Aktuální dotazy a odpovědi k dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti pro rok 2012

aktualizace dotazů a odpovědí pro rok 2012

• Tiskopisy a EPO
• Slevy na dani
• Daňové zvýhodnění
• Nerezidenti
• Student
• Penzijní připojištění a soukromé životní pojištění
• Roční zúčtování

TISKOPISY A EPO

Jaké jsou lhůty pro podání vyúčtování (v zákona o daních z příjmů jsou uvedeny jiné, než v daňovém kalendáři )?

Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti se podává podle § 38j odst. 5 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ZDP“), kde je uvedeno, že plátce daně je povinen podat vyúčtování do dvou měsíců po uplynutí kalendářního roku, pokud plátce daně podá vyúčtování elektronicky, je lhůta pro podání do 20.března. V této souvislosti je však nutno vzít v úvahu počítání času podle § 33 odst.1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád (dále jen „daňový řád“), který stanoví, že lhůta stanovená podle týdnů, měsíců nebo let počíná běžet dnem, který následuje po dni, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek běhu lhůty, a končí uplynutím toho dne, který se svým pojmenováním nebo číselným označením shoduje se dnem, kdy započal běh lhůty. Není-li takový den v měsíci, připadne poslední den lhůty na jeho poslední den.
Pro názornost lze uvést následující příklad: pokud se vyúčtování podává do dvou měsíců po uplynutí kalendářního roku tj. za zdaňovací období 2011 do 29.2.2012 nastane rozhodná skutečnost, kterou je v případě plátce daně - konec zdaňovacího období. Počátek lhůty počíná běžet následující den, tedy 1.1.2012. Lhůta končí dnem, který se číselným označením shoduje se dnem, kdy započal běh této lhůty. Nově je tak posledním dnem lhůty pro podaní vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti (dále jen „VDA DPZ)“ 1. 3. a nikoliv 29.2.
Stejný princip se uplatní u termínu pro podání vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně (dále jen „VDA DPS“) – pozn. pro zdaňovací období 2011 však lhůta pro podání vychází vždy na 2.5.2012. Posun lhůty pro podání se však nevztahuje na podání elektronická podle § 38j odst. 5 zákona – tj. 20. března.

V čem se liší tiskopis "Vyúčtování daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků" za zdaňovací období 2011 případně jeho přílohy oproti roku 2010?

Pro zdaňovací období 2011 byl vydán nový vzor tiskopisu VDA DPZ (Tiskopis 25 5459 MFin 5490 – vzor č.17) včetně Pokynů (Tiskopis 25 5459/1 MFin 5459/1 – vzor č.16) změny v tiskopisech vyplývají z daňového řádu byly zapracovány již pro zdaňovací období 2010 kdy se daň vybíraná srážkou (tj. i daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků) stala daní vyměřovanou. Pro zdaňovací období 2011 již v samotném tiskopisu VDA DPZ nebyly provedeny změny, kromě drobných úprav týkajících se zdaňovacího období.
K Příloze č. 1 Vyúčtování (Počet zaměstnanců ke dni 1.12.2011) uvádíme, že Kód obce (ZÚJ – základní územní jednotka), ve kterém je umístěno místo výkonu práce plátce daně pro účely vyplnění sloupce 06 nalezne ve vyhlášce č. 259/2011 Sb. , o podílu jednotlivých obcí na stanovených procentních částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daní z příjmů.

V souvislostí s daní vyměřovanou od zdaňovacího období 2010 existují přechodná ustanovení pro tuto daň?

Pro přechod mezi daní předepisovanou k přímému placení (ve výši rozdílu) podle § 69 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, a daní vyměřovanou podle daňového řádu bylo novelou ZDP (zákon č. 346/2010 Sb. ) stanoveno přechodné ustanovení v tomto znění:
“Dojde-li k dodatečnému sražení nebo vrácení částek poplatníkům na dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků vybíraných srážkou formou záloh nebo na daňovém zvýhodnění za zdaňovací období roku 2009 nebo předcházející zdaňovací období, postupuje plátce daně podle § 38i zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona“.
„Při stanovení daně z úřední povinnosti plátcům daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků vybíraných srážkou formou záloh nebo plátcům daně z příjmů vybírané srážkou podle zvláštní sazby za zdaňovací období roku 2009 a předcházející,se použije § 69 zákona o správě daní a poplatků ve znění účinném do dne 31. prosince 2010“.

Lze za předcházející zdaňovací období podat dodatečné vyúčtování?

