálkové, distanční, večerní nebo kombinované studium na středních školách a vyšších odborných školách, je-li dítě v době takového studia výdělečně činné (§10 téhož zákona) nebo má-li v době takového studia nárok na podporu v nezaměstnanosti.

Pokud Vaše zaměstnankyně skutečně studuje vyšší odbornou školu formou denního studia, jak se uvádí v potvrzení, potom je toto studium považováno za soustavnou přípravu na budoucí povolání. Vzdělávání distančním způsobem nemění organizaci školního roku. Status studenta v době vzdělávání na dálku zůstává zachován, neboť je zakázána pouze osobní přítomnost studenta ve škole.

Zaměstnankyně si může uplatnit slevu na dani na studenta a zároveň může rodič uplatňovat daňové zvýhodnění, pokud jsou splněny podmínky § 35c odst. 6 písm. b) bod 1. zákona o daních z příjmů a za předpokladu, že tento nárok prokáže v souladu s § 38l odst. 3 téhož zákona.

Syn našeho zaměstnance byl v roce 2020 podmínečně přijat a zapsán ke studiu na vysoké škole. Po jakou dobu je považován za studenta?

Podmínečně přijatý a zapsaný ke studiu je uchazeč, který nedoložil doklady o dosažení požadovaného vzdělání (maturitní vysvědčení, diplom). Tyto doklady byl povinen doložit do 45 dnů od začátku akademického roku 2020/2021. Pokud tak neučinil, byl mu zápis zrušen. Synovi od podmíněného zápisu do termínu pro předložení dokladu o dosaženém předchozím vzdělání (maximálně 45 dni po zahájení akademického roku) je přiznán status studenta a Váš zaměstnanec má nárok jako rodič uplatňovat daňové zvýhodnění, pokud jsou splněny podmínky uvedené v § 35c odst. 6 zákona o daních z příjmů.

Zaměstnavatel ve zdaňovacím období 2020 srážel zálohy na daň ze závislé činnosti zaměstnanci, kterému zemřela manželka. Ve společně hospodařící domácnosti s ním žijí 4 děti, na které uplatňuje daňové zvýhodnění, a to 2 vlastní nezletilé děti a 2 zletilé děti manželky. Dotaz zní, zda i po smrti manželky je možno považovat za vyživované děti poplatníka ve smyslu § 35c odst. 6 zákona o daních z příjmů zletilé vlastní děti zemřelé manželky, které s ním nadále žijí ve společně hospodařící domácnosti?

Za dítě převzaté do péče nahrazující péči rodičů považuje dítě osvojené, dítě, jež bylo převzato do této péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu, dítě, jehož rodič zemřel a dítě manžela, které mu bylo svěřeno do výchovy rozhodnutím soudu.

Pokud trvá společná hospodařící domácnost dětí s ovdovělým poplatníkem, může uplatňovat daňové zvýhodnění na tyto děti podle § 35c zákona o daních z příjmů, jako doposud u svého zaměstnavatele, pokud splňuje ostatní podmínky dané tímto zákonem.

Mzdová účetní odmítla můj požadavek na uplatnění daňového zvýhodnění na dceru, která je svobodná, ve věku 20 let a se svým dítětem žije se mnou a s mojí ženou ve společně hospodařící domácnosti. Od září 2020 zahájila dálkové studium na vyšší odborné škole. Domnívám se, že mám na daňové zvýhodnění na dceru nárok.

Za předpokladu, že Vaše dcera není výdělečně činná, nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci, je Vaše domněnka oprávněná. Podmínka soustavné přípravy na budoucí povolání podle § 35c odst. 6, písm. b) bod 1. zákona o daních z příjmů je splněna a daňové zvýhodnění za existence Vámi popsaných skutečností a zákonných předpokladů je možno uplatnit.

Jak se mění daňové zvýhodnění na děti formou daňového bonusu od roku 2022?

