Finanční správa České republiky

Přejít k obsahu  Přejít k hlavnímu menu

Vzorové příklady zařazení osob do II. a III. skupiny pro účely daně dědické podle zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí

  • Právní úprava:

zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění účinném k datu úmrtí zůstavitele (dále jen „daňový zákon“), ve spojení s ustanovením § 57 zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí,

zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném k datu úmrtí zůstavitele (dále jen „občanský zákoník“) ve spojení s ustanovením § 3069 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů,

zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nový občanský zákoník“).

 

  • Zařazení osob do skupin:

Pro účely výpočtu daně dědické jsou podle § 11 daňového zákona osoby zařazeny do tří skupin vyjadřujících vzájemný vztah dědice a zůstavitele (stejně jako dárce a obdarovaného pro daň darovací).

  1. Do I. skupiny patří příbuzní v řadě přímé a manželé. Podle § 116 občanského zákoníku je příbuzným v řadě přímé každý potomek nebo předek, kdy jedna z takto kvalifikovaných osob pochází zrozením z osoby druhé. Nezáleží na tom, jestli se jedná o potomky (tj. syn, vnuk, pravnuk) nebo o předky (tj. otec, děd, praděd atd.).
  2. Do II. skupiny patří
    1. příbuzní v řadě pobočné, a to sourozenci, synovci, neteře, strýcové a tety - příbuzenství v řadě pobočné definuje občanský zákoník v § 117. Srozumitelněji je však formulována definice tohoto příbuzenství v § 772 odst. 2 nového občanského zákoníku takto: „Osoby jsou příbuzné ve vedlejší linii, mají-li společného předka, ale přitom nepocházejí jedna od druhé.“, přičemž obsahově má tentýž smysl jako ust. § 117 občanského zákoníku. Příbuzenství v řadě pobočné je tedy příbuzenstvím pokrevním, existuje pouze mezi osobami, které mají společného předka (např. v případě strýce a jeho synovců se tak musí jednat pouze o takového strýce, který je sourozencem jednoho z rodičů svých synovců, „přiženěný“ strýc podmínku pokrevního pouta nesplňuje);
    2. a dále výslovně uvedení vzdálenější příbuzní, což jsou manželé dětí (zeťové a snachy), děti manžela, rodiče manžela, manželé rodičů – jedná se o vztahy tzv. švagrovské, vzniklé mezi jedním manželem a příbuznými druhého manžela. V občanském zákoníku tyto vztahy přímo definovány nebyly, opět lze podpůrně použít definici uvedenou v § 774 nového občanského zákoníku, v němž je tento vztah popsán takto: “Vznikem manželství vznikne švagrovství mezi jedním manželem a příbuznými druhého manžela; v jaké linii a v jakém stupni je někdo příbuzný s jedním manželem, v takové linii a v takovém stupni je sešvagřen s druhým manželem. Zanikne-li manželství smrtí jednoho z manželů, švagrovství tím nezaniká.“
    3. osoby, které s nabyvatelem, dárcem nebo zůstavitelem žily nejméně po dobu jednoho roku před smrtí zůstavitele ve společné domácnosti a které z tohoto důvodu pečovaly o společnou domácnost nebo byly odkázány výživou na nabyvatele, dárce nebo zůstavitele. Pokud jde o pojem společná domácnost, podle § 115 občanského zákoníku: „Domácnost tvoří fyzické osoby, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.“ Uvedené podmínky jsou kumulativní, tj. musí se jednat o dvě nebo více fyzických osob a tyto osoby musí spolu trvale žít a společně uhrazovat náklady na své potřeby (případně se dle daňového zákona jedná o osoby odkázané výživou na osobu, s níž v této společné domácnosti žijí). Osoby nemusí být v příbuzenském či jiném obdobném poměru, ale musí jít o společenství relativně trvalé povahy. Je-li spolužití omezeno na přechodnou dobu, např. po dobu nemoci, studia, společná domácnost nevznikne. Protože předpokladem je trvalost spolužití, nepřichází v úvahu, aby jedna osoba byla současně (v téže době) členem více domácností. Trvalost spolužití však není přerušena tím, že se člen domácnosti přechodně zdržuje mimo ni (například opět po dobu nemoci, studia, zahraniční cesty).
  3. Do III. skupiny patří ostatní fyzické osoby a právnické osoby.
Příbuzenským vztahům vzniklým narozením jsou na roveň postaveny vztahy založené osvojením. Dojde-li však ke vzniku příbuzenství na základě osvojení, zaniká tím podle práva (de iure) příbuzenství na přirozeném základu, to trvá již pouze de facto. Pro účely daňového zákona (určení příslušné skupiny) lze proto v případě osvojených osob uznat pouze příbuzenství založené de iure (osvojením).