Poprvé lze podat dodatečné vyúčtování ke zdaňovacímu období 2010. Ve VDA DPZ za zdaňovací období 2011 opravy na dani a daňovém bonusu podle § 38i ZDP (případně podle § 38d u VDS DPS) lze provést za zdaňovací období 2008 (včetně ročního zúčtování za 2007) a 2009 ( s výjimkou ročního zúčtování za 2009). Opravy zdaňovacího období 2010 je nutné řešit formou dodatečného VDA DPZ ke zdaňovacímu období 2010.

Lze podat Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti elektronicky?¨

"VDA DPZ a VDA DPS" za zdaňovací období 2011 včetně jeho příloh a „Žádosti o daňové bonusy podle § 35d odst. 5 a 9 zákona o daních z příjmů“ lze podat v elektronické podobě Podrobnější informace naleznete na Daňovém portálu - Elektronická podání pro daňovou správu .

Kdo má povinnost podávat vyúčtování ze zákona o daních z příjmů elektronicky?

Povinnost podávat VDA DPZ včetně příloh pouze elektronicky vyplývá pro plátce daně u nichž je vybírána nebo srážena daň nebo záloha na daň z příjmů poplatníků uvedených v § 2 odst. 3 ZDP z ustanovení § 38j odst. 6 ZDP, a to poprvé za zdaňovací období, které započalo v roce 2010, (u těchto podání je prodloužen termín pro podání tohoto vyúčtování do 20.3.). Povinnost ze ZDP podávat výše uvedené vyúčtování včetně příloh elektronicky nemá pouze plátce daně, který je fyzickou osobou, ani plátcova pokladna této fyzické osoby, pokud celkový počet poplatníků podle § 2 odst. 3 ZDP (tj. daňových nerezidentů), kterým vyplácí příjem ze závislé činnosti a funkční požitky, nečiní v průběhu vykazovaného zdaňovacího období více než 10.
Poznámka: Výše uvedená povinnost se nevztahuje na podání VDA DPS.

Jsou na závislé činnosti dostupné tiskopisy v anglické verzi?

ANO, upozorňujeme plátce daně, kteří zaměstnávají poplatníky podle § 2 odst. 3 ZDP, že na internetu MF a ČDS v sekci daňové tiskopisy (případně v sekci Upozornění MF k tiskopisům) jsou dostupné anglické verze tiskopisu

• Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků – vzor č.21
• Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a z funkčních požitků, sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění, - vzor č.19.

Tyto tiskopisy však slouží pouze jako metodická pomůcka při vyplňování.

Jsem plátce daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků a zaměstnávám pouze dva zaměstnance, kterým vyplácím měsíční daňové bonusy z vlastních finančních prostředků, jaký formulář mám použít, pokud žádám správce daně o poukázání těchto daňových bonusů?

Použijte tiskopis č. 25 5241 MFin 5241 - vzor č. 6 s názvem "Žádost podle § 35d odst. 5 zákona o daních z příjmů o poukázání chybějící částky vyplacené plátcem daně poplatníkům na měsíčních daňových bonusech". Upozorňujeme, že o měsíční daňové bonusy musí plátce daně požádat za každý měsíc na samostatné žádosti. Pokud budete žádat o doplatky na daňovém bonusu z ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění použijte tiskopis č. 25 5246 MFin 5246 – vzor č. 6.
Na žádostech neopomeňte označit, zda se jedná o žádost běžnou či dodatečnou.

Jaký vzor Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a z funkčních požitků je nutné použít za zdaňovací období 2011 pro účely daňového přiznání?

Pro zdaňovací období 2011 je v platnosti vzor tiskopisu č.19.

Pracuji již několik let u stejného zaměstnavatele. Musím pro rok 2012 podepisovat "Prohlášení k dani" na novém tiskopisu?

Pokud máte pro zdaňovací období 2012 podepsané prohlášení na některém ze vzorů č. 17 –21, nemusíte podepisovat nové prohlášení k dani. Ve vzoru č. 21 vydaného již pro zdaňovací období 2011 byla zohledněna pouze změny, ke které došlo v ZDP v souvislosti s doplněním § 15 odst. 5 o penzijní pojištění. Pro zdaňovací období 2012 nebyl vydán nový vzor tiskopisu.

SLEVY NA DANI

Jak vysoké jsou slevy na dani podle § 35ba zákona za rok 2011?