Již pro zdaňovací období roku 2021 byl zákonem č. 609/2020 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti daní a některé další zákony, zrušen maximální limit 60 300 Kč pro daňový bonus na děti podle § 35c odst. 3 zákona o daních z příjmů. Podle uvedeného ustanovení zákona o daních z příjmů platí, že je-li nárok poplatníka na daňové zvýhodnění vyšší než daň vypočtená podle § 16 snížená o slevy na dani podle § 35 a § 35ba, je vzniklý rozdíl daňovým bonusem. Poplatník může daňový bonus uplatnit, pokud jeho výše činí alespoň 100 Kč. Uvedená úprava zákona o daních z příjmů bude aplikována poplatníky podávajícími daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2021 a plátci daně ze závislé činnosti v případě, kdy budou provádět poplatníkům (zaměstnancům) roční zúčtování záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a daňového zvýhodnění za rok 2021. Stále však platí podmínka, že daňový bonus může uplatnit poplatník, který ve zdaňovacím období měl příjem podle § 6 nebo § 7 alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy – za rok 2021 ve výši alespoň 91 200,- Kč.

Pro zdaňovací období roku 2022 byl zrušen i maximální limit 5 025,- Kč pro měsíční daňový bonus podle § 35d odst. 4 zákona o daních z příjmu. Změnu přinesl zákon č. 285/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. I nadále však platí, že měsíční daňový bonus lze poplatníkovi vyplatit, pokud jeho výše činí alespoň 50 Kč a je splněna podmínka, že úhrn vyplacených nebo zúčtovaných příjmů ze závislé činnosti plátcem daně poplatníkovi za příslušný kalendářní měsíc dosahuje u poplatníka alespoň výše poloviny minimální mzdy zaokrouhlené na celé koruny dolů. Do těchto příjmů se však nezahrnují příjmy od daně osvobozené a příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.

Z výše uvedeného je tak zřejmé, že v případě, kdy poplatník bude podávat daňové přiznání za rok 2021, případně požádá zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a daňového zvýhodnění, bude mu vyplacen daňový bonus na děti při splnění zákonných podmínek „v plné výši“, protože maximální částka pro jeho vyplacení byla zrušena. Obdobně bude „v plné výši“ v průběhu roku 2022 vyplacen měsíční daňový bonus u poplatníků s příjmy ze závislé činnosti, protože i v tomto případě byla již maximální částka pro výplatu měsíčního daňového bonusu zrušena.

 

NEREZIDENTI

 

Kdo je to daňový nerezident ČR?

Daňový domicil (tj. kdo je daňový rezident či nerezident ČR) je stanoven v § 2 zákona o daních z příjmů.

Daňovým rezidentem ČR je podle § 2 odst. 2 zákona o daních z příjmů fyzická osoba, která splňuje alespoň jednu ze dvou podmínek, tj. má na území ČR bydliště, anebo se zde obvykle zdržuje.

Osobou obvykle se zdržující na území ČR se rozumí osoba pobývající zde alespoň 183 dní v příslušném kalendářním roce, a to souvisle nebo v několika časových obdobích. Pro určení rezidentství z hlediska délky pobytu se do počtu dní započítává každá i započatá část dne pobytu, tj. i den příjezdu nebo odjezdu a každý den strávený v ČR, včetně sobot, nedělí, státních a jiných svátků, prázdnin a dovolených.

Daňový nerezident ČR je v zákoně o daních z příjmů vymezen negativně - jako osoba, která nemá na území ČR bydliště a ani se na území ČR obvykle nezdržuje (tj. v kalendářním roce se zde zdržuje méně než 183 dnů) a zároveň má příjmy ze zdrojů na území ČR. V případě daňového nerezidenta musí být splněny obě podmínky současně. Poplatníci, kteří se na území ČR zdržují pouze za účelem studia nebo léčení, jsou daňovými nerezidenty a mají daňovou povinnost, která se vztahuje pouze na příjmy plynoucí ze zdrojů v ČR, i v případě, že se na území ČR obvykle zdržují.

Za daňového nerezidenta ČR se považuje ale i osoba, která splňuje jednu ze dvou podmínek daňového rezidentství v ČR stanovenou v zákoně o daních z příjmů (např. dobu pobytu), jestliže podle kritérií mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění je považována za daňového rezidenta druhého státu, nikoliv České republiky.

