Finanční správa České republiky

Přejít k obsahu  Přejít k hlavnímu menu

Výroční zpráva

Výroční zpráva za rok 2019 o činnosti Generálního finančního ředitelství v oblasti poskytování informací dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.

V souladu s § 18 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, v platném znění (dále jen „zákon o svobodném přístupu k informacím“) tímto Generální finanční ředitelství zveřejňuje výroční zprávu za rok 2019 v oblasti poskytování informací.

Generální finanční ředitelství jako správní úřad s celostátní územní působností, do 31. 12. 2012 zřízen dle zákona č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů, a od 1. 1. 2013 zřízen dle zákona č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů, je od 1. 1. 2011 povinným subjektem ve smyslu ustanovení § 2 InfZ.

 

  1. Počet podaných žádostí o informace a počet vydaných rozhodnutí o odmítnutí

    Ústní žádosti o poskytnutí informací se podle zákona o svobodném přístupu k informacím neevidují, a proto nejsou ve výroční zprávě uvedeny.

    Celkový počet podaných žádostí o informace byl v roce 2019 155, z čehož bylo:

    • 11 žádostí odloženo,
    • 23 žádostí odmítnuto,
    • 15 žádostí částečně odmítnuto.

     

  2. Počet odvolání proti rozhodnutí o odmítnutí

    • Počet podaných odvolání proti rozhodnutí o odmítnutí: 7.
    • Počet podaných odvolání proti rozhodnutí o částečném odmítnutí: 6.

     

  3. Opis podstatných částí každého rozsudku soudu ve věci přezkoumání povinného subjektu o odmítnutí nebo částečném odmítnutí žádosti a přehled všech výdajů, které povinný subjekt vynaložil v souvislosti se soudními řízeními, a to včetně nákladů na své vlastní zaměstnance a nákladů na právní zastoupení

    V roce 2019 byl vydán následující rozsudek, který se týká působnosti povinného subjektu: 

    Nejvyšší správní soud vydal rozhodnutí č. j. 3 As 347/2017-32, ze dne 11. 10. 2019, týkající se neposkytnutí vnitřních předpisů.
    [16] Ke stěžovatelem namítané vadě nepřezkoumatelnosti napadeného rozsudku pak Nejvyšší správní soud uvádí, že tato zjevně není dána. Krajský soud pečlivě vysvětlil, z jakých východisek při posouzení žádosti stěžovatele o poskytnutí předmětných metodických pomůcek vycházel a opřel se přitom o judikaturu Nejvyššího správního soudu, kterou citoval a s přihlédnutím k okolnostem projednávané věci také adekvátně aplikoval. Podrobnější odůvodnění přitom po něm nelze spravedlivě požadovat, neboť další konkretizací obsahu požadovaných dokumentů by již stěžovatel mohl získat informace, které by mu podle zákona neměly být poskytnuty. Nejvyšší správní soud zároveň nesdílí názor stěžovatele o rozpornosti úvah městského soudu, neboť obsah odůvodnění napadeného rozsudku dezinterpretuje a nachází rozpor tam, kde žádný není. Názor krajského soudu, jenž představuje ratio decidendi jeho rozsudku, je uveden v odstavci 9 tohoto rozsudku a je v souladu s výše citovaným rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 10. 2013, č. j. 1 As 70/2013 – 58 (konkrétně s jeho tezí uvedenou v odstavci 24 odůvodnění rozsudku). K tomu Nejvyšší správní soud po prostudování požadovaných metodických pomůcek jen pro úplnost uvádí, že závěry, které z jejich obsahu městský soud učinil, jsou správné. Lze tak shrnout, že odmítnutí poskytnout požadovaných dokumentů se opírá o dva základní důvody. Prvním z nich je skutečnost, že uvedené metodické pokyny směřují k vnitřní úpravě postupů orgánů finanční správy, nijak neovlivňují právní postavení adresátů a nevyplývají z nich žádné dodatečné povinnosti, které by nebylo možno vyčíst z pouhého textu právních předpisů, druhým důvodem je pak skutečnost, že obsahují taktiku provádění kontrolní činnosti, která je zaměřena na odhalování podezřelých obchodů, operací a transakcí, a proto by její zveřejnění mohlo vést k oslabení efektivity práce finanční správy v této oblasti. Ze všech relevantních hledisek se tedy jedná o vnitřní pokyny ve smyslu § 11 odst. 1 písm. a) zákona o svobodném přístupu k informacím, jejichž poskytování může být omezeno. Ve zbytku Nejvyšší správní soud odkazuje na výstižné a podrobné odůvodnění napadeného rozsudku, s nímž se v plném rozsahu ztotožňuje.

    Žalovanou stranou bylo Ministerstvo financí ČR, povinnému subjektu proto nevznikla náhrada nákladů řízení.

  4.  

  5. Výčet poskytnutých výhradních licencí včetně odůvodnění nezbytnosti poskytnutí výhradní licence

    Generálním finančním ředitelstvím nebyly v roce 2019 poskytnuty výhradní licence.

  6.  

  7. Počet stížností podaných podle ustanovení § 16a zákona o svobodném přístupu k informacím, důvody podání stížností a stručný popis způsobu vyřízení stížností

    • Počet stížností: 12.
    • Důvody podání a způsob vyřízení: v 7 případech vyřídilo Generální finanční ředitelství stížnost dle § 16a odst. 5 InfZ poskytnutím informace, v 1 případě žadatel rozporoval výši úhrady, povinný subjekt uznal oprávněnost stížnosti a poskytl informaci bezplatně. Ministerstvo financí ČR, jakožto nadřízený orgán, ve 2 případech potvrdilo postup povinného subjektu a ve 2 případech nařídilo vyřídit žádost do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí.

     

  8. Další informace vztahující se k uplatňování InfZ

    1. Úhrada za poskytnutí informací v souladu s ustanovením § 17 InfZ
      Generální finanční ředitelství zpoplatňuje zejména žádosti o statistické údaje, kdy žadatelé často žádají informace, které povinný subjekt obvykle nesleduje a jejich vyhledání je časově náročné. V menším množství případů si příprava odpovědí vyžádala náročné zpracování a součinnost různých odborných útvarů. V roce 2019 bylo zpoplatněno 10 žádostí, uhrazeno bylo ve 3 případech.
    2. Rozhodnutí povinného subjektu jakožto nadřízeného orgánu
      Generální finanční ředitelství je nadřízeným orgánem Odvolacího finančního ředitelství v případě podaných opravných prostředků podle InfZ. V roce 2019 vyřídilo 3 odvolání proti rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství a ve všech případech potvrdilo postup povinného subjektu. V 1 případě pak byl potvrzen postup OFŘ jakožto odvolacího orgánu ve zkráceném přezkumném řízení.

 

Aplikační služby