 

  • Osvobození:

Nabytí majetku děděním osobami zařazenými do I. skupiny po zůstaviteli zemřelém 15. 8. 1998 či později je od daně dědické zcela osvobozeno (§19 odst. 1 daňového zákona). Dle §21 odst. 5 daňového zákona se v takovém případě nepodává daňové přiznání.

Nabytí majetku děděním osobami zařazenými do II. skupiny po zůstaviteli zemřelém 1. 1. 2008 či později je od daně dědické zcela osvobozeno (§19 odst. 1 daňového zákona). Dle §21 odst. 5 daňového zákona se v takovém případě nepodává daňové přiznání.

Nabytí majetku děděním osobami zařazenými do III. skupiny po zůstaviteli zemřelém do 31. 12. 2013 včetně není od daně plně osvobozeno a trvá povinnost podat daňové přiznání k dani dědické. Částečné osvobození nabytí movitých věcí osobní potřeby, vkladů u bank či peněžních prostředků a částek penzijního připojištění se státním příspěvkem upravuje ustanovení §19 odst. 2 a 5 daňového zákona, do 14. 8. 1998 ustanovení §19 odst. 1, 2 a 4 daňového zákona.

 

  • Příklady:

1. Příklad

Amálie Smutná (zůstavitelka), která zemřela dne 15. 6. 2013, neměla vlastní potomky a zanechala poslední vůli, podle které dědí zemědělské pozemky rovným dílem její neteř (dcera její sestry) a manžel této neteře.

Při nabytí majetku děděním po zůstavitelce

  1. neteří [příbuzná v řadě pobočné dle §117 občanského zákoníku) jde o příbuzné zařazené do II. skupiny (§11 odst. 3 písm. a) daňového zákona]
  2. manželem neteře jde o osoby zařazené do III. skupiny osob (§11 odst. 4 daňového zákona).

Protože zůstavitelka zemřela po 31. 12. 2007, dědička - neteř nemá povinnost podat daňové přiznání, protože nabytí majetku děděním po zůstavitelce je v jejím případě od daně dědické plně osvobozeno.

Dědic - manžel neteře je povinen podat daňové přiznání k dani dědické, protože v jeho případě nabytí nemovitostí děděním po zůstavitelce není od daně osvobozeno.

2. Příklad

Manželé Josef a Anna Pernicovi sepsali poslední vůli, podle které veškerý jejich majetek dědí jejich příbuzný Adam Pernica. Adam Pernica je synovcem Josefa Pernici (synem jeho bratra). Josef Pernica (zůstavitel) zemřel 25. 3. 2005 a Adam Pernica po něm zdědil ½ rodinného domu s pozemky. Anna Pernicová (zůstavitelka) zemřela 30. 1. 2010 a Adam Pernica po ní zdědil zbývající polovinu domu s pozemky. V roce 2016 vyšlo najevo, že manželé Pernicovi vlastnili ještě zemědělské pozemky, které rovněž zdědil Adam Pernica.