Mohu jako nerezident ČR uplatnit základní slevu na poplatníka u zaměstnavatele se sídlem v České republice?

Ano, pokud učiníte "Prohlášení k dani" na zdaňovací období 2021 můžete tuto slevu ve výši 27 840 Kč ročně (tj. měsíčně 2 320 Kč) uplatnit přímo u zaměstnavatele.

Jsem daňový nerezident ČR a chci si uplatnit daňové zvýhodnění na vyživované děti ve společně hospodařící domácnosti. Jak mám postupovat?

Daňové zvýhodnění na vyživované dítě, ale i slevy na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až e) a g) zákona o daních z příjmů (např. na manželku) či nezdanitelné části základu daně můžete uplatnit pouze v rámci daňového přiznání. Za zdaňovací období 2020 můžete uplatnit uvedené daňové úlevy prostřednictvím daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za předpokladu, že jste příslušníkem členského státu EU nebo EHP (zároveň u daňového zvýhodnění musí být splněna podmínka společně hospodařící domácnosti na území EU nebo EHP).

Tyto daňové výhody náleží daňovému nerezidentovi ČR jen za podmínky, že z jeho celosvětových příjmů bude nejméně 90 % pocházet ze zdrojů na území České republiky, s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozené anebo příjmů zdaněných daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně (za předpokladu, že poplatník nezahrne příjmy zdaněné srážkou dle zvláštní sazby daně do daňového přiznání).

Pozor u zletilého dítěte, soustavnou přípravou na budoucí povolání je dle ustanovení § 12 odst. 1 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, studium na středních a vysokých školách v České republice, případně studium v zahraničí, které je podle rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, postaveno na roveň studia v České republice. Pokud by dítě studovalo ve svém domovském státě, je nutno pro daňové zvýhodnění předložit uvedené rozhodnutí MŠMT.

Jsem fyzická osoba - občan Slovenské republiky s povolením k dlouhodobému pobytu v ČR a jsem zaměstnancem české firmy, pobývám na území ČR více než 183 dnů v roce a pronajal jsem si zde byt. Trvalé bydliště a stálý byt však mám ve Slovenské republice – kde žije i moje rodina a kam dojíždím. Jakou mám daňovou příslušnost?

I když má tento poplatník „bydliště“ (stálý byt s úmyslem se zde zdržovat v obou státech), pro stanovení jeho daňové rezidence bude rozhodující určení státu, ve kterém má středisko životních zájmů. Jelikož pracuje u nás, vzniká dojem, že užší hospodářské vztahy má k naší republice. Pokud však v ČR pobývá pouze z důvodu zaměstnání a vrací se za rodinou, která zůstala na Slovensku, je považován podle mezinárodní daňové smlouvy uzavřené mezi oběma státy za rezidenta SR.

Jak to bude v případě občana Slovenské republiky s povolením k dlouhodobému pobytu v ČR, který je zaměstnancem u české firmy a pronajal si v České republice byt. Trvalé bydliště (stálý byt) má však stále ve Slovenské republice, ale jeho rodina se přestěhovala za ním do ČR, jeho děti zde chodí do školy, manželka si v ČR našla zaměstnání apod.?

Poplatník má sice bydliště (stálý byt s úmyslem se v něm trvale zdržovat) v obou státech, pro stanovení jeho daňové rezidence bude rozhodující, že středisko životních zájmů se přesunulo do ČR – zaměstnanec se stane daňovým rezidentem ČR (s povinností platit daně v ČR ze svých celosvětových příjmů).

Pro potřeby zaměstnavatele (plátce daně) v případě pochybností je vhodné, aby poplatník předložil přímý důkaz (že má daňový domicil v ČR), tj. potvrzení o daňovém domicilu vystavené v ČR místně příslušným správcem daně (podle místa, kde má v ČR stálý byt).

 

STUDENT

 

Jsem student a ve zdaňovacím období 2020 jsem pracoval na základě dohody o provedení práce s příjmem do 10 000 Kč, jak je mi tento příjem zdaněn?

