Finanční správa České republiky

Přejít k obsahu  Přejít k hlavnímu menu

Daň z příjmů fyzických osob

 


ke dni 24. 3. 2020

6.
V souvislosti s poklesem tržeb v rámci podnikatelské činnosti budeme mít problémy s placením záloh na dani z příjmů fyzických osob. Je možné nějakým způsobem upravit výši těchto záloh?

Ano, je možné využít postup podání žádosti o stanovení záloh jinak dle § 174 odst. 5 DŘ. Dle uvedeného, v odůvodněných případech stanoví správce daně zálohy jinak, přičemž je možné je stanovit jinak i za celé zdaňovací období, tj. i zpětně, např. i u zálohy již splatné k 15. 3. 2020. Vznikne-li z důvodu neuhrazené zálohy úrok z prodlení, lze jej prominout na základě individuálně podané žádosti ve vazbě na pokyn D-21 a D-44. Samotné podání žádosti o stanovení záloh jinak nepodléhá správnímu poplatku.

Žádost je třeba odůvodnit, a to ve vztahu k mimořádným událostem, v jejichž důsledku došlo nebo by mohlo dojít útlumu ekonomické činnosti s předpokládaným dopadem do výsledku hospodaření (např. karanténa nebo nemoc, výpadky dodavatelů, ztráta odběratelů atd.).

Zároveň upozorňujeme, že druhý generální pardon Ministerstva financí (Rozhodnutí o prominutí příslušenství daně, zálohy na daň a správního poplatku z důvodu mimořádné události) promíjí automaticky první pololetní nebo druhou čtvrtletní zálohu splatnou ke dni 15. 6. 2020 všem poplatníkům, kterým vznikla tato zálohová povinnost. O zrušení zálohy, tj. první pololetní či druhé čtvrtletní, není třeba žádat: předmětným generálním pardonem bude placení této zálohy automaticky prominuto.

7.
Dojde v souvislosti s druhým generálním pardonem zveřejněném 24. 3. 2020 ve Finančním zpravodaji č. 5 k nějaké změně v placení záloh na dani z příjmů fyzických osob?

Generální pardon 2 Ministerstva financí (Rozhodnutí o prominutí příslušenství daně, zálohy na daň a správního poplatku z důvodu mimořádné události) promíjí automaticky první pololetní nebo druhou čtvrtletní zálohu splatnou ke dni 15. 6. 2020 všem poplatníkům, kterým vznikla tato zálohová povinnost. O zrušení zálohy, tj. první pololetní či druhé čtvrtletní, není třeba žádat: předmětným generálním pardonem bude placení této zálohy automaticky prominuto.

Jinak i nadále platí pro ostatní zálohy možnost využití postupu podání žádosti o stanovení záloh jinak dle § 174 odst. 5 DŘ, a to i zpětně, tj. např. na zálohy již splatné k 15. 3. 2020.

8.
V médiích jsme se dočetli, že MF plánuje změnu zákona o daních z příjmů umožňující zpětné uplatnění ztráty pro právnické i fyzické osoby. Můžete mi prosím vysvětlit předpokládaný princip?

Dle současné legislativy je možné uplatnit daňovou ztrátu v následujících pěti letech. Dle připravované novely zákona se předpokládá, že by umožnila uplatnit ztrátu vzniklou za rok 2020 zpětně v letech 2018 a 2019, a to prostřednictvím dodatečných daňových přiznání. Tato dodatečná daňová přiznání by bylo možné podat na vyměřenou ztrátu z roku 2020, tedy po podání daňového přiznání za rok 2020 v roce 2021. Tímto by subjekt v roce 2021 měl možnost vyrovnat své cash flow z následně vzniklého přeplatku na dani z příjmů, odvedené/zaplacené za roky 2018 a 2019.

Na bližší informace však bude nutné vyčkat konkrétního legislativního návrhu zákona o daních z příjmů.


ke dni 19. 3. 2020

1.
Jako mzdové účetní provádíme zaměstnancům „roční zúčtování záloh na daň a daňového zvýhodnění a výpočet daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti“ za rok 2019. Toto zúčtování musí být provedeno nejpozději ve mzdě za měsíc březen 2020 vyplácené v měsíci dubnu 2020. Vzhledem k nastalé situaci nouzového stavu s COVID-19 je nařízena nepřítomnost v zaměstnání. Jelikož se pracuje s osobními daty zaměstnanců, nelze provádět formou home office. Vztahuje se tedy i na toto roční zúčtování odklad jeho provedení do 1. 7. 2020?