23.640 Kč na poplatníka (možnost uplatnění i u výdělečně činných starobních důchodců a i u zahraničních zaměstnanců, kteří jsou daňovými nerezidenty ČR),
24.840 Kč na druhého z manželů bez vlastních příjmů nebo s příjmy nepřesahujícími roční limit ve výši 68.000 Kč a jedná-li se o druhého z manželů, který je držitelem průkazu ZTP/P, v dvojnásobné výši,
2.520 Kč u poživatele invalidního důchodu pro invaliditu prvního a druhého stupně,
5.040 Kč u poživatele invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně,
16.140 Kč u držitele průkazu ZTP/P,
4.020 Kč pro studenta (po dobu, po kterou se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem).

Jsou nějaké změny ve výši slev pro zdaňovací období 2012?

Výše slevy na poplatníka byla vrácena na úroveň roku 2010, tzn. jedná se o částku 24. 840,- Kč.

Když chci uplatnit slevu na dani na manželku, která je na mateřské, počítá se do jejich příjmů i rodičovský příspěvek nebo mateřská?

Příjmy, které se do příjmu manžela či manželky nezahrnují (úplný výčet):

• dávky státní sociální podpory
• dávky sociální péče
• dávky pomoci v hmotné nouzi
• příspěvek na péči, sociální služby
• státní příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem
• státní příspěvky podle zákona o stavebním spoření
• stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání
• příjem plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách, který je od daně osvobozen

Příjmy, které se do příjmů manžela či manželky zahrnují (namátkový výčet, často chybně uplatňovaných):

• veškeré příjmy „v hrubém“!! Od zaměstnavatele, z podnikání, z nájmu…
• včetně příjmů od daně osvobozených např. prodej nemovitosti, auta, cenných papírů
• všechny druhy důchodů
• nemocenská
• náhrada mzdy při pracovní neschopnosti
• ošetřování člena rodiny
• podpora v nezaměstnanosti
• peněžitá pomoc v mateřství

Rodičovský příspěvek představuje formu dávek státní sociální podpory (stejně tak i porodné) a do vlastních příjmů manželky pro účely uplatnění slevy na manželku se nezahrnují. Naopak peněžitá pomoc v mateřství představuje dávky vyplácené v rámci nemocenského pojištění, proto tyto dávky zahrnete do příjmů manželky pro účely uplatnění slevy na manželku.

Pokud se má žena stala mou manželkou v polovině roku mohu si uplatnit "slevu na manželku podle § 35ba ZDP“? Manželka je od 02/2011 na mateřské dovolené?

Slevu na dani na vyživovanou manželku žijící s Vámi v domácnosti můžete uplatnit pouze v případě, že manželka neměla příjmy vyšší než 68.000,- Kč za celý rok, do těchto příjmů se zahrnuje i peněžitá dávka v mateřství, nikoliv však rodičovský příspěvek, který představuje formu dávek státní sociální podpory. Slevu na manželku, v případě že splnila podmínky uvedené výše si můžete uplatnit ve výši jedné dvanáctiny za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly podmínky pro uplatnění nároku na snížení daně splněny. Pokud jste byli oddáni např. 23.7.2011, pak lze uplatnit slevu (za měsíce srpen – prosinec tedy 5 x 2.070 Kč) ve výši 10 350 Kč.

DAŇOVÉ ZVÝHODNĚNÍ

Jaká je v roce 2012 výše daňového zvýhodnění?

Výše daňového zvýhodnění je stanovena v § 35c ZDP. Poplatník má nárok na daňové zvýhodnění (pozn. při splnění všech podmínek vyplývajících ze ZDP) na vyživované dítě žijící s ním v domácnosti ve výši 13.404 Kč ročně a jedná-li se o dítě, které je držitelem průkazu ZTP/P, v dvojnásobné výši, pokud neuplatňuje slevu na dani podle § 35a nebo § 35b ZDP.

Za jakých podmínek mohu uplatnit daňový bonus?

Daňový bonus (roční) může uplatnit poplatník, který ve zdaňovacím období měl příjem podle § 6, 7, 8 nebo § 9 alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy (tj. 6 x 8 000 Kč = 48 000 Kč) stanovené pro zaměstnance odměňovaného měsíční mzdou k počátku příslušného zdaňovacího období a neupravené s ohledem na odpracovanou dobu a další okolnosti, podle zvláštního právního předpisu upravujícího výši minimální mzdy; u poplatníka, který má příjmy pouze podle § 9 nesmí výdaje převýšit tyto příjmy. Do těchto příjmů se nezahrnují příjmy od daně osvobozené, příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.
Maximální limit pro vyplacení ročního daňového bonusu je 60.300 Kč. Minimální výše pro výplatu daňového bonusu činí 100 Kč.