V případě, že úhrnná výše příjmů z dohody o provedení práce nepřesáhla v kalendářním měsíci zdaňovacího období 2020 částku 10 000 Kč hrubého a zaměstnanec (student) u zaměstnavatele na zdaňovací období neučinil "Prohlášení k dani" podle § 38k odst. 4, 5 nebo 7 anebo nevyužije-li postup podle § 36 odst. 7 příp. odst. 8 zákona o daních z příjmů, zdaňují se tyto příjmy jednorázově, a to zvláštní sazbou daně ve výši 15 %. Tím je daňová povinnost vyrovnána.

Za zdaňovací období 2020 lze zahrnout příjmy a z nich sraženou daň z dohod o provedení práce do daňového přiznání jak u daňových rezidentů ČR, tak i u daňových nerezidentů, za předpokladu, že poplatník je daňovým rezidentem členského státu EU či EHP. Kromě výše zmíněných příjmů z dohody o provedení práce, taktéž do daňového přiznání je možné v souladu s § 6 odst. 4 písm. b) zákona o daních z příjmů zahrnout i ostatní příjmy v úhrnu do 3 000 Kč (pro rok 2021 do 3 500 Kč), pokud byly zdaněny daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně. Podmínkou je, že pokud se rozhodne tyto příjmy zahrnout do daňového přiznání, musí je zahrnout všechny.

Pro studenta je však výhodnější učinit (podepsat) u zaměstnavatele "Prohlášení k dani" a uplatnit slevy na dani podle § 35ba zákona o daních z příjmů (na poplatníka a na studenta) přímo u zaměstnavatele.

Dále uvádíme, že podle § 38k odst. 7 zákona o daních z příjmů, dodatečně přihlédne plátce daně k uvedeným skutečnostem při ročním zúčtování záloh, a to i v případě, byla-li daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti vybrána srážkou podle zvláštní sazby daně, prokáže-li poplatník rozhodné skutečnosti pro uznání slev na dani podle § 35ba zákona o daních z příjmů a daňového zvýhodnění nejpozději do 15. února roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období a učiní-li současně v této lhůtě "Prohlášení k dani" podle odst. 4 a 5 (poznámka: podle § 38k odst. 6 zákona o daních z příjmů může poplatník učinit (podepsat) "Prohlášení k dani" na stejné období kalendářního roku pouze u jednoho plátce daně.

Jak plátce postupuje v souvislosti s dodatečným podpisem Prohlášení k dani podle § 38k odst. 7 zákona o daních z příjmů?

V těchto případech plátce daně neprovádí změny (opravy) na dani ve Vyúčtováních DPZ a DPS (tak, jak bylo sraženo původně bylo sraženo správně – plátce daně srážel v souladu se zákonem o daních z příjmů) tzn., že v této souvislosti nevzniká plátci daně přeplatek na dani srážkové a nedoplatek na zálohové dani. Pouze částka, k níž se váže dodatečný podpis Prohlášení k dani podle § 38k zákona o daních z příjmů - se uvede do sl. 6 Vyúčtování DPS (do měsíce v němž bylo sraženo) a použije se pro účely výpočtu daně (včetně příslušných příjmů) v rámci ročního zúčtování záloh. To znamená, že přeplatky jsou plátcem daně poplatníkovi vraceny z jiných účtů (o vrácené částky si plátce daně snižuje odvody záloh, popř. požádá správce daně o vrácení přeplatku na dani), než kam byly odvedeny. Jedná se o obdobu, kdy plátce daně např. sráží poplatníkovi zálohy na daň ze závislé činnosti a následně si poplatník vypořádává svou daňovou povinnost prostřednictvím daňového přiznání, kdy jsou rovněž vraceny přeplatky na dani z jiných účtů, než kam byly odvedeny sražené zálohy na daň.

Od června 2020 jsem byla na brigádě, kde jsem podepsala "daňové přiznání" a v srpnu jsem nastoupila do zaměstnání, kde jsem opět podepsala "daňové přiznání". Nyní jsem se dozvěděla, že daňové přiznání se může podávat jen jednou. Jaké to pro mě může mít důsledky?

