Finanční správa České republiky

Přejít k obsahu  Přejít k hlavnímu menu

Postup při vyřizování podání

Na orgány Finanční správy České republiky je možno se obracet s podáními dle následujících právních předpisů:

1) Obecné náležitosti podání v daňových věcech

§ 70 a následující zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též „daňový řád“):

  • Podání je úkonem osoby zúčastněné na správě daní směřujícím vůči správci daně. Z podání musí být zřejmé, kdo je činí, čeho se týká a co se navrhuje. Kromě těchto obecných náležitostí podání v daňových věcech mohou být v právních předpisech pro určité typy podání stanoveny ještě další jejich povinné náležitosti.
  • Podání se činí u příslušného správce daně. Má-li podání vady, pro které není způsobilé k projednání, nebo vady, pro které nemůže mít předpokládané účinky pro správu daní, a nestanoví-li některý právní předpis jinak, vyzve správce daně toho, kdo podání učinil, aby označené vady odstranil podle jeho pokynu a ve lhůtě, kterou stanoví.
  • Nestanoví-li právní předpis pro určitý typ podání jeho konkrétní formu, lze podání obecně učinit písemně, ústně do protokolu, datovou zprávou podepsanou způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu, a je-li to správcem daně připuštěno – v případě orgánů Finanční správy České republiky se jedná o podání podávaná prostřednictvím Daňového portálu – aplikace „Elektronická podání pro finanční správu“ (dále též „aplikace (EPO 2) – tak i datovou zprávou s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky. Za podmínky, že je do 5 dnů ode dne, kdy došlo správci daně, potvrzeno některým ze způsobů právě uvedených, lze podání učinit i za použití datové zprávy, která není podepsána způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu.

    Možnost činit podání prostřednictvím „jiných technických prostředků“ (tedy např. faxem, e-mailem apod.) je podle § 56 odst. 1 písm. c) daňového řádu podmíněna tím, že správce daně na své úřední desce a způsobem umožňujícím dálkový přístup vymezí podání, ve vztahu k nimž bude tuto formu podání akceptovat a současně stanoví, které „jiné technické prostředky“ lze za tímto účelem využít. Informaci o tom, zda jednotlivé orgány Finanční správy České republiky v daný okamžik tuto formu činění podání připouští, lze nalézt prostřednictvím internetové adresy www.financnisprava.cz na elektronických úředních deskách těchto orgánů, a to v částech věnovaných informační povinnosti správce daně podle § 56 odst. 1 daňového řádu.

    Je-li podání učiněno prostřednictvím datové zprávy s využitím dálkového přístupu, přijímá se prostřednictvím datové schránky správce daně nebo na k tomu určeném technickém zařízení správce daně.

    Při činění podání vůči orgánům Finanční správy České republiky v elektronické podobě s využitím dálkového přístupu je tímto technickým zařízením, společným pro všechny orgány Finanční správy České republiky v postavení správců daně, aplikace „Elektronická podání pro Finanční správu“, dostupná na elektronické adrese podatelny orgánů Finanční správy České republiky www.daneelektronicky.cz. Prostřednictvím aplikace EPO lze odeslat jak datovou zprávu s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky, tak datovou zprávu opatřenou uznávaným elektronickým podpisem.

    Kontrolní mechanismy aplikace EPO zabrání odeslání podání s chybnou strukturou a v chybném formátu. Prostřednictvím aplikace EPO je možné učinit podání podepsané způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu nebo podání s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky, přičemž aplikace EPO umožňuje učinit rovněž úkon ve smyslu § 71 odst. 3 daňového řádu, tedy za použití datové zprávy, která není podepsána způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu, nicméně toto podání je následně nutné do 5 dnů ode dne, kdy došlo správci daně, potvrdit způsobem uvedeným v § 71 odst. 1 daňového řádu. V případě kontrolního hlášení a souhrnného hlášení je pro potvrzení stanovena specifická lhůta, tzn., že dané podání je třeba potvrdit za podmínek uvedených v daňovém řádu ve lhůtě pro podání příslušného hlášení.

