Finanční správa České republiky

Přejít k obsahu  Přejít k hlavnímu menu

Stanovení ceny sjednané (bez DPH) pro účely určení základu daně z nabytí nemovitých věcí

Aplikace daně z nabytí nemovitých věcí na základě rozsudků Nejvyššího správního soudu č.j. 4 Afs 88/2017 – 35 ze dne 28. 6. 2017 a č.j. 7 Afs 301/2016-70 ze dne 22. 8. 2017.

  1. V jakých případech lze na základě výše uvedených rozsudků odečíst daň z přidané hodnoty (DPH) od ceny sjednané?
    DPH lze odečíst od ceny sjednané pouze v případech, kdy došlo k úplatnému nabytí vlastnického práva k nemovité věci, přičemž v souvislosti s tímto nabytím vlastnického práva k nemovité věci došlo ke zdanitelnému plnění a převodce byl v době uskutečnění zdanitelného plnění v dané věci plátcem DPH.
    Stručně řečeno musí být tedy splněny tyto podmínky:
    • prodávající (převodce) musí být plátcem DPH,
    • prodej nemovitých věcí musí podléhat DPH.
    Zda je poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí převodce či nabyvatel není pro danou situaci rozhodující.

  2. Vrátí mi finanční úřad v případě výše uvedené situace daň z nabytí nemovitých věcí sám?
    S ohledem na skutečnost, že temporální účinky rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 6. 2017 sp. zn. 4 Afs 88/2017- 35 jsou orientovány výlučně do budoucna, bude aplikován na případy, kdy nebylo dosud ukončeno daňové řízení (daň nebyla dosud správcem daně vyměřena, nebylo vydáno rozhodnutí o podaném odvolání, nebylo rozhodnuto ve věci podané žaloby, probíhá přezkumné řízení). Pokud bylo již daňové řízení ukončeno, tj. před vydáním shora uvedeného rozsudku byla daň již pravomocně stanovena, přičemž pro účely stanovení nabývací hodnoty byla použita cena sjednaná včetně DPH, je třeba podat dodatečné daňové přiznání, ve kterém si poplatník sníží základ daně o DPH, pokud byla pro účely stanovení nabývací hodnoty použita cena sjednaná včetně DPH. Teprve až bude správcem daně na základě podaného dodatečného daňového přiznání daň stanovena, vznikne přeplatek na dani odpovídající 4 % z částky DPH. Přeplatek správce daně vrátí na základě žádosti poplatníka [pokud nebude v souladu s § 155 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“) využit na úhradu jiného nedoplatku poplatníka].

  3. Pokud podám dodatečné daňové přiznání, ve kterém uvedu cenu sjednanou bez DPH v souladu s výše uvedenými rozsudky, vrátí mi automaticky správce daně přeplatek?
    Ne, finanční úřad podle § 155 odst. 2 daňového řádu vrátí vratitelný přeplatek pouze na základě poplatníkem podané žádosti o vrácení vratitelného přeplatku, který vznikne na základě rozhodnutí správce daně o  podaném dodatečném daňovém přiznání.
    Je nutné upozornit, že finanční úřad vrátí vratitelný přeplatek nižší než 100 Kč daňovému subjektu jen ve výjimečných případech, a to tak, aby byla zajištěna zásada hospodárnosti. Pokud v době podání žádosti o vrácení vratitelného přeplatku dosahuje vratitelný přeplatek nejméně částku 100 Kč, poukáže jej finanční úřad do 30 dnů ode dne obdržení žádosti o vrácení vratitelného přeplatku.
    V opačném případě žádosti finanční úřad vyhoví, pouze pokud vratitelný přeplatek této částky dosáhne do 60 dnů ode dne podání žádosti; lhůta pro jeho vrácení počíná běžet až ode dne následujícího po dosažení této částky.
    Pokud tedy chcete vrátit přeplatek na dani z nabytí nemovitých věcí, je nutné společně s podáním dodatečného daňového přiznání přiložit i žádost o vrácení přeplatku, do které je nutné uvést, kam má být přeplatek vrácen.

  4. Daňové přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí, v němž jsem uvedl cenu sjednanou včetně DPH, jsem podal 25. března 2014. Lhůta pro podání daňového přiznání uplynula 31. března 2014. Mohu podat ještě dodatečné daňové přiznání na daňovou povinnost nižší?
    Lhůta pro stanovení daně je upravena v § 148 daňového řádu. Podle § 148 odst. 1 daňového řádu nelze daň stanovit po uplynutí lhůty pro stanovení daně, která činí 3 roky.
    Lhůta pro stanovení daně počne běžet dnem, v němž uplynula lhůta pro podání řádného daňového přiznání. Pokud Vám lhůta pro podání daňového přiznání uplynula 31. března 2014, tak lhůta pro stanovení daně uplynula 31. března 2017, a po tomto datu již není možné podat dodatečné daňové přiznání, pokud nebyla lhůta zákonným způsobem prodloužena.
    Prodloužit lhůtu pro podání dodatečného daňového přiznání může, je-li před jejím uplynutím např. vydaná výzva k podání dodatečného daňového přiznání, vlastní podání dodatečného daňového přiznání či zahájení daňové kontroly. Úplný výčet těchto úkonů je uveden v § 148 daňového řádu.
    Pokud nedošlo v dotazovaném případě ke shora uvedenému zákonem předpokládanému prodloužení lhůty, nelze vzhledem k temporálním účinkům rozsudků v dané věci využít již žádné řádné ani mimořádné opravné nebo dozorčí prostředky, protože závěry soudu uvedené ve shora citovaných rozsudcích jsou orientovány pouze do budoucna. Z toho důvodu je možné pro aplikaci závěrů soudu na období před jejich vydáním využít pouze postupy připuštěné pro změnu výše vyměřené daně procesním předpisem, a to je pouze podání dodatečného daňového přiznání. Pokud lhůta pro jeho podání již uplynula, není k dispozici již žádný procesní postup, kterým by mohlo dojít ke snížení daně, a tím ke vzniku vratitelného přeplatku. Tzn. 31. 12. 2017 resp. 2. 1. 2018 uplyne lhůta pro podání dodatečného daňového přiznání v případech, kdy lhůta pro stanovení daně, tj. pro podání řádného daňového přiznání, uplynula (a nebyla shora uvedeným způsobem prodloužena) dne 31. 12. 2014.

Aplikační služby