Z Vašeho dotazu je zřejmé, že máte na mysli podepsání (učinění) nikoliv "daňového přiznání", ale Prohlášení poplatníka daně z příjmů ze závislé činnosti. Je to tiskopis, na kterém zaměstnanec potvrzuje pro konkrétního zaměstnavatele, že u něho chce uplatnit slevy na dani (prohlášení podle § 38k odst. 4 zákona o daních z příjmů).

Toto Prohlášení k dani je skutečně možné na stejné období kalendářního roku učinit (podepsat) pouze u jednoho zaměstnavatele (§ 38k odst. 6 zákona o daních z příjmů). Pokud jste Prohlášení k dani na měsíce červen a červenec 2020 učinila pro jednoho zaměstnavatele, mohla jste v srpnu učinit Prohlášení k dani pro dalšího zaměstnavatele, za předpokladu, že pro předcházejícího zaměstnavatele již nevykonáváte žádnou činnost.

Upozorňujeme však zároveň na skutečnost, že v Pokynu D-22 je uvedeno, že:

„Změní-li poplatník v průběhu kalendářního měsíce tzv. hlavního zaměstnavatele (jestliže pobírá mzdu v tomto měsíci od více plátců daně, ale postupně za sebou), může pro účely výpočtu zálohy na daň podepsat Prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 zákona o daních z příjmů na další část kalendářního měsíce též u nového plátce, a to v zákonné lhůtě do 30 dnů po nástupu do zaměstnání. Oba plátci daně mu pak za tento kalendářní měsíc vypočtou zálohu měsíční sazbou daně podle § 38h odst. 2 zákona o daních z příjmů, ale měsíční slevu na dani podle § 35ba zákona a měsíční daňové zvýhodnění může poskytnout poplatníkovi pouze jeden z nich (§ 38k odst. 3 zákona o daních z příjmů); činí tak zpravidla ten, od kterého poplatník odchází“.

 

PENZIJNÍ PŘIPOJIŠTĚNÍ SE STÁTNÍM PŘÍSPĚVKEM, DOPLŇKOVÉ PENZIJNÍ SPOŘENÍ A SOUKROMÉ ŽIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ

 

V roce 2020 přispíval zaměstnavatel svým zaměstnancům na soukromé životní pojištění, penzijní připojištění se státním příspěvkem nebo na doplňkové penzijní spoření. Jaká výše příspěvku je osvobozena od daně z příjmů a sociálního a zdravotního pojištění?

Jedná se o částku ve výši 50 000 Kč za předpokladu splnění dalších podmínek daných v § 6 odst. 9 písm. p) zákona o daních z příjmů.

Může zaměstnavatel poskytnout daňově účinný příspěvek na penzijní připojištění se státním příspěvkem nebo na doplňkové penzijní spoření zaměstnanci, který u nás pracuje na dohodu o provedení práce, ze které není odváděno sociální ani zdravotní pojištění?

Zaměstnavatel může přispívat na penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření zaměstnancům v pracovním poměru i na dohodu o provedení práce za stejných podmínek, resp. se stejnými daňovými dopady, protože pro účely zákona o daních z příjmů se podle § 6 odst. 2 zákona o daních z příjmů za zaměstnance považují poplatníci s příjmy ze závislé činnosti.

 

ROČNÍ ZÚČTOVÁNÍ

 

V roce 2020 jsem pracoval po celý rok u jednoho zaměstnavatele, v dubnu 2020 jsem s jiným zaměstnavatelem uzavřel dohodu o provedení práce s odměnou 4 500 Kč. Mohu požádat o provedení ročního zúčtování?

Ano, o roční zúčtování můžete požádat. Pokud příjmy od druhého zaměstnavatele byly obdrženy na základě dohody o provedení práce a nepřesáhly v jednom kalendářním měsíci 10.000 Kč a byla z nich sražena daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně.

V roce 2020 jsem měl celý rok pouze jednoho zaměstnavatele. V červnu 2020 jsem si způsobil pracovní úraz a pojišťovna mi vyplatila náhradu za ztrátu na výdělku ve výši 8. 000 Kč. Mohu požádat o provedení ročního zúčtování záloh?