Poučení pro zprávy zaslané do e-mailové schránky orgánů Finanční správy České republiky:

E-mailová schránka podatelny není určena pro podání činěná podle § 70 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů.

Pro elektronická podání činěná vůči orgánům Finanční správy České republiky doporučujeme v těchto věcech použít aplikaci EPO, dostupnou na elektronické adrese podatelny orgánů Finanční správy České republiky www.daneelektronicky.cz.

Prostřednictvím e-mailu (jakožto jiného technického prostředku) je možné učinit pouze taková daňová podání, jejichž seznam v souladu s § 56 odst. 1 písm. c) daňového řádu zveřejní správce daně na své úřední desce.

Seznam jiných technických prostředků, jimiž lze učinit daňové podání, které je nutné potvrdit za podmínek podle § 71 odst. 3 daňového řádu a seznam podání, která je možné těmito jinými technickými prostředky učinit, je součástí dokumentu „Informační povinnost správce daně“ dostupného na úřední desce správce daně. Podání, která nejsou uvedena na tomto seznamu, jsou-li učiněna prostřednictvím e-mailu, jsou vůči správci daně neúčinná.

 Nejčastější prostředky ochrany dle daňového řádu

  • odvolání podle § 109 a násl. daňového řádu - lze podat v případech, kdy to zákon nevylučuje, do 30 dnů (nestanoví-li některý právní předpis jinak) ode dne doručení rozhodnutí, proti němuž odvolání směřuje, a to u správce daně, jehož rozhodnutí je odvoláním napadeno,
  • návrh na povolení obnovy řízení podle § 117 daňového řádu - lze podat do 6 měsíců ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl o důvodech obnovy řízení, a to u správce daně, který ve věci rozhodl v prvním stupni,
  • stížnost podle § 261 daňového řádu - osoby zúčastněné na správě daní mají právo obracet se na správce daně se stížnostmi proti nevhodnému chování jeho úředních osob nebo proti postupu tohoto správce daně, neposkytuje-li daňový řád jiný prostředek ochrany.

 

2) Obecné náležitosti podání dle správního řádu

§ 37 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též „správní řád“):

  • Podání je úkonem směřujícím vůči správnímu orgánu. Podání se činí u správního orgánu, který je věcně a místně příslušný. Podání je učiněno dnem, kdy tomuto orgánu došlo.
  • Podání se posuzuje podle svého skutečného obsahu a bez ohledu na to, jak je označeno.
  • Z podání musí být patrno, kdo je činí, které věci se týká a co se navrhuje. Podání musí obsahovat označení správního orgánu, jemuž je určeno, další náležitosti, které stanoví zákon, a podpis osoby, která je činí. Fyzická osoba uvede v podání jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popřípadě jinou adresu pro doručování podle § 19 odst. 3 správního řádu.
  • V podání souvisejícím s její podnikatelskou činností uvede fyzická osoba jméno a příjmení, popřípadě dodatek odlišující osobu podnikatele nebo druh podnikání vztahující se k této osobě nebo jí provozovanému druhu podnikání, identifikační číslo osob a adresu zapsanou v obchodním rejstříku nebo jiné zákonem upravené evidenci jako místo podnikání, popřípadě jinou adresu pro doručování.
  • Právnická osoba uvede v podání svůj název nebo obchodní firmu, identifikační číslo osob nebo obdobný údaj a adresu sídla, popřípadě jinou adresu pro doručování.
Podání je možno učinit písemně nebo ústně do protokolu anebo v elektronické podobě. Za podmínky, že podání je do 5 dnů potvrzeno, popřípadě doplněno způsobem uvedeným ve větě první, je možno je učinit pomocí jiných technických prostředků, zejména prostřednictvím dálnopisu, telefaxu nebo veřejné datové sítě bez použití podpisu.