Měsíční daňový bonus lze vyplatit, pokud jeho výše činí alespoň 50 Kč, maximálně však do výše 5 025 Kč měsíčně, jestliže úhrn příjmů podle § 6 ZDP za příslušný kalendářní měsíc dosahuje u poplatníka alespoň výše poloviny minimální mzdy (tj. 4 000 Kč). Do těchto příjmů se také nezahrnují příjmy od daně osvobozené a příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.

Kdy je považováno dítě za vyživované?

Za vyživované dítě poplatníka se pro účely zákona o daních z příjmů považuje dítě vlastní, osvojené, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů, dítě druhého z manželů a vnuk (vnučka), pokud jeho (její) rodiče nemají příjmy, z nichž by mohli daňové zvýhodnění uplatnit, pokud je

a. nezletilým dítětem,
b. zletilým dítětem až do dovršení věku 26 let, jestliže nepobírá invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně a

1. soustavně se připravuje na budoucí povolání; příprava na budoucí povolání se posuzuje podle zákona o státní sociální podpoře,
2. nemůže se soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, nebo
3. z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.

Dočasný pobyt dítěte mimo domácnost nemá vliv na uplatnění daňového zvýhodnění. Jedná-li se o dítě, které je držitelem průkazu ZTP/P, zvyšuje se na ně částka daňového zvýhodnění na dvojnásobek; maximální výše pro vyplacení daňového bonusu však zůstává zachována.

Uzavře-li dítě manželství a žije-li v domácnosti s manželem (manželkou), může uplatnit manžel (manželka) slevu na dani při splnění podmínek uvedených v § 35ba. Nemá-li manžel (manželka) příjmy, z nichž by mohl (mohla) uplatnit slevu na dani při splnění podmínek uvedených v § 35ba, může daňové zvýhodnění uplatnit rodič dítěte nebo poplatník, u něhož jde ve vztahu k dítěti o péči nahrazující péči rodičů, pokud dítě s ním žije v domácnosti.

Vyživuje-li dítě v jedné domácnosti více poplatníků, může daňové zvýhodnění uplatnit ve zdaňovacím období nebo v tomtéž kalendářním měsíci zdaňovacího období jen jeden z nich.

Poplatníkovi, který vyživuje dítě jen jeden kalendářní měsíc nebo několik kalendářních měsíců ve zdaňovacím období, lze poskytnout daňové zvýhodnění ve výši 1/12 za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly splněny podmínky pro jeho uplatnění. Daňové zvýhodnění lze uplatnit již v kalendářním měsíci, ve kterém se dítě narodilo, nebo ve kterém začíná soustavná příprava dítěte na budoucí povolání, anebo ve kterém bylo dítě osvojeno nebo převzato do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu.

Jakým způsobem prokazuje zaměstnanec nárok na daňové zvýhodnění u zaměstnavatele?

Podle § 38l odst. 3 ZDP nárok na daňové zvýhodnění poplatník (zaměstnanec) u plátce daně (zaměstnavatele) na základě podepsaného „Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti“ prokazuje:

1. úředním dokladem prokazujícím totožnost dítěte (vlastního, osvojeného, v péči, která nahrazuje péči rodičů, druhého z manželů a vnuků),
2. předložením průkazu ZTP/P, pokud je vyživované dítě jeho držitelem,
3. jsou-li oba manželé zaměstnaní, potvrzením od zaměstnavatele manželky (manžela), že nárok na daňové zvýhodnění současně neuplatňuje druhý z manželů,
4. potvrzením školy, že zletilé dítě žijící s poplatníkem v domácnosti se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem,
5. potvrzením správce daně příslušného podle místa bydliště poplatníka o tom, že poplatník vyživuje v domácnosti zletilé dítě až do dovršení 26 let věku, které nepobírá invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně a nemůže se soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.

K tomu uvádíme, že ve lhůtě do 15. února po uplynutí roku může též zaměstnanec dodatečně se žádostí o roční zúčtování záloh uplatnit i nárok na daňové zvýhodnění, který v průběhu roku včas z jakýchkoliv důvodů neuplatnil a za tím účelem ve stejné lhůtě musí zaměstnavateli předložit výše uvedené předepsané průkazy.