Nemůžete, protože máte povinnost podat daňové přiznání. Příjmy od pojišťovny se v tomto případě pokládají za příjmy od druhého zaměstnavatele a pojišťovna srazila z těchto příjmů zálohu na daň. Tyto příjmy musíte zahrnout do daňového přiznání.

Do března 2020 jsem byl nezaměstnaný. Do konce října 2020 jsem pracoval u jednoho zaměstnavatele. Pak jsem byl opět nezaměstnaný. Mohu požádat o roční zúčtování záloh?

O roční zúčtování záloh můžete požádat zaměstnavatele, u něhož jste pracoval do konce října. I kdybyste neměl nárok na jiné slevy na dani, základní slevu na poplatníka jste uplatnil pouze za 7 měsíců, v ročním zúčtování záloh Vám plátce daně však od daně odečte základní slevu na dani ve výši 24 840 Kč za celé zdaňovací období.

V červnu 2020 jsem odešel do starobního důchodu. Do té doby jsem měl pouze jednoho zaměstnavatele. Mohu jej požádat o roční zúčtování záloh?

Můžete, a jak již bylo uvedeno výše, plátce daně Vám odečte základní slevu na dani v celé výši.

Jaká je maximální částka úroků, o kterou mohu snížit základ daně za rok 2020?

Jestliže k obstarání bytové potřeby, která je financována z úvěru došlo před 1. 1. 2021, je možné dle § 15 odst. 4 zákona o daních z příjmů snížit základ daně o úroky ze všech úvěrů poplatníků v téže společně hospodařící domácnosti v úhrnné výši 300 000 Kč.

 

SOLIDÁRNÍ ZVÝŠENÍ DANĚ

 

V roce 2020 jsem měl příjmy pouze ze závislé činnosti a moje mzda činila 150.000 Kč měsíčně. Vztahuje se na mne solidární zvýšení daně?

Ano. Přičemž pro poplatníky s příjmy ze závislé činnosti je zohledněna již při výpočtu zálohy na daň, a to na základě § 38ha zákona o daních z příjmů (Solidární zvýšení daně u zálohy), kde je uvedeno::

(odst. 1) Při výpočtu podle § 38h odst. 2 se záloha zvýší o solidární zvýšení daně u zálohy
(odst. 2) Solidární zvýšení daně u zálohy činí 7 % z kladného rozdílu mezi

  1. příjmy zahrnovanými do základu pro výpočet zálohy a
  2. 4násobkem průměrné mzdy stanovené podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení.

Upozorňujeme, že v případě, kdy Vaše příjmy za rok 2020 převýšily částku 1 672 080 Kč, např. jste uvedenou mzdu pobíral po celý rok, jste povinen vypořádat svou daňovou povinnost prostřednictvím daňového přiznání, neboť Vaše příjmy v ročním úhrnu podléhají solidárnímu zvýšení daně (viz § 16a a § 38g odst. 4 zákona o daních z příjmů). Skutečnost, že Vám bylo sraženo solidární zvýšení daně u zálohy, sama o sobě povinnost podávat daňové přiznání nezakládá.

Zrušením právní úpravy zdanění superhrubé mzdy a nahrazením jednotné sazby daně z příjmů fyzických osob sazbami 15% a 23% dochází od 1. 1. 2021 ke zrušení solidárního zvýšení daně a solidárního zvýšení daně u záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti dle § 16a, § 38ha a § 38g odst. 4 zákona o daních z příjmů.

 

DOPLATKY MEZD MINULÝCH LET

 

Jak mají být zdaňovány doplatky mezd vyplacené po 31. lednu 2021? Mají být navýšeny o povinné pojistné?

Příjmy podle § 5 odst. 4 zákona o daních z příjmů, které byly zúčtovány a zdaněny v uplynulých obdobích a vyplaceny nebo poplatníkem obdrženy až po 31. l. 2021 se již nebudou navyšovat o povinné pojistné, neboť se jedná o příjmy zdaňovacího období, ve kterém je poplatník obdržel v čistém.

 

KOMPENZACE ODSTUPNÉHO

 

Je kompenzace odstupného zdanitelným příjmem?