Zpráva zaslaná do emailové schránky zaměstnance není podáním ve smyslu § 37 správního řádu, neboť není učiněna vůči správnímu orgánu, a to ani v případě potvrzení, popřípadě doplnění, ve smyslu uvedeného výše. Za podání lze považovat pouze toto potvrzení (doplnění).

 

Poučení pro zprávy zaslané do e-mailové schránky orgánů Finanční správy České republiky:

E-mailová schránka podatelny není určena pro podání činěná podle § 37 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.

Pro elektronická podání činěná vůči orgánům Finanční správy České republiky doporučujeme v těchto věcech použít aplikaci EPO, dostupnou na elektronické adrese podatelny orgánů Finanční správy České republiky www.daneelektronicky.cz.

Pokud jste do e-mailové schránky podatelny orgánu Finanční správy České republiky odeslali podání podle správního řádu, musíte toto podání do 5 dnů potvrdit, popřípadě doplnit, písemně nebo ústně do protokolu anebo v elektronické podobě, a to i v případě, že Vaše podání zaslané do této e mailové schránky bylo opatřeno podpisem. Pokud nebude v uvedené lhůtě úkon daným způsobem potvrzen či doplněn, nebude považován za podání. Pokud jste do e-mailové schránky podatelny orgánu Finanční správy ČR odeslali podání dle zákona č. 234/2014, o státní službě, ve znění pozdějších předpisů, kdy je na základě § 160 správní řád používán subsidiárně, musíte toto podání potvrdit nebo doplnit dle postupu uvedeného ve větě první tohoto odstavce.

Nejčastější prostředky ochrany dle správního řádu a zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „zákon o odpovědnosti za přestupky):