Zaměstnankyně předložila při nástupu do zaměstnání potvrzení o denním studiu na vyšší odborné škole a rozhodnutí ředitele školy o povolení individuálního vzdělávacího plánu. Zaměstnankyni není 26 let a žije v domácnosti s rodiči. Dotaz zní, zda tato zaměstnankyně může uplatňovat slevu na dani na studenta a zda může rodič uplatňovat daňové zvýhodnění na vyživované dítě.

1. Slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. f) ZDP může uplatnit poplatník po dobu, po kterou se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, a to až do dovršení věku 26 let. Dobou soustavné přípravy na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem se rozumí doba uvedená v zákoně č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Podle ustanovení § 12 odst. 1 písm. a) citovaného zákona nelze za soustavnou přípravu na budoucí povolání považovat dálkové, distanční, večerní nebo kombinované studium na středních školách a vyšších odborných školách, je-li dítě v době takového studia výdělečně činné (§10 téhož zákona) nebo má-li v době takového studia nárok na podporu v nezaměstnanosti. Pokud Vaše zaměstnankyně skutečně studuje vyšší odbornou školu formou denního studia, jak se uvádí v potvrzení, potom je toto studium považováno za soustavnou přípravu na budoucí povolání, i když má rozhodnutím ředitele školy povolen individuální vzdělávací plán.
2. Ano, rodič může uplatňovat daňové zvýhodnění pokud jsou splněny podmínky § 35c odst. 6 písm. b) bod 1. ZDP za předpokladu, že tento nárok prokáže v souladu s § 38l odst. 3 ZDP.

Zaměstnavatel sráží zálohy na daň ze závislé činnosti zaměstnanci, kterému zemřela manželka. V domácnosti s ním žijí 4 děti, na které uplatňuje daňové zvýhodnění, a to 2 vlastní nezletilé děti a 2 zletilé děti manželky. Dotaz zní, zda i po smrti manželky je možno považovat za vyživované děti poplatníka ve smyslu § 35c odst. 6 ZDP zletilé vlastní děti zemřelé manželky, které s ním nadále žijí ve společné domácnosti.

Za dítě převzaté do péče nahrazující péči rodičů považuje dítě osvojené, dítě, jež bylo převzato do této péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu, dítě, jehož rodič zemřel a dítě manžela, které mu bylo svěřeno do výchovy rozhodnutím soudu.
Pokud trvá společná domácnost dětí s ovdovělým poplatníkem, může uplatňovat daňové zvýhodnění na tyto děti podle § 35c ZDP jako doposud u svého zaměstnavatele, pokud splňuje ostatní podmínky dané zákonem.

Mzdová účetní odmítla můj požadavek na uplatnění daňového zvýhodnění za mou dceru, která je svobodná, ve věku 20 let a se svým dítětem žije se mnou a mou ženou ve společné domácnosti. Od září 2011 zahájila dálkové studium na vyšší odborné škole. Domnívám se, že mám na daňové zvýhodnění na dceru nárok.

Za předpokladu, že Vaše dcera není výdělečně činná, nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci, je Vaše domněnka oprávněná. Dálkové studium na vyšší odborné škole za dodržení výše uvedených předpokladů je považováno dle § 12 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, v platném znění za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání. Podmínka soustavné přípravy na budoucí povolání podle § 35c, odst. 6, písm. b) bod 1. ZDP je splněna a daňové zvýhodnění by za existence Vámi popsaných skutečností a zákonných předpokladů bylo možno uplatnit.

NEREZIDENTI

Kdo je to daňový nerezident ČR?

Daňový domicil (tj. kdo je daňový rezident či nerezident ČR) je stanoven v § 2 ZDP.

Daňovým rezidentem ČR je podle § 2 odst. 2 ZDP fyzická osoba, která splňuje alespoň jednu ze dvou podmínek, tj. má na území ČR bydliště, anebo se zde obvykle zdržuje.

Osobou obvykle se zdržující na území ČR se rozumí osoba pobývající zde alespoň po dobu 183 dní v příslušném kalendářním roce, a to souvisle nebo v několika časových obdobích. Pro určení rezidentství z hlediska délky pobytu se do počtu dní započítává každá i započatá část dne pobytu, tj. i den příjezdu nebo odjezdu a každý den strávený v ČR, včetně sobot, nedělí, státních a jiných svátků, prázdnin a dovolených.

Daňový nerezident ČR je v ZDP vymezen negativně - jako osoba, která nemá na území ČR bydliště a ani se na území ČR obvykle nezdržuje (tj. v kalendářním roce se zde zdržuje méně než 183 dnů) a zároveň má příjmy ze zdrojů na území ČR. V případě daňového nerezidenta musí být splněny obě podmínky současně.