Od roku 2012 byl do zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti začleněn nový institut (§ 44b) tzv. kompenzace odstupného. Z dikce zákona o zaměstnanosti před rokem 2012 totiž plynulo, že při vzniku nároku na odstupné se posouvá výplata podpory v nezaměstnanosti o dobu, po kterou měl být bývalý zaměstnanec zabezpečen odstupným bez ohledu na to, zda bylo odstupné skutečně vyplaceno či nikoli. Tím se někteří uchazeči o zaměstnání bez vlastního zavinění dostávali do situace, kdy byli po dobu několika měsíců zcela bez finančních prostředků, protože neměli odstupné ani podporu v nezaměstnanosti. Kompenzaci odstupného vyplácí místně příslušná pobočka Úřadu práce České republiky. Kompenzace za nevyplacené odstupné je plněním z uplatňování nástrojů státní politiky zaměstnanosti, které je vypláceno ze zdrojů pasivní politiky zaměstnanosti. Kompenzace odstupného je proto jako nástroj státní politiky zaměstnanosti příjmem, který je osvobozen od daně z příjmů fyzických osob podle § 4 odst. 1 písm. h) zákona o daních z příjmů.

 

MZDOVÝ LIST

 

Jaký výsledek ročního zúčtování a výpočet daně má být uveden na mzdovém listě roku 2020?

Podle § 38j odst. 2 písm. h) zákona o daních z příjmů mzdový list obsahuje údaje o výpočtu daně a provedeném ročním zúčtování záloh a daňovém zvýhodnění. Pro účely mzdového listu za zdaňovací období 2020 se jedná o údaje o ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za zdaňovací období 2019, které bylo provedeno v roce 2020, a to včetně výpočtu daně za období 2019.

Je náležitostí mzdového listu roku 2021 také pojistné, které je z příjmů poplatníka povinen hradit plátce daně?

Ano, přestože pro rok 2021 došlo ke zrušení právní úpravy zdanění superhrubé mzdy, má plátce daně dle § 38j odst. 10 zákona o daních z příjmů povinnost uvádět na mzdovém listě částky pojistného, které je ze svých příjmů ze závislé činnosti povinen platit poplatník, ale také částky pojistného, které je povinen z těchto příjmů hradit plátce daně.

 

STRAVENKOVÝ PAUŠÁL

 

Je povinností zaměstnavatele poskytnout zaměstnancům stravenkový paušál?

Dle zákoníku práce je zaměstnavatel povinen umožnit zaměstnancům ve všech směnách stravování. Zákoník práce však neřeší, že stravování musí být poskytnuto ani jakým způsobem by mělo být poskytnuto. Způsob poskytování stravování je obsažen v kolektivní smlouvě nebo ve vnitřním předpise zaměstnavatele. Stravenkový paušál je dalším novým typem nenárokového zaměstnaneckého benefitu. Představuje peněžní příspěvek, který zaměstnavatel má možnost poskytovat svým zaměstnancům na stravování. Aby byl tento příjem u zaměstnance osvobozen od daně z příjmů dle § 6 odst. 9 písm. b zákona o daních z příjmů, může za jednu směnu činit maximálně 70% horní hranice stravného, které náleží zaměstnanci odměňovaného platem (v tzv. státní sféře) při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin (pro rok 2021, tedy 70% ze 108 Kč, což činí 75,60 Kč).

Podléhá peněžitý příspěvek na stravování výkonu rozhodnutí nebo exekuci?

Stravenkový paušál, který poskytne zaměstnavatel zaměstnanci na stravování dle § 6 odst. 9 písm. b) tj. do výše od daně z příjmu osvobozené, nepodléhá výkonu rozhodnutí ani exekuci, neboť se nejedná o mzdu, ale o nový typ nenárokového benefitu.

Jaký je správný postup při posouzení peněžitého příspěvku na stravování v případě, že zaměstnanec koná závislou činnost pro jednoho zaměstnavatele například na základě pracovní smlouvy na výkon práce účetní v pracovní době 6 – 14,30 hod a kromě toho na základě dohody o pracovní činnosti na výkon práce uklízečka v pracovní době 16 – 20,00 hod. Bude možné přiznat peněžitý příspěvek na stravování dvakrát, ke každému pracovně právnímu vztahu samostatně?

