Finanční správa České republiky

Přejít k obsahu  Přejít k hlavnímu menu

Finanční správa korunové dluhopisy kontroluje Tisková zpráva

Finanční správa nemá žádný důvod měnit svoji dosavadní správní praxi, která důsledně vychází ze zákona a je upravena příslušnými metodickými pokyny a vnitřními taktickými postupy. Tzv. korunové dluhopisy byly již na přelomu let 2011 a 2012 podrobeny analýzám a diskuzím, a to dokonce na odborném fóru. Z těch jednoznačně vyplynulo, že správce daně má k dispozici dostatek nástrojů, kterými provádí daňovou kontrolu i v této oblasti. Jedná se zejména o kontrolu transakcí mezi spojenými osobami – oblast převodních cen a nízké kapitalizace. Finanční správa musí postupovat v souladu se zákonem a nemůže být nucena změnit svoji dlouhodobou správní praxi ani na základě požadavku rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny.

Rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny přijal na své schůzi dne 8. 3. 2017 usnesení, ve kterém „konstatuje, že existují doložitelná podezření, že při emisi tzv. „korunových dluhopisů“ v roce 2012 mohlo ze strany některých emitentů a jejich vlastníků docházet ke zneužití nebo obcházení zákonů v oblasti daní“. Žádná konkrétní podezření a s nimi související důkazy však nebyly poslanci diskutovány ani předloženy.

Dále byl usnesením vznesen požadavek, aby Finanční správa zcela konkrétním způsobem upravila svoji dosavadní správní praxi, respektive aby Generální finanční ředitelství připravilo a vydalo metodický či obdobný pokyn v předmětné věci, a aby na základě takového pokynu došlo k prověření všech emisí tzv. „korunových dluhopisů“.

Orgán Poslanecké sněmovny může požadovat po členu vlády nebo vedoucím správního úřadu informace a vysvětlení vztahující se k jejich činnosti. Tuto pravomoc ovšem nelze vykládat tak, že je možné ukládat mu úkoly týkající se výkonu působnosti jím řízeného správního orgánu nebo správních orgánů jemu podřízených a provedení úkolů závazně požadovat. Stejně jako výbor Poslanecké sněmovny nemůže žádat soudy, aby upravili svoji rozhodovací praxi a některé kauzy řešily přednostně, nebo policii, koho a jak vyšetřovat, tak nemůže žádat správní orgán, aby změnil svoji správní praxi. Není možné takto dovozovat pravomoc moci zákonodárné nařídit orgánům moci výkonné, jakým způsobem mají požadované informace získat.

Finanční správa samozřejmě poskytne rozpočtovému výboru souhrnné informace z požadované oblasti ve stanoveném termínu a v rozsahu, jaký umožňuje zákon. Nebude však měnit stávající zákonem i judikaturou potvrzenou správní praxi, ani vydávat nové metodické pokyny na základě objednávky sněmovního výboru. Za prvé by to bylo zcela nadbytečné (podezření na daňové úniky související s korunovými dluhopisy správce daně standardně prověřuje všemi prostředky, které zákon poskytuje, již nyní) a za druhé rozpočtový výbor nemá kompetenci Finanční správu tímto požadavkem úkolovat.

Působnost Poslanecké sněmovny je vymezená v jednacím řádu. Poslanecká sněmovna může kontrolovat činnost vlády, jednat o  důvěře vládě a usnášet se na vyslovení nedůvěry vládě. Odpovědnost vlády Poslanecké sněmovně je výlučně politická, a je především realizována pomocí systému přesně zákonem stanovených institutů, ať už se jedná o povinnost vlády po svém jmenování žádat Poslaneckou sněmovnu o vyslovení důvěry nebo právo poslanců interpelovat vládu nebo její členy.
Působnost jakéhokoliv orgánu Poslanecké sněmovny se přímo odvíjí od působnosti Poslanecké sněmovny jako celku. Výbory jsou ze své činnosti odpovědny Poslanecké sněmovně a jsou zřizovány k tomu, aby projednávaly věci (zejména návrhy zákonů a  mezinárodních smluv), které jim přikáže Poslanecká sněmovna, a věci, na jejichž projednání v příslušných výborech se Poslanecká sněmovna usnese.

Přílohy

  • Usnesení rozpočtového výboru č. 579

    k Informaci Generálního finančního ředitelství o postoji daňových orgánů k problematice
  • Odpověď GŘ na usnesení RV č. 579

    z 8. března 2017

Aplikační služby