Za daňového nerezidenta ČR se považuje ale i osoba, která splňuje jednu ze dvou podmínek daňového rezidentství v ČR stanovenou v ZDP (např. dobu pobytu), jestliže podle kritérií mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění je považována za daňového rezidenta druhého státu, nikoliv České republiky.

Můžu jako nerezident ČR uplatnit základní slevu na poplatníka u zaměstnavatele?

Ano, pokud podepíšete „prohlášení k dani“ na zdaňovací období 2012 můžete tuto slevu ve výši 24.840 Kč (tj. měsíčně 2070 Kč) uplatnit přímo u zaměstnavatele.

Jsem daňový nerezident ČR a chci si uplatnit daňové zvýhodnění. Jak mám postupovat?

Daňové zvýhodnění na vyživované dítě, ale i slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až e) ZDP (např. na manželku) či nezdanitelné části základu daně můžete uplatnit pouze v rámci daňového přiznání.
Tyto daňové výhody náleží však daňovému nerezidentovi v ČR jen za podmínky, že z jeho celosvětových příjmů nejméně 90 % bude pocházet ze zdrojů na území České republiky, s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozené anebo příjmů zdaněných daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně.

Jsem fyzická osoba - občan Slovenské republiky s povolením k dlouhodobému pobytu a jsem zaměstnancem české firmy, pobývám na území ČR více než 183 dnů v roce a pronajal jsem si zde byt. Trvalé bydliště a stálý byt mám však ve Slovenské republice – kde žije i moje rodina a kam dojíždím. Jakou mám daňovou příslušnost?

I když má tento poplatník „bydliště“ (stálý byt s úmyslem se zde zdržovat v obou státech), pro stanovení jeho daňové rezidence bude rozhodující určení státu, ve kterém má středisko životních zájmů. Jelikož pracuje u nás, vzniká dojem, že užší hospodářské vztahy má k naší republice. Pokud však v ČR pobývá pouze z důvodu zaměstnání a vrací se za rodinou, která zůstala na Slovensku, je považován podle mezinárodní daňové smlouvy uzavřené mezi oběma státy za rezidenta SR.

Jak to bude v případě občana Slovenské republiky s povolením k dlouhodobému pobytu v ČR, který je zaměstnancem české firmy a pronajal si v České republice byt. Trvalé bydliště (stálý byt) má však stále ve Slovenské republice, ale jeho rodina se přestěhovala za ním do ČR, jeho děti zde chodí do školy, manželka si v ČR našla zaměstnání apod.?

Poplatník má sice bydliště (stálý byt s úmyslem se v něm trvale zdržovat) v obou státech, pro stanovení jeho daňové rezidence bude rozhodující, že středisko životních zájmů se přesunulo do ČR – zaměstnanec se stane daňovým rezidentem ČR (s povinností platit daně v ČR ze svých celosvětových příjmů). Pro potřeby zaměstnavatele (plátce daně) v případě pochybností je vhodné, aby poplatník předložil přímý důkaz (že má daňový domicil v ČR), tj. potvrzení o daňovém domicilu vystavené v ČR místně příslušným správcem daně (podle místa, kde má v ČR stálý byt).

STUDENT

Jsem student a pracuji na základě dohody o provedení práce s příjmem do 5.000 Kč, jak je mi tento příjem zdaněn?

V případě, že úhrnná výše příjmů z dohody o provedení práce nepřesáhla v kalendářním měsíci částku 5.000 Kč hrubého a zaměstnanec (student) u zaměstnavatele na zdaňovací období nepodepsal „Prohlášení k dani“ podle § 38k ZDP, zdaňují se tyto příjmy jednorázově, a to zvláštní sazbou daně ve výši 15% . Tím je daňová povinnost vyrovnána a tyto příjmy nevstupují do daňového přiznání, ani se nevykazují na „Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a z funkčních požitků, sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění“. Pro studenta je výhodnější podepsat u zaměstnavatele „Prohlášení k dani“ a uplatnit slevy na dani podle § 35ba ZDP( na poplatníka a na studenta).
Pozn. pokud se však bude např. jednat o příjem na základě dohody o pracovní činnosti, musí být částka 5.000 Kč pro výpočet daně navýšena o povinné pojistné podle § 6 odst. 13 ZDP (tzn. o 34%).
Dále uvádíme, že podle § 38k odst. 7 ZDP, dodatečně přihlédne plátce daně k uvedeným skutečnostem při ročním zúčtování záloh, a to i v případě, byla-li daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků vybrána srážkou podle zvláštní sazby daně, prokáže-li poplatník rozhodné skutečnosti pro uznání slev na dani podle § 35ba ZDP a daňového zvýhodnění nejpozději do 15.února roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období a podepíše-li současně v této lhůtě „Prohlášení k dani“ podle odst. 4 a 5 (poznámka: podle § 38k odst. 6 ZDP může poplatník podepsat „Prohlášení k dani“ na stejné období kalendářního roku pouze u jednoho plátce).