Při nabytí majetku děděním

  1. po zůstaviteli je Adam Pernica pro účely výpočtu daně dědické zařazen do II. skupiny [§11 odst. 3 písm. a) daňového zákona, neboť je jeho synovcem, jedná se o pokrevní příbuzné v řadě pobočné dle §117 občanského zákoníku],
  2. po zůstavitelce jde o osoby zařazené do III. skupiny osob (§11 odst. 4 daňového zákona), manželka strýce není příbuznou v řadě pobočné ve smyslu ust. §117 občanského zákoníku, není pokrevní příbuznou.

První řízení o dani dědické z nabytí majetku po zůstaviteli proběhlo v roce 2005, po zůstavitelce pak v roce 2010 na základě pravomocných rozhodnutí příslušného orgánu, kterými byla skončena dědická řízení (lhůta pro padání daňového přiznání byla stanovena dle §21 daňového zákona).

Další řízení o dani dědické z nabytí majetku po zůstaviteli i po zůstavitelce budou vedena na základě pravomocných rozhodnutí příslušného orgánu, kterými budou skončena dědická řízení ohledně nově najevo vyšlého majetku v roce 2016. Lhůta pro podání daňového přiznání je opět stanovena podle §21 daňového zákona. Daňové řízení bude vedeno za každý vztah - dědic – zůstavitel - samostatně.

Protože strýc poplatníka zemřel před 1. 1. 2008, není nabytí nemovitostí dědicem zařazeným ve II. skupině od daně dědické osvobozeno, dědic je povinen podat daňové přiznání k dani dědické.

Rovněž není osvobozeno nabytí nemovitostí poplatníkem zařazeným ve III. skupině po zůstavitelce zemřelé před 1. 1. 2014, dědic je povinen podat daňové přiznání k dani dědické.

 

3. Příklad

Damián Houžvička, jehož rodiče zemřeli, byl osvojen adoptivními rodiči. Klotylda Punčochatá, jeho biologická teta (sestra zemřelého otce) mu odkázala v poslední vůli svůj byt. Teta Punčochatá (zůstavitelka) zemřela 10. 11. 2012.

Při nabytí majetku osvojeným dítětem po biologické tetě jsou pro účely výpočtu daně dědické osoby zařazeny do III. skupiny (§11 odst. 4 daňového zákona), neboť platí, že příbuzenství přirozené (vztah biologické tety a synovce) a příbuzenství založené osvojením se v platném právu pojmově vylučují. Dojde-li ke vzniku příbuzenství na základě osvojení, je tím z hlediska právního vyloučeno další trvání příbuzenství na přirozeném základu.

Nabytí nemovitosti dědicem zařazeným ve III. skupině po zůstavitelce zemřelé před 1. 1. 2014 není od daně dědické osvobozeno, dědic je povinen podat daňové přiznání k dani dědické.

 

4. Příklad

Karel Plechatý měl dceru Annu, která se provdala za Benjamina Kudrnáče. Anna Kudrnáčová zemřela v roce 2008. Její pozůstalý manžel se znovu neoženil a staral se o svého tchána. Když Karel Plechatý 5. 5. 2013 zemřel, zdědil jeho zeť veškerý jeho majetek.

Protože pozůstalý manžel neuzavřel nové manželství, při nabytí majetku děděním po svém tchánovi je pro účely výpočtu daně dědické zařazen do II. skupiny osob (§11 odst. 3 písm. b) daňového zákona). Zůstavitel zemřel po 1. 1. 2008, dědic - zeť nemá povinnost podat daňové přiznání, protože nabytí majetku děděním po zůstaviteli je v jeho případě od daně dědické plně osvobozeno.

V případě, kdy spojovacím článkem příbuzenského vztahu zůstavitele a dědice je „manžel dědice“, není důležité, zda je tento manžel naživu anebo zda již zemřel. Je-li nabyvatelem majetku zeť a zůstavitel je rodičem jeho manželky (své dcery), nemusí být tato naživu, aby se tento příbuzenský poměr zachoval. Tento příbuzenský poměr by zanikl jen tehdy, pokud by zeť uzavřel nové manželství – v takovém případě by byl zařazen do III. skupiny osob pro účely výpočtu daně dědické.