Rozhodnutí ministryně financí mj. k otázce lhůt pro podávání daňového přiznání k dani z příjmů (rozhodnutí lze vyhledat na webových stránkách MF ČR (Finanční zpravodaj č. 4)) bylo zveřejněno ve Finančním zpravodaji č. 4/2020. Lhůty pro provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, které provádí plátce daně ve lhůtě podle § 38ch odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, se toto opatření netýká.
Provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění plátcem daně v pozdějším termínu než 31. března, nebude Finanční správa rozporovat v případě, že do 31. března plátce daně prokazatelně seznámí zaměstnance o posunutí termínu z provozních důvodů zcela mimořádně v souvislosti s koronavirem.

2.
Pokud budou odpuštěny pouze pokuty, ale termín de facto posunut není, tak to znamená, že kdo podá přiznání po tom prodlouženém termínu, dejme tomu 2. 7., bude mu vyměřena pokuta od 1. 4., nikoliv pouze od 1. 7. Je tomu tak?

Ano. Více viz Finanční zpravodaj č. 4/2020, kde bylo zveřejněno rozhodnutí ministryně financí mj. k otázce lhůt pro podávání daňového přiznání k dani z příjmů. V tomto případě má možnost využít individuálního prominutí na základě žádosti o prominutí příslušenství.

3.
Pakliže nejde o posunutí termínu, tak není posunut ani termín pro odvody, chápu to správně? Pominu skutečnost, že se jedná o tom, že by i jiná ministerstva to prominula podobně, tak to znamená teoreticky, že musím Přehled o příjmech a výdajích poslat do května, i když s daňovým přiznáním mohu počkat. A například pokud jsem už přiznání podala, ale nestihla jsem ty přehledy, tak to pro mě neznamená, že si ty přehledy mohu odložit, ale tím, že jsem to podala v termínu, tak už mám povinnost podat přehledy taky v termínu a nemůžu si odložit aspoň ty přehledy. Myslím si to správně?

Ano, nejde o prodloužení termínu pro podání přiznání, více viz Finanční zpravodaj č. 4/2020, kde bylo zveřejněno rozhodnutí ministryně financí.
Podávání přehledů o příjmech a výdajích OSVČ pro ČSSZ a zdravotní pojišťovny a lhůty s ním spojené nejsou v gesci MF ani FS, doporučujeme tudíž, aby se tazatel s daným dotazem obrátil na ČSSZ, resp. na příslušnou OSSZ a příslušnou zdravotní pojišťovnu.

4.
Mám příjmy od dvou zaměstnavatelů souběžně a mám tudíž povinnost podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Vztahuje se na mne také generální pardon?

Prominutí příslušenství daně z příjmů fyzických osob tak, aby byla zajištěna tolerance pozdního podání daňových přiznání a úhrady daně až do 1. 7. 2020 se vztahuje na všechny poplatníky podávající přiznání k dani z příjmů, a to jak na podnikající fyzické osoby (OSVČ), tak na nepodnikající, tj. i ty, kteří povinně ze zákona o daních z příjmů nebo dobrovolně podávají daňové přiznání. Týká se tedy i těch poplatníků, kteří mají příjmy ze zaměstnání, příjmy z nájmu nebo ostatní příjmy, případně jejich vzájemné kombinaci či kombinaci s příjmy z podnikání.

5.
Jak to bude se zálohovou povinností k dani z příjmu k 15. 6. 2020, pokud klient využije „pozdního podání přiznání k dani z příjmu“ a to bude podáno až po termínu zálohy na daň z příjmu. Dopočítá se daň z daňové povinnosti roku 2019 a případně se vyměří úrok z prodlení, pokud nebude záloha uhrazena ve výši, co vyplývá z daňové povinnosti?

Zálohy na daň z příjmů se vždy počítají z poslední známé daňové povinnosti, kterou, pokud přiznání za r. 2019 bude podáno až po 15. 6. 2020, bude stále daňová povinnost z přiznání řádného, případně posledního dodatečného za r. 2018. Tj. záloha bude ve stejné výši jako např. záloha k 15. 3. 2020, má-li tazatel čtvrtletní zálohy. Má-li zálohy pololetní, potom bude shodná, nedošlo-li následně ke změně daňové povinnosti, jako záloha k 15. 12. 2019. Nicméně vždy lze správce daně požádat o změnu záloh, jsou-li k tomu objektivní důvody, např. pokles příjmů z důvodu nuceného uzavření provozovny v souvislosti s omezením šíření koronaviru.

Aplikační služby