Od června 2011 jsem byla na brigádě, kde jsem podepsala „daňové přiznání“ a v srpnu jsem nastoupila do zaměstnání, kde jsem opět podepsala „daňové přiznání“. Jenže jsem se nyní dozvěděla, že daňové přiznání se může podávat jen jednou. Co s tím mám teď dělat a jaké to pro mě může mít důsledky?

Z Vašeho dotazu je zřejmé, že máte na mysli podepsání nikoliv „daňového přiznání“, ale prohlášení poplatníka daně z příjmů ze závislé činnosti. Je to tiskopis, na kterém zaměstnanec potvrzuje pro konkrétního zaměstnavatele, že u něho chce uplatnit slevy na dani (prohlášení podle § 38k odst. 4 ZDP).
Toto prohlášení je skutečně možné na stejné období kalendářního roku podepsat pouze u jednoho zaměstnavatele (§ 38k odst. 6 ZDP). Pokud jste prohlášení na měsíce červen a červenec podepsala pro jednoho zaměstnavatele, můžete v srpnu podepsat prohlášení pro dalšího zaměstnavatele, za předpokladu, že pro předcházejícího zaměstnavatele již nevykonáváte žádnou činnost.

Jsem daňový nerezident ČR, můžu si u zaměstnavatele uplatnit slevu na studenta?

Ano, pokud podepíšete na příslušné zdaňovací období u zaměstnavatele „prohlášení k dani“, můžete si kromě slevy na poplatníka uplatnit i slevu na studenta.

PENZIJNÍ PŘIPOJIŠTĚNÍ a SOUKROMÉ ŽIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ

Chci přispívat svým zaměstnancům na životní a penzijní připojištění. Bude tato složka osvobozena od daně z příjmů a sociálního a zdravotního pojištění?

V § 6 odst. 9 písm. p) ZDP došlo s účinností již od zdaňovacího období 2008 ke sloučení limitů pro daňové osvobození příspěvků zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem poukazovaných na účet zaměstnance u penzijního fondu a pojistného hrazeného zaměstnavatelem za zaměstnance na soukromé životní pojištění (splňující „podmínku 2 x 60“). Současně je pro daňové osvobození výše uvedených plnění zaveden limit v absolutní částce, a to v úhrnu (pro oba produkty) maximálně do výše 24 000 Kč ročně od téhož zaměstnavatele.
K tomu však uvádíme, že nadlimitní příspěvky a částky pojistného u zaměstnance podléhají zdanění a všem předepsaným platbám na veřejnoprávní pojištění. Zaplatí-li zaměstnavatel za zaměstnance na penzijní připojištění a na soukromé životní pojištění ve zdaňovacím období v úhrnu více než 24 000 Kč, částky nad stanovený limit se posoudí jako zdanitelný příjem ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle § 6 odst. 1 písm. d) ZDP, který musí zaměstnavatel zahrnout do úhrnu zúčtované mzdy zaměstnance za příslušný kalendářní měsíc (ve kterém budou tyto částky zaměstnavatelem uhrazeny pojišťovně nebo penzijnímu fondu).

Můžeme poskytnout daňově účinný příspěvek na penzijní připojištění se státním příspěvkem zaměstnanci, který u nás pracuje na dohodu o provedení práce, ze které není odváděno sociální ani zdravotní pojištění?

Zaměstnavatel může přispívat na penzijní připojištění zaměstnancům v pracovním poměru i na dohodu o provedení práce za stejných podmínek, resp se stejnými daňovými dopady, protože pro účely zákona o daních z příjmů se podle § 6 odst. 2 ZDP za zaměstnance považují poplatníci s příjmy ze závislé činnosti.

ROČNÍ ZÚČTOVÁNÍ

V roce 2011 jsem pracoval po celý rok u jednoho zaměstnavatele, v dubnu 2011 jsem s jiným zaměstnavatelem uzavřel dohodu o provedení práce za částku 4 500,- Kč. Mohu požádat o provedení ročního zúčtování?