  • odvolání podle § 81 a násl. správního řádu, lze podat v případech, kdy to zákon nevylučuje, a to ve lhůtě 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí, nestanoví-li zvláštní předpis jinak. V případě neoznámení rozhodnutí lze podat odvolání do 30 dnů od okamžiku, kdy se účastník o jeho vydání dozvěděl. Odvolání lze podat až v okamžiku, kdy bylo rozhodnutí vydáno. Odvolání se podává u správního orgánu, který vydal napadané rozhodnutí. V odvolání je možné napadnout i pouze část výroku rozhodnutí či pouze jeden z jeho výroků či jeho vedlejší ustanovení. V případě písemného podání se odvolání podává v tolika kopiích, kolik je účastníků plus jedné pro správní orgán. Náležitosti odvolání jsou stejné jako pro podání, nad to je třeba uvést, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu ho napadá a v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo. Není-li stanoveno jinak, má podané odvolání odkladný účinek. Správní orgán je povinen vydat rozhodnutí ve lhůtách dle § 71 správního řádu.;
    - odchylky v případě odvolání proti rozhodnutí o přestupku jsou upraveny v § 96 a násl. zákona o odpovědnosti za přestupky. Lze jej podat vůči rozhodnutí o přestupku, kterým byla vyslovena vina. Odvolat se může obviněný v plném rozsahu, ostatní účastníci či jiné osoby a orgány v rozsahu dle § 96 zákona o odpovědnosti za přestupky. Přípustné a včas podané odvolání má vždy odkladný účinek, který nelze vyloučit. Obviněný může v odvolání nebo v průběhu odvolacího řízení uvádět nové skutečnosti nebo důkazy. Ostatní účastníci, orgán sociálně-právní ochrany dětí a zákonný zástupce a opatrovník mladistvého obviněného a osoba přímo postižená spácháním přestupku, která dala souhlas se zahájením nebo pokračováním řízení, mohou uvádět nové skutečnosti nebo důkazy ve svých vyjádřeních vztahujících se k novým skutečnostem nebo důkazům, které obviněný uvede v odvolání nebo v průběhu odvolacího řízení. Správní orgán je povinen vydat rozhodnutí o odvolání bezodkladně, není-li to možné, pak nejpozději do 60 dnů ode dne zahájení řízení.
  • odpor podle § 150 odst. 3 správního řádu. Proti příkazu může ten, jemuž se povinnost ukládá, podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne oznámení příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Odpor se podává u správního orgánu, který příkaz vydal. Zpětvzetí odporu není přípustné. Proti příkazu vydanému na místě nelze podat odpor. Správní orgán je povinen vydat rozhodnutí ve lhůtách dle § 71 správního řádu, počínajících běžet ode dne podání odporu.
  • žádost o obnovu řízení podle § 100 a násl. správního řádu, lze podat ve lhůtě 3 měsíců ode dne, kdy se účastník dozvěděl o dříve neznámých skutečnostech nebo důkazech, které existovaly v době původního řízení a které účastník, jemuž jsou ku prospěchu, nemohl v původním řízení uplatnit, anebo se provedené důkazy ukázaly nepravdivými, nebo bylo zrušeno či změněno rozhodnutí, které bylo podkladem rozhodnutí vydaného v řízení, které má být obnoveno a pokud tyto skutečnosti, důkazy nebo rozhodnutí mohou odůvodňovat jiné řešení otázky, jež byla předmětem rozhodování, nejdéle však do 3 let ode dne právní moci rozhodnutí. Účastník může podat žádost o obnovu řízení u kteréhokoliv správního orgánu, který ve věci rozhodoval. Obnovy řízení se nemůže domáhat ten, kdo mohl důvod obnovy uplatnit v odvolacím řízení. Správní orgán je povinen vydat rozhodnutí ve lhůtách dle § 71 správního řádu;
  • stížnost podle § 175 správního řádu. Dotčené osoby mají právo obracet se na správní orgány se stížnostmi proti nevhodnému chování úředních osob nebo proti postupu správního orgánu, neposkytuje-li tento zákon jiný prostředek ochrany. Stížnost lze podat písemně nebo ústně; je-li podána ústně stížnost, kterou nelze ihned vyřídit, sepíše o ní správní orgán písemný záznam. Stížnost se podává u toho správního orgánu, který vede řízení. Stížnost musí být vyřízena do 60 dnů ode dne jejího doručení správnímu orgánu příslušnému k jejímu vyřízení. O vyřízení stížnosti musí být stěžovatel v této lhůtě vyrozuměn. Stanovenou lhůtu lze překročit jen tehdy, nelze-li v jejím průběhu zajistit podklady potřebné pro vyřízení stížnosti. Byla-li stížnost shledána důvodnou nebo částečně důvodnou, je správní orgán povinen bezodkladně učinit nezbytná opatření k nápravě. O výsledku šetření a opatřeních přijatých k nápravě se učiní záznam do spisu; stěžovatel bude vyrozuměn jen tehdy, jestliže o to požádal. Má-li stěžovatel za to, že stížnost, kterou podal u příslušného správního orgánu, nebyla řádně vyřízena, může požádat nadřízený správní orgán, aby přešetřil způsob vyřízení stížnosti.

3) Náležitosti podání žádosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím

žádost podle § 13 a 14 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále také „zákon o svobodném přístupu k informacím“)