Výše uvedené neplatí v případě, kdy dojde k zániku manželství rozvodem – v takovém případě příbuzenský poměr nejenom mezi manželi, ale i mezi tchánem a zetěm, zaniká právní mocí rozsudku o rozvodu.

5. Příklad

Augustin Bezpatek (zůstavitel) odkázal veškerý svůj majetek rovným dílem své sestře Apoleně Bezpalcové a jejímu manželovi Koniáši Bezpalcovi. Augustin Bezpatek zemřel 18. 6. 2006. V roce 2016 vyšlo najevo, že vlastnil stavební pozemek a došlo k dodatečnému projednání dědictví.

První řízení o dani dědické z nabytí majetku po zůstaviteli proběhlo v roce 2006 na základě pravomocného rozhodnutí příslušného orgánu, kterým bylo skončeno dědické řízení (lhůta pro padání daňového přiznání byla stanovena dle §21 daňového zákona). Každý z dědiců byl samostatným poplatníkem z jím nabývaného podílu na majetku děděním.

Další řízení o dani dědické budou vedena na základě pravomocného rozhodnutí příslušného orgánu, kterým bude skončeno dědické řízení ohledně nově najevo vyšlého majetku v roce 2016. Lhůta pro podání daňového přiznání je opět stanovena podle §21 daňového zákona. Daňové řízení bude vedeno za každý vztah - dědic – zůstavitel – samostatně.

Při nabytí majetku z dědictví po zůstaviteli

  1. sestrou zůstavitele jde o příbuzné zařazené do II. skupiny osob pro účely výpočtu daně dědické (§11 odst. 3 písm. a) daňového zákona),
  2. švagrem zůstavitele (manželem jeho sestry) jde o osoby zařazené do III. skupiny osob (§11 odst. 4 daňového zákona), neboť příbuzenský vztah „manžel sourozence“ není výslovně uveden ve skupině příbuzných v ust. § 11 odst. 3 písm. b) daňového zákona.

Protože zůstavitel zemřel před 1. 1. 2008, není nabytí nemovitostí dědičkou zařazenou ve II. skupině od daně dědické osvobozeno, ta je povinna podat daňové přiznání k dani dědické.

Rovněž není osvobozeno nabytí nemovitostí poplatníkem zařazeným ve III. skupině po zůstaviteli zemřelém před 1. 1. 2014, dědic je povinen podat daňové přiznání k dani dědické.

 

6. Příklad

Konstancie Hedvábná se v době, kdy byl její syn Patrik Hedvábný již dospělý a nežil s ní ve společné domácnosti, provdala za Ferdinanda Výrostka. Ferdinand Výrostek (zůstavitel) 8. 2. 2012 zemřel a spolu se svou matkou po něm dědil i Patrik Hedvábný.

Při nabytí majetku děděním po zůstaviteli

  1. manželkou jde o příbuzné zařazené do I. skupiny osob pro účely výpočtu daně dědické (§11 odst. 2 daňového zákona),
  2. nevlastním synem (synem manželky) jde o osoby zařazené do II. skupiny osob, neboť příbuzenský vztah „dítě manžela“ je výslovně uveden ve skupině příbuzných v ust. § 11 odst. 3 písm. b) daňového zákona. Je zcela nepodstatné, v jakém stáří dítěte bylo manželství rodiče s nevlastním rodičem uzavřeno.

Protože zůstavitel zemřel po 1. 1. 2008, je nabytí majetku děděním oběma poplatníky (manželkou i nevlastním synem) od daně dědické plně osvobozeno; poplatníci nemají povinnost podat daňové přiznání.

Aplikační služby