Problematika peněžitého příspěvku na stravování, který se posuzuje jako příjem ze závislé činnosti od daně osvobozený, je upravena s účinností od 1. 1. 2021 v § 6 odst. 9 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů“). Podle zmíněného ustanovení zákona o daních z příjmů, je příjmem od daně osvobozeným hodnota stravování poskytovaného jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti nebo v rámci stravování zajišťovaného prostřednictvím jiných subjektů nebo peněžitý příspěvek poskytovaný zaměstnavatelem zaměstnanci na stravování za jednu směnu podle zákoníku práce do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin.

Posuzovaná problematika peněžitého příspěvku na stravování jako příjmu od daně osvobozeného na straně zaměstnance, je podmíněna definicí směny v souladu s § 78 odst. 1 písm. c) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.

Pokud, jak je uvedeno v dotazu, zaměstnanec vykonává pro stejného zaměstnavatele práci ve dvou základních pracovněprávních vztazích – v pracovním poměru a na základě dohody o pracovní činnosti, a v obou těchto pracovněprávních vztazích má předem rozvrženou svou týdenní pracovní dobu do směn, pak připadnou-li z těchto rozvrhů směny např. na tentýž den, jedná se o dvě samostatné směny.

Pro účely daňového osvobození peněžního příspěvku na stravování není tedy rozhodující skutečnost, zda příjmy ze závislé činnosti plynou zaměstnanci od téhož zaměstnavatele na základě jednoho smluvního vztahu nebo souběžně na základě více smluvních vztahů, ale počet stanovených pracovních směn, které u daného zaměstnavatele zaměstnanec odpracoval.

V daném případě budou podmínky pro přiznání peněžitého příspěvku na stravování posuzovány ke každé směně samostatně a může tak nastat situace, že bude v daném případě, peněžitý příspěvek na stravování přiznán dvakrát (na každou směnu samostatně) a při splnění podmínek § 6 odst. 9 písm. b) zákona o daních z příjmů, bude u zaměstnance příjmem od daně osvobozeným.

 

DAŇ VYBÍRANÁ SRÁŽKOU PODLE ZVLÁŠTNÍ SAZBY DANĚ

 

Promítne se zrušení superhrubé mzdy do výpočtu daně vybírané srážkou?

Ano, zrušení právní úpravy zdanění superhrubé mzdy se promítlo i do § 6 odst. 4 zákona o daních z příjmů následovně:

Příjmy zúčtované nebo vyplacené plátcem daně jsou samostatným základem daně pro zdanění daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně, pokud zaměstnance u tohoto plátce daně neučinil prohlášení k dani podle § 38k odst. 4, 5 nebo 7 anebo nevyužije-li postup podle § 36 odst 6 nebo 7 a jedná-li se o příjmy podle odst. 1

  1. plynoucí na základě dohody o provedení práce, jejichž úhrnná výše u téhož plátce daně nepřesáhne za kalendářní měsíc částku 10 000 Kč, nebo
  2. v úhrnné výši nepřesahující u téhož plátce daně za kalendářní měsíc částku rozhodnou pro účast na nemocenském pojištění

Od 1. 1. 2021 na základě Sdělení MPSV 436/2020 Sb., se mění měsíční částka rozhodná pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění na částku 3 500 Kč.

 

GDPR

 

Je plátce povinen žádat poplatníka o souhlas se zpracováním jeho osobních údajů?

Plátce daně není povinen žádat poplatníky o souhlas se zpracováním jejich osobních údajů, neboť se jedná o právní povinnost zaměstnavatele, která je stanovena Zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů a Zákonem č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů.

Je plátce daně oprávněn pořizovat kopie písemností pro účely daňového řízení?

Ano, plátce daně je oprávněn pro účely daňového řízení pořizovat kopie písemností, aniž by došlo k porušení GDPR, avšak v rozsahu nezbytně nutném. Údaje nad rámec nezbytně nutného musí být zakryty (příspěvek KV KDP 564/09 09.20).