  • ze žádosti musí být zřejmé, kterému povinnému subjektu je určena, a že se žadatel domáhá poskytnutí informace ve smyslu zákona o svobodném přístupu k informacím,
  • žádost se podává ústně nebo písemně, a to i prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací, není - li žadateli na ústně podanou žádost informace poskytnuta nebo nepovažuje - li žadatel informaci poskytnutou na ústně podanou žádost za dostačující, je třeba podat žádost písemně,
  • je-li žádost učiněna elektronicky, musí být podána prostřednictvím elektronické podatelny povinného subjektu, pokud ji povinný subjekt zřídil, pokud adresa elektronické podatelny není zveřejněna, postačí podání na jakoukoliv elektronickou adresu povinného subjektu,
  • fyzická osoba uvede v žádosti jméno, příjmení, datum narození, adresu místa trvalého pobytu nebo, není-li přihlášena k trvalému pobytu, adresu bydliště a adresu pro doručování, liší-li se od adresy místa trvalého pobytu nebo bydliště,
  • právnická osoba uvede název, identifikační číslo osoby, adresu sídla a adresu pro doručování, liší-li se od adresy sídla,
  • adresou pro doručování se rozumí též elektronická adresa.
  • brání-li nedostatek údajů o žadateli postupu vyřízení žádosti o informaci, povinný subjekt vyzve žadatele ve lhůtě do 7 dnů ode dne podání žádosti, aby žádost doplnil; nevyhoví-li žadatel této výzvě do 30 dnů ode dne jejího doručení, žádost odloží,
  • v případě, že je žádost nesrozumitelná, není zřejmé, jaká informace je požadována, nebo je formulována příliš obecně, vyzve žadatele ve lhůtě do sedmi dnů od podání žádosti, aby žádost upřesnil, neupřesní-li žadatel žádost do 30 dnů ode dne doručení výzvy, rozhodne o odmítnutí žádosti,
  • v případě, že požadované informace se nevztahují k jeho působnosti, žádost odloží a tuto odůvodněnou skutečnost sdělí do 7 dnů ode dne doručení žádosti žadateli,
  • nerozhodne-li povinný subjekt o odmítnutí žádosti, poskytne informaci ve lhůtě nejpozději do 15 dnů ode dne přijetí žádosti nebo ode dne jejího doplnění; je-li zapotřebí licence, předloží v této lhůtě žadateli konečnou licenční nabídku
  • lhůtu o poskytnutí informace je možno prodloužit ze závažných důvodů o 10 dnů a o prodloužení lhůty musí být žadatel vždy prokazatelně informován, a to včas před uplynutím lhůty pro poskytnutí informace.
  • Prostředky k ochraně žadatele podle zákona o svobodném přístupu k informacím

    • odvolání podle § 16 zákona o svobodném přístupu k informacím proti rozhodnutí povinného subjektu o odmítnutí žádosti lze podat odvolání do 15 dnů od oznámení rozhodnutí a odvolání se podává u povinného subjektu; o odvolání rozhoduje nadřízený orgán,
    • stížnost podle § 16a zákona o svobodném přístupu k informacím proti postupu při vyřizování žádosti o informace lze podat stížnost, a to do 30 dnů ode dne:
      1. doručení sdělení údajů umožňujících vyhledání a získání zveřejněné informace,
      2. doručení sdělení o odložení žádosti z důvodů, že informace se nevztahují k jeho působnosti (bylo podáno nepříslušnému subjektu),
      3. doručení částečné informace, aniž bylo o zbytku žádosti vydáno rozhodnutí o odmítnutí,
      4. doručení oznámení o výši úhrady za poskytnutí informací,
      5. uplynutí lhůty nebo prodloužené lhůty pro poskytnutí informace; o stížnosti rozhoduje nadřízený orgán.

    Všechna podání lze podat mj. v úředních hodinách písemně v podatelně nebo ústně do protokolu.
    Rozhodnutí a vyřízená podání se doručují dle příslušných právních předpisů - při ústním jednání nebo jiném úkonu, elektronicky (prostřednictvím datové schránky), úřední osobou pověřenou doručováním nebo jiným orgánem, o němž to stanoví zákon.

     

    Položení obecného dotazu:

    Obecné dotazy (tedy dotazy mimo procesní režimy právních předpisů) lze datovou zprávou na e-mailovou adresu podatelny orgánu Finanční správy České republiky podávat. Orgány Finanční správy České republiky nicméně nejsou oprávněny k závaznému výkladu právních předpisů a rovněž k poskytování právního poradenství v individuálních záležitostech. Proto Vám doporučujeme obracet se v komplikovanějších případech na certifikovaného daňového poradce, který se o Váš případ postará s náležitou péčí.