Můžete. Pokud příjmy od druhého zaměstnavatele nepřesáhly v jednom měsíci 5 000,- Kč, byla z nich daň sražena zvláštní sazbou daně a příjmy, z nichž se daň sráží zvláštní sazbou daně, se do daňového přiznání nezahrnují.

V roce 2011 jsem měl pouze jednoho zaměstnavatele. V červnu 2011 jsem si způsobil pracovní úraz a pojišťovna mi vyplatila náhradu za ztrátu na výdělku ve výši 8 000,- Kč. Mohu požádat o provedení ročního zúčtování?

Nemůžete, protože máte povinnost podat daňové přiznání. Příjmy od pojišťovny se v tomto případě pokládají za příjmy od druhého zaměstnavatele a protože přesáhly hranici 5 000,- Kč, pojišťovna srazila zálohu na daň ve výši15%. Tyto příjmy musíte zahrnout do daňového přiznání.

Do června 2011 jsem pracoval v zahraničí. Od září 2011 pracuji u jednoho zaměstnavatele. Mohu požádat o roční zúčtování?

Ne, pokud nejste nerezident ČR, vznikla Vám povinnost podat daňové přiznání, neboť v České republice zdaňujete své celosvětové příjmy. Tedy i ty ze zahraničí.

Do března 2011 jsem byl nezaměstnaný. Do konce října jsem pracoval u jednoho zaměstnavatele. Pak jsem byl opět nezaměstnaný. Mohu požádat o roční zúčtování?

O roční zúčtování můžete požádat zaměstnavatele, u něhož jste pracoval do konce října. I kdybyste neměl nárok na jiné slevy na dani, slevu na poplatníka jste uplatnil pouze za 7 měsíců, v ročním zúčtování Vám plátce však odečte celou slevu.

V červnu 2011 jsem odešel do starobního důchodu. Do té doby jsem měl pouze jednoho zaměstnavatele. Mohu požádat o roční zúčtování?

Můžete. A jako již ve výše uvedeném dotazu, tak můžete uplatnit slevu na poplatníka v celé výši.

V roce 2011 jsem měl pouze jednoho zaměstnavatele a prodal jsem chalupu, kterou jsem v uvedeném roce zdědil po rodičích. Rodiče chalupu vlastnili 10 let. Mohu požádat o provedení ročního zúčtování?

Můžete. Příjmy z prodeje nemovitostí jsou od daně osvobozeny, pokud mezi nabytím a prodejem uplyne 5 let, přičemž se do této doby započítává doba, po kterou nemovitost vlastnili vaši rodiče.

Prodal jsem garáž, kterou mi rodiče v roce 2008 darovali. Jinak jsem měl příjmy pouze od jednoho zaměstnavatele. Mohu tedy požádat o provedení ročního zúčtování?

Případ je podobný, ale řešení není stejné. V případě darování se doba, po kterou nemovitost vlastnili rodiče, do vaší doby vlastnictví nezapočítává. Časový test 5 let jste proto nesplnil, nejedná se tedy o příjmy od daně osvobozené a máte povinnost podat daňové přiznání.

V roce 2011 jsem měl pouze jednoho zaměstnavatele a za prodej starožitného obrazu jsem získal částku 50 000,- Kč. Mohu požádat o provedení ročního zúčtování?

Můžete, příjmy z prodeje movitých věcí jsou od daně osvobozeny. Výjimku tvoří motorová vozidla, lodě a letadla, a příjmy z jejich prodeje byste zdaňoval, pokud by doba vašeho vlastnictví před prodejem nepřesáhla jeden rok.

V roce 2011 jsem pracoval pouze u jednoho zaměstnavatele a obdržel jsem příjmy z pronájmu pozemků ve výši 8 000,- Kč. Mohu požádat o roční zúčtování?

Příjmy z pronájmu nemovitostí nejsou od daně osvobozené. Pokud přesáhly 6 000,- Kč, což ve vašem případě nastalo, máte povinnost podat daňové přiznání.

Můžu si v rámci ročního zúčtování uplatnit úroky z úvěru, který sloužil na druhé refinancování hypotéky na koupi domu?

Ano. V této souvislosti MF vydalo Pokyn D-324, ze kterého je zřejmé, že vzhledem ke smyslu a cíli právní úpravy daňových úlev na bytové potřeby lze za bytovou potřebu považovat i splácení úvěrů na splacení následných hypotéčních úvěrů či úvěrů ze stavebního spoření, kterými byly refinancovány předchozí úvěry na financování bytových potřeb podle § 15 odst. 3 písm. a) až h) ZDP.