     

    Příjem a postup při vyřizování petic, podnětů, oznámení a ostatních podání v orgánech finanční správy:

    Příjem a postup při vyřizování petic

    1. Za petici ve smyslu zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním se považuje podání (žádost, návrh, stížnost), které je písemné a obsahuje jméno, příjmení a bydliště toho, kdo ji podává. V případě, že petici podává petiční výbor, písemné podání obsahuje jména, příjmení a bydliště všech členů petičního výboru a jméno, příjmení a bydliště toho, kdo je oprávněn členy petičního výboru v této věci zastupovat (dále jen „podatel petice“).
    2. Petici adresovanou orgánu finanční správy je orgán povinen přijmout. Nepatří-li přijatá petice do působnosti finanční správy, přijímací orgán finanční správy ji postoupí do 5 dnů ode dne doručení příslušnému správnímu orgánu a v téže lhůtě vyrozumí o jejím postoupení podatele.
    3. Petice projednávají a vyřizují věcně příslušné útvary orgánů finanční správy.
    4. Věcně příslušný útvar orgánu finanční správy je povinen obsah přijaté petice řádně posoudit a do 30 dnů ode dne přijetí petice písemně odpovědět podateli petice. Tuto lhůtu nelze prodloužit. Ve vyřizujícím dokumentu věcně příslušný útvar uvede stanovisko k obsahu petice a způsob jejího vyřízení.

     

    Příjem a postup při vyřizování podnětů, oznámení a ostatních podání

    1. Orgány finanční správy jsou povinny přijímat podněty, oznámení nebo ostatní podání, která nejsou stížností, ale mají obdobný obsah, a nejsou peticí (dále jen „ostatní podání“).
    2. Ostatní podání je možné podat
      • písemně,
      • ústně,
      • datovou zprávou, která je opatřena uznávaným elektronickým podpisem, nebo která je odeslána prostřednictvím datové schránky,
      • datovou zprávou bez uznávaného elektronického podpisu nebo za použití jiných přenosových technik, kterou je orgán způsobilý přijmout,
      • ostatní podání je možno podávat též na elektronickou adresu korupce@fs.mfcr.cz.
    3. Ostatní podání, jehož vyřízení patří do působnosti jiného správního orgánu nebo příp. jiného subjektu, vyřizující útvar orgánu finanční správy bezodkladně postoupí k vyřízení tomuto správnímu orgánu nebo příp. jinému subjektu. V dokumentu se uvede, kdy a kým bylo ostatní podání učiněno, kdy bylo přijato, jeho stručný obsah, důvody, proč se finanční správa považuje za nepříslušný orgán pro jeho vyřízení, a důvody, které vedly finanční správu k závěru, že správní orgán, příp. jiný subjekt, kterému se věc postupuje, je v této věci příslušný k vyřízení.
    4. Je-li známá totožnost a doručovací adresa podatele ostatního podání (nejedná-li se o anonymní podání), jehož vyřízení patří do působnosti jiného správního orgánu nebo jiného subjektu, je věcně příslušný útvar povinen informovat podatele ostatního podání o jeho postoupení.
    5. Ostatní podání vyřizují věcně příslušné útvary ve lhůtě do 60 dnů od doručení, nevyžaduje-li její prošetření lhůtu delší.
    6. Je-li známa totožnost a doručovací, případně e-mailová adresa podatele ostatního podání, věcně příslušný útvar jej vyrozumí o způsobu vyřízení jeho podání.
    7. Ostatní podání, která neobsahují dostatek údajů potřebných k identifikaci jejich podatele (anonymní podání) se vyřizují pouze v případě, že obsahují konkrétní údaje o porušování právních nebo vnitřních předpisů či jiné závažné skutečnosti.
    8. Má-li podatel ostatního podání za to, že ostatní podání, které podal, nebylo řádně vyřízeno, má právo požádat nadřízený orgán o přešetření způsobu vyřízení ostatního podání. Pro postup vyřízení žádosti o prošetření platí obdobně a přiměřeně postup jako u stížností.

     

    